7 C 231/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Voštovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem příjmení příjmení anonymizována dvě slova , PSČ obec a číslo b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 15 408 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se žádostí, aby žalovaný uhradil 15 408 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 19747,20 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobci domáhali zaplacení výše uvedené částky z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnili s tím, že byli podíloví spoluvlastníci bytové jednotky [číslo] která se nachází v budově [adresa], stojící na pozemku p. [číslo] zapsané na LV číslo [rok] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], včetně podílu na společných částech domu a na pozemku ve výši [číslo], a to každý v rozsahu ideální jedné poloviny ve vztahu k celku. Byt prodali [jméno] [příjmení] kupní smlouvou z [datum], právní účinky vkladu ke dni [datum]. Správu domu zajišťuje žalovaný. V předmětném bytě od roku [rok] bydlela pouze matka žalobců [jméno] [příjmení], narozena [rok], a to do [datum], kdy ze zdravotních důvodů v bytě bydlet již nemohla, byla umístěna v [anonymizována dvě slova] v [část obce], kde v červnu [rok] zemřela.. Jmenovaná po celou dobu bydlení v bytě hradila žalovanému zálohy na služby spojené s užíváním bytu prostřednictvím SIPA, vyúčtování služeb pak byla za jednotlivé kalendářní roky vkládána do její domovní schránky v domě. Vzhledem k pokročilému věku a zdravotnímu stavu neřešila jednotlivé položky vyúčtování a výsledné nedoplatky platila. Žalobci a), b) v předmětném bytě nebydleli, žalobce b) je sice na adrese bytu hlášen, ale fakticky ho neužíval. Matka žalobců zemřela dne [datum]. Žalobce a) obdržel vyúčtování služeb za rok [rok] v dubnu [rok] prostřednictvím elektronické pošty a když se s ním seznámil, zjistil, že zálohy na některé položky byly předepsány za 3 osoby, které by v bytě měly bydlet, což neodpovídá skutečnosti. Proto ihned informoval předsedu výboru žalovaného [příjmení] [příjmení], následně komunikoval i s paní [příjmení] ze [právnická osoba] [anonymizováno], která pro žalovaného provádí vyúčtování služeb za dům pro jednotlivé vlastníky bytových jednotek. Nesprávné vyúčtování služeb za 3 bydlící osoby bylo i za předchozí roky, přičemž nikdo z žalobců ani jejich matka nikdy žalovanému nenahlásily, že by v bytě měly trvale bydlet 3 osoby. Skutečnost, že matka žalobců žije v bytě sama, byla členům výboru žalovaného známa, konkrétně JUDr. [příjmení], předsedovi výboru, žalobci nechápou, proč [právnická osoba] [anonymizováno] připravovala předpisy záloh a prováděla vyúčtování s nesprávným údajem počtu osob v bytě žijících. Následně žalobci požadovali po žalovaném vrácení částek, které byly uhrazeny na základě nesprávného účtování záloh, avšak žalovaný odmítl cokoliv uhradit. Žalobci proto požadují vrácení přeplatku vzniklého nesprávným účtováním záloh a vyúčtování služeb za roky [rok], [rok] a [rok]. Výpočet (specifikace) požadovaného finančního plnění byla obsahem žalobního podání. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní upomínku ze dne [datum]. Žalobci požadují rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení a to za dobu od [datum], tedy ode dne následujícího po dni, kdy mělo být se strany žalovaného bezdůvodné obohacení vráceno ve smyslu předžalobní výzvy ze dne [datum].

2. Žalovaný v písemném vyjádření z [datum] nárok uplatněný žalobci neuznával. Uvedl, že minimálně od roku [rok] eviduje u předmětného bytu 3 osoby rozhodné pro rozúčtování služeb. Tento byt byl v roce [rok] převeden do spoluvlastnictví [jméno] [příjmení] a žalobce a), každý vlastnil ideální jednu polovinu bytu. V roce [rok] došlo k převodu spoluvlastnického podílu z [jméno] [příjmení] na žalobce b) darovací smlouvou, přičemž změna počtu rozhodných osob v bytě bydlících žalovanému ani správci [právnická osoba] [anonymizováno] nahlášena nebyla. Námitky proti vyúčtování služeb podány rovněž nebyly. Nemůže jít k tíži žalovaného, zda některý z jeho členů má informace o obsazení jednotlivých bytů, či kontrolovat evidenční listy, zda jsou v souladu s vyúčtováním a platbami uživatelů bytu. Žalovaný se řídí zásadně informacemi, které má k dispozici z evidence osob v bytě trvale žijících a nepřísluší mu tyto informace jakkoliv zpochybňovat. Je na každém uživateli příslušného bytu, aby na základě informací, které mu vyúčtování přehledně poskytuje, případné nesrovnalosti ve lhůtě reklamoval. Pokud by k takové reklamaci došlo, nepochybně by zálohy pro další zúčtovací období byly upraveny tak, aby odpovídaly skutečnosti. Žalovaný se o změně počtu osob žijících v bytě se dozvěděl až z emailu z [datum], tato skutečnost se pak nepochybně promítne až ve vyúčtování za rok [rok] Tyto informace žalovaný sděloval žalobcům na základě jejich výzev a upomínek.

3. Z příkazní smlouvy o obstarávání správy domu a pozemku a zajištění dodávek služeb pro dům [adresa], [ulice a číslo], [obec a číslo], uzavřené dne [datum] mezi SVJ [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo], jako příkazcem a [právnická osoba] [anonymizováno], jako příkazníkem mimo jiné vyplývá, že příkazník se zavázal obstarávat za odměnu správu domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí]. Tedy zpracovávat vyúčtování dodávek služeb pro jednotlivé vlastníky či nájemce dle platných předpisů a rozhodnutí příkazce (bod. II/ 3, písm. h). Článek. III bod 7,8 stanoví, že vlastníci, nájemci a uživatelé bytů a nebytových prostor v domě se zavazují umožnit příkazníkovi, nebo jim pověřeným osobám přístup do bytu a nebytových prostor, pokud je to nutně nezbytné pro provedení oprav a udržování domu nebo pro plnění předmětu této smlouvy, například provedení odečtu měřidel. Příkazce je povinen neprodleně oznamovat příkazníkovi veškeré změny rozhodných skutečností pro plnění předmětu smlouvy (zpracování účetní uzávěrky, vyúčtování služeb a jiné) tj. zejména informovat ho o změnách vlastnictví bytových a nebytových jednotek, uzavření, změnách a skončení nájemních smluv, změnách v počtu osob přihlášených na služby atd. Z textu nevyplývá povinnost kontrolovat faktický stav užívání.

4. Vyúčtování za rok [rok] vykazuje přeplatek ve výši 2 055 Kč, vyúčtování za rok [rok] vykazuje nedoplatek ve výši 3 549 Kč, vyúčtování za rok [rok] vykazuje nedoplatek ve výši 4 811 Kč, z platebního dokladu SIPO zjištěno, že [datum] byl nedoplatek za rok [rok] uhrazen [jméno] [příjmení]. Tvrzení žalobců, že matka [jméno] [příjmení] hradila zálohy za užívání bytu, nedoplatky vyplývající z vyúčtování služeb, přeplatek z vyúčtování byl vrácen k jejím rukám, že tedy záležitosti spojené s úhradou plateb za byt vyřizovala sama, aniž by uvedené s nimi řešila, nebyla sporována.

5. Z emailu datovaného [datum] bylo zjištěno, že jde o reakci na předchozí email z [datum] psaný žalobcem a) JUDr. [příjmení], kdy žalobce a) zasílá jmenovanému vyplněné prohlášení o počtu žijících osob a odpovědí je, že " textem souhlasím, neboť je mi známo, že v bytě bydlí pouze vaše maminka".

6. V čestném prohlášení předloženém žalobci - datováno [datum], podepsáno Mgr. [jméno] [příjmení], je uveden text, že jmenovaná prohlašuje, že její byt sousedí s bytem obývaným [jméno] [příjmení], která nejméně od roku [rok] do současnosti se v bytě zdržuje zcela sama a jiná osoba s ní v bytě nebydlela. Jakož i, že je jí známo, že JUDr. [příjmení], předseda výboru SVJ, je s touto skutečností obeznámen.

7. Z informace výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že kupní smlouvou z [datum] převedli žalobci vlastnické právo k předmětnému bytu na [jméno] [příjmení], právní účinky zápisu ke dni [datum].

8. Upomínka před podáním žaloby z [datum] byla zaslána zástupcem žalobců zástupci žalovaného s výzvou k úhradě dlužné částky 15 408 Kč na účet do 5 dnů od doručení výzvy, ta byla doručena [datum]. Zástupce žalovaného odpověděl dopisem z [datum], že nárok na vrácení požadovaného finančního plnění pokládá za nedůvodný, bližší specifikace v dopise obsažena. Z evidenčního listu s rozpisem záloh na rok [rok] ve výši 2 490 Kč, jméno vlastníka [jméno] [příjmení], pro byt [číslo] v 5. patře, jako spoluvlastníci uvedeni [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce], se uvádí v kolonce počet osob pro služby 0. Tentýž počet osob pro služby 0 vyznačen v evidenčním listě týkajícím se předmětného bytu pro rok [rok]. Stejné zápisy týkající se předmětného bytu uvedeny v evidenčním listě pro rok [rok]. Z evidenčního listu týkajícího se předmětného bytu pro rok [rok] vyplývá, že je uváděn počet osob pro služby 3, kdo bydlí se neuvádí. Stejný počet osob pro služby 3 uveden v evidenčních listech pro rok [rok], [rok] [rok]. Vyznačeno, že platby záloh jsou hrazeny přes SIPO. Ke změně v počtu nahlášených osob - 1, dochází až v evidenčním listu pro rok [rok], kdy žalobci problematiku počtu hlášených osob v bytě začali řešit.

9. Dle § 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty se uvádí pravidla související s vyúčtováním služeb a užívání bytu, kdy vyúčtování má být vyčíslením skutečných výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v každém účtovacím období, osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb je vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období (písm. g) bod 2). Dále zákon uvádí, že vyúčtování služeb provádí poskytovatel služeb jejich příjemci za zúčtovací období a další náležitosti spojené s realizací vyúčtování (§ 7). Dle § 8 citovaného zákona je poskytovatel služeb na základě písemné žádosti příjemce služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování a další s tím související podklady a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky. Dle § 12 citovaného zákona příjemce služeb oznámí poskytovateli služeb písemně a bez zbytečného odkladu změny v počtu osob rozhodných pro rozúčtování.

10. Práva a povinnosti vlastníka jednotky jsou uvedena pod ust. § 1175 a násl. občanského zákoníku. Ust. § 1177 uvádí, že vlastník jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě oprávněné za správu domu a pozemku své jméno, bydliště, jméno a bydliště osoby, které přenechal byt k užívání na dobu nikoliv přechodnou, a počet osob, které budou mít v bytě domácnost. To platí i v případě změny těchto údajů. V rozsahu tohoto ustanovení vede seznam vlastníků jednotek a osob, kterým vlastník přenechal byt k užívání, osoba odpovědná za správu domu. Tato oznamovací povinnost vlastníka jednotky vyplývá i z článku X/10 Stanov SVJ.

11. V daném případě soud dospěl k závěru na základě provedeného dokazování, že žalovaný nepochybil, pokud při vyúčtování služeb za roky 2016 [rok], resp. [právnická osoba] [anonymizováno] vykonávající na základě smluvního vztahu správu domu na základě podkladů žalovaného, bylo prováděno vyúčtování dle stavu nahlášeného počtu osob dle údajů v evidenčních listech, když jakákoliv změna z hlediska těchto údajů nebyla hlášená, přičemž oznamovací povinnost o počtu osob v bytě fakticky bydlících má vlastník bytové jednotky. S vlastnictvím bytové jednotky jsou spojena nejen práva, ale i povinnosti vlastníka, včetně uvedené oznamovací povinnosti, tato povinnost ze strany žalobců nebyla splněna, ač již v roce 2012 se stali spoluvlastníky uvedeného bytu.Ze stanov SVJ ani právního předpisu nevyplývá, že žalovaný je povinen mimo jiné kontrolovat, zda faktický stav v bytě žijících osob odpovídá skutečnosti. Tuto povinnost neměl rovněž JUDr., který byl v rozhodné době předseda výboru SVJ. Jakmile informaci týkající se počtu osob v bytě obdržel, tak věc řešil. Pokud žalobci poukázali na to,že jim nebylo doučováno vyúčtování služeb, ale jejich matce, nic jim nebránilo vyúčtování kontrolovat, již s ohledem na věk matky.Oni byli spoluvlastníky bytu.

12. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl, když dospěl k závěru, že nebyly splněny podmínky pro aplikaci ust. § 2991 o.z., dle kterého kdo se bez spravedlivého důvodu na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, proti právním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., což odůvodňuje úspěch žalovaného ve věci, které mu vznikly náklady právního zastoupení dle ust. § 7 bod 3 vyhlášky č. 177/96 Sb. (advokátní tarif), za 8 úkonů právní služby po 1 740 Kč, 8× paušál po 300 Kč (převzetí zastoupení a příprava, písemné vyjádření z [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], sepis právního rozboru z [datum], porada s klientem z [datum], doplnění vyjádření žalovaného z [datum], účast na soudním jednání dne [datum] a [datum] a 21% DPH ve výši 3 427,20Kč, celkem 19 747,20 Kč.