7 C 188/2022
č. j. 7 C 188/2022-84
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO MS Praha 35 Co 283/2024-104- OS Praha 6 7 C 188/2022-84
- MS Praha 35 Co 283/2024-104
Citované zákony (7)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovaným:
1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B 3. Jméno žalované D , narozená Datum narození žalované D bytem Adresa žalované B všichni zastoupeni advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B pro přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu I. Určuje se, že výpověď z nájmu bytu číslo , hodnota, , nacházejícího se v pátém patře domu na adrese , adresa, , datovaná dne 26. 9. 2022 a doručená žalovanými žalobkyni dne 30.9.2022, je neoprávněná.II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 26 684 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobou došlou soudu dne 28. 11. 2022, Anonymizováno, se žalobkyně na žalovaných domáhala určení uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku. Svou žalobu odůvodnila tak, že je nájemcem bytu číslo , hodnota, o velikosti 2 + 1 nacházejícího se v 5. patře domu na adrese , adresa, . Žalobkyni byla dne 30. 9. 2022 doručena písemná výpověď z nájmu bytu datovaná dnem 26. 9. 2022, kdy jako důvod výpovědi je uvedena bytová potřeba dcery žalovaných 2 a 3, paní , jméno FO, . Žalobkyně tvrdila, že výpověď z nájmu bytu ze strany žalovaných je neoprávněná, a to jednak s ohledem na věk a zdravotní stav žalobkyně a nemožnost zajistit si jiné bydlení a dále rovněž s ohledem na míru naléhavosti potřeby dcery žalovaných bydlet právě v bytě žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že výpovědní důvod uplatněný žalovanými používají tito pouze za účelem ukončení nájmu žalobkyně v předmětném bytě. Z hlediska míry naléhavosti dcery žalovaných bydlet v bytě žalobkyně poukázala na to, že v domě v němž bydlí, je většina bytů pronajata na dobu určitou a potřebu dcery žalovaných k bydlení je možno uspokojit i jiným způsobem. Dále poukázala na to, že žalovaní jsou vlastníky několika bytových domů v různých částech Prahy, i z toho pak vyplývá, že výpovědní důvod uplatněný žalovanými je zástupný, a jeho jediným cílem je účelově nalézt důvod, jak nájem s žalobkyni ukončit. Žalobkyně dále poukázala na to, že byt užívá téměř 24 let a vždy řádně plnila své povinnosti vyplývající z nájmu. V podání ze dne , datum, pak svá tvrzení k výzvě soudu doplnila tak, že žádné z jejích dětí nedisponuje takovým bydlením, aby jí mohl poskytnou bydlení, neboť dcera žalobkyně bydlí s manželem v bytovém domě na adrese , adresa, , sny pak bydlí v rodinném domku na adrese , adresa, , a to se svou rodinnou. Jejich bytové poměry neumožnují spolubydlení se žalobkyní. Dále žalobkyně uvedla, že v současné době platí nájemné , částka, , zálohy na služby , částka, a vedle toho platí sama elektřinu, takže její náklady na bydlení činí , částka, měsíčně. K výpovědi z nájmu jako takové pak uvedla, že se jí žalovaní mstí za to, že nechtěla přistoupit na zvýšení nájemného nad rámec stanovený zákonem. Pokud jde o zdravotní stav, uvedla, že z hlediska změny bydliště se v posledním roce potýká s obtížemi se zrakem, a pohyb ve známém prostředí je pro ní významnou úlevou, v roce 2021 podstoupila operaci šedého zákalu a na změnu vidění si dosud nezvykla. Trpí i dalším problémy, je v péči 1. ortopedické kliny , Anonymizováno, , adresa, , dochází na neurologii, je sledována kvůli problémům se slepým střevem, trpí alergiemi, přičemž veškerou zdravotní péčí má v okolí svého bydliště. Dále poukázala na to, že žalovaná vlastní nadstandardní množství nemovitostí s byty, z nichž naprostá většina je pronajata na dobu určitou, tedy skutečnost, že dcera žalovaných míní bydlet právě v bytě žalobkyně vnímá jako účelovou s účelem ukončit nájem žalobkyně2. K podané žalobě se vyjádřili žalovaní. Ve svém vyjádření učinili nesporným, že výpověď zaslali žalobkyni dne 26. 9. 2022 s tím, že tato byla převzata dne 30. 9. 2022, jakož i učinili nesporným že výpověď byla dána z důvodu uvedeného v § 2288 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku. Pokud se žalobkyně dovolávala dobrých mravů, poukázali žalovaní na to, že , jméno FO, dosud sdílí domácnost se svými rodiči a chce se osamostatnit, přičemž je právem žalovaných určit, který byt by měla dcera užívat. Poukázali na to, že jejich dcera nemá žádnou vlastní nemovitost, že předmětný byt je dostačující, jeho dispozice je vyhovující jedné, popřípadě dvěma, osobám, má terasu, což bylo přáním dcery a nachází se v nejvyšším patře. Žalovaní nepopírali, že se po koupi předmětného bytového domu, pokusili o ukončení nájemních smluv se všemi nájemci, a to z důvodu, aby mohly být uzavřeny nové nájemní smlouvy odpovídající platné právní úpravě. Zdůraznili že nikoho k uzavření nových nájemních smluv nenutili. Poukázali na to že nájemní smlouva, kterou disponuje žalobkyně byla uzavřena se synem žalobkyně zhruba před 20 lety. Jsou přesvědčení o tom, že posouzení podané výpovědi jako rozporné s dobrými mravy nelze přijmout.
3. Soud věc projednal při jednání dnech 30. 10. 2023 a dne 28. 2. 2024 a na základě provedeného dokazování učinil dále uvedený závěr o skutkovém stavu věci.
4. Mezi účastníky bylo nesporným, že výpověď z nájmu dotčeného bytu datovaná dnem 26. 9. 2022 byla doručena žalobkyni dne 30. 9. 2022.
5. Žalobkyně na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 1999 užívá byt číslo , hodnota, v 5. patře domu na adrese , adresa, , přičemž nájem byl uzavřen dobu neurčitou. Vlastníky dotčeného bytu, resp. celého domu, v němž se předmětný byt nachází, jsou žalovaní, a to tak, že žalovaní 2. a 3. mají ve společném jmění podíl ½, a žalovaný vlastní výlučně rovněž podíl ½ na předmětném domě (zjištěno z výpisu z , Anonymizováno, pro k.ú. , adresa, ). Z výpovědi datované dnem 26.9.2022 má soud za prokázáno, že žalovaní vypověděli nájem předmětného bytu založený nájemní smlouvou ze dne 1.1.1999 a to z důvodu, že předmětný bytu potřebují pro svou dceru , jméno FO, , a jako výpovědní důvod tedy uplatnili důvod uvedený v ust. § 2288 odst. 2 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Ve výpovědi žalovaní poučili žalobkyni o právu vznést proti výpovědi námitky, jakož i o právu žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi. Tato výpověď byla doručena žalobkyní dne 30. 9. 2022 (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků). Přípisem ze dne 21.10.2022 vznesla žalobkyně proti výpovědi námitky, v nichž uvedla, že důvod uvedený ve výpovědi není dán, neboť v předmětném domě jsou volné další bytové jednotky a výpověď vnímá jen jako snahu zbavit se starší osoby užívající dotčený byt dlouhodobě, a dále v námitkách argumentuje tím, že ze strany žalovaných se jedná o zneužití práva jednáním v rozporu s dobrými mravy a poctivým jednáním a z uvedených důvodu je výpověď neoprávněná a tedy i neplatná. Námitky proti výpovědi byly doručeny žalovaným dne 24.10.2022 (zjištěno z dodejek).
6. Po podání námitek, před podáním žaloby, účastníci komunikovali na úrovni právních zástupců o možném smírném řešení sporu, přičemž ze strany žalovaných byl vznesen návrh, že by byli ochotní uzavřít dohodu o nájmu na dobu neurčitou za předpokladu zvýšení nájemného na částku 13 000 Kč měsíčně za současného zdůraznění, že tento návrh platí jen pro účely mimosoudní dohody a nijak naruší požadavek žalovaných na uvolnění bytu pro účely jejich dcera (zjištěno z emailové komunikace právních zástupců účastníků).
7. Pokud jde o vlastnické poměry na straně žalovaných, soud dále z výpisu z evidence práv pro osobu a z informativní výpisů z katastru nemovitostí a z přehledové tabulky, kterou žalovaní předložili k výzvě soudu, zjistil a má za prokázané, že žalovaní 2. a 3. (popř. jen žalovaný 2. výlučně) jsou (spolu)vlastníky bytového domu na adrese , adresa, , bytového domu na adrese , adresa, , bytového domu na adrese , adresa, , bytového domu na adrese , adresa, , bytového domu na adrese , adresa, , bytového domu na adrese , adresa, , rodinného domu na adrese , Jméno žalované C, , v němž uspokojují svou bytovou potřebu,, bytu v , adresa, , , právnická osoba, , adresa, , bytu v , adresa, , rodinného domu na adrese , adresa, , rodinného domu na adrese , adresa, , bytu v , adresa, , všechny uvedené nemovitosti se nacházejí v Praze. Soud má dále za prokázáno, že podstatná část bytových jednotek v bytových domech je sice zatížena nájemní smlouvou s automatickou prolongací nájemného, nicméně možnost ukončení těchto nájmu tak, aby jejich dcera mohla uspokojovat bytovou potřebu v jiném bytě, mají (zjištěno z tabulek předložených žalovanými obsahujícím výpis jednotlivých bytových jednotek v bytových domech, jejich zasmluvnění a dále z výslechu svědkyně , jméno FO, ).
8. Pokud jde o vlastnické poměry dětí žalobkyně, má soud za prokázané, že dcera žalobkyně vlastní ve společném jmění manželů byt č. , adresa, , v k.ú. , adresa, , syn žalobkyně vlastní dům č.p. , adresa, , k.ú. , adresa, .
9. Pokud jde o osobní a majetkové poměry na straně žalobkyně, má soud za prokázáno, že žalobkyně hradí nájemné ve výši , částka, (zjištěno z oznámení o zvýšení nájemného), zálohy na služby ve výši 1 022 (zjištěno z evidenčního listu), vedle toho hradí další služby, a to elektřinu, plyn, televizi, rozhlas, celkem ve výši 5 840 Kč (zjištěno z předpisu SIPO). Náklady žalobkyně toliko na bydlení tak činí částku bez mála 13 000 Kč. Pokud jde o výdělkové poměry žalobkyně, má soud za prokázáno, že od července 2023 pobírá starobní důchod ve výši 20 628 Kč (zjištěno z oznámení ČSSZ ze dne 10.5.2023). Pokud jde o zdravotní stav žalobkyně, soud zjistil, že tato má zdravotní obtíže úměrné jejímu věku, což má soud za prokázáno z lékařských zpráv založených žalobkyní. Podstatná část lékařských zařízení, do kterých žalobkyně dochází (oční, ortopedie, neurologie), se nachází v blízkosti nebo bezprostřední vzdálenosti od předmětného bytu.
10. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že je dcerou žalovaných 2. a 3. Vypověděla, že se s rodiči dohodla, že se nastěhuje do bytu žalobkyně. Dosud bydlí v domě rodičů se zastavěnou plochou asi 100 m2 (k připomínce právní zástupkyně, že dům má zastavěnou plochu 400 m2 uvedla, že asi nemá odhad), dům čítá 10 místností, 4 koupelny, WC, jednu místnost s bazénem a se saunou, kdy v tomto bytě užívá společné prostory a má tam samostatný pokoj. Byt žalobkyně by chtěla užívat proto, že se poslední dobou s rodiči hádá a chtěla by se osamostatnit. Byt žalobkyně si vybrala proto, že je v poslední patře a má terasu, vyhovuje jí i velikostně, pokud jde o ostatní byty, které rodiče (spolu)vlastní (jde o zhruba 130 bytů po celé Praze), tyto jí nevyhovují. V předmětném domě je sice i jiný byt s terasou, ten je ale situován do , adresa, , což svědkyni nevyhovuje. Svědkyně připustila, že v předmětném domě v , adresa, jsou i další byty, a že v průběhu řízení měla možnost si vybrat z jiných bytů, které vlastní její rodiče, jí se však líbí právě byt žalobkyně. Svědkyně se věnuje správě nemovitostí jako osoba samostatně výdělečně činná, kdy spravuje jak byty svých rodičů, tak provádí správu nemovitostí pro jiné subjekty.
11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.
12. Podle ust. § 3074 o.z. platí, že nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.
13. Podle ust. § 2288 odst. 2 písm. b) o.z. platí, že pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni.
14. Podle ust. § 2286 o.z. platí, že výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.
15. Podle ust. § 2290 o.z. platí, že nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.
16. Podle ust. § 2 odst. 3 o.z. platí, že výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
17. Podle ust. § 8 o.z. platí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
18. Podle ust. § 588 o.z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Soud dospěl k následujícím právním závěrům.
20. Dne 30.9.2022 byla žalované doručena výpověď z nájmu předmětného bytu podle ust. § 2288 odst. 1 písm. b) o.z., jako jako výpovědní důvod bylo uvedeno, že žalovaní potřebují bytovou jednotku obývanou žalobkyní pro uspokojení bytové potřeby své dcery , jméno FO, . Výpověď z hlediska ust. § 2286 obsahovala i poučení žalobkyně o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout soudu přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, potud soud uzavřel, že z tohoto důvodu splňuje veškeré formální náležitosti. Výpověď byla doručena žalobkyni dne 30.9.2022, přičemž žaloba na přezkoumání oprávněnosti výpovědi podaná soudu dne 28.11.2022 byla podána včas, tedy ve lhůtě 2 měsíců stanovené v ust. § 2290 o.z. Soud se proto dále zabýval tím, zda byly dány důvody uvedené ve výpovědi a rovněž i tím, zda výpověď žalované nebyla v rozporu s dobrými mravy, popř. zda toto právní jednání žalovaných nebylo zjevným zneužitím práva ve smyslu ust. § 8 o.z. Z pohledu uplatněného důvodu výpovědi je podle názoru soudu prvního stupně naléhavá potřeba bydlet na straně pronajímatele (popř. osob uvedených v ust. § 2288 odst. 2 písm. d) o.z.) dána vždy, nemají-li vlastní byt, totéž pak platí i o osobách příbuzných nebo příbuzných manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni. Míra naléhavosti uspokojovat bytovou potřebu v nájemcem užívaném bytě je dána mj. tím, zda, popř. z jakých důvodu, nemůže osoba vyžadující uspokojení bytové potřeby tuto potřebu uspokojit v jiném bytě pronajímatele, v daném případě žalovaných, kdy taková okolnost může být rozhodná z pohledu výkonu práva s dobrými mravy, resp. závěru o zjevném zneužití práva, které zakládají neplatnost, a tím i neoprávněnost podané výpovědi. V daném případě s ohledem na shora uvedené skutkové závěry dospěl soud k právnímu závěru, že výpověď daná žalovanými žalobkyni z důvodu, že potřebují byt žalobkyně k uspokojení své dcery , jméno FO, , byla zjevným zneužitím práva ve smyslu ust. § 8 o.z., resp. jednáním, které se zjevně příčí dobrým mravům, kdy jediným účelem takové výpovědi byla snaha o ukončení nájemního vztahu k dotčenému bytu, který obývá dlouhodobě, za účelem přimět žalobkyni, aby přistoupila na zvýšení nájemného nad rámec stanovený právními předpisy. Tento závěr pak soud učinil na podkladě skutkových zjištění o tom, že žalovaní disponují značným počtem jiných bytů, v nichž by mohla svědkyně , jméno FO, uspokojovat bytovou potřebu, jeden dokonce v tomtéž domě, který je srovnatelný s bytem žalobkyně a rovněž obsahuje terasu. To ostatně potvrdila i sama svědkyně , jméno FO, , která byty ve vlastnictví žalovaných spravuje, jejíž výpovědi však soud, pokud jde o naplnění výpovědního důvodu uvedeného ve výpovědi, neuvěřil, a to zejm. potud, že ze všech cca 130 bytů (spolu)vlastněných jejími rodiči měla zájem právě a jedině o byt žalobkyně, který jí jako jediný vyhovoval lokací, velikostí a terasou, která je součástí bytu, a to zejm. za situace, kdy v předmětném domě je i další byt s terasou, a za prokázané skutečnosti, že výpovědi předcházel návrh na smírné řešení věci formou uzavření nové nájemní smlouvy s žalobkyní s nájemným ve výši 12 000 Kč, kdy na tyto podmínky nemohla žalobkyně přistoupit s ohledem na výši jí pobíraného starobního důchodu, neboť při zohlednění záloh na plyn a elektřinu, by ji při takto smluveném nájemném na běžné výdaje zbývala částka cca 2 000 Kč na měsíc. Zejm. z právě uvedeného má pak soud za to, že výpověď byla reakcí na neochotu žalobkyně uzavřít nájemní smlouvu na podstatně vyšší nájemné, než jaké platí ve stávající výši, a že tvrzená naléhavá potřeba , jméno FO, uspokojit bytovou potřebu právě v byte žalobkyně, je jen uměle vytvořeným důvodem pro podání výpovědi. Soud nijak nepopírá právo žalovaných určit volný byt, v němž by , jméno FO, mohla uspokojovat svou bytovou potřebu, takové určení je však limitováno korektivem dobrých mravů, resp. zákazem zneužití práva (k tomu srovnej např. rozhodnutí NS ČR 26 Cdo 1153/2006), a to právě ve vazbě na míru naléhavosti uspokojit bytovou potřebu. Potud soud neuvěřil svědkyni ani v tom, že se v rámci osamostatnění rozhodla opustit rodinný dům o zastavěné ploše cca 400 m2, s deseti místnostmi, bazénem a saunou, aby mohla bytovou potřebu uspokojovat právě v bytě žalobkyně, který jí jako jediný ze všech ostatních bytů vyhovuje. Soud se dále zabýval otázkou korektivu dobrých mravů ve smyslu ust. § 2 odst. 3 o.z. a platností jednání žalovaných spočívajícího v podání výpovědi s ohledem na poměry na straně žalobkyně. Ustálená judikatura nejenom Nejvyššího soudu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Co 2495/98, 29 Cdo 969/99 a dále citované rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 2060/98) předpokládá, že soudy se budou v řízení požadavkem souladu s dobrými mravy zabývat jako společensky uznávaným komplexem mínění, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má nebo může být obsah jejich jednání, aby bylo z hlediska obecných morálních zásad demokratické společnosti akceptovatelné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2000 sp. zn. 23 Cdo 2060/98). V tomto ohledu pak soud přihlédl jednak k věku žalobkyně (80 let), a dále k tomu, že žalobkyně v bytě bydlí dlouhodobě, plní si své povinnosti vyplývají z nájemní smlouvy, má sice určité zdravotní obtíže, byť nijak nepřiměřené jejímu věku a současně pak většina navštěvovaných lékařských zařízení je v blízkosti předmětného bytu. Potud pak soud uzavřel, i ve spojitosti s tím, že na straně svědkyně , jméno FO, neshledal naléhavou potřebu bydlení právě v bytě žalobkyně, že právní jednání spočívající v předmětné výpovědi z nájmu, je rozporným s dobrými mravy, a tedy neplatným podle ust. § 588 o.z.
21. Ze všech shora rozvedených důvodů proto soud uzavřel, že žaloba žalobkyně je zcela po právu, a proto ji výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 684 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (námitky proti výpovědi) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 21. 10. 2022, z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 11. 2022, z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 30. 10. 2023, z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplnění skutkových tvrzení) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 13. 12. 2023 a z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 28. 2. 2024 včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 400 Kč ve výši 4 284 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.