7 C 136/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 za účasti: Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 zastoupen advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 pro zaplacení částky 28 986,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 28 981,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 903,70 Kč od 11.6.2020 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 148,39 Kč od 11.7.2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 929,76 Kč od 17.5.2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se zastavuje v rozsahu, v němž se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 4,75 Kč a dále dalšího zákonného úroku z prodlení nad rámec uvedený ve výroku I. tohoto rozsudku a dále smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 5 148,39 Kč od 11.7.2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu soudního řízení.

1. Žalobou (návrhem na vydání el. platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 7. 7. 2022 žalobce na žalované požadoval částku 28 986, 55 Kč a dáleZákonný úrok z prodlení z částky 15 580 Kč od 11.3.2019 do 18.3.2019 ve výši 9,75 %,Zákonný úrok z prodlení z částky 15 160 Kč od 11.4.2019 do 16.4.2019 ve výši 9,75 %,Zákonný úrok z prodlení z částky 14 740 Kč od 11.5.2019 do 17.5.2019 ve výši 9,75 %,Zákonný úrok z prodlení z částky 14 240 Kč od 11.6.2019 do 17.6.2019 ve výši 9,75 %,Zákonný úrok z prodlení z částky 13 900 Kč od 11.7.2019 do 16.7.2019 ve výši 10 %,Zákonný úrok z prodlení z částky 13 460 Kč od 11.8.2019 do 16.8.2019 ve výši 10 %,Zákonný úrok z prodlení z částky 13 020 Kč od 11.9.2019 do 19.9.2019 ve výši 10 %,Zákonný úrok z prodlení z částky 12 580 Kč od 11.10.2019 do 16.10.2019 ve výši 10 %,Zákonný úrok z prodlení z částky 12 140 Kč od 11.11.2019 do 18.11.2019 ve výši 10 %,Zákonný úrok z prodlení z částky 6 750 Kč od 11.12.2019 do 11.12.2019 ve výši 10 %,Zákonný úrok z prodlení z částky 11 700 Kč od 11.1.2020 do 16.1.2020 ve výši 10 %,Zákonný úrok z prodlení z částky 11 560 Kč od 11.2.2020 do 14.2.2020 ve výši 10 %,Zákonný úrok z prodlení z částky 11 140 Kč od 11.3.2020 do 14.3.2020 ve výši 10 %,Zákonný úrok z prodlení z částky 10 720 Kč od 11.4.2020 do 18.4.2020 ve výši 10 %,Zákonný úrok z prodlení z částky 13 300 Kč od 11.5.2020 do 20.7.2020 ve výši 10 %,Zákonný úrok z prodlení z částky 5 311,81 Kč od 21.7.2020 do 15.8.2020 ve výši 10 %,Zákonný úrok z prodlení z částky 13 300 Kč od 11.6.2020 do 15.8.2020 ve výši 10 %,Zákonný úrok z prodlení z částky 10 785,06 Kč od 16.8.2020 do 14.9.2020 ve výši 10 %,Zákonný úrok z prodlení z částky 5 908,4 Kč od 15.9.2020 do zaplacení ve výši 10 %,Smluvní úrok z prodlení 0,5 % denně z částky 5 148,39 Kč od 11.7.2020 do zaplacení, aZákonný úrok z prodlení z částky 17 929,76 Kč od 25.5.2020 do zaplacení ve výši 10 %.

2. Svou žalobu odůvodnil tím, že je nájemcem jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v domě č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, v obci , adresa, , k.ú. , adresa, (dále jen „Byt“), kdy tuto jednotku dále podnajímá. Za tímto účelem uzavřel s , Jméno zainteresované osoby 2/0, , Datum narození zainteresované osoby 2/0, (dále jen , Jméno zainteresované osoby 2/0, ) smlouvu o podnájmu Bytu ze dne 29. 1, 2019, kterou přenechal byt do užívání , Jméno zainteresované osoby 2/0, . Na základě dodatku č. , hodnota, ze dne 17. 1. 2020 došlo k prodloužení doby nájmu do 31. 3. 2022 a zvýšení nájemného. Dohodou ze dne 1. 2. 2020 uzavřenou mezi žalobcem, žalovanou a , Jméno zainteresované osoby 2/0, se žalovaná stala podnájemcem Bytu, kdy na základě této dohody vstoupila do práv a povinností , Jméno zainteresované osoby 2/0, . Dodatkem č. , hodnota, k podnájemní smlouvě ze dne 2. 2. 2020 došlo ke změně v počtu členů domácnosti. Na základě podnájemní smlouvy byl podnájemce povinen hradit podnájemné ve výši 13 000 Kč a po uzavření dodatku č. , hodnota, k podnájemní smlouvě s účinností od 1. 2. 2020 podnájemné ve výši 13 300 Kč a zálohu na služby poskytované s užíváním Bytu ve výši 3 000 Kč měsíčně. Podnájemné bylo splatné do 10. dne v měsíci. V souvislosti s uzavřením podnájemní smlouvy byla složena kauce ve výši 20 000 Kč, kterou byl žalobce oprávněn použít na dluh na nájemném a platbách na služby. K ukončení podnájemní smlouvy konkludentním jednáním účastníků došlo 12. 7. 2020, kdy došlo k předání bytu žalobci. Žalovaná se dostala do prodlení s platbami podnájemného, záloh a nedoplatků, a to tak, že za měsíc červen 2020 dluží část podnájemného ve výši 5 908,40 Kč, splatné dne 10. 6. 2020, za měsíc červenec dluží část podnájemného ve výši 5 148,39 Kč, splatnou ke dni 10. 7. 2020, a dále dluží částku 17 929,76 Kč jako nedoplatek služeb z roku 2020, splatný dne 24. 5 .2020, když vyúčtování nedoplatku bylo žalované vhozeno do schránky dne 30. 4. 2021, celková hodnota jistiny tak činí 28 986, 55 Kč. Žalovaná dále platila podnájemné a zálohy na služby v roce 2019 a 2020 s prodlením, a to od 3/2019 do 7/2020, kdy tomu odpovídá zákonný úrok z prodlení požadovaný žalobcem a nad rámec požadované zákonného úroku z prodlení pak ještě žalobce požadoval smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky 5 148,39 Kč, když tento smluvní úrok byl sjednán podnájemní smlouvou. V návaznosti na procesní obranu žalované žalobce odmítl, že by Byt byl ve stavu nezpůsobilém k užívání, a současně odmítl, že by ke skončení podnájemního vztahu došlo 2. 6. 2020, kdy mu byla doručena výpověď podnájemní smlouvy.

3. K podané žalobě se vyjádřila žalovaná tak, že nárok žalobce uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Ve svém vyjádření potvrdila platné uzavření podnájemní smlouvy na Byt, jejích dodatků i dohody o změně smluvních stran, na základě které vstoupila do práv a povinností původního podnájemce , Jméno zainteresované osoby 2/0, . Potvrdila výši nájemného a záloh na služby spojené s užíváním Bytu. Nepopřela, že by podnájemné hradila s drobným zpožděním, ale tvrdila, že vždy platila o něco více, než měla. První spor vznikl s vyúčtováním služeb za rok 2019, kdy žalobce svou chybu uznal, a zaslal opravné vyúčtování s nedoplatkem ve výši 17 300, 63 Kč. Dále žalovaná nesouhlasí s vyúčtováním služeb za období 1/2020 – 6/2020. Poukázala na to, že dala výpověď smlouvy o podnájmu Bytu, která byla doručena žalobci 2. 6. 2020, a k tomuto dni zanikl vztah založený podnájemní smlouvou. Od tohoto data žalovaná Byt neužívala, žalobce zavinil, že k předání bytu po skončení podnájmu nedošlo. Žalovaná sporovala výši nedoplatku za služby za rok 2020, který byl vyúčtován na částku 17 929, 76 Kč, když tato částka je vypočtena k 30. 6. 2020, ale žalovaná v Bytě již od 2. 6. 2020 nepobývala. Žalovaná tvrdila, že započtením kauce považuje své závazky za vyrovnané. Vznesla námitku promlčení úroků vzniklých z pozdních plateb za období 3/2019 – 6/2019. Dále namítala, že podle ujednání podnájemní smlouvy byla kauce úročena ve výši 0,1 % ročně, toto ustanovení shledává neplatným. Dále rozvedla, kdy a v jaké výši hradila podnájemné a zálohy na služby v roce 2019 a 2020 a jakým způsobem tyto platby započítávala oproti svým povinnostem vyplývajícím z podnájemní smlouvy. Dále namítla, že požaduje slevu na podnájemném od měsíce května 2020, neboť byt byl ve stavu nezpůsobilém k užívání, kdy docházelo k zatékání kolem vaničky sprchového koutu, což vedlo ke vzniku plísní, přičemž opravy provedené žalobcem k zlepšení stavu nevedly. Proto od května 2020 platila nájemné ve snížené výši 6 650 Kč a zálohy na služby 3 000 Kč. Byt žalovaná vyklidila již v květnu 2020, neboť nebyl způsobilý k užívání. Vyúčtování služeb za rok 2020 bylo žalované doručeno s nedoplatkem ve výši 17 929, 76 Kč, s takovou výši nedoplatku ale žalovaná nesouhlasí z důvodu, že byt užívala do 2. 6. 2020 a dále nesouhlasí s účtováním elektrické energie, kterou měla hradit separátně. Pokud jde o požadovaný smluvní úrok z prodlení, tento dílčí nárok odmítla pro rozpor s dobrými mravy, neboť nelze požadovat zákonný úrok z prodlení a současně smluvní úrok z prodlení.

4. Při jednání soudu dne 10. 2. 2023 žalobce svůj žalobní nárok upravil způsobem, jak vyplývá z úvodní strany 2 protokolu z jednání, kdy soud usnesením tuto změnu žaloby připustil. Po změně v obsazení soudu s účinností od 1. 1. 2024 byl soudem žalobci sdělen právní názor ohledně (ne)přípustnosti řešení podstatného omezení žalobního nároku postupem podle ust. § 95 o.s.ř., na což žalobce reagoval podáním ze dne 3. 4. 2024 na č.l. 80 tak, že žalobu vzal částečně zpět, a to nad rámec žalobního nároku, který nově vymezil jako nárok na zaplacení částky 28 981,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 903,70 Kč od 11. 6. 2020 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky 5 148,39 Kč od 11. 7. 2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky 17 929,76 Kč od 17. 5. 2021 do zaplacení, když ve zbývajícím rozsahu nároku vymezeného žalobou vzal žalobu v této části zpět.

5. Soud věc projednal, kdy na základě provedených důkazu a shodných tvrzení účastníků dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu věci.

6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že byla platně uzavřena smlouva o podnájmu Bytu ve znění jejích pozdějších dodatků č. , hodnota, a č. , hodnota, , kterými došlo k prodloužení doby nájmu a zvýšení nájemného, ani o tom, že na základě dohody o změně smluvních stran ze dne 1. 2. 2020 došlo ke změně v osobě podnájemce, kdy do práv a povinností původního podnájemce vstoupila na místo , Jméno zainteresované osoby 2/0, žalovaná (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků, smlouvy o podnájmu, jejích dodatků č. , hodnota, a 2 a dohody o změně smluvních stran). Na základě podnájemní smlouvy ve znění jejích dodatků byla žalovaná povinna platit podnájemné ve výši 13 300 Kč měsíčně s platností od 1. 2. 2020 splatné vždy do desátého dne měsíce, za nějž se nájemné hradí (zjištěno z podnájemní smlouvy a dodatku č. , hodnota, ) a dále zálohy na služby ve výši 3 000 Kč měsíčně za dvě osoby (žalovaná a , Jméno zainteresované osoby 2/0, ). Ujednání o tom, které všechny služby je žalobce povinen poskytovat žalované v souvislosti s užíváním Bytu podnájemní smlouvy neobsahuje. Vypořádání případných nedoplatků na spotřebovaných službách byla žalovaná povinna uhradit do 14 dní od obdržení vyúčtování skutečně spotřeby od žalobce, přičemž účastníci ke dni předání bytu do užívání zachytili stavy měřidel spotřeby energií (zjištěno z podnájemní smlouvy). Pokud jde o vyúčtování služeb za rok 2019, proti jeho správnosti (po opravě) žalovaná ničeho nenamítala, jakkoliv tvrdila, že správně vyúčtování služeb jí bylo doručeno teprve dne 20. 8. 2020 na výši nedoplatku 12 038, 47 Kč, a namítala, že na tomto vyúčtování má přeplatek, když na něj uhradila částky 7 826, 75 Kč a dále 4 876,66 Kč, takové tvrzení žalované však bylo provedeným dokazováním vyvráceno, když částka 4 876, 66 Kč byla žalovanou hrazena na nájemné za období 1. 6. 2020 – 11. 6. 2020, přičemž takto byla tato platba žalovanou výslovně označena (zjištěno z vyúčtování služeb za rok 2019, potvrzení , Anonymizováno, o transakci ze dne 14. 9. 2020 a 15. 8. 2020). Nedoplatek žalované na vyúčtování služeb za rok 2019 tak činil 4 211, 72 Kč, kdy tento nedoplatek z vyúčtování roku 2019 započetl žalobce na složenou kauci 20 000 Kč (zjištěno z přípisu žalobce ze dne 3. 2. 2021), tím byl nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2019 zcela vypořádán. Pokud jde o vyúčtování služeb za rok 2020, bylo provedeným dokazováním zjištěno, že nedoplatek žalované na tomto vyúčtování 2020 činí 17 929, 76 Kč (zjištěno z vyúčtování služeb za období 1. 1. 2020 – 3. 6. 2020). Pokud k tomuto vyúčtování žalovaná měla námitky v podobě toho, že Byt neužívala od 2. 6. 2020 a dále, že elektřinu hradila separátně, pak v řízení bylo zjištěno a tedy prokázáno, že elektřinu žalovaná separátně nehradila (zjištěno z faktury , Anonymizováno, , zákaznický účet č. , hodnota, za období roku 2020), kdy z tohoto listinného důkazu bylo zjištěno, že odběratelem elektrické energie dodávané do předmětného bytu je žalobce, a tuto službu zajišťuje žalované v rámci podnájmu, to ostatně vyplývalo již i z vyúčtování služeb z roku 2019, kde byla spotřeba elektrické energie žalované přeúčtovávána žalobcem. Tím byla skutková námitka žalované o tom, že elektřinu hradila sama, bez pochybností vyvrácena. Mimo to bylo současně prokázáno, že pokud jde o vyúčtování služeb za rok 2020, toto, pokud jde o odběr elektrické energie, odpovídá konečně spotřebě ke dni předání Bytu – 12 817,8 kWh, jak byla zachycena v protokolu o záznamu měřidel podepsaném panem , jméno FO, a dále ze záznamu o předání klíčů má soud za postavené na jisto, že Byt žalovaná prostřednictvím pana , jméno FO, odevzdala žalobci až dne 12. 7. 2020 (zjištěno ze záznamu o předání klíčů a záznamu o stavu měřidel ze dne 12. 7. 2020), potud soud nemá pochybnosti o správnosti vyúčtování služeb za rok 2020 a tam vykazovaném nedoplatku na službách ve výši 17 929,76 Kč (zjištěno z vyúčtování služeb za rok 2020), když jiných námitek proti vyúčtování služeb žalovaná neměla a na tento dluh žalobci ničeho neuhradila, resp. to ani netvrdila. Ve vztahu k námitce žalované ohledně data skončení (pod)nájmu soud skutkově uzavřel, že není pochyb o tom, že k tomuto došlo až dne 12. 7. 2020 na základě konkludentního jednání účastníků, kdy byl Byt předán (zjištěno ze záznamu o předání klíčů). Námitka žalované, že Byt nebyl způsobilý k užívání nebyla žalovanou prokázána, a to ani k poučení soudem podle § 118a odst. 3 o.s.ř., kterého se jí dostalo při jednání dne 25. 3. 2024. Bylo sice prokázáno, že v Bytě docházelo k zatékání v místě sprchového koutu, kdy stoupací šachtou vodovodu se toto zatékání projevilo ve spodním bytě užívaném , jméno FO, , tento nedostatek však žalobce adekvátně řešil tak, že povolal odborně způsobilou osobu, která provedla opravu zatékajícího odpadu (zjištěno z prohlášení , jméno FO, ). Přitom bylo vyvráceno tvrzení žalované, že žalobce zatékání neřešil, a to přímo důkazem předloženým žalovanou v podobě videozáznamu s paní , jméno FO, , obyvatelkou spodního bytu, kde tato dáma popisuje, že problém se zatékáním ze sprchového koutu a protékaní vody stoupačkou, v niž je umístěno i vedení elektrické energie opakovaně řešila s pánem bydlícím v Bytě, ten to s ní odmítl řešit (zjištěno z videozáznamu předloženého žalovanou). Shodně tak z fotodokumentace předmětného sprchového koutu, kterou předložila žalovaná, nebylo prokázáno, že by s ohledem na stav sprchového koutu nebyl Byt způsobilý k užívání. Soud uzavřel, že osobou, která na výzvy , jméno FO, nereagovala (neřešila je), byl pan , Jméno zainteresované osoby 2/0, , který byt se žalovanou obýval, nešlo tedy o žalobce, jak se žalovaná snažila na záznamu sugestivně prosadit svými slovy. Žalobce naopak opravu sprchového koutu aktivně řešil v součinnosti s , jméno FO, (viz. prohlášení , jméno FO, ). Současně má soud za prokázáno, že neuživatelnost Bytu v podobě výskytu plísní se neobjevuje ani ve výpovědi smlouvy o podnájmu Bytu, kterou se žalovaná pokoušela ukončit podnájemní smlouvou podle ust. § 2266 občanského zákoníku (zjištěno z výpovědi podnájemní smlouvy ze dne 22.5.2020), přičemž první zmínku o existenci plísní v bytě žalované soud zaznamenal prvně z lékařské zprávy ze dne 19. 4. 2023, když s respiračními obtížemi se žalovaná zjevně léčí dlouhodobě (zjištěno z lékařských zpráv ze dní 19.4.2023 a 30.1.2019). Výpověď nájemní smlouvy (bez výpovědní doby) byla žalobci doručena 2. 6. 2020 (zjištěno z přípisu žalobce ze dne 2.6.2020). Pokud jde o použití složené kauce, má soud za prokázáno, že tato byla, po jednotlivých opravách jejího vyúčtování resp. započtení žalobcem, a to zejm. s přihlédnutím k tomu, jak žalovaná označovala jednotlivé platby, zúčtována tak, že na ní byla započtena částka 4 211, 72 Kč jako nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2019 – viz. shora – dále podnájemné za květen 2020, kdy při zohlednění úroku z kauce ve výši 31,19 Kč činil zbytek kauce částku ve výši 2 519,47 Kč, a tento zbytek kauce byl následně žalobce započten na podnájemné za červen 2020, na nějž žalovaná uhradila částku 4 876, 66 Kč, proto dluh na podnájemném za červen 2020 zůstal ve výši 5 903, 70 Kč, po zohlednění nezapočteného zůstatku kauce ve výši 2 519, 47 Kč (zjištěno z přípisu žalobce ze dne 3. 2. 2021). Toto vyúčtování kauce bylo žalované prokazatelně doručeno, když na něj reagovala v rámci emailové komunikace mezi účastníky (zjištěno z emailové komunikace účastníků z přelomu dubna a května 2021). Žalovaná dluh vyčíslený žalobcem neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy, která jí byla doručena dne 3. 5. 2022 (zjištěno z předžalobní výzvy a doručenky datové zprávy). Žalovaná tak žalobci neuhradila částku 5 903, 70 Kč připadající na podnájemné za měsíc červen 2020, částku 5 148, 39 Kč připadající na poměrnou část podnájemného za měsíc červenec 2020 až do vyklizení Bytu, a dále neuhradila nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 17 929, 76 Kč, kdy vyúčtování zaslal žalobce žalované emailem ze dne 30. 4. 2021 a ta na něj reagovala dne 2. 5. 2021 (zjištěno z emailové komunikace z uvedených dnů).

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

8. Podle ust. § 2215 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, že souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

9. Podle ust. § 2274 o.z. platí, že nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § 2272 se použije přiměřeně.

10. Nejvyšší soud vyjádřil ve svém rozhodnutí ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1524/2019, publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako R 94/2020, že v občanském zákoníku je podnájem upraven v pododdíle o obecných ustanoveních o nájmu (§ 2215, 2216) a dále v pododdíle o zvláštních ustanoveních o nájmu bytu a nájmu domu (§ 2274-2278). Jde o právní úpravu poměrně kusou, zabývající se zejména podmínkami, za nichž může nájemce dát předmět nájmu či jeho část do podnájmu, následky porušení těchto povinností pro nájemce (presumpce hrubého porušení povinností) a je zdůrazněna závislost podnájemního vztahu na vztahu nájemním. Z právní úpravy je zřejmé, že se na tradičním vnímání podnájmu nic nemění. Podstatou podnájmu, který bývá vymezován jako nájem nájemního práva, je, že nájemce přenechává za úplatu pronajatou věc k užití třetí osobě a užívací právo jí může zřídit jen na dobu nájmu věci (§ 2215 odst. 3, § 2277, 2278 o. z.). Podnájemní vztah se tedy vyznačuje vůči nájemnímu vztahu akcesoritou, tzn., že je na nájemním (hlavním) vztahu závislý, a to co do svého vzniku, obsahu i trvání. Zanikne-li nájemní vztah, zanikne i vztah podnájemní, a to bez zřetele k tomu, z jakého důvodu k zániku nájemního vztahu došlo, a bez zřetele k tomu, co si ohledně skončení podnájmu sjednali nájemce a podnájemce. Pokud není upraveno jinak, řídí se podnájem subsidiárně úpravou užití věci, která je obsahu daného podnájmu nejbližší. Při její aplikaci je však třeba vždy vycházet z povahy podnájemního vztahu jako vztahu závislého na nájemním (hlavním) vztahu (co do svého vzniku, obsahu i trvání). Je-li podnájemní vztah slabší než vztah nájemní, nemůže podnájemce ani požívat stejné ochrany jako nájemce.

11. V rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3841/2022, ze dne 6. 6. 2023 tento soud vyslovil právní závěr, že zákon č. 67/2013 Sb. upravuje vyúčtování služeb mezi pronajímatelem a nájemcem (§ 2 zákona), ale není důvod, aby nebyl použit subsidiárně i na vztah podnájmu bytu, jestliže si jeho účastníci dohodli povinnost podnájemce platit zálohy na služby spojené s užíváním bytu a povinnost nájemce náklady na služby v daném období (minimálně jedenkrát ročně) vyúčtovat. Tomuto závěru nasvědčuje i znění § 11 zákona č. 67/2013 Sb., který zakládá přiměřený postup dle tohoto zákona i v případech, kdy užívací vztah k bytu je založen na jiných právních skutečnostech, byť primárně míří na vztahy neodvozené.

12. Podle ust. § 2201 o.z. platí že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

13. Podle ust. § 2247 odst. 1 a 2 a 4 o.z. platí, že strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

14. Podle ustanovení § 2266 o.z. platí, že neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu ani v dodatečné lhůtě a poškození nebo vada byly způsobeny okolnostmi, za které nájemce neodpovídá, má nájemce právo vypovědět nájem bez výpovědní doby, představuje-li prodlení pronajímatele při odstranění poškození nebo vady nebo samo poškození nebo vada hrubé porušení povinností pronajímatele.

15. Podle ust. § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle ust. § 4 zákona č. 67/2013 Sb., o rozúčtování služeb (dále jen z.o.s.) platí, že poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. Podle ust. § 1 z.o.s. je poskytovatelem služeb vlastník, příjemcem služeb nájemce. Podle § 7 odst. 1 z.o.s. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

17. Soud na základě shora uvedených ustanovení zákonů dospěl k následujícím právním závěrům.

18. Právní poměry účastníků řízení je potřeba posuzovat podle právní úpravy užití cizí věci, která je obsahu podnájmu nejbližší, přitom je však potřeba zdůraznit, že užití této právní úpravy je potřeba aplikovat toliko přiměřeně, proto soud dospěl k závěru, že subsidiárně se na právní vztahy účastníků použije právní úprava nájmu bytu (k tomu srovnej závěry v rozhodnutí NS ČR ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1524/2019), a to s ohledem na zjištění, že předmětem podnájmu byl Byt. Soud tedy dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena podnájemní smlouva k Bytu podle ust. § 2215 o. z. (platnost uzavřené podnájemní smlouvy účastníky zpochybňována nebyla), na základě které měla žalovaná právo užívat Byt a oproti tomu byla povinna hradit sjednané podnájemné a zálohy na služby poskytované spolu s podnájmem Bytu, a to přiměřeně podle ust. § 2201 o.z., ve sjednané výši, když podnájemné a zálohy na služby spojené s podnájmem byly splatné k 10. dni měsíce, za nějž se hradily, případné nedoplatky na vyúčtování služeb byly splatné do 14 dnů od zaslání vyúčtování. Pokud jde o výpověď podnájemní smlouvy učiněnou žalovanou s odkazem na ust. § 2266 o.z., zde došel soud k závěru, jakkoliv lze toto ustanovení opět aplikovat toliko subsidiárně, že nebyla naplněna hypotéza této právní normy, když žalobce nebyl vůbec v prodlení s odstraněním vady v podobě zatékání pod vaničku sprchového koutu, nadto taková vada podle závěru soudu nijak nenarušovala užívání Bytu, což vyplývá z provedeného dokazování potud, že bylo prokázáno, že to byl , Jméno zainteresované osoby 2/0, , jako osoba spolubydlící s žalovanou, kdo zatékání ze sprchového koutu přes stoupací šachtu k několika žádostem , jméno FO, odmítl řešit, a byl to naopak žalobce, kdo k opravě zatékání zajistil , jméno FO, . Nelze proto přisvědčit žalované, pokud tuto údajnou vadu Bytu, resp. její neodstranění, vydává za hrubé porušení povinností žalobce zakládající její právo vypovědět podnájem bez výpovědní doby. Ze shodného důvodu proto nelze hovořit o jakémkoliv nároku na slevu z podnájemného, kdy v tomto směru by soud pro případ prokázání existence vady Bytu, kterou je třeba bez prodlení odstranit, postupoval přiměřeně podle ust. § 2264 a 2265 o.z., avšak důvod uváděný žalobkyní pro požadování slevy z podnájemného byl provedeným dokazováním vyvrácen, neboť existence vady, kterou by bylo potřeba bez prodlení odstranit, nebyla prokázána. Není pak nejmenších pochyb ani o tom, že ke skončení podnájmu došlo dne 12. 7. 2020, kdy , Jméno zainteresované osoby 2/0, předal klíče od Bytu žalobci a byl sepsán protokol zaznamenávající stav měřidel energií, a teprve k tomuto datu zanikla podnájemní smlouva, jakož i povinnost žalované platit sjednané podnájemné a zálohy na služby. Pokud jde o vyúčtování poskytovaných služeb, zde soud vycházel z přiměřené aplikace zákona č. 67/2013 Sb., přičemž uzavřel, že žalobce zcela dodržel ust. § 7 z.o.s., když žalované zaslal vyúčtování služeb za rok 2020 v tam uvedené lhůtě. Toto vyúčtování žalovaná sporovala toliko s ohledem na účtování elektrické energie, kterou dle jejích slov hradila sama, to však bylo provedeným dokazováním vyvráceno. Je skutečností, že v podnájemní smlouvě nebylo vymezeno, které služby bude žalobce žalované poskytovat s podnájmem Bytu. Proto s odkazem na přiměřenou aplikaci ust. § 2247 o.z. soud uzavřel, že služby poskytované žalobcem, jak byly žalované vyúčtovány, resp. nárok na jejich zaplacení, má svůj hmotněprávní podklad jednak v přiměřené aplikaci ust. § 2247 o.z. (za služby tam uvedené), nad rámec služeb vymezených v odkazovaném ustanovení pak právo žalobce na jejich zaplacení ze strany žalované vyplývá z ust. § 2991 o.z. (např. odběr el. energie), neboť takové služby byly žalobcem žalované poskytovány, aniž by k tomu byl povinen, tedy bez právního důvodu, a proto je žalovaná povinna bezdůvodné obohacení vydat (vydat žalobci to, co za ní platil bez právního důvodu). O správnosti vyúčtování služeb za rok 2020 pak soud nemá důvodu pochybovat. Pro úplnost pak soud dodává, že dovolávala-li se žalovaná neplatnosti ujednání o úročení jistoty, pak soud neshledal důvodu, proč by měl ust. § 2254 odst. 2 o.z. aplikovat na podnájemní vztah účastníků řízení, když jde o natolik specifické ustanovení, které dalece přesahuje judikaturní požadavek na toliko přiměřenou aplikaci zákonných ustanovení o užívání věci (zde nájmu bytu), a potud tedy takovou námitku žalované odmítl. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila ve sjednaných lhůtách, dostala se do prodlení a žalobci tak vzniklo právo požadovat zákonný úrok z prodlení, a to podle ust. § 1968 a 1970 o.z. Ze všech rozvedených důvodů proto soud shledal nárok žalobce, po částečném zpětvzetí žaloby, důvodným, a proto mu výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl, když naopak námitky žalované shledal nedůvodnými, a to i za situace, kdy na podnájemní vztah značně extenzivním způsobem aplikoval ustanovení zákona upravující nájem bytu.

19. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal svou žalobu částečně zpět, a to pokud jde o částku 4, 75 Kč a dále dalšího zákonného úroku z prodlení nad rámec uvedený ve výroku I. tohoto rozsudku a dále smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 5 148,39 Kč od 11. 7. 2020 do zaplacení, soud postupem podle ust. § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) v tomto rozsahu řízení výrokem II. tohoto rozsudku zastavil, když žalovaná se zpětvzetím žaloby na posledním jednání soudu vyjádřila souhlas.

20. Pro úplnost pak soud dodává, že na poslední jednání ve věci, bylo soudu právní zástupkyní žalované doručeno podání , Jméno zainteresované osoby 2/0, nazvané jako návrh na přistoupení vedlejšího účastníka do řízení (č.l. 92 spisu) spolu s dohodou o převzetí dluhu ze dne 7. 6. 2024. Toto podání soud posoudil podle ust. § 93 odst. 1 a 2 o.s.ř., jako oznámení , Jméno zainteresované osoby 2/0, o vstupu do řízení jako vedlejšího účastníka. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s oznámením o vstupu , Jméno zainteresované osoby 2/0, do řízení jako vedlejšího účastníka žalobce k dotazu soudu ničeho nenavrhoval, nebylo proto potřeba, aby bylo rozhodováno o přípustnosti přistoupení vedlejšího účastníka, a jeho vedlejší účastenství tak vzniklo jeho oznámením o vstupu do řízení, a je s ním tedy napříště uvažováno jako s vedlejším účastníkem řízení.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce měl sice ve věci plný úspěch, avšak ve vztahu k zastavení řízení leželo procesní zavinění zcela na jeho straně, kdy soud v tomto směru úspěch ve věci a procesní zavinění ve vztahu k zastavení řízení hodnotil komplexně, tedy nejen ve vztahu k jistině žalovaného nároku, ale i jeho příslušenství, kdy po zohlednění těchto kritérií dospěl k závěru, že plný úspěch žalobce (po částečném zpětvzetím žaloby) je na druhé straně vyvážen procesním zaviněním ve vztahu k zastavení řízení, a to ve srovnatelné míře (zejm. s ohledem na zpětvzetí smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5% denně), v jaké měl ve věci úspěch, proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů soudního řízení nepřiznal.