Obvodní soud pro Prahu 6 · Rozsudek

7 C 257/2024

č. j. 7 C 257/2024-59

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-04-04 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH06:2025:7.C.257.2024.59

Citované zákony (8)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobce: Jméno žalobce A , IČO IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A insolvenční správce dlužníka Jméno žalobce B ., IČO IČO žalobce B sídlem Adresa žalobce B zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení částky 43 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobci částku 43 000 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 5. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 123 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované , Jméno advokáta B, , advokáta.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 2. 9. 2024 se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že je insolvenčním správcem dlužníka , Jméno žalobce B, ., IČO , IČO žalobce B, , sídlem , Adresa žalobce B, (dále jen Dlužník). Tvrdil, že Dlužník odeslal na účty žalované celkem žalovanou částku jako zápůjčky na základě dohody o financování projektu Rezidence U hvězdy. Zápůjčky byly odeslány z účtu Dlužníka. Dlužník zápůjčku nevrátil, proto se její vrácení žalobce domáhal žalobou včetně zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího pod ni prohlášení konkurzu na majetek Dlužníka.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok uplatněný žalobcem neuznává. Odmítla, že by uzavřela smlouvy o zápůjčce s Dlužníkem na základě Dohody o financování projektu , Anonymizováno, . Namítala, že žalobkyně v žalobě ani neuvádí titul, na jehož základě měly být tvrzené zápůjčky poskytnuty, stejně jako to, že by mělo dojít k faktickému poskytnutí tvrzených zápůjček. Dále žalovaná z procesní opatrnosti vznesla námitku promlčení, kdy poukázala na to, že nemovitosti na uvedený projekt , Anonymizováno, byly zakoupeny v roce 2016, žaloba je podávána až v roce 2024, tedy po uplynutí obecné promlčecí lhůty 3 let.

3. K výzvě soudu žalobce doplnil tvrzení potud, že Dlužník byl od 21. 10. 2017 do 13. 4. 2021 společníkem společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále , Anonymizováno, ) a tato společnost byla jediným akcionářem Dlužníka. Dlužník poskytl žalované zápůjčku 43 000 000 Kč, přičemž bylo sjednáno, že zápůjčka bude vrácena, jakmile dojde k ukončení účasti Dlužníka , Anonymizováno, , k čemuž došlo dne 8. 2. 2021, kdy převod podílů byl do obchodního rejstříku zapsán dne 13. 4. 2021. Žalovaná částka se tak stala splatnou dne 13. 4. 2021. K námitce promlčení uvedl, že je v rozporu s dobrými mravy. K dotazu soudu pak při jednání doplnil, že o pohledávce uplatněné žalobou se dozvěděl již v listopadu 2023, jak uváděl ve zprávě o hospodářské situaci dlužníka a současně tvrdil, že touto zprávou byla pohledávka uplatněna.

4. Soud věc projednal a na základě provedeného dokazování, kdy provedené důkazy hodnotil postupem podle ust. § 132 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu věci.

5. Z usnesení Městského soudu v Praze č.j. , spisová značka, ze dne 4. 9. 2023 soud zjistil, že na majetek Dlužníka byl prohlášen konkurz a insolvenčním správcem Dlužníka byl ustanoven žalobce.

6. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že dne 2. 4. 2019 byla na tento účet připsána částka 43 000 000 Kč z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno , jméno FO, a obratem byla poukázána na účet č. , hodnota, viz. dále).

7. Z výpisu z běžného účtu č. , hodnota, soud zjistil, že tento je evidován na společnost , Anonymizováno, Na tento účet byla ze strany Dlužníka (účet č. , hodnota, ) připsána dne 2. 4. 2019 částka 43 000 000 Kč. Tentýž den pak tato částka obratem odchází na účet č. , hodnota, vedený na jméno společnosti , právnická osoba, . s poznámkou vratka zápůjčky ovládající osoby.

8. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti , Anonymizováno, soud zjistil, že ukončení majetkové účasti Dlužníka v této společnosti bylo do obchodního rejstříku zapsáno dne 13. 4. 2021, a to na základě smlouvy o převodu obchodního podílu v , Anonymizováno, uzavřené dne 8. 2. 2021 mezi , jméno FO, jako nabyvatelem a Dlužníkem.

9. Z dohody o narovnání ze dne 25. 11. 2020 soud zjistil, že touto dohodou byly narovnány vzájemné vztahy mezi Dlužníkem, , jméno FO, , , jméno FO, , , právnická osoba, ., , Anonymizováno, . V této listině jsou popsány převody částky 43 000 000 Kč, kdy , jméno FO, v dohodě o narovnání prohlásil, že poskytl Dlužníku částku 43 000 000 Kč, Dlužník prohlásil, že poskytl , Anonymizováno, částku 43 000 000 Kč a , Anonymizováno, prohlásila, že poskytla , právnická osoba, . částku 43 000 000 Kč. Podpisy jednajících osob dle dohody o narovnání jsou úředně ověřeny. Žalovaná vůbec není smluvní stranou této dohody.

10. Z účastnického výslechu jednatele žalované , jméno FO, soud zjistil, že dohoda o narovnání byla uzavřena proto, že , jméno FO, a , jméno FO, měli firemní záležitosti v nepořádku. Potvrdil, že na účet žalované žalovaná částka nikdy nepřišla a žádné takové skutečnosti nebyly zjištěny ani z dostupné dokumentace žalované.

11. Soud pro nadbytečnost neprovedl výslech , jméno FO, , tehdejšího jednatele žalované, a to zejména na podkladě skutkových tvrzení žalobce a dále na základě provedeného dokazování, zejména listinných důkazů k pohybu částky 43 000 000 Kč mezi jednotlivými bankovními účty, resp. osobami. Z dalších důkazů soud neučinil žádná pro věc významná skutková zjištění.

12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění vyplývajících z provedených důkazů soud uzavřel, že žalobce je insolvenčním správcem Dlužníka, na jehož majetek byl prohlášen konkurz. Dále pak uzavřel, že žalobce ani po poučení podle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že tento neunáší důkazní břemeno ke svému tvrzení, že mezi žalovanou a Dlužníkem byla uzavřena smlouva a zápůjčce na částku 43 000 000 Kč a že tato částka byla skutečně poskytnuta Dlužníku a k výzvě, aby k tomuto tvrzení označil důkazy, tento svá tvrzení o právně významných skutečnostech neprokázal. Naopak v řízení bylo prokázáno, že tvrzená zápůjčka (částka) ve výši 43 000 000 Kč byla postupně převáděna mezi zcela jinými subjekty (, jméno FO, , Dlužník, , Anonymizováno, a , právnická osoba, , a to v právě uvedeném pořadí), mezi kterými tedy žalovaná vůbec nefigurovala, jak vyplynulo z předložených výpisů z účtu, o jejichž pravosti a správnosti neměl soud důvodu pochybovat, když na tyto výpisy logicky a přesvědčivě navazovala i dohoda o narovnání ze dne 25. 11. 2020, která byla opatřena úředně ověřenými podpisy jejích účastníků, včetně , jméno FO, , v níž byly zachyceny bankovní převody žalované částky, jak vyplývaly z výpisů z účtu. I z tohoto důvodu pak soud výslech , jméno FO, shledal nadbytečným, když uzavřel, že jeho účastnická výpověď by nemohla předložené listinné důkazyjakkoliv zpochybnit. Mimo to, žalobce tvrdil, že splatnost zápůjčky byla sjednána na den , datum, , žaloba však byla podána až 2. 9. 2024, a to přesto, že žalobce tvrdil, že se o pohledávce uplatněné touto žalobou dozvěděl již v listopadu 2023, tedy v době ještě kratší než tři roky od jím tvrzené splatnosti zápůjčky.

13. Po právní stránce pak soud věc posoudil následovně.

14. Podle § 229 odst. 3) písm. c) zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen InsZ) nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními insolvenční správce v době od prohlášení konkursu.

15. Ust. § 159 odst. 1 InsZ stanoví, co vše se považuje za incidenční spor. O incidenčních sporech rozhodují v prvním stupni krajské soudy podle ust. § 7a InsZ.

16. Podle ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

18. Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

19. Podle § 611 o.z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

20. Podle § 619 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

21. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

22. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

23. Soud se nejprve zabýval tím, zda ve věci je dána jeho věcná příslušnost věc projednat a rozhodnout s ohledem na skutečnost, že žalobce vystupuje v postavení insolvenčního správce dlužníka. Věcnou příslušnost věc projednat a rozhodnout pak soud dovodil z ust. § 9 odst. 1) o.s.ř., když nejde o věc uvedenou v ust. § 9 odst. 2 o.s.ř. a současně ani o incidenční spor, jak jej vymezuje ust. § 159 odst. 1 InsZ s ohledem na ust. § 7a InsZ.

24. Soud se proto dále zabýval tím, zda věc lze s ohledem na tvrzení žalobce posoudit podle ust. § 2390 o.z. a dospěl k závěru, že žalobce ve věci neprokázal, že by mezi Dlužníkem a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Ničemu takovému pak z provedeného dokazování ani nic nenasvědčovalo, když převody částky 43 000 000 Kč byly realizovány mezi zcela jinými subjekty odlišnými od žalované. Na tomto místě pak soud připomíná, že zápůjčka je tzv. „reálným kontraktem“, v jehož případě je nutno prokázat skutečné „přenechání“ zápůjčky dlužníku (k tomu srovnej § 2390 o.z.). Nic takového však v řízení prokázáno nebylo, a to ani k výzvě a poučení soudu podle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř., resp. tato zásadní skutečnost byla v řízení vyvrácena, když převodů žalované částky se žalovaná vůbec neúčastnila. Již sama tato skutečnost nutně musela vést k zamítnutí žaloby (bez dalšího).

25. Pro úplnost pak soud dodává, že i kdyby se žalobci tvrzení o vzniku smluvního vztahu ze zápůjčky (§ 2390 o.z.) prokázat podařilo, došlo k promlčení nároku na její vrácení ve smyslu ust. § 690 o.z., neboť nárok na vrácení zápůjčky nebyl uplatněn v obecné promlčení lhůtě 3 let podle ust. § 629 odst. 1 o.z. Sám žalobce tvrdil, že splatnost tvrzené zápůjčky měla nastat dne 13. 4. 2021, uvedeného dne mohlo být tvrzené právo ze strany Dlužníka vykonáno poprvé (úpadek a konkurz Dlužníka byly prohlášeny usnesením insolvenčního soudu až ze dne 4. 9. 2023), v takové případě by obecná promlčecí lhůta uplynula dne 13. 4. 2024.

26. Dále soud uvádí, že námitka promlčení vznesena žalovanou, nemůže být ani v rozporu s dobrými mravy za situace, kdy se žalobce dle jeho tvrzení o pohledávce z tvrzené zápůjčky dozvěděl v listopadu 2023, tedy ještě v době, kdy promlčecí lhůta neuplynula a nic mu nebránilo v tom, aby nárok na její vrácení žalobou uplatnil v obecné promlčecí lhůtě 3 let podle ust. § 619 a § 629 o.z. Je třeba i odmítnout tvrzení, že nárok byl uplatněn zprávou o hospodářské situaci dlužníka, když takový úkon v insolvenčním řízení nelze považovat za uplatnění práva orgánu veřejné moci ve smyslu ust. § 648 o.z., čehož si zjevně musel být vědom i žalobce, když následně podal i právě projednávanou žalobu.

27. Ze všech shora rozvedených důvodu soud shledal žalobu nedůvodnou, když své rozhodnutí založil primárně na tom, že žalobce neprokázal, že by mezi Dlužníkem a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce a zápůjčka ve výši žalované částky byla žalované skutečně „přenechána“. Soud proto žalobu zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 123 900 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 000 000 Kč sestávající z částky 61 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 61 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 4. 4. 2025 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a.

29. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř., místo plnění náhrady nákladů pak podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.