7 C 130/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Voštovou Irenou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vrácení dědictví

I. Žaloba se žádostí, aby bylo určeno, že žalobce je vlastníkem ideální 1/4 celku nemovitostí, a to pozemku č. parc. [číslo] o výměře 118 m² – zastavěná plocha nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] v části [územní celek] a pozemku č. parc. [číslo] o výměře 505 m² - zahrady, nacházející se v [katastrální uzemí], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) náklady řízení ve výši 23 716 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného 1) JUDr. [jméno] [příjmení].

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) náklady řízení ve výši 16 456 Kč a to do tří dnů, od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného 2) Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozsudku, jehož obsah je patrný ze shora uvedeného výroku I. (v průběhu řízení byl petit žaloby změněn z podílu ¼ na podíl ½). Žalobu odůvodnil tak, že jeho matka [jméno] [příjmení], zemřela dne [datum] (dále jen„ Zůstavitelka“) a její dědicové byl on a jeho sestra [jméno] [příjmení]. Žalobce byl jako dědic předvolán k jednání před soudního komisaře JUDr. [jméno] [příjmení]. V rámci tohoto jednání byla schválena dohoda o rozdělní pozůstalosti a to usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 6. 2014, č. j. 26 D 124/2014-57, jež nabylo právní moci dne [datum]. Žalobce v rámci pozůstalostního řízení přenechal předmět řízení svému synovy- žalovanému 1). Žalobce je rozvedený. žalovaného 1) vychovávala jeho matka a žalobce s nimi nežil, s žalovaným 1) nekomunikoval. Po smrti Zůstavitelky za ním žalovaný 1) přijel a slíbil mu, že pakliže získá dědictví, bude s žalobcem spolupracovat na zlepšení technického stavu objektu ve [část obce] v [obec] a nebude jej prodávat a slíbil, že se o žalobce postará. Žalovaný 1) se o žalobce však nestaral a v květnu 2017 žalovaný 1) oznámil žalobci, že se rozhodl předmět řízení prodat a to bez souhlasu žalobce a [jméno] [příjmení], která v objektu bydlí, a je spoluvlastnicí co do id [číslo]. Žalobce v době odmítnutí dědictví v roce 2014 nebyl v dobrém psychickém stavu, nebyl schopen vnímat a posoudit následky svého jednání. V době jednání o pozůstalosti u notáře měl zdravotní problémy s krční páteří a migrény. Žalobce se Zůstavitelkou před její smrtí žil a staral se o ni doma, kdy Zůstavitelka pobírala léky proti bolesti, které ji nepomáhaly. Žalobce trpěl depresemi, nebyl schopen dojít nakoupit, po měsíce byl nevyspalý a vyčerpaný. Žalobce byl na Zůstavitelce psychicky závislý. Po smrti Zůstavitelky byl vyčerpaný a ve stavu hlubokého zármutku. Pohřeb Zůstavitelky musela vyřizovat [jméno] [příjmení], jelikož onemocněl. Nemovitost, jejíž podíl je předmět řízení, je dispozičně nedělitelná a stavebně určena pouze pro jednu rodinu. Má jeden vstup v přízemní části, kde je velká hala, která prostupuje dvě podlaží. Z této haly jsou vstupy do místností. Suterén, který byl vytvořen jako technické podlaží pro jednu rodinu, má přístup ze severní části pozemku. V prvním patře bydlí [jméno] [příjmení]. Žalobce bydlí v podkroví. Žalobce nezpochybňuje výměnu zámku na nemovitosti, kdy důvodem bylo to, že s [jméno] [příjmení] zjistili, že žalovaný 1) přivádí do domu zájemce o koupi. Žalovaný 2/ podíl žalovaného 1/ na nemovitosti odkoupil, nebydlí tam.

2. Žalovaný 1) se k žalobě vyjádřil tak, že se žalobce nemůže domáhat dědictví, které odmítl v pozůstalostním řízení. Žalovaný 1) žalobce k odmítnutí dědictví nedonutil nátlakem či sliby. Pakliže by vztah mezi žalobcem a žalovaným 1) byl takový, jak uvádí žalobce, je nepravděpodobné, že by dědictví žalobce odmítl. Žalovaný 1) se stal v rámci dědického řízení spoluvlastníkem předmětné nemovitosti, kdy se do roku 2016 pokoušel jednat o možnosti užívat nemovitost v poměru odpovídající jeho podílu, kdy chtěl řešit svou bytovou potřebu, jelikož bydlel v nájmu. Žalovaný 1) svolal schůzku spoluvlastníků, tedy žalobce, [jméno] [příjmení] a jeho samotného na den [datum]. [jméno] [příjmení] se ze schůzky omluvila. Ke konkrétní dohodě se žalobcem nedošlo. Žalovanému 1) bylo zamezeno v užívání nemovitosti a následně i ve vstupu do ní. Žalovaný 1) tak nabídl svůj podíl k prodeji. Předmětný podíl na nemovitosti koupil pan [celé jméno žalovaného], účinky vkladu vlastnictví nastaly ke dni [datum]. Žalovaný 1) namítl, že není ve sporu pasivně legitimován, co se týká předmětu řízení v části podílu na nemovitosti. Žalobce neprokázal naléhavý právní zájem pro určovací žalobu, kdy žalovaný 1) není zapsán jako vlastník v katastru nemovitostí. Žalovaný 1) se k duševnímu stavu žalobce ke dni vzdání se dědictví v jeho prospěch vyjádřil tak, že žalobce věděl, co činí a byl schopen o svém rozhodnutí sepsat vlastnoručně dlouhé vyjádření, které bylo čitelné, přehledné, bez chyb, a dále byl schopen dlouhého ústního jednání před notářem trvající asi hodinu, kdy notář úkon považoval za platný. Způsobilost žalobce při jednání nebyla zpochybňována. Odstup mezi jednáním před notářem a úmrtí Zůstavitelky byl několikaměsíční.

3. Zdejší soud usnesením ze dne [datum], rozhodl o připuštění přistoupení žalovaného 2) do řízení k návrhu žalobce.

4. Žalovaný 2) se k žalobě vyjádřil tak, že žalobu neuznává s tím, že žalobce na jednání před soudním komisařem dne [datum] dědictví odmítl a na jeho místo vstoupil žalovaný 1) jako jeho syn, který dědictví neodmítl. Soudní komisař následně vydal usnesení ze dne 23. 6. 2014, č. j. 26 D 124/2014-57, v rámci kterého zejména schválil dohodu o rozdělení pozůstalosti reflektující odmítnutí dědictví žalobcem a přijetí dědictví žalovaným 1) a potvrdil nabytí dědictví dědicům dle této dohody. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Existoval zde tedy nezpochybnitelný řetězec právních jednání a procesních úkonů, který vedl k nabytí vlastnického práva k podílu na předmětné nemovitosti žalovaným 2) Žalobce velmi dobře vnímal a chápal okolnosti věci, když toto vychází z detailních, formálně v zásadě bezchybných a logicky strukturovaných vyjádření, které psal žalobce vlastní rukou v rámci pozůstalostního řízení. Žalobce tak odmítl dědictví svobodně, zcela při smyslech a jednoznačně, kdy se nejedná o dvoustranné právní jednání, které by mohlo být zvráceno pro nevděk. Jednalo se o zcela oddělaná procesní práva účastníků pozůstalostního řízení. Žalobce mu znemožňuje nemovitost užívat.

5. V řízení byl zjištěn následující skutkový stav:

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že bylo v pozůstalostním řízení vedeném po Zůstavitelce vydáno zdejším soudem usnesení ze dne 23. 6. 2014, č. j. 26 D 124/2014-57, jímž byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti. Na základě tohoto usnesení přešlo vlastnické právo předmětu tohoto řízení na žalovaného 1), následně žalovaný 1) převedl vlastnické právo k podílu na nemovitostech v rozsahu ¼ na žalovaného 2).

7. Z Lékařské zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce měl dlouhodobě obtíže s krční páteří typu chronického algického vertebrogenního syndromu, kdy byl žalobce odeslán na rehabilitaci.

8. Z Lékařské zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce trpí dlouhodobými obtíži s krční páteří v průběhu let 2005 až 2019 včetně.

9. Z Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 6. 2014, č. j. 26 D 124/2014-57, soud zjistil, že byla za účasti [jméno] [příjmení] a žalovaného 1) schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti, ve které byl určen dědicem k podílu nemovitosti, který je předmětem tohoto řízení, žalovaný 1). Z odůvodnění tohoto usnesení soud zjistil, že účastníci dědili ze zákona dle § 1635 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy tito byli povoláni jako dědici [příjmení] dědické třídy, jako ti, kteří jsou způsobilí dědit a dědictví neodmítli.

10. Z Obsahu spisu zdejšího soudu sp. zn. 26 D 124/14, č. l. 47, soud zjistil, že žalobce udělil žalovanému 1) plnou moc s úředně ověřeným podpisem k jednání před notářem v rámci pozůstalostního řízení po Zůstavitelce.

11. Z Obsahu spisu zdejšího soudu sp. zn. 26 D 124/14, č. l. 48 a 49, soud zjistil, že žalobce vlastnoručně sepsal stanoviska k pozůstalostnímu řízení, podpisy na těchto dokumentech nechal úředně ověřit. Styl psaní je plynulý, úhledný.

12. Z Obsahu spisu zdejšího soudu sp. zn. 26 D 124/14, č. l. 50 – protokolu z jednání ze dne [datum], soud zjistil, že jednání byli účastni žalobce, žalovaný 1) a [jméno] [příjmení]. Účastníci byli poučeni o možnosti odmítnutí dědictví a o neodvolatelnosti takového úkonu. Žalobce výslovně prohlásil, že dědictví odmítá. Žalovaný 1) nastoupil na místo dědického práva žalobce a prohlásil, že dědictví neodmítá.

13. Z Listinných čestných prohlášení předložených žalobcem, nacházejících se na č. l. 150 až 154 spisu v této věci, soud zjistil, že byla sepsána známými žalobce, kteří popisují žalobce jako osobu citlivé povahy se smyslem pro odpovědnost a uvádí, že žalobce v prosinci roku 2013 přišel o psa, kterého měl rád. Zůstavitelka před smrtí trpěla bolestmi. Po úmrtí Zůstavitelky trpěl žalobce bolestivými prožitky, jež měly vliv na jeho psychický stav, neuvědomoval si nebezpečí svěření svého majetku synovi. Nebyl schopen jednat uvážlivě.

14. Z Lékařské zprávy [ulice] vojenské nemocnice soud zjistil, že se žalobce dne [datum] dostavil k psychologické podpůrné péči. Proběhl psychoterapeutický pohovor, žalobcův stav byl dekompenzován v důsledku déletrvajícího soudního sporu se synem. Psychický stav žalobce nelze posoudit zpětně.

15. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Po zhodnocení provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobce odmítl po poučení o následcích takového odmítnutí na jednání před zdejším soudem dne [datum] dědictví v rámci pozůstalostního řízení sp. zn. 26 D 124/2014. Žalovaný 1) nastoupil namísto dědického práva žalobce a prohlásil, že dědictví neodmítá. V pozůstalostním řízení vedeném po Zůstavitelce bylo vydáno zdejším soudem usnesení ze dne 23. 6. 2014, č. j. 26 D 124/2014-57, jímž byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti po Zůstavitelce. Na základě tohoto usnesení přešlo vlastnické právo předmětu tohoto řízení na žalovaného 1). Žalovaný 1) převedl vlastnické právo k předmětu řízení na žalovaného 2). Žalobce před konáním jednání u zdejšího soudu nařízené na den [datum] v rámci pozůstalostního řízení sp. zn. 26 D 124/2014 vlastnoručně sepsal stanoviska k pozůstalostnímu řízení, podpisy na těchto dokumentech nechal i úředně ověřit a dále udělil plnou moc s úředně ověřeným podpisem žalovanému 1). Styl psaní je plynulý, úhledný. Žalobce již od roku 2005 dlouhodobě trpěl obtížemi s krční páteří, se kterými navštěvoval rehabilitace. Tyto obtíže přetrvávali i v průběhu výše uvedeného pozůstalostního řízení. Žalobce se nacházel dlouhodobě, i před smrtí Zůstavitelky, ve stresové situaci, kdy se staral o Zůstavitelku, která trpěla bolestmi před svou smrtí. Žalobce zasáhla jak smrt Zůstavitelky, tak i jeho psa. Žalobce mohl trpět depresemi.

16. Na základě shora uvedeného skutkového závěru posoudil soud věc po právní stránce takto.

17. Soud konstatuje, že s ohledem na to, že Zůstavitelka zemřela dne [datum], uplatní se účinná právní úprava zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jež nabyl účinnosti dne [datum].

18. Podle § 1486 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl.

19. Podle § 1489 odst. 2 věta druhá o. z., nepřihlíží se ani k projevu vůle, kterým dědic odvolá své prohlášení, že dědictví odmítá, nebo neodmítá, anebo že dědictví přijímá.

20. Podle § 1635 o. z. (1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. (2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.

21. Podle § 581 věta druhá o. z., neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

22. Podle § 587 o. z. (1) Kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání. (2) Kdo přivedl jiného k právnímu jednání hrozbou nebo lstí, nahradí vždy újmu z toho vzniklou.

23. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Podle komentářové literatury k § 581 o. z.„ Duševní poruchou, která činí osobu neschopnou právně jednat, je takový duševní stav, ve kterém nemůže jednající rozeznat obsah a podstatu svého jednání. (…) Vždy se musí jednat o stav mysli, který vylučuje svobodnou tvorbu vůle, resp. vylučuje nebo značně omezuje schopnost intelektuální (schopnost posoudit následky svého jednání) a schopnost určovací (své jednání ovládnout) (…) Judikatura týkající se neplatnosti závěti pak vychází z toho, že postačuje, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele byly podstatně sníženy; nemusejí být zcela vymizelé (NS 21 Cdo 5196/2016). (…) Skutečnost, že plně svéprávná osoba jednala v duševní poruše, která ji v daný moment činila neschopnou právně jednat, musí být v řízení prokázána s vysokou pravděpodobností (…) Kdo se odvolává na právní následek obsažený v § 581, toho tíží důkazní břemeno ohledně skutkových znaků právní normy, včetně toho, že jednající nebyl schopen pro duševní poruchu právně jednat (zpravidla půjde o osobu neschopnou právně jednat) .” (viz [příjmení], P. a kol. § 581. Občanský zákoník I. Obecná část (§ [číslo]). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, [číslo] s.)

25. S ohledem na shora provedené dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce odmítl dne [datum] dědictví po Zůstavitelce. Odmítnutí dědictví je jednostranné právní jednání, které je neodvolatelné. Žalovaný 1), syn žalobce, nabyl podle § 1635 odst. 2 o. z. dědický podíl žalobce. Žalobce neprokázal, že odmítnutí dědictví učinil v duševní poruše, která by jej činila neschopného právně jednat. Žalobce byl schopen před odmítnutím dědictví činit právní jednání a tyto zároveň i předkládat k úřednímu ověření podpisu, jako je udělení plné moci, a zároveň sepisovat vlastnoručně dokumenty. Žalobce sice trpěl bolestmi v oblasti krční páteře, mohl trpět migrénami, depresemi po smrti své matky, mohl být ve stresu, tyto okolnosti však nejsou dostatečné k tomu, aby nebyl schopen rozeznat obsah a podstatu svého jednání a to i s ohledem na to, že se jednání, na kterém dědictví odmítl, se konalo až po několika měsících po smrti Zůstavitelky. Žalobce tedy neprokázal, že by v době odmítnutí dědictví trpěl duševní chorobou. V řízení dále nebylo prokázáno, že by žalobce byl k jednání jakkoliv přinucen násilím žalovaným 1). Soud z uvedených důvodů žalobu zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení žalovaného 1) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému 1), jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 716 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], závěrečný návrh) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 800 Kč ve výši 4 998 Kč. Soud žalovanému 1) přiznal náklady pouze do výše 23 716 Kč, jelikož tuto částku požadoval v závěrečném návrhu ze dne [datum].

27. O náhradě nákladů řízení žalovaného 2) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému 2), jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 456 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání ze dne [datum], závěrečný návrh) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 600 Kč ve výši 2 856 Kč.