7 C 14/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 pro zaplacení částky 71 989 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 71 989 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 71 989 Kč od 21. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 45 243, 50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 24. 1. 2022 se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaná užívá byt č. , hodnota, v domě č.p. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v ulici na , jméno FO, , , adresa, , která je v jeho vlastnictví a neplatí ničeho za služby spojené s užíváním bytu, kdy veškeré poplatky za tyto služby hradí žalobce. Z období od 18. 1. 2018 do 21. 12. 2021 zaplatil žalobce za služby celkem 32 084 Kč za elektrickou energii, a dále zaplatil v letech 2018 – 2020 za vodné a stočné částku 12 143 Kč celkem, za tepelnou energii částku 21 897 Kč, za komunální odpad celkem 4 253 Kč a za elektřinu ve společných částech domu celkem 1 612 Kč. K úhradě uvedených částek zaslal žalobce žalované výzvu k úhradě dluhu, žalovaná však ničeho neuhradila.

2. K podané žalobě se vyjádřila žalováná. Ve svém vyjádření namítala, že nárok žalobce neuznává, neboť byl podán předčasně a žalovaná částka není splatná. Učinila nesporným, že předmětný byt užívá na základě nájemní smlouvy, v níž ale není výše záloh za služby spojené s užíváními bytu ujednána. Dále namítla, že jí nikdy nebylo doručeno řádné vyúčtování služeb spojených s užíváním dotčeného bytu, a proto není v prodlení s úhradou žalované částky, žaloba je podána předčasně.

3. V podání ze dne 7.2.2023 žalobce doplnil svá tvrzení potud, že vyúčtování služeb vhazoval žalované vždy do poštovní schránky a nikdy v tom neviděl problém. Dále uvedl, že úhrady služeb se domáhá toliko proto, že Obvodní soud pro Prahu 7 ve věci , spisová značka, dospěl k závěru, že částka 3 650 Kč, kterou žalovaná od roku 2015 je nájemným.

4. V podání ze dne 18.4.2023 žalobce dále uvedl, že žalovaná začala sama dobrovolně platit zálohy na služby, a to zpětně od data podání žaloby, avšak otázku, za které období jsou zálohy na služby hrazeny ponechala otevřenou.

5. Na podání žalobce reagovala žalovaná tak, že od 2/2021 začala hradit zálohy na služby spojené s užíváním bytu, nicméně nejde o zpětnou úhradu služeb, ale o úhradu zálohy na služby od 2/2021 do budoucna, přičemž žaloba byla podána za období těmto platbám předcházející. Výši plateb si žalovaná dle jejího tvrzení stanovila sama, neboť od žalobce nikdy nedostala jakýkoliv rozpis plateb, ani vyúčtování služeb za žalované období. Poukázala na to, že platba, kterou za žalované období platila ve výši 3 560 Kč bylo sjednaným nájemným, jak bylo stanoveno v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ve vci , spisová značka, . Popřela, že by jí žalobce dával vyúčtování do poštovní schránky.

6. Soud věc projednal při jednáních dne 13.9.2023 a dne 22.1.2024 a na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

7. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že účastníci jsou bývalými manžely, jejichž manželství bylo pravomocně rozvedeno ke dni 20. 5. 2015 a dále že mezi účastníky coby manželi byla dne 29. 1. 2015 uzavřena Smlouvy o manželském majetkovém režimu formou notářského zápisu, kdy manželé zúžili rozsah společného jmění tak, že mimo jiné do výlučného vlastnictví žalobce připadla dotčená bytová jednotka č. , hodnota, , Anonymizováno, v domě č.p. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v ulici , jméno FO, , , adresa, (Byt).

8. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že Byt je ve vlastnictví žalobce.

9. Ze smlouvy ze dne 2. 4. 2015 soud zjistil, že touto smlouvou byla žalované přenechána do užívání bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, v obci , adresa, , část obce , adresa, (Byt), oproti tomu se žalovaná zavázala platit měsíčně nájemné vždy do 15. dne kalendářního měsíce. Nájem Bytu byl sjednán na dobu určitou, a to do 30.3.2025.

10. Z vyúčtování , právnická osoba, za období od 18.1.2018 do 15.1.2019 soud zjistil, že v odběrném místě v Bytě byla v uvedeném období spotřebována elektrická energie a odebrány regulované služby ve výši 9 591Kč.

11. Z vyúčtování , právnická osoba, za období od 16.1.2019 do 16.1.2019 soud zjistil, že v odběrném místě v Bytě byla v uvedeném období spotřebována elektrická energie a odebrány regulované služby ve výši 10 548 Kč.

12. Z vyúčtování , právnická osoba, za období od 17.1.2020 do 15.1.2021 soud zjistil, že v odběrném místě v Bytě byla v uvedeném období spotřebována elektrická energie a odebrány regulované služby ve výši 11 945 Kč.

13. Z vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru soud zjistil, že v souvislosti s užíváním Bytu byly spotřebovány služby v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 v celkové výši 12 535 Kč (v rozpisu za vodné a stočné 3 102 Kč, za teplo 7 513 Kč, za odvoz komunálního odpadu 1 326 Kč a za elektřinu ve společných částech domu 594 Kč), v období od 1. 1. 2019 do 31.12.2019 v celkové výši 12 995 Kč (v rozpisu za vodné a stočné 3 872 Kč, za teplo 7 321 Kč, za odvoz komunálního odpadu 1 237 Kč a za elektřinu ve společných částech domu 565 Kč) a v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 v celkové výši 14 375 Kč (v rozpisu za vodné a stočné 5 169 Kč, za teplo 7 063 Kč, za odvoz komunálního odpadu 1 690 Kč a za elektřinu ve společných částech domu 453 Kč).

14. Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, soud zjistil, že v období od 7. 9. 2021 do 7. 9. 2023 žalovaná hradila v uvedeném období od listopadu 2022 na účet žalobce zálohu na služby zpravidla ve výši 5 000 Kč spolu s nájemným ve výši 3 560 Kč s tím, že dvěma mimořádnými platbami ve výši 28 600 Kč dne 2.12.2022 resp. ve výši 55 000 Kč dne 2. 12. 2022 uhradila zálohy na služby za období od února 2021 do prosince 2021 resp. od ledna 2022, a dále dne 16. 12. 2022 uhradila specifickou částku ve výši 4 079 Kč označenou jako nájemní.

15. Z emailu ze dne 1. 12. 2022 soud zjistil, že tímto emailem žalovaná žalobci ozřejmila mimořádné platby ve výši 28 600 Kč a ve výši 55 000 Kč a sdělila mu, jakým způsobem k nim došla, zdůraznila, že jde o platby na zálohy na služby za rok 2021 a za rok 2022 a závěrem uvedla, že požaduje zaslání vyúčtování za rok 2021, stran zaslání vyúčtování za žalované období neuvedla ničeho.

16. Z evidenčního listu Bytu soud zjistil, že zálohy na služby spojení s užíváním bytu byly stanoveny na období od 1.10.2022 ve výši 4 079 Kč, kdy jde o specifickou částku, kterou žalovaná uhradila žalobci dne 16.12.2022.

17. Z emailové komunikace mezi právními zástupci účastníků řízení soud zjistil, že emailem ze dne 24. 1. 2022 sdělil právní zástupce žalované právnímu zástupci žalobce, že převzal právní zastoupení žalované, a že žalovaná nestihne uhradit požadovanou částku ve stanovené lhůtě 7 dnů, nicméně s její úhradou nemá problém, dále uvedl, že náklady na služby, resp. jejich výši, si žalovaná ověřila a jsou požadovány ve správných výších, jediné, co si nemůže ověřit, jsou náklady na elektřinu a požádal o zaslání vyúčtování elektřiny. Na to právní zástupce žalobce reagoval tak, že emailem zaslal vyúčtování elektřiny (resp. faktury).

18. Z výzvy k plnění ze dne 13. 1. 2022 soud zjistil, že touto listinou se žalobce prostřednictvím právního zástupce domáhal zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání této výzvy. Obsahem této výzvy byl rozpis jednotlivých položek vyúčtovaných služeb za předmětné období, a to v členění, ve kterém se tyto částky shodovaly s jednotlivými vyúčtování služeb za předmětné období, které byly žalobci vyúčtovány správcem domu a dodavatelem elektrické energie.

19. Z emailu ze dne 27. 1. 2022 soud zjistil, že touto emailovou zprávou právní zástupce žalované navázal na předchozí komunikaci ze dne 24. 1. 2022, když namítl nesplatnost pohledávky z důvodu, že nedošlo k řádnému doručení vyúčtování služeb.

20. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 29. 1. 2021, č.j. , spisová značka, soud zjistil, že tímto rozsudkem byla zamítnuta žaloba žalobce na zaplacení částky 288 800 Kč z titulu hrazení nájemného za užívání bytu v období od 28. 6. 2018, když soud své rozhodnutí ve věci opřel o závěr, že nájemné bylo sjednáno ve výši 3 650 Kč a v tomto rozsahu bylo žalovanou plněno, proto byla žaloba zamítnuta s právní mocí rozsudku dne 2.11.2021. Tento rozsudek, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2021, č.j. , spisová značka, , byl potvrzen.

21. Z dalších důkazních návrhů účastníci řízení neměli, vyjma návrhu na účastnický výslech žalované, na němž trvala žalovaná, která se však k projednání věci nedostavila. Soud nicméně její výslech nepovažoval za nutný, neboť pro rozhodnutí ve věci opatřil na základě provedeného dokazování dostatečný skutkový podklad, proto návrh na účastnický výslech žalované pro nadbytečnost zamítl.

22. Závěr o skutkovém stavu se v podrobnostech shoduje se shora uvedenými skutkovými zjištěními a lze jej shrnout následovně. Žalobce je vlastníkem Bytu. Byt užívá žalovaná na základě nájemní smlouvy. Žalovaná za žalované období nehradila ničeho na zálohy na služby spojené s užíváním Byt, tyto zálohy na služby nebyly ani žalobcem požadovány, resp. nebyly ani sjednány v nájemní smlouvě. Žalovaná v žalovaném období hradila toliko částku 3 650 Kč jako nájemné za užívání Bytu. Žalobcem služby spojené s užíváním Bytu byly žalované vyúčtovány, a to nejpozději výzvou k jejich zaplacení učiněnou právním zástupcem žalobcem dne 13. 1. 2022, jejíž převzetí žalovaná potvrdila prostřednictvím svého právního zástupce. Tato výzva obsahovala detailní rozpis účtovaných částech, a to v členění, v jakém bylo vyúčtování služeb předáno žalobci správcem domu, v němž se Byt nachází a dále dodavatelem elektrické energie Tyto částky žalovaná odsouhlasila prostřednictvím právního zástupce, jen požádala o doložení částek placených za elektrickou energii, kterého se jí dostalo. Z žalovanou v řízení nevysvětlených důvodu však vzápětí vyúčtování popřela s odůvodněním, že jí nebylo doručeno. Z následné mailové komunikace účastníků a výpisu plateb prováděných žalovanou na účet žalobce přitom vyplývá, že žalovaná v základu právo žalobce na placení služeb spojených s užíváním Bytu nezpochybňuje, zpochybnila jej toliko za žalované období. Přitom i z následné emailové komunikace, email žalované ze dne 1. 12. 2022, tedy po odeslání předžalobní výzvy, má soud za prokázané, že tato žádala jen vyúčtování služeb za rok 2021, zaslání vyúčtování za roky předchozí (žalované období) nežádala.

23. Po právní stránce soud věc posoudil dle dále uvedených zákonných ustanovení.

24. Podle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

25. Podle ust. § 2247 strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.

26. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb., zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen z.o.s.) se pro účely tohoto zákona vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.

27. Podle ust. § 7 odst. 2 z.o.s. platí, že poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

28. Podle ust. § 7 odst. 3 z.o.s. platí, že finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku.

29. Podle ust. § 2991 o.z. platí, že Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Podle ust. § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

31. Podle ust. § 1970 o.z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Soud zjištěný skutkový stav posoudil dle shora uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva podle ust. § 2201 o.z. na Byt, na jejímž základě byla žalovaná povinna platit nájemné. Skutečnost, že touto smlouvou nebyla současně stanovena povinnost žalobce k poskytování služeb spojených s užíváním dotčeného Bytu nič nemění na tom, že bylo povinnosti žalobce podle ust. § 2247 poskytovat s nájmem Bytu tzv. nezbytné služby uvedené v ust. § 2247 odst. 2 o.z. Tyto služby žalobce jako pronajímatel žalované jako nájemkyni poskytoval a tyto hradil. Jelikož účastníky řízení nebylo v nájemní smlouvě sjednáno placení záloh, nebyla žalovaná povinna k jejich placení a z podstaty věci pak vyplývá, že jí tedy nemohlo být poskytnuto vyúčtování záloh. Vyúčtování služeb bylo žalované doručeno, a to nejpozději výzvou ze dne 20. 1. 2022, a to v členění, které odpovídalo vyúčtováním, které správce domu poskytl žalobci. Tato vyúčtování si mohla žalovaná ověřit, což potvrdila prostřednictvím svého právního zástupce, a dokonce přislíbila úhradu účtovaných částek. Její následná procesní obrana, že jí vyúčtování nebylo doručeno, byla provedeným dokazováním zcela vyvrácena. Nárok žalobce na zaplacení nezbytných služeb poskytovaných s nájmem bytu je tak po právu a vyplývá z ust. § 7 odst. 3 z.o.s. Pokud jde o právo žalobce na zaplacení částek placených za spotřebovanou elektrickou energii, zde soud dospěl k závěru, že toto právo mu svědčí podle ust. § 2991 o.z., neboť platil za žalovanou spotřebovanou elektrickou energii, ač za spotřebovanou elektrickou energii v souvislosti s užíváním Bytu měla platit žalovaná. Jelikož žalovaná neuhradila dlužnou částku ani ve lhůtě stanovené v předžalobní výzvě žalobce, tedy do 20. 7. 2022, dostala se dnem 21. 7. 2022 s úhradou žalované částky do prodlení podle ust. § 1968 o.z. a je tak podle ust. § 1970 o.z. povinna platit i zákonný úrok ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

33. Se shora rozvedených důvodů soud nároku žalobce vyhověl výrokem I. tohoto rozsudku.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45 243, 50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 600 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 71 989 Kč sestávající z částky 3 980 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 980 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ve věci) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 7. 2. 2023, z částky 3 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ve věci) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 18. 4. 2023, z částky 3 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 9. 2023 a z částky 3 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 1. 2024 včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 960 Kč ve výši 6 291,60 Kč. Dále náhradu nákladů řízení tvoří cestovní náhrada v celkové výši 4 456,12 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 9. 2023 k jednání soudu (Ústí nad Labem – Praha a zpět) náhrada 1 873,84 Kč za 185 ujetých km v částce 1 273,84 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a dále v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 1. 2024 k jednání soudu (Ústí nad Labem – Praha a zpět) náhrada 2 582,28 Kč za 185 ujetých km v částce 1 382,28 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a DPH 21% z částky 4 456,12 Kč.

35. O lhůtě plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., místo plnění náhrady nákladů pak stanovil podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.