7 C 187/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro nahrazení projevu vůle

I. Žaloba s návrhem na nahrazení projevu vůle žalované učinit potvrzení tohoto znění:„Já , Jméno žalované, , r. č. , RČ, , bytem , adresa, (dále jen převodkyně) tímto potvrzuji,že převod práva na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva ze dne 9. března 2017 uzavřené mezi převodci , Jméno žalované, , nar. , Datum narození žalované, , oba bytem , adresa, , , Anonymizováno, , , adresa, a nabyvatelem , Anonymizováno, , r. č. , RČ, , bytem , adresa, , která byla projednána před Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , katastrálním území , adresa, pod vkladovým řízením č. V , č. účtu, –, Anonymizováno, , jak vyplývá z LV č. , hodnota, a týkající se níže uvedených nemovitostí:a) jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. č. , Anonymizováno, – byt nacházející se ve 3. nadzemním podlaží budovy č.p. , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, – bytový dům v části obce , adresa, , stojící na pozemku parc. č. , hodnota, (zastavěná plocha nádvoří o výměře 449 m²) a s touto bytovou jednotkou související spoluvlastnický podíl o velikosti 251/25240 na společných částech výše uvedené budovy čp. , Anonymizováno, – bytový dům v části obce , adresa, a na pozemku parc. č. , hodnota, (zastavěná plocha nádvoří o výměře 449 m²)b) jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. č. , Anonymizováno, – byt nacházející se ve 4. nadzemním podlaží budovy čp. , Anonymizováno, – bytový dům v části obce , adresa, stojící na pozemku parc. č. , hodnota, , (zastavěná plocha a nádvoří o výměře 449 m²) a s touto bytovou jednotkou související spoluvlastnický podíl o velikosti 558/25240 na společných částech výše uvedené budovy čp. , Anonymizováno, - bytový dům v části obce , adresa, a na pozemku parc. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří o výměře 449 m²),vše v obci , adresa, a katastrální území , adresa, , zapsáno na LV , Anonymizováno, (bytové jednotky a jiný nebytový prostor) a na LV , Anonymizováno, (budova a pozemek) vedených Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahou, Katastrální pracoviště , adresa, pro obec , adresa, , katastrální území , adresase stal dne 11. srpna 2017 nepodmíněným“,se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 8 712 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou došlou soudu dne 16. 9. 2019 se žalobce na žalované a jejím zemřelém manželovi , jméno FO, , nar. 24. 1. 1949 (oba dále jen jako manželé nebo žalovaní) domáhal vystavení potvrzení ve znění uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Svou žalobu odůvodnil tím, že s manželi dne 9. 3. 2017 uzavřeli smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem, a to bytovým jednotkám č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, nacházející se v Praze v k.ú. , adresa, (dále též jen jako bytové jednotky). K zajišťovacímu převodu vlastnického práva k bytovým jednotkám došlo s právními účinky ke dni 10. 3. 2017. Smlouva o zajišťovacím převodu práva zajišťovala dluh ze smlouvy o zápůjčce, kterou účastníci uzavřeli dne 9. 3. 2017, na částku 4 600 000 Kč (dále jen smlouva o zápůjčce), kdy podle smlouvy o zápůjčce byli žalovaní povinni dluh žalobci splatit do 9. 6. 2017, což neučinili a dnem 10. 6. 2017 se stal zajišťovací převod vlastnického práva k bytovým jednotkám nepodmíněným. Žalobce má tak oprávněný zájem na tom, aby poznámka o zajišťovacím převodu práva byla z katastru nemovitostí vymazána, k čemuž je zapotřebí, aby manželé, kteří zajišťovací převod vlastnického práva realizovali, vystavili potvrzení, že převod se stal nepodmíněným.

2. K podané žalobě se vyjádřili žalovaní tak, že nárok uplatněný žalobcem neuznávají a navrhují zamítnutí žaloby. Ve svém vyjádření žalovaní polemizovali s tím, zda smlouva o zápůjčce byla ze strany žalobce splněna. Tvrdili, že se žalobcem uzavřeli písemnou dohodu o prodloužení splatnosti vrácení zápůjčky písemnou dohodou nejprve na den 10. 8. 2017 a posléze pak ústní dohodou na 9. 9. 2019. Na základě toho pak žalobci uhradili dne 22.6.2017 částku 500 000 Kč a dne 8. 9. 2017 částku 4 000 000 Kč. Tvrdili, že žalobci navrhli, že zajišťovací převod vlastnického práva k bytovým jednotkám bude prohlášen za nepodmíněný, pokud žalobce vrátí žalovanými uhrazené částky na splacení zápůjčky, k čemuž nakonec nedošlo, vzdor tomu, že se žalobce podvodně pokusil iniciovat řízení na katastru nemovitostí za účelem výmazu poznámky o zajišťovacím převodu práva. Žalovaní dále uvedli, že podali u Obvodního soudu pro Prahu 6 žalobu o určení vlastnického práva k bytovým jednotkám, o tom bylo vedeno řízení pod sp.zn. , spisová značka, . Vzdor tomuto tvrzení však totožný návrh uplatnili jako vzájemný návrh v řízení právě vedeném, a to podáním ze dne 20. 11. 2019.

3. Na vyjádření žalovaných reagoval žalobce tak, že žalovaní potvrzují jak uzavření smlouvy o zápůjčce, tak smlouvy o zajišťovacím převodu práva a realizaci převodu vlastnického práva k bytovým jednotkám na základě této smlouvy. Odkázal na ustanovení smlouvy o zápůjčce, podle kterých zápůjčka ve výši 4 600 000 Kč byla žalovaným poskytnuta, a to v částce 600 000 Kč v hotovosti před podpisem smlouvy a v části 4 000 000 Kč pak převodem na účet. Ve shodě s tvrzeními žalovaných pak potvrdil, že žalovaní zápůjčku vrátili v částce 500 000 Kč dne 22. 6. 2017 a v částce 4 000 000 Kč dne 8. 9. 2017. Potvrdil, že písemným prohlášením byla splatnost posunuta na den 10. 8. 2017, i tak není pochyb o tom, že se žalovaní dostali do prodlení s vrácením zápůjčky a zajišťovací převod práva se stal nepodmíněným. Žalobce potvrdil, že Obvodním soudem pro , adresa, je vedeno řízení sp.zn. , spisová značka, vyvolané žalovanými proti žalobci o určení vlastnického práva k bytovým jednotkám, a navrhl přerušení řízení do pravomocného skončení řízení o určení vlastnického práva k předmětným bytovým jednotkám.

4. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 5. 2. 2020, č.j. , spisová značka, , v právní moci dnem 3. 3. 2020, bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedené zdejším soudem pod sp.zn. , spisová značka, .

5. V mezidobí došlo k úmrtí žalovaného , jméno FO, . , jméno FO, dne 27. 7. 2021.

6. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 29. 7. 2024, č.j. 7 C 187/2019-56, v právní moci dne 27. 8. 2024 byl o rozhodnuto o tom, že v řízení se pokračuje, dále že řízení se proti , jméno FO, . , jméno FO, , Anonymizováno, v důsledku jeho úmrtí zastavuje a současně, že se zastavuje řízení o vzájemný návrh žalovaných na určení vlastnického práva k bytovým jednotkám, a to pro překážku věci zahájené.

7. Po pokračování v řízení žalovaná podáním ze dne 28. 8. 2024 navrhla zastavení řízení. Svůj návrh odůvodnila tak, že dle pravomocného rozsudku soudu prvého stupně ve věci , spisová značka, -, Anonymizováno, ze dne 21. 3. 2023 vyplývá, že se zajišťovací převod práva k bytovým jednotkám stal nejpozději dnem 11. 8. 2017 nepodmíněným a vlastníkem předmětných nemovitostí se stal žalobce. Žalobní návrh je tak redundantní.

8. Žalobce uvedl, že na podaném návrhu trvá, neboť bez prohlášení, resp. potvrzení, ve znění navrhovaném žalobou, u nějž chce v tomto řízení nahradit projev vůle žalované, nemůže katastr nemovitostí provést výmaz poznámky o zajišťovacím převodu práva a žalobce tak nemůže plně vykonávat svá vlastnická práva. Uvedl, že žalovanou tíží povinnost vydat žalobci vše, co je nutné k plnému výkonu vlastnického práva. Navrhl, aby soud žalobě vyhověl s tím, že napříště žádá nahradit toliko projev vůle ze strany žalované, neboť manžel žalované v mezidobí zemřel. Soud tuto úpravu petitu žaloby, v právní rovině nevyhodnotil jako změnu žaloby, neboť skutkové a právní okolnosti návrhu žalobce nedoznaly jakýchkoliv změn, toliko reagovaly na objektivní událost (smrt žalovaného , jméno FO, . , jméno FO, ), a proto o ní ve smyslu ust. § 95 odst. 1 o.s.ř. nerozhodoval.

9. Soud tedy věc projednal a na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu věci.

10. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků, která vzal soud za svá, bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli dne 9. 3. 2017 smlouvu o zápůjčce na částku 4 600 000 Kč, že závazek žalovaných k vrácení zápůjčky byl zajištěn smlouvou o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nebytovým jednotkám, uzavřenou téhož dne jako smlouva o zápůjčce, že na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva došlo k převodu vlastnického práva na žalobce s poznámkou, že převod je zajišťovacím převodem. Dále ze shodných skutkových tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že termín plnění ohledně vrácení zápůjčky byl účastníky písemným prohlášením posunut do 10. 8. 2017, přičemž žalovaní zápůjčku vraceli v částce 500 000 Kč dne 22. 6. 2017 a v částce 4 000 000 Kč dne 8. 9. 2017.

11. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 21. 3. 2023, č.j. , spisová značka, , v právní moci dne 25. 6. 2024, soud zjistil, že tímto rozsudkem zdejší soud zamítl žalobu žalované proti žalobci na určení, že vlastníkem bytových jednotek (předmět zajišťovacího převodu práva) je žalovaná a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Své rozhodnutí založil na závěru, že manželé , Anonymizováno, zápůjčku nevrátili ve sjednané lhůtě splatnosti, tj. původně do 9. 6. 2017, ani v prodloužené lhůtě splatnosti dne 10. 8. 2017, pročež se zajišťovací převod vlastnického práva k bytovým jednotkám, který byl proveden v řízení vedeném katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, katastrální pracoviště Praha, pod č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , stal ze zákona nepodmíněným, a to podle ust. § 2044 o.z.

12. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 5. 2024, č.j. , spisová značka, , v právní moci dne 25. 6. 2024, má soud za prokázáno, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 21. 3. 2023, č.j. , spisová značka, byl potvrzen, kdy odvolací soud se zcela ztotožnil se skutkovými i právními závěry prvostupňového soudu.

13. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 9. 3. 2017 soud zjistil, že žalovaný jako zapůjčitel přenechal žalovaným jako vydlužitelům zápůjčku ve výši 4 600 000 Kč, přičemž částku 4 000 000 Kč jim převedl bezhotovostně na účet, částka 600 000 Kč jim byla poskytnuta před podpisem smlouvy v hotovosti ve třech platbách po 200 000 Kč, což žalovaní podpisem smlouvy potvrdili. V čl. II. byla sjednána splatnost zápůjčky na den 9. 6. 2017. V čl. IV. pak bylo ujednáno, že za účelem zajištění vrácení zápůjčky se účastníci dohodly na zajišťovacím převodu práva k bytovým jednotkám.

14. Z prodloužení termínu splatnosti ze dne 18. 6. 2017 soud zjistil, že termín vrácení zápůjčky zajištěné zajišťovacím převodem vlastnického práva k bytovým jednotkám, který byl zapsán v řízení vedeném katastrálním úřadem pod č.j. , č. účtu, , byl prodloužen do 10. 8. 201715. Ze smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne 9. 3. 2017 soud zjistil, že touto smlouvou bylo převedeno vlastnické právo k bytovým jednotkám ze žalovaných na žalobce, a to za účelem zajištění řádného a včasného vrácení zápůjčky poskytnuté na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 9. 3. 2017. Smlouvou bylo sjednáno, že nebude-li zápůjčka vrácena nejpozději do 9. 6. 2017, stane se převod vlastnického práva nepodmíněným a za takových okolností se pak nepodmíněným vlastníkem bytových jednotek stane žalobce a současně zaniká dluh žalovaných ze smlouvy o zápůjčce. Smlouva ve svém obsahu nikde neukotvuje výslovnou povinnost žalované vystavit potvrzení o tom, že zajišťovací převod práv se stal nepodmíněným, jakkoliv stanoví povinnost žalovaným podle ust. § 2044 o.z., tedy povinnost vydat vše, co je potřeba k plnému výkonu převedeného práva poté, co se převod stane nepodmíněným.

16. Z potvrzení , Anonymizováno, a , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaní uhradili žalobci z titulu vrácení zápůjčky dne 22. 6. 2017 částku 500 000 Kč a dne 8. 9. 2017 částku 4 000 000 Kč.

17. Další dokazování soud neprováděl, kdy důkazní návrh na účastnický výslech žalobce byl žalobcem vzat zpět při jednání soudu dne 18. 11. 2024 a důkazní návrh na účastnický výslech žalované byl označen v rámci podaného vzájemného návrhu, kdy řízení o vzájemném návrhu žalovaných na určení vlastnického práva k bytovým jednotkám bylo pravomocně zastaveno z důvodu překážky věci zahájené.

18. Na základě shora uvedených skutkových zjištění (z podstatné části ze shodných tvrzení účastníků) soud po skutkové stránce, shodně jako učinil zdejší soud v řízení vedeném pod sp.zn. , spisová značka, (k tomu srov. též ust. § 135 odst. 2 o.s.ř.), uzavřel, že účastníci uzavřeli smlouvou o zápůjčce, na jejím základě žalobce žalovaným zapůjčil částku 4 600 000 Kč, přičemž vrácení zápůjčky bylo zajištěno zajišťovacím převodem vlastnického práva k bytovým jednotkám pro případ, kdy žalovaní zápůjčku nevrátí včas, tedy nejpozději do 9. 6. 2017, resp. do 10. 8. 2017, což žalobci neučinili, neboť nejpodstatnější část zápůjčky ve výši 4 000 000 Kč vrátili žalobci až v září 2017, proto se zajišťovací převod vlastnického práva k bytovým jednotkám stal nepodmíněným, a to nejpozději dnem 11. 8. 2017, bez dalšího.

19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

20. Podle ust. § 2044 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, že není-li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva.

21. Podle ust. § 73 vyhl. č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen KatVyhl) platí, že poznámka o dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu se vymaže na základě potvrzení osoby, která věřiteli převedla své právo, o tom, že převod práva se stal nepodmíněným, s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva.

22. Podle ust. § 66 odst. 1 písm. b) KatVyhl. platí, že v případech, kdy zákon stanoví, že právo zapisované do katastru vzniká, mění se nebo zaniká na základě určité právní skutečnosti nezávisle na zápisu do katastru, anebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru, ani listinu, která tuto změnu potvrzuje, nebo listinu, na jejímž základě k takové změně dochází, případně pro tuto listinu nestanoví náležitosti potřebné pro zápis do katastru, lze provést zápis do katastru na základě potvrzení o zániku nebo promlčení práva zapsaného dosud v katastru vydaného osobou, v jejíž prospěch je zaniklé nebo promlčené právo dosud v katastru zapsáno (potvrzení o zániku práva).

23. Podle ust. § 66 odst. 3) KatVyhl. platí, že v potvrzení o zániku práva musí být a) označení osoby, která potvrzení vydává, údaji podle odstavce 2 písm. a), b) označení osoby, jejíž právo zaniklo nebo se promlčelo, údaji podle odstavce 2 písm. a), c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona, d) označení práva, které podle potvrzení zaniklo nebo se promlčelo, e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého k zániku nebo promlčení práva došlo, a f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly k zániku nebo promlčení práva.

24. V rozhodnutí ze dne 20. 6. 2024 ve věci sp.zn. 22 Cdo 369/2024 Nejvyšší soud uzavřel, že soud je návrhem na zahájení řízení vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.) a v důsledku této vázanosti nesmí v případě žaloby na nahrazení projevu vůle spočívající v uzavření smlouvy na navrhovaném znění smlouvy ničeho měnit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 6. 1990, sp. zn. 3 Cz 45/90, publikovaný pod č. 53/1991 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Pokud žaloba na nahrazení projevu vůle obsahuje v neprospěch žalovaného i projev vůle, který není žalovaný povinen učinit, je to důvodem pro zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

25. Soud se nejprve zabýval tím, zda je vůbec na straně žalované dána povinnost potvrzení navrhované žalobou vystavit, a to v prosté obecné rovině, neboť jedině v takovém případě by byla dána jedna z podmínek pro nahrazení požadovaného projevu vůle. Pokud by zde taková povinnost nebyla, žaloba by musela být bez dalšího zamítnuta. Pro své závěry v tomto směru soud vyšel z ust. § 2044 o.z., podle kterého je dlužník povinen věřiteli předat vše, co je potřebné k plnému výkonu převedeného práva. Za tímto účelem soud provedl výklad této právní formulace zejm. za účelem zodpovězení otázky, zda toto ustanovení může zahrnovat povinnost dlužníka vystavit požadované potvrzení a dospěl k závěru, že tomu tak není. Přitom vyšel soud z komentáře k Občanskému zákoníku, C.H. Beck, 2. vydání (2. aktualizace, 2023) (Petrov, Výtisk, Beran a kol.), podle kterého toto ustanovení cílí na povinnost předat doklady, které se k věci vztahují (především ty, jež jsou nutné k užívání věci). Z toho pak soud uzavřel, že ust. § 2044 o.z. dopadá na ty existující doklady, které jsou potřebné k faktickému výkonu vlastnického práva. Za takový doklad proto podle názoru nelze považovat potvrzení o tom, že se zajišťovací převod práva stal nepodmíněným, a to zejm. za situace, kdy tato skutečnost vyplývá přímo z citovaného ustanovení zákona. Mimo to, absence potvrzení o nepodmíněném převodu vlastnického práva žalobce nijak ve výkonu vlastnického práva neomezuje, tím spíše tehdy, stal- li se převod práva nepodmíněným ze zákona. Již z tohoto důvodu nemůže být podle názoru soudu žaloba úspěšná, jakkoliv se vystavení potvrzení nepochybně dotýká povahy vlastnického práva (k tomu srovnej NS ČR ve věci sp.zn. 23 Cdo 2939/2023).

26. Jakkoliv soud přijal za své shora uvedené právní posouzení projednávané věci, soud v obecné rovině chápe problematičnost zápisu poznámky v katastru nemovitostí o zajišťovacím převodu (dočasné povaze) práva, proto se věcí zabýval i z toho pohledu, zda přijatý výklad dotčeného ustanovení nevede v konečném důsledku k odmítnutí spravedlnosti, kdy by nebylo lze připustit, aby bez součinnosti žalované byla poznámka o zajišťovacím převodu vlastnického práva zapsána v katastru nemovitostí tzv. navěky. Přitom dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť žalobce má jiné a vhodnější možnosti, jak výmaz poznámky o zajišťovacím převodu práva z katastru nemovitostí zajistit (k tomu srov. ust. § 80 o.s.ř.), tím spíše za situace, kdy převod práva se stal nepodmíněným ze zákona. I potud pak soud uzavřel, že přijatý výklad a z něj vyvěrající nevyhovění návrhu žalobce není odmítnutím spravedlnosti za situace, kdy žalobce má jiné právní možnosti, jak zajistit, že poznámka o zajišťovacím převodu práva bude z katastru nemovitostí vymazána na základě rozhodnutí soudu. Za takových okolností však nelze žalovanou autoritativně nutit nahrazením projevu její vůle, tím spíše ne za situace, kdy k takovému projevu vůle není dle shora uvedených právních závěrů soudu povinna, a nadto, text navrhovaného potvrzení (prohlášení) nevyhovuje požadavkům právního předpisu (k tomu viz. dále).

27. Bez ohledu na shora uvedené je soud nucen pro úplnost uvést další, snad i podstatnější, důvod, pro něž nebylo možno návrhu žalobce vyhovět, a to i pro případ, že by byl přijat výklad opačný, a to že vystavení potvrzení o tom, že se zajišťovací převod práva stal nepodmíněným, podléhá povinnostem dlužníka stanoveným v ust. § 2044 o.z. Oním důvodem je skutečnost, že text žalobcem navrhovaného potvrzení (jde o potvrzení ve smyslu ust. § 73 KatVyhl.) nevyhovuje ust. § 66 odst. 1 písm. b) ve spojení s ust. § 66 odst. 3) KatVyhl. Potvrzení o tom, že se převod práva stal nepodmíněným totiž musí mít náležitosti obdobné potvrzení o zániku práva ve smyslu ust. § 66 odst. 1 písm. b) KatVyhl., kdy tyto náležitosti jsou pak vyjmenované v ust. § 66 odst. 3 KatVyhl. Za ty nejzásadnější náležitosti potvrzení, které by potvrzení podle ust. § 73 KatVyhl. mělo obsahovat, pak soud považuje nejméně odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého se stal zajišťovací převod práva nepodmíněným, a dále v textu potvrzení absentuje i vylíčení právních skutečnosti, které vedly ke skutečnosti, že se převod práva stal nepodmíněným. Zejména (i) tyto skutečnosti pak nutně musely vést k zamítnutí žaloby, když na základě potvrzení formulovaného žalobcem (žalobou je navrhováno nahrazení projevu vůle s vystavením potvrzení, a potvrzení by tak mělo být právním podkladem pro výmaz poznámky o dočasnosti převodu) by katastrální úřad nemohl poznámku o zajišťovacím převodu práva vymazat pro jeho shora uvedené nedostatky, a to ani tehdy, kdyby soud rozhodnutím nahradil projev vůle žalované s takovým potvrzením. K takovému (imperfektnímu) potvrzení však nemůže soud nahradit vůli žalované, neboť by stejně nebylo způsobilé přivodit výmaz poznámky o podmíněnosti převodu vlastnického práva z katastru nemovitostí, přičemž takové nedostatky nemohl soud odstranit sám, když podaným návrhem žalobce byl soud vázán (k tomu obdobně srovnej NS ČR ve věci sp.zn. 22 Cdo 369/2024).

28. Ze všech shora rozvedených důvodů proto soud nemohl žalobě vyhovět, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 712 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 10. 2019, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 8. 2024 a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 11. 2024 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč.

30. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení soud určil podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., místo plnění pak podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.