7 C 266/2023
č. j. 7 C 266/2023-29
V PLATNOSTICitované zákony (4)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 pro zaplacení částky 23 236,74 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná zaplatila žalobci částku 23 236,74 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 11. 2023 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů soudního řízení ve výši 9 567, 63 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
1. Žalobce se žalobou došlou soudu prvního stupně dne 21. 12. 2023 domáhal na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s příslušenstvím. Svou žalobu postavil na tvrzeních, že je vlastníkem bytové jednotky č. , hodnota, v domě č.p. , Anonymizováno, v ulici , jméno FO, , , adresa, (dále jen Byt). Byt je užíván žalovanou. Žalobce hradí dodávku elektrické energie do bytu formou měsíčních záloh a po skončení zúčtovacího období vhazuje vyúčtování do domovní schránky žalované, ta však náklady spojené s odběrem elektrické energie v Bytě nehradí. Žalobce uhradil za spotřebu elektrické energie v Bytě za zúčtovací období 16. 1. 2021 – 12. 1. 2022, a dále za zúčtovací období 13. 1. 2022 – 13. 1. 2023 celkem žalovanou částku. Dne 6. 11. 2023 pak žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu, žalovaná si však zásilku s výzvou nevyzvedla.
2. K podané žalobě se vyjádřila žalovaná tak, že nárok žalobce neuznává. Učinila nesporným, že Byt skutečně užívá a že Byt je ve vlastnictví žalobce. Tvrdila, že Byt užívá na základě nájemní smlouvy ze dne 29. 4. 2015. Tato smlouva neobsahovala ustanovení o výši nájemného, což žalobce napadal, avšak v řízení vedeném zdejším soudem pod sp.zn. 13 C 42/2020 bylo pravomocně rozhodnuto, že ke sjednání nájemného došlo v rámci emailové komunikace, která je mezi účastníky jediným prostředkem komunikace. Vzhledem k tomu, že nájemní smlouva neobsahovala ujednání o placení služeb spojených s užíváním Bytu, rozhodla se žalovaná s ohledem na skutečnost, že jí žalobce již v minulosti za tyto služby žaloval (za období minulá), že bude od roku 2021 platit zálohy na služby, a pro nesoučinnost ze strany žalobce mu sdělila, v jaké výši bude zálohy na ty které služby platit. Takto uhradila na služby čerpané v roce 2021 zálohově částku 28 600 Kč, a to dne 1. 12. 2022, na služby čerpané v roce 2022 pak zálohově částku 55 000 Kč, a to dne 1. 12. 2022. To ostatně potvrdil žalobce při jednání soudu dne 13. 9. 2023 ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 7 C 14/2022. Od roku 2022 pak žalovaná pravidelně platí zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žalovaná popřela, že by jí žalobce za celou dobu užívání Bytu v období, za něž již hradila zálohy na služby, vystavil jakékoliv vyúčtování, kdy doplnila, že vzhledem k tomu, že účastníci řízení spolu komunikují výhradně prostřednictvím emailu, nijak jinak, je vyloučeno, aby jí vhazoval vyúčtování služeb do poštovní schránky.
3. K výzvě soudu uvedené v usnesení ze dne 23. 4. 2024, č.j. 7 C 266/2023-13 upřesnil žalobce svá tvrzení tak, že vyúčtování elektrické energie doručil žalované prostřednictvím jeho zástupce s předžalobní výzvou, jehož součástí bylo vyúčtování el. energie vystavené , Anonymizováno, . a popřel, že by žalovaná hradila zálohy na služby.
4. Soud věc projednal při jednání dne 8. 7. 2024 a na základě nesporných tvrzení účastníků a provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým z jištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu věci.
5. Z nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že účastníci jsou bývalými manžely, jejich manželství bylo rozvedeno ke dni 20. 5. 2015, že žalobce je vlastníkem Bytu a tento pronajímá na základě nájemní smlouvy žalované.
6. Z řádné faktury , Anonymizováno, zákaznického účtu č. 20309541 za období od 16. 1. 2022 do 12. 1. 2022 resp. od 13. 1. 2022 do 13. 1. 2023 má soud za prokázáno, že v souvislosti s užíváním Bytu byla v uvedených účetních obdobích spotřebována elektrická energie ve výši 13 282, 66 Kč, resp. 13 454, 08 Kč.
7. Z emailu žalované ze dne 1. 12. 2022 má soud za prokázáno, že tímto emailem informovala žalovaná žalobce, že vzhledem k tomu, že bylo soudy pravomocně rozhodnuto, že částka kterou žalobci platila od počátku užívání Bytu je nájemným, je si vědoma toho, že musí ještě hradit služby spotřebované s užíváním Bytu, a protože žalobce v tomto směru neposkytuje jakoukoliv součinnost, není schopen dát výměr záloh a následně jí žaluje o služby, rozhodla se, že bude služby platit zálohově dle svého nejlepšího uvážení, kdy žalobce informovala, že bude hradit zálohy na vodné, stočné, teplo, popelnice, spol. elektřinu v domě a elektřinu spotřebovanou v Bytě. Tyto pak vypočetla ve výši 2 600 Kč za 11 měsíců roku 2021 (celkem 28 600 Kč), kdy zálohu na spotřebovanou elektřinu určila ve výši 1 000 Kč měsíčně, a dále za 11 měsíců roku 2022 vypočetla zálohu na služby ve výši 55 000 Kč, tedy měsíční záloha 5 000 Kč za 11 měsíců, z čeho položka na elektřinu spotřebovanou v Bytě byla žalovanou určena ve výši 2 100 Kč. Závěrem tohoto emailu žalovaná žalobci sdělila, že doufá, že jí jako řádný pronajímatel vystaví vyúčtování zálohových plateb.
8. Z potvrzení , Anonymizováno, má soud za prokázáno, že žalovaná žalobci zaplatila na účet dne 1. 12. 2022 částku 55 000 Kč a dále částku 28 600 Kč, a dále od tohoto data platila pravidelně zálohy na služby, jak je stanovila ve svém emailu ze dne 1. 12. 2022. Tato skutečnost byl žalobcem potvrzena při jednání dne 13. 9. 2023 ve věci vedené zdejším soudem pod sp.zn.7 C 14/2022.
9. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 29. 1. 2021 č.j. 13 C 42/2020 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2021, č.j. 36 Co 220/2021-79 má soud za prokázáno, že částka kterou hradila žalovaná žalobci od počátku nájmu ve výši 3 560 Kč je nájemným, když uzavření takové konkludentní dohody vyplynulo z emailové komunikace účastníků řízení, která je jejich jediným prostředkem dorozumívání.
10. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 22. 1. 2024, č.j. 7 C 14/2022-52 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2024, č.j. 91 Co 139/2024-73 má soud za prokázáno, že v tomto řízení se žalobce domohl vydání rozsudku, kterým bylo žalované uložena zaplatit služby spotřebované spolu s nájmem Bytu, a to za období bezprostředně předcházející období žalovanému v tomto řízení, tj. před rokem 2021.
11. Na základě uvedených skutkových zjištění pak soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná užívá Byt na základě nájemní smlouvy, v níž absentuje ujednání o poskytování služeb a hrazení záloh na tyto služby, když předchozími soudními rozhodnutími bylo uzavřeno, že částka kterou žalovaná hradila do prosince roku 2022 je nájemným. Žalobce žalované za celou dobu trvání nájemního vztahu poskytoval jednak nezbytné služby, které jako pronajímatel musí poskytovat ze zákona, jednak nad rámec toho i službu spočívající v zajištění spotřeby elektrické energie, kterou žaluje v tomto řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná, vědoma si své povinnost za tyto služby platit, neměla ze strany žalobce součinnost spočívající v tom, aby jí předepsal zálohy na spotřebovávané služby, sama, vědoma si své povinnost, stanovila zálohy na tyto služby podle svého nejlepšího vědomí s ohledem na znalost spotřeby a výše nákladů spojených s užíváním bytu a tyto stanovila pro rok 2021 ve výši 2 600 Kč měsíčně, z čeho záloha na spotřebu el. energie byla stanovena ve výši 1 000 Kč měsíčně, a za rok 2022 tyto stanovila ve výši 5 000 Kč, z čehož záloha na spotřebu el. energie v Bytě byla stanovena měsíčně na 2 100 Kč, a v takto stanovených výších tyto zálohy za dobu od počátku roku 2021 až do listopadu 2022 zaplatila jednorázově žalobci, a to na jeho účet, což žalobce potvrdil. Od prosince pak žalovaná hradí žalobci zálohově měsíční platby jako zálohy na služby spolu s nájemným. Na podkladě toho pak soud uzavřel, že v prosinci 2022 mezi účastníky byla uzavřena dohoda (návrhem žalované na placení záloh a akceptací zaplacených záloh žalobcem) o tom, že od počátku roku 2021 bude žalovaná platit zálohy na žalovaným poskytované služby, které zahrnují jednak tzv. nezbytné služby spojené s užíváním Bytu, které pronajímatel ze zákona poskytovat nájemci musí, jednak i služba spočívající v zajištění elektrické energie, a na poskytování těchto služeb žalovaná hradila zálohy ve výši 2 600 Kč měsíčně v roce 2021, a dále 5 000 Kč měsíčně v roce 2022. Současně pak soud uzavřel, že zálohy placené žalovanou na poskytované služby žalobce žalované nevyúčtoval, když v tomto směru k poučení soudu uvedl pouze tolik, že žalované zaslal pouze fakturu vystavenou , právnická osoba, , vyúčtování dalších služeb ani netvrdil.
12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
13. Podle ust. § 2247 zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, že strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2, v takovém případě pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.
14. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen z.o.s.) platí, že poskytovatelem služeb je vlastník bytu a příjemcem služeb je nájemce bytu.
15. Podle § 4 odst. 1 z.o.s. platí, že poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.
16. Podle § 7 odst. 1 a 2 z.o.s. platí, že není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.
17. Podle ust. § 7 odst. 4 z.o.s. platí, že finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku.
18. Na základě shora citovaných zákonných ustanovení pak soud dospěl k následujícím právním závěrům.
19. Mezi účastníky řízení byla konkludentně uzavřena dohoda o tom, které služby bude žalobce žalované spolu s nájmem Bytu poskytovat, a to počínaje začátkem roku 2021, kdy vedle nezbytných služeb vypočtených v ust. § 2247 o.z. půjde i o dodávky elektrické energie. Závěr o existenci této dohody má soud za prokázán jednak z přístupu žalobce, který služby v uvedeném rozsahu žalované poskytuje od počátku nájmu, ale dále i z toho, zejm. pokud jde o projev vůle na straně žalované, že žalovaná na tyto služby počala zálohově hradit zpětně od počátku roku 2021, což žalobce akceptoval, odtud pak soud dovozuje existenci dohody o stanovení výše záloh na daná období, kterou účastníci projevili konkludentně svými vzájemnými postoji (oproti dříve žalovaným obdobím, v nichž chyběl projev vůle žalované, ten byl však zhojen stanovením výše záloh ze stran žalované a jejich akceptací žalobcem tzv. mlčky – přijetím avizovaných plateb). V takovém případě však žalobci vzniká povinnost coby poskytovateli služeb spojených s nájmem Bytu, kterým nepochybně je podle ust. § 2 z.o.s., zálohově hrazené platby vyúčtovat, kdy takovou povinnost mu ukládá ust. § 7 odst. 1 z.o.s., a to ve lhůtě tam uvedené s tím, že ve lhůtě uvedené v ust. § 7 odst. 4 z.o.s. je povinen provést i finanční vypořádání placených záloh. Nelze přitom pominout to, že vyúčtování musí splňovat náležitosti předepsané zákonem v ust. § 7 odst. 2 z.o.s., kdy lze podle názoru soudu bez jakýchkoliv pochybností uzavřít, že takové náležitosti faktura vystavená , právnická osoba, , kterou žalobce za vyúčtování služeb za žalované období zjevně pokládá, takové náležitosti ani v nejmenším nesplňuje. I pro případ, že by soud uvažoval (izolovaně) pouze zálohy na spotřebovanou elektrickou energii v Bytě, jak je žalovaná vymezila ve svém emailu z prosince 2022, pak na spotřebu elektrické energie v žalovaném období žalovaná uhradila částku celkem 34 100 Kč (11 x 1000 Kč a 11 x 2 100 Kč), zatímco reálná spotřeba za žalované období činí částku 26 736, 74 Kč, jakkoliv žaloba zní jen na 23 236, 74 Kč (žalovaná částka), je tedy zjevné, že bude-li spotřeba elektrické energie uvažována izolovaně, má žalovaná na této položce v žalovaném období, oproti částce uplatněné žalobou, přeplatek ve výši 10 863, 26 Kč. V tomto směru nelze než přisvědčit žalované, že nechce „platit dvakrát“. Ze všech shora rozvedených důvodu soud shledal žalobu jako nedůvodnou, a jako takovou ji zamítl výrokem I. tohoto rozsudku.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 567, 63 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 236,74 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 060 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 2. 2024, z částky 1 030 Kč za odvolání proti rozhodnutí, které není rozhodnutím ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání (vyjádření k návrhu na přerušení řízení) dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. ze dne 7. 5. 2024 a z částky 2 060 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 7. 2024 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 7. 2024 náhrada 1 157,63 Kč za 96 ujetých km v částce 757,63 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,0 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. Advokát není plátcem DPH.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.