7 C 26/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované osoby 1/0 pro zaplacení částky 140 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 920 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 920 Kč od 26.9.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal na žalované zaplacení 129 480 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 35 880 Kč od 26.9.2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 46 800 Kč od 26.10.2021 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 46 800 Kč od 26.11.2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu soudního řízení.

1. Žalobou došlou soudu prvního stupně dne 1. 2. 2022 se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou uzavřel dne 11. 3. 2020 nájemní smlouvu ve znění pozdějších dodatků, na jejímž základě měla žalovaná v pronájmu rodinný dům na adrese , adresa, . Doba nájmu byla stanovena od 1.4.2020 do 31.3.2026. Nájemné bylo sjednáno ve výši 46 800 Kč měsíčně se splatnosti do 25. dne měsíce předcházejícího měsíci, za který se nájemné hradí. Žalovaná odevzdala předmět nájmu dne 7.10.2021 na základě elektronického sdělení. Toto sdělení žalobce akceptoval jako výpověď, i když jej za řádně podanou výpověď považovat nelze. Poslední řádná platba nájemného byla provedena dne 16.8.2021. Dne 15.11.2021 žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky za období od 1.10.2021 do 31.12.2021, tedy za dobu tříměsíční výpovědní doby s tím, že na nájemné za měsíc září byla započtena jistota složená žalovanou.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobce neuznává, neboť žalobce řádně neplnil nájemní smlouvu, nedodával řádně a včas vyúčtování služeb, účelově tajil platby za pronájem, chybně oznamoval stavy měřidel a upíral řádné užívání nemovitosti. Při jednání soudu dne 25. 10. 2023 pak svou obranu upřesnila tvrzením, že dne 4. 10. 2021 jí byla žalobcem zaslána výzva, aby rodinný dům vyklidila s tím, že pakliže tak neučiní zajistí si žalobce vyklizení dotčené nemovitosti prostřednictvím Policie České republiky, a to pak bylo důvodem, proč žalovaná pronajatou nemovitost vyklidila, opustila a toto oznámila žalobci. Ke skončení nájemního vztahu tak došlo na základě výzvy žalobce k okamžitému opuštění předmětu nájmu, které žalovaná vnímala jako vyhnání z předmětu nájmu a hrubé porušení nájemní smlouvy ze strany pronajímatele, byť připustila, že dlužila nájemné za jeden měsíc, a to září 2021.

3. Soud věc projednal při jednáních dne 25. 10. 2023 a 27. 3. 2023 a na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o pronájmu rodinného domu ze dne 11. 3. 2020 ve znění dodatků č. 1 k této smlouvě ze dne 8. 12. 2020 má soud za prokázáno, že touto smlouvou žalobce v postavení pronajímatele přenechal žalované jako nájemci do užívání rodinný dům na adrese , adresa, za účelem uspokojení bytových potřeb statutárního orgánu žalované. Dobá nájmu byla sjednána od 1. 4. 2020 do 31. 3. 2021 a nájemné ve výši 45 000 Kč. Z Dodatku č. 1 k nájemní smlouvě má soud za prokázano, že doba nájmu byla prodloužena do 31. 3. 2026 a nájemné počínaje dnem 1. 4. 2021 do 31. 3. 2022 bylo navýšeno na částku 46 800 Kč. Nájemní smlouvou bylo sjednáno, že nájemní vztah zanikne uplynutím doby nájmu, písemnou dohodou mezi stranou pronajímatele a stranou nájemce, písemnou výpovědi za podmínek stanovených nájemní smlouvou nebo právními předpisy. Nájemce byl povinen vyklidit předmět nájmu poslední den sjednané, popř. zkrácené doby nájmu a předat jej ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k běžnému opotřebení a předat pronajímateli klíče od nemovitosti, o předání měl být sepsán předávací protokol. Po dobu trvání nájemní smlouvy byla jako korespondenční adresa žalované sjednána adresa RD.

5. Z exportu transakční historie , právnická osoba, za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 soud zjistil, že poslední nájemné bylo žalovanou uhrazeno za srpen 2021, a to dne 16. 8. 2021.

6. Z přípisu žalované ze dne 7. 10. 2021 má soud za prokázáno, že tímto přípisem žalovaná žalobci sdělila, že předmět nájmu ke dni 7. 10. 2021 vyklidila a tento je žalobci k dispozici. Současně touto listinou žalobci sdělila, že zámkové vložky ve vstupních dveřích a garážových vratech jsou shodné, jako na počátku nájmu a dále mu sdělila stavy měřičů médií odebíraných spolu s užíváním rodinného domu a předložila mu protokoly k přepisů odběru těchto médií. Doručení tohoto sdělení žalobci má soud za prokázáno na základě tvrzení žalobce, že mu toto sdělení bylo doručeno elektronickou cestou dne 7. 10. 2021, jakož i z toho, že šlo o listinu předloženou k důkazu samotným žalobcem.

7. Z výpisu whatsappové komunikace mezi žalobcem a žalovanou na str. 6 – 12 příloh žalované, která je doložena screenshoty obrazovky mobilního telefonu zejm. na str. 13 příloh žalované, má soud za prokázáno, že zprávami ze dne 5. 10. 2021 žalobce vyzval žalovanou ke sdělení termínu předání domu s tím, že v opačném případě zavolá policii ČR a dům si za asistence policie převezme s tím, že v rámci závěrečného předání věří ve slušné jednání na úrovni. Následně pak zprávami ze dne 6. 10. 2021 žalobce žalované sdělil, že potvrzuje schůzku „zítra“ (tj. 7. 10. 2021), nemůže jen v období od 10 hod. do 12:30 hod., jinak se časově přizpůsobí a následně pak potvrdil termín schůzky dne 7. 10. v 17:00 hod. Přitom z této komunikace má soud za prokázáno, že vztahy mezi účastníky byly ještě v září 2021 korektní, ještě dne 23.9.2021 žalobce domlouval se žalovaným práce na zahradě u rodinného domu, kdy chtěl pracovat na zahradě na tmelení a nátěru s pracovníky, které bude mít pod dohledem.

8. Z urgence uhrazení nájemného ze dne 6. 10. 2021 má soud za prokázáno, že touto listinou žalobce urgoval zaplacení dlužného nájemného za měsíce září a říjen 2021 s tím, že pokud dlužné nájemné za toto období nebude uhrazeno do 7. 10. 2021, bude tato skutečnost považována za hrubé porušení nájemní smlouvy a nájemní smlouva bude rozvázána a nájemné vymáháno soudně. Urgence byla žalované zaslána na adresu , adresa, a na adresu , adresa, .

9. Z výzvy k úhradě žalované částky ze dne 15. 11. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána právním zástupcem k úhradě žalované částky. Z doručenky má soud za prokázáno, že výzva byla žalované doručena dne 27. 12. 2021.

10. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné pro věc významné skutečnost a proto je ani dále nehodnotil.

11. Závěr soudu o skutkovém stavu věci v podrobnostech koresponduje se shora rozepsanými skutkovými zjištěními a lze jej shrnout následovně. Žalovaná užívala na základě nájemní smlouvy uzavřené se žalobcem rodinný dům ve vlastnictví žalobce. Nájemné za rozhodné období bylo sjednáno ve výši 46 800 Kč měsíčně. Žalovaná poslední nájemné uhradila za srpen 2021 a dlužila nájemné za měsíc září 2021 a od 25. 9. 2021 rovněž za říjen 2021. Takový závěr ostatně vyplýval i ze shodných tvrzení účastníků. Vztahy mezi účastníky byly přinejmenším korektní, avšak následně dne 5.10.2021 žalobce vyzval žalovaného k okamžitému předání domu resp. zaslání termínu předání, a to s dovětkem, že v opačném případě volá polici ČR a dům si převezme za její asistence, a v návaznosti na tuto komunikaci potvrdil datum schůzky 7.10.2021. Soud s ohledem na obsah prokázané komunikace nemá nejmenší důvod pochybovat, že schůzka měla být uskutečněna za účelem předání a převzetí domu. Na výzvu žalobce reagovala žalovaná tak, že dům vyklidila a žalobci zaslala elektronickou cestou sdělení, že dům je vyklizen, klíče jsou zanechány v domě a že tímto okamžikem považuje dům za předaný.

12. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících zákonných ustanovení.

13. Podle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

14. Podle ust. § 2217 o.z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

15. Podle ust. § 559 o.z. platí, že každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

16. Podle ust. § 562 o.z. platí, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

17. Podle ust. § 545 o.z. platí, že právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

18. Podle ust. § 547 o.z. platí, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

19. Soud na základě shora uvedených zákonných ustanovení dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva na předmětný rodinný dům podle ust. § 2201 o.z., na jejímž základě se žalovaná zavázala hradit nájemné ve výši 46 800 Kč měsíčně, a to v souladu s ust. § 2217 o.z. S ohledem na to, že se žalovaná dostala do prodlení s placením nájmu za měsíc září a říjen 2021, sdělil žalobce žalované, že žádá okamžité předání domu, jinak si jej převezme za asistence policie ČR. To učinil žalobce prostřednictvím whatsapp komunikace, kdy tuto formu soud posoudil jako právní jednání učiněné elektronickými (popř. jinými technickými) prostředky ve smyslu ust. § 562 o.z., které zachovávají písemnou formu právního jednání, neboť je z něj zřejmé, jaký je obsah právního jednání (návrhu žalobce) i kdo je jednající osobou. Současně pak takové jednání žalobce soud posoudil jako písemný návrh žalobce na uzavření dohody o okamžitém skončení nájemního vztahu, a to ke dni 7. 10. 2021 ve smyslu ust. § 1731 o.z., kdy tento datum byl podle doložené whatsappové komunikace potvrzeným termínem schůzky mezi žalobcem a žalovanou, přičemž tomuto potvrzení termínu předcházela žádost žalobce o sdělení termínu předání domu (tedy logicky i ukončení nájemního vztahu). Soud tak nemá důvod pochybovat o tom, že na uvedené schůzce mělo dojít k fyzickému předání domu zpět žalobci a tedy ukončení nájemní smlouvy dohodou k uvedenému datu (7. 10. 2021). Na uvedený písemný návrh žalobce na předání domu (a ukončení nájmu) ke dni 7. 10. 2021 reagovala žalovaná písemným sdělením ze dne 7. 10. 2021, zaslaným žalobci elektronicky, tak, že dům vyklidila, klíče nechala v domě a dům považuje za předaný. Toto sdělení pak soud právně posoudil jako písemnou akceptaci návrhu žalobce na uzavření dohody o okamžitém ukončení nájmu předmětného domu ke dni 7. 10. 2021 a předání domu k tomuto dni zpět žalobci. Na základě uvedených právních úvah proto soud dospěl k závěru, že mezi žalovanou a žalobcem byla formou písemného návrhu žalobce ze dne 5.10.2021 na okamžité ukončení nájemní smlouvy a předání domu (zaslaného prostřednictvím aplikace whatsapp) a jeho akceptace sdělením žalované ze dne 7.10.2022 (které bylo žalobci zasláno elektronickou cestou) došlo ve smyslu ust. § 562 o.z. k uzavření písemné dohody o ukončení nájemní smlouvy k datu 7. 10. 2021 a k tomuto datu tak došlo k zániku nájemního vztahu založeného nájemní smlouvou. Tím byl naplněn jeden z důvodů ukončení vztahu založeného nájemní smlouvou, jak je uveden v čl. IX. odst. 1 nájemní smlouvy, a to uzavřením písemné dohody mezi pronajímatelem a nájemcem, na tomto závěru nemůže podle názoru soudu ničeho změnit ani to, že žalovaná dům předala žalobci distančně (zanecháním klíčů v domě) a o předání nebyl sepsán předávací protokol. Žalobce nemohl oprávněně vnímat sdělení žalované ze dne 7.10.2021 jako výpověď nájemní smlouvy, která presumuje zánik nájmu uplynutím výpovědní doby, v níž je nájemce oprávněn předmět nájmu ještě užívat, a nemohl jej tudíž takto akceptovat, jak uvedl v žalobě, a to již jen z toho důvodu, že se na žalované domáhal okamžitého předání domu, tedy okamžitého skončení nájmu. Je třeba přihlédnout i k tomu, že žalovaná plně vyhověla požadavku žalobce na okamžité předání domu, kterého se žalobce domáhal dokonce s dovětkem, že jinak si dům převezme za asistence policie ČR. Předmětem žalobního návrhu bylo dlužné nájemné za měsíce říjen až prosinec 2021. Vzhledem k tomu, že soud na základě zjištěného skutkového stavu (viz. shora) dospěl k právnímu závěru, že nájem zanikl ke dni 7. 10. 2021, pak žalobci výrokem I. tohoto rozsudku přiznal poměrnou částku nájemného za měsíc říjen 2021, a to za 7 dní, které nájemní smlouva podle právních závěrů soudu prvního stupně v tomto měsíci trvala, a to včetně příslušenství plynoucího od 26. 9. 2021, když nájemné za měsíc říjen 2021 bylo splatné dne 25. 9. 2021, a od 26. 9. 2021 byla proto žalovaná v prodlení se zaplacením poměrné části nájemného a ve zbývajícím rozsahu žalované částky včetně příslušenství nárok žalobce jako nedůvodný zamítl výrokem II. tohoto rozsudku. Právo žalobce na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a 1970 o.z. a jeho výše je dána nařízením vlády ČR č. 351/2013 Sb.

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., a contrario, kdy žalovaná, která měla ve věci poměrně větší úspěch, v rámci svého závěrečného návrhu výslovně uvedla, že právo na náhradu nákladů řízení neuplatňuje.