7 C 151/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2) celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 3) jméno příjmení ( anonymizováno celé jméno žalované ), anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 1 500 000 Kč s přísl.

I. Žaloba se žádostí, aby žalovaní 1), 2) a 3) zaplatili společně a nerozdílně žalobci částku 1 500 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) náklady řízení ve výši 160 600Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného 1) [anonymizováno] [jméno] [příjmení]

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 2) a 3) náklady řízení ve výši 231 800Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných 2) a 3) [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou došlou Krajskému soudu v Praze dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky 1 500 000 Kč z titulu náhrady škody, která mu byla způsobena porušením povinnosti jednatelů společnosti [právnická osoba], tedy žalovaných, a to nepodáním insolvenčního návrhu jménem dlužníka. K námitce věcné nepříslušnosti vznesené žalovaným 1) rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením [číslo jednací] tak, že k projednání a rozhodnutí jsou v prvém stupni příslušné okresní soudy a věc bude postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Žalobce uplatněný nárok odůvodnil tak, že žalovaní jako členové statutárního orgánu společnosti. [právnická osoba] (dále jen Společnost) v době od [datum] do [datum] měli podat insolvenční návrh na majetek Společnosti, která dle jeho názoru byla k datu [datum] v platební neschopnosti, tedy ve stavu úpadku. Tento neuspokojivý stav, který v žalobním podání specifikoval, statutární zástupci Společnosti měli řešit podáním insolvenčního návrhu. Insolvenční návrh podal posléze žalobce a v rámci insolvenčního řízení nebyl spokojen ani zčásti, proto se domáhá náhrady škody ve výši rovnající se výši jeho v insolvenčním řízení neuspokojeného závazku, nárokuje však pouze část s ohledem na výši nákladů se sporem souvisejících. Majetek společnosti byl pak v rámci exekuce prodán, avšak k uspokojení závazku žalobce prostřednictvím exekuce také nedošlo. Pohledávka žalobce vůči [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vycházela ze smlouvy uzavřené dne [datum] o obchodním úvěru, na základě které žalobce poskytl úvěr ve výši 8 024 050 Kč na koupi [anonymizována čtyři slova] a Společnost jako dlužník se zavázala poskytnuté finanční prostředky zaplatit formou 48 měsíčních splátek ve výši 195 514 Kč, přičemž v každé dohodnuté splátce byla zahrnuta splátka jistiny, včetně dohodnuté výše 7,9 % úrokové sazby, splatnost byla dohodnuta vždy ke každému 10. toho kterého měsíce počínaje [datum], poslední splátka měla být zaplacena [datum]. Splátka [číslo] byla hrazena již se zpožděním. Poslední splátka uhrazená v [anonymizováno] [rok] byla splátkou za [anonymizováno] [rok], tedy již v době po splatnosti k [datum]. Žalobce proto vypověděl Smlouvu o úvěru, jež nabyla právních účinků okamžikem doručení, tj. dne [datum]. Došlo tak k předčasnému ukončení úvěrového vztahu, Společnost tak ztratila možnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve splátkách a byla vyzvána k zaplacení nesplacené části úvěru včetně úroků do [anonymizováno] dnů ve výši 7 792 842 Kč (splátka [číslo]) a částku ve výši 7 025 Kč (smluvní pokuta dle [číslo listu] obchodních podmínek). K zajištění závazku z úvěrové smlouvy byla uzavřena zástavní smlouva, kterou bylo zřízeno zástavní právo k uváděnému [anonymizováno] zařízení, dohoda o uznání závazku, způsobu jeho úhrady se svolením k přímé vykonatelnosti, ve formě notářského zápisu sepsaného dne [datum]. Dne [datum] nařídil [název soudu] exekuci na majetek Společnosti jako dlužníka, avšak v exekučním řízení nebylo ničeho vymoženo. Vzhledem k bezvýslednosti exekučního řízení žalobce podal dne [datum] k [název soudu] insolvenční návrh, který byl pro obsahové nedostatky usnesením z [datum] odmítnut. Další návrh podal dne [datum], řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka] a dne [datum rozhodnutí] byl prohlášen konkurz na majetek Společnosti. Dne [datum] vydal Insolvenční soud rozvrhové usnesení, dle kterého byl výtěžek zpeněžení majetkové podstaty ve výši 30 908,04 Kč rozdělen mezi věřitele pohledávek za podstatou, v důsledku toho pohledávka žalobce nebyla vůbec uspokojena. Dne [datum] bylo rozhodnuto o zrušení konkurzu na majetek Společnosti po splnění rozvrhového usnesení, které nabylo právní moci [datum]. Žalobce již během exekučního řízení získal poznatek, že Společnost měla více věřitelů, tyto skutečnosti svědčily pro závěr, že již v roce [rok] měla pohledávky v řádech milionů Kč, v průběhu roku [rok] výše dluhu představovala řádově [částka] v roce [rok] měla nové závazky splatné ve výši necelých [částka], z čehož vyplývá závěr, že rozhodně ke dni [datum] byla Společnost v úpadku. Společnost nevlastnila žádnou nemovitost, byla vlastníkem pouze movitého majetku, především [anonymizováno] zařízení, které bylo později v průběhu exekuce zpeněženo, a výtěžek postačil pouze k částečnému uspokojení pohledávek navrhovatele exekuce. Pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení, včetně pohledávky žalobce byly v celkové výši 10 895 496,50 Kč. Pohledávka žalobce v celkové výši 7 799 867 Kč ani částečně nebyla uspokojena. Žalobce žalobou uplatňuje pouze částečný nárok na zaplacení částky 1 500 000 Kč, důvodem tohoto postupu jsou zejména vysoké počáteční náklady související se zaplacením soudního poplatku.

2. Žalovaní žádali zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Tvrzení žalobce o uzavření Smlouvy o úvěru ze dne [datum] a jeho poskytnutí na nákup [anonymizováno] zařízení nesporovali, avšak poukázali, že před poskytnutím úvěru si žalobce zjišťoval podrobně majetkovou situaci Společnosti, a kdyby byl negativní výsledek, tak by úvěr nepochybně neposkytl. Rovněž nesporovali, že na majetek Společnosti byla v roce [rok] nařízena exekuce, k návrhu věřitelé [právnická osoba] usnesením [příjmení] [obec a číslo] z [datum], jednalo se tehdy o jediný závazek, usnesení o nařízení exekuce nebylo po dobu minimálně 1 roku v právní moci a Společnost i přes tuto skutečnost nadále fungovala a vyvíjela svoji činnost (bankovní účet nebyl soudním exekutorem zablokován). Žalovaní sporovali, že by společnost již ke dni [datum] nehradila splátky úvěru, neboť ke dni [datum] uhradila částku 50 000 Kč, v souvislosti s tím sporovali žalobcem tvrzené odstoupení od úvěrové smlouvy a s tím spojenou splatnost celé částky zůstatku úvěru. Tvrdili, že v roce [rok] Společnost hradila své primární závazky a až v roce [rok] se dostala do potíží, které byly způsobeny celkovou krizí ve [anonymizováno] průmyslu, tuto situaci hodlala řešit uplatněním pohledávky za [právnická osoba] z titulu skladného za [anonymizována dvě slova], uskladněné v prostorách Společnosti. Požadovala skladné a fakturovala za uskladněné [anonymizováno], kdy prvá faktura byla řádně uhrazena avšak další faktura z [datum] znějící na částku 273 200,94 USD již uhrazena nebyla, na upomínky reagoval dlužník tak, že řádnou úhradu faktury přislíbil, ale k plnění nedošlo. [příjmení] [právnická osoba] nezaplacení faktury za uskladnění nesporovala, tak insolvenční správkyně překvapivě rozhodla tento oprávněný nárok společnosti vůči [právnická osoba] nevymáhat. Další finanční prostředky kromě zaplacení fakturované částky [právnická osoba] měla společnost získat dotací, o kterou požádala Ministerstvo průmyslu a obchodu již v roce [rok] a již dne [datum] bylo rozhodnuto o její poskytnutí v rámci [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Byl tedy předpoklad přílivu finančních prostředků, z nichž by společnost byla schopna uhradit veškeré své závazky, aniž bylo nutno řešit stav podáním insolvenčního návrhu. Zdůraznili, že žalovaní nebyli informováni dozorčí radou o možném insolvenčním stavu, kdy by členové dozorčí rady nepochybně navrhovali opatření v prvé řadě snížením základního kapitálu Společnosti, jež činil 19 000 000 Kč a byl takto i zapsán v obchodním rejstříku. Dále uvedli, že dražba [anonymizováno] zařízení, na které žalobce poskytl společnosti úvěr, a k němuž měl žalobce zřízeno zástavní právo, byla provedena rozhodnutím exekutorky dne [datum] a ačkoliv byl žalobce o konání dražby vyrozuměn, tak nepodal přihlášku své pohledávky do exekučního řízení, a proto nemohl být z výtěžku dražby jakkoliv uspokojen. Žalobce přitom o konání dražby [anonymizováno] zařízení věděl, byl přítomen jeho prokurista při konaném soupisu movitých věcí dne [datum] a byl exekutorkou poučen podat přihlášku pohledávky nejpozději do zahájení dne dražby. Své pochybení se žalobce snažil napravit podáním žaloby na exekutorku [anonymizováno] [příjmení] v řízení vedeném u [příjmení] [obec a číslo] pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém však žaloba byla zamítnuta, neboť pochybení exekutorky soud prvého ani druhého stupně neshledal. V důsledku svého opomenutí podat přihlášku své pohledávky do exekučního řízení do dne konání dražby si v podstatě žalobce sám zavinil vznik škody na své straně. Dále žalovaní uvedli, že v roce [rok] se akcionáři dohodli, že budou do společnosti investovat další prostředky za účelem nákupu technologií, které jim umožní předběhnout na trhu konkurenci a tuto dohodu však splnil pouze akcionář [jméno] [příjmení]. Zdůraznili, že žalobce s majetkovými poměry společnosti byl seznámen, neboť mu Společnost zasílala výkazy a další informace v souladu s úvěrovou dokumentací, věděl i o závazku ve vztahu ke [právnická osoba] a přesto úvěr poskytl. Také dal souhlas v rámci insolvenčního řízení, aby insolvenční správkyně pohledávku z nezaplacené faktury vůči [právnická osoba] nevymáhala, což mělo nepochybně vliv na samotnou výši uspokojení žalobce v insolvenčním řízení.

3. Procesní obranou strany žalované dále byla vznesená námitka promlčení žalobcem uplatněného nároku, kterou odůvodnil tak, že vzhledem k tomu, že žalobce tvrdí, že jeho pohledávka za společností se stala splatnou ke dni [datum], dne [datum] podal žalobce insolvenční návrh, který byl soudem odmítnut, insolvenční řízení probíhalo až k jeho návrhu podaném dne [datum], v jehož průběhu byl zjištěn úpadek společnosti a následně prohlášen konkurz. Jelikož žalobce věděl o prodeji [anonymizováno] zařízení v exekuci, tak nepochybně věděl, že v probíhajícím insolvenčním řízení nebude z výtěžku zpeněžení uspokojen, neboť [anonymizováno] zařízení bylo prodáno a zástavní právo tak zaniklo. Tedy o vzniku„ škody„ věděl již v době, kdy podával insolvenční návrh na majetek Společnosti. Nárok na náhradu škody dle § 106 o.z. se promlčuje v subjektivní promlčecí době trvání dvou let, žaloba byla podána po jejím uplynutí. Žalobce s námitkou promlčení vznesenou žalovanými nesouhlasil s tím, že žaloba o náhradu škody způsobená porušením povinnosti podat insolvenční návrh musí být podána v objektivní tříleté lhůtě, která počíná běžet podáním insolvenčního návrhu, což se v daném případě stalo a odvolával se na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1212/2016 a podle § 106 odst. 1 o.z. účinného do 31. 12. 2013 se právo na náhradu škody promlčí za 2 roky ode dne, kdy se poškozený o škodě dozví a kdo za ni odpovídá. Vědomost od vzniku škody se odvíjí od vědomosti žalobce vyplývající z rozvrhového usnesení ze dne [datum], z něhož vyplynulo, že v souvislosti s insolvenčním řízením žalobce žádné plnění neobdrží. Soud námitku promlčení neshledal důvodnou, neboť má za to, že insolvenční zákon neosahuje speciální úpravu promlčení, proto se použijí ustanovení občanského zákoníku č.40/1964 Sb. vzhledem k době, která je předmětem posouzení (před 1. 1. 2014). Odpovědnost osob uvedených v st. § 98 insolvenčního zákona za porušení povinnosti podat insolvenční návrh je obecnou občanskoprávní odpovědností za škodu založenou na presumci zavinění s možností dotčených osob se této odpovědnosti zprostit. Má-li být náhrada škody ve formě peněžitého plnění odpovídajícího rozdílu mezi v insolvenčním řízení zjištěnou výší pohledávky přihlášené věřitelem k uspokojení a částkou, kterou v rámci insolvenčního řízení obdržel, pak dnem vzniku škody je den podání insolvenčního návrhu. Od tohoto dne již případný pokles míry uspokojení věřitelovi pohledávky z majetku dlužníka nelze odvozovat od porušení povinnosti podat insolvenční návrh. Podle § 106 odst. 2 o.z. tříletá objektivní promlčecí doba počala běžet dnem podání insolvenčního návrhu tj. [datum] popř. [datum] a k ke dni podání žaloby [datum] ještě neuplynula. Dle § 106 odst. 1 o.z. se právo na náhradu škody promlčí za 2 roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. V posuzovaném případě lze mít za to, že je třeba vycházet z prokázané vědomosti poškozeného o škodě, nepostačuje pouhá možnost dozvědět se o jejím vzniku, což se v posuzovaném případě váže k okamžiku vydání rozvrhového usnesení z (viz. 29 Cdo 1212/2016, 33 Odo 477/2001, 25 Cdo 61/2003).

4. Mezi účastníky nebyla sporná existence Smlouvy o obchodním úvěru z [datum], na základě které žalobce poskytl [právnická osoba] [obec] [anonymizováno] finanční částku 8 024 050 Kč, kterou se společnost zavázala dle splátkového kalendáře splácet v měsíčních splátkách 195 514 Kč k 10. dni každého měsíce, v souvislosti s tím byla sjednána zástavní smlouva k [anonymizováno] za řízení na [anonymizováno] v hodnotě [částka]. Dne [datum] byl uzavřen dodatek [číslo] ke smlouvě o úvěru, dle které byl znovu sjednán splátkový kalendář, dle kterého měsíční splátky za dobu od [datum] do [datum] byly sjednány ve výši 50 000 Kč (splátka [číslo] až [anonymizováno]) a od [datum] do [datum] ve výši 100 000Kč, a pro další období do [datum] ve výši 260 846 Kč.

5. Dopisem z [datum] žalobce sdělil Společnosti, že Smlouvu o obchodním úvěru vypovídá, neboť nebyly zaplaceny splátky [číslo] které byly splatné k [datum], a pak k 10. dni následujících měsíců konče [datum], ve kterém požaduje úhradu dlužných splátek a smluvní pokuty, celkem 7 799 867 Kč (Viz. dodatek [číslo] výpověď smlouvy).

6. Z usnesení ze [datum] [příjmení] [obec a číslo], č.j. [číslo jednací], vyplývá, že byla k návrhu žalobce proti Společnosti nařízena exekuce dle vykonatelného notářského zápisu z [datum] jejím základě nebylo ničeho vymoženo.

7. Unesením z [datum] Městský soud v Praze v řízení vedeném pod [spisová značka] odmítl insolvenční návrh podaný žalobcem proti Společnosti jako dlužníku odůvodněný splatnou pohledávkou ve výši 7 799 867 Kč z titulu Smlouvy o obchodním úvěru s odůvodněním, že rozhodující skutečnosti týkající se dlužníkova úpadku nebyly navrhovatelem vylíčeny dostatečně. Usnesením z [datum] v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] soud rozhodl tak, že se zjišťuje úpadek dlužníka [právnická osoba], účinky rozhodnutí o úpadku nastávají dnem [datum], věřitelé byli vyzváni k přihlášení svých pohledávek, ti kteří dosud pohledávky nepřihlásili. Návrh na rozhodnutí o úpadku podal žalobce s tím, že má vůči dlužníkovi pohledávku ze Smlouvy o úvěru ve výši 7 999 867 Kč. V odůvodnění konstatováno, že jsou vůči dlužníku další věřitelé, z nichž nejvyšší pohledávka byla společnosti [právnická osoba] ve výši [částka]. Společnost jako dlužník pohledávku vůči navrhovateli insolvenčního návrhu nezpochybnila s tím, že s věřiteli jedná o možnosti úpadkovou situaci odvrátit a navrhla přerušení řízení do [anonymizováno] [rok]. Soud vycházel z existujícího stavu v době rozhodování s tím, že k osvědčení dlužníkova úpadku postačí existence jeho platební neschopnosti nebo předlužení.

8. Z faktury z [datum] vyplývá, že Společnost vyúčtovala za uskladnění kazet částku 16 263,12 USD, která dle vpisu z účtu byla zaplacena [datum]. Fakturou z [datum] bylo účtováno 234 200,94 USD, fakturovaná částka uhrazena nebyla. V insolvenčním řízení tato pohledávka nebyla řešena a bylo konstatováno, že vůči zahraniční společnosti se jeví jako nedobytná, věřitelský výbor odmítnutí pohledávky schválil.

9. Z rozhodnutí o poskytnutí dotace v rámci [anonymizováno 6 slov]) z [datum] vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na základě žádosti o poskytnutí dotace z [datum] byl uznán projekt„ [anonymizována tři slova]“ za přijatelný a způsobilý k poskytnutí dotace a bylo rozhodnuto o poskytnutí dotace na tento účel ve výši maximálně 60 % způsobilých výdajů projektu, absolutní částka dotace může činit nejvíce celkem 6 552 000 Kč. Vyznačena platnost od 1. 5. 2009. Uvedeno, že dotace bude vyplácena zpětně na základě již realizovaných způsobilých výdajů doložených příslušnými doklady. Žalovaní se vyjádřili, že až po dokončení projektu mohla Společnost žádat po předložení příslušných dokladů o vyplácení dotace, projekt však nebyl dokončen vzhledem k tomu, že žalobce podal insolvenční návrh a společnost se ocitla v konkurzu. Uhrazení do té doby vzniklých nákladů již nemohla požadovat a ztratila nárok na poskytnutí dotace. Společnost se nechtěla vystavit riziku nemožnosti požadovat v souvislosti s projektem vynaložené náklady, když by na sebe podala insolvenční návrh. Projekt byl zpracováván dlouhodobě a k jeho dokončení zbývalo ještě 3-4 měsíce.

10. Z výpisu z účtu u [anonymizováno] za období [datum] až [datum] vyplývá, že v tomto období účet [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [bankovní účet] vykazoval pohyb na účtu, průběžně byly zadávané příkazy k úhradě různě vysokých finančních částek, počáteční stav účtu v říjnu činil 38 489 Kč a konečný zůstatek 22 803 Kč. Dne [datum] byl zadán příkaz k úhradě částky 50 000 Kč ve prospěch účtu [bankovní účet] označený 13. splátka úvěru. Z přiznání k dani z přidané hodnoty za měsíc [anonymizováno] [rok], které bylo podáno [datum], Finančnímu úřadu pro [část Prahy], že základ daně za dodání zboží nebo poskytnutí služby v tuzemsku uvedeno 720 880 Kč, za poskytnutí služeb mimo tuzemsko 472 153 Kč, daň vyměřena ve výši 71 814 Kč. Devizový účet u [anonymizováno] [číslo] vykazoval v [anonymizováno] počáteční zůstatek na účtu 47,43 USD a konečný zůstatek 101,76 USD, za období od [datum] [anonymizováno] [rok] na účet přicházely platby a byly zadávány příkazy k úhradě různě vysokých částek v USD. [právnická osoba] podnikala v oblasti [anonymizována dvě slova], v rámci které měla obchodní vztahy i se zahraničními partnery obchodními.

11. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byl akcionářem [právnická osoba] [obec], [anonymizováno] – podíl 33 - 34 %, s činností společnosti byl průběžně seznamován, účastnil se její ch jednání. Je mu známo, že uvedená společnost měla největší finanční závazek vůči [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a dále vůči [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (tedy žalobci) z titulu úvěrové smlouvy, další závazky byly drobného charakteru. [příjmení] sám uhradil [právnická osoba] část dluhu, ten byl řešen až v roce [rok], kdy finanční situace [právnická osoba] [obec] [anonymizováno] začala řešil finanční problémy způsobené zejména tím, že přišla o velikou zakázku ze strany [právnická osoba] [anonymizováno], se kterou více let předtím spolupracovala, tato společnost u ní měla také uskladněny [anonymizována dvě slova], za uskladnění platila, prvou fakturu řádově na 20 000 USD zaplatila, avšak další fakturu již neuhradila a fakturováno bylo řádově 200 000 USD, čímž se [právnická osoba] dostala“ dá se říci“ do druhotné platební neschopnosti a musela řešit své závazky vůči dalším subjektům, aby závazky byly pokryty. I přes ne zcela příznivou finanční situaci Společnost získala dotaci na projekt, který začala realizovat, po jeho dokončení by získala finanční prostředky. Projekt začala realizovat, avšak z důvodu podání insolvenčního návrhu žalobcem, nebyl dokončen a tím ztratila nárok na získání peněz v rámci dotace, ač náklady na projekt nebyly zanedbatelné. Jednalo se o projekt [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Dle harmonogramu, který svědek potvrdil, datum zahájení projektu bylo stanoveno na [datum] a datum ukončení projektu plánováno na [datum]). Svědek k tomu uvedl, že práce na projektu se zpožďovaly z důvodu, že společnost neměla dostatek volných finančních prostředků na vyplácení osob na projektu pracujících. Ne zcela příznivá finanční situace Společnosti byla žalobci známá, proto také na základě jednání došlo k dohodě, že úvěrové splátky bude poukazovat nižší, než bylo původně dohodnuto. Svědek také uvedl, že byl přítomen jednání, u kterého se dále účastnil zástupce žalobce [příjmení] [příjmení] a exekutorka [anonymizováno] [příjmení] a další osoby a exekutorka informovala o tom, že se musí udělat soupis věcí Společnosti jako dlužníka, poté bude nařízena dražba [anonymizováno] zařízením a zástupce žalobce byl informován exekutorkou, že buď podá vlastní návrh na exekuci, anebo se připojí do exekuce zahájené tenkrát na základě podání [právnická osoba]. [příjmení] sám této společnosti uhradil část dluhu, bylo to řádově několik milionů, hradil to ve splátkách v době před insolvencí Společnosti i po insolvenci, což bral jako svoji morální povinnost.

12. Ze spisu zdejšího soudu [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] podal žalobce, tehdy s názvem firmy [právnická osoba], žalobu o náhradu škody ve výši [částka] vůči soudní exekutorce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z titulu náhrady škody způsobenou při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem v exekučním řízení, který spočíval dle jeho tvrzení v tom, že žalobce neuvědomila doručením dražební vyhlášky o konání dražby, v níž byla prodána movitá věc, k níž měl zástavní právo, aby se mohl se svoji pohledávkou do dražby přihlásit. Žalovaná proti soudem vydanému platebnímu rozkazu podala včas odpor a tvrdila, že jako soudní exekutorka nijak nepochybila, neboť všechny dotčené osoby o konání dražebního jednání v souladu se zákonem vyrozuměla. Nebyla však povinna doručit dražební vyhlášku všem zástavním věřitelům, neboť uvedené nemá oporu v zákoně. Soud ve věci rozhodl rozsudkem z [datum] tak, že žalobu zamítl, když vzal za prokázané, že žalobce měl vymahatelnou pohledávku za dlužníkem, zajištěnou zástavním právem, než žalobce podal návrh na výkon rozhodnutí a ona byla prověřena exekucí na základě podání [právnická osoba], předmět zajištěný zástavním právem pojala do soupisu a při dražbě konané [datum] byl předmět vydražen a výtěžek připadl navrhovateli exekuce, nikoliv žalobci, o termínu dražby nebyl žalobce z její strany informován. Soud vzal za prokázané, že v době konané dražby žalobce oprávněný nebyl, tedy oznámení o dražebním roku mu ze zákona žalovaná neměla povinnost oznamovat, ani do dražby nepřistoupil, tedy z její strany žádná zákonná povinnost porušena nebyla. K odvolání podaném žalobcem rozhodoval Městský soud v Praze, který rozhodnutím z [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu prvého stupně potvrdil a zcela se ztotožnil se závěry soudu prvého stupně uvedené v napadeném rozhodnutí. Žalobcem následně podané dovolání bylo zamítnuto s tím, že žalovaná nepostupovala v rozporu se zákonem a nenaplnila tak podmínky odpovědnosti za škodu (rozhodnutí [datum]).

13. Soud na základě návrhu účastníku hodlal řízení doplnit znaleckým posudkem, který by zkoumal účetnictví [právnická osoba] [obec] v rozhodném období, její finanční situaci, což však nebylo možno realizovat, neboť toto účetnictví (v počtu 150 svazků) mělo být uloženo v [právnická osoba], avšak tam se nenacházelo a přes snahu soudu se nepodařilo zjistit, kde se fakticky nachází a zda fakticky bylo po skončení insolvence předáno reálně do úschovy [právnická osoba] Soud však dospěl k závěru, že provedená skutková zjištění byla dostatečným podkladem pro rozhodnutí ve věci 14. Žalobcem uplatněný nárok vychází z ustanovení § 99 insolvenčního zákona, dle kterého osoba, která nesplní svoji povinnost podat insolvenční návrh tak, jak je zakotvena v ustanovení § 98 citovaného zákona, má povinnost nahradit věřitelům újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti. Za dlužníka, který je právnickou osobou, má povinnost podat insolvenční návrh její statutární orgán, což v posuzovaném případě byla strana žalovaná. Pokud bylo uspokojení žalobcovi pohledávky, (kdy nebylo sporné, že žalobce poskytl [právnická osoba] [obec], [anonymizováno] finanční prostředky na základě úvěrové smlouvy), následkem porušení povinnosti podat insolvenční návrh, byť i v nepatrném rozsahu zkráceno, vzniká osobám uvedeným v § 98 insolvenčního zákona povinnost nahradit újmu v plném rozsahu, výši určuje ustanovení § 99 odst. 2 cit. zákona. Soud má zato, že není podstatné, zda a v jakém rozsahu mohl či nemohl žalobce uspokojení své pohledávky ovlivnit, tedy zda svým případným nekonáním přispěl k tomu, že jeho pohledávka zajištěná zástavním právem nebyla uspokojena z výtěžku prodeje věci, k níž bylo zástavní právo sjednáno. Žalobce tvrdil, že jím založené přihlášky pohledávek jednotlivých věřitelů podané do insolvenčního řízení [právnická osoba] [obec], [anonymizováno] jako dlužníka, které byly při přezkumném jednání insolvenční správkyní a dlužníkem uznány, prokazují stav, že k datu [datum] Společnost jako dlužník neuhradila již v této době splatné pohledávky, zejména [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Do soudního spisu založil přihlášky pohledávek jednotlivých věřitelů podané do insolvenčního řízení, které byly při následném přezkumném jednání ze strany insolvenčního správce a dlužníka uznány. Specifikace výčtu přihlášených pohledávek je následující s tvrzením, že k datu [datum] dlužník neuhradil již v této době splatné pohledávky těmto níže uvedeným svým věřitelům: 1) [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] – jednalo se o pohledávku ve výši [částka] splatnou dne [datum] a ve výši [částka] splatnou dne [datum] a tyto obě pohledávky byly ke dni [datum] již po splatnosti, a nebyly Dlužník věřiteli uhrazeny, 2) pronajímatelům nebytových prostor - budovy [adresa] v ul. [ulice], tj. vůči p. [jméno] [příjmení], bytem [adresa], [část obce], [PSČ], vůči p. [jméno] [příjmení], bytem [adresa], [část obce], [PSČ], vůči p. [jméno] [příjmení], bytem [adresa], [část obce], [PSČ] a vůči p. [jméno] [příjmení], bytem [adresa], [část obce], [PSČ]. V uvedené budově v ul. [ulice] měl Dlužník své sídlo. Nájem nebytových prostor byl ukončen výpovědí ze strany pronajímatelů pro neplacení nájemného k datu [datum], kdy již v této době Dlužník dlužil na nezaplaceném nájemném celkem [částka]. Dlužník uvedenou výpověď z pronájmu nebytových prostor akceptoval a pronajímatelům podepsal uznání svého splatného závazku, 3) [právnická osoba] - jednalo se o pohledávky [částka] [anonymizováno] za období [datum] - [datum], rovněž tyto pohledávky byly po splatnosti a nebyly hrazeny, 4) [jméno] [příjmení] – jednalo se o pohledávku ve výši [částka], tato pohledávka se stala splatnou postupně v období od [datum] do [datum], a nebyla hrazena, 5) [anonymizováno] - jednalo se o pohledávky [částka] [anonymizována dvě slova] se splatností ode dne [datum] – [datum], 6) [právnická osoba] - jednalo se o pohledávky ve výši [anonymizována dvě slova] [částka] splatná dne [datum] a dne [datum] a pohledávka ve výši [částka] splatná dne [datum], 7) [anonymizováno] [stát. instituce] [země] - jednalo se o pohledávku za neuhrazené pojistné za období let [rok] až [rok] v částce [částka], 8) [anonymizována dvě slova] [země] – jednalo se o pohledávku za neuhrazené pojistné za období let [rok] až [rok] v částce [částka], 9) [právnická osoba], - jednalo se o pohledávky ve výši [číslo] [anonymizováno] za neuhrazené platby ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny za období [datum] až [datum], 10) [anonymizováno 7 slov] – jednalo se o pohledávky za neuhrazené pojistné za období let [rok] až [rok] v částce [částka].

15. Dle § 3 Ins. zákona je úpadek charakterizován stavem, kdy dlužník má více věřitelů a peněžité závazky má po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Na základě rozlišení úpadku dlužníka v důsledku platební neschopnosti a úpadku ve formě předlužení žalobce tvrdí, že Společnost se v inkriminovaném období [datum] nacházela v platební neschopnosti za současného splnění následujících podmínek, a to existence více věřitelů (nejméně dvou), prodlení dlužníka s placením peněžitých závazků po dobu delší 30 dnů a neschopnosti dlužníka tyto závazky plnit. Insolvenční zákon stanovil vyvratitelné právní domněnky, dle kterých se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže: (i) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo (ii) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo (iii) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo (iv) nesplnil povinnost předložit seznamy majetku, závazků a zaměstnanců. Společnost, která se dostala do prodlení s placením nejméně dvou peněžitých závazků po dobu delší 3 měsíců, tedy jsou splněny podmínky úpadku Společnosti ve formě platební neschopnosti, dle žalobce.

16. Soud dospěl k závěru po zhodnocení skutkového stavu, že úpadek Společnosti ke dni [datum] nebyl v řízení prokázán. Měla sice určité závazky po lhůtě splatnosti, ale nebyla prokázána její neschopnost je, byť se zpožděním plnit. Společnost fungovala a hradila své závazky a ke dni [datum] uhradila i úvěrovou splátku ve výši 50 000 Kč. Viz. doklady osvědčující plnění daňové povinnosti Společnosti jakožto plátce DPH, fakturovala skladné za kazety zahraniční [právnická osoba] [anonymizována tři slova])“, na jejích účtech v CZ i USD byl vykazován pohyb jak na straně příjmů tak výdajů. Nebylo sporné, že finanční situace Společnosti se zhoršovala, avšak snažila se řešit své závazky a požádala žalobce o snížení splátek úvěru, čemuž žalobce vyhověl a dne [datum] uzavřeli Dodatek [číslo] ke smlouvě o obchodním úvěru [číslo] kterým se účastníci dohodli na změně výše úvěrových splátek, a to tak, že nová výše splátky [číslo] až [anonymizováno] včetně byla sjednána v částce 50 000 Kč, nová výše splátky [číslo] až [anonymizováno] včetně byla sjednána v částce 100 000 Kč a nová výše splátky [číslo] až [anonymizováno] včetně byla sjednána v částce 260 846Kč. Poslední splátku 50 000 Kč Společnost poukázala dne [datum]. Vzhledem k tomu jí žalobce zaslal dne [datum] výpověď smlouvy o obchodním úvěru, jenž nabyla právních účinků okamžikem doručení [datum] a došlo k předčasnému ukončení úvěrového vztahu. V insolvenční řízení pohledávku z úvěrové smlouvy společnost nezpochybnila, navrhovala však přerušení insolvenčního řízení do [anonymizováno] [rok] s tím, že s věřiteli jedná o možnosti úpadkovou situaci odvrátit, čemuž však nebylo soudem vyhověno (viz. bod. IV rozsudku). Podá-li insolvenční návrh věřitel a zjištěné (osvědčené) skutečnosti nasvědčují existenci domněnky ve smyslu § 3 odst. 2 insolvenčního zákona, pak bez ohledu na to, zda jde o věřitele s nevykonatelnou pohledávkou, může dlužník domněnku neschopnosti plnit své závazky vyvrátit tím, že osvědčí nebo prokáže schopnost uhradit všechny splatné pohledávky těch věřitelů, jež má insolvenční soud pro účely rozhodnutí o věřitelském insolvenčním návrhu za osvědčené. Schopnost dlužníka uhradit splatné závazky se posuzuje nejen podle výše částek, s nimiž dlužník aktuálně disponuje (hotovost nebo zůstatek na bankovním účtu dlužníka), ale také podle jiného majetku dlužníka (movitých a nemovitých věcí, pohledávek a jiných majetkových hodnot), nemůže zde být dán stav odpovídající stavu úpadu. Žalovaní prokázali, že závazek za žalobcem měl být uhrazen z prodeje [anonymizováno] zařízení, které bylo v zástavě žalobce. Byl reálný předpoklad uhrazení dalších závazků z fakturovaného skladného,/viz. neuhrazená faktura [právnická osoba] [anonymizováno], jakož i z prostředků dotace, jež měla Společnost získat až do výše částky přesahující 6 mil.Kč po dokončení projektu / viz.harmonogram projektu/. Pro případ, že by zde zbyly další závazky, tyto měl vyrovnat akcionář [právnická osoba] [anonymizováno], který také uhradil část závazků vůči [právnická osoba], která převzala původní pohledávku [právnická osoba] [anonymizováno]. Soud vzal za prokázané, že ekonomický stav Společnosti neodpovídal stavu zákonem definovaného úpadku a v souvislosti s tím byla dána povinnost žalovaných podat na Společnost insolvenční návrh v čase tvrzeném žalobcem.

17. Náklady řízení byly žalovaným přiznány, což odůvodňuje jejich úspěch ve věci dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovanému 1) vznikly náklady právního zastoupení za 11 úkonů právní služby dle vyhlášky č. 177/96 Sb. po 14 300 Kč, 11× paušál po 300 Kč (příprava zastoupení a převzetí zastoupení, jednání u Městského soudu v Praze dne [datum], písemná vyjádření ve věci samé z [datum], z [datum], [datum], [datum] a [datum] a za jednání o Obvodního soudu pro Prahu 6 dne [datum], [datum] a [datum]), písemný závěrečný návrh, celkem ve výši 160 600 Kč dne [datum] a [datum], které účtoval, se nekonala.

18. Žalovaným 2) a 3) vznikly náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb. za 10 úkonů právní služby po 14 300 Kč (převzetí zastoupení a příprava, vyjádření ve věci z [datum], účast při jednání u Městského soudu dne [datum], písemné vyjádření ve věci z [datum], další vyjádření písemné z [datum], účast při soudním jednání u OS Praha 6 dne [datum], [datum], [datum], podání z [datum] a písemný závěrečný návrh z [datum]), dále 10× paušál po 300 Kč. Vzhledem k zastupování 2 žalovaných se jedná o 20 úkonů právní služby po 14.300 Kč 286 000Kč, kdy ve smyslu § 12 odst.4 je tato částka snížena o 20 % Kč. Celkové náklady tak představují částku 231 800Kč.