7 C 216/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Voštovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa , obec a číslo zastoupený anonymizována dvě slova jméno jméno sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa , obec a číslo zastoupená anonymizována dvě slova jméno příjmení příjmení sídlem adresa , obec a číslo o bezdůvodné obohacení

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 1 220 419,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 411 336,90 Kč ve výši 8,05 % ročně od 1. 4. 2017 do zaplacení, z částky 388 729,80 Kč ve výši 8,5 % ročně od 11. 5. 2018 do zaplacení, z částky 420 352,65 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 9. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit státu náklady řízení ve výši 10 441 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet zdejšího soudu

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 249 290 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [jméno].

1. Žalobou došlou soudu dne 15. 6. 2017 se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 354 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 4. 2017 do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnil s tím, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí na adrese [adresa], a to budovy [adresa] na pozemku stp. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsáno na [list vlastnictví]. Spoluvlastnický podíl žalobce činí 9/20 ve vztahu k celku a spoluvlastnický podíl žalované 11/20 a jsou provozovány jako [anonymizováno]. Zařízení [anonymizováno] je v podílovém spoluvlastnictví účastníků a to id. 1/2. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná od roku [rok] uvedené nemovitosti užívá výlučně sama pro své podnikání, přičemž žalobci náleží náhrada za užívání nemovitostí, včetně věci movitých, žalovanou nad rámec jejího spoluvlastnického podílu. Žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, za které je povinna poskytnout žalobci jako podílovému spoluvlastníku peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vráceno. Žalobce poukázal, že uplatňoval nárok na vydání bezdůvodného obohacení za předchozí období, o kterém bylo již rozhodnuto v několika předchozích řízeních. Touto žalobou žalobce požaduje vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum]. Žalobce s ohledem na znalecké posudky, které již byly vypracovány v předchozích řízeních, má za to, že bezdůvodné obohacení činí částku 24 000 Kč měsíčně, za 20 měsíců pak jde o částku 480 000 Kč. K výzvě právního zástupce žalobce žalovaná uhradila dne [datum] částku 126 000 Kč, dluží tak částku žalovanou 354 000 Kč. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni, kdy mělo být bezdůvodné obohacení na základě výzvy před podáním žaloby žalobci vydáno. Podáním ze dne 17. 4. 2018 sdělil, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 13 C 345/2014 byl proveden ohledně výše bezdůvodného obohacení znalecký posudek znalce [příjmení] [příjmení], který ocenil obvyklé nájemné za využívání hotelu včetně zařízení částkou 25 200 Kč měsíčně, původně žalobce požadoval částku 24 000 Kč měsíčně, rozdíl dle uvedeného znaleckého posudku činí 1 200 Kč měsíčně, tedy celkem o 24 000 Kč více než původně požadoval, proto požaduje od žalované bezdůvodné obohacení ve výši 369 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky.

2. Žalobou došlou soudu dne 15. 7. 2018 se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 352 800 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná se bezdůvodně obohatila, neboť užívala nemovitosti, [anonymizováno] v obci [obec], nad rámec svého spoluvlastnického podílu, aniž by žalobci za užívání hradila jakoukoliv částku. Žalobou žalobce uplatňuje nárok na zaplacení částky 352 800 Kč za období od [datum] do [datum], tedy celkem za 14 měsíců po 25 200 Kč jde o částku žalovanou. Usnesením z 14. 9. 2018 soud spojil uvedené řízení vedené pod sp. zn. 13 C 225/2018 s řízením vedeným pod sp. zn. 7 C 216/2017 ke společnému řízení s tím, že nadále bude vedeno pod sp. zn. 7 C 216/2017.

3. Žalobou došlou soudu dne 6. 9. 2019, vedeno pod sp. zn. 13 C 282/2019, se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 351 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná se bezdůvodně obohatila užíváním výše uvedené nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu, když žalobci za užívání ničeho nehradila, takže žalovaná částka představuje bezdůvodné obohacení vzniklé za období od [datum] do [datum], tedy za 15 měsíců po 23.400Kč požaduje 351 000 Kč. Usnesením z 19. 11. 2019 soud spojil tuto věc ke společnému projednání s věcí vedenou pod sp. zn. 7 C 216/2017, řízení nadále vedeno pod sp. zn. 7 C 216/2017.

4. Po vypracování znaleckého posudku v tomto řízení celkem žalobce požadoval zaplacení částky 1 220 419,30 Kč ve znění žalobního petitu soudem připuštěného při jednání dne [datum].

5. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem uznávala co do důvodu, avšak nikoli co do výše částky žalobcem požadované, výše spoluvlastnických podílů mezi účastníky byla nesporná. Žalovaná nesouhlasila se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení] s tvrzením, že vycházela ze stanoviska realitní kanceláře a výše nájemného má být řádově 7 000 Kč, proto také ve smyslu uvedené částky uhradila žalobci dne [datum] částku 126 000 Kč (Uvedená platba již byla v žalobě zohledněna.) Žalovaná poukazovala také na to, že v posledním období je problematické pronajímat a ceny se oproti předchozímu období značně snížily. Žalovaná jako svoji procesní obranu uplatnila zápočet ve výši podílu žalobce [číslo] z částky 186 900 Kč, tj. 84 105 Kč, s tím, že uváděnou částku zaplatila za nejnutnější práce související s údržbou a správou nemovitostí, zejména pokud šlo o neodkladnou havarijní záležitost, o čemž žalobce předem informovala. Ve vztahu k věcem movitým tvořícím zařízení [anonymizováno] uvedla, že v mezidobí z důvodu amortizace většinu musela nahradit novými, tedy pořídit nové, které jsou již v jejím výlučném vlastnictví. (V průběhu řízení se účastníci ohledně věcí movitých tvořících zařízení hotelu dohodli.)

6. Soud doplnil řízení znaleckým posudkem, který vypracovala [celé jméno tlumočnice], znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady. Ze závěru znaleckého posudku soud vzal za prokázané, že místně obvyklé nájemné budovy provozované jako [anonymizováno], která je součástí pozemků v obci [obec] za sporné období od [datum] do [datum] činí celkem 2 992 043 Kč, přičemž znalkyně specifikovala jednotlivá období. Tedy podílu žalobce v rozsahu [číslo] odpovídá částka 1 346 419,30. (Žalovaná před podáním žaloby zaplatila 126 000 Kč) Ve svém posudku dále uvedla, že má za to, že existují okolnosti, které mají význam pro rozhodnutí ve věci a těmi jsou vyčíslení výnosů z nájemného jako čistého příjmu pronajímatele, pro období požadovaná soudem, přičemž čisté nájemné za období od [datum] až [datum] vyčíslila částkou 709 645 Kč. Znalkyně v rámci svého výslechu uvedla, že nájemné sestává jednak z nákladového nájemného, což jsou náklady vynaložené pronajímatelem, který zpravidla bývá odlišný od vlastníka nemovitosti, což není posuzovaný případ. Pronajímatel pak musí hradit veškeré náklady spojené s provozem nemovitosti, které jsou poníženy o nájemné hrazené nájemcem. Čistým ziskem pronajímatele jsou pak vynaložené náklady spojené s provozem nemovitosti po odečtení nájemcem placeného nájemného, tedy v posuzovaném případě za situace, kdy žalovaná hotel provozuje, z provozu hotelu získává zisk, který je ponížen o vynaložené náklady. Částka uvedená ve výši 709 645 Kč je částkou, která představuje výnos z nájemného jako čistého příjmu pronajímatele, což se vztahuje k posuzovanému případu, kdy hotel je provozován žalovanou jako spoluvlastníkem a nikoli na základě nájemní smlouvy.

7. Žalobce požadoval, aby soud vycházel z částky stanovené znalkyní za předmětné období ve výši 2 992 043 Kč, přičemž z této částky žalobci náleží 9/20 odpovídající spoluvlastnickému podílu, tj. částka 1 346 419,30 Kč. Na úhradu této částky žalovaná zaplatila na období od [datum] do [datum] částku 126 000 Kč, proto žalobce požaduje po zohlednění zaplacené částky rozdíl ve výši 1 220 479,30 Kč s příslušenstvím, které se odvíjí od výzev žalobce žalované k zaplacení. Poukázal, že žalovaná v průběhu řízení v rámci své obrany procesní, kdy uplatnila započtení nákladů v souvislosti se správou a údržbou [anonymizováno], tak výši těchto nákladů neprokázala přes poučení soudem dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. při jednání dne 1. 11. 2019.

8. Žalovaná žádala, aby soud přiznal žalobci částku 193.340,25 Kč, představující 9/20 z částky 709 645 Kč, tj. 319.340,25Kč, od které je třeba odečíst jí zaplacenou částku 126 000 Kč. Znalkyní uvedená částka 709 645 Kč dle znaleckého posudku představuje faktický čistý příjem žalované z provozování hotelu. Žalovaná odkázala ve svém stanovisku na rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 1499/2006 s odůvodněním, že v daném případě nelze za bezdůvodné obohacení, které má být vydáno žalobci jako vlastníku 9/20 předmětných nemovitostí, považovat obvyklé nájemné, neboť žalobce o nemovitosti nepečuje a ničím na ně nepřispívá, jakkoli se finančně nepodílí, přičemž ze zákona má nejenom práva ale i povinnosti.

9. V projednávané věci soud vzal za prokázaný tento skutkový stav. Žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí v obci [obec], kterou užívá žalovaná a provozuje zde [anonymizováno], a to žalobce v rozsahu i.d. 9/20 a žalovaná i.d. 11/20. jsou bývalí manželé. Již dříve byly vedeny spory o vydání bezdůvodného obohacení požadovaného žalobcem na žalované z titulu jejího užívání nad rámec svého spoluvlastnického podílu. V této věci, resp. věcech spojených ke společnému projednání, vyzval žalobce před podáním žaloby žalovanou k zaplacení částky 453 600 Kč za období od [datum] do [datum], a to do [datum], požadoval za neužívání nemovitostí i věcí movitých tvořících zařízení hotelu 25 200 Kč měsíčně. Žalovaná zaplatila dne [datum] částku 126 000 Kč, která byla v žalobě zohledněna. Před podáním žaloby ve věci 13 C 225/2018 dopisem ze [datum rozhodnutí] ji vyzval k zaplacení částky 352 800 Kč do [datum] za období od [datum] do [datum], tj. 25 200 Kč měsíčně, k finančnímu plnění žalované nedošlo. Před podáním žaloby ve věci 13 C 282/2019 ji vyzval dopisem z [datum] k zaplacení částky 378 000 Kč za období od [datum] do [datum], tj. 25 200 Kč měs., do [datum], k finančnímu plnění žalované nedošlo. V průběhu řízení se účastníci dohodli na zaplacení částky 10 000 Kč za užívání věcí movitých nacházejících se v hotelu a tuto částku žalovaná zaplatila žalobci dne [datum]. V dalším řízení po vypracování znaleckého posudku znalkyní [příjmení] [celé jméno tlumočnice] specifikoval žalobce uplatněný nárok a domáhal se vydání rozhodnutí ve výroku uvedeného znění, kdy soud změnu petitu připustil při jednání dne 23. 10. 2020. Soudem ustanovenou znalkyní byla stanovena cena obvyklého nájemného za užívání nemovitostí - hotelu za rozhodná období, celkem ve výši 2 992 043 Kč, z toho činí 9/20 podílu žalobce 1 346 419,30 Kč. Soud neakceptoval variantu výpočtu čistého nájemného za sporné období ve výši 709 645 Kč, která dle znalkyně představuje čistý příjem, tedy čistý zisk žalované, která sama hotel provozuje a v souvislosti s tím hradí veškeré náklady, kterou jako další alternativu znalkyně ve svém posudku uvedla a které se jako příznivější dovolává žalovaná. Při výpočtu uvedeného znalkyně zohlednila náklady na opravu a údržbu, na správu nemovitosti 120 000 Kč ročně, náklady na pojištění- odhadem apod. přičemž fakticky posuzované nemovitosti nejsou pojištěny a správa nemovitosti není vykonávána třetí osobou, daň z nemovitosti platí oba účastníci dle výše spoluvlastnických podílů, což nezohlednila, takže tuto další alternativu nelze aplikovat na posuzovaný případ, rovněž soud vycházel z existující judikatury.

10. Podle ust. § 1115 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společné, jsou spoluvlastníky. Podle § 1121 každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Podle § 1122 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí věci nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Právo spoluvlastníka na náhradu za to, že neužívá společnou věc v rozsahu odpovídajícímu spoluvlastnickému podílu je dáno zákonem tj. právo spoluvlastníka podílet se na užívání společné věci v míře odpovídající jeho podílu, v případě užívání nemovitosti se výše poměřuje s obvyklou hladinou nájemného v daném místě a čase (např. viz. rozhodnutí NS ČR 22 Cdo 1499/2006, 28 Cdo 1213/99, 28 Cdo 2021/2010, 33 Odo 778/2005).

12. Úroky z prodlení byly žalobci přiznány dle § 1970 o. z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády. V daném případě se žalovaná ocitla v prodlení po té, kdy byla vyzvána žalobcem k vydání bezdůvodného obohacení ve stanovených termínech, avšak bezúspěšně.

13. Pokud v průběhu řízení uplatnila žalovaná zápočet své pohledávky vůči žalobci z titulu nákladů vzniklých za údržbu a investice do nemovitosti, které vynaložila, je třeba souhlasit s žalobcem, že uvedená pohledávka žalované je neurčitá, když při jednání dne 1. 11. 2019 bylo žalované dáno poučení dle § 118a odst. 1, 3, že ve svém písemném podání nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti z hlediska uplatnění uvedeného nároku, tedy k námitce započtení, z jejího podání není zřejmé jakého charakteru byly uváděné práce, z jakého důvodu byly investice realizovány, žalovaná svá tvrzení nedoplnila přes poučení, že nedoplnění tvrzení a nenavržení potřebných důkazů k nim znamená neunesení důkazního břemene ve vztahu ke vznesené námitce započtení. Žalovanou tvrzená pohledávka není způsobilá započtení ve smyslu ust. § 1982, o. z., z dokazování nevyplývá, že před podáním žaloby žalobce k plnění vyzývala z titulu tvrzeného bezdůvodného obohacení a ani za řízení tvrzená pohledávka nebyla specifikována.

14. Náklady řízení byly žalobci přiznány dle § 142 odst. L o. s. ř., což odůvodňuje jeho úspěch ve věci, kdy žalobci vznikly náklady zaplacením soudních poplatků v souvislosti s 3 žalobami v celkové výši 43 312 Kč (15 160 plus 14 040 plus 14 112) dále náklady právního zastoupení dle vyhl. č. 177/ 1996 Sb. za následující úkony právní služby: Z tarifní hodnoty 453 600 Kč za převzetí zastoupení úkon po 9 740 Kč. Za sepis žaloby o zaplacení částky 354 000 Kč a rozšíření žaloby 2 úkony po 9 740 Kč. Účast při jednání dne 18. 6. 2018 dle tarifní hodnoty 369 000 Kč, úkon po 10 140 Kč. Za účast při jednání dne 12. 11. 2018 z tarifní hodnoty 721 800 Kč (po spojení s věcí pod sp. zn. 13 C 225/2018 o 352 800 Kč) úkon po 11 220 Kč. Za účast při jednání dne 1. 11. 2019 z tarifní hodnoty 711 800 Kč úkon po 11 180 Kč. Vyjádření ke znaleckému posudku kdy již došlo ke spojení s věcí 13 C 282/2019 o částku 351 000 Kč. Účast při jednání dne 23. 10. 2020 z tarifní hodnoty 62 800 Kč úkon po 12 580 Kč (změna žalobního petitu připuštěna v závěru po výslechu znalkyně). Sepis písemného závěrečného návrhu z tarifní hodnoty 1 220.419Kč úkon po 13 220 Kč V souvislosti s dvěma žalobami vedenými pod sp. zn. 13 C z tarifní hodnoty 352.800 Kč a 351.000Kč za 4 úkony právní služby po 9 740 Kč /2 zastoupení a příprava a 2x sepis žaloby./ Dle § 11 odst. 2 vyhlášky. za výzvu k plnění před podáním žaloby o zaplacení částky 453 600 Kč úkon po 5 070 Kč. Za výzvu k plnění o zaplacení částky 352 800 Kč úkon po 4 870 Kč. Za výzvu k plnění před podáním žaloby o zaplacení částky 351 000 Kč úkon po 4 870 Kč. Dále 17x paušální odměna dle § 13 vyhl. po 300 Kč, celkem 5 100 Kč. A 21 % DPH z celkové odměny včetně paušálu ve výši 35 748 Kč, tedy celkem 249 290 Kč (43 312 Kč SOP, 170 230 Kč za úkony právní služby, 5 100 Kč paušální odměna, 35 748 Kč DPH).

15. Podle ust. § 148/1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníků právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození. Náklady státu spočívají v zaplaceném znalečném znalkyně [příjmení] [celé jméno tlumočnice] ve výši 9 391 Kč za znalecký posudek a 1 050 Kč za účast při jednání, kdy byla vyslechnuta. Soud podle výsledku řízení uložil zaplatit náklady státu žalované.