7 C 148/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení částky 143 484 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 143 484 Kč spolus úrokem z prodlení z částky 5 318 Kč ve výši 10 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 5 318 Kč ve výši 10 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 5 318 Kč ve výši 8,25 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 5 318 Kč ve výši 8,25 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 5 318 Kč ve výši 8,25 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 5 318 Kč ve výši 8,25 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 5 318 Kč ve výši 8,25 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 5 318 Kč ve výši 8,25 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,25 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,25 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,25 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,25 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,25 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,25 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,50 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,50 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,50 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,50 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,50 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,50 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 2 432 Kč ve výši 11,75 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 2 432 Kč ve výši 11,75 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 2 432 Kč ve výši 11,75 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 2 432 Kč ve výši 11,75 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 2 432 Kč ve výši 11,75 %, ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 2 432 Kč ve výši 11,75 %, ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 2 432 Kč ve výši 15 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 2 432 Kč ve výši 15 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 5 844 Kč ve výši 15 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 5 844 Kč ve výši 15 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 5 844 Kč ve výši 15 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 5 844 Kč ve výši 15 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 3 187 Kč ve výši 15 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 3 187 Kč ve výši 15 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení z částky 3 187 Kč ve výši 15 % ročně od 12.4.2023 do zaplacenís úrokem z prodlení z částky 3 187 Kč ve výši 15 % ročně od 12.4.2023 do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v němž se žalobce na žalované domáhá zaplaceníúroku z prodlení z částky 5 318 Kč ve výši 10 % ročně od 1.5.2020 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 5 318 Kč ve výši 10 % ročně od 1.6.2020 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 5 318 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1.7.2020 do 11.4. 2023,úroku z prodlení z částky 5 318 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1.8.2020 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 5 318 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1.9.2020 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 5 318 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1.10.2020 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 5 318 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1.11.2020 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 5 318 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1.12.2020 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1.1.2021 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1.2.2021 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1.3.2021 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1.4.2021 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1.5.2021 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1.6.2021 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,50 % ročně od 1.7.2021 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,50 % ročně od 1.8.2021 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,50 % ročně od 1.9.2021 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,50 % ročně od 1.10.2021 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,50 % ročně od 1.11.2021 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 3 780 Kč ve výši 8,50 % ročně od 1.12.2021 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 2 432 Kč ve výši 11,75 % ročně od 1.1.2022 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 2 432 Kč ve výši 11,75 %, ročně od 1.2.2022 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 2 432 Kč ve výši 11,75 % ročně od 1.3.2022 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 2 432 Kč ve výši 11,75 % ročně od 1.4.2022 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 2 432 Kč ve výši 11,75 % ročně od 1.5.2022 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 2 432 Kč ve výši 11,75 % ročně od 1.6.2022 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 2 432 Kč ve výši 15 % ročně od 1.7.2022 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 2 432 Kč ve výši 15 % ročně od 1.8.2022 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 5 844 Kč ve výši 15 % ročně od 1.9.2022 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 5 844 Kč ve výši 15 % ročně od 1.10.2022 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 5 844 Kč ve výši 15 % ročně od 1.11.2022 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 5 844 Kč ve výši 15 % ročně od 1.12.2022 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 3 187 Kč ve výši 15 % ročně od 1.1.2023 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 3 187 Kč ve výši 15 % ročně od 1.2.2023 do 11.4.2023,úroku z prodlení z částky 3 187 Kč ve výši 15 % ročně od 1.3.2023 do 11.4.2023,a úroku z prodlení z částky 3 187 Kč ve výši 15 % ročně od 1.4.2023 do 11.4.2023.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 64 241,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 18.5.2023 se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že dne 19.4.206 došlo v , adresa, k dopravní nehodě, při které žalobce utrpěl zranění. Nehodu zavinil pan , jméno FO, osobním motorovým vozidlem, které bylo pojištěno k odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem žalovanou. Tvrdil, že žalovaná žalobci neposkytuje pojistné plnění v souvislosti s nehodou ve výši stanovené zákonem. Namítal, že zaměstnavatel vypočítal jeho valorizovaný výdělek chybně, při stanovení jeho výše se dopustil početní chyby, která byla zjevná z potvrzení o výši průměrného hrubého měsíčního výdělku, kdy na řádku č. 12 potvrzení byla vypočtena průměrná denní hrubá mzda na částku 1 105 Kč, a v řádku 13 potvrzení pak měla být násobena průměrným počtem pracovním dnů v měsíci, tj. číslem 21,74 popř. 26,05. I při násobení číslem 21,74 vychází průměrný měsíční mzda žalobce na částku 24 023 Kč, na místo nesprávně uvedených 23 205 Kč. Tím došlo k tomu, že valorizace rozhodného výdělku stanovená žalovanou je vypočtena z chybně vypočtené výchozí hodnoty. Dále pak žalobce tvrdil, že žalovaná nesprávně valorizuje rozhodný výdělek. Tvrdil, že v době před nehodou žalobce působil jako státní zaměstnanec, jehož plat se odvíjel od platových tabulek stanovených právních předpisem. Pokud žalovaná při valorizaci rozhodného výdělku vychází z obecného nárůstu výdělku na pozici dělník v Moravskoslezském kraji, jsou taková východiska pro valorizaci nesprávná. Žalobce tvrdil, že správně by měl být jeho valorizovaný výdělek počítán podle nárustu platu podle 5. platové třídy, 12. platový stupeň dle přílohy č. nařízení vlády č. 564/2006 Sb., později dle nařízení vlády č. 341/2017 Sb., kdy taková valorizace odpovídá rozumnému očekávání nárůstu platů na pozici, na níž byl žalobce zařazen před dopravní nehodou.

2. V případě, že by žalovaná vyšla ze správně vypočteného rozhodného výdělku v době před nehodou, musela by vycházet z hodnoty 24 023 Kč a tento průměrný výsledek následně valorizovat podle přílohy 2 (5. platový stupeň, 12. platová třída) citovaných nařízení vlády. V době před nehodou činil základní tabulkový plat částku 15 070 Kč. ).

3. Za rok 2020 došlo v daném platovém stupni a třídě k navýšení základního platu na částku 21 370 Kč, tj. 41,8 % navýšení, což při rozhodném výdělku 24 023 Kč (ke dni nehody) činí nárůst na částku 34 064 Kč. Za rok 2020 však žalovaná určila valorizovaný rozhodný výdělek na částku 28 746 Kč, renta vyplacená žalovanou tak byla měsíčně o 5 318 Kč nižší.

4. Za rok 2021 došlo v daném platovém stupni a třídě k navýšení základního platu na částku 21 370 Kč, tj. 41,8 % navýšení, což při rozhodném výdělku 24 023 Kč (ke dni nehody) činí nárůst na částku 34 064 Kč. Za rok 2021 však žalovaná určila valorizovaný rozhodný výdělek na částku 30 284 Kč, renta vyplacená žalovanou tak byla měsíčně o 3 780 Kč nižší.

5. Za období roku 1 – 8/2022 došlo v daném platovém stupni a třídě k navýšení základního platu na částku 21 370 Kč, tj. 41,8 % navýšení, což při rozhodném výdělku 24 023 Kč (ke dni nehody) činí nárůst na částku 34 064 Kč. Za dané období však žalovaná určila valorizovaný rozhodný výdělek na částku 31 632 Kč, renta vyplacená žalovanou tak byla měsíčně o 2 432 Kč nižší.

6. Za období roku 9 - 12/2022 došlo v daném platovém stupni a třídě k navýšení základního platu na částku 23 510 Kč, tj. 56 % navýšení, což při rozhodném výdělku 24 023 Kč (ke dni nehody) činí nárůst na částku 37 476 Kč. Za dané období však žalovaná určila valorizovaný rozhodný výdělek na částku 31 632 Kč, renta vyplacená žalovanou tak byla měsíčně o 5 844 Kč nižší.

7. Za období roku 1 – 4/202 došlo v daném platovém stupni a třídě k navýšení základního platu na částku 23 510 Kč, tj. 56 % navýšení, což při rozhodném výdělku 24 023 Kč (ke dni nehody) činí nárůst na částku 37 476 Kč. Za dané období však žalovaná určila valorizovaný rozhodný výdělek na částku 34 289 Kč, renta vyplacená žalovanou tak byla měsíčně o 3 187 Kč nižší.

8. Žalobce tvrdil, že v souhrnu pak žalovaná částka tvoří součet rozdílů částek, které žalovaná jako rentu vyplácela, a částek, které by jako rentu vyplácet měla, což činí žalovanou částku. Současně pak žalovaný tvrdil, že má právo i na příslušenství, a to za dané měsíce vždy od prvního dne měsíce, za nějž by měla být renta vyplácena.

9. K podané žalobě se vyjádřila žalovaná tak, že nárok uplatněný žalobcem neuznává. Učinila nesporným, že dne 19.4.2016 došlo ke škodné události, se kterou byla spojená újma žalobce na zdraví, dále učinila nesporným, že je pojistitelem vozidla, s nímž byla způsobena pojistná událost. K výpočtu průměrného výdělku žalobce uvedl, že tento má být stanoven za rozhodné období předcházejícího kalendářního čtvrtletí, tj. 1 – 3/2016, kdy bylo 62 pracovních dnů, tedy průměrný hodinový výdělek při tomto počtu pracovních dnů vychází na částku 1 105 Kč (vypočteno z částky poměrné hrubé mzdy za dané čtvrtletí ve výši 68 510 Kč) a tomu pak odpovídá průměrný měsíční výdělek 23 205 Kč (tj. průměrných 21 dní x 1 105 Kč). Průměrná hrubá mzda tak podle žalované byla určena správně. Pokud šlo o valorizaci výdělku žalobce, žalovaná tvrdila, že tuto stanovilo podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí o průměrném výdělku, kdy vycházela z pozice dělník v Moravskoslezském kraji, kdy taková pozice nejlépe odpovídá pracovnímu zařazení žalobce před vznikem dopravní nehody. Žalovaná tvrdila, že nelze přijmout fakt, že žalobce by byl až do odchodu do důchodu zaměstnán ve státní sféře. Dále tvrdila, že valorizace probíhá dle pokynu žalobce, který jí byl v minulosti udělen předchozím právním zástupcem žalobce.

10. Na repliku žalované reagoval žalobce tak, že dotvrdil, že žalobce byl na dané pozici zaměstnán po dobu 16 let, u zaměstnavatele byl spokojený, proto neplánoval jakoukoliv pracovní změnu a růst platu by tak bylo možné očekávat podle právního předpisu, podle nějž plat dostával.

11. Soud věc projednal a na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu věci.

12. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázáno, že základ nároku je dán a není účastníky zpochybňován, to ostatně vyplývalo ze zjištění, že v určitém rozsahu je nárok žalobce žalovanou uspokojován, sporná byla toliko jeho výše, resp. způsob výpočtu výchozí hodnoty průměrného hrubého měsíčního výdělku a dále způsob valorizace částky, na kterou má žalobce nárok.

13. Z potvrzení o ztrátě na výdělku na jméno žalobce soud zjistil, že žalobce v prvním čtvrtletí roku 2016 dosáhl hrubé mzdy 68 510 Kč, čemuž odpovídá průměrná denní hrubá mzda 1 105 Kč. Pokud jde o průměrnou hrubou měsíční mzdu, která měla být stanovena jako součin průměrné denní mzdy a průměrného počtu pracovních dnů v měsíci (čísla 21,74, 26,08), tato byla vypočtena na částku 23 205 Kč, ačkoliv součin průměrné denní mzdy a čísla 21,74 činí 24 023 Kč.

14. Z výzvy k doplacení náhrady za ztrátu na výdělku ze dne 23.3.2023 soud zjistil, že touto výzvou žalobce vyzval žalovanou, aby mu doplatila rozdíl ve valorizaci náhrady za ztrátu na výdělku ze správně vypočteného průměrného hrubého měsíčního výdělku, tak jak byly tyto nároky uplatněny žalobou, a to do sedmi dnů ode dne odeslání výzvy. Při jednání dne 12.8.2024 účastníci učinili nesporným, že výzva k plnění byla žalované odeslána dne 4.4.2023, a žalovaná na ní reagovala dne 5.4.2023.

15. Z vyjádření ke sdělení ze dne 16.9.2020 má soud za prokázáno, že žalobce v zastoupení tehdejšího právního zástupce společnosti , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vyzval žalovanou k doplacení náhrady za ztrátu na výdělku, a to valorizované podle vývoje hrubé průměrné měsíční mzdy přepočtené na počty zaměstnanců v národním hospodářství, a to dle údajů Českého statistického úřadu ČR.

16. Ze sdělení k platbě pojistného plnění na č.l. 66 soud zjistil, že pro období roku 2020 vycházela žalovaná z valorizovaného průměrného hrubého měsíčního výdělku ve výši 28 746 Kč.

17. Z oznámení o platbě pojistného plnění na č.l. 67 soud zjistil, že pro rok období roku 2021 vycházela žalovaná z valorizovaného průměrného hrubého měsíčního výdělku ve výši 30 284 Kč.

18. Z oznámení o valorizaci renty na č.l. 68 soud zjistil, že pro rok období roku 2022 vycházela žalovaná z valorizovaného průměrného hrubého měsíčního výdělku ve výši 31 632 Kč.

19. Ze sdělení výše pojistného plnění na č.l. 69 soud zjistil, že pro rok období roku 2023 vycházela žalovaná z valorizovaného průměrného hrubého měsíčního výdělku ve výši 34 289 Kč.

20. Ze sdělení o výši příjmu na č.l. 71 a 35 soud zjistil, že před dopravní nehodou byl žalobce v , právnická osoba, , adresa, zaměstnán na pozici dělník, mzda byla stanovena právním předpisem, byl zařazen do 5. platové třídy ve 12. platovém stupni – tarifní mzda 15 070 Kč + osobní příplatky 1 700 Kč a příplatek za vedení ve výši 760 Kč, se započitatelnou praxí 31 roků a 46 dnů.

21. Z pracovní smlouvy na č.l. 65 soud zjistil, že žalobce u žalované pracoval od roku 2001 na pozici dělník.

22. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud žádná skutková zjištění neučinil a další dokazování neprováděl, když dospěl k závěru, že skutkový stav byl zjištěn v rozsahu potřebném pro právní posouzení a rozhodnutí věci.

23. Na základě uvedených skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobce byl zaměstnancem , právnická osoba, , adresa, , na pozici dělník, tedy pracoval ve veřejných službách. Před dopravní nehodou způsobenou vozidlem pojištěným u žalované pobíral mzdu ve výši stanovené dle právního předpisu dle 5. platové třídy v 12 platovém stupni, kdy základní mzda byla stanovena ve výši 15 070 Kč + příplatky (osobní a za vedení). Ke dni dopravní nehody tak žalobce u žalované pracoval bez mála 15 let. Podle názoru soudu s ohledem na dlouhodobost působení žalobce u svého zaměstnavatele a jeho věk je spíše nepravděpodobné, že by v pokročilém produktivním věku uvažoval o změně zaměstnaní a lze tak přijmout závěr, že nebýt dopravní nehody, žalobce by u svého zaměstnavatele působil i nadále a pobíral mzdu podle právního předpisu. To však s ohledem na dopravní nehodu a jeho nucený odchod do invalidního důchodu nebylo možné. Podle závěru soudu by tak bylo lze rozumně očekávat, že jeho mzda poroste v jednotlivých letech nejméně o nárůst vyjádřený právním předpisem pro 5. platovou třídu, 12. platový stupeň, a to dle jeho pracovního zařazení, nehledě na nenárokové osobní příplatky a příplatky za vedení, které vedle své mzdy prokazatelně pobíral, kdy takový nárůst mzdových nároků žalobce lze označit jako minimální a rozumně očekávatelný. Na tom nemění ničeho skutečnost, že žalovaný v minulosti vyjádřil prostřednictvím svého tehdejšího právního zástupce názor, jakým by mělo být k valorizaci průměrného hrubého měsíčního výdělku přistupováno a tento svůj právní názor posléze přehodnotil. V době před dopravní nehodou dosahoval žalobce základního platu v částce 15 070 Kč.

24. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

25. Podle ust. § 2963 odst. 1 zák. č.89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, že po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu.

26. Podle ust. § 2963 odst. 2 o.z. platí, že dosahuje-li poškozený po skončení pracovní neschopnosti výdělku jen s vynaložením většího úsilí nebo se zvýšenou námahou, které by, nebýt škodné události, jinak nemusel vynaložit, odčiní se mu peněžitým důchodem i zvýšená námaha nebo úsilí. Při stanovení výše peněžitého důchodu se přihlédne i ke zvyšování výdělků v daném oboru, jakož i k pravděpodobnému růstu výdělku poškozeného podle rozumného očekávání.

27. Podle ust. § 356 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen z.p.) platí, že má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.

28. Podle § 5 odst. 2 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě ve znění účinném od 1.1.2016 do 31.8.2016 platilo, že zaměstnanci, který není uveden v odstavcích 6 a 8 (zdravotničtí pracovníci), poskytovatele zdravotních služeb, který není uveden v odstavci 5 (zdravotničtí pracovníci), přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení, což pro 5. platový st. a 12 tř. činilo 15 070 Kč.

29. Podle § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (dále jen nařízení) platí, že zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, nestanoví-li se dále jinak. Toto nařízení nahradilo nařízení vlády č. 564/2006 sb., dle přílohy č. 1 nařízení náležela zaměstnanci v 5 tř. a 12 st. plat ve výši 21 370 ve znění účinném od 1.5.2020 do 31.8.2022, ve výši 23 510 Kč od 1.9.2022 dosud.

30. Na základě citovaných ustanovení dospěl soud k následujícím právním závěrům. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná, jako pojistitel vozidla, kterým byla způsobena nehoda, má v základu povinnost platit žalobci náhradu za ztrátu na výdělku ve smyslu ust. § 2963 odst. 1 o.z. Mezi účastníky bylo sporu toliko potud, jaké je rozumné očekávání růstu výdělku s ohledem na pracovní zařazení žalobce, jak s ním operuje ust. § 2963 odst. 2 o.z. a dále sporu ohledně výpočtu výchozí průměrné hrubé měsíční mzdy (platu). Pokud jde o rozumné očekávání růstu platu, pak s ohledem na skutkové závěry soudu, kdy podle jeho závěru nebylo lze reálně očekávat, že žalobce by ve svém věku a s přihlédnutím k délce již realizovaného pracovního poměru u svého zaměstnavatele měnil zaměstnaní, by bylo lze rozumně očekávat růst platu s ohledem na způsob a výši určení platu žalobce. Plat žalobce byl určen právním předpisem, jak vyplynulo z provedeného dokazování, kdy v době před dopravní nehodou šlo o nařízení vlády č. 564/2006 Sb., čemuž i odpovídá výše základního platu 15 070 sdělená zaměstnavatelem žalobce, tomu pak odpovídá výše základního platu nezdravotnických zaměstnanců pro 5. tř., 12. st. S účinností od 1.1.2018 bylo citované nařízení nahrazeno nařízením vlády č. 341/2017 Sb., podle kterého dle přílohy č. 1 nařízení náležel zaměstnanci v 5 tř. a 12 st. (nezdravotničtí pracovníci) plat ve výši 21 370 ve znění účinném od 1.5.2020 do 31.8.2022, ve výši 23 510 Kč od 1.9.2022 dosud. Z porovnání uvedených nárůstů pro danou platovou třídu a platový stupeň pak soud dospěl k závěru, že žalobci by byl v žalovaném období navýšen základní plat oproti platu původně dosahovanému před dopravní nehodou nejméně o 41,8 % v období od 1.5.2018 do 31.8.2022 a nejméně o 56 % v období od 1.9.2022 do 30.4.2023, kdy pro takové případy nebyly zohledněny osobní příplatky a příplatky, které žalobce před nehodou prokazatelně pobíral. Tomu pak odpovídají částky valorizovaných průměrných měsíčních výdělků ve výši 34 064 Kč za první část žalovaného období (1.5.2018 – 31.8.2022) a ve výši 37 476 Kč v druhé části žalovaného období (1.9.2022-30.4.2023). Budou-li tyto částky porovnány s částkami, které jako průměrný měsíční výdělek byly dle jednotlivých sdělení provedených k důkazů (k tomu viz. shora) určeny žalovanou jako valorizovaný výdělek pro období jednotlivých let, lze dojít k výši nedoplatků, jak je vymezuje žaloba v přehledné tabulce. Je potřeba přisvědčit žalobci i potud, že v potvrzení jeho zaměstnavatele byla zjevnou chybou v počtech chybně stanovena hodnota průměrného hrubého měsíčního výdělku, který je potřeba stanovit podle ust. § 356 z.p., kdy v intencích tohoto ustanovení lze dojít částky průměrného hrubého měsíčního výdělku žalobce ve výši 24 023 Kč, a tuto částku je nutno vzít jako výchozí částku pro výpočet valorizace a dlužné (rozdílové) částky. Vycházeje z této částky průměrného měsíčního výdělku, procentuálního nárůstu platu pro danou platovou třídu a platový stupeň lze stanovit předpokládaný valorizovaný měsíční výdělek žalobce dle rozumného očekávání, která po porovnání s valorizovaným měsíčním výdělkem vypočteným žalovanou stanoví rozdílové částky, na něž má žalobce vůči žalované nárok za jednotlivá období vymezená žalobou. Pro stručnost pak soud uvádí, že tyto nedoplatky jsou ve výši shodné, jako byly vyčísleny v žalobě.

31. Soud se však nemůže ztotožnit s příslušenstvím požadovaným žalobcem, k tomu uvádí, že je to z toho důvodu, že žalovaná plnila žalobci na základě jeho tehdejšího právního názoru, který vyslovil k valorizaci výdělku prostřednictvím jeho tehdejší právní kanceláře, tedy nemohla být nutně v prodlení do doby, než jí žalobce sdělil, že svůj právní názor přehodnotil. Žalovaná tak plnila v dobré víře, že jde o plnění, které žalobce požaduje a proto nemohla být v prodlení. Tato dobrá víra pak byla přerušena zasláním předžalobní výzvy dne 4.4.2023, v níž žalobce přehodnotil svůj právní názor ohledně svého nároku a požádal o doplacení rozdílové částky do 7 dnů. Vzhledem k tomu, že s právním názorem žalobce se soud ztotožnil a shledal jej s ohledem na důvody shora sdělené správným, teprve dnem 12.4.2023 se žalovaná dostala do prodlení se splacením svého dluhu co do rozdílových částek vyčíslených žalobcem, kdy 7-mý den poskytnutý žalobcem k doplacení rozdílu připadl na 11.4.2023. Dnem 12.4.2023 má proto žalobce nárok i na úrok z prodlení z žalované částky, a to v souladu s ust. § 1968 a 1970 o.z. a to ve výši stanovení právním předpisem.

32. Ze všech shora rozvedených důvodů proto soud nárok žalobce shledal co do jistiny zcela důvodným, co do příslušenství pak důvodným pouze z části, pokud se žalobce domáhal příslušenství od 12.4.2023 do zaplacení, ve zbytku pak výrokem II. nárok na příslušenství uplatněný žalobou zamítl, neboť na takové příslušenství nemá žalobce nárok.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení z podstatné části úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 64 241,70 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 143 484 Kč sestávající z částky 6 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 6 860 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 23. 3. 2023, z částky 6 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 18. 5. 2023, z částky 6 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (replika na vyjádření žalované) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 1. 8. 2023, z částky 6 860 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 1. 11. 2023, z částky 6 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření žalobce) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 4. 7. 2024 a z částky 6 860 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 8. 2024 včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 14 121,70 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 11. 2023 náhrada 6 827,62 Kč za 748 ujetých km v částce 5 227,62 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut v částce 1 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 8. 2024 náhrada 7 294,08 Kč za 748 ujetých km v částce 5 694,08 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut v částce 1 600 Kč podle § 14 a. t..