7 C 255/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno . sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení částky 19 187 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 557 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 114, 39 Kč od 29. 5. 2023 do 13. 6. 2023 a spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 557 Kč od 14. 6. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 630 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 11, 76 Kč od 29. 5. 2023 do 13. 6. 2023 a spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 630 Kč od 14. 6. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 13. 6. 2023 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne 7. 9. 2022 s žalovaným úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr ve výši úvěrového rámce 15 000 Kč. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem, avšak identita žalovaného byla dostatečně ověřena, a to jednak na základě dokladů, které byly žalobkyni zaslány (kopie občanského průkazu) a dále k uvěření identity žalovaného došlo k převodu jedné koruny z bankovního účtu evidovaného na jméno žalovaného. Úvěrovou smlouvou se žalovaný zavázal k úhradě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč. Úvěr byl odeslán prostřednictvím služby , Anonymizováno, na účet žalovaného, v tomto případě byla částka 15 000 Kč zaslána dne 7. 9. 2022 na číslo účtu uvedené v úvěrové smlouvě, a to č.ú. , Anonymizováno, Dále byly v úvěrové smlouvě sjednány následující poplatky. Poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, za který je úvěr poskytnut do 60 minut od ověření identity klienta, poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč umožňuje klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost aktuální splátky o měsíc a poplatky za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně. Úrok byl sjednán ve výši 735 Kč, a to pevnou částkou pouze v rámci druhé až osmé splátky, jinak úvěr nebyl úročen v rámci dalších splátek. Úvěr měl být splacen v 24 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný na úvěr uhradil toliko dne 12. 10. 2022 částku 1 767 Kč a dne 14. 12. 2022 částku 4 316 Kč. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 13 125 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 196 Kč, úroků v celkové výši 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k plnění před podáním žaloby, žalovaný však dlužnou částku neuhradil.

2. Soud usnesením ze dne 18. 12. 2023, č.j. 7 C 255/2023-28 vyzval žalovaného, aby se k podané žalobě vyjádřil. Současně jej vyzval, aby soudu sdělil, zda souhlasí s tím, aby o věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, bude mít za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Citované usnesení spolu s žalobou bylo žalovanému vhozeno do poštovní schránky dne 25. 1. 2024, účinky doručení citovaného usnesení však nastaly ke dni 19. 1. 2024. Žalovaný nijak na výzvu soudu nereagoval, k podané žalobě se nevyjádřil, na svou obranu ničeho neuvedl.

3. Soud věc projednal při jednání dne 5. 4. 2024, k tomuto jednání se žalovaný nedostavil, žalobkyně se z jednání omluvila.

4. Soud věc projednal a na základě provedených (listinných) listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu.

5. Žalobkyně je českou právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku v oddílu B, vložka 4401, jejímž předmětem činnosti je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (zjištěno z úplného výpisu z obchodního rejstříku). Mezi žalobkyni a žalovaným byla dne 7. 9. 2022 uzavřena úvěrová smlouva distančním způsobem, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši úvěrového rámce 15 000 Kč na bankovní účet žalovaného (zjištěno z úvěrové smlouvy). Úvěr ve výši sjednaného úvěrové rámce byl žalobkyní vyplacen na účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě, č.ú. , Anonymizováno, , přičemž jde bankovní účet vedený na jméno žalovaného (zjištěno z potvrzení , Anonymizováno, o provedené platbě na č.l. 32). Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to jednak dotazem na žalovaného, který uvedl, že je osobou samostatně výdělečně činnou z dosahovaným příjmem 25 000 Kč měsíčně, otcem dvou dětí, a výdělkové poměry osoby obývající s žalovaným společnou domácnost jsou 22 000 Kč měsíčně, že nedluží jiným společnostem, dále žalobkyně provedla ověření úvěruschopnosti žalovaného v rámci insolvenčního rejstříku, nebankovního registru klientských informací, v rejstříku SOLUS (registr dlužníků) a registru CRIBIS s výsledkem, že s žalovaným není vedeno exekuční řízení (zjištěno z potvrzení o ověření bonity klienta zpracovaného , jméno FO, , vedoucím oddělení řízení rizik ze dne 13.6.2023). V úvěrové smlouvě mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána doplňková služba Express výplata, dále doplňková služba SMS servis a Doplňková služba Bezpečná splátka (zjištěno z úvěrové smlouvy a ze splátkového kalendáře k úvěrové smlouvě). Podle úvěrové smlouvy se za doplňkové služby zavázal žalovaný uhradit 199 Kč za službu Express výplata, a dále za službu SMS servis částku 49 Kč měsíčně, splatnou vždy s pravidelnou splátkou úvěru, a za službu Bezpečná splátka částku 99 Kč měsíčně splatnou vždy s příslušnou splátkou poskytnutého úvěru (zjištěno ze splátkového kalendáře, který je součástí úvěrové smlouvy). Pokud jde o úrok z úvěru, ten byl sjednán pevnými částkami ve výši 735 Kč (49 Kč za každých půjčených 1 000 Kč), a byl v takto sjednané výši sjednán se splatností ke dni 2 – 8 splátky s tím, že v případě 1 a 9 -24 splátky úrok z úvěru již placen není (zjištěno z úvěrové smlouvy, str. 1). Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 495 Kč, celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, při řádném splácení úvěru, jak bylo ujednáno, byla dojednána na 24 391 Kč (zjištěno z úvěrové smlouvy). V části Náklady úvěru bylo dále sjednáno, že je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 500 Kč, dostane- li se do prodlení s úhradou splátky nebo jiné platby z úvěrové smlouvy. Dále bylo v rámci Sazebníku k úvěrové smlouvě sjednáno, že žalobkyně má právo na účelně vynaložené výdaje spojené s vymáháním, přičemž výše účelně vynaložených nákladů je ke dni uzavření úvěrové smlouvy vypočtena minimálně na 100 Kč za měsíc vymáhání (Zjištěno se Sazebníku). Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky, tato výzva byla žalovanému zasílána dne 2. 5. 2023 (zjištěno z výzvy k plnění ze dne 28.4.2023 a podacího archu). Způsob plateb provedených žalovaným byl žalobkyni započítáván jak je uvedeno ve Výpisu čerpání, splátek a úhrad, a tento odpovídá ujednáním uvedeným v úvěrové smlouvě v části „ Jak budete splácet“ (zjištěno z Přehledu čerpání, splátek a úhrad a z úvěrové smlouvy). Žalobkyně žalovaného několikrát upomínala o provedení úhrad dlužných částek, naposledy pak výzvou právního zástupce žalobkyně (zjištěno z upomínek žalovaného a z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně)

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

7. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

9. Podle § 2 odst. 1 o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

11. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 1968 věty první o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.

16. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

19. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalovaného sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 z. s. ú. , neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu z. s. ú., kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel. Dle závěrů soudu bylo zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně dostatečné, když žalobkyně nejenže vyžádala informace od žalovaného, přičemž nelze klást žalobkyni k tíži, důvěřuje-li žalovanému coby smluvnímu partnerovi v jeho tvrzeních o dosažených příjmech, ale provedla i příslušné lustrace s negativním výsledkem. Takové zkoumání považuje soud za dostatečné, a to zejm. i vzhledem k výši poskytnutého úvěru (15 000 Kč). Ve věci tudíž bylo prokázáno, že žalobkyně dostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 z. s. ú. a že tak splnila podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalovanému poskytnout. Současně se též soud zabýval otázkou, zda úvěrová smlouva byla uzavřena žalovaným, a to s ohledem na distanční způsob jejího uzavření, kdy dospěl k závěru, že tomu tak bylo, neboť žalovaný k uzavření smlouvy poskytl k ověření totožnosti kopii občanského průkazu, ale hlavně částka poskytnutého úvěru byla prokazatelně poskytnuta na účet uvedený v úvěrové smlouvě, který je veden na jméno žalovaného. Soud tedy neměl pochybnosti o tom, že tím, kdo tímto způsobem projevil vůli smlouvu o úvěru zavřít, byl skutečně žalovaný.

20. Dále soud dále posuzoval oprávněnost samotného nároku žalobkyně a dospěl k závěru, že žaloba je z převážné části důvodná, když mezi účastníky řízení platně vznikl závazek z úvěrové smlouvy, žalobkyně prokazatelně poskytla žalovanému úvěr, ten jej však ve stanovené lhůtě nevrátil, čímž se dostal do prodlení ve smyslu ust. § 1968 věty první o. z., v jehož důsledku vznikl žalobkyni nárok rovněž na zákonný úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ten žalobkyně v žalobě požadovala až od 29.5.2023, jakkoliv předžalobní výzvu žalovanému zaslal již dne 2.5.2023. Pokud jde o výši žalované částky, tu soud shledal oprávněnou a souladnou s uzavřenou úvěrovou smlouvou pokud jde o nesplacenou jistinu ve výši 13 125 Kč, dále pokud jde o poplatky za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč (= 4 x 99 Kč), poplatek za SMS servis ve výši 196 Kč (= 4 x 49 Kč), úroku v celkové výši 2 940 Kč (= 4 x 735 Kč), smluvních pokut ve výši 1 500 Kč (= 3 x 500 Kč), avšak v části v níž se žalobce domáhal úhrady účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč, dospěl soud k závěru, že tato částka není oprávněná v celé své výši. Žalobce dle jeho tvrzení účelně vynaložené náklady na vymáhání účtuje za každý měsíc (10/2022, 11/2022, 1/2023, 2/2023 a 3/2023) vymáhání ve výši 300 Kč s tím, že za zesplatňovací dopis účtuje částku 130 Kč, celkem však (po započítání žalovaným provedených úhrad) požaduje 1 030 Kč. V sazebníku soudních poplatků však bylo sjednáno, že výše nákladů na vymáhání je dle skutečně provedených úkonů, minimálně ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání. V měsíci říjnu 2022 žalovaný uhradil částku 1 767 Kč (pokrývá splátku i poplatky), tudíž v tomto měsíci nemohlo dojít k vymáhání dluhu, k tomu mohlo dojít až v listopadu 2022, přičemž v prosinci 2022 žalovaný opět hradil dle úvěrové smlouvy částku 4 316 Kč, tedy ani v prosinci nemohl být dluh žalovaného vymáhán (za prosinec 2022 žalobkyně ostatně náklady za vymáhání nepožaduje), tedy žalobkyně je podle úvěrové smlouvy oprávněna požadovat náklady na vymáhání toliko za 4 měsíce, a to jen ve výši 100 Kč dle Sazebníku, pokud nedoložila jinou výši účelně vynaložených nákladů. To žalobkyně neučinila a protože se z jednání omluvila, nemohlo jí být poskytnuto příslušné procesní poučení, aby v tomto směru doplnila tvrzení a označila důkazy. Soud proto co do nákladů spojených s vymáháním pohledávky shledává oprávněnou toliko částku 400 Kč (= 4 x 100 Kč za 4 měsíce vymáhání, a to dle Sazebníku, jiná výše nákladů prokázána nebyla), a co do zbytku vyčíslení této položky žalované částky, tj. co do částky 630 Kč (= 1 030 – 400) tuto částku shledává neoprávněnou a to včetně příslušenství, tj. jak kapitalizovaného, tak zákonného úroku z prodlení.

21. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud výrokem I. tohoto rozsudku tak, že žalobkyni přiznal peněžité plnění ve výši 18 557 Kč (= 19 187 – 630) s příslušenstvím a výrokem II. tohoto rozsudku žalobu co do částky 630 Kč s příslušenstvím zamítnul (viz. shora).

22. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

23. O náhradě nákladů soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla neúspěch jen v nepatrné části, přiznal plné právo na náhradu nákladů řízení, jejich výše je dána zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náhradou za právní zastoupení advokátem, kterému podle § 14b vyhl. MS ČR č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.) náleží odměna za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v ust. § 11 a.t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) ve výši 300 Kč, a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z uvedených úkonů právní služby, a dále náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč, celkem tedy náhrada nákladů soudního řízení činí 2 252 Kč.