61 C 229/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Petry Andršové a přísedících Pavly Pečenkové a Ing. Karla Kužílka ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 257 260 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 150 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, ve splátkách ve výši 5000 Kč měsíčně, splatných vždy do 20. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek.

II. V části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 107 260 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 150 000 Kč za období od [datum] do [datum], se žaloba zamítá

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svým návrhem domáhal zaplacení částky 257 260 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná byla zaměstnancem žalobce. Mezi účastníky byla uzavřena dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty dne [datum]. Za hodnoty svěřené zaměstnanci k vyúčtování se považují hotovost – finance, ZFP, zboží a zásoby materiálu skupin majetku [číslo] (sklad IT materiálu), s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Z popisu funkční náplně žalované ze dne [datum] je patrno, že jako hlavní pokladník vede agendu zvláštních finančních prostředků (ZFP). Dohodou o rozvázání pracovního poměru skončil pracovní poměr žalované dne [datum]. Dne [datum] dle protokolu o předání pokladní hotovosti převzala žalovaná finanční částku v hodnotě 9 500 EUR. V deníku provozní zálohy měla být tato skutečnost zaznamenána, ale přijetí částky žalovanou evidováno není, což je patrno z účetních záznamů od 11. 5. do [datum]. Dne [datum] byla z hlavní pokladny ZFP vyplacena částka 9 500 EUR příslušníkovi [příjmení] (záznam v účetní knize [číslo] dle bankovního kurzu 257 260 Kč), neuvedením příjmu 9 500 EUR, tedy 257 260 Kč vznikl v pokladně přebytek hotovosti oproti účetní knize v této hodnotě. Žalovaná nedoplnila žádný opravný zápis a v průběhu měsíce září 2018, kdy již nebyla zaměstnancem [příjmení], při porovnání zůstatku v hlavní pokladně ZFP a dokladů o převodu hotovosti do hlavní pokladny ZFP z bankovního účtu [příjmení] bylo zjištěno, že v pokladně vznikl schodek právě ve výši 257 260 Kč. Následně byla kontaktována žalovaná a informována o vzniku schodku. Tento stav byl potvrzen následnou hloubkovou kontrolou. Při předání pokladny na základě rozhodnutí ředitelky [příjmení] ze dne [datum] [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] nebylo porovnáním fyzického zůstatku hotovosti v pokladně a účetního záznamu o zůstatku v deníku provozní zálohy zjištěno, že v pokladně přebývá hotovost ve výši 257 260 Kč, ta musela být tedy odebrána z pokladny ještě před tímto předáním v časovém rozmezí od [datum] do [datum]. Žalovaná k tomuto podala vysvětlení [datum], kdy uvedla, že si udělala takovou metodu, že když nestíhala zapsat nějaký příjem, tak si vzala papíry týkající se příjmu a dala si k tomu peníze, aby na konci věděla, že jí něco přebývá. V tomto případě vzala papíry z [datum] na 9 500 EUR a přidala k nim z pokladny částku v korunách, tedy 257 260 Kč, dala všechno do jedné obálky a dala si to stranou, vždycky to bylo v rámci trezoru. Buď to měla přímo v plechové pokladně, nebo na pokladně v trezoru. Když tam měla potom chaos, tak neví, jestli tu obálku dala do plechové pokladny, nebo do trezoru, nebo ji dala mezi papíry, tedy ji možná vůbec nedala do trezoru. Pak pokračovala v psaní deníku dál, zapomněla to dopsat a tím pádem si ani nevšimla, že jí něco schází, protože jí seděla hotovost s deníkem. Zřejmě došlo k tomuto administrativnímu pochybení. Peníze si úmyslně nenechala, nedokáže se vyjádřit k tomu, kde zůstaly ležet, ani kam mohly přijít. Na všechno se přišlo až po měsíci po jejím odchodu, tedy už nemá možnost prohlédnout si svoji agendu, kde by mohly zůstat. Vzniklo to její nepozorností a je si vědoma toho, že asi bude muset škodu nahradit. Pověřený orgán [příjmení] zahájil [datum] úkony trestního řízení pro podezření z přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku, tato věc byla ukončena usnesením o odložení věci č. j. 0 KSV 3/2019-66, kdy státní zástupce [anonymizováno] státního zastupitelství v [obec] dne [datum] rozhodl o odložení trestní věci, neboť jednání zaměstnance nenaplňuje znaky žádného trestného činu, přičemž za způsobení škody na majetku nese plnou odpovědnost, nelze však proti ní uplatnit i odpovědnost trestněprávní. Žalovaná tedy odpovídá za vzniklý schodek podle § 252 odst. 1 zákoníku práce.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, neboť schodek nezpůsobila, žalovanou částku nevzala a neví, co se s ní stalo. Od února 2018 pracovala pod velkým tlakem a ve stresových podmínkách způsobených šikanou jejího přímého nadřízeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který byl jejím nadřízeným cca od roku 2016, kdy žalovaná přišla do oddělení informačních a komunikačních technologií. Od počátku pracovního poměru dne [datum] vykonávala žalovaná svoji práci vzorně a bez problémů, následně v rychlém sledu za sebou bylo v roce 2018 shledáno několik porušení jejích pracovních povinností, které byly písemně zachyceny v úředních záznamech od dubna do července 2018. Od února 2018 se vztah nadřízeného k žalované zásadně změnil, všechny problémy, které vznikly, byly přičítány žalované jakožto neschopné asistentce a taktéž její údajná pochybení byla nadřízeným prezentována před ostatními zaměstnanci, zejména na ekonomickém oddělení a podatelně. Nadřízený s ní nevybíravě hovořil, nevhodně ji oslovoval, případně na ni křičel. Od dubna 2018 situace eskalovala a nadřízený jí dělal až naschvály, zejména když nakládala s pokladnou zvláštních finančních prostředků. Když vykonávala agendu ZFP nadřízený jí zadával úkoly, které nebyly urgentní, ale na jejich okamžitém provedení trval, například posílal ji vyzvednout návštěvy, uvařit jim kávu nebo uvařit mu čaj. To vždy znamenalo ukončit aplikace, uklidit agendu ZFP, dát ji do trezoru, jít udělat požadované, následně vše vyndat z trezoru, rozložit, zapnout aplikaci a pokračovat v agendě. Při skončení pracovního poměru žalované nebyla provedena žádná kontrola ani inventura pokladny ZFP, která by zjistila schodek na svěřených hodnotách. Žalovaná ke dni [datum] získala výstupní list, kde je jednotlivými odpovědnými odděleními potvrzeno, že vůči ní není vedena žádná pohledávka. Pokladnu ZFP předávala paní [jméno] [příjmení] za účasti [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a tato byla následně předána paní [jméno] [příjmení], všechny tyto osoby mohly s pokladnou ZFP nakládat po dobu, kdy ji měly přidělenou. Taktéž pokud jde o trezor v kanceláři žalované, tento byl původně umístěn v pokladně žalobkyně, kód k němu se nezměnil a kombinaci k němu znali pracovníci pokladny a dále pan [jméno] [jméno] z oddělení správy majetku žalobkyně. Rovněž z vyjádření pplk. [jméno] [příjmení] vyšlo najevo v rámci trestního řízení vůči žalované, že po odchodu žalované od žalobkyně zůstal trezor otevřený, stejně tak kancelář žalobkyně byla bez problémů přístupná pro kohokoli, a kancelář byla průchozí a byla jedinou přístupovou cestou do kanceláře nadřízeného žalované, zamykala se až na konci pracovní doby, klíček ke kanceláři měla žalovaná, její nadřízený a jeho zástupce, pan [jméno] [příjmení], tedy žalovaná neměla ze strany žalobkyně jakožto svého zaměstnance vytvořeny dostatečné a vyhovující podmínky, aby mohla se svěřenými hodnotami řádně nakládat.

3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti:

4. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu a dne následně dohodu o změně pracovních podmínek, na základě které žalovaná pracovala u žalobce jako referent majetkové správy. Podle popisu pracovní náplně žalované mimo jiné jako hlavní pokladník vedla agendu zvláštních finančních prostředků (ZFP). Mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty. Za hodnoty svěřené žalované k vyúčtování se dle této dohody považuje hotovost – finance ZFP, zboží a zásoby materiálu skupin majetku [číslo] (sklad IT materiálu), s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Dohodou o rozvázání pracovního poměru skončil pracovní poměr žalované dne [datum].

5. Z popisu funkční náplně žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že jako hlavní pokladník vedla agendu zvláštních finančních prostředků (ZFP).

6. Ze spisu [anonymizováno] [číslo] [rok] oddělení vnitřní kontroly žalobce bylo zjištěno, že dne [datum] byly vůči žalované zahájeny úkony trestního řízení z důvodu podezření žalované ze spáchání trestného činu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku. V rámci vyšetřování bylo provedeno rozsáhlé šetření, včetně ohledání trezoru a vyšetřovacího pokusu. Ze souhrnné zprávy o provedené revizi hlavní pokladny zvláštních finančních prostředků [příjmení] ze dne [datum], za období od [datum] do [datum], bylo zjištěno, že porovnáním čerpání hotovosti z bankovního účtu GIBS, předloženého z Oddělení finanční a plánovací, kontrolou Finančních svazků zvláštních finančních prostředků (dále jen„ FS“) za určené období, kontrolou Deníků provozních záloh (dále„ DPZ“) za určené období a porovnáním výstupů z aplikace ZFP a elektronických Evidenčních listů příjmů a výdajů byl zjištěn schodek hotovosti ve výši 257.260 Kč. Fyzický stav hlavní pokladny k [datum] činil 562.623 Kč, z toho hotovost byla 559.458 Kč plus valutová hotovost, polské zloté, ve výši 500 PLN (v přepočtu 3.165 Kč), jiná valutová hotovost zde nebyla uložena. Účetní stav DPZ evidovaného pod [číslo jednací], ze dne 4. 1. 2017, byl ke dni [datum] označen zůstatkem ve výši 819.883 Kč. Uvedený schodek činí rozdíl mezi účetním stavem DPZ a fyzickým stavem hotovosti v hlavní pokladně. Z výpovědi žalované, kterou učinila v rámci vyšetřování, bylo zjištěno, že koncem září 2018, co odešla z [příjmení], se jí ozval pan [příjmení], že mu nesedí něco v ZFP, ať se na to přijde podívat. Tak se dozvěděla o tom, že tam vzniklo nějaké manko. Při těchto jednáních jí bylo přímo ukázáno v Deníku, jaká částka a o co se jedná. Když to předávala s kolegou [příjmení] a kolegyní [příjmení], tak Deník, finance a částka v aplikaci, vše souhlasilo. V tu chvíli při předání ani nebyla možnost přijít na chybu. Mohlo se to stát tak, že když třeba nestíhala zapsat záznam okamžitě, tak si to původně psala na papírky, aby věděla, že musí ještě něco dodělat, ale stalo se, že tyto papírky ztratila a přišla na to až v pozdějším čase, takže pak jela metodou obálek, kdy to vlastně spočívalo v tom, že když jí někdo zavolal, že potřebuje peníze, tak si je dala na stranu do obálky, aby se nestalo to, že když by přišel někdo další, tak by mu peníze dala a pro toho původního by už peníze neměla. Svojí nepozorností, chybou, dala obálku někam mimo trezor. Vykonávala prakticky tři funkce, všechno dělala na jednom stole, přeskakovala z jednoho na druhé, takže i ty finance měla na tom stole položeny, kde měla i ostatní papíry a věci. Částku 9.500 EUR dne [datum] převzala, je to její podpis, ale řádně to do pomůcek nezapsala. Ty Eura konkrétně vydala panu [příjmení]. Hodnotu v českých korunách, která odpovídala těm 9500 Euro, dala stranou, aby při čtvrtletní kontrole věděla, že tam má nějaké finance navíc. Mohlo dojít k tomu, že v chaotickém prostředí to odložila mimo kasu, nezamkla to do trezoru a nechala to někde ležet. Takhle se jí občas dokumenty na stole míchaly a mohlo se stát, že tu obálku s penězi a příslušnými doklady nechala na stole. Když se prováděly kontroly, tak kontrolovala pouze cílovou částku, tedy hotovost v pokladně, nemohla přijít na to, že jí tam něco chybí. Kontroly se prováděly vždy při čtvrtletí, kontrolovalo se, zda vždy skutečná hotovost souhlasí se zbytkem v Deníku provozní zálohy. Proto předpokládá, že obálku musela odložit někam jinam, mimo pokladnu, protože jinak by při kontrole musela přijít na to, že má peníze navíc. Takhle to pokračovalo až do předání pokladny, vždy seděla hotovost a administrativní zbytek. Před odchodem od [příjmení] marodila a pak měla prakticky jenom týden, aby vše předala a ukončila. Když přišla po nemoci, tak zjistila, že pan vedoucí a kolegové vydávali ze skladu materiálu, za který měla hmotnou zodpovědnost. V rámci trestního řízení bylo provedeno ohledání trezoru, v němž byla ukládána finanční hotovost pokladny ZFP včetně fotodokumentace, přičemž bylo zjištěno, že číselná kombinace nebyla po celou dobu používání trezoru změněna, přičemž číselná kombinace k otevření trezoru byla známa více osobám (původně byl trezor umístěn v podatelně). Trezor byl umístěn v předkanceláři kanceláře nadřízeného žalované [příjmení] [příjmení]. Žalovaná byla v pracovním poměru u žalobce od [datum] do [datum]. Funkci hlavní pokladní ZFP vykonávala v době od [datum], kdy fyzicky převzala agendu a pokladnu, do [datum], kdy tuto předala. Z evidence docházky a čerpání dovolené bylo zjištěno, že v době pracovní neschopnosti či dovolené žalované došlo k pohybu finančních prostředků hlavní pokladny ZFP pouze dne [datum] a [datum], kdy je však současně systémem docházky evidována přítomnost jmenované na pracovišti. Veškeré pohyby finančních prostředků jsou detailně zaznamenány v Deníku provozní zálohy. Zastupitelnost hlavní pokladní v době její pracovní neschopnosti či dovolené řešena nebyla. V takových případech bylo vydávání finančních prostředků pozastaveno a obnoveno až po nástupu hlavní pokladní do zaměstnání. V případě urgentního výdeje by se hlavní pokladní žalovaná musela dostavit na pracoviště, jinak k vydání prostředků nemohlo dojít. K takovému případu však v dokumentovaném období nedošlo, manipulace s hlavní pokladnou nebyla zjištěna ani nikým oznámena (předně by pak měla být oznámena samotnou hlavní pokladní). Čtvrtletní uzávěrky hlavní pokladny ZFP byly prováděny hlavní pokladní (žalovanou), vyjma uzávěrky za první čtvrtletí roku 2018, která nebyla vůbec provedena. Předávací uzávěrka byla rovněž provedena žalovanou, a to dne [datum] za součinnosti nové hlavní pokladní [jméno] [příjmení]. Uzávěrky byly předkládány ke schválení řediteli [příjmení]. Podklady, které by bylo nutno předkládat ke kontrole před schválením, nejsou v nařízení ředitele [příjmení] [číslo] o nakládání se zvláštními finančními prostředky, kde jsou specifikovány povinnosti hlavní pokladní ZFP, žádným způsobem určeny. Povinnosti hlavní pokladní ZFP stanovuje nařízení č. 14/2015 v čl. 5, postup při čerpání v čl. 9 až 15, evidenci v čl. 16 až 19. Hotovost, která tvořila finanční prostředky ZFP, se až do předání hlavní pokladny dne [datum] nacházela v trezoru v kanceláři [anonymizováno] [číslo], užívané žalovanou. Způsob ukládání klíčů od trezoru nebyl určen. Trezor byl na číselný kód a klíče od hlavní pokladny ukládala hlavní pokladní dle svého vlastního rozhodnutí, místo uložení nebylo určeno. Po dobu výkonu funkce hlavní pokladní ze strany žalované byl trezor vždy uzavřen, vyjma případů, kdy tato manipulovala s finančními prostředky. K evidenci doplňování pokladny a k vydávání požadovaných částek oprávněné osobě se vyjádřila současná hlavní pokladní [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], která uvedl, že tento postup vychází ze zákona č. 536/1991 Sb. o účetnictví, který dále odkazuje na české účetní standardy, kde v č. 50/2003 je stanoveno, že účetní zápisy se provádějí k okamžiku uskutečnění účetního případu, v [číslo] je stanoveno, že okamžikem uskutečnění účetního případu je den, ve kterém dojde ke splnění dodávky. Z tohoto jasně vyplývá, že účetní zápisy se provádí okamžitě, tedy v okamžiku, kdy dochází k příjmu či výdaji z pokladny. Postup popsaný žalovanou není v pořádku, neodpovídá zákonu o účetnictví, účetním standardům ani interním aktům. Usnesením [anonymizováno] státního zastupitelství 0 KSV 3/2019-66 ze dne 13. 2. 2020 byla věc odložena, neboť nejde o podezření z trestného činu.

7. Z ostatních ve věci provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí.

8. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

9. Mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty. Podle § 252 a násl. z. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen„ dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. Zaměstnanec se zprostí povinnosti nahradit schodek zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. Uzavřenou dohodu soud posoudil jako platnou, dohoda je uzavřena písemně a obsahuje závazek žalované převzít odpovědnost za hotovost a cenné papíry, které jí zaměstnavatel svěří. Podmínkou platnosti dohody o odpovědnosti přitom není vymezení hodnot, za které zaměstnanec převzal hmotnou odpovědnost. Dohoda o odpovědnosti neomezuje odpovědnost zaměstnance jen na ty hodnoty, které mu jsou zaměstnavatelem svěřeny při uzavření této dohody. Dohodou o odpovědnosti přejímá zaměstnanec odpovědnost za schodek na jakýchkoliv dalších hodnotách, které mu budou zaměstnavatelem svěřeny kdykoliv po uzavření této dohody.

10. Předpokladem vzniku odpovědnosti zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách je existence platné dohody o odpovědnosti, schodek na svěřených hodnotách a zavinění, které se předpokládá. Zaměstnanec se však ve smyslu ust. § 252 odst. 4 zák. práce odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách zprostí zcela, popř. zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Za schodek, který vznikl bez zavinění odpovědného zaměstnance, se podle ustálené judikatury soudů považuje takový schodek, který vznikl v důsledku úmyslného jednání třetích osob odcizením svěřených hodnot. Zcizí-li třetí osoba zaměstnanci svěřené hodnoty, které je povinen vyúčtovat, nemá však protiprávní jednání třetí osoby samo o sobě za následek zánik odpovědnosti zaměstnance. Bez ohledu na případnou odpovědnost třetí osoby za škodu dle občanskoprávních předpisů, zaměstnanec i v tomto případě za škodu odpovídá, ledaže by prokázal, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, například, jestliže prokáže, že pachatel prokazatelně vytvořil takovou situaci, která hmotně odpovědnému zaměstnanci bránila se svěřenými hodnotami hospodařit a je opatrovat. V případě střetu dvou odpovědností, tj. odpovědnosti neznámého pachatele za protiprávní zásah do majetkových práv zaměstnavatele s odpovědností zaměstnance za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování, se musí zkoumat i to, zda zaměstnanec takové jednání třetích osob neumožnil porušením svých pracovních povinností, např. tím, že při provádění finanční operace nepostupoval náležitě pečlivě a v souladu s pokyny zaměstnavatele. Zaměstnanec se nemůže své odpovědnosti zprostit, jestliže neplněním svých povinností řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím (§ 301 písm. d) zák. práce), vznik schodku umožnil. Je-li nedbalostní porušení povinností odpovědným zaměstnancem takového rozsahu, že by bez něho ke vzniku škody úmyslným jednáním třetí osoby nemohlo dojít (tj., že zaměstnanec porušením svých povinností umožnil vznik celého schodku), pak nepřichází v úvahu ani částečné zproštění se odpovědnosti.

11. Existence schodku na hotovosti svěřené žalované ve výši 257 260 Kč a odpovědnost žalované za tento schodek byla v řízení prokázána listinnými důkazy, zejména z obsahu trestního spisu vedeného ohledně podezření žalované z přečinu zpronevěry. Soud však dospěl k závěru, že jsou zde dány zákonné předpoklady pro snížení požadované náhrady škody podle ustanovení § 264 zákoníku práce, které umožňuje v konkrétním případě s přihlédnutím k individuálním okolnostem případu vystihnout rozsah náhrady škody, který lze po zaměstnanci spravedlivě požadovat. Soud přihlédl k okolnostem vzniku škody, zejména ke skutečnosti, že podmínky vytvořené zaměstnavatelem pro nakládání se svěřenými hodnotami umožnily vznik škody (složitost postupu evidence nakládání s prostředky ZPF, umístění pokladny do průchozí kanceláře, zastaralý trezor pro ukládání prostředků, skutečnost, že kód k trezoru byl znám více osobám). Snížení náhrady škody se přitom nedotkne významným způsobem majetkové situace žalobce. Soud z uvedených důvodů snížil výši náhrady škody tak, jak je patrno z výroku rozsudku a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě škody částku 150 000 Kč, kterou považuje za odpovídající zjištěnému skutkovému stavu, ve splátkách, jejichž výši a splatnost určil podle § 160 o.s.ř.

12. Žalobce vyzval žalovanou k náhradě škody předžalobní výzvou ze dne 10. 7. 2020, která byla doručena zástupkyni žalované dne 13. 7. 2020. Žalobce ve výzvě poskytnul žalované lhůtu tří dnů k úhradě dlužné částky. Tato lhůta uplynula dne 16. 7. 2020, od následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení a žalobci vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o.z., ve výši stanovené nař. vl. č. 351/2013 Sb. Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a contr. za situace, kdy úspěšnějšímu žalobci náklady řízení nevznikly.