7 C 209/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 24 501 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 501 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 604 Kč od 1. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 604 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 329,21 Kč od 7. 6. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 901,03 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 826 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 1.8.2023 se žalobkyně domáhal na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví toho rozsudku s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že jako osoba, které přísluší právo hospodařit s majetkem České republiky, konkrétně budovou adresa na pozemku parc. číslo v k.ú. Benešo u Prahy, s žalovaným uzavřela dne 27.9.2022 nájemní smlouvu na nebytových prostor o výměře 75 m2, a to na dobu do 31. 12. 2022. Podle smlouvy byl žalovaný povinen hradit nájemné 4 000 Kč do poslední kalendářního dne v měsíci. Žalovaný dluží nájemné za prosinec, které bylo splatné dne 31. 12. 2022. Po skončení ujednané doby nájmu žalovaný pronajatý prostor i nadále užívá, ničeho za to ale neplatí. Žalobkyně má tak právo na nájemné zvýšené o inflaci podle čl. III. odst. 7 nájemní smlouvy, tedy na částku 4 604 měsíčně. Žalovaný dále neuhradil spotřebovanou elektrickou energii, když je jediným uživatelem shora uvedené nemovitosti, přičemž za dodávky do uvedené nemovitosti v období od 1.1.2023 do 15.3.2020 žalobkyně uhradila částky 5 329,21 Kč a 9 901,03 Kč Tyto částky požaduje proto žalobkyně uhradit na žalovaném. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dluhu na adresu uvedenou ve smlouvě a rovněž emailem, z nějž žalobce 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně s žalovaný uzavřeli dne 27. 9. 2022 smlouvu o nájmu prostoru nesloužícího k podnikání, na jejímž základě byl žalovanému pronajat prostor o výměře 75 m2 v budově adresa na pozemku parc. číslo v k.ú. Benešov u Prahy (Smlouva o nájmu prostoru nesloužícího k podnikání). Smlouvou se žalovaný zavázal hradit nájemné ve výši 4 000 Kč k poslednímu dni měsíce, za nějž se nájemné hradí. Dále se žalovaný zavázal hradit veškeré platby za elektrické energie s tím, že odběrné místo bude i nadále napsáno na žalobkyni. Dále bylo ujednáno, že nájemné se bude každoročně zvyšovat o inflaci vždy k 1.1. podle míry inflace vyjádřené přírůstkem spotřebitelským cen vyhlášené česká statickým úřadem, a to automaticky bez písemného oznámení nájemci (žalovanému). Elektrickou energii dodanou do nemovitosti za dobu, po kterou ji žalovaná užíval, pak žalobkyně žalovanému vyúčtovala daňovými doklady (faktura číslo faktura číslo). Žalovaný však dlužné částky neuhradil, a to ani k zaslání předžalobní upomínky (předžalobní výzva ze dne 3.7.2023).

4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o nájmu bytu podle ust. 2235 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), když předmětný prostor byl žalovanému přenechán k přechodnému ubytování (čl. I. odst. 3 nájemní smlouvy). Podle ust. § 2246 o.z. byl žalovaný povinen platit žalobkyni sjednané nájemné ve výši 4 000 Kč, a to vždy k poslednímu dni měsíce, za nějž se nájemné hradí. Současně byl žalovaný povinen podle ust. § 2247 o.z. hradit žalobkyni náklady, které vynaložila na elektrickou energii dodanou do pronajatého objektu, a to ve výši stanovení smlouvou. Vzhledem k tomu, že z listinných důkazů nevyplývá, že by žalobkyně nevyzvala žalovaného, aby byt opustil ve lhůtě uvedené v ust. § 2285 o.z., má se za to, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve. V takovém případě je žalovaný povinen dodržovat závazky z nájemné smlouvy i nadále, a to včetně placení nájemného zvýšeného o příslušní index inflace, jak bylo sjednáno v souladu s ust. § 2248 o.z. Míra inflace sjednané nájemní smlouvou je pak ve výši 15,1 % což odpovídá zvýšenému nájemnému ve výši 4 604 Kč měsíčně, jak požaduje žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaný závazky převzaté nájemní smlouvou neplnil, a to ani k předžalobní výzvě, dostal se do prodlené podle ust. § 1968 o.z. a je povinen zaplatit žalobkyni vedle žalované částky i úrok z prodlení podle ust. § 1970 o.z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 826 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 226 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění a návrh ve věci – žaloba).

7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.