7 C 105/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce , narozená Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ) Jméno advokáta B , narozený Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B : Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C pro zaplacení částky 91 253 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný zaplatil žalobcům částku 91 253 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 70 711 Kč od 5. 12. 2017 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 542 Kč od 25. 1. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 43 330 Kč, a todo tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu prvního stupně dne 27. 11. 2020 se žalobci na žalovaném domáhali zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s příslušenstvím. Svou žalobu postavili na tvrzení, že jsou vlastníky bytové jednotky č. , hodnota, v domě na adrese , adresa, a žalovaná je společenstvím vlastníků jednotek předmětného domu. Žalobci dne 31. 5. 2017 podali žalovanému reklamaci spočívající v chybném měření jejich vodoměru, na kterou žalovaný nijak nereagoval, proto nechali vodoměr přezkoušet, kdy na základě protokolu č. 0-17/734 o přezkoušení vodoměru zjistili, že vodoměr skutečně proměřuje o + 30 % (více). Na základě toho pak dne 27. 11. 2017 reklamovali odebrané množství vody, kdy výši neoprávněně účtované částky stanovili jako 30 % hodnoty naměřené na vodoměru (3 822 m3), tedy rozdíl činní 822 m3, což při ceně vody stanovené , právnická osoba, 85, 42 Kč za m2 činí částku 70 215 Kč. Dále žalobci požadovali částku 496 Kč, kterou vynaložili na přezkoušení vodoměru. Dále žalobci tvrdili, že dne 17. 1. 2018 adresovali žalované reklamaci vyúčtování poskytnutých služeb v roce 2016 provedené společnosti , jméno FO, , a to z důvodu nesprávně spočítaného množství vodného z důvodu, že vodoměr proměřoval, resp. přeměřoval, kdy u tohoto dílčího nároku uplatněného žalobou již tvrdili, že proměřování bylo ve výši 31 %, a dále reklamovali vyúčtovanou položku „Režie“ potud, že nejde o poskytovanou službu a tato položka není nijak doložena. Z uvedeného důvodu pak požadovali dále částku 13 510 Kč jako zúčtované zálohy na vodné/stočné za rok 2016 a částku 7 032 Kč jako položku režie uvedenou na vyúčtování zpracovaném správcovskou společností , jméno FO, , když současně tvrdili, že dohodou ze dne 1. 8. 2017 byla smlouva o provádění správcovské činnosti postoupena na , Anonymizováno, , neboť , jméno FO, byla toho času v likvidaci. Ve svých dalších doplněních žaloby tvrdili, že dne 20. 6. 2017 došlo k výměně vodoměru v jejich bytě, neboť dne 24. 5. 2017 se konalo shromáždění vlastníků, na kterém se vadné vodoměry řešily, a bylo shledáno, že součet odběru vody na podružných vodoměrech v jednotlivých jednotkách přesahuje spotřebu vody na vodoměru na přívodu do domu, v návaznosti na to dne 31. 5. 2017 podali žalobci reklamaci. Dne 21. 8. 2017 si žalobci nechali autorizovaným metrologickým střediskem , právnická osoba, . přezkoušet původní vodoměr, kde bylo zjištěno, že tento proměřuje o 24, 55 % (v průměru), jak dokládá protokol o přezkoušení č. 0-17/734 ze dne 22. 8. 2017 a tvrdili, že tento protokol jim byl doručen až dne 27. 11. 2017 (pozn. tvrzení k námitce promlčení vznesené žalovaným). Dále tvrdili, že přeplatek na vodném spočítali z celkové hodnoty na vodoměru (3 822,529 m3), kdy tento vodoměr byl namontován s nulovým náměrem, a celkovou částku nově spočetli na 64 856,55 Kč (oproti v žalobě uvedené částce, Anonymizováno, 70 215 Kč) při přeměřování o 24,55% a ceně vody 85, 42 Kč/m3, žalobu však v části, o níž nově spočetli nárok vymezený žalobou, zpět nevzali. Teprve se zasláním vyúčtování za rok 2016, které bylo vytištěno dne 6. 12. 2017, měli žalobci všechny údaje potřebné k vyčíslení žalovaného nároku za přeplatek na vodném, proto námitka promlčení vznesená žalovaným není opodstatněná, nadto je v rozporu s dobrými mravy.

2. K podané žalobě se vyjádřil žalovaný tak, že nárok uplatněný žalobci neuznává, a to ani z části. Uvedl, že pokud jde o vodoměry, tyto jsou podružné, jsou vlastnictvím vlastníků jednotek, což plyne z prohlášení vlastníka a žalovaný tedy za jejich vady neodpovídá. Nadto jsou podružené vodoměry měřidly poměrovými, podle kterých dochází k rozúčtování celkové spotřeby vody, podkladem fakturace je však vodoměr osazený na přípojce do domu. Namítl, že z žaloby není zřejmé, jakým způsobem žalobci dospěli k výši žalované částky pokud jde o přeplacenou částku na spotřebu vody, když v žalobě toliko uvádí částku 85,42 Kč za m3, která je ale cenou Pražských vodáren pouze pro rok 2017, kdy je zřejmé, že cena vody se meziročně mění, a žalobci požadují přeplatek za celou dobu měření vadným vodoměrem, což je od roku 2000, kdy byl vodoměr namontován, žalobci tedy nárokují přeplatek vodného za 17 let zpětně, ačkoliv pro svůj výpočet finančního ekvivalentu používají cenu vodného za rok 2017. Z tohoto důvodu pak současně žalovaný vznesl námitku promlčení této části nároku na vrácení přeplatku ze zaplaceného vodného, když poukázal na to, že k výměně vodoměru došlo 20. 6. 2017, dne 22. 8. 2017 došlo k přezkoušení vodoměru žalobců a zjištění, že proměřuje, a již tohoto dne mohli žalobci uplatnit právo na vrácení přeplatku na základě chybně naměřených hodnot, tito však teprve dne 27. 11. 2017 podali další reklamaci vodného, a k podání žaloby přistoupili dne 27. 11. 2020, tedy po uplynutí promlčecí doby. Dále poukázal na to, že žalobci ani netvrdí, kdy vodoměr začal proměřovat. Pokud jde o okamžik, kdy se žalobci dozvěděli o proměřování vodoměru, uvedl, že k tomu došlo nejpozději dne 27. 8. 2017, kdy znali veškeré údaje potřebné k uplatnění nároku na přeplatek na vodném, neboť to vyplývá z emailu žalobce , jméno FO, , který dne 27. 8. 2017 adresoval email členům žalovaného, v němž konstatuje existenci a obsah protokolu o přezkoušení měřidla (vodoměru). Pokud jde o částku 7 032 Kč účtovanou za režii, k poučení soudu žalovaný doplnil tvrzení tak, že žalovaný má značný příjem z pronájmu nebytových prostor, proto žalobci neplatí zálohy na služby, což bylo odhlasováno na shromáždění žalovaného v roce 2010 k návrhu samotného žalobce , jméno FO, . Vyúčtování je zpracováváno za kalendářní rok, který je rokem účetním, obvyklým výsledkem vyúčtování je přeplatek (s ohledem na výnosy z pronájmu), v případě žalobců šlo v roce 2016 o přeplatek ve výši 45 357 Kč, jehož součástí je i položka režie, která zahrnuje náklady na správcovskou firmu, provádění úklidu v domě a bankovní poplatky. Vyúčtovaný přeplatek 45 357 Kč byl vyplacen žalobcům, tito jej přijali. Ve vyúčtování služeb roku 2016 činila položka režie celkem 80 906 Kč, jak je uvedena v komplexním vyúčtování služeb za rok 2016, které bylo přílohou pozvánky na shromáždění vlastníků jednotek konané dne 18. 12. 2017 a schválení tohoto vyúčtování bylo první položkou programu shromáždění, kdy z částky vyčíslené režie činí podíl žalobců 7 763 Kč, nikoliv 7 032 Kč, jak uvádí žalobci. Tvrdil, že žalobci vyúčtování služeb za rok 2016 schválené na shromáždění vlastníků jednotek konaném dne 18. 12. 2017 nikdy nezpochybňovali, ačkoliv podklady k tomuto shromáždění měli k dispozici.

3. Soud věc projednal a na základě shodných tvrzení účastníků a provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu věci.

4. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že žalobci jsou vlastníky jednotek v předmětném domě a žalovaný je osobou odpovědnou za správu domu a pozemku.

5. Z vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu za období 1. 1. 2016, Anonymizováno, - 31. 12. 2016 má soud za prokázáno, že jde o vyúčtování služeb pro žalobce, toto bylo vyhotoveno společností , jméno FO, , právnická osoba, ., vytištěno bylo dne 6. 12. 2017, a v položce režie vykazuje nedoplatek 7 032 Kč. Současně z tohoto vyúčtování soud zjistil, že žalobci neplatili žádné zálohy na služby poskytované s užíváním jednotek (Předpisy = 0,-). Vyúčtování vykazovalo celkový přeplatek ve výši 33 439 Kč. Za totožné období pak bylo vyhotoveno i vyúčtování s nedoplatkem 1 079 Kč (za garáž), kdy v tomto vyúčtování na položku režie připadala částka 727 Kč toto vyúčtování však žalobci nerozporovali. Celkově tak položka režie za bytovou jednotku i garáž činila 7 760 Kč.

6. Ze zkušebního protokolu č. 734 a osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla č.j. O-17/734 má soud za prokázáno, že těmito listinami bylo ověřeno, že vodoměr v bytě žalobců proměřoval o 24,55 % (jde o průměr hodnot ve sloupci Chyba v %), tento protokol byl vyhotoven dne 22. 8. 2017, a je vystaven společností , právnická osoba, ., Autorizovaným metrologickým střediskem, kdy žadatelem o přezkoušení vodoměru byl žalobce , Jméno advokáta B, .

7. Z přípisu žalobců ze dne 17. 1. 2018 soud zjistil, že žalobci reklamovali vyúčtování služeb zpracované společností , jméno FO, , právnická osoba, ., a z něj konkrétně položku uvedenou za režii ve výši 7 032 Kč a dále přeplatek na vodném a stočném ve výši 13 510 Kč s tím, že vyúčtování za garáž (na částku 1 079 Kč) pro malý rozsah nereklamují. Proti vyúčtování vodného/stočného namítali, že toto neobstojí z důvodu proměřování vodoměru, u režie namítali, že není zřejmé, z čeho se tato položka skládá. Vyúčtování vykazovalo celkový přeplatek ve výši 33 439 Kč, kdy tento přeplatek vznikl rozdílem účtované spotřeby 24 639 Kč a salda „záloh“ 58 078 Kč (příjem z pronájmu nebytových prostor).

8. Z protokolu o výměně vodoměru ze dne 20. 6. 2017 má soud za prokázáno, že uvedeného dne došlo k demontáži vodoměru v bytě žalobců, s náměrem ve výši 3 822,529 m3, který byl umístěn na WC v bytě žalobců.

9. Z přípisu žalobců ze dne 27. 11. 2018 má soud za prokázáno, že tímto přípisem žalobci opakovaně reklamovali (prvně přípisem ze dne 31. 5. 2017) chybu měření vodoměru, a jelikož tato reklamace byla bez odezvy, nechali přezkoušet vodoměr autorizovanou zkušebnou. V přípisu dále vyčíslují přeplatek na vodném v důsledku chybné funkce vodoměru, a to na částku 70 711 Kč, kdy v této částce je zahrnut i náklad 496 Kč vynaložený za přezkoušení vodoměru.

10. Výši nákladu v částce 496 Kč za přezkoušení měřidla má soud za prokázanou z daňového dokladu č. 2173421 vystaveného společností , právnická osoba, . a jeho zaplacení z příjmového dokladu č. 089000475233 ze dne 24. 8. 2017. Z tohoto dokladu má však soud za prokázáno, že uvedeného dne, tedy 24. 8. 2017, byla žalobcům zasílána zásilka o váze 0,7 kg, téhož dne, kdy byl zaplacen daňový doklad na částku 496 Kč, tedy z toho má soud za prokázáno, že touto zásilkou byly žalobcům zasílány spolu s přezkoušeným vodoměrem též doklady o přezkoušení, tedy zkušební protokol a faktura za přezkoušení.

11. Z emailové komunikace na č. l. 105 spisu má soud za prokázáno, že dne 27. 8. 2017 žalobce , Jméno advokáta B, zasílal ostatním členům žalovaného, včetně slyšeného svědka , jméno FO, , který potvrdil autentičnost této emailové komunikace (viz. níže), email, v němž se odkazuje na protokol o přezkoušení měřidla ze dne 22. 8. 2017 a současně též fakturu účtující náklady za přezkoušení.

12. Z prohlášení vlastníka má soud za prokázáno, že podružné vodoměry jsou součástí jednotky a jsou ve vlastnictví vlastníků jednotek, tedy v daném případě je předmětný vodoměr vlastnictvím žalobců.

13. Z listiny náklady na vyúčtování služeb k 31. 12. 2016 soud zjistil, že jde o výpočet nákladů vynaložených žalovaným za rok 2016, toto vyúčtování bylo vyhotoveno dne 7. 12. 2017 kdy pokud jde o položku režie, v této jsou účtovány náklady na správcovskou společnost, dále úklid společných částí a bankovní poplatky, s celkovým nákladem 84 341,96 Kč.

14. Z tabulky s vyúčtováním služeb za rok 2016 má soud za prokázáno, že toto bylo zpracováno dne 7. 12. 2017, jde o komplexní vyúčtování služeb za rok 2016 pro všechny jednotlivé vlastníky v domě a jimi vlastněné prostory, kdy pokud jde o žalobce, v jejich případě je vykázán přeplatek ve výši 45 357 Kč. Pokud jde o položku režie, bylo zjištěno, že celkově byla položka režie korigována na částku 80 906 Kč, z čehož s ohledem na podíl žalobců na společných částech připadala částka odpovídající režii ve výši 7 763 Kč.

15. Ze zápisu shromáždění vlastníku ze dne 18. 12. 2017 má soud za prokázáno, že na tomto shromáždění došlo k projednání vyúčtování služeb za rok 2016, vlastníci byli informováni o zaúčtování bankovních poplatků do položky režie, vedle dalších položek, byly podány informace o vyúčtování jednotlivých položek v tabulce s vyúčtováním služeb, která byla přílohou pozvánky na shromáždění vlastníků jednotek, byly vysvětleny korunové rozdíly ve vyúčtováních, a následně došlo ke schválení vyúčtování shromážděním všemi přítomnými. Ke konání tohoto shromáždění se při jednání žalobce , jméno FO, vyjádřil tak, že se jej účastnil buď on, nebo jeho manželka.

16. Z tabulky s vyúčtováním služeb za rok 2015 a 2017 – 2019 soud zjistil, že obdobně (ve stejně formě) bylo vyúčtování prováděno i v dalších letech.

17. Z výpisu z účtu české spořitelny soud zjistil, že přeplatek plynoucí z vyúčtování roku 2016 ve výši 45 357 Kč byl vyplacen na účet žalobců č. , č. účtu, , že jde o účet žalobců potvrdil žalobce , Jméno advokáta B, při jednání soudu.

18. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, má soud za prokázáno, že na shromáždění vlastníků jednotek dne 18. 12. 2017 došlo ke schválení vyúčtování za rok 2016 a to v podobě, v jaké bylo předloženo žalovaným. Podklady k tomuto vyúčtování včetně vyúčtování samotného bylo zasíláno před konáním shromáždění všem vlastníkům jednotek, tím si je svědek jist. Vyúčtování shodně jako přípravu shromáždění prováděla skupina dobrovolníku (vlastníků jednotek), neboť v té době neměl žalovaný statutární orgán, a správcovská společnost , jméno FO, , právnická osoba, . nefungovala, neboť její jednatelka paní , jméno FO, měla zdravotní problémy. Pokud se žalobci vyžádali vyúčtování u správcovské společnosti, je možné, že jim bylo zasláno, ale správné vyúčtování je to ze 7. 12. 2017, které bylo i schváleno na shromáždění.

19. Z dohody o postoupení mandátní smlouvy ze dne 1. 8. 2017, kterou předložili žalobci, soud zjistil, že práva a povinnosti vyplývající z mandátní smlouvy ze dne 1. 1. 2013, jejímž předmětem bylo zajišťování správy předmětného domu a pozemku, měla být postoupena ze společnosti , jméno FO, na RESTAV, rekonstrukce-stavby s.r.o. Tato dohoda však neobsahuje souhlas postupované strany, k čemuž ani dojít nemohlo, neboť žalovaná v té době neměla ustaven statutární orgán.

20. Z veřejně dostupné databáze obchodního rejstříku ohledně žalovaného má soud jako obecně známou skutečnost za prokázáno, že žalovaný od 1. 1. 2014 neměl ustaven statutární orgán, k tomu došlo až dne 20. 5. 2021, kdy se předsedou stala společnost , právnická osoba21. Z dalších v řízení provedených důkazů soud ničeho podstatného s ohledem na předmět řízení nezjistil, a další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že je zjištěn skutkový stav v rozsahu potřebném pro právní posouzení a rozhodnutí věci.

22. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobci jsou vlastníky jednotek (bytu a garáže) v předmětném domě a žalovaná je osobou odpovědnou za správu domu a pozemku. V květnu 2017 bylo pojato podezření na přeměřování podružných vodoměrů, které jsou vlastnictvím vlastníků jednotek, a proto žalovaný inicioval jejich výměnu, k čemuž došlo dne 20. 6. 2017, a to i v bytě žalobců. Že podružný vodoměr je vlastnictvím vlastníků jednotek dokládá i to, kromě textu prohlášení vlastníka, že tento po demontáži zůstal v držení žalobců (dosud), kdy tito jej nechali přezkoušet k tomu odborně způsobilou osobou , právnická osoba, ., přičemž v rámci přezkoušení bylo zjištěno, že vodoměr proměřuje v průměru o 24, 55 %. Tuto informaci měli žalobci k dispozici již dne 24. 8. 2017, kdy žalobci převzali zásilku zasílanou společnosti , právnická osoba, . obsahující zjevně testovaný vodoměr (s ohledem na hmotnost zásilky 0,7 kg), a listiny ohledně přezkoušení. O takovém závěru nelze pochybovat i s ohledem na email žalobce ze dne 27. 8. 2017, v němž se na listiny ohledně přezkoušení vodoměru odkazuje a současně sděluje částku, kterou musel za přezkoušení uhradit. Tedy nejpozději dnem 24. 8. 2017 měli žalobci k dispozici veškeré údaje potřebné k tomu, aby případně uplatnili své tvrzené nároky, věděli o tom, že vodoměr proměřoval, věděli o tom, o kolik vodoměr přeměřoval, znali spotřebu na vodoměru při jeho demontáži a konečně znali i cenu vodného za aktuální rok 2017, ale i za roky předcházející, neboť ta byla obecně známá a vyplývala i z vyúčtování za minulé roky. Den 24. 8. 2017 tak je dnem, kdy žalobci svá práva mohli uplatnit poprvé. K podání žaloby došlo až dne 27. 11. 2020. Pokud jde o vyúčtování sporované režie, lze uzavřít, že žalobci bylo předloženo vyúčtování vyhotovené společností , jméno FO, , právnická osoba, ., bylo tak tomu ale v době, kdy žalobcům muselo být zřejmé, že komplexní vyúčtování služeb mělo být projednáno na shromáždění svolaném na 18. 12. 2017, kdy žalobce , Jméno advokáta B, při jednání soudu dne 20. 5. 2024 potvrdil, že tohoto shromáždění se účastnil buď on a nebo jeho manželka. Žalobcům tedy bylo, resp. muselo být, zřejmé, že vyúčtování je schvalováno shromážděním dnem 18. 12. 2017, jako nejvyšším orgánem společenství vlastníků jednotek, a to zejm. s ohledem na skutečnost, že žalovaný v dotčené době neměl statutární orgán, a současně, se společností , jméno FO, , právnická osoba, byla problematická spolupráce, kdy tato společnost byla v likvidaci a neplnila řádně své povinnosti vyplývající z mandátní smlouvy a dokonce mělo dojít k postoupení práv a povinností z mandátní smlouvy, jejímž předmětem byla správa domu a pozemku, na společnost , Anonymizováno, -rekonstrukce stavby s.r.o. na základě smlouvy ze dne 1. 8. 2017. Mimo to, z porovnání jednotlivých vyúčtování, tj. vyúčtování ze dne 7. 12. 2017 schváleného shromážděním vlastníků vyplývá větší přeplatek ve prospěch žalobců, než z vyúčtování služeb zpracovaného , jméno FO, , právnická osoba, ., kdy tento přeplatek byl žalobcům vyplacen a tento žalobci přijali. Proti vyúčtování ze dne 7. 12. 2017 schválenému shromážděním vlastníků jednotek žalobci nijak nebrojili, ani v tomto směru ničeho netvrdili. Je potřeba poukázat i na to, že rozdíl v jednotlivých vyúčtováních, pokud jde o položku režie, jsou pouhé 3 Kč (7763 – 7760), a to navíc ve prospěch žalobců, k tomu lze odkázat na zápis ze shromáždění vlastníků, z něhož je zjevné, že korunové rozdíly ve vyúčtováních byly vysvětleny na shromáždění. Je proto nutno odmítnout tvrzení žalobců, a to s přihlédnutím k prokázaným skutečnostem, že se domnívali, že celá částka přeplatku, kterou od žalovaného za rok 2016 přijali, je výnosem se společně pronajímaných prostor, kdy takové tvrzení odporuje zavedené praxi, že vlastníci neplatí zálohy na služby a náklady na služby jsou následně odečítány od poměrné části výnosů z pronájmu společných prostor podle výše podílu vlastníků na společných částech.

23. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

24. Podle ust. § 609 zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, že nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

25. Podle § 611 o.z. platí, že promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem.

26. Podle ust. § 619 o.z. platí, že jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

27. Podle ust. § 620 o.z. platí, že okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě.

28. Podle ust. § 621 o.z. platí, že okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

29. Podle ust. § 629 o.z. platí, že promlčecí lhůta trvá tři roky.

30. Podle ust. § 1205 o.z. platí, že nejvyšší orgán společenství vlastníků je shromáždění.

31. Podle ust. § 1207 o.z. platí, že statutární orgán svolá shromáždění k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. Statutární orgán svolá shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklad společenství vlastníků sami.

32. Podle ust. § 1208 odst. 1 písm. d) o.z. platí, že do působnosti shromáždění patří schválení druhu služeb a způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky.

33. Podle ust. § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

34. Na základě shora uvedených zákonných ustanovení aplikovaných na zjištěný skutkový stav pak soud učinil následující právní závěry. Právo uplatněné žalobci, je nepochybně právem majetkovým podle ust. § 611 o.z., které se promlčuje v obecné promlčecí době 3 let podle ust. § 629 o.z. Promlčecí doba podle ust. § 619 o.z. plyne ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, tedy ode dne kdy se žalobci dozvěděli o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měli a mohli, resp. kdy získali vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě, resp. tuto vědomost získat mohli a měli (§ 620 o.z.), in eventum kdy získali vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání, resp. tuto vědomost získat mohli a měli (§ 621 o.z.). V poměrech projednávané věci tomu v případě žalobců ve všech v úvahu připadajících případech bylo dne 24. 8. 2017, a tohoto dne mohli žalobci uplatnit své právo poprvé, lhostejno, zda by šlo o právo z titulu náhrady škody, nebo z bezdůvodného obohacení, a tříletá promlčecí doba pak uplynula dnem 24. 8. 2020. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vznesl námitku promlčení za situace, kdy žaloba byla podána až dne 27. 11. 2020, byla námitka promlčení vznesena důvodně a nárok, který byl uplatněn z titulu proměřování vodoměru, je potřeba posuzovat v souladu se zákonem jako promlčený. K tomu pak soud nad rámec uvedeného pro úplnost uvádí, že je krajně sporné, zda by zde (v případě, že by nárok promlčen nebyl) byl právní rámec pro požadování takové částky po žalovaném, a to s ohledem na skutečnost, že vodoměr byl vlastnictvím žalobců - byl součástí jednotky (to z pohledu eventuálního nároku na náhradu škody, zejm. porušení povinnosti konkrétní osobou) a dále šlo o vodoměr pouze podružný, podle kterého se rozúčtovávala poměrně spotřeba vody, avšak z hodnoty naměřené na vodoměru na patě domu, která byla placena dodavateli vody (to z pohledu bezdůvodného obohacení, resp. určení osoby, která se bezdůvodně pro takový případ obohatila). Je proto nutno nárok žalobců uplatněný v souvislosti s proměřováním vodoměru odmítnout jako promlčený, aniž by bylo potřeba zjišťovat, zda je v základu dán a zda jde o nárok z bezdůvodného obohacení, popř. náhrady škody. Nelze přijmout ani námitku žalobců, že námitka promlčení vznesená žalovaným je v rozporu s dobrými mravy, když to byli výlučně žalobci, kteří otáleli s uplatněním svého tvrzeného práva.

35. Pokud jde o nárok na vyplacení částky 7 032 Kč z titulu účtované režie, ani tento není důvodný. Je tomu tak již jen proto, že jde o nákladovou položku účtovanou žalobci, kterou však žalobci jednak nezaplatili, jednak ani nehradili zálohy na služby, z nichž by měla být taková položka zúčtována. Je potřeba přihlédnout i ke skutečnosti, že šlo o vyúčtování zaslané společnosti , jméno FO, , právnická osoba, . za situace, kdy žalobci věděli o tom, že finální vyúčtování, zahrnující spotřebu za rok 2016 bude schvalováno na shromáždění vlastníků, které se konalo dne 18. 12. 2017, podklady k tomuto vyúčtování byly žalobcům zaslány, ti se jej účastnili, jak uvedl žalobce , jméno FO, při jednání, toto vyúčtování bylo vyhotoveno dne 7. 12. 2017, tedy jeden den poté, co bylo vyhotoveno vyúčtování společnosti , jméno FO, (, datum, ), proto i kdyby toto vyúčtování bylo vadné, jakkoliv se obě vyúčtování, pokud jde o položku Režie, od sebe lišila o pouhé 3 Kč (korunové rozdíly byly vysvětleny na shromáždění), pak s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobci žádné zálohy neplatili, jde v jejich případě namítáním nesprávnosti vyúčtování , jméno FO, o zjevné zneužití práva podle ust. § 8 o.z., a to i za situace, kdy přeplatek z vyúčtování ze dne 7. 12. 2017 přijali najde o čistý výnos z pronájmu společně pronajímaných prostor, jak tvrdili, když takové tvrzení odporuje zavedené praxi, že tento výnos je ponižován spotřebované služby v daném účetním období. To vše pak platí tím spíše, že vadné vyúčtování navíc nemůže mít za následek splatnost přeplatku, popř. nedoplatku, takového vyúčtování. Pokud pak došlo ke schválení vyúčtování na shromáždění vlastníků, k tomu soud konstatuje, že takový postup žalovaného byl zcela souladný s ust. § 1205 a 1207 o.z., a právo shromáždění takové vyúčtování schválit pak vyplývá z ust. § 1208 o.z.

36. Ze shora rozvedených důvod proto soud nárok žalobce shledal v podstatné části promlčeným, aniž by se zabýval jeho důvodností, ve zbývající části jej pak shledal nedůvodným, proto žalobu výrokem I. tohoto rozsudku jako celek zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 330 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 91 253 Kč sestávající z částky 4 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 30. 6. 2021, z částky 2 390 Kč za odvolání proti rozhodnutí, které není rozhodnutím ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. ze dne 19. 10. 2021, z částky 4 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 5. 5. 2023, z částky 4 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k výzvě soudu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 15. 8. 2023, z částky 4 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 3. 2024, z částky 4 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k výzvě soudu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 17. 4. 2024, z částky 4 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 5. 2024 a z částky 4 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 1. 7. 2024 včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t..

38. Pro úplnost soud dodává, že nepřiznal žalobci náhradu za úkony porada s klientem dne 9. 8. 2023, když tento úkon žalovaný nijak nedoložil, dále první setkání s mediátorem a studium spisu, když nejde o žádné z úkonu vyjmenovaných v ust. § 11 a.t., a dále náhradu za podání k soudu ze dne 2. 1. 2024 a podání k soudu ze dne 6. 6. 2024, když tyto úkony soud shledal neúčelnými, a to zejm. s ohledem na jejich obsah a povahu vzhledem k dané fázi řízení.