7 C 100/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o relativní neúčinnost smluv o převodu vlastnického práva k nemovitostem

I. Určuje se, že právní jednání spočívající v uzavření darovací smlouvy dne 10. 7. 2018 mezi , tituly před jménem, , jméno FO, , narozeným , datum, , zemřelým , datum, a žalovanou, jejímž předmětem byl bezúplatný převod podílu o velikosti ideální 1/20 na pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , to vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , vklad vlastnického práva povolen Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , pod číslem jednacím , č. účtu, , je vůči žalobci právně neúčinné.

II. Určuje se, že právní jednání spočívající v uzavření darovací smlouvy dne 10. 7. 2018 mezi , tituly před jménem, , jméno FO, , narozeným , datum, , zemřelým , datum, a žalovanou, jejímž předmětem byl bezúplatný převod vlastnického práva k pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , hodnota, , to vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , vklad vlastnického práva povolen Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, pod číslem jednacím , č. účtu, , je vůči žalobci právně neúčinné.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 30 314 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou, doručenou soudu dne 10. 7. 2019, ve znění pozdějších podání, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud ve vztahu k žalobci vyslovil relativní neúčinnost právního jednání, a sice darovací smlouvy ze dne 10. 7. 2018, uzavřené mezi , tituly před jménem, , jméno FO, , narozeným , datum, , zemřelým , datum, (dále jen „pan , jméno FO, “), manželem žalované, a žalovanou, na jejímž základě došlo k bezúplatnému převodu spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/20 na pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , to vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „1. darovací smlouva“), a dále darovací smlouvy z téhož dne, uzavřené mezi týmiž osobami, na jejímž základě došlo k bezúplatnému převodu vlastnického práva k pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , hodnota, , to vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro totéž katastrální území (dále jen „2. darovací smlouva“); souhrnně také dále jen „Darovací smlouvy“). Dle žalobních tvrzení převedl Darovacími smlouvami na žalovanou pan , jméno FO, výše uvedené nemovitosti v jeho vlastnictví, byť měl vůči němu žalobce vykonatelnou pohledávku z titulu pravomocného rozhodčího nálezu, vydaného Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky dne 1. 2. 2017 s právní mocí ke dni 17. 2. 2017, sp. zn. , Anonymizováno, (dále jen „Rozhodčí nález“). Tímto nálezem byla panu , jméno FO, uložena povinnost k zaplacení částky 3 195 425 Kč žalobci, přičemž tuto povinnost pan , jméno FO, do jeho smrti dne , datum, nesplnil, a to ani částečně, byť k tomu byl vyzýván a byť pan , jméno FO, o splnění jeho dluhu opakovaně žalobce ubezpečoval. K podpisu darovacích smluv došlo v době 8 týdnů před úmrtím pana , jméno FO, , přičemž v převodu vlastnického práva ke zmíněným nemovitostem spatřuje žalobce záměrné jednání motivované úmyslně krátit práva žalobce coby věřitele a ztížit či znemožnit uspokojení jeho vykonatelné pohledávky v rámci řízení o pozůstalosti pana , jméno FO, , vedeného pod sp. zn. , spisová značka, u notářky, , tituly před jménem, , jméno FO, , v jehož rámci teprve se žalobce o uzavření darovacích smluv dozvěděl, a to konkrétně dne 7. 8. 2018 náhledem do katastru nemovitostí. Převodem vlastnického práva k nemovitostem se dle žalobce zjevně zhoršilo jeho postavení jakožto věřitele, přičemž o pohledávce žalobce měla povědomí i žalovaná, přičemž tento závěr žalobce dovodil z přátelského vztahu všech zúčastněných osob. Žalovaná byla přítomna několika schůzkám, v jejichž rámci byla řešena rovněž pohledávka žalobce.

2. Žalovaná žalobcem uplatněný nárok v celém rozsahu odmítla a navrhla zamítnutí žaloby. V prvé řadě rozporovala závěr žalobce o zřejmém účelu převodu vlastnického práva k nemovitostem, jímž by mělo být zkrácení žalobce na jeho právech. Žalobkyně neměla povědomí o existenci pravomocné a vykonatelné pohledávky žalobce za panem , jméno FO, . Dle žalované pan , jméno FO, převodem vlastnického práva k nemovitostem reflektoval věkový rozdíl mezi ním a žalovanou a množství nepominutelných dědiců na jeho straně (pan , jméno FO, byl potřetí ženatý a měl tři děti zletilé děti z prvého a druhého manželství, přičemž z manželství s žalovanou vzešly tři [pozn. Soudu: v době učinění příslušeného podání] nezletilé děti). Proto jím vystavenou závěť doprovodil právním jednáním – darováním nemovitostí na žalovanou, což byl krok plánovaný několik let bez povědomí žalované o pohledávce žalobce, byť ta měla vědomí o jiných dluzích pana , jméno FO, , mimo jiné vůči ní samotné, když žalovaná již před uzavřením manželství podpořila pana , jméno FO, zápůjčkou ve výši 15 000 000 Kč, dále před uzavřením manželství společně uzavřeli smlouvu o poskytnutí úvěru u , Anonymizováno, ve výši 6 000 000 Kč, kterou spláceli společně i za trvání manželství za účelem zajištění bytové potřeby jeho druhé manželky a jeho dcery z tohoto manželství, dále bylo z prostředků společného jmění manželů žalované a pana , jméno FO, (dále jen „SJM“) hrazeno výživné na zmíněnou dceru v odhadované souhrnné výši 1 700 000 Kč (10 000 Kč měsíčně) a školné na francouzském lyceu v předpokládané souhrnné výši 900 000 Kč. Žalovaná pak v roce 2017 poskytla panu , jméno FO, finanční prostředky ve výši 3 100 000 Kč a 400 000 Kč a v roce 2018 vyrovnala exekučně vymáhaný dluh pana , jméno FO, ve výši 4 896 488 Kč. Otázky financování jeho advokátní praxe a rodinné domácnosti však řešil výhradně pan , jméno FO, , přičemž žalovaná se věnovala individuálnímu vzdělávání jejich společných dětí. Žalovaná se s žalobcem setkala přibližně třikrát, aniž by však řešili předmětnou pohledávku žalobce. Výslovně uvedla, že s žalobcem nemá žádné vztahy. Žalobce žalovanou k plnění dluhu pana , jméno FO, nevyzval. Žalovaná upozornila na skutečnost, že nález rozhodčího soudu potvrdil uzavřený smír mezi žalobcem a panem , jméno FO, . Dále namítla, že za celou dobu trvání dluhu pana , jméno FO, žalobce nepřistoupil k jeho vymožení. Časová souslednost smrti pana , jméno FO, a převodu vlastnictví k nemovitostem je náhodná, neboť smrt pana , jméno FO, byla nečekaná a náhlá. Poukázala rovněž na vznik společného jmění manželů okamžikem uzavření manželství žalované s panem , jméno FO, , přičemž v rámci tohoto režimu nedala žalovaná souhlas k uzavření smlouvy o půjčce, na jejímž základě eviduje žalobce jeho pohledávku, přičemž výše půjčky jistě přesahuje běžnou záležitost ve smyslu zákonné úpravy. Pohledávka žalobce je pak jedinou vykonatelnou pohledávkou zjištěnou v pozůstalostním řízení a nebyla seznatelná z žádného veřejného seznamu. O potřebě pana , jméno FO, vypořádat jeho závazky se žalovaná v obecné rovině dozvěděla v létě roku 2018, kdy se k ní dostala informace o výběru pojistného pana , jméno FO, z životního pojištění ve výši , částka, , o jehož dalším účelu pan , jméno FO, s žalovanou nehovořil. Následně žalovaná namítla nenaplnění podmínek aktivní legitimace žalobce, neboť nárok žalobce byl již v době uzavření Darovacích smluv promlčen v důsledku desetileté absolutní promlčecí doby dle § 408 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. z.“). S odkazem na téže ustanovení pak byl dle žalované vydaný Rozhodčí nález omezeně vykonatelný pouze do , datum, , když nebyl podán návrh na výkon Rozhodčího nálezu. Žalovaná pro tento argument vyšla ze závěru, že peněžní prostředky, poskytnuté panu , jméno FO, , představovaly úvěr jakožto absolutní obchod ve smyslu zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, nezávislý na statusu smluvních stran. Žalovaná později změnila její procesní obranu tak, že peněžních prostředky získané panem , jméno FO, od žalobce měly ve skutečnosti představovat cílovou odměnu právnímu zástupci žalobce (panu , jméno FO, ) za služby související s jeho odprodejem podílu ve společnosti , Anonymizováno, za přibližně 1,4 miliardy Kč. Disimulovaným právním jednáním (úvěrem/půjčkou) zakryly žalobce a pan , jméno FO, odměnu, jež nepodléhala dani ani odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Tomu svědčí i nelogické jednání žalobce, který po letech prodlení odpustil panu , jméno FO, příslušenství v podobě úroků z prodlení. Žalovaná opakovaně poukazovala na nedůvěryhodnost žalobce založené jeho rozpornými tvrzeními o délce splatnost pohledávky a jeho podnikatelskými činnostmi. Žalovaná vynaložila náležitou péči ke zjištění majetkových poměrů pana , jméno FO, , i tak však neměla povědomí o vykonatelné pohledávce žalobce.

3. Na procesní obranu žalované reagoval žalobce tvrzením, že ke vzniku vykonatelného exekučního titulu – Rozhodčího nálezu – přispěl sám pan , jméno FO, právním jednáním – uznáním dluhu. Žalobce upozornil, že žalovaná jejími tvrzeními stran výběru životního pojištění připustila povědomost o závazcích pana , jméno FO, , přesto však přistoupila k uzavření darovacích smluv. Námitku stran nevymáhání pohledávky žalobce tento odmítnul pro přátelského vztahy žalobce s panem , jméno FO, a pro opakovaná ujištění o splnění dluhu. Žalovaná pak dle žalobce musela nebo měla vědět o pohledávce žalobce, a to i vzhledem k jejímu vzdělání (doktorát v oblasti právní vědy). K námitce žalované o promlčení pohledávky žalobce uvedl, že se nejednalo o smluvní vztah podléhající úpravě obch. z., neboť ani jedna ze stran nevystupovala v pozici podnikatele, nešlo o vztah smluvně podřízený obch. z. a smlouvu uzavřenou mezi panem , jméno FO, a žalobcem nelze podle jejího obsahu právně hodnotit jako smlouvu o úvěru, nýbrž jako smlouvu o půjčce nepodléhající úpravě obch. z., nýbrž § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „s. o. z.“). O zápůjčním charakteru smlouvy dle žalobce svědčí rovněž pozdější odpuštění úroků panu , jméno FO, . Právo žalobce pak bylo přiznáno právě Rozhodčím nálezem, na jehož základě podléhá právo žalobce promlčení v zákonné desetileté lhůtě dle § 110 s. o. z., pročež nedošlo k promlčení nároku žalobce. Dle žalobce je pro toto řízení nerozhodné jeho podnikatelské zaměření. Žalobce odmítnul závěr žalované o disimulaci právního jednání za účelem krácení daně. Rovněž odmítl, že by nepřistoupil k vymáhání jeho pohledávky: , jméno FO, uznal jeho dluh dne 4. 3. 2010 a zavázal se jej splatit do 31. 12. 2011, avšak neučinil tak, pročež mu byla ve dnech 23. 3. 2012, 21. 2. 2014 a 18. 8. 2014 zaslána výzva ke splacení dluhu.

4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu věci.

5. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že žalovaná a pan , jméno FO, byli v době namítaných darovacích smluv manžely.

6. Darovací smlouvou ze dne 10. 7. 2018, č. , č. účtu, , bylo prokázáno, že pan , jméno FO, převedl na žalovanou vlastnické právo k pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , hodnota, , to vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, . Smlouva byla opatřena vlastnoručními podpisy zmíněných osob a tyto podpisy byly téhož dne ověřeny , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v Praze.

7. Darovací smlouvou ze dne 10. 7. 2018 (datum uzavřené dle ověřovací doložky), č. , č. účtu, , bylo prokázáno, že pan , jméno FO, převedl na žalovanou vlastnické právo k podílu o velikosti ideální 1/20 na pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , to vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, . Smlouva byla opatřena vlastnoručními podpisy zmíněných osob a tyto podpisy byly dne , datum, ověřeny , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v Praze.

8. Výpisy z katastru nemovitostí (2x) bylo prokázáno, že na základě Darovacích smluv se žalovaná stala vlastnicí předmětných nemovitostí, resp. vlastnicí ideálního podílu k jedné z nemovitostí, a to s právními účinky zápisu ke dni 13. 7. 2018.

9. Předexekuční výzvou ze dne 8. 12. 2017 včetně podacího lístku z téhož dne bylo prokázáno, že žalobce vyzval pana , jméno FO, k zaplacení částky 3 000 000 Kč spolu s náklady řízení, to vše z titulu pravomocného a vykonatelného rozhodčího nálezu ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. , Anonymizováno, , a to se lhůtou k plnění do 13. 12. 2017.

10. Rozhodčím nálezem ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. , Anonymizováno, , opatřeným doložkou právní moci a vykonatelnosti bylo prokázáno, že Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky potvrdil v řízení mezi žalobcem a panem , jméno FO, smír, na jehož základě se pan , jméno FO, zavázal zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci Rozhodčího nálezu částku 3 000 000 Kč (výrok I.) a dále náklady řízení ve výši 195 423 Kč (výrok II.). Tento rozhodčí nález byl uveden rubrikou řízení ve znění „o úhradu částky 3 000 000 Kč“ a byl odůvodněn toliko co do splnění podmínek pro jeho vyhotovení bez odůvodnění a co do výroku III., jímž byl straně žalující částečně vrácen soudní poplatek.

11. Smlouvou o budoucí kupní smlouvě ze dne 20. 6. 2018 bylo prokázáno, že žalovaná a pan , jméno FO, uzavřeli k pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , hodnota, , to vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , smlouvu, na jejímž základě se pan , jméno FO, zavázal v budoucnu úplatně převést vlastnické právo ke zmíněným nemovitostem na žalovanou, a to za kupní cenu 19 896 488 Kč, na níž žalovaná započetla pohledávku za panem , jméno FO, ve výši 15 000 000 Kč. Podpisy na smlouvě byly ověřeny dne 20. 6. 2018 , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v Praze.

12. Dohodou o půjčce a právech souvisejících se zajištěním úvěru ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce na základě skutečnosti, že si od něj pan , jméno FO, půjčil , částka, , smluvil s panem , jméno FO, podmínky vrácení poskytnuté finanční částky, která je v celém textu smlouvy označovaná za půjčku (pozn. Soudu: v rámci skutkových zjištění proto operuje soud s totožným pojmem). Splatnost půjčky byla stanovena k , datum, , přičemž spolu se zapůjčenou částkou měl pan , jméno FO, uhradit rovněž úrok ve výši 3 % p. a. od data poskytnutí půjčky do data jejího vrácení. Půjčka byla zajištěna závazkem pana , jméno FO, vystavit směnku vlastní na částku 3 000 000 Kč s příslušným úrokem a rovněž utvrzena smluvní pokutou ve výši 0,01 % z dlužné částky za každý den prodlení. Smluvní strany se ve smlouvě zavázaly k mlčenlivosti a dále si sjednaly pravomoc Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky pro řešení sporů vzešlých ze smlouvy. Strany smlouvy byly označeny jmény a daty narození.

13. Uznáním dluhu ze dne 4. 3. 2010 bylo prokázáno, že pan , jméno FO, dne 4. 3. 2010 potvrdil uzavření smlouvy ze dne 22. 2. 2006 mezi ním a žalobcem. Dále se v uznání uvádí, že se strany (pozn. Soudu: žalobce a pan , jméno FO, ) dohodli na odpuštění veškerého smluveného i zákonného příslušenství pohledávky žalobce za panem , jméno FO, , přičemž předmětem dluhu pana , jméno FO, nadále zůstala toliko peněžitá povinnost ve výši 3 000 000 Kč. Takto formulovaný dluh pan , jméno FO, uznal v plném rozsahu a zavázal se jej splatit do 31. 12. 2011. Listina byla opatřena označením a podpisem pana , jméno FO, a podpisem žalobce.

14. Předžalobní výzvou z dne 21. 2. 2014 a ze dne 18. 8. 2014 bylo prokázáno, že žalobce opakovaně vyzýval pana , jméno FO, ke splnění dluhu – úhradě částky 3 000 000 Kč, a to nejpozději do 7. 3. 2014, resp. 29. 8. 2014.

15. Smlouvou o zápůjčce ze dne 16. 11. 2017 bylo prokázáno, že žalovaná jakožto zapůjčitelka a pan , jméno FO, jakožto vydlužitel smluvili zapůjčení finančních prostředků ve výši 3 100 000 Kč, které se pan , jméno FO, zavázal žalované vrátit do jednoho měsíce ode dne podpisu smlouvy. Zápůjčka byla sjednána jako bezúročná. Dle smlouvy zajistil pan , jméno FO, splacení dluhu vystavením směnky vlastní bez protestu bez uvedení směnečného peníze a data splatnosti, již předal žalované při podpisu smlouvy. Podpisy na smlouvě byly ověřeny , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v Praze.

16. Notářským zápisem ze dne 16. 11. 2017, sp. zn. NZ 398/2017, sepsaným , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v Praze, bylo prokázáno, že pan , jméno FO, uzavřel s žalovanou dědickou smlouvu, jejímž prostřednictvím povolal žalovanou za dědičku tří čtvrtin veškerého jeho majetku, a to spolu s jejich dětmi. Ve smlouvě se pan , jméno FO, rovněž zavázal převést ještě za života na žalovanou nemovitosti, a to bezodkladně po zastavení exekuce v současnosti vedené na jeho majetek.

17. Notářským zápisem ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. NZ 409/2017, sepsaným , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v Praze, bylo prokázáno, že pan , jméno FO, povolal žalovanou , právnická osoba, pana , jméno FO, za dědice jedné čtvrtiny jeho majetku.

18. Notářským zápisem ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. NZ 408/2017, sepsaným , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v Praze, bylo prokázáno, že pan , jméno FO, prostřednictví notářského zápisu uznal co do důvodu a výše dluh ve výši 400 000 Kč vůči žalované z titulu ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce.

19. Notářským zápisem ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. NZ 407/2017, sepsaným , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v Praze, bylo prokázáno, že pan , jméno FO, prostřednictví notářského zápisu uznal co do důvodu a výše dluh ve výši 15 000 000 Kč vůči žalované z titulu ústně uzavřené smlouvy o bezúročné zápůjčce.

20. Usnesením Policie České republiky, Obvodního ředitelství Praha I, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru obecné kriminality ze dne 23. 1. 2021, č. j. KRPA-131581-150/TČ-2020-001174-6-DUR, a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 7. 8. 2023, č. j. 10 C 162/2020-216, bylo prokázáno, že příslušný policejní orgán odložil věc podezření ze spáchání zločinu zpronevěry, které se měl dopustit pan , jméno FO, vůči jeho klientům. Zdejší soud do skončení tohoto řízení přerušil řízení o zaplacení částky 6 028 561,30 Kč, zahájeného žalobou 6 žalobců, jež se po žalované (žalované i v tomto řízení) domáhají zaplacení této souhrnné částky z titulu jejího postavení jakožto správkyně pozůstalosti.

21. Obsahem spisu ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 26 D 1268/2018, o pozůstalost pana , jméno FO, , a to konkrétně soupisem aktiv a pasiv pozůstalosti pana , jméno FO, po vypořádání společného jmění manželů, bylo zjištěno, že dědictví je předluženo rozdílem ve výši 19 867 215,44 Kč, přičemž mezi pasiva byla zařazena rovněž pohledávka žalované ve výši 15 000 000 Kč.

22. Procesním usnesením Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. , částka, předvolal rozhodčí soud účastníky k jednání a rozhodl o dalších procesních otázkách. V bodě 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí rozhodčí soud uvedl, že „byla mezi žalobcem a žalovaným pro případ sporů vzniklých na základě úvěrové smlouvy sjednána rozhodčí doložka“.

23. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Soud nemá důvod pochybovat o věrohodnosti a průkaznosti předložených listin, když ostatně ani účastníci neuvedli nic, co by mělo věrohodnost a pravdivost daných listin vyloučit.

24. V řízení byl k důkazu proveden rovněž rozsudek zdejšího soudu ze dne 13. 6. 2024,, Anonymizováno, č. j. 3 T 6/2024-877, jímž byla žalovaná uznána vinnou přečinem poškození věřitele podle § 222 odstavec 2 písmeno a), odstavec 3 písmeno a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, a to pro učinění převodu vlastnického práva k nemovitostem předmětným tomuto řízení, byť měla mít dle zjištění trestního senátu povědomí o finanční situaci pana , jméno FO, a o skutečnosti, že zde není jiný hodnotný majetek dostačující pro uspokojení věřitelů pana , jméno FO, . Tento rozsudek byl však napaden odvoláním a ke dni vydání tohoto rozsudku nebylo o tomto odvolání rozhodnuto, pročež soud v projednávané věci z rozsudku o vině a trestu žalované podle § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudní řádu (dále jen „o. s. ř.“), a contrario, ctíc presumpci neviny žalované, nevycházel.

25. V řízení byl předložen k důkazu návrh na úpravu poměrů nezletilé ze dne 8. 3. 2004, jímž bylo dosaženo dohody o výši výživného na jedno z dětí pana , jméno FO, , a to v částce 10 000 Kč měsíčně. Tímto důkazním prostředkem však nemohla být nijak podložena majetková situace pana , jméno FO, v relevantním časovém období, vzdáleném od data učinění dohody přes 10 let, tím spíše, vypověděla-li svědkyně , jméno FO, , že i s úhradou výživného se pan , jméno FO, dostával do prodlení.

26. O bonitě pana , jméno FO, nemůže ničeho vypovědět ani žádost o čerpání hypotečního úvěru ze dne 19. 5. 2004, která sama o sobě dokládá toliko vznik jednoho z dluhů pana , jméno FO, .

27. Předložila-li žalovaná na podporu jejích tvrzení o obchodněprávním charakteru smluvního vztahu založeného mezi panem , jméno FO, a žalobcem listinou - stížností ze dne 31. 8. 2016 adresovanou České advokátní komoře včetně vyjádření pana , jméno FO, ze dne 20. 10. 2016, nemůže taková listina prokázat více, než úsudek žalobce o tom, že jednání pana , jméno FO, nepovažuje za čestné z pohledu chování advokáta, jak vyplývá z dané listiny. Takový úsudek však nemůže nahradit právní posouzení právního jednání pana , jméno FO, jakožto fyzické osoby podnikající či nepodnikající pro daný účel smluvního závazku.

28. Soud pak nevycházel z listin předložených žalovanou ohledně nákupu a další dispozice s nemovitostí – domu v Liboci, neboť vlastnické právo pana , jméno FO, k předmětným nemovitostem i jeho dluhová situace byly skutečnostmi nespornými, resp. skutečnostmi prokázanými již provedenými důkazy.

29. Námitce žalované směřující k věrohodnosti vyslechnutých svědků soud nevyhověl, neboť rozhodující část jejich výpovědí se týkala poznatků o majetkové situaci samotného pana , jméno FO, , přičemž v takto sdělených skutečnostech nelze spatřovat vliv jakéhokoliv vztahu k žalované, ať už kladného či záporného.

30. Z dalších před soudem provedených důkazů soud nezjistil další skutečnosti rozhodné pro předmět tohoto řízení.

31. Na základě provedeného dokazování lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého pan , jméno FO, dne 22. 6. 2006 uzavřel s jeho přítelem, žalobcem, smlouvu, na jejímž základě poskytnul žalobce panu , jméno FO, částku 3 000 000 Kč a pan , jméno FO, se zavázal tuto částku vrátit do 31. 12. 2006 včetně úroku za zapůjčení peněžité částky, to vše pod sankcí smluvní pokuty a při vystavení směnky na danou částku. Ve smlouvě spolu zmíněné osoby smluvily pravomoc rozhodčího soudu. , jméno FO, k uzavření smlouvy přistoupil v důsledků jeho majetkové situace – narůstajících dluhů především na odvodech za sociální a zdravotní pojištění, přičemž k půjčkám přistoupil již v minulosti, a to od pana , Anonymizováno, nebo od vlastního syna, zde částkou 500 000 Kč. Za tímto účelem musel přistoupit rovněž k prodeji dříve zakoupené nemovitosti v , adresa, . Přes tyto kroky pan , jméno FO, žalobci ve lhůtě splatnosti peněžní prostředky nevrátil, nicméně uznáním dluhu ze dne 4. 3. 2010 pan , jméno FO, potvrdil uzavření smlouvy ze dne 22. 2. 2006 mezi ním a žalobcem, dohodl se s žalobcem na odpuštění veškerého smluveného i zákonného příslušenství pohledávky, když nadále zůstala předmětem dluhu pana , jméno FO, toliko peněžitá povinnost ve výši 3 000 000 Kč, a takto formulovaný dluh pan , jméno FO, uznal v plném rozsahu a zavázal se jej splatit do 31. 12. 2011. Ani v dodatečně stanovené lhůtě však pan , jméno FO, jeho povinnost nesplnil, pročež jej žalobce výzvou ze dne 21. 2. 2014 a ze dne 18. 8. 2014 vyzval ke splacení dluhu, a to nejpozději do 7. 3. 2014, resp. 29. 8. 2014. Protože přes výzvy pan , jméno FO, na jeho dluh neplnil ničeho, podal žalobce dne 20. 5. 2016 návrh na zahájení rozhodčího řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, přičemž po procesním rozhodnutí tento rozhodčí soud vydal nález dne 1. 2. 2017, sp. zn. , Anonymizováno, , jímž byl potvrzen smír, na jehož základě se pan , jméno FO, zavázal zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci nálezu částku 3 000 000 Kč včetně nákladů řízení. Ani po právní moci rozhodčího nálezu však pan , jméno FO, stanovenou částku neuhradil, pročež žalobce přistoupil k předexekuční výzvě ze dne 8. 12. 2017 jíž stanovil panu , jméno FO, lhůtu k plnění do 13. 12. 2017. , jméno FO, namísto plnění žalobci převedl darovací smlouvou ze dne 10. 7. 2018, č. , č. účtu, , na žalovanou vlastnické právo k pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , hodnota, , to vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , a darovací smlouvou ze dne 20. 6. 2018, č. , č. účtu, , pak převedl na žalovanou vlastnické právo k podílu o velikosti ideální 1/20 na pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , to vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , to vše s právními účinky zápisů do katastru nemovitostí ke dni 13. 7. 2018. K tomuto převodu došlo za situace, kdy na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 11. 2017 žalovaná zapůjčila panu , adresa, , Anonymizováno, 100 000 Kč, a to na jeden měsíc, přičemž zápůjčka byla sjednána jako bezúročná a zajištěná vystavením směnky vlastní bez protestu bez uvedení směnečného peníze a data splatnosti, dále za situace, kdy pan , jméno FO, notářským zápisem ze dne 16. 11. 2017, sp. zn. NZ 398/2017, uzavřel s žalovanou dědickou smlouvu, jejímž prostřednictvím povolal žalovanou za dědičku tří čtvrtin veškerého jeho majetku, dále kdy pan , jméno FO, notářským zápisem ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. NZ 409/2017, povolal žalovanou , právnická osoba, pana , jméno FO, za dědice jedné čtvrtiny jeho majetku, a konečně kdy pan , jméno FO, notářskými zápisy ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. NZ 407/2017 a NZ 408/2017, uznal co do důvodu a výše dluh ve výši 400 000 Kč a ve výši 15 000 000 Kč vůči žalované z titulu ústně uzavřených smluv o zápůjčkách. Po smrti pana , jméno FO, dne , datum, bylo v řízení o jeho pozůstalosti, vedeném zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , zjištěno, že dědictví je předluženo rozdílem ve výši 19 867 215,44 Kč, přičemž mezi pasiva byla zařazena rovněž pohledávka žalované ve výši 15 000 000 Kč. Majetkové operace pana , jméno FO, a žalované byly a jsou předmětem vyšetřování orgánů činných v trestním řízení, nicméně věc možné zpronevěry, jíž se měl pan , jméno FO, dopustit, byla policejním orgánem odložena a v řízení o přečin poškození věřitele, z něhož byla obžalovaná žalovaná, nebylo dosud pravomocně rozhodnuto.

32. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

33. Podle ust. § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. z.“), se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí (§ 476), smlouvy o nájmu podniku (§ 488b), zástavní právo k obchodnímu podílu (§ 117a), smlouvy o úvěru (§ 497), smlouvy o kontrolní činnosti (§ 591), smlouvy zasílatelské (§ 601), smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638), smlouvy o tichém společenství (§ 673), smlouvy o otevření akreditivu (§ 682), smlouvy o inkasu (§ 692), smlouvy o bankovním uložení věci (§ 700), smlouvy o běžném účtu (§ 708) a smlouvy o vkladovém účtu (§ 716).

34. Podle ust. § 497 obch. z. se věřitel smlouvou o úvěru zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

35. Podle ust. § 657 s. o. z. věřitel smlouvou o půjčce přenechává dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

36. Podle ust. § 110 odst. 1 s. o. z., bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty.

37. Podle ust. § 640 o. z. se právo přiznané rozhodnutím orgánu veřejné moci promlčí za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.

38. Podle ust. § 589 o. z., zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno (odst. 1). Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba) (odst. 2).

39. Podle ust. § 590 o. z. se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednání: a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel (odst. 1). Věřitel se může dovolat neúčinnosti kupní nebo směnné smlouvy uzavřené v posledním roce, musela-li druhá strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým je dlužníkův věřitel zkracován (odst. 2).

40. Pole § 22 o. z. je osoba blízká příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

41. Podle ust. § 591 o. z. se může věřitel neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o: a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

42. Podle ust. § 594 odst. 1 o. z. se lze neúčinnosti právního jednání dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.

43. Po aplikaci právě citovaných zákonných ustanovení na výše zjištěný skutkový stav dospěl soud v projednávané věci k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobce opřel jeho nárok na vyslovení relativní neúčinnosti (dříve odporovatelnosti) právního jednání pana , jméno FO, - dvou smluv ze dne 10. 7. 2018 o darování nemovitých věcí žalované - o jemu rozhodčím soudem přiznaný peněžitý nárok na zaplacení 3 000 000 Kč z titulu uznání dluhu vzniklého na základě smlouvy o půjčce a právech souvisejících se zajištěním úvěru ze dne 22. 6. 2006. Soud tak zkoumal veškeré zákonné podmínky stanovené § 590, 591 a 594 o. z. pro úspěšné uplatnění nároku žalobcem.

44. Pokud jde o podmínku časovou, bylo v řízení prokázáno, že 1. darovací smlouva a 2. darovací smlouva byly obě uzavřeny dne 10. 7. 2018, přičemž na jejich základě došlo k zápisu vlastnického práva žalované zpětně ke dni 13. 7. 2018. Žalobce podal ke zdejšímu soudu odpůrčí žalobu dne 10. 7. 2019, tedy po uplynutí 1 roku od uzavření kupních smluv. Ve smyslu ust. § 590 odst. 1 písm. c) o. z. ve spojení s § 591 o. z. tak prokazatelně splnil časovou podmínku pro uplatnění nároku, a to pro jednání ve vztahu k žalované, na kterou je třeba ve smyslu právě zmíněného ustanovení ve spojení s § 22 o. z. nahlížet jako na osobu blízkou – manželku pana , jméno FO, k okamžiku uzavření darovacích smluv.

45. Následně se soud, a to i vzhledem k četným námitkám žalované, zabýval naplněním podmínek na straně žalobce coby věřitele, kterému svědčí vykonatelná pohledávka. Přitom soud dospěl k závěru, že citovaný Rozhodčí nález lze bez pochybností považovat za vykonatelné rozhodnutí, z něhož žalobci svědčí vykonatelná pohledávka. Je nutno odmítnout argumentaci žalované spočívající v tom, že Rozhodčí nález pozbyl vykonatelnosti ve smyslu ust. § 408 odst. 2 obchodního zákoníku, a to z toho důvodu, že citované ustanovení nelze na právní poměry mezi žalobcem a pane , jméno FO, aplikovat, neboť jejich poměr založený dohodou o půjčce, která byla podkladem pro vydání Rozhodčího nálezu, nelze posuzovat jako obchodní závazkový vztah, in concreto jako pohledávku z úvěru ve smyslu § 497 obch. z., jak ji nesprávně posuzovala žalovaná. Žalovaná pro obchodněprávní rozměr smlouvy uzavřené mezi žalobcem a panem , jméno FO, argumentovala jednak tím, že oba zmínění byli ke dni podpisu smlouvy podnikateli, za druhé pak povahou smluvního vztahu. K prvé námitce žalované soud uvádí, že sama skutečnost, že obě smluvní strany byly k okamžiku uzavření smlouvy podnikateli, neznamená, že veškerá jejich právní jednání (dříve právní úkony) představují součást jejich podnikatelské činnosti. I podnikající fyzická osoba je oprávněna, resp. zákon jí v tom nikterak nebrání, uzavírat smlouvy, a to i ty úplatné, za účelem uspokojení vlastních potřeb či bez vazby na vlastní výdělečnou činnost. Z textu dohody o půjčce závěr o podnikatelském charakteru vzniklého závazku ničeho nenasvědčuje – obě smluvní strany jsou v ní označeny jménem, příjmením, datem narození a bydlištěm. Identifikační číslo osoby ani adresa sídla ve smlouvě uvedeny nejsou. Mimo to, ve smlouvě je výslovně uvedeno, že pan , jméno FO, si „při uzavření“ smlouvy „půjčil“ od žalobce částku 3 000 000 Kč, z čehož lze usuzovat na reálnost kontraktu, která je typickým znakem smlouvy o půjčce, na rozdíl od smlouvy o úvěru, a dále se i ve smlouvě uvádí, že půjčená částka odpovídá „půjčce“ a že pan , jméno FO, se zavazuje „půjčku“ vrátit. Takový závazek z dohody o půjčce proto nelze považovat za úvěr ve smyslu § 497 obch. z., nýbrž z půjčku ve smyslu § 657 s. o. z. ve spojení s § 3028 odst. 3 o. z. (k uzavření smlouvy došlo za právní úpravy účinné před 1. 1. 2014). Na tomto závěru nemůže ničeho změnit skutečnost, že byl ve smlouvě smluven úrok ze zapůjčené částky, když zákon nevylučuje smluvení úroků pro případ půjčky peněžních prostředků, rozhodující je tak především povaha závazku, kdy žalobce předal peněžní prostředky panu , jméno FO, při uzavření smlouvy. Smluvené úroky pak představovaly úplatu za poskytnutí dané částky. Za nedůvodnou je pak třeba označit námitku žalované směřující k označení dohody (dovětek „o právech souvisejících se zajištěním úvěru“), když jak optikou dnešního § 555 odst. 1 o. z., ale již v poměrech § 35 odst. 2 a 3 s. o. z. je třeba právní jednání (resp. tehdy úkony) posuzovat podle jejich obsahu a vůle jednajících osob, nikoliv podle jejich názvu, jak tak činí žalovaná. Z jazykového výkladu dohody o půjčce, a to zejména z jejího obsahu, nelze učinit jiný závěr, než že vůlí jejích stran bylo uzavřít smlouvu o půjčce, kdy tomu kromě názvu dohody odpovídá zejména její text, v němž se ani jednou nevyskytuje slovo „úvěr“, naopak se v něm výslovně uvádí, že poskytnutá částka odpovídá „půjčce“, kdy na takovém závěru nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že v názvu smlouvy o půjčce je dovětek „a právech souvisejících se zajištěním úvěru“, přičemž, jak uvedeno shora, dohodu nelze posuzovat „pouze“ dle jejího označení. Pakliže žalovaná opírala její závěr též o odůvodnění procesního usnesení rozhodčího soudu, je z jeho obsahu a i rozhodčího nálezu (jeho zkráceného odůvodnění) zjevné, že rozhodčí soud se v průběhu řízení vůbec nedostal k věcnému a právnímu posouzení oprávněnosti nároku žalobce resp. smlouvy, a toliko přejal nekonzistentní terminologii smlouvy ze dne 22. 6. 2006, aniž by se smlouvou blíže zabýval, přičemž takovými převzatými formulacemi uvedenými v odůvodnění rozhodnutí Rozhodčího soudu není soud vázán.

46. Při závěru o právním posouzení smlouvy mezi žalobcem a panem , jméno FO, jako půjčce je bezpředmětná další argumentace o nedostatku existence vykonatelné pohledávky žalobce. Rozhodčím nálezem byl schválen smír pana , jméno FO, a žalobce, na jehož základě se pan , jméno FO, zavázal k požadovanému plnění mající základ v dohodě o půjčce, kdy toto plnění tvoří vykonatelnou pohledávku žalobce jako nezbytnou podmínku stanovenou zákonem pro dovolání se relativní neúčinnosti právního jednání.

47. V řízení bylo výslechy svědků a listinami vzešlými z řízení o pozůstalosti rovněž prokázáno, že převodem nemovitostí na žalovanou byla aktiva pozůstalosti ponížena natolik, že z nich nebylo možné pohledávky věřitelů pana , jméno FO, uspokojit a dědictví je tak extrémně předlužené, kdy majoritní věřitelkou je právě žalovaná. Tím se bezesporu zhoršila i dobytnost pohledávky žalobce, který byl tak zkrácen na jeho právu. V řízení byla prokázána špatná finanční situace pana , jméno FO, , a to již od dob jeho prvního manželství s , jméno FO, . Tato špatná finanční situace zjevně pokračovala i za manželství s žalovanou, když to byla právě žalovaná, která žalobce dotovala (k tomu předložila sama důkazy - v období podzimu 2017 až léta 2018 uzavřela prostřednictvím notářských zápisů hned několik smluv, event. bylo prostřednictvím těchto zápisů učiněno hned několik uznání dluhu panem , jméno FO, vůči žalované, mimo jiné z titulu půjčky žalované ve výši 15 000 000 Kč), poskytovala mu půjčky a jiná finanční plnění, vyplácela za něj exekuce, tudíž musela být s jeho zjevně špatnou finanční situací a nemožnosti splácet závazky srozuměna, resp. musela o ní vědět, a to nejen jako jeho manželka, ale též jako jeho majoritní věřitelka, shodně tak musela být jako osoba blízká srozuměna s tím, že převodem jeho jediného (nemovitého) majetku pana , jméno FO, za jeho nedobré finanční situace může dojít ke zkrácení práv jeho věřitelů (§ 590 odst. 1 písm. c) o.z.)

48. Na vědomí žalované o možnosti zkrácení práv věřitelů pana , jméno FO, , jejího manžela, pak podle názoru soudu ukazuje Smlouva o budoucí kupní smlouvě ze dne 20. 6. 2018, kterou měl pan , jméno FO, na žalovanou úplatně převést vlastnické právo k nemovitostem v k.ú. , adresa, , a to za cenu 19 896 488 Kč, na níž žalovaná měla započíst svou pohledávku za panem , jméno FO, ve výši 15 000 000 Kč (podpisy na smlouvě o smlouvě budoucí ověřeny dne 20. 6. 2018, což je datum shodný jako datum uvedený na darovací smlouvě na nemovitosti v k. ú. , adresa, , kterou však, dle ověřovací doložky, oba ve skutečnosti podepsali až dne , datum, , spolu s darovací smlouvou na nemovitosti v k.ú. , adresa, ), k realizaci této smlouvy o smlouvě budoucí nedošlo a dne 10. 7. 2018 byla podepsána darovací smlouva.

49. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 314 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1 (srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 11. 2003, sp. zn. 25 Co 277/2003), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč, sestávající z částky 1 500 Kč za každý z 13 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba ze dne 9. 7. 2019, vyjádření ze dne 2. 10. 2019,, Anonymizováno, 3. 12. 2021, 8. 11. 2023 a účast při jednání soudu ve dnech 8. 10. 2021, 3. 10. 2022, 18. 1. 2023 [zde ve dvojnásobné výši pro délku jednání přesahující 2 hodiny], 8. 11. 2023 [zde ve dvojnásobné výši pro délku jednání přesahující 2 hodiny], 3. 6. 2024 a 15. 7. 2024) včetně 13 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 400 Kč ve výši 4 914 Kč.