7 C 265/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A b) Jméno advokátky B , narozená Datum narození advokátky B bytem Adresa advokátky B zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného pro určení vlastnictví

I. Určuje se, že výlučným vlastníkem podílu ve výši ideální 1/2 na pozemku parc. č. , adresa, v katastrálním území , adresa, , zapsaného v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro hlavní město , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , je žalobce a).

II. Určuje se, že výlučným vlastníkem podílu ve výši ideální ½ na pozemku parc. č. , adresa, v katastrálním území , adresa, , zapsaného v katastru nemovitosti u , právnická osoba, pro hlavní město , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, na LV číslo , hodnota, , pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, je žalobkyně b).

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci a) náklady řízení ve výši 22 910 Kč k rukám právního zástupce žalobce a) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni b) náklady řízení ve výši 8 409, 50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně b) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 12. 2023 se žalobce a) domáhal na žalované určení, že je výlučným vlastníkem podílu o výši id. ½ na pozemku parc.č. , adresa, v k.ú. , adresa, (dále jen „předmětný pozemek“). Tvrdil, že k předmětnému pozemku je zapsáno duplicitní vlastnické právo ve prospěch žalované, jako jeho výlučného vlastníka. Tvrdil, že předmětný pozemek vznikl z parcely pozemkového katastru (PK) parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , kdy změnou hranic pozemkového katastru byl pozemek převeden do k.ú. , adresa, . Vlastníkem tohoto pozemku byl právní předchůdce žalobců , adresa, starší. Z původního pozemku PK parc. č. , hodnota, byla geometrickým plánem (GP) č. , hodnota, ze dne , datum, oddělena část „E“ o výměře 17 614 m2 a tato byla kupní smlouvou ze dne 20. 11. 1956 převedena ve prospěch , Anonymizováno, do správy , Anonymizováno, . Z původní parcely PK č. , hodnota, tak zbyly dvě části označené parc. č. , Anonymizováno, o výměře 9 804 m2 a parc.č. , Anonymizováno, výměře 1 875 m2. Dle GP č. , hodnota, ze dne , datum, byla dále z pozemku parc. č. , Anonymizováno, oddělena část „A“ o výměře 181 m2 a tato byla převedena na , Anonymizováno, ve prospěch , Anonymizováno, v , adresa, a zbyly pozemky parc. č. , Anonymizováno, . Pozemek parc. č. , Anonymizováno, následně přečíslován na pozemky parc. č. , adresa, , parc.č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , pozemek parc. č. , Anonymizováno, byl přečíslován na pozemek parc.č. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, byl přečíslován na pozemek parc. č. , Anonymizováno, Na základě rozhodnutí státního notářství D 1790/1966 přešly pozemky z vlastnictví , adresa, staršího do vlastnictví , adresa, mladšího a byly zapsány na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , takto došlo k přechodu vlastnictví toliko k částem pozemku PK č. , hodnota, , a to k pozemkům parc.č. , Anonymizováno, již v k.ú. , adresa, zapsaným na LV č. , hodnota, . Dle , Anonymizováno, na základě potvrzení , Anonymizováno, , právnická osoba, prohlašuje, že pozemky (tedy i předmětný pozemek) přešly podle § 17 zák. č. 229/1991 Sb., ke dni 24. 6. 1991 do správy , právnická osoba, , na podkladě toho byl založen nový list vlastnictví č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , na nějž bylo zapsáno duplicitní vlastnictví účastníků řízení. Dne 12. 6. 1996 požádal právní předchůdce žalobců o vydání pozemků vzniklých z pozemku PK parc. č. , hodnota, , na což bylo , Anonymizováno, dne 11. 12. 1996 reagováno tak, že na základě identifikace pozemků tento orgán zjistil, že pozemek PK parc. č. , hodnota, (z nějž předmětný pozemek vznikl), je ve vlastnictvím , adresa, , právního předchůdce žalobců, a jeho žádost o vydání dotčeného pozemku je tak bezpředmětnou, z čehož vyplývá, že právní předchůdce vlastnictví k předmětnému pozemku nikdy nepozbyl. Duplicitní vlastnické právo k předmětnému pozemku je tak v katastru nemovitostí zapsáno neoprávněně.

2. K podané žalobě se vyjádřil žalovaný. Tvrdil, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Namítal, že žalobce sám nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení za situace, kdy je toliko podílovým spoluvlastníkem, a účastníkem řízení nejsou všechny osoby, jichž se duplicita vlastnictví týká, odkázal k tomu na judikaturu vyšších soudů. Ve svém pozdějším vyjádření pak doplnil argumentaci potud, že v roce 1986 byla uzavřena hospodářská smlouva o převodu správy z , adresa, na , Anonymizováno, , adresa, pokud jde o části pozemku EN č. , adresa, a , Anonymizováno, díly), evidovaných na LV , Anonymizováno, . V roce 1991 , Anonymizováno, sděluje oprávněným osobám ve věci zániku užívacích práv možnost okamžitého vydání části pozemku parc. č. , hodnota, , není však zřejmé, o jakou část pozemku jde. , právnická osoba, následně dne 5. 5. 1998 zaslal návrh na zápis vlastnického práva m.j. k pozemku parc. č. , adresa, o výměře 10 643 m2 v k. ú. , adresa, . Právo správy nemovitosti vzniklo , právnická osoba, ke dni 24. 6. 1991 ze zákona č. 229/1991 Sb., a to od Státního statku hl. m. Prahy. Podle žalovaného na základě dostupných listin nelze jednoznačně uzavřít, že žalobci jsou vlastníky předmětného pozemku.

3. Podáním ze dne 17. 6. 2024 žalobce navrhl jednak přistoupení dalšího účastníka na straně žalující, a to žalobkyně b), která s přistoupením do řízení vyslovila svůj souhlas, a dále navrhl změnu žalobního návrhu tak, že se napříště domáhal určení, že každý ze žalobců je vlastníkem podílu o výši id. ½ na předmětném pozemku, s takovým návrhem žalobkyně b) souhlasila a k němu se připojila při ústním projednání věci. Soud změnu žaloby připustil usnesením vyhlášeným při jednání dne 26. 2. 2025 (viz. protokol z jednání).

4. Usnesením ze dne 25. 7. 2024, č.j. 7 C 265/2023-47 (v právní moci dne 15. 8. 2024) pak soud připustil, aby do řízení na straně žalující přistoupila žalobkyně b).

5. Soud věc projednal a na základě shodných tvrzení účastníků a provedených důkazů, které hodnotil postupem podle ust. § 132 o.s.ř. dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu věci.

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že předmětný pozemek parc. č. , adresa, v k.ú. , adresa, vznikl z parcely , Anonymizováno, č. , hodnota, , dříve evidovaného v k.ú. , adresa, . Dále bylo mezi účastníky nesporné, že původní pozemek č. , hodnota, byl celý ve vlastnictví právního předchůdce žalobců , adresa, staršího.

7. Z výpisu LV , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, soud zjistil, že k předmětnému pozemku je zapsáno duplicitní vlastnické právo ve prospěch účastníků řízení, kdy žalobci jsou každý vlastníkem podílu ve výši id. ½ každý, žalovaný je zapsaným výlučným vlastníkem předmětného pozemku. Právní titulem pro zápis vlastnického práva žalobců je uvedeno usnesení soudu o dědictví č.j. 26 D 74/2005-266, právním titulem pro zápis vlastnického práva žalovaného je ohlášení o příslušnosti hospodařit s majetkem státu ze dne 2. 1. 2013.

8. Z listiny státního notářství Praha-západ č.j. D 1790/66 soud zjistil, že vlastníkem pozemku č. , hodnota, o výměře 31 040 m2 byl , adresa, starší, právní předchůdce žalobců.

9. Ze srovnávacího sestavení parcel ze dne 25. 6. 2015 soud zjistil, že pozemek parc. č. , adresa, vznikl z pozemku PK č. , hodnota, o výměře 31 040 m2. Budou-li sečteny výměry všech soudobých pozemků vzniklých z pozemku PK č. , hodnota, , jak jsou uvedeny ve srovnávací sestavě parcel, a to v kontextu vyjádření katastrálního úřadu ze dne 25. 6. 2015, výměr zapsaných v srovnávací sestavě a výměr uvedených soudobých pozemků dle zápisu v katastru nemovitostí, pak jejich součet dá výměru 30 120 m2, která ani nedosahuje tehdejší evidované výměry pozemku PK č. , hodnota, .

10. Z rozhodnutí Státního notářství pro Prahu-západ ze dne 27. 4. 1967 soud zjistil, že v rámci nabytí pozůstalosti po , adresa, st. nabyl jeho syn , adresa, ml., mj. pozemky parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, .

11. Z usnesení obvodního soudu pro prahu 6, č.j. 26 D 748/2005-266 soud zjistil, že bylo potvrzeno nabytí majetku zanechaného , adresa, ml., a to rovným dílem jeho dědicům, kterými jsou účastníci řízení. Předmětem pozůstalosti byl mimo jiné pozemek parc. č. , adresa, v katastrálním území , adresa, o výměře 10 643 m2. Již v této době byl předmětný pozemek zapsán na duplicitním LV , Anonymizováno, pro k.ú. , adresa, .

12. Z přípisu Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 25. 6. 2015 soud zjistil, že tímto přípisem katastrální úřad potvrdil evidované převody, resp. přechody, vlastnického práva k částem parcely PK č. , hodnota, (31 040 m2). K těm došlo tak, že z původní výměry došlo k převodu části pozemku PK č. , hodnota, o výměře 17 614 m2 (dnes parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , Anonymizováno, ), dále k převodu části pozemku PK č. , hodnota, o výměře 181 m2 (dnes parc. č. , hodnota, ) a dále k převodu 1 747 m2 (dnes parc. č. , Anonymizováno, , převodní smlouva katastrem nemovitostí nedohledána). Katastrální úřad potvrdil, že pozemky parc. č. , Anonymizováno, odpovídají původnímu pozemku PK č. , hodnota, , pouze bez výše uvedených převodů jeho částí. Pozemek evidence nemovitostí EN č. , hodnota, byl veden na LV č. , hodnota, pro Čs. Stát – státní statek hl.m. Prahy, avšak pouze částí, avšak zápisem pod PolVZ , Anonymizováno, byla bez identifikace parcela , adresa, jako celek převedena na stát. V důsledku toho se pak v roce 2005 přišlo na skryté duplicitní vlastnictví, neboť díl parcely PK č. , hodnota, v podobě parcely KN č. , adresa, nebyl od , adresa, na stát převeden, a proto byl založen LV , Anonymizováno, pro duplicitní vlastnictví.

13. Z přípisu právní zástupkyně žalobce ze dne 29. 10. 2019 soud zjistil, že se žalobce před podáním žaloby pokusil o smírné vyřešení věci.

14. Z přípisu , právnická osoba, ze dne 10. 12. 2019 soud zjistil, že tento reagoval na přípis právní zástupkyně žalobce, že nemá oprávnění k posouzení vlastnického práva k předmětnému pozemku, a proto nemůže uznat nárok na vlastnické právo žalobců k předmětnému pozemku, když z dostupných podkladů vlastnické právo žalobců nevyplývá jednoznačně.

15. Z přípisu , právnická osoba, ze dne 20. 11. 2019 soud zjistil, že v této listině uvedený orgán konstatuje, že žalobci uplatnili dne 23. 7. 1991 u , adresa, nárok o zániku užívacích práv, na což bylo reagováno státním statkem tak, že pozemek PK č. , hodnota, jako část pozemku , Anonymizováno, je možno vydat ihned, na základě toho žalobci uplatnili dne 12. 6. 1996 nárok na vydání u , Anonymizováno, podle zák. č. 229/1991 Sb., na podkladě toho , Anonymizováno, provedl identifikaci parcely PK č. , hodnota, na základě srovnávacího sestavení parcel ze dne , datum, , z ní pak vyplynulo, že , adresa, byl k tomuto datu zapsán jako vlastník předmětného pozemku a žádost o vydání tak byla , Anonymizováno, z tohoto důvodu označena za bezpředmětnou. Pozemek parc. č. , adresa, vznikl oddělením z parcely č. , hodnota, , která byla vlastnicky psána na st. statek, avšak pouze její částí.

16. Z prohlášení , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že uvedený orgán konstatoval, že mj. předmětný pozemek ve výměře 10 643 m2 přešel do správy , právnická osoba, ČR podle § 17 zák. č. 229/1991 Sb., a to na podkladě potvrzení , Anonymizováno, z téhož dne, že na uvedeném pozemku tento vykonával právo hospodaření.

17. Z přípisu , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že tento subjekt reagoval ve věci zániku užívacích práv tak, že část pozemku , Anonymizováno, lze vydat ihned.

18. Z přípisu právních předchůdců žalobců ze dne 12. 6. 1996 soud zjistil, že jím byl uplatněn nárok na vydání pozemků odpovídajících dřívějšímu označení PK č. , hodnota, v k.ú. , adresa, (nově k.ú. , adresa, ). Na tento přípis bylo reagováno přípisem , Anonymizováno, ze dne 11. 12. 1996 tak, že žádost o vydání považuje za bezpředmětnou, neboť si objednal identifikaci srovnání parcel a z ní zjistil, že citované pozemky jsou ve vlastnictví , adresa, (zjištěno z přípisu , Anonymizováno, dne 11. 12. 1996).

19. Z hospodářské smlouvy na č.l. 32 spisu soud zjistil, že Okresní národní výbor Praha 6 převedl do správy Státního statku Praha správu k pozemku parc. č. , adresa, v k.ú. , adresa, (celková výměra pozemku 11 524 m2), avšak pouze pokud jde o části uvedeného pozemku zapsané na LV , Anonymizováno, , tyto části nebyly blíže specifikovány.

20. Z geometrického plánu č. 623-3387/93 soud zjistil, že tento geometrický plán byl zapsán katastrálním úřadem pod , Anonymizováno, , kdy z pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 11 424 m2 vznikly pozemky č. , adresa, o výměře 10 643 m2, č. , Anonymizováno, o výměře 115 m2, č. , Anonymizováno, o výměře 14 m2, č. , Anonymizováno, o výměře 615 m2 a č. , Anonymizováno, o výměře 137 m2, kdy pozemek parc. č. , adresa, byl napříště již jako celek zapsán na LV č. , hodnota, ve vlastnictví státu.

21. Z přípisu katastrálního úřadu na č.l. 51 spisu soud zjistil, že tento potvrdil skutečnosti uvedené již ve svém přípisu ze dne , datum, (viz. bod 12 shora.)

22. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc významné skutečnosti, a proto je ani dále nehodnotil.

23. Na základě shora uvedených skutkových zjištění pak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Předmětný pozemek bez pochybností vznikl z pozemku PK č. , hodnota, , o tom mezi účastníky nebylo sporu. Vlastnické právo k tomuto pozemku PK č. , hodnota, svědčilo výlučně právnímu předchůdci žalobců, , adresa, st., i to bylo mezi účastníky nesporné. Tento pozemek PK č. , hodnota, existoval v původní výměře 31 040 m2, kdy postupným oddělováním a převodem jeho částí (jak byly oddělovány geometrickými plány) na třetí subjekty na základě doložených převodních smluv, které byly shrnuty v přípisech katastrálního úřadu (viz. shora) došlo ke snížení jeho výměry až na 11 498 m2 (31 040 – 17 614 – 181 – 1747), k tomu viz. bod 12 shora, kdy následně byl přečíslován na pozemky parc. č. , Anonymizováno, a posléze do předmětného pozemku č. , adresa, v rámci k.ú. , adresa, . Nebyly doloženy ani tvrzeny další právní tituly, které by odůvodňovaly snížení výměry původního pozemku pod výměru 11 498 m2 původního pozemku č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , a tyto nebyly dohledány ani katastrálním úřadem. Soud na základě provedeného dokazování a doložených nabývacích titulů, které doložili jednak žalobci, jednak příslušný katastrální úřad k žádosti soudu, uzavřel, že duplicita zápisu vlastnického práva k předmětnému pozemku vznikla v důsledku toho, že stát Česká republika nerespektoval a nerespektuje, že její vlastnické právo k pozemku EN č. , hodnota, bylo evidováno pouze k části tohoto pozemku, a to části kterou Okresní národní výbor , adresa, převedl do správy Státního statku , adresa, hospodářskou smlouvou ze dne , datum, , kdy tuto skutečnost nerespektoval ani katastrální úřad, který zápisem pod PolVZ 121/96 (GP č. , hodnota, -3387/93) nechal zapsat vlastnické právo státu k celému pozemku parc. č. , adresa, , nově dle GP o výměře 10 643 m2, aniž by pro takový zápis disponoval jakýmkoliv (hmotně)právním titulem. Na tento chybný zápis pak už pouze navazovalo prohlášení , právnická osoba, ČR ze dne , datum, vystavené na základě potvrzení státního statku hl.m. Prahy z téhož dne, kdy na podkladě těchto listin pak k návrhu , právnická osoba, bylo zapsáno právo hospodaření s majetkem státu k pozemku parc. č. , adresa, o výměře v k.ú. , adresa, , což vedlo ke vzniku duplicity vlastnictví k předmětnému pozemku. Skutečnosti uvedené v citovaném prohlášení však neodpovídaly skutečnosti. Z provedeného dokazování dále nevyplynulo, že by zde existoval jakýkoliv další právní titul, který by nabytí vlastnického práva k předmětnému pozemku ve prospěch státu dokládal, když za takový právní titul nelze považovat geometrický plán č. , hodnota, -3387/93, kdy není sporu o tom, že pozemek č. , adresa, vznikl z pozemku PK č. , hodnota, (potažmo , Anonymizováno, ). K výzvě soudu při jednání dne , datum, pak žalovaný uvedl, že není schopen doplnit tvrzení o tom, z jakého právního důvodu byl předmětný pozemek jako celek zapsán na LV , Anonymizováno, pro k.ú. , adresa, vedený ve prospěch státu a není tedy schopen ani doložit další důkazy k prokázání svého vlastnického práva.

24. O tom, že státu k předmětnému pozemku nesvědčilo vlastnické právo, ale naopak svědčilo právním předchůdcům žalobců, pak svědčí o vyjádření dotčených orgánů, a to , Anonymizováno, Prahy, který k žádosti právních předchůdců o vydání pozemků dříve evidovaných jako PK č. , hodnota, přípisem sdělil, že jejich žádost je bezpředmětná, neboť srovnávacím sestavením parcel bylo zjištěno, že žalobcům, resp. jejich právním předchůdcům k dotčeným pozemkům svědčilo a svědčí vlastnické právo. Takové vyjádření pak koresponduje i se závěrem příslušného katastrálního úřadu ze dne , datum, a opětovně potvrzeny v přípisu na č. l. 51, že díl parcely PK , Anonymizováno, v parcele KN , adresa, nebyl , adresa, nikomu převeden.

25. Soud z prokázané geneze vlastnických poměrů k předmětnému pozemku, z nesporných tvrzení účastníků, že předmětný pozemek vznikl postupným převodem částí a přečíslováním pozemku PK č. , hodnota, , uzavřel, že žalobci položili hmotněprávní podklad pro zápis jejich vlastnického práva k předmětnému pozemku a tím prokázali své vlastnické právo k předmětnému pozemku. Z opatrnosti však vyzval žalovaného, aby případně doplnil tvrzení a důkazy, které by vlastnické právo žalobců zpochybnil, zejm. aby uvedl právní důvod, na jehož podkladě bylo zapsáno vlastnické právo k předmětnému pozemku ve prospěch státu, což žalovaný dle jeho vyjádření nebyl schopen učinit.

26. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

27. Podle § 80 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř) platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

28. Podle ust. § 1042 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

29. Podle ust. § 1 odst. 1 písm. a) zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě (dále jen z.o.p.) platí, že tento zákon se vztahuje půdu, která tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží.

30. Podle § 17 z.o.p. nemovitosti ve vlastnictví státu uvedené v § 1 odst. 1 spravují právnické osoby zřízené zákony České národní rady a Slovenské národní rady (dále jen "pozemkové fondy").

31. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o státním pozemkovém úřadu (dále jen z.o.p.ú.) státní pozemkový úřad je příslušný hospodařit též s nemovitostmi, které byly podle jiného právního předpisu ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve správě , právnická osoba, . Jiným právním předpisem se rozumí z.o.p.

32. Soud se s ohledem na určovací povahu žaloby žalobců zabýval nejprve tím, zda žalobci mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 o.s.ř.

33. Judikatura vyšších soudů v minulosti dospěla k závěru, že žalobce má naléhavý zájem na určení svého vlastnického práva zejména v situaci, kdy je v katastru nemovitostí uveden duplicitní zápis vlastnického práva [srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1875/2002 (uveřejněný pod č. C 1 859 v Souboru), či ze dne 28. 2. 2007, sp. zn. 22 Cdo 428/2007 (uveřejněný pod č. C 4 808 v Souboru). Na podkladě toho pak soud dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobcům svědčí.

34. Soud se dále v řízení zabýval tím, komu z účastníků svědčí vlastnické právo, resp. kdo z účastníků prokázal, že mu vlastnického právo skutečně svědčí, když vlastníkem předmětného pozemku mohou po právu být pouze žalobci, nebo pouze žalovaný. Přitom dospěl k závěru, že žalobci prokázali, že k předmětnému pozemku jim svědčí vlastnické právo tak, že každý z žalobců je vlastníkem id. ½ předmětného pozemku. Tento závěr učinil soud na podkladě výchozího stavu vyplývajícího z nesporných tvrzení účastníků, že předmětný pozemek je částí původního pozemku pozemkového katastru PK č. , hodnota, , k němuž svědčilo výlučné vlastnické právnímu předchůdci žalobců, , adresa, staršímu, zemřelému , datum, , z něj vlastnické právo k předmětnému pozemku přešlo na , adresa, ml. nar. , datum, na základě rozhodnutí státního notářství pro Prahu – západ ze dne 27. 4. 1967 a po smrti , adresa, ml. pak na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. 1. 2014, č.j. 26 D 748/2005-266 pak vlastnické právo k předmětnému pozemku přešlo na žalobce rovným dílem. Je přitom z provedeného dokazování zřejmé, zejména na základě srovnání výměr soudobých pozemků zapsaných v katastru nemovitostí vzniklých z pozemku PK č. , hodnota, (dle srovnávacího sestavy parcel), že žalovanému ani nemůže svědčit vlastnické právo k předmětnému pozemku o evidované výměře 7 232 m2, a to i s přihlédnutím k tomu, že žalovaný původně byl vlastníkem blíže nespecifikované části pozemku evidence nemovitosti EN č. , hodnota, . Žalovaný netvrdil ani neprokázal právní titul, který by zpochybnil jednoznačné nabývací tituly žalobců, nebo titul, podle nějž by mu kdy svědčilo vlastnické právo k předmětnému pozemku, nebo jež by jej opravňoval k zápisu jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí, když za takový nabývací titul soud nemůže považovat potvrzení a prohlášení ze dne , datum, zapsané pod , Anonymizováno, , ani Geometrický plán č. , hodnota, zapsaný pod PolVZ , Anonymizováno, , který byl podle zjištění soudu prvotní příčinou zápisu duplicitního vlastnictví, kdy bez jakéhokoliv podkladu celý pozemek parc.č. , adresa, zaevidoval pod LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , které bylo vedeno ve prospěch státu. Právní titul k takové evidenci však chybí, nebyl tvrzen, ani doložen. Nebylo tak prokázáno, že by vlastnické právo k předmětnému pozemku, kdy žalovanému svědčilo, to je potvrzeno i vyjádřením katastrálního úřadu, který vzdor provedeném zápisu vlastnického práva ve prospěch státu potvrdil, že část pozemku PK č. , hodnota, v rozsahu parcely č. , adresa, nebyla , adresa, nikomu převedena, jakož i vyjádření , Anonymizováno, , že žádost právních předchůdců žalobců o vydání pozemků vzniklých z pozemku PK č. , hodnota, (m.j. předmětný pozemek parc. č. , adresa, ) je bezpředmětná, neboť , adresa, své vlastnické právo k pozemkům požadovaným k vydání nepozbyl. Za takových okolností však na předmětný pozemek nemohou dopadat ani ustanovení z.o.p., ani ustanovení z.o.p.ú., a to z důvodu, že nejde a nikdy nešlo o pozemky ve vlastnictví žalovaného, tedy státu. Je proto namístě poskytnout ochranu žalobcům ve smyslu ust. § 1042 o.z. za situace, kdy duplicitním zápisem svého vlastnického práva, jež soud shledal neoprávněným a nedůvodným, žalovaný do vlastnického práva žalobců zasahuje jinak než tím, že jim věc zadržuje.

35. Ze všech shora uvedených důvodu soud shledal žalobu žalobců důvodnou, a proto jí výrokem I. a II. tohoto rozsudku vyhověl.

36. O nákladech řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 tak, že procesně úspěšným žalobcům přiznal právo na jejich náhradu výrokem III. a IV. tohoto rozsudku. Žalobci a) náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč, a dále náhrada nákladů právního zastoupení za každý z 5 úkonů právní služby podle ust. § 11 vyhl. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.), a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis repliky na vyjádření žalované a 1x účast u jednání soudu z tarifní hodnoty 35 000 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) a.t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, a za 1 x účast u jednání 26. 2. 2025 z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) a.t. ve znění účinném od 1. 1. 2025, ve výši 4 x 2 500 Kč + 1 x 3 700 Kč, dále paušální náhrada hotových výdajů za 4 úkony po 300 Kč a 1 úkon po 450 Kč podle § 13 a.t. a dále náhrada hotových výdajů za opatření listin z katastru nemovitostí v žalobcem doložené výši 2 560 Kč. Celkem tak náhradu nákladů řízení v případě žalobce a) činí 22 910 Kč, právní zástupkyně žalobce a) není plátcem DPH. Pokud jde o žalobkyni b) jí náleží náhrada nákladů za právní zastoupení za 2 úkony právní služby podle § 11 a.t. (převzetí zastoupení, účast u jednání dne 26. 2. 2025), a to ve výši 2 500 + 3 700 Kč, paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony ve výši 300 Kč + 450 Kč podle § 13 a.t. a 21% DPH z částky 6 950 Kč, celkem tak žalobci b) náleží náhrada nákladů ve výši 8 409, 50 Kč.

37. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř., místo placení nákladů řízení pak podle § 149 odst. 1 o.s.ř.