7 C 168/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Voštovou ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa zákonné zástupkyně, žalobkyně a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa zákonné zástupkyně, žalobkyně a žalobkyně obě zastoupeny zákonnou zástupkyní celé jméno zákonné zástupkyně bytem adresa zákonné zástupkyně, žalobkyně a žalobkyně obě zastoupeny advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 500 euro s příslušenstvím

I. Žaloba se žádostí, aby žalovaná zaplatila žalobkyni a) částku ve výši 250 EUR se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 20. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba se žádostí, aby žalovaná zaplatila žalobkyni b) částku ve výši 250 EUR se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 20. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně a), b) jsou povinny zaplatit žalované společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne 5. 10. 2020 se žalobkyně domáhaly na žalované zaplacení každá částky 250 EUR s příslušenstvím za zpožděný let žalované ze dne 22. 4. 2019, č. [anonymizováno] z [obec] do [obec], a to z titulu náhrady škody podle nařízení Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu (dále jen„ Nařízení“). Žalobu odůvodnily tak, že se účastnily uvedeného letu, když skutečný přílet do cílové destinace se uskutečnil o více než 3 hodiny později oproti plánu a každému žalobci proto vznikl nárok na náhradu škody podle Nařízení ve výši 250 EUR s příslušenstvím pro každou. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo schváleno podání žaloby za nezletilé.

2. Podáním došlým soudu dne 4. 1. 2021 žalovaná uvedla, že nárok žalobkyň neuznává, neboť tento je již promlčen. Žalobkyně uplatněný nárok uplatnili u žalované po více než 6 měsících (v rozporu s ust. § 2553 odst. 3 o. z.), žalovaná tak navrhla žalobu zamítnout.

3. Žalobkyně k vznesené námitce promlčení v podání došlém soudu dne 28. 1. 2021 uvedly, že nárok byl uplatněn včas, když žalovaná už dne 23. 5. 2019 odmítla uhradit kompenzaci žalobkyním s tím, že let žalobkyň byl opožděn o méně než 3 hodiny.

4. Podáním došlým soudu dne 16. 4. 2021 žalovaná uvedla, že předmětný let byl zpožděn o 2 hodiny a 59 minut, kdy došlo k otevření dveří letadla (plánovaný přílet 21:50 hod., skutečný přílet 00:49 hod.), jak vyplývá ze záznamu Journey log, který je průkazným dokumentem, jak judikoval Městský soud v Praze v rozsudku sp. zn. 18 Co 253/2019.

1. Soudu je úřední činnosti známo, že u zdejšího soudu probíhalo řízení ohledně totožného letu pod sp. zn. 8 C 466/2019, když nárok žalobců byl zamítnut, neboť zpoždění nedosáhlo 3 hodin.

2. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně se účastnily předmětného letu, když tento let byl na příletu opožděn. Spornou zůstala skutečnost, jestli bylo zpoždění delší než 3 hodiny.

3. Z„ journey log“ v anglickém jazyce soud zjistil, že letadlo bylo„ block“ v 00:49 UTC, přičemž plánový přílet byl 21:50). Z výpisu ze systému EFA soud zjistil, že letadlo přistálo v 23:50 hod.

4. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto.

5. Podle čl. 288 Smlouvy o fungování Evropské unie má nařízení obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

6. Na oblast tohoto sporu tak dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení.

7. Podle čl. 5 odst. 1 Nařízení 1. V případě zrušení letu: a) je dotčeným cestujícím nabídnuta provozujícím leteckým dopravcem pomoc v souladu s článkem 8; b) je dotčeným cestujícím nabídnuta provozujícím leteckým dopravcem pomoc v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a v případě přesměrování, jestliže očekávatelný čas nového odletu je alespoň následující den po plánovaném odletu zrušeného letu, pomoc stanovená v čl. 9 odst. 1 písm. b) a c); c) mají dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce, jestliže i) nejsou o zrušení informováni alespoň dva týdny před plánovaným časem odletu, nebo ii) nejsou o zrušení informováni ve lhůtě od dvou týdnů do sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování, které by jim umožnilo odletět nejpozději dvě hodiny před plánovaným časem odletu a dosáhnout jejich cílového místa určení nejpozději čtyři hodiny po plánovaném čase příletu, nebo iii) nejsou informování o zrušení ve lhůtě kratší sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování jejich letu, které by jim umožnilo odletět nejpozději jednu hodinu před plánovaným časem odletu a dosáhnout cílového místa určení nejpozději dvě hodiny po plánovaném čase příletu.

8. Podle čl. 7 odst. 1 Nařízení odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši: a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů; b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů; c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b). Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase.

9. Z rozsudku SDEU ve spojených věcech C‑ 402/07 a C‑ 432/07, Christopher Sturgeon, Gabriel Sturgeon, Alana Sturgeon v . Condor Flugdienst GmbH (C‑ 402/07) a Stefan Böck, Cornelia Lepuschitz v . Air France SA (C‑ 432/07), vyplývá, že pro účely uplatnění nároku na náhradu škody lze na cestující zpožděných letů nahlížet stejně jako na cestující zrušených letů, a že se tedy mohou dovolávat nároku na náhradu škody podle čl. 7 Nařízení, jestliže z důvodu zpoždění letu utrpí ztrátu času tří nebo více hodin.

10. Z rozsudku SDEU ze dne 4. 9. 2014 ve věci C‑ 452/13 vyplývá, že čl. 2, 5 a 7 Nařízení musí být vykládány v tom smyslu, že pojem„ čas příletu“ používaný k určení rozsahu zpoždění, které postihlo cestující v letecké dopravě, označuje okamžik, kdy se otevřou alespoň jedny dveře letadla, přičemž se rozumí, že cestující jsou v tomto okamžiku oprávněni letadlo opustit.

11. Zdejší soud doplňuje, že okamžik příletu letadla, kterým se podle některých evropských nařízení a některých dokumentů Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) označuje okamžik, kdy letadlo dosáhne svého parkovacího stanoviště (viz rozsudek SDEU ve věci C -452/13), však není shodný s okamžikem, kdy se otevřou dveře letadla, k čemuž dojde zpravidla později. V posuzované věci se dveře letadla otevřely ve 00:49 UTC (čas uvedený u údaje„ block“), tj. po 2 hodinách a 59 minutách po plánovaném příletu, když toto bylo zjištěno ze záznamu pilota Journey log k danému letu a potvrzen výpisem ze systému EFA (který zaznamenal ještě dřívější přílet).

12. V řízení bylo prokázáno, že zpoždění letu nedosáhlo tří hodin ve smyslu Nařízení a žaloba byla proto jako nedůvodná zamítnuta.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.