7 C 160/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro zrušení společného jmění manželů

I. Společné jmění manželů , Jméno žalobce, , narozeného , Datum narození žalobce, , Jméno žalované, , rozené , rodné přijmení, , narozené , Datum narození žalované, , kteří uzavřeli manželství dne 20. 6. 2015 před matričním úřadem , adresa, , se zrušuje dnem právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne 15. 8. 2024 se žalobce na žalované domáhal zrušení společného jmění žalobce a žalobkyně ke dni právní moci rozsudku, kterým bude jeho žalobě vyhověno. Svou žalobu odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli dne 20. 6. 2015 manželství v , Anonymizováno, před matričním úřadem v , adresa, . Manželství již dlouhodobě neplní svou funkci. Obvodním soudem pro Prahu 4, Anonymizováno, je vedeno jednak řízení o úpravu poměru k nezletilým dětem účastníků , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a dále řízení o návrhu na rozvod manželství účastníků. Společné jmění účastníků podléhá zákonnému režimu. V současně době jsou dány závažné důvody, které jsou svou intenzitou způsobilé podstatným způsobem ovlivnit manželské majetkové společenství, jak co do rozsahu, tak i hodnoty jeho předmětu. Mezi manžely dochází k zásadním konfliktům při správě společného jmění, manželé neznají navzájem své majetkové situace a poměry, neinformují se o svých příjmech a výdajích, se společnými prostředky společně nenakládají z důvodu odlišných představ a se společným majetkem nakládají podle vůle toho, v jehož držení tento majetek aktuálně je. Mimo to, žalovaná obnovila své podnikání, rozsah činnosti a z ní plynoucích závazků je žalobci neznámý. Účastníci nejsou schopni se dohodnout prakticky na ničem, pokud jde o správu společného jmění a úhradu společných závazků. Žalobce je tak zcela odkázán na svévolné chování žalované, tedy pokud jde o správu společného jmění. Dále poukázal na to, že žalovaná disponuje městským nájemním bytem, který bezúplatně zapůjčuje, čímž krátí společné jmění o potenciální příjem z pronájmu. Všechny shora uvedené skutečnosti pak podle žalobce jsou závažným důvodem k tomu, aby společné jmění účastníků bylo zrušeno dnem právní moci rozsudku v této právní věci.

2. K podané žalobě se vyjádřila manželka. Uvedla, že souhlasí s tím, aby soud v souladu s návrhem žalobce rozhodl o zrušení společného jmění účastníků, avšak z jiných důvodů, než jsou uváděny žalobcem. Učinila nesporným, že účastníci uzavřeli manželství dne 20. 6. 2015 před Matričním úřadem v , adresa, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na louce u kapličky , Anonymizováno, a že v průběhu manželství se jim narodily dvě nezletilé děti , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , kdy Obvodním soudem pro Prahu 4 je vedeno řízení o úpravu poměru k nezletilým dcerám a současně řízení o rozvod manželství. Tvrdila, že mezi účastníky existují konflikty, že účastníci společné jmění spravují odděleně, avšak jsou schopni se dohodnout na společných výdajích ohledně hypotéky. Mezi účastníky jsou dány konflikty ohledně rozsahu a hodnoty jejich společného jmění manželů, když žalobce jedná tak, aby některé majetkové hodnoty vyloučil ze společného jmění manželů. Potvrdila, že obnovila svou podnikatelskou činnost. Současně poukázala na to, že i žalobce podniká, kdy je statutárním orgánem několika obchodních společností (, právnická osoba, ., , právnická osoba, , , právnická osoba, , na tuto společnost byl dokonce prohlášen konkurz, , Anonymizováno, ., , právnická osoba, , , Anonymizováno, ., , právnická osoba, a , právnická osoba, ). Důvodem, proč se účastníci nemohou shodnout v otázkách majetkových záležitostí je skutečnost, že žalobce si klade nepřiměřené požadavky ohledně majetkového vypořádání. Dále uvedla, že žalobce jí znemožňuje přístup do společných nemovitostí, bytu v , Anonymizováno, , apartmánu v , Anonymizováno, . Namítala, že žalobce ze společných nemovitostí odnáší, resp. odnesl, movité věci (malované obrazy a pamětní mince). Tvrdila, že je to naopak žalobce, kdo znemožňuje žalované efektivní nakládání se společným majetkem, jakož i to, aby o něm měla přehled. Tvrdila, že na jméno manžela je vedena celá řada bankovních účtů (i v zahraničí), k nimž nemá přístup a neví, jaké prostředky se na těchto účtech nachází. Tvrdila, že má indicie o tom, že z bankovních účtů žalobce jsou činěna nepřiměřená vydání v podobě investic do cenných papírů, kdy žalobce již v minulosti investoval finanční prostředky ze společného jmění do dluhopisů emitovaným subjekty , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , právnická osoba, , , jméno FO, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, . Dále uvedla, že žalobce poskytl dne 14. 6. 2022 své společnosti , právnická osoba, půjčku ve výši 4 500 000 Kč, dále poskytl dne 2. 2. 2022 společnosti , právnická osoba, . úvěr ve výši 27 900 000 Kč a dále dne 21. 3. 2022 poskytl své matce zápůjčku 30 000 Kč. Tato jednání žalobce pak prokazují rizikové nakládání se společným majetkem. K půjčce poskytnuté žalované její matkou ve výši 300 000 Kč v hotovosti uvedla, že tuto částku byla nucena si půjčit, neboť žalobce jí zablokoval přístup ke všem účtům. K nájemnímu bytu pronajatému Městskou částí Prahu 6 uvedla, že tento využívá zejména sama v době, kdy se nenachází ve společném domě , Anonymizováno, , , adresa, a občasně je pak půjčuje rodinným příslušníkům. Dále uvedla, že žalobce bezplatně převedl na svou matku stoprocentní podíl ve spol. , právnická osoba, ., kde si ponechal jednatelskou funkci, a to v časové souvislosti s tím, že v jeho prospěch jeho matka sepsala závěť formou notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, . S ohledem na shora uvedené proto navrhla, aby soud žalobě vyhověl, byť z důvodů jí uvedených.

3. Na vyjádření žalobkyně reagoval žalobce, že tato nerozlišuje mezi věcmi, které podléhají režimu společného jmění manželů a které nikoliv, zejm. pokud jde o movité věci odvážené z domu , Anonymizováno, , , adresa, a dále namítl, že žalovaná předložené důkazy získala nezákonně, neboť se dostaly do sféry žalované bez vědomí a bez souhlasu společnosti , právnická osoba, , v jejímž trezoru byly uloženy.

4. Soud věc projednal a na základě provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu věci.

5. Z nesporných (shodných) tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 20. 6. 2015 v , adresa, a režim jejich společného jmění nebyl nijak modifikován, stávající situace v hospodaření se společným jměním je taková, že každý z manželů si hospodaří s prostředky a věcmi, ať už movitými či nemovitými, které má ve svém držení a druhému manželovi, který je v držení nemá, není umožněno s nimi nakládat a spolurozhodovat o jejich nakládání, ani mít přehled o jejich výši a využití. Mezi účastníky je dále nesporné, že manželství je hluboce rozvráceno a ani jeden z účastníků nemá zájem o jeho obnovení, jakož i to, že vedou oddělené hospodaření se společným jměním, bydlí odděleně. Dále ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že byl podán návrh na rozvod manželství, o němž je vedeno řízení Obvodním soudem pro Prahu 4.

6. Z výpisu veřejné části živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaná obnovila svou podnikatelskou činnost s účinností od 7. 2. 2022.

7. Z usnesení o odložení věci ze dne 10. 11. 2023 a ze dne 8.4.2024 soud zjistil, že vztahy mezi účastníky jsou krajně vyhrocené, kdy žalovaná opakovaně na žalobce podávala oznámení o přestupku proti občanskému soužití pro chování v rámci zcela běžných životních situací. Uvedená oznámení žalované však neodůvodňovala zahájení přestupkového řízení.

8. Z výpisu z obchodního rejstříku společností , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , právnická osoba, , , Anonymizováno, ., , právnická osoba, , , Anonymizováno, o., , právnická osoba, a , právnická osoba, soud zjistil, že žalobce figuruje v rámci těchto společností jako statutární orgán (jednatel), a současně jako společník, vyjma společnosti , právnická osoba, ., v níž byl 100% podíl převeden žalobcem dne 26. 6. 2023 na , jméno FO, , matku žalobce. Z notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře, ze dne 22. 6. 2023 soud zjistil, že , jméno FO, povolala dědicem veškerého jejího majetku žalobce.

9. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 14. 6. 2022 soud zjistil, že touto smlouvou se žalobce zavázal zapůjčit společnosti , právnická osoba, částku 4 500 000 Kč. Této smlouvě bezprostředně předchází smlouva o smlouvě budoucí kupní na nemovitosti v k.ú. , adresa, , Anonymizováno, za kupní cenu ve výši zápůjčky, což soud zjistil ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne 10. 6. 2022.

10. Z kopií dluhopisů emitovaných v letech 2018 – 2022 emitenty , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , právnická osoba, , , jméno FO, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, . soud zjistil, že uvedené dluhopisy byly vystaveny na řad žalobce, tedy žalobce nabytí těchto dluhopisů financoval.

11. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že žalobce vyvádí ze společného jmění majetkové hodnoty. Ona nemá přehled o tom, jak manžel s majetkem nakládá, ani ona manžela o nakládání se společným majetkem neinformuje, vyjma plateb, které hradí na děti. Mezi manžely neexistuje žádná dohoda o nakládání se společnými majetkovými hodnotami. Dříve měla přístup k manželovým dvěma účtům, tento přístup jí byl ale žalobcem zamezen. Ostatní účty, které uváděla ve vyjádření k žalobě měla pouze k náhledu. Manžel ji neinformuje o svém podnikání. Cenné věci byly uloženy v trezoru v domě Na cikorce, , adresa, , trezor je nyní prázdný. Žalobce dříve pracoval z domova, všechny dokumenty ke svým společnostem měl uložené doma v šanonech, tak se dostala k listinám, které soudu předložila k důkazu.

12. Z textu trestního oznámení založeného žalobcem soud zjistil, že toto podání podala společnost , Anonymizováno, ., společnost, v niž je jednatelem žalobce a jediným společníkem spol. , právnická osoba, ., , v níž je jednatelem rovněž žalobce.

13. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné pro věc podstatné skutečnost a další dokazování neprováděl, když žalobce na svém účastnickém výslechu netrval, přičemž k výslechu jej soud nemůže nijak nutit, návrhy na doplnění dokazování výpisy z účtu označených žalovanou a výslechem svědkyně , jméno FO, soud pro nadbytečnost zamítl, neboť na základě provedeného dokazování (a to již ze samotných shodných tvrzení účastníků) opatřil dle svého závěru dostatečný skutkový podklad pro rozhodnutí ve věci.

14. Na základě uvedených zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci řízení jsou manžely, jejich společné jmění nebylo nijak modifikované a podléhá zákonnému režimu. Účastníci podali návrh na rozvod manželství, o tom však nebylo dosud rozhodnuto, neboť probíhá řízení o úpravě poměrů k jejich nezletilým dcerám pro dobu po rozvodu manželství. Vztahy mezi manžely jsou vyhroceny již v prosté lidské rovině, natož pak v té majetkové. Účastníci hospodaří odděleně, každý spravuje majetek, který zůstal v jeho držení, o nakládání s ním však druhého manžela neinformuje, jakkoliv dříve účastnici hospodařili společně, měli přístup ke společným bankovním účtům, tyto byly rozvratem jejich vztahu odepřeny. Oba manželé jsou podnikateli, v případě žalované jde o podnikání v úrovni fyzické podnikající osoby, kdy z tohoto podnikání mohou vznikat závazky, které mohou jít na vrub společného jmění manželů účastníků. V případě žalobce jde o podnikání prostřednictvím několika obchodních společností, kdy v řízení bylo prokázáno, že manžel prostřednictvím těchto společností činí majetkové operace (viz. např. půjčka společnosti , právnická osoba, poskytnutá zjevně za účelem nákupu nemovitosti), které mají, resp. mohou mít, dopad do rozsahu společného jmění manželů účastníků. Dále žalobce investuje bez vědomí a souhlasu žalované do dluhopisů vyjmenovaných společností. Naproti žalovaná bezplatně přenechává nájemní byt třetím osobám, kdy i takové jednání je způsobilé krátit společné jmění manželů, k jehož rozšíření by za normálních okolností mohlo dojít. Manžele tak činí, resp. mohou činit, majetkové operace se společným majetkem bez vědomí druhého z manželů, takové operace pak mohou mít dopad do společného jmění, účastníci si navzájem znemožňují nakládat se společnými finančními prostředky, spolurozhodovat o jejich nakládání a mít o jejich výši a využití přehled, existují mezi nimi neshody ohledně podstatných záležitostí hospodaření se společnými věcmi, a ani jeden z nich nemá zájem o obnovu manželského soužití, o čemž svědčí podaný návrh na rozvod manželství a vyhrocené vztahy mezi účastníky. Nemůže obstát argument žalobce, že důkazy předložené žalovanou byly získány nezákonně, když v předloženém trestním oznámení v tomto směru ničeho konkrétního ve vztahu k žalované neuvádí, k tomu však soud dodává, že uvěřil žalované v rámci jejího účastnického výslechu, že listiny si opatřila v době, kdy žalobce pracoval z domova a všechny dokumenty ke svým společnostem měl logicky uložené doma, a současně, předložené listiny se nijak nevztahují k oznamovateli (podateli trestního oznámení), kterým je Centrum dluhopisů s.r.o., tudíž soud nevidí jediného důvodu, proč by listiny předložené žalovanou měly být uloženy v sejfu této právnické osoby. K námitce nezákonně získaného důkazu proto soud nepřihlížel.

15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

16. Podle ust. § 724 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, že je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah. Závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby.

17. Podle ustanovení § 708 odst. 1 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

18. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

19. V rozhodnutí ze 4. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 373/2015), Nejvyšší soud konstatoval, že: „Samotné oddělené soužití manželů a nezájem o další zachování manželství, jenž je navenek demonstrován probíhajícím rozvodovým řízením, nejsou skutečnostmi, jež by samy o sobě představovaly vážný důvod pro zúžení či zrušení SJM. K nim musí přistoupit skutečnost další, která je svou intenzitou způsobilá ovlivnit manželské majetkové společenství, a to jak co do rozsahu, tak i hodnoty předmětu společného majetku, nebo skutečnost mající vliv na správu společného majetku či hospodaření s ním. Na rozsahu či hodnotu společného majetku tak bude mít nepochybně vliv takové jednání jednoho z manželů, v jehož důsledku dochází k bezdůvodnému rozprodávání či zadlužování společného majetku, k neúměrnému zatěžování majetku, například zástavním právem či jiným způsobem zajištění, popřípadě dochází ke stavu, kdy společný majetek oproti obvyklému běhu věcí, který by bylo možné očekávat, nebude dále rozmnožován. Důvodem negativně postihujícím správu či hospodaření se společným majetkem musí potom být neshoda, která podstatným způsobem využití či nakládání se společnými věcmi či právy ztěžuje do té míry, že je způsobilá přivodit vznik závažné či těžko nahraditelné újmy na věci či právu, na právech jednoho z manželů, popřípadě i na společném majetku jako celku. Závadné jednání jednoho z manželů či podstatná neshoda při hospodaření se společným majetkem musejí být již existující či reálně hrozící a jako takové musejí být soudem nepochybně zjištěny“.

20. K existenci závažných důvodů pro zúžení SJM se vyslovila i nejnovější komentářová literatura; ta (inspirována polskou doktrínou) spatřuje závažné důvody ve vzniku takové situace, která v konkrétních faktických okolnostech způsobuje, že další trvání společného majetku může znamenat narušení či vážné ohrožení majetkových zájmů jednoho z manželů, jakož i zájmů rodiny (Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník: velký komentář. Svazek IV, díl I § 655-793. Praha: Leges, 2016, str. 474).

21. V kontextu shora uvedeného je soud toho názoru, že situace, kdy jeden z manželů znemožní druhému nakládat se společnými finančními prostředky, spolurozhodovat o jejich nakládání a mít o jejich výši a využití přehled, je právě tou skutečností, která společně s neshodami na podstatných záležitostech hospodaření se společnými věcmi, nezájmem o obnovu manželského soužití a odděleným hospodařením již postačí k závěru o existenci závažného důvodu k zúžení, resp. zrušení, společného jmění manželů ve smyslu § 724 odst. 1 o. z. (k tomu srovnej Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 22 Cdo 3575/2020).

22. V posuzované věci byla prokázána taková zásadní neshoda ohledně hospodaření s majetkem náležejícím do společného jmění účastníků řízení, která je způsobilá přivodit vznik závažné či těžko nahraditelné újmy na právech obou manželů a již to samo o sobě odůvodňuje zrušení jejich společného jmění manželů. Je-li jeden z manželů zcela odkázán na vůli druhého z manželů při správě majetkových hodnot náležejících do jejich společného jmění, přičemž oba účastníci jsou za jedno v tom, že si hospodaří každý s částí společného jmění, kterou má aktuálně v držení (včetně účtů) a o správě takové části společného jmění druhého účastníka neinformuje a ani mu správu v dotčené části společného jmění druhému z manželů neumožňuje, již tím je bezpochyby založeno riziko závažné újmy na právech majetkových právech účastníků řízení, které může mít zásadní dopad do rozsahu a hodnoty společného jmění jako takového. Za takto prokázaného stavu (shodných tvrzení účastníků) je pak nerozhodné, kolika bankovními účty ten který z účastníků disponuje a jak nakládá z prostředky na nich uloženými, podstatné je, že k těmto společným prostředkům druhému neumožní přístup, o jejich výši a vynakládání jej nijak neinformuje a neumožňuje mu podílet se na hospodaření s těmito prostředky. Na straně žalobce byly v řízení prokázány již uskutečněné majetkové operace, kterými může být společné jmění manželů dotčeno významnou měrou, když zcela zásadním soud shledává, že tyto majetkové operace byly činěny ve prospěch společností ovládaných žalobcem. Současně tak bylo i prokázáno, že jednání obou z manželů, resp. podstatná neshoda při hospodaření se společným majetkem, jsou existující, resp. nadále reálně hrozící.

23. Ze všech shora rozvedených důvodů soud shledal žalobu důvodnou, a to jak z důvodů uváděných žalobcem, tak i z důvodů uvedených žalovanou, kdy důvody uvedené účastníky řízení pro zrušení jejich společného jmění manželů byly v řízení bez pochybností prokázány. Soud tak výrokem tohoto rozsudku rozhodl ve shodě s procesními návrhy obou účastníků.

24. O nákladech řízení pak soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.z., kdy přihlédl k tomu, že jakkoliv bylo žalobě vyhověno, shodného procesního návrhu se domáhala i žalovaná, byť z jiných důvodů. V řízení byly prokázány jak důvody uváděné žalobcem, tak důvody uváděné žalovanou. Každý z účastníků proto měl co požadovaného výroku rozhodnutí plný úspěch, co do důvodů požadovaného rozhodnutí pak byl úspěch účastníků ve věci přibližně srovnatelný, proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů soudního řízení nepřiznal.