7 C 145/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Voštovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: Česká republika – anonymizováno 8 slov, IČO sídlem adresa žalované 2) anonymizována tři slova část obce anonymizována tři slova, IČO sídlem adresa žalované o určení dědického práva a vydání pozůstalosti

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem jednotky číslo – byt, vymezené podle zák. č. 72/1994 Sb. v budově složené z domů adresa se způsobem využití bytový dům, postavené na zastavěných plochách a nádvořích č. parc. číslo, číslo, číslo a číslo v části územní celek, ke které se váže spoluvlastnický podíl číslo společných částí budovy složené z domů adresa se způsobem využití bytový dům postavené na zastavěných plochách a nádvořích č. parc. číslo, číslo, číslo a číslo v části obce Břevnov a dále spoluvlastnického podílu číslo zastavěných ploch a nádvoří č. parc. číslo, číslo, číslo a číslo, vše zapsáno na list vlastnictví a číslo pro katastrální uzemí, obec Praha, u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, .

II. Řízení ve vztahu mezi žalobcem a prvou žalovanou se zastavuje.

III. Druhá žalovaná je povinna vyklidit a vyklizené předat žalobci nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobci se vůči žalovaným nepřiznává náhrada nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok uplatněný žalobcem vycházející z tvrzení, že je dědicem své tety jméno příjmení, zemřelé dne 23.1.2018 (dále jen zůstavitelka), dědictví projednával zdejší soud pod sp. zn. 26 D 2010/2018, kdy dědické řízení skončilo tak, že dědictví připadlo jako odúmrť státu. Nebyl účastníkem dědického řízení, protože o něm nevěděl, informace o tom,, že dědické řízení po tetě probíhá, se nedostala do jeho dispozice, vzhledem k tomu zřejmě, že žije v Austrálii. úmrtí tety a dědickém řízení se dozvěděl až v březnu 2022. S tetou – zůstavitelkou byl pouze v občasném kontaktu prostřednictvím korespondence, která nebyla častá s ohledem na odlehlost obou míst, kdy ona žila v obec a on v Austrálii. Rodiči zůstavitelky byli jméno příjmení a jméno příjmení, měla dva sourozence, a to bratra jméno, ten byl bezdětný, dále sestru jméno příjmení (dříve příjmení), jejímž synem je žalobce, to jest synovec zůstavitelky. Rodiče i sourozenci zůstavitelky již všichni zemřeli. Nárok uplatňuje ve smyslu ustanovení § 189 odst. 2, z.ř.s., který umožňuje oprávněnému dědici, aby se domáhal vydání pozůstalosti.

2. Ze spisu zdejšího soudu 26 D 210/2018 bylo zjištěno, že jméno příjmení, rozená příjmení, se narodila dne 22.11.1926, byla vdova, bezdětná, zemřela dne 23.1.2018 bez zanechání závěti. V průběhu dědického řízení bylo pátráno po možném dědici, či dědicích zůstavitelky, ale neúspěšně. Soud proto usnesením z 15.10.2019, které nabylo právní moci téhož dne, stanovil čistou hodnotu pozůstalosti, která sestávala z finančních prostředků na účtech peněžních ústavů, cenností – šperků a součástí byla rovněž bytová jednotka číslo v budově složené z domu adresa až číslo v obec a číslo, část obce se spoluvlastnickým podílem číslo na společných částech, zastavěných plochách a nádvoří, vše zapsáno na list vlastnictví a číslo pro katastrální uzemí. Dědictví nabyla Česká republika jako odúmrť, která v dědickém řízení byla zastoupena anonymizováno 7 slov.

3. Žalobce své tvrzení, že je synovcem zůstavitelky, tedy synem její zemřelé sestry jméno, prokázal matričními doklady: rodnými listy a úmrtními listy výše uvedených osob, jakož i svým rodným listem, že je synem jméno, rozené příjmení, narozené 15.4.1919 v obec.

4. V průběhu řízení byla mezi žalobcem a anonymizováno 7 slov uzavřena Dohoda o vydání dědictví, jejímž předmětem bylo vydání věcí movitých po zůstavitelce dne 22.11.2022, touto dohodou o vydání dědictví byly žalobci vydány movité věci po zůstavitelce, finanční prostředky, které byly předmětem dědictví, jakož i finanční prostředky představující výtěžek z realizace pozůstalosti (předměty z drahých kovů v hodnotě 1 635 Kč předány 27.11.2019 anonymizována dvě slova vyplatil uvedenou částku /, když nárok uplatněný žalobcem uznal. Předmětná bytová jednotka byla převedena Smlouvou o předání majetku a o změně příslušnosti hospodařit s majetkem státu ze dne 1.4.2020 na anonymizováno nemocnici v část obce, k fyzickému převodu bytu došlo protokolem o předání a převzetí dne 25.5.2020, vzhledem k tomu, že anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova již uvedenou bytovou jednotkou nedisponoval, nemohl ji dědici vydat. 5. anonymizováno nemocnice v část obce sdělila, že jako státní příspěvková organizace (vázaná zákonem č. 219/2000 Sb. o majetku ČR) nemůže žalobci požadovaný majetek vydat jen na základě jeho prohlášení, že předmětný byt dle práva náleží jemu jako dědici, ač k osvědčení svého nároku předložil rodné a úmrtní listy. Musí vycházet z toho, že rozhodnutím soudu, které nabylo právní moci, bylo rozhodnuto tak, že zůstavitelka dědice nemá a pozůstalost se stala majetkem státu, když toto rozhodnutí je stále platné. Pro případ, že soud nároku uplatněnému žalobcem vyhoví a uloží jí povinnost vyklidit předmětný byt, požaduje po žalobci, aby uhradil náklady, které ona vynaložila v souvislosti se svou příslušností hospodařit s bytem. Uvedenou bytovou jednotku užívá pro účely ubytování svých zaměstnanců, konkrétně zdravotnického personálu, k fyzickému převzetí došlo 25.5.2020. Od žalobce požaduje úhradu vynaložených nákladů, které specifikovala, a to jednotlivé vynaložené náklady, v celkové částce 381 358,61 Kč. Žalobce nárok anonymizováno nemocnice část obce uznával co do i výše a předpokládá uzavření dohody v daném směru, kdy na základě té dohody nárok uplatněný anonymizováno nemocnicí na finanční plnění uspokojí v plné výši.

6. Na základě provedeného dokazování soud vzal za prokázané, že žalobce jako syn zemřelé sestry zůstavitelky je dědicem zůstavitelky, a to veškerého jejího majetku, a to v šesté dědické třídě, kdy dědí děti sourozenců a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem, v daném případě je žalobce je jediným dědicem, neboť více dědiců není.

7. V řízení o pozůstalosti se může stát, že vyjde najevo, že dědické právo svědčí osobám, které nejsou známy, popřípadě se nepodařilo zjistit žádné údaje potřebné k identifikaci povolaného dědice. V případě, že neznámý dědic nebo dědic neznámého pobytu o sobě nedá před uplynutím stanovené lhůty vědět, soud k němu při projednání dědictví nepřihlíží; jeho dědické právo tím nezaniká, dědic je však nemůže uplatnit v řízení o pozůstalosti, ale jen žalobou v občanském soudním řízení jak vyplývá z ustanovení § 1671 občanského zákoníku. Dle ustanovení § 189 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou.

8. Vzhledem k tomu, že soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce je dědicem zůstavitelky jméno příjmení, a stal se také dědicem ve výroku uvedené bytové jednotky a na určující žalobě má nepochybně naléhavý právní zájem (§ 80 o.s.ř.), neboť bez zápisu v katastru nemovitostí této bytové jednotky s ní nemůže volně disponovat, proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. Na základě uvedeného je důvodný i požadavek žalobce ve vztahu k anonymizováno nemocnici část obce, kterým se domáhá vyklizení této bytové jednotky a jejího předání. Soud stanovil pro vyklizení a předání lhůtu dvou měsíců, kterou pokládá za přiměřenou, aby nebyl narušen případně provoz tohoto zařízení. nemocnice má nepochybně právo na náhradu nákladů, které na bytovou jednotku vynaložila vůči žalobci ve smyslu ustanovení § 3005 OZ, dle kterého kdo předmět bezdůvodného obohacení vydává, má právo na náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil, a může od věci oddělit vše, čím ji na svůj náklad zhodnotil, je-li to možné bez zhoršení podstaty věci. Ostatně žalobce tento nárok co do důvodu i výše uznává. Soud o tomto nároku v řízení nerozhodoval, avšak není dotčeno právo anonymizováno nemocnice domáhat se úhrady nákladů vynaložených na bytovou jednotku samostatnou žalobou, pakliže žalobce by nesplnil svůj slib, že náklady dobrovolně uhradí.

9. Ve vztahu mezi žalobcem a anonymizováno 7 slov, soud řízení zastavil, když v průběhu sporu byl tento uplatněný nárok žalobce uspokojen.

10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 150 o.s.ř., dle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Žalobce požadoval náklady řízení vynaložené v souvislosti se zaplacením soudního poplatku, které mu soud nepřiznal, neboť má za to, že žalovaná strana tento spor nijak nezavinila, i když měl žalobce ve věci úspěch, anonymizováno nemocnice část obce předmětnou bytovou jednotku nabyla a užívala v dobré víře. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.