7 C 231/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 16 624 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 624 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 544 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 8 350,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou, došlou soudu dne [datum] (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala na žalovaném zaplacení částky 16 624 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným distančním způsobem na adrese [webová adresa] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému dne [datum] částku 12 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a Sazebník. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 240 Kč a zaplatit poplatek ve výši 165 Kč za sjednanou volitelnou službu„ Presto“ a poplatek ve výši 110 Kč za sjednanou volitelnou službu„ Klidné spaní“ a poplatek ve výši 29 Kč za službu„ Informační SMS servis“. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného zejména prostřednictvím informací získaných od žalovaného a dále lustrací žalovaného v centrální evidenci exekucí, v interním registru historie klienta a kontrolou předloženého dokladu v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Splatnost úvěru byla sjednána na [datum], žalovaný však žalobkyni neuhradil ničeho. Dle čl. 6 Všeobecných obchodních podmínek a čl. 3 Sazebníku má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, kterou žalobkyně požaduje pouze za prvních 90 dní prodlení. Před podáním žaloby byl žalovaný upomínán o zaplacení. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 12 000 Kč a poplatků v celkové výši 3 240 Kč, smluvní pokuty za prodlení ve výši 0,1 % denně z částky denně z částky 12 000 Kč od [datum] do [datum] v celkové výši 1 080 Kč a dále úroku z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z částky 15 544 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal bez nařízení jednání, když měl za to, že byly splněny zákonné předpoklady pro takový postup dle ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum], Souhlasu se zpracováním osobních údajů a Údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal k úvěru uhradit i poplatek ve výši 3 510 Kč (při čerpání úvěru v plné výši), poplatek za službu„ Presto“ ve výši 165 Kč, poplatek za službu„ klidné spaní“ ve výši 110 Kč měsíčně a za službu„ Informační SMS servis“ ve výši 29 Kč měsíčně, a to do [datum].

5. Ze Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně bylo zjištěno, že v čl. 6 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení a povinnost žalovaného hradit v případě prodlení i účelně vynaložené náklady.

6. Ze Sazebníku platného od [datum] bylo zjištěno, že poplatek za službu„ Presto“ činí 165 Kč, poplatek za službu„ Informační SMS servis“ činí 29 Kč měsíčně a poplatek za službu„ Klidné spaní“ činí 110 Kč měsíčně.

7. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalobkyně žalovanému dne [datum] vyplatila částku 12 000 Kč.

8. Z Fotokopie občanského průkazu žalovaného a Výpisu o posouzení úvěruschopnosti a identifikovatelných příjmů bylo zjištěno, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného činí 32 898 Kč.

9. Z Výzvy k úhradě před podání žaloby a Podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení.

10. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dluh plnil, proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že neuhradil ničeho.

11. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Soud nemá důvod pochybovat o věrohodnosti a průkaznosti žalobkyní předložených listin, když ostatně ani žalovaný neuvedl nic, co by mělo věrohodnost tvrzení žalobkyně zpochybnit. Z dalších před soudem provedených důkazů soud nezjistil další skutečnosti rozhodné pro předmět tohoto řízení.

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 12 000 Kč (úvěr), kterou se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit poplatek ve výši 3 510 Kč (výše poplatku při plném čerpáním úvěru) a dále poplatky za volitelné služby, tj. poplatek za službu„ Presto“ ve výši 165 Kč, za službu„ Klidné spaní“ ve výši 110 Kč měsíčně a za službu„ Informační SMS servis“ ve výši 29 Kč měsíčně, a to nejpozději do [datum]. Pro případ prodlení s úhradou se žalovaný zavázal uhradit rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení. Žalovaný však na dlužnou částku neuhradil ničeho.

13. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17. Podle § 2 odst. 1 o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

19. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

23. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Podle § 1968 věty první o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.

25. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

27. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

28. V rámci právního posouzení věci se soud se nejprve zabýval platností uzavřené smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 86 odst. 1 z. s. ú., neboť žalovanému při uzavírání předmětné smlouvy o úvěru vzhledem k prokázaným skutečnostem bez pochybností svědčilo postavení spotřebitele. Přitom soud dospěl s ohledem na provedené dokazování k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně bylo dostačující, neboť tato kromě údajů poskytnutých samotným žalovaným vycházela i z dostupných registrů, z nichž bylo možno kredibilitu žalovaného ověřit objektivně. Soud proto uzavřel, že žalobkyně splnila podmínky uvedené v § 86 odst. 1 z. s. ú., za nichž bylo možné úvěr žalovanému poskytnout.

29. Dále soud přistoupil k posouzení žalobkyní uplatněného práva na peněžité plnění, přitom dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, neboť mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o.z., žalobkyně své povinnosti z této smlouvy dostála a poskytla žalovanému úvěr, ten byl čerpán toliko ve výši 12 000 Kč, avšak žalovaný ve stanovené lhůtě úvěr a poplatky s ním spojené nevrátil, čímž se dostal do prodlení ve smyslu ust. § 1968 věty první o. z., v jehož důsledku vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a dále i na ujednanou smluvní pokutu ve smyslu ust. § 2048 o. z. a dále na poplatky za žalovaným objednané služby, které byly s úvěrem spojeny a jejích výše byla stanovena smlouvou o úvěru.

30. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud výrokem I. tohoto rozsudku tak, že žalobě v celém jejím rozsahu vyhověl, neboť uzavřel, že byla podána zcela důvodně.

31. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 350, 40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 16 624 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 780 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 240 Kč ve výši 1 310, 40 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.