7 C 131/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 16 029 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 029 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení z této částky ve výši 0,46 % ročně od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 867,20 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno.

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne datum domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy ze dne datum na něj byla převedena veškerá práva k nebytovému prostoru v domě adresa, ulice a číslo, obec a číslo, a to předchozím nájemcem MUDr. jméno příjmení, jehož nájem byl založen nájemní smlouvou mezi ním a žalovanou ze dne datum. Součástí převodu byly rovněž veškeré pohledávky původního nájemce za žalovanou. Mezi žalobkyní a žalovanou byl uzavřen dodatek číslo k nájemní smlouvě. Nájem byl ukončen ke dni datum. Současně se skončením nájmu měla žalovaná vyúčtovat a vrátit složenou jistotu, úročenou sazbou 0,46 % žalobkyni, jistotu ve výši 16 029 Kč zaplatil původní nájemce dne datum. To však žalovaná dosud neučinila.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že jistotu ve výši 16 029 Kč složená původním nájemcem byla v průběhu let rok až rok zkonzumována, a to na nedoplatky za anonymizováno až anonymizováno rok ve výši 6 349 Kč a za anonymizováno až anonymizováno rok ve výši 10 381 Kč, tj. dohromady 16 730 Kč. Dodala, že nemá k dispozici doklad, kdy se tak stalo, avšak bylo to v období po anonymizováno rok. Zkonzumování jistoty složené původním nájemcem dokládala také tím, že v dodatku číslo k nájemní smlouvě, který uzavřela s žalobkyní, je výslovně uvedena pouze nová jistota 10 200 Kč, která byla složena žalobkyní. Dále upozornila, že jediným společníkem a jednatelem žalobkyně je původní nájemce. Ten by jistě novou jistinu neskládal, pokud by byl přesvědčen, že na nájem už jistina složená je, navíc ve výši 16 029 Kč, tedy vyšší než potřebná. Navíc při převodu práv z nájmu z původního nájemce na žalobkyni nebyla výslovně zmíněná složená jistota. Závěrem uvedla, že jistota by měla být žalobkyni případně vrácena až po vyúčtování záloh za služby za kalendářní rok rok, tj. po datum. Žaloba tak podle ní byla podána předčasně.

3. Žalobkyně k vyjádření žalované uvedla, že původní nájemce neměl vůči žalované v letech 1996 či 1997 žádné nedoplatky, a odmítla, že by předmětná jistota byla zkonzumována. Dodala, že pokud by takové nedoplatky existovaly, žalovaná by jej pravděpodobně vyzvala k jejich dorovnání. Předložila také vyúčtování služeb za anonymizováno až anonymizováno rok, v němž je evidován přeplatek ve výši 7 746 Kč. Popsala, jak původní nájemce řešil nedoplatek za roky rok a rok, který činil 1 247 Kč, tak, že jej dne datum zaplatil. Uzavřel, že z přehledu nedoplatků a přeplatků nelze vyvodit, že by bylo počítáno s použitím jistoty. Navíc má k dispozici potvrzení z roku rok, dle nějž původní nájemce neměl žádný dluh na nájmu, tedy ani na doplnění jistoty. Dále uvedla, že pokud původní správce nepředal žalované složenou jistotu či její část, nelze to klást za vinu žalobkyni. Konstatovala také, že při uzavírání dodatku číslo žalovaná nepřipustila žádnou změnu návrhu jeho textu, proto žalobkyně musela zaplatit novou jistotu. K předčasnosti žaloby závěrem uvedla, že vyúčtování za rok rok měla obdržet do datum, což se však nestalo.

4. Soud z provedeného dokazování zjistil tyto pro rozhodnutí relevantní informace o skutkovém stavu věci:

5. Mezi stranami je nesporné, že původní nájemce dne datum uhradil jistotu ve výši 16 029 Kč, dne datum složila novou jistotu žalobkyně a že nájemní vztah skončil ke dni datum. Z podání stran je dále nesporné, že jistota ve výši 16 029 Kč nebyla žalobkyni po ukončení nájmu vyplacena, a že na základě smlouvy mezi původním nájemcem a žalobkyní přešly práva a povinnosti původního nájemce na žalobkyni, konkrétně je ve smlouvě uvedeno, že původní nájemce na žalobkyni postupuje veškerá svá práva a pohledávky z nájemní smlouvy (zjištěno ze smlouvy o převodu nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne datum). V dodatku číslo k nájemní smlouvě je uvedeno, že žalobkyně má na účtu žalované složenu částku 10 020 Kč, která bude úročena nejnižší (v pásmu i v roce) vyhlášenou pevnou úrokovou sazbou dle oznámení právnická osoba (zjištěno z čl. VI. dodatku číslo ze dne datum). Za období trvání nájmu v roce rok vznikl původnímu nájemci přeplatek ve výši 7 746 Kč (zjištěno z vyúčtování služeb ze dne datum), za období anonymizováno až anonymizováno částka (zjištěno z Evidence předpisu a plateb ze dne datum a z rukou psané poznámky na něm, spolu s razítkem správce nemovitosti). Tento dluh původní nájemce uhradil (zjištěno z výpisu z účtu vydaného právnická osoba ze dne datum). K datum bylo potvrzeno, že původní nájemce neměl v souvislosti s nájmem (zjištěno z potvrzení správce nemovitosti ze dne datum). Ač žalobkyně žalovanou vyzvala k vydání kauce, žalovaná ničeho nezaplatila (zjištěno z předžalobní výzvy k úhradě pohledávky ze dne datum a informace o jejím dodání do datové schránky žalované).

6. Soud ohledně skutkového stavu věci dospěl k následujícímu závěru – původní nájemce zaplatil žalované jistotu, která mu měla být vrácena po skončení nájmu. Toto právo následně přešlo na žalobkyni. Po skončení nájmu však žalovaná žalobkyni jistotu nevrátila.

7. Po právní stránce soud posoudil věc podle následujících ustanovení:

8. Podle § 2302 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

9. Podle § 2307 odst. 1 o. z. nájemce může s předchozím souhlasem pronajímatele převést nájem v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti, jíž prostor slouží; souhlas pronajímatele i smlouva o převodu nájmu vyžadují písemnou formu.

10. Podle § 2254 odst. 1 o. z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Dle odst. 2 téhož ustanovení při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

11. V řízení bylo prokázáno, ostatně to strany ani nesporovaly, že mezi žalovanou a původním nájemcem a následně žalobkyní existoval nájemní vztah. Na základě ujednání nájemní smlouvy původní nájemce uhradil jistotu ve výši 16 029 Kč, kterou měla žalovaná při skončení nájmu povinnost vrátit, to však neučinila. Provedenými důkazy přitom bylo prokázáno, že jistota nebyla zkonzumována na nedoplatcích za roky 1996 a 1997 původního nájemce, jak tvrdila žalovaná. Z důkazů totiž vyplývalo, že původní nájemce neměl vůči žalované za toto období žádné nesplacené dluhy, resp. že jistota nebyla na takové dluhy použita. Na základě smlouvy uzavřené dle § 2307 odst. 1 o. z. přešel nárok na vrácení jistoty složené původním nájemcem na žalobkyni. Jelikož žalovaná žalobkyni na předmětné jistotě ničeho neuhradila, postupovala v rozporu s § 2254 odst. 1 o. z. a ocitla se v prodlení s plněním dle § 1968 o. z. Soud tedy žalobu shledal jako důvodnou a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Na základě ujednání stran v dodatku číslo žalobkyni přiznal také příslušenství v podobě smluvního úroku ve výši 0,46 % ročně z dlužné částky.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 867,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 029 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 320 Kč ve výši 1 747,20 Kč za DPH. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.