7 C 215/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A c) Jméno žalobce C, narozený Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C d) Jméno žalobce D, narozená Datum narození žalobce D bytem Adresa žalobce D e) tituly před jménem Hana Hubbelová, narozená datum bytem Adresa žalobce D všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B žaloba z rušené držby podle § 176 an. o.s.ř.

I. Žalovaný je povinen zdržet se rušení držby spoluvlastnického práva žalobců k pozemku parc. č. hodnota v k.ú. adresa spočívajícího v: - rozstřižení oplocení na hranici mezi pozemky parc. č. hodnota a parc. č. hodnota k.ú. adresa; - zpřístupnění pozemku parc. č. hodnota v k.ú. adresa třetím osobám; - umístění osobního vozidla Volkswagen kombi stříbrné barvy bez registračních značek a dalších movitých věcí na následující fotografii:

II. Žalovaný je povinen uvést v předešlý stav pozemek parc. č. hodnota k.ú. adresa tak, že: - obnoví na vlastní náklad oplocení vč. chybějícího sloupku oplocení na hranici mezi pozemky parc. č. hodnota a parc.č. hodnota v k. ú. adresa; - zajistí odstěhování třetích osob z pozemku parc. č. hodnota v k. ú. adresa; a - odstraní z tohoto pozemku osobní vozidlo Volkswagen kombi stříbrné barvy bez registračních značek a další movité věci na následující fotografii: a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 23 900, 20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobou nazvanou „na obnovu držby práva“ doručenou soudu dne 22. 7. 2025 se žalobci domáhali ochrany držby svého vlastnického práva k pozemku parc. č. hodnota v k.ú. adresa (dále též jen „Pozemek“) a obnovení držby vyklizením tohoto pozemku. Tvrdili, že jsou podílovými spoluvlastníky Pozemku, a to tituly před jménem jméno FO s podílem id. 1/8, SJM účastníků jméno FO s podílem id. 11/96, SJM účastníků jméno FO s podílem id. 25/96, žalovaný s podílem id. 1/4 a tituly před jménem jméno FO s podílem id. ¼. Tvrdili, že účastníci vedou letité spory o užívání pozemků v k.ú. adresa, v současné době probíhá u Obvodního soudu pro Prahu 6 spor o vypořádání podílového spoluvlastnictví, jež je veden pod sp.zn. 8 C 280/2023. Spor o vypořádání podílového spoluvlastnictví inicioval žalovaný a ač by měl vyčkat jeho výsledku, začal na žalobce vyvíjet nátlak formou faktických jednání, proti kterým se žalobci bránili u zdejšího soudu v řízeních pod sp.zn. 4 C 61/2025 a sp.zn. 6 C 6/2024. Žalovaný v těchto rušicích jednáních pokračuje i nadále, kdy nově umožnil užívání Pozemku třetím osobám. To žalobci zjistili dne 6. 7. 2025, kdy se po Pozemku pohybovali neznámí lidé, kteří si na Pozemek umístili vozidlo Volkswagen bez SPZ a spoustu dalších movitých věcí. V návaznosti na toto zjištění žalobci přivolali hlídku Policie ČR. V době příjezdu policie ČR dne 6. 7. 2025 se na Pozemku nacházeli 4 muži, kteří sdělili, že mají smlouvu se žalovaným, podle které mohou začít ve vozidle umístěném na Pozemku začít bydlet a skladovat na něm věci. O výjezdu Policie existuje záznam, který Policie odmítla vydat, sdělila však, že jej vydá soudu. V návaznosti na toto zjištění o existenci cizích osob na Pozemku následně žalobci současně zjistili, že byl povalen betonový sloupek a rozstřihnut plot ohraničující pozemek od ulice, kterým byl Pozemek chráněn před přístupem nepovolaných osob z ulice. Žalobci mají za to, že není důvodu, aby do doby zrušení a vypořádání spoluvlastnictví měl žalovaný pro sebe usurpovat konkrétní část Pozemku, s touto nakládat, a to bez souhlasu ostatních spoluvlastníků. Shodně tak není důvodu, aby žalovaný ničil společný majetek v podobě oplocení Pozemku za účelem, aby umožnil k Pozemku přístup třetím osobám, kteří na Pozemek umísťují harampádí a fakticky tak Pozemek ve spoluvlastnictví znehodnocují. V návaznosti na to se pak žalobci žalobou domáhají ochrany rušené držby pozemku, aby zachovali dosavadní fakticky stav.

2. K podané žalobě se vyjádřil žalovaný tak, že nárok neuznává. Ve svém vyjádření učinil nesporným, že účastníci řízení spolu s tituly před jménem jméno FO jsou spoluvlastníky Pozemku. Namítal, že Pozemek je fakticky rozdělen ploty na čtvrtiny, kdy tyto čtvrtiny jsou svou severní stranou připojeny k pozemkům okolo rodinných domů užívaných účastníky řízení. Západní část Pozemku, na které je umístěno vozidlo VW Passat a movité věci, nikdo ze žalobců neužívá a nikdy ji neužíval, proto se žalobci nemohou s úspěchem domáhat ochrany držby této části Pozemku. Dále uvedl, že k rozstřižení plotu mezi Pozemkem a pozemkem parc.č. hodnota v k. ú. adresa došlo již v prvním čtvrtletí roku 2025, což vyplývá z protokolu o jednání ze dne 1. 4. 2025 ve věci o zrušení a vypřádání podílového spoluvlastnictví k Pozemku. Potvrdil, že vztahy mezi účastníky řízení jsou napjaté, to však neznamená, že by žalovaný nemohl užívat odpovídající část Pozemku v rozsahu jeho spoluvlastnického práva. Pokud jde o faktické rozdělení Pozemku, uvedl, že to nebylo učiněno na základě dohody spoluvlastníků. Žalovaný tvrdil, že naopak shledává šikanózním, aby nemohl užívat část Pozemku, která leží ladem. Tvrdil, že o poškození plotu nemůže být řeč, neboť jde o pletivový plot, který lze opravit jednoduchým svázáním drátem. Namítal, že rozstřižení plotu nezasahuje do držby žalobců. Navrhl zamítnutí žaloby.

3. Na základě nesporných tvrzení účastníků a listinných důkazů založených ve spise učinil soud následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu věci.

4. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky Pozemku, a to tituly před jménem jméno FO s podílem id. 1/8, SJM účastníků jméno FO s podílem id. 11/96, SJM účastníků jméno FO s podílem id. 25/96, žalovaný s podílem id. 1/4 a tituly před jménem jméno FO s podílem id. 1/4. To bylo ostatně zjištěno i z LV č. hodnota pro k.ú. adresa.

5. Z LV č. hodnota, hodnota, hodnota pro k.ú. adresa soud zjistil, že žalobci vlastní stavební parcely parc. č. hodnota (jméno FO), hodnota (SJM jméno FO) a adresa), jejichž součástí jsou stavby – domy žalobců. Tyto stavební parcely jsou obklopeny pozemky přiléhajícími k předmětnému Pozemku, které jsou ve vlastnictví žalobců, až na pozemek parc. č. hodnota který je ve vlastnictví žalovaného a tituly před jménem jméno FO a pozemek parc. č. hodnota a hodnota který je ve vlastnictví třetí osoby (zjištěno z veřejně dostupné části katastru nemovitostí). Držby vlastnického práva k Pozemku se pak žalobci chopili na základě kupních smluv uzavřených v roce 2013 – 2015, jak vyplývá z části E – Nabývací tituly výpisu LV č. hodnota.

6. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 č.j. 4 C 61/2025-44 a usnesení Městského soudu v Praze č.j. 25 Co 89/2024-62 soud zjistil, že vzájemné vztahy mezi účastníky řízení jsou komplikované. V odkazovaných řízeních se žalobci na žalovaném domáhali ochrany před zasahováním do jejich vlastnického práva k pozemkům v místě, kdy ve věci vedené Městským soudem v Praze šlo rovněž o žalobu na ochranu rušené držby, v této věci bylo žalobcům pravomocně vyhověno, ve věci 4 C 61/2025 šlo o žalobu vlastnickou, i v této věci bylo žalobcům vyhověno, byť prozatím nepravomocně.

7. Ze sdělení Policie ČR na č.l. 15, které soud k návrhu žalobců vyžádal, soud zjistil, že dne 6. 7. 2025 oznamovatelka jméno FO nahlásila cizí vozidlo na pozemku adresa. Na místo byla vyslána hlídka, která zjistila, že ve věci jde o déle trvající spor o pozemek, na nějž bylo umístěno motorové vozidlo s vědomím jednoho ze spoluvlastníků. Jelikož nebylo z jištěno protiprávní jednání ve formě přestupku nebo trestného činu, nebyl zpracováván spisový materiál.

8. Z protokolu o jednání ze dne datum ve věci zdejšího soudu sp.zn. 8 C 280/2023 soud zjistil, že zástupkyně žalobců u jednání uvedla, že žalobci si k Pozemku zjednali přístup ze západní strany. Jakkoliv jde jen o tvrzení, není současně uvedeno, jakým způsobem došlo ke zjednání přístupu.

9. Z předložené fotodokumentace, která je součástí žaloby, soud zjistil, že na Pozemek bylo umístěno vozidlo Volkswagen kombi a současně hromada movitých věci, zjevně bez hodnoty, převážně kusy starého nábytku. Dále soud zjistil, že v bezprostřední blízkostí od místa umístění vozidla a movitých věci je plot narušen, je odstraněn betonový sloupek a pletivo rozstřiženo, a to přesně v takové šíři, která umožnila umístění vozidla na Pozemek.

10. Na základě shora uvedených zjištění pak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci.

11. Účastníci řízení jsou spolu s tituly před jménem jméno FO podílovými spoluvlastníky Pozemku s podíly ve výši, jak uvedeno shora. Vztahy mezi účastníky jsou vyhrocené. Zatímco žalobci v místě, kde se Pozemek nachází, bydlí, žalovaný v místě přiléhajícím k Pozemku žádnou stavbu nevlastní, nebydlí tam. Žalobce již v minulosti činil zásahy do vlastnického práva žalobců k nemovitostem v místě samém, ochrany svého vlastnického práva, resp. držby svého spoluvlastnického práva, se žalobci již v minulosti domohli žalobou z rušené držby v řízení vedeném zdejším soudem pod sp.zn. 6 C 6/2024 a nepravomocně se ochrany vlastnického práva domohli též v řízení 4 C 61/2025. Dne 6. 7. 2025 žalobci zjistili, že se po Pozemku pohybují třetí osoby, proto přivolali policii ČR. V rámci toho pak zjistili, že na Pozemku jsou umístěny věci, jejichž odstranění se žalobou domáhají. Z fotodokumentace je přitom zřejmé, že tyto věci byly umístěny za zelenou barierou ze stromů a keřů a nemusely tak být z domů užívaných žalobci zřetelně na první pohled viditelné, soud tedy uvěřil tvrzení žalobců, že o umístění věcí se dozvěděli nejdříve dne 6. 7. 2025 a bezprostředně kontaktovali policii ČR, když tento závěr je, mimo shora uvedené, podpořen též zejm. sdělením policie ČR. Shodně tak soud uvěřil tvrzení žalobců o tom, že i o rozstřižení plotu se dozvěděli dne 6. 7. 2025, když rozsah poškození plotu (odstranění betonového sloupku a rozstřižení pletiva) svou šíří odpovídá mezeře potřebné pro umístění vozidla na Pozemek. Námitku žalovaného, že o rozstřižení pletiva se žalobci dozvěděli již dne 1. 4. 2025 při jednání ve věci o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soud odmítá, když z protokolu o jednání nijak nevyplývá, jakkoliv jde jen o tvrzení, jakým konkrétním způsobem si žalovaná měla zjednat přístup k Pozemku, přičemž s přihlédnutím ke shora uvedenému (velikost otvoru v plotu a odstranění sloupku) je zjevné, že tento zásah byl učiněn zejména za účelem umístění vozidla. Soud tak uzavírá, že má za prokázáno, že o rušivých zásazích žalovaného se žalobci dozvěděli nejdříve dne 6. 7. 2025. Shodně tak soud uzavírá, že jednáním žalovaného, jako menšinového spoluvlastníka Pozemku, bylo zasaženo do pokojného stavu, a to bez souhlasu ostatních spoluvlastníků tím, že jejich spoluvlastnické právo je rušeno v důsledku jednání žalovaného, který umožnil třetím osobám užívání pozemku, skladování věcí na pozemku a za tím účelem pak bylo narušeno oplocení pozemku a zbourán betonový sloupek. Tímto způsobem pak bylo zasaženo do poslední pokojné držby vlastnického práva žalobců.

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

13. Podle § 987 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

14. Podle § 988 odst. 1 o. z. držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.

15. Podle ust. § 1003 o.z., držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

16. Podle ust. § 1008 odst. 1 o.z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

17. Podle § 176 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Žalobce žalobu označí jako žalobu z rušené držby. Ustanovení § 41 odst. 2 tím není dotčeno. Podle § 41 odst. 2 o.s.ř. každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.

18. Podle ust. § 177 odst. 1 o.s.ř., domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

19. Podle ust. § 178 o.s.ř., v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

20. Podle § 1117 o.z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

21. Žaloba z rušené držby je žalobou, která směřuje pouze k ochraně posledního stavu držby a k jeho navrácení. Nejde tedy o žalobu o právu, kterou by se účastník řízení domáhal tzv. petitorní ochrany, nýbrž se jedná o žalobu o faktickém stavu, kterou se účastník řízení domáhá tzv. posesorní ochrany. V důsledku toho muže být účastníku poskytnuta ochrana i tam, kde by bylo zjevné, že mu žádné subjektivní právo k předmětné nemovitosti nepřísluší. Soud tedy v tomto řízení není oprávněn zkoumat právní otázky, nýbrž se omezí jen na zjištění posledního pokojného stavu (toto vyplývá z důvodové zprávy k citovaným zákonným ustanovením a tento závěr byl vyjádřen i v rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 4115/2011).

22. Soud nejprve posuzoval, zda se vůbec jedná o žalobu z rušené držby. Dle obsahu žaloby však nelze o závěru, že jde o žalobu z rušené držby, pochybovat, když žalobce odkazuje na ust. § 1003, 1008 o.z. a dále § 177 a 178 o.s.ř., jakkoliv v rubrice žaloby výslovně neuvedl, že jde o „žalobu z rušené držby“, ale označil ji jako „žalobu na obnovu držby práva“.

23. Soud dále podrobil svému úsudku i navrhovaný petit rozhodnutí (žalobci se domáhali zdržení zásahu do spoluvlastnického práva a vyklizení pozemku), kdy tento posuzoval zejm. v kontextu obsahu žaloby, z nějž není pochyb o tom, že jde o žalobu z rušené držby, přitom vycházel ze závěru vyjádřených Ústavním soudem ČR ve věci II ÚS 3137/19, že soud není otrocky, tj. do nejmenšího detailu vázán žalobou, resp. petitem, dispoziční zásada velí, že nesmí překročit návrh a musí jej vyčerpat, avšak ve vztahu k jeho podstatě. Účelem civilního procesu je řešit spory a přinášet spravedlnost. Z obsahu žaloby i návrhu petitu je zřetelně zřejmé, že žalobci se ve smyslu ust. § 1003 o.z. domáhají ochrany před rušením držby jejich spoluvlastnického práva a uvedení do předešlého stavu vyklizením předmětného pozemku a zamezení dalšího užívání třetími osobami.

24. Soud proto dále zjišťoval, zda žalobci podali žalobu v prekluzivní lhůtě stanovené ust. § 1008 odst. 1 o.z. Žalobci v řízení prokázali, že o zásahu do pokojného stavu ze strany žalovaného se dozvěděli až dne 6. 7. 2025, kdy za účelem vyřešení situace přivolali policejní hlídku (blíže k tomu shora). Vzhledem k tomu, žaloba byla soudu doručena dne 22. 7. 2025, byla podána v zákonem stanovené šestitýdenní lhůtě, tedy včas.

25. Následně se soud ve smyslu ust. § 178 o.s.ř. omezil na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení, a dospěl k následujícím závěrům.

26. V řízení bylo prokázáno, že žalobci se držby vlastnického práva k Pozemku chopili na základě kupních smluv uzavřených v letech 2013 – 2015 a od té doby vykonávají držbu svého vlastnického práva k Pozemku pro sebe ve smyslu ust. § 987 o.z., a to v rozsahu svého spoluvlastnického podílu. Není pak pochyb o tom, že vlastnické právo lze držet ve smyslu ust. § 988 odst. 1 o.z., neboť jde o právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon. Z uvedeného tedy soud uzavřel, že žalobci prokázali poslední pokojnou držbu svého práva k Pozemku, tedy poslední pokojný stav (stav bez užívání třetími osobami a umísťování věcí bez hodnoty na Pozemek). Jako spoluvlastníci mají přitom žalobci právo k celé věci, tedy k celému Pozemku ve smyslu ust. § 1117 o.z. Jednáním žalovaného, který umožnil třetím osobám, aby Pozemek užívali, pak došlo k faktickému zásahu do poslední pokojné držby vlastnického práva žalobců k předmětnému Pozemku, když obsahem vlastnického práva žalobců je zejména oprávnění Pozemek držet (právo mít jej ve své moci a fakticky jej ovládat), užívat a nakládat s ním (například prodat, darovat, pronajmout nebo zničit). Na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani skutečnost namítaná žalovaným, že pozemek je fakticky rozdělen na 4 části oplocením, jakkoliv toto tvrzení žalovaný neprokázal, neboť k němu nenavrhl žádný relevantní důkaz, když nadto současně tvrdil, že rozdělení bylo provedeno bez dohody spoluvlastníků. Shora uvedené pak platí tím spíše, kdy mezi účastníky je vedeno řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy do jeho skončení není důvodu do stávající pokojné držby Pozemku zasahovat.

27. Z hlediska svémocnosti rušení držby lze podle soudu uzavřít, že ze strany žalovaného jde nepochybně o zásah svémocný, ba dokonce šikanózní, a to zejm. s ohledem na zjištění, za jakým účelem bylo užívání Pozemku umožněno třetím osobám, tj. za účelem skladování věcí, které žalobci označili přiléhavým způsobem za harampádí, a za účelem bydlení ve vozidle bez registračních značek, kdy poměry v místě nejsou vůbec takovému účelu užívání Pozemku zjevně uzpůsobeny. Uvedený závěr o šikanózním zásahu do pokojné držby je pak činěn i na podkladě toho, že žalobci v bezprostřední blízkosti Pozemku, na rozdíl od žalovaného, vlastní stavby, bydlí tam, jakož i na podkladě toho, že jde o opakovaný pokus žalovaného zasahovat do pokojené držby spoluvlastnického práva žalobců k pozemkům v dané lokalitě.

28. Je ve smyslu ust. § 1003 o.z. právem žalobců domáhat se na žalovaném, aby se uvedeného svémocného rušení poslední pokojné držby zdržel a současně, aby uvedl vše v předešlý stav, tedy aby zamezil užívání pozemku třetím osobám, odstranil věci na Pozemek navezené a obnovil oplocení Pozemku.

29. Ze shora rozvedených důvodu shledal soud žalobu důvodnou, a proto ji vyhověl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že plně procesně úspěšných žalobcům přiznal právo na náhradu nákladů. Ty jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč a náklady právního zastoupení podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.), a to za dva úkony podle § 11 a.t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby) z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 1 a.t. (30 000 Kč), ve výši 2 300 Kč z úkon, a to za každého ze žalobců sníženou podle § 12 odst. 4 a.t. (tj. 2 x 2 300 Kč + 2 x 1 840 Kč + 2 x 1 380 Kč + 2 x 920 Kč + 2 x 460 Kč + 2 x 460 Kč, tj. celkem 14 720 Kč), a dále náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a.t. (2 x 450 Kč, celkem 900 Kč) a DPH 21% z částky 15 620 Kč ve výši 3 280,20 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí za všechny žalobce 23 900,20 Kč.

31. Lhůty k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto usnesení mohou účastníci řízení podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení Městskému soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.