61 C 113/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Petry Andršové a přísedících Viktorie Bartoníčkové a Karla Hořáka ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/1 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částky 338 750 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 131 259 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 22. 8. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.V této části soud rozhodl rozsudkem pro uznáníII. V části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 207 491 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 22. 8. 2018 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na náhradu nákladů řízení částku 15 232,50 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Obvodního soudu pro , adresa, .

V. Žalovaná je povinna zaplatit státu na náhradu nákladů řízení částku 9 740 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Obvodního soudu pro , adresa, .

1. Žalobce se svým návrhem domáhal zaplacení částky 338 750 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody na zdraví z pracovního úrazu. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce byl zaměstnán u žalovaného od 15. 5. 2006 jako bezpečnostní pracovník - strážný. Žalobce utrpěl dne 24. 9. 2015 pracovní úraz hlavy a krku, když při výkonu hlídkové činnosti na ploše , Anonymizováno, při odbavení , Anonymizováno, společnosti , Anonymizováno, na stojánce č. , hodnota, mu pracovník úklidové čety , Anonymizováno, , Anonymizováno, hodil na hlavu těžký igelitový pytel s textilem. V důsledku toho žalobce ucítil bolest hlavy a krku a začal se cítit malátně. Pracovní úraz ihned nahlásil a byl vystřídán a odvezen k lékařskému ošetření. Pracovní úraz byl řádně zaznamenán, nebylo zjištěno porušení bezpečnostních předpisů ze strany žalobce a zaměstnavatel, resp. zákonná pojišťovna přistoupila k odškodnění pracovního úrazu. Žalobce byl v důsledku pracovního úrazu v dočasné pracovní neschopnosti od 24. 9. 2015 do 7. 2. 2016 (první dočasná pracovní neschopnost), následně nastoupil do práce, nicméně od 14. 7. 2016 do 13. 9. 2017 byl opět v dočasné pracovní neschopnosti (dále „druhá dočasná pracovní neschopnost“). Náhrada za ztrátu na výdělku za po dobu první dočasné pracovní neschopnosti byla žalobci zcela odškodněna, stejně jako účelně vynaložené náklady léčení. Zároveň bylo odškodněno bolestné na základě posudku o bolestném ze dne 4. 2. 2016, vypracovaném MUDr. , jméno FO, , který vyčíslil bolestné pro diagnózu kontuse krční páteře s protrusí disku C3/4, 6 a 7 na 75 bodů. Po skončení dočasné pracovní neschopnosti byl žalobce od 14. 9. 2017 ponechán na překážkách v práci na straně zaměstnavatele s náhradou mzdy. Následně byla posuzována zdravotní způsobilost žalobce k výkonu práce. Žalobce předložil zaměstnavateli a pojišťovně zaměstnavatele, společnosti , Anonymizováno, , posudek o ZSÚ ze dne , datum, , vypracovaný MUDr. , jméno FO, , dle kterého náležela žalobci náhrada za 1900 bodů, konkrétně za postkomoční syndrom 400 bodů, posttraumatickou stresovou poruchu 800 bodů, poúrazové omezení hybnosti páteře 600 bodů středně těžké s radikulopatií (C3), poškození krční meziobratlové ploténky 100 bodů. Tento posudek byl následně k žádosti pojišťovny zaměstnavatele doplněn MUDr. , jméno FO, dne , datum, o dalších 800 bodů za duševní poruchy lehkého stupně. Náhrada za ZSÚ podle tohoto posouzení nebyla žalobci zaplacena. Pojišťovna si nechala následně zpracoval znalecký posudek , datum, soudní znalkyní MUDr. , jméno FO, . Tato znalkyně uvedla, že bezesporu došlo k akutnímu, depresivnímu a stresovému syndromu (bral Citalec), ale není zdokumentováno psychiatrickým pracovištěm, jak nařizuje vyhláška. Vzhledem k tomu, že není stav zdokumentován, i když opakovaně psychogenní komponenta na mnoha pracovištích konstatována a je i dlouhodobá léčba pro tento stav, je vhodné doplnění psychiatrického vyšetření a následné ohodnocení. Žalobce se dále obrátil na soudního znalce MUDr. , jméno FO, s žádostí o vypracování znaleckého posudku, který podal posudek , datum, . Následně pojišťovna dopisem ze dne 26. 1. 2018 informovala žalobce, že si nechala zpracovat doplněk ke znaleckému posudku MUDr. , jméno FO, a na základě toho přistoupila k odškodnění dolikvidace bolestného za podvrtnutí krční páteře 20 bodů, které nebylo ohodnoceno v dříve předloženém posudku MUDr. , jméno FO, . Žalobce dopisem ze dne 6. 2. 2018 vyžádal zaslání doplňku znaleckého posudku, na nějž se pojišťovna odkazovala a upozornil na to, že mu bylo na bolestném a ZSÚ zatím odškodněno pouze 95 bodů za bolestné a není mu zřejmé, proč dosud neproběhlo odškodnění náhrady za ZSÚ. Žalobci byl zaslán doplněk ke znaleckému posudku MUDr. , jméno FO, z , datum, , znalkyně hodnotila ZSÚ pro položku následky poranění hlavy a neurotraumat v oblasti duševních poruch – lehké, 800 bodů, a pro položku poúrazové omezení hybnosti páteře – středně těžké s příznaky kořenového dráždění - 600 bodů, celkem tedy , hodnota, bodů. Dále se vyjádřila k tomu, proč žalobci nepřiznala náhradu za ZSÚ dle posudku , Anonymizováno, vypracované MUDr. , jméno FO, ze dne 9. 1. 2017 s celkovým bodovým hodnocením 1900 bodů, který byl následně doplněn MUDr. , jméno FO, o dalších 800 bodů. Nicméně z tohoto doplňku znaleckého posudku MUDr. , jméno FO, vyplývá, že tato znalkyně uznala nárok žalobce na náhradu za ZSÚ v rozsahu 1400 bodů. Žalobce se následně obrátil opětovně na soudního znalce MUDr. , jméno FO, , který mu vypracoval znalecký posudek z , datum, s tím, že žalobci náleží bolestné za celkem 250 bodů, přičemž pojišťovna dosud odškodnila pouze 95 bodu a za ZSÚ celkem 1200 bodů, kdy pojišťovna dosud neodškodnila na tomto nároku nic. Žalobce proto se žalobou domáhá nároku na bolestné a ZSÚ podle znaleckého posudku doc. MUDr. , jméno FO, , a to doplatku náhrady za bolest ve výši 155 bodů, které představují rozdíl mezi 250 body podle posudku docenta , jméno FO, a 95 body, které byly žalobci uhrazeny, tj. částky 38 750 Kč (155 bodů x 250 Kč) a náhrady za ZSÚ za 1200 bodů, tj. částky 300 000 Kč (1200 bodů x 250 Kč), celkem tak se domáhá částky 338 750 Kč. Do prodlení se žalovaný dostal od doručení konečného stanoviska pojišťovny , Anonymizováno, , že žalobce neodškodní. Stanovisko bylo žalobci doručeno 21. 8. 2018, od následujícího dne, tj. od 22. 8. 2018 je žalovaná jednoznačně v prodlení.

2. Žalovaná nároky žalobce popírala. V průběhu řízení částečně změnila stanovisko a uznala nárok žalobce bolestného za 125 bodů ve výši 31 259 Kč, neboť žalobci již bylo vyplaceno bolestné za 95 bodů, a to 75 bodů za položku 7.42 – poškození krční meziobratlové ploténky bez herniace a 20 bodů za položku 7.47 – podvrtnutí krční páteře. Z položek uvedených ve znaleckém posudku MUDr. , jméno FO, ze dne , datum, , o který žalobce opírá vyčíslení svého nároku, nelze žalobci opětovně nahrazovat položku 7.47 – podvrtnutí a zhmoždění krční páteře. Pokud jde o položku 7.43 – poškození krční meziobratlové ploténky s herniací, pak je nutné přihlédnout k tomu, že z této položky již bylo žalobci uhrazeno 75 bodů jako lehčí položka 7.42 – poškození krční meziobratlové ploténky bez herniace. Žalobci náleží na bolestném pouze ekvivalent 125 bodů, tj. 31 259 Kč. Nárok na náhradu ve výši 10 bodů za položku 1.1 – povrchní poranění hlavy o celkové délce 5 cm je neprokázaný a nedůvodný, 20 bodů za položku 6.1 – lehký otřes mozku je naprosto neprokázaný, naopak minimálně dva znalci výslovně uvedli, že žalobce neutrpěl při předmětném pracovním úrazu 24. 9. 2015 otřes mozku, a otřes mozku není v žádné lékařské zprávě zdokumentován ani nebyl diagnostikován. Co se týče nároku na ZSÚ žalovaný uznal nárok na náhradu za 400 bodů za položku 5.18 – poúrazové omezení hybnosti páteře s příznaky kořenového dráždění ve výši 100 000 Kč, naopak nárok na náhradu 800 bodů za položku 1.12 žalobci nevznikl, neboť neexistuje příčinná souvislost mezi žalobcovou duševní poruchou a pracovním úrazem. Ze znaleckého posudku psychiatra MUDr. , jméno FO, vyplývá, že znalec nesouhlasí se samostatnou diagnózu postkomočního syndromu a posttraumatické stresové poruchy stanovené psychiatryní MUDr. , jméno FO, , přičemž znalec tyto závěry dostatečně odůvodnil. Naopak dospěl k závěru, že žalobce trpí jinou organickou poruchou osobnosti a poruchou chování vyvolanou onemocněním, poškozením nebo dysfunkcí mozku, k čemuž znalec dospěl na základě svého vlastního psychiatrického vyšetření. Na psychickém onemocnění žalobce se může podílet též opakovaná hospitalizace po plicní embolii a samotná embolie a zvýšený krevní tlak mohou mít za následek poškození mozku. Vzhledem k tomu, že otřes mozku nebyl prokázán, nemůže být pracovní úraz ze dne , datum, příčinou organické poruchy osobnosti diagnostikované znalcem psychiatrem MUDr. , jméno FO, . Žalovaná proto nárok na odškodnění těchto psychiatrických následků neuznala, neboť neexistuje příčinná souvislost mezi žalobcovou duševní poruchou a pracovním úrazem ze dne , datum, .

3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti:

4. Mezi účastníky byla uzavřena dne 15. 5. 2006 pracovní smlouva na pracovní pozici bezpečnostního pracovníka, ke dni pracovního úrazu byl žalobce zaměstnán jako bezpečnostní pracovník – senior (nesporné, pracovní smlouva ze dne 15.5.2006, dodatek k pracovní smlouvě ze dne 11.5.2007, dohoda o změně pracovní smlouvy ke dni 1.5.2009).

5. Mezi účastníky dále nebylo sporu o tom, že žalobce dne , datum, ve 14:27 hod utrpěl pracovní úraz, když při výkonu hlídkové činnosti na ploše , Anonymizováno, při odbavení , Anonymizováno, mu pracovník úklidové firmy hodil na hlavu igelitový pytel s prádlem. Nebylo zjištěno porušení bezpečnostních předpisů ani pracovních postupů ze strany žalobce ani žalované (záznam o úraze ze dne 25.9.2015).

6. V souvislosti s tímto pracovním úrazem byl žalobce v pracovní neschopnosti od 24.9.2015 do 14.9.2017, kdy vnikly překážky v práci na straně zaměstnavatele podle ust. § 208 zákoníku práce do dne ověření zdravotní způsobilosti žalobce (rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne 7.2.2016, z rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti ze dne 13.9.2017, oznámení žalované o překážkách v práci ze dne 14.9.2017).

7. Žalobce utrpěl již dne 28. 5. 2013 pracovní úraz spočívající v podvrtnutí a natažení krční páteře, kdy v práci dělal kotoul a poranil si krční páteř distorzním mechanismem, v bezvědomí nebyl. V souvislosti s úrazem byl v pracovní neschopnosti od 28. 5. 2013 do 18. 8. 2013, poté byl vyslán na mimořádnou zdravotní prohlídku za účelem vydání posudku o zdravotní způsobilosti v práci zaměstnavatelem dne 19. 8. 2013. Dne 28. 8. 2013 vydala lékařka MUDr. , jméno FO, , poskytovatel pracovnělékařských služeb, lékařský posudek na základě mimořádné pracovnělékařské prohlídky se závěrem, že je žalobce k výkonu dosavadní práce zdravotně způsobilý (lékařská zpráva Oblastní nemocnice , adresa, ze dne 28. 5. 2013, rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavené 28. 5. 2013, oznámení o překážkách v práci ze dne 19. 8. 2013, lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 22. 8. 2013).

8. Ze záznamu o vyšetření v Oblastní nemocnici , adresa, na neurologickém oddělení dne 13. 7. 2016 bylo zjištěno, že žalobce byl vyšetřen pro cca 12 hodin trvající prekolapsové stavy, mimo jiné provedeno CT mozku s výsledkem -intrakraniálně přiměřený CT nález. Závěrem je uvedeno, že obtíže jsou zřejmě funkční, nelze vyloučit cervikovestibulární syndrom po poranění krční páteře, panické ataky. Doporučeno pokračovat v rehabilitaci, ke zvážení nasazení SSRI (antidepresiva) cestou PL nebo PA, anxiolitik.

9. Z výpisu ze zdravotní dokumentace praktického lékaře bylo zjištěno, že žalobci byl 15. 7. 2016 předepsán lék Citalec (antidepresivum třídy selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu) a Rivotril (antiepileptikum, myorelaxační a anxiolititické účinky).

10. Z lékařské zprávy z psychiatrie 20. 7. 2017 bylo zjištěno, že byl žalobce vyšetřen MUDr. , jméno FO, s diagnózou postkomoční syndrom – komplikace, smíšená úzkostná a depresivní porucha, organická porucha osobnosti, stav po posttraumatické stresové reakci, v 09/15 pracovní úraz – stav po kontuzi krční páteře, brnění PHK, tinitus auris, Crohnova choroba od 2013, embolie bilat v 01/17, 10/11, stav po plicní embolii se zdrojem v trombóze PDK, medikace: Citalec vysazen, nově Sertralin. Další vyšetření proběhlo 3. 8. 2017 s nezměněnou diagnózou, navýšen Sertralin, přidáno antidepresivum Tritico. Lékařská zpráva z vyšetření u MUDr. , jméno FO, ze dne 27. 2. 2018 uvádí diagnózy stejné, rovněž dávkování léků, příčinná souvislost s pracovním úrazem v ní není uvedena. Další vyšetření 4. 5. 2021, setrvalý stav, k dosavadním diagnózám se přidala perzistentní somatoformní bolestivá porucha, naopak není uvedena organická porucha osobnosti. Od 7/2021 je žalobce v psychiatrické péči lékařky MUDr. , jméno FO, , s diagnózami: postkomoční syndrom - stav po úrazu , datum, , smíšená úzkostná a depresivní porucha dekomp., medikace Sertralin a Trittico (lékařské zprávy ze dne 20. 7. 2017, 3. 8. 2017, 27. 2. 2018, 4. 5. 2021).

11. Lékařským posudkem ze dne , datum, , vypracovaným MUDr. , jméno FO, za společnost , právnická osoba, . bylo konstatováno dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti žalobce k práci z důvodu pracovního úrazu (posudek o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 19.10.2017). Následně lékařským posudkem ze dne , datum, vypracovaném MUDr. , jméno FO, za společnost , právnická osoba, . byla konstatována zdravotní nezpůsobilosti žalobce k práci z důvodu obecného onemocnění (lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 10.4.2018), později posudkový závěr lékařka upravila dne 16.4.2018 tak, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci z důvodu obecného onemocnění (posudeku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 16.4.2018). Žalobce požádal o přezkoumání lékařského posudku ze dne 16.4.2018 s odkazem na znalecký posudek vypracovaný Doc. MUDr. , jméno FO, ze dne 10.3.2018. Následně , podezřelý výraz, vydal dne 27.8.2018 rozhodnutí pod č.j. , Anonymizováno, , kterým napadený lékařský posudek potvrdil a návrh na jeho přezkoumání zamítl (rozhodnutí ze dne 27.8.2018 č.j. , Anonymizováno, ). Podáním ze dne 19.10.2018 žalobce zaslal , Anonymizováno, podnět k zahájení přezkumného řízení v souvislosti s rozhodnutím ze dne 27.8.2018 č.j. , Anonymizováno, , na který bylo reagováno dopisem ze dne 20.11.2018 tak, že přezkum lékařského posudku nelze chápat jako správní řízení, přezkumné řízení proto správním orgánem zahájeno nebude, když navíc postup při přezkoumání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci považuje , Anonymizováno, za správný (podnět žalobce ze dne 19.10.2018, vyjádření , Anonymizováno, ze dne 20.11.2018). Žalobci byla následně předána žalovanou výpověď z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce ze dne 10.9.2018, kterou žalobce převzal dne 12.9.2018, a to z důvodu dlouhodobého pozbytí způsobilosti konat dosavadní práci v souladu s druhem práce dohodnutým v pracovní smlouvě z jiných zdravotních důvodů (pro tzv. obecné onemocnění), s odkazem na lékařský posudek poskytovatele pracovnělékařských služeb ze dne 16.4.2018 (výpověď z pracovního poměru ze dne 10.9.2018). Žalobce se domáhá určení neplatnosti této výpovědi v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, .

12. Ze znaleckých posudků doc. MUDr. , jméno FO, , CSc., , jméno FO, , znalce z oboru zdravotnictví, odvětví interních nemocí, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, ze dne 4. 9. 2017 a ze dne 10. 3. 2018 a dále z výslechu znalce před soudem při jednání dne 3. března 2022 a z protokolu o výslechu znalce ve věci , spisová značka, u zdejšího soudu ze dne 7. 10. 2019 bylo zjištěno, že znalec před prvním posudkem ze září 2017 žalobce nevyšetřil, žalobce vyšetřil před druhým posudkem dne 1. 3. 2018. Podkladem pro první znalecký posudek byla zdravotní dokumentace, kterou mu poskytl žalobce, s tím, že se jednalo o 71 stran formátu A4, 5 stran formátu A4 a kompaktní disk se snímky z MR. Znalec v posudku dospěl k závěru, že žalobce trpí podle lékařské zprávy psychiatra z 27. 2. 2018 smíšenou úzkostně depresivní poruchou, postkomočním syndromem po úrazu utrpěném dne 24. 9. 2015, organickou poruchou osobnosti a stavem po posttraumatické stresové reakci. Podle toho, jak žalobce charakterizuje příčiny svých duševních potíží jedná se o následek předmětného pracovního úrazu utrpěného 24. 9. 2015, neboť žalobce sám dává projevy psychické alterace charakteru úzkosti a deprese do příčinné souvislosti se zdravotními následky jeho pracovního úrazu utrpěného , datum, . Jednoznačně při pracovním úrazu , datum, , kdy došlo k pádu těžkého tělesa výšky na hlavu, došlo u žalobce k závažnému poranění krční páteře, včetně výhřezu dvou meziobratlových plotének. Také duševní potíže žalobce je dle názoru znalce možné spojovat s tímto úrazem, respektive jeho následky, zejména s bolestmi a fyzickými onemocněními. Znalec dále uvedl, že při události 24. 9. 2015 došlo u žalobce nepochybně k oděrkám na hlavě a k lehkému otřesu mozku (aniž by pro tyto závěry znalec uvedl podklad ve zdravotní dokumentaci žalobce). Bodové ohodnocení bolestného učinil za povrchní poranění na hlavě o celkové délce 5 cm (odhad) – 10 bodů (položka 1.1), lehký otřes mozku - 20 bodů (položka 6.1), podvrtnutí a zhmoždění krční páteře – 20 bodů (položka 7.47), herniace dvou krčních meziobratlových plotének C3/4 a C6/7 – 200 bodů (položka 7.43), celkem 250 bodů. Dále ohodnotil dlouhodobé zdravotní následky spočívající v duševním postižení lehkého stupně (dle vyjádření psychiatra smíšená úzkostně depresivní porucha) – 800 bodů (položka 1.12), a poúrazové omezení hybnosti páteře lehkého stupně s příznaky kořenového dráždění – 400 bodů (položka 5.18). K organické poruše osobnosti, kterou trpí žalobce znalec uvedl, že organickými poruchami se myslí změny psychiky, které jsou navozeny nějaký morfologickým postižením mozku, nejčastěji to bývá úraz, ale může to být třeba příhoda mozkové nebo intoxikace. Znalec dále uvedl, že i kdyby žalobce neměl organickou poruchu osobnosti, tak ostatní psychiatrické následky, které nejsou způsobeny úrazem hlavy, ale stresem, by odpovídaly 800 bodů. Duševní poruchu takto ohodnotil, neboť ze zprávy psychiatra dospěl k závěru, že je v příčinné souvislosti s úrazem. Co se týče bodového ohodnocení vyhřeznutí plotének, pak za každou ploténku je 100 bodů, celkem 200 bodů.

13. MUDr. , jméno FO, , CSc., znalec z oboru ortopedie a traumatologie vypracoval znalecký posudek ze dne , datum, na základě ustanovení zdejším soudem v řízení , spisová značka, . Z výpisu ze zdravotní dokumentace, kterou měl znalec k dispozici, bylo zjištěno, že 24. 9. 2015 bylo provedeno CT vyšetření se zjištěním degenerativních změn. Dne 30. 1. 2017 byl vyšetřen psychiatrem, 20. 7. 2017 psychiatr učinil závěr smíšená úzkostně depresivní porucha a organická porucha osobnosti, nasazena antidepresiva (Sertralin, Trittico), další vyšetření psychiatrem 9. 8. 2017 a 1. 9. 2017. Ze zprávy z psychiatrického vyšetření ze dne 27. 2. 2018 MUDr. , jméno FO, vyplývá, že subjektivně přetrvávají bolesti hlavy, krční páteře, závodní lékař rozhodl, že není schopen původní práce, problém začal od úrazu, při vyšetření pokleslá nálada, jinak bez větší psychopatologie, uzavřena jako smíšená úzkostně depresivní porucha, postkomoční syndrom, organická porucha osobnosti, stav po posttraumatické stresové reakci. Ve zdravotní dokumentaci ošetřujícího psychiatra je uvedeno více diagnóz duševního onemocnění. Přímo z obsahu a povahy některých psychiatrem a neurologem určených diagnóz vyplývá, že duševní nemoc vznikla v přímé souvislosti s duševním traumatem a je jeho následkem – posttraumatická stresová duševní porucha. Podle zdravotní dokumentace pozbyl žalobce nepochybně dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci, ale příčinné souvislosti nejsou ve zdravotnické dokumentaci poskytovatele pracovnělékařských služeb, ale ani dokumentaci psychiatra a ošetřujícího neurologa dostatečně vysvětlené. Zjištění o duševním zdravotním stavu, které je uvedené v jednotlivých lékařských zprávách, není v takovém rozsahu, který by umožnil jednoznačné a objektivní ověření zdravotní příčiny posudkového závěru ani jednoznačné ověření závěrů lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci. Rovněž dle posudkového závěru znalce MUDr. , jméno FO, , pokud pan , Anonymizováno, ke dni , datum, skutečně dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce jako bezpečnostní pracovník pozbyl, pak podstatnou rozhodující příčinou této ztráty zdravotní způsobilosti je chorobný stav krční páteře (úraz jako převažující příčina následků). Ke znaleckému posudku MUDr. , jméno FO, z roku 2017 pak se znalec vyjádřil tak, že znalecký posudek neobsahuje ani jednu lékařskou zprávu, která by popisovala klinický stav pacienta, nebyl ani znalcem vyšetřen, neuvedl ani pracovní neschopnost pro úraz krční páteře z roku 2013. Subjektivní vnímání potíží bezprostředně po úraze je zapsané přiměřeně, zvracení žalobce neudával, pocit na zvracení neudával, neudával, že by upadl na zem, neudával ani krátkodobé bezvědomí. Stěžoval si na bolesti krční páteře, bolesti hlavy a chvilkami rozmazané vidění. To byly první popisované příznaky poranění krční páteře. O rizikovosti úrazového děje uvažoval i první ošetřující lékař, který provedl CT vyšetření (které neukázalo patologii) a provádí se především pro vyloučení zlomeniny obratlů C1, C2, které uvedeným mechanismem mohly vzniknout. Tyto zlomeniny byly tímto vyšetřením vyloučeny. CT vyšetření ale není určené k diagnostice poškození diskoligamentózního aparátu. Celý další léčebný průběh dosvědčuje bolestivé vnímání a pravděpodobně i úzkostné vnímání chorobného stavu, který následoval po úrazovém ději. První psychiatrické vyšetření proběhlo 20. 7. 2017 pro základní diagnózu F072, z lékařské zprávy psychiatra cituje potíže od 7/2016, udělalo se mu špatně, točila se mu hlava, hučelo mu v uších, od té doby marodí, ta hlava to hodně ovlivňuje. Uvedená diagnóza specialisty psychiatra, postkomoční syndrom – komplikace, smíšená úzkostná depresivní porucha, organická porucha osobnosti, stav po posttraumatické stresové reakci, ponechána léková psychiatrická terapie. V lékařských zprávách psychiatra není uvedena příčinná souvislost, která se z důvodu psychiatrického onemocnění neuvádí nebo uvádí jen výčtem diagnóz. Podle spisové dokumentace došlo k poranění krční páteře pádem balíku nejasné váhy hozeného z výšky čtyř metrů na žalobce. Podle tvrzení poškozeného nebyl na náraz balíku na hlavu připraven, nebyl nikým varován, přesto po nárazu neupadl, nebyl balíkem sražen na zem. Z vyšetření a sdělení žalobce uvádí znalec: Při odbavování , Anonymizováno, byl zasažen igelitovým pytlem s odpadem z , Anonymizováno, , který mu spadl na hlavu. Z výpovědí: Vůbec jsem nevěděl, co se děje, byl jsem chvilku mimo, ale byl jsem při vědomí, hučelo mi v hlavě, slyšel, že na mě někdo volá. Slyšel zaměstnance úklidu, který na něj křičel, pak se mu omlouval, viděl rozmazaně, volal své kolegy vysílačkou, v pytli byly deky. Odvezli ho před , Anonymizováno, , dostal infuzi, byl mu zafixován krk, následně byl odvezen do , Anonymizováno, , adresa, , v nemocnici mu provedli CT hlavy a krční páteře. Posouzení, do jaké míry je vnímání tělesných obtíží s onemocněním krční páteře zhoršené neúrazovým duševním onemocněním, nebo zda duševní onemocnění vzniklo v souvislosti s pracovními úrazy jako jejich následek (posttraumatická stresová porucha), je nutné řešit samostatným posudkem specialisty z oboru psychiatrie. Znalec MUDr. , jméno FO, v posudku uvedl, že je možné duševní potíže spojovat s pracovním úrazem, ale podrobněji toto nezdůvodňuje ani neobjasňuje (znalecký posudek MUDr. , jméno FO, ).

14. Ze znaleckého posudku MUDr. , jméno FO, z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, bylo zjištěno, že žalobce trpí duševní poruchou, a to jinou organickou poruchou osobnosti a poruchou chování, vyvolanou onemocněním, poškozením nebo dysfunkcí mozku. Kromě ní trpí řadou somatických onemocnění (nadváha, vysoký krevní tlak, záchyt zvýšené hladiny krevního cukru – diagnóza metabolického syndromu). Předmětný úraz dle závěrů znalce podstatně přispěl ke vzniku, případně zhoršení duševní poruchy žalobce. Duševní porucha se projevuje oslabením volní složky motivace a dlouhodobou mírnou depresí. Z psychiatrického hlediska znalec hodnotil, že u žalobce jde o osobnost, v jejíž anamnéze je až do předmětného úrazu ve 46 letech nápadný pouze výskyt somatických onemocnění. Ještě ve školním věku byla u něho zjištěna srdeční porucha (snad extrasystoly a šelest), pro níž mu byla zakázána sportovní činnost, i když ze standardních hodin tělesné výchovy osvobozen nebyl. Od 42. roku přistupuje recidivující trombóza dolních končetin, gastroezofageální reflux, pro který i operován, Crohnova choroba, zhmoždění krční páteře při povinných zkouškách tělesné zdatnosti, difusní poškození jater, vnitřní hemoroidy, zvýšení krevního tlaku a nadváha. Jednou byla zachycena i zvýšená hladina krevního cukru. Po pracovním úrazu v 46 letech pak postižen dalším zhmožděním krční páteře, přičemž nebyl vyloučen otřes mozku, přičemž údaje jak subjektivní, tak objektivní jsou v tomto směru nejednoznačné. Posuzovaný byl čtyři měsíce v DPN, pak nastoupil do původního zaměstnání, ale po šesti měsících byl opět zneschopněn. V té době se objevují i zmínky o psychogenní složce potíží. Psychiatryně diagnostikovala postkomoční syndrom, organickou poruchu osobnosti, smíšenou úzkostně depresivní poruchu a stav po posttraumatické stresové reakci. S těmito závěry znalec obecně souhlasí, výhrady má pouze k samostatným diagnózám postkomočního syndromu a organické poruchy osobnosti. Rozdíl je pouze v tom, že organická porucha osobnosti zahrnuje i poruchy vzniklé z jiných příčin. Úzkost a deprese jsou součástí organického postižení mozku. Potíže naznačující možnost posttraumatické stresové poruchy nedosáhly takové intenzity, aby tuto diagnózu ospravedlňovaly. Při své výpovědi pak znalec své závěry upřesnil a doplnil s tím, že u žalobce provedl vyšetření testem MSI, což je vyšetření duševního stavu. Tam se ukázalo, že jde o neurologickou poruchou, tedy původ je v postižení mozku. Zda k tomu došlo v souvislosti s úrazem z roku 2015, se nedá vyloučit. Pravděpodobně to k tomu přispělo, s pravděpodobností větší než 50 %. Co se týče diagnózy MUDr. , jméno FO, ohledně posttraumatické stresové poruchy, tam zjistil znalec jen náznaky, ale posttraumatickou stresovou poruchu jako takovou nelze diagnostikovat. Žalobce pouze špatně snášel hluk , Anonymizováno, , ale nereferoval úlekové reakce tak, jak jsou popisovány u posttraumatické stresové poruchy. Na , Anonymizováno, mohl docházet beze strachu nebo bez fobií, vzpomínky na úraz se mu neobjevovaly ve snu, až na výjimky. Znalec dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že šlo o úraz hlavy, pravděpodobně došlo k otřesu mozku, který má negativní vliv na mozkovou činnost. Organické postižení mozku žalobce může být i důsledkem dalších onemocnění, kterými trpí, například zvýšeným krevním tlakem a větší náchylností k emboliím, kdy tato onemocnění rovněž mohou vést k postižení mozku.

15. Z revizního znaleckého posudku, který byl vypracován v soudním řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , zpracovaného znalcem MUDr. , jméno FO, , v oboru zdravotnictví, specializace posudkové lékařství, ze dne 1. 2. 2024, č. , Anonymizováno, a z protokolu o výslechu znalce v uvedeném řízení ze dne 4. 4. 2024 bylo zjištěno, že úkolem znalce bylo revidovat znalecký posudek MUDr. , jméno FO, , MUDr. , jméno FO, , odborná stanoviska MUDr. , jméno FO, a MUDr. , jméno FO, , Anonymizováno, ohledně toho, zda žalobce vzhledem ke svému zdravotnímu stavu v době doručení výpovědi z pracovního poměru pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce bezpečnostní pracovník – strážný, a pokud ano, z jakého důvodu. Znalec ve svých skutkových zjištění zjištěních – diagnostickém souhrnu - popsal postižení krční páteře žalobce, tedy podvrtnutí a natažení krční páteře při pracovním úrazu ze dne 28. 5. 2013 a podvrtnutí a natažení krční páteře při pracovním úrazu ze dne 24. 9. 2015 s tím, že u žalobcem byly shledány mírné degenerativní změny krční páteře, spondylóza s ventrálními osteofyty při unkovertebrální artróze vpravo v segmentu C3/4, bez traumatických změn skeletu podle CT krční páteře ze dne 24. 9. 2015, výhřez disků C3/4 a C6/7 bez indikace operační neurochirurgické intervenci dle MRI krční páteře ze dne 23. 10. 2015, cervikokraniální a cervikobrachiální syndrom C6 vpravo, torpidní chronické bolesti hlavy (torpidní – odolný, nemající tendenci ke zlepšení) a opakované prekolapsové stavy, a shledal, že před úrazem byla krční páteř nedotčená. , adresa, děj proběhl tak, že došlo pádem břemena o nezjištěné hmotnosti z výše cca 4 metry ze dveří letadla k úderu do hlavy na zemi stojícího žalobce. Pád břemene způsobil lehkou poruchu kvality vědomí, popisováno jako lehké obluzení, „rozmazané vidění“ s kompresí a distorzí krční páteře. Téhož dne byl převezen na emergency – úrazovou ambulance , Anonymizováno, , adresa, . Objektivně byl při vědomí, orientovaný, neurologický orientační nález v normě, hybnost krční páteře bez omezení. Bylo provedeno bezkontrastní CT vyšetření mozku, kde nebyla zjištěna žádná patologie, nález byl bez traumatických změn a CT krční páteře, kde byly zobrazeny degenerativní změny ve smyslu spondylózy s osteofyty a spondyloartróza v segmentu C3/4 vpravo. CT vyšetření v den úrazu neshledalo traumatické změny. Týž den provedeno neurologické vyšetření, které konstatuje, že žalobce trpí bolestí hlavy, pocit rozmazaného vidění, na událost si přesně nepamatuje, bezvědomí neguje, na zem neupadl, neurologický stav přítomný objektivně neshledává známky neurodeficitu, je prakticky v normě. V dalších dnech se rozvinuly typické známky cervikokraniálního a cervikobrachiálního syndromu, proto 7. 10. 2015 vyšetřen lékařem neurochirurgie Nemocnice , Anonymizováno, a vyšetření doplněno o magnetickou rezonanci krční páteře, zjištěna herniace plotének. Žalobce byl v péči neurologie Oblastní nemocnice , adresa, a v péči ošetřující neuroložky MUDr. , jméno FO, , neurologická ambulance Nemocnice , Anonymizováno, Tato lékařka indikovala kontrolní MRI vyšetření, které proběhlo 1. 9. 2016, indikace byla dána přetrvávajícím objektivním nálezem s poruchou statodynamiky krční páteře a opakovanými prekolapsovými stavy. Byl vyšetřen na interním oddělení Oblastní nemocnice , adresa, , tímto vyšetřením byly vyloučeny kardiální příčiny prekolapsových stavů. Dále provedena kontrolní MRI 1. 9. 2016, dále absolvoval také opakované kořenové obstřiky. Dne 10. 11. 2016 ošetřující neuroložka MUDr. , jméno FO, uvádí: Poškození krční páteře je nutno posuzovat jako pracovní úraz s trvalými následky. Ve zprávě z 13. 10. 2017 uvádí, že z neurologického hlediska bez možnosti zlepšení, prognosticky spíše předpokládán nepříznivý vývoj, nutné psychologické a psychiatrické vyšetření. Pro zhoršení obtíží s krční páteří provázené úpornými bolestmi hlavy, statodynamickou nedostatečností krční páteře, propagací bolestí a parestézií do horních končetin v pravé části trupu, opakovanými prekolapsovými stavy a značnými psychickými potížemi indikovala MUDr. , jméno FO, další kontrolní MRI, které proběhlo 31. 12. 2019 a ukázalo progresi nálezu poškození struktur krční páteře. Dále znalec u žalobce shledal psychické postižení od 20. 7. 2017, a to postkomoční syndrom, smíšená úzkostná a depresivní porucha, organická porucha osobnosti, stav po posttraumatické stresové reakci, perzistující somatoformní bolestivá porucha. Pro výrazné zhoršení psychického stavu v průběhu druhé dočasné pracovní neschopnosti absolvoval žalobce dne 20. 7. 2017 odborné vyšetření psychiatrické u MUDr. , jméno FO, , šlo o jeho první kontakt s psychiatrií. MUDr. , jméno FO, diagnostikovala výše uvedené diagnózy, přičemž znalec nerozporuje psychiatrické nálezy (není k tomu kompetentní), nicméně konstatuje, že v žádné lékařské zprávě není uveden otřes mozku (komoce mozková). Dne 3. 8. 2017 byla psychiatrická kontrola, stav byl prakticky identický jako u vstupního vyšetření, lékařka navýšila dávku antidepresiv. Dne 4. 5. 2021 žalobce psychiatricky opět vyšetřen, MUDr. , jméno FO, diagnostikovala perzistující somatoformní bolestivou poruchu, smíšenou úzkostnou a depresivní poruchu, postkomoční syndrom jako stav po úrazu , datum, a stav po posttraumatické stresové reakci. Znalec shrnul, že psychické potíže se u žalobce objevily až v roce 2017 jako důsledek opakované a dlouhotrvající pracovní neschopnosti zaviněné následky pracovního úrazu ze dne , datum, , při kterém došlo k poranění krční páteře. Žalobce trpí obavami, strachem a depresí ze svého zdravotního stavu, má obavy z budoucnosti, prohlubující se známky frustrace a z bezvýchodnosti situace, psychické potíže se chronifikují s rozvojem psychosomatizace stavu do bolestivé somatoformní poruchy. Před pracovním úrazem , datum, žalobce neměl psychické obtíže, v dokumentaci není anamnesticky o psychických potížích žádný záznam. Vstupní vyšetření 20. 7. 2017 bylo prvním kontaktem žalobce s psychiatrií. Žalobce dále trpí tromboembolickým postižením (TEN), recidivující trombóza obou dolních končetin po pliteo-krurální trombóze PDK podle USG vyšetření 1. 11. 2011, přechodná antikoagulační léčba, úplná rekanalizace trombózy dle USG 12/2012, femoro-popliteo-krurární trombóza levé dolní končetiny 22. 1. 2017, trvalá antikoagulační léčba, recidivující oboustranná plicní embolie – oboustranná plicní embolie s pleurálním syndromem 31. 10. 2011, na podkladě žilní popliteo-krurární trombózy pravé dolní končetiny s přechodnou antikoagulační léčbou – recidiva oboustranné plicní embolie 22. 1. 2017 na podkladě žilní femoro-popliteo-krurární trombózy levé dolní končetiny s trvalou antikoagulační léčbou. V roce 2011 byl žalobce hospitalizován na interním oddělení Oblastní nemocnice , adresa, pro oboustrannou plicní embolii s výraznou zánětlivou složkou, k embolii do plic došlo z důvodu hluboké žilní trombózy v podkolenní a lýtkové oblasti pravé dolní končetiny. Trombóza byla verifikována ultrasonografickým vyšetřením žilního systému dolních končetin. Po několikadenní hospitalizaci a přechodné antikoagulační léčbě byl žalobce propuštěn plně kardiopulmonálně kompenzován do domácí péče. Došlo k úplné rekanalizaci (opětné obnovení vnitřního průsvitu a průtočnosti) trombózou postižených žil. V lednu 2017 došlo v průběhu druhé pracovní neschopnosti k recidivě oboustranné plicní embolie při hluboké žilní femoro-popliteo-krurární trombóze, trombóza tentokrát v levé dolní končetině. Opět hospitalizován, nasazena trvalá antikoagulační léčba, je v dispenzární péči USG a kardiologického pracoviště, oddělení funkční diagnostiky interního oddělení Oblastní nemocnice , adresa, . V žilním systému levé dolní končetiny přetrvávají posttrombotické změny. Příčiny tromboembolické nemoci žalobce jsou multifaktoriální, jasná příčina nebyla zjištěna, genetické vyšetření Leidenské mutace bylo negaitvní. Nabízí se možná příčina v souvislosti s chronickým zánětlivým onemocněním gastrointestinálního traktu (Crohnova choroba). Trombofilie (stav, ve kterém má krev zvýšený sklon ke srážení) potažmo tromboembolická nemoc (TEN) ve smyslu recidivující hluboké žilní trombózy obou dolních končetin jakožto zdroje recidivující oboustranné plicní embolie nezanechala dle objektivních vyšetření trvalé následky ve smyslu poruchy plicních a srdeční funkcí. TEN však představuje významné riziko možné další recidivy, např. u stavu, kde je nutné znehybnit dolní končetiny např. při zlomeninách, dehydratace organismu atd. Trvalá antikoagulační léčba významně snižuje rizika recidivy, na druhou stranu zvyšuje riziko zvýšené krvácivosti při otevřených krvácející poraněních. Dále žalobce trpí postižením zažívacího traktu, refluxní ezofagitida od roku 2001 – Baretův jícen a hiátová hernie po laparoskopické fundoplikaci 7. 12. 2004, anální fizura po divuzi v 04/2008, Crohnova choroba od 2008, histologicky verifikovaný pozitivní zánětlivý nález dvou ulcerací v terminálním ileu v březnu 2008, v dlouhodobé remisi dle histologie a kolonoskopie s vysazením medikace v lednu 2014. Vnitřní hemoroidy dle sigmoideoskopie 12. 10. 2016. Refluxní ezofagitida a Baretův jícen je chorobný stav, který vzniká jako komplikace pronikání žaludečního obsahu do jícnu, kdy dochází k chemickému dráždění a erozi sliznice jícnu, vředům a přeměně epitelové výstelky jícnu. Hiátová hernie, neboli brániční kýla vzniká vtažením horní části žaludku do mezihrudí skrze bránici, klinické příznaky jsou pálení žáhy, vtékání žaludečního obsahu až do úst, poruchy polykání, chrapot, pálení v krku, bolesti za hrudní kostí. Žalobce absolvoval kauzální operační léčbu, čímž se toto onemocnění podařilo eliminovat. Anální fizury jsou slizniční trhliny v oblasti konečníku. Operačním výkonem se podařilo toto onemocnění rovněž eliminovat. V roce 2008 začal mít žalobce potíže v oblasti střevní, byla mu diagnostikovaná Crohnova choroba, což je autoimunitní chronické onemocnění trávicího traktu, u žalobce lokalizované v konečném úseku tenkého střeva. Cílenou léčbou od roku 2014 se podařilo dosáhnout prakticky trvalé remise na udržovací medikaci lékem Helicid. Crohnova choroba může mít vztah k TEN tím, že se může podílet na příčinách zvýšené krevní srážlivosti s tvorbou krevních sraženin v cévním systému. Žalobce dále trpěl dalšími neurologickými postiženími, a to neuralgií trojklaného nervu vlevo v 11/2013 – zhojeno, recidivující prekolapsové stavy od 07/2016, nejasné etiologie bez strukturálních změn na CT mozku, stav po implantaci EKG automatického záznamníku Reveal LINQ dne 3. 5. 2021, syndrom spánkové apnoe od 10/2020, na léčbě trvalým přetlakem noční maskou. Od roku 2016 je žalobce postižen opakujícími se prekolapsovými stavy, jedná se o pocit na omdlení, který nastává těsně před kolapsem organismu, tedy těsně před ztrátou vědomí. Tento stav je symptomem mnoha onemocnění. Žalobce byl pro tyto stavy kompletně vyšetřen, byly vyloučeny závažné orgánové choroby, příčina souvisí pravděpodobně cervikokraniálním syndromem poškozené krční páteře. Vyloučit nelze ani psychogenní etiologii v rámci psychických poruch žalobce. Torpidní cefalea je označení pro úporné bolesti hlavy, které mají u žalobce svůj původ v krční páteři a na základě chronifikace psychických poruch je významná i psychosomatizace bolestí. Syndrom spánkové apnoe je závažnou poruchou dýchání ve spánku. Žalobce měl i další postižení, kdy trpěl virovou myokarditidou v roce 1980, radiální epikondilitidou vlevo v 09/2011 a 02/2021 – zhojeno, počínající artrózou levého kyčelního kloubu 01/2015, extra kardinální bolesti na hrudi, při cervikokraniálním syndromu dif DG psychogenní etiologie, mírná difusní léze jaterní 11/2015, obezita prvního stupně (BMI 33,45 v 03/2021), esenciální hypertenze WHO II v 07/2020. Ohledně psychického stavu žalobce znalec uvedl, že pro výrazné zhoršení psychického stavu absolvoval žalobce 20. 7. 2017 odborné vyšetření psychiatrické u MUDr. , jméno FO, , která diagnostikovala postkomoční syndrom, smíšenou úzkostnou a depresivní poruchu, organickou poruchu osobnosti a stav po posttraumatické stresové reakci s psychosomatizací potíží. Vzhledem k tomu, že před předmětným pracovním úrazem žalobce neměl psychické potíže a psychiatricky se neléčil, lze předpokládat, že toto psychické postižení vzniklo jako sekundární pozdní důsledek pracovního úrazu ze dne , datum, jako reakce na vše, co tento úraz způsobil (tzn. fyzické zdravotní potíže v obrazu vlastního stavu, důsledky pracovní neschopnosti, vnější události kolem zpochybňování příčin ztráty zdravotní způsobilosti, životní nejistota z budoucnosti atd.). Psychické poruchy v časech chronifikovaly a psychosomatizací se spolupodílí na bolestivých stavech hlavy a krku.

16. Z lékařské zprávy o EEG vyšetření žalobce 23. 8. 2023 v , podezřelý výraz, bylo zjištěno, že graf je v mezích normy.

17. Z ambulantní lékařské zprávy , podezřelý výraz, neurologického oddělení ze dne 24. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalobce absolvoval magnetickou rezonanci mozku 1/2021, oproti předchozí magnetické rezonanci z 13. 8. 2017 nově přítomno drobné T2 a flairhypertenzní nespecifické ložisko při horním okraji bazálních ganglií vpravo, stacionární nález vícečetných drobných nespecifických ložisek v paraventrikulární a subkortikální bílé hmotě, frontálně bilat, jinak i nadále přiměřený nález v MRI mozku. EEG vyšetření provedeno 8/2023, graf je v mezích normy a dále provedeno v 4/2024.

18. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro posouzení věci.

19. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části, v níž žalovaná nárok žalobce uznala.

20. Podle § 366 zákoníku práce odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti zcela nebo zčásti nezprostí.

21. Žalovaná odpovědnost za pracovní úraz žalobce uznala a částečně uznala rovněž nárok na doplatek odškodnění za bolest ve výši 31 259 Kč jako ekvivalent 125 bodů podle nař. vl. č. 276/2015 Sb. a dále za ztížení společenského uplatnění spočívající v poúrazovém omezení hybnosti páteře lehkého stupně s příznaky kořenového dráždění (400 bodů) ve výši 100 000 Kč. Vzhledem k návrhu žalobce, soud rozhodl v tomto rozsahu výrokem I. částečně rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 1 o.s.ř.

22. Spornými nároky mezi účastníky tak zůstalo odškodnění bolesti za položku 1.1 – povrchní poranění hlavy o celkové délce 5 cm a odškodnění ve výši 20 bodů za položku 6.1 – lehký otřes mozku.

23. V tomto směru soud dospěl k závěru, že k povrchnímu poranění hlavy žalobce nedošlo. Toto poranění není popsáno v žádné lékařské zprávě, zmiňuje ho pouze znalec , jméno FO, ve svých posudcích, avšak bez uvedení zdroje, ze kterého toto zjištění čerpal, přičemž na zdravotnickou dokumentaci odkazuje souhrnně s tím, že mu bylo předloženo žalobcem velké množství dokumentů. Pro jeho závěr, že nepochybně došlo k oděrkám na hlavě přesto chybí jakékoliv podklady a za situace, kdy nebyl prokázán žalobcem tvrzený následek, je tak nárok žalobce v této části nedůvodný.

24. Rovněž skutečnost, že by žalobce při úrazu dne , datum, utrpěl otřes mozku, prokázána nebyla. Tato diagnóza není uvedena v žádné zprávě o vyšetření žalobce, rovněž závěry znalců jsou v tomto směru rozdílné. Znalec MUDr. , jméno FO, v posudku uvedl, že subjektivní vnímání potíží bezprostředně po úraze je zapsané přiměřeně, zvracení žalobce neudával, pocit na zvracení neudával, neudával, že by upadl na zem, neudával ani krátkodobé bezvědomí. Stěžoval si na bolesti krční páteře, bolesti hlavy a chvilkami rozmazané vidění, což jsou první popisované příznaky poranění krční páteře. Znalec MUDr. , jméno FO, konstatuje, že v žádné lékařské zprávě není uveden otřes mozku (komoce mozková). Znalec MUDr. , jméno FO, k otřesu mozku uvedl, že při úrazu došlo ke zhmoždění krční páteře, přičemž otřes mozku není vyloučen, údaje jak subjektivní, tak objektivní jsou v tomto směru nejednoznačné.

25. Dalším sporným nárokem zůstal nárok na odškodnění za ztížení společenského uplatnění ve výši 300 000 Kč (800 bodů, položka 1.12) za duševní postižení lehkého stupně dle posudku MUDr. , jméno FO, . MUDr. , jméno FO, shledal příčinu duševních potíží žalobce v úrazu pouze na základě zprávy psychiatričky MUDr. , jméno FO, ze dne 27. 2. 2018. Z této zprávy však vyplývá, že stav po úrazu ze dne , datum, má za následek postkomoční syndrom (následek otřesu mozku). Vzhledem k tomu, že ze zdravotnické dokumentace nevyplývá, že by došlo u žalobce k otřesu mozku, lze vyloučit rovněž, že by sporný úraz byl příčinou jeho duševních obtíží. Ze znaleckého posudku MUDr. , jméno FO, a zejména z jeho výpovědi před soudem bylo zjištěno, že samostatná diagnóza postkomočního syndromu a posttraumatické stresové poruchy stanovená MUDr. , jméno FO, není správná, přičemž znalec tyto závěry dostatečně odůvodnil. Naopak dospěl na základě vlastního vyšetření žalobce k závěru, že žalobce trpí jinou organickou poruchou osobnosti a poruchou chování vyvolanou onemocněním, poškozením nebo dysfunkcí mozku. Na psychickém onemocnění žalobce se mohou podílet rovněž jeho další onemocnění, zejména vysoký krevní tlak a zvýšený sklon k embolii (přičemž u něj již došlo k plicní embolii), která mohou mít za následek organické postižení mozku, jehož následky znalec popsal (oslabení volní složky motivace a dlouhodobá mírná deprese).

26. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže škodná událost skutečně způsobila škodu, o jejíž náhradu jde (R 7/1992). Řetězec příčin nezakládá příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou tehdy, vstupuje-li do děje jiná, na jednání škůdce nezávislá skutečnost, která je pro vznik škody rozhodující (rozhodnutí NS ČR 25 Cdo 1946/2000, 25 Cdo 245/2000). Existence příčinné souvislosti je jednou z podmínek vzniku odpovědnosti za škodu. Zvažují se veškeré příčiny, které se na vzniku té které újmy podílely, přičemž příčinou vzniku škody může být jen ta okolnost, bez níž by ke škodnému následku nedošlo, i když jde jen o jednu z příčin, která se spolupodílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde. Existence příčinné souvislosti musí být prokázána s vysokou mírou pravděpodobnosti, musí se jednat o příčinu převažující (rozhodnutí NS ČR 25 Cdo 164/2018).

27. Soud dospěl na základě znaleckého dokazování (viz výše) k závěru, že s vysokou mírou pravděpodobnosti je příčinou organického postižení mozku, které má za následek organickou poruchou osobnosti a poruchu chování vyvolanou onemocněním, poškozením nebo dysfunkcí mozku projevující se duševními potížemi, kterými žalobce trpí, některé z jeho obecných onemocnění (vysoký krevní tlak, sklon k embolii), neboť při pracovním úrazu dne , datum, k poškození mozku žalobce nedošlo. Z uvedeného vyplývá, že mezi úrazem a duševním postižením žalobce tak není dán stav příčiny a následku a pro absenci příčinné souvislosti, nelze učinit závěr o vzniku odpovědnosti žalované za ztížení společenského uplatnění spočívající podle položky 1.12 v duševním postižení lehkého stupně.

28. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla žaloba ve výroku II. částečně zamítnuta.

29. Vzhledem k tomu, že žalovaná měla v řízení větší úspěch, dle zásady úspěchu ve věci by jí příslušela náhrada nákladů řízení. Soud ale shledal na straně žalobce mimořádné okolnosti spočívající v charakteru dlouhotrvajícího sporu o odškodnění pracovního úrazu, zohlednil dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav žalobce i jeho nesporně sníženou pracovní schopnost a žalované náhradu nákladů řízení podle § 150 o.s.ř. nepřiznal.

30. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkům podle výsledků řízení. Státu vznikly náklady tvořené znalečným v celkové výši 24 972,50 Kč. Žalobci bylo proto uloženo uhradit státu 61 % z takto vynaložených nákladů (15 232,50 Kč) a žalované 39 % (9 740 Kč).