7 C 27/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro nahrazení projevu vůle spoluvlastníka nemovitostí dle § 1139 odst. 2 obč. zák. I. Soud nahrazuje projev vůle žalovaného s právním jednáním spočívajícím v tom, že žalobce a žalovaný, jakožto podíloví spoluvlastníci pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří (dále jen „Pozemek“), jehož součástí je budova , adresa, , objekt k bydlení, postavená na Pozemku (dále jen „Dům“), a pozemku parc. č. , hodnota, , zahrada (dále jen „Zahrada“), to vše v k.ú. Střešovice, obec Praha a zapsáno na LV č. , hodnota, vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha, pro k.ú. Střešovice, obec Praha (Pozemek, Dům a Zahrada dále společně též jako „Nemovitosti“),přijali toto rozhodnutí spoluvlastníků týkající se Nemovitosti:A) Zatékání:

1. Žalobce a žalovaný jsou povinni provést generální opravu terasy ve 3. nadzemním podlaží Domu navazující na podkrovní byt ve 3. nadzemním podlaží Domu (dále jen „Terasa“), spočívající v kompletní výměně skladby Terasy s tepelnou izolací o maximální technicky možné tloušťce, v provedení kvalitního hydroizolačního souvrství podlahy Terasy, ve výměně zábradlí a ve změně jeho kotvení a v omezení množství kotevních míst, hydrofobizaci a oplechování zděných částí Terasy tak, aby Terasou nezatékalo do ostatních částí Domu, zejména do bytů v užívání žalobce ve 2. nadzemním podlaží Domu (dále společně jen „Oprava Terasy“).

2. Žalobce a žalovaný jsou povinni provést generální revizi a opravu odvodňování střechy na severní straně Domu a odvodnění Terasy zahrnující opravu, výměnu a doinstalování odvodňovacích žlabů a kotlíků po celém obvodu severní části střechy Domu a Terasy tak, aby při silných deštích nedocházelo k přetékání žlabů a kotlíků či k volnému odtékání vody přímo na zdi Domu a k zatékání do ostatních částí Domu, zejména do bytů v užívání žalobce ve 2. nadzemním podlaží Domu (dále jen „Oprava odvodnění“).

3. Opravu Terasy a Opravu odvodnění zajistí žalobce prostřednictvím odborných dodavatelů za součinnosti žalovaného do jednoho roku od právní moci tohoto rozsudku tak, že: žalovaný je povinen zajistit přístup na Terasu a na střechu Domu pro účely prohlídky a zajištění cenových nabídek nejvíce pěti odborným dodavatelům stavebních a klempířských prací, a to vždy v termínu, který mu oznámí žalobce nejméně tři dny předem; zahájení prací Oprava Terasy a Oprava odvodnění oznámí žalobce žalovanému nejméně 14 dní předem; žalovaný je povinen vyklidit a zpřístupnit Terasu a střechu Domu, zpřístupnit Pozemek za účelem provedení Opravy Terasy a Opravy odvodnění a poskytovat nezbytnou součinnost po celou dobu realizace těchto prací.

4. Náklady na provedení Opravy Terasy a Opravy odvodnění hradí žalobce a žalovaný dle výše svých spoluvlastnických podílů na Nemovitostech.B) Rekonstrukce bytů ve 2.NP Domu:

1. Žalobce a žalovaný rozhodli o provedení spojení a rekonstrukce bytů v užívání žalobce ve 2.nadzemním podlaží (dále jen „NP“) Domu podle nákresu, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku (dále jen „Nákres“), spočívající zejména v provedení úprav dispozice bytů, souvisejících oprav a výměny přípojek a rozvodů služeb a médií, které se nacházejí v bytech ve 2.NP Domu a ve společně užívaných prostorách Nemovitostí (dále společně jako „Rekonstrukce bytu 2. NP“).

2. Žalobce a žalovaný rozhodli o provedení instalace plynového topného systému dle volby žalobce v bytech ve 2. NP Domu zahrnující (a) umístění plynového kotle ve 2.NP dle Nákresu, a zajištění všech souvisejících technických a administrativních kroků pro jeho připojení k plynové distribuční soustavě a osazení plynoměru na základě smlouvy mezi dodavatelem plynu a žalobcem, (b) instalaci nových rozvodů cirkulační vody a otopných těles v bytech ve 2. NP Domu, (c) instalaci a zapojení nového kouřovodu od plynového kotle světlíkem Domu, (d) umístění plynoměru v přízemí chodby Domu (příprava již provedena) a instalaci rozvodu plynu od plynoměru z chodby v přízemí do 2. NP Domu v místech stávajícího stoupacího vedení cirkulační teplé vody, které není využíváno (dále společně jako „Práce plyn“).

3. Rekonstrukci bytu 2. NP a Práce plyn zajistí žalobce prostřednictvím odborných dodavatelů za součinnosti žalovaného do tří let od právní moci tohoto rozsudku tak, že: zahájení prací Rekonstrukce bytu 2. NP a zahájení Prací plyn oznámí žalobce žalovanému vždy nejméně 14 dní předem; žalovaný je povinen na výzvu žalobce zpřístupnit Pozemek a prostory Domu ve svém výlučném užívání a zpřístupnit střechu Domu pro účely instalace kouřovodu od plynového kotle ve 2.NP světlíkem Domu, jakož i poskytovat nezbytnou součinnost po celou dobu realizace těchto prací; písemný souhlas s osazením plynoměru a připojením nového odběrného místa k distribuční soustavě dodavatele plynu je žalovaný povinen poskytnout nejpozději do 14 dnů od výzvy žalobce.

4. Náklady na provedení Rekonstrukce bytu 2. NP a Práce plyn nese v celém rozsahu žalobce.C) Součinnost:

1. Žalobce a žalovaný jsou povinni poskytnout si k činnostem dle bodů A) a B) nezbytnou součinnost, zejména vyklidit a zpřístupnit Terasu a střechu Domu, zpřístupňovat prostory Domu ve svém výlučném užívání, jakož i prostory Nemovitostí ve společném užívání žalobce a žalovaného.

2. Žalobce a žalovaný jsou povinni umožnit si na požádání průběžnou kontrolu provádění činností dle bodů A) a B).

3. Činnosti dle bodů A) a B) budou provedeny způsobem, který bude do užívacích práv žalovaného zasahovat jen v nezbytně nutné míře a po nezbytně nutnou dobu.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 136 463, 50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.III. Žalovaný je povinen zaplatit státu České republice náhradu nákladů řízení ve výši 2 194 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 6.

1. Dvěma samostatnými žalobami došlými soudu dne 29. 1. 2021 a 25. 3. 2021 (věc vedená původně pod sp. zn. 7 C 104/2021), které byly spojeny ke společnému řízení a projednání usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 3. 2023, č.j. 7 C 27/2021-123, se žalobce na žalovaném domáhal nahrazení projevu vůle se přijetím rozhodnutí spoluvlastníků, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.Žalobní tvrzení žalobce2. Žalobce svou žalobu odůvodnil tím, že je spoluvlastníkem Nemovitostí s podílem id. ¼ vzhledem k celku a žalovaný je spoluvlastníkem Nemovitostí s podílem id. ¾ vzhledem k celku.

3. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 1. 9. 2010 dohodu spoluvlastníků o užívání Nemovitostí (Dále jen „Dohoda“), na jejímž základě je žalobce oprávněn užívat dva byty v 1. patře (2. NP), prostor prádelny v suterénu a části zahrady. Oproti tomu žalovaný je na podkladě dohody oprávněn užívat byt v 2. patře (3. NP) včetně terasy, budoucí byt v půdních prostorách, kanceláře v přízemí, garáže, dílny, sklady v suterénu a vymezené části zahrady. Ve společném užívání je pak dle dohody sklep ve 2. PP domu, ostatní společné prostory domu nevymezené k výlučnému užívání jednomu ze spoluvlastníků.

4. Vztahy mezi účastníky byly zpočátku dobré, žalobce jeden z bytů vymezených mu k výlučnému užívání používal pouze k občasnému přespání při jeho cestách do Prahy, neboť pracoval v zahraničí, druhý byt byl navíc do r. 2018 obsazen nájemníkem. Po svém návratu do ČR spolu s rodinou začal žalobce s žalovaným komunikovat ohledně realizace propojení bytů v 2. NP za účelem bydlení jeho rodiny, tento záměr avizoval již v rámci nabytí spoluvlastnického podílu na Nemovitostech. Tehdy se však vztahy účastníků vyostřily, a kromě odmítnuté potřebné součinnosti žalovaným za účelem realizace rekonstrukce bytů v 2. NP v užívání žalobce počal žalovaný dělat žalobci navíc naschvály, odmítal jakákoliv jednání ohledně rekonstrukce bytů v užívání žalobce, znepřístupnil společné prostory, odpojil byty v užívání žalobce od topného systému, neřešil zatékání do bytů žalobce skrze terasu a okapové svody. Veškeré pokusy žalobce o smírné řešení situace z důvodu na straně žalovaného ztroskotaly.

5. S ohledem na shora uvedené se žalobce rozhodl postupovat formální právní cestou, neboť situace byla neřešitelná smírnou cestou, a vyzval žalovaného předžalobními výzvami ze dne 31. 8. 2020 a 18. 11. 2020 k přijetí rozhodnutí, kterým by bylo rozhodnuto o přijetí opatření vedoucích k tomu, aby bylo předně eliminováno zatékání do bytů užívaných žalobcem a dále k provedení rekonstrukce těchto bytů, aby je žalobce i se svojí rodinou mohl důstojně a nerušeně užívat, neboť stav bytů užívání k bydlení rodinou žalobce vylučoval.

6. Žalobce dále poukázal na to, že rekonstrukcí bytů v jeho užívání dojde ke zhodnocení Nemovitostí jako celku, v návrhu rozhodnutí spoluvlastníků navrhoval, že výlučně ponese veškeré náklady spojené s rekonstrukcí bytů v 2. NP v jeho užívání a výměnami stoupacích vedení s tím, že pouze revize a opravy související se zatékáním do jím užívaných bytů (revize a oprava terasy u bytu žalovaného nad byty žalobce a okapových svodů) bude hrazena podle výše spoluvlastnických podílů účastníků na Nemovitostech. Současně ve výzvách směrem k žalovanému vyjevil ochotu věc řešit smírnou cestou.

7. Ke smírnému řešení však nikdy nedošlo, kýžené rozhodnutí spoluvlastníků přijato nebylo, nedošlo dokonce ani k tomu, aby o něm bylo rozhodováno, proto žalobci nezbylo než podat žalobu k soudu.

8. V rámci rekonstrukce v podobě spojení dvou bytů v 2. NP pro účely rodinného bydlení pak navrhoval, aby byla provedena dle Nákresu, jak je na něj odkazováno ve výrocích tohoto rozsudku, a je jeho nedílnou součástí v následujícím odstavci tohoto odůvodnění.

9. Nákres plánu rekonstrukce bytů v 2. NP spočívající zejména v propojení bytů a umístění plynového kotle a kouřovodu, jak je na něj odkazováno ve výroku I., písm. B) tohoto rozsudku, je znázorněn na další straně.Obranná tvrzení žalovaného10. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a nárok uplatněný žalobcem odmítl. Namítal, že žaloba je podána předčasně a zcela zbytečně.

11. Namítal nedostatek aktivní věcné legitimace na straně žalobce, a to z důvodu, že žalobou požadované rozhodnutí nebylo žalovanému nikdy předloženo k rozhodnutí a nebylo o něm rozhodováno.

12. Namítal, že text rozhodnutí spoluvlastníků obsažený v žalobě se neshoduje s textem rozhodnutí spoluvlastníků obsaženém v předžalobní výzvě z 18. 11. 2020, které však nebylo přijato dopisem jeho právního zástupce ze dne 25. 11. 2020, od té doby žalobci běžela lhůta 30 dnů k podání žaloby podle § 1129 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), ta však ve lhůtě podána nebyla, namítal tedy, že žaloba tak byla podána opožděně.

13. Dále namítal, že aktivní legitimaci žalobce nemůže založit ani § 1139 odst. 2 o.z. neboť o všech návrzích žalobce na přijetí rozhodnutí bylo rozhodnuto tak, že byly zamítnuty do doby, než budou žalobcem splněny podmínky žalovaného, tedy o návrzích bylo rozhodnuto.

14. Věcně se pak k rozhodnutí o požadovaných opravách a úpravách Nemovitosti, resp. bytů v 2. NP v užívání žalovaného, vyjádřil tak, že požadoval na žalobci poskytnutí záruk rychlého a bezkonfliktního provedení rekonstrukčních prací tak, aby se co nejméně dotkly užívacích práv žalovaného. Namítal, že návrhy předkládané žalovaným jsou nekonkrétní, nespecifické, není zpracována projektová dokumentace. Zdůraznil, že se obává, že žalobce není schopen navrhované opravy a úpravy provést rychle a efektivně, přitom zdůraznil zejm. svůj věk, jakož i skutečnost, že ve stáří si přeje pokojně užívat své nemovitosti. Měl za to, že účastníci nevyčerpali všechny možnosti smírného řešení věci.

15. V průběhu řízení se pak procesní stanovisko žalovaného k navrhovanému textu rozhodnutí spoluvlastníků ohledně navrhovaných oprav a úprav Domu změnilo potud, že již ničeho nenamítal směrem k přijetí požadovaného rozhodnutí spoluvlastníků (viz. protokol z jednání ze dne 1. 9. 2025) co do specifikovaných oprav a úprav Nemovitosti (Domu), to však s jedinou výjimkou, kterou byla nutnost provedení generální revize a opravy terasy ve 3. NP a okapových svodů, tato otázka zůstala mezi účastníky sporná. Takové procesní stanovisko pak potvrdil znovu při jednání dne 20. 10. 2025, kdy uvedl, že nenamítá ničeho proti žalobcem požadovaným opravám a úpravám bytů v 2. NP, jak je žalobce vymezil v podání na č. l. 205, jehož součástí byl i Nákres, jak je uveden v odst. 9 tohoto odůvodnění shora, vyjma opravy terasy u bytu ve 3. NP a okapových svodů. I přesto v rámci svého závěrečného návrhu navrhoval, aby žaloba byla jako předčasná, resp. opožděná, zcela zamítnuta.Skutková zjištění učiněná soudem16. Soud v rámci projednání věci dospěl na základě shodných tvrzení účastníků a provedených důkazů k následujícím skutkovým zjištěním.

17. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že žalobce je spoluvlastníkem Nemovitostí s podílem id. ¼ vzhledem k celku a žalovaný je spoluvlastníkem Nemovitostí s podílem id. ¾ vzhledem k celku. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 1. 9. 2010 Dohodu spoluvlastníků, na jejímž základě je žalobce oprávněn užívat dva byty v 1. patře (2. NP) a žalovaný je oprávněn užívat byt v 2. patře (3. NP) včetně terasy. Dále má soud za prokázáno, že žalobce žalovanému zaslal předžalobní výzvy ze dne 31. 8. 2020 a 18. 11. 2020 spolu s návrhy požadovaných rozhodnutí spoluvlastníků, tyto předžalobní výzvy byly žalovanému doručeny.

18. Z Dohody ze dne 1. 9. 2010 soud zjistil, že touto dohodou bylo mezi účastníky současně ujednáno, že opravy, údržbu a úklid částí Nemovitosti ve výlučném užívání toho kterého spoluvlastníka zajistí vlastními silami a na vlastní náklad ten který spoluvlastník, v jehož výlučném užívání části Nemovitosti jsou.

19. Z předžalobní výzvy ze dne 31. 8. 2020 soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval, aby přijal rozhodnutí spoluvlastníků týkající se generální opravy terasy ve 3. NP a generální opravy okapů a dále provedení výměny původních vodovodních rozvodů, stoupačky a instalaci podružného vodoměru zajišťující přívod vody do bytu v 2. NP. Součástí výzvy je pak požadavek žalobce, aby se žalovaný některých činností v domě zdržel, a naopak žalobci poskytl součinnosti k užívání jeho bytů. Z dodejky pak soud zjistil, že předžalobní výzvu si žalovaný nevyzvedl, její zaslání mu bylo oznámeno dne 2. 9. 2020 a zásilka byla vrácena zpět odesílateli.

20. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 11. 2020 soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval, aby přijal rozhodnutí spoluvlastníků týkající se rekonstrukce bytů ve 2. NP dle přiloženého plánu rekonstrukce (Nákres) a provedení souvisejících úprav, oprav a výměny rozvodů a služeb a médií pro tyto byty. Součástí výzvy je pak požadavek žalobce, aby se žalovaný některých činností v domě zdržel, a naopak žalobci poskytl součinnost k užívání jeho bytů. Z detailu datové zprávy pak soud zjistil, že předžalobní výzva byla dodána do datové schránky žalovaného dne 18. 11. 2020.

21. Z přípisů právního zástupce žalovaného ze dne 25. 11. 2020 a 9. 9. 2020 soud zjistil, že těmito bylo reagováno na předžalobní výzvy žalobce ze dne 31. 8. 2020 a 18. 11. 2020. Obsahem těchto přípisu je sdělení stanoviska žalovaného k požadavků žalobce, obsahem těchto přípisu není vyjádření výslovného souhlasu, nebo naopak nesouhlasu, s textem navrhovaného rozhodnutí, přičemž v samotném závěru je obsažena výzva k jednání a nalezení společného kompromisního řešení věci.

22. Z emailové komunikace vedené účastníky v roce 2020 a 2021 soud zjistil, že mezi účastníky byla zejm. i po podání žaloby vedena jednání o smírném řešení věci. Byť účastníci na podstatné části dílčích sporných bodů navrhovaných rozhodnutí nalezli shodu, přesto ke smírnému řešení mezi účastníky nedošlo ani z části.

23. Soud ve věci provedl místní šetření ohledně stavu Nemovitosti, zejm. bytů v užívání žalobce, při němž pořídil fotodokumentaci, která dále uvedená skutková zjištění zachycuje ve vizuální podobě , a z něj pak zjistil následující skutečnosti, které má za prokázané. Byty v užívání žalobce (zejm. místnosti po vstupu do bytu umístěné vlevo, a to původní kuchyně, ložnice a koupelna) jsou ve stávajícím stavu zjevně neuživatelné pro účely bydlení, což je na první pohled zřetelné i laikovi. Na stropech a stěnách bytu žalobce, které se nacházejí přesně pod terasou žalovaného u bytu ve 3. NP, jsou zřetelné rozsáhlé zahnědlé „mapy“ po zatékání, a to poměrně ve značném rozsahu, místy i se stopami viditelných plísní, z nichž je evidentní, že do bytů žalovaného zatéká tzv. „ze shora“, a to právě z míst, kde se nachází terasa žalovaného. Situace se opakuje ve shodném, resp. ještě horším měřítku i ve vedlejších místnostech, ložnici a koupelně, které jsou z části umístěny pod terasou žalovaného, z části pak přiléhají k venkovní části fasády, v níž je umístěn okapový svod. Jde přitom o jediný okapový svod na dané (severní) části sedlové střechy, kterým je, jako jediným, zajištěn odvod dešťové vody celé části této střechy. Na fasádě byly přitom v době místního šetření, kdy šlo klimaticky o období relativního sucha s občasnými srážkami, zřetelné stopy, tzv. mapy, od stékání vody po fasádě, a to právě v místě onoho okapového svodu, kdy stopy vedly od zaústění okapu do fasády (okap je veden vnitřkem fasády) až na sokl dlažby na terase přiléhající k bytu žalobce, kdy docházelo k zatékání dešťové vody do tohoto soklu terasy žalobce. Z ohledání terasy u bytu žalovaného soud zjistil, že spáry mezi dlažbou jsou zapraveny v horní vrstvě odchlipujícím se sanitárním silikonem šedé barvy, nikoliv spárovací hmotou, což žalovaný odůvodnil tak, že spáry cca měsíc před nařízeným místním šetřením zapravil silikonem. Ve zbytku, byť s ostatními dílčími zásahy v podobě oprav a úprav neměl v konečném důsledku žalovaný námitek, soud zjistil, že světlíkem domu je veden i kouřovod z bytu žalovaného, jde o společný prostor, který není vymezen k výlučnému užívání žádnému ze spoluvlastníků. Byty v užívání žalovaného jsou zjevně zastaralé, včetně rozvodů, na první pohled neodpovídají ani minimálním standardům rodinného bydlení a vyžadují rekonstrukci. Výměna, resp. rekonstrukce, vedení medií a služeb do bytu žalovaného (voda, elektřina a plyn) se nijak nedotkne prostor užívaných výlučně žalovaným, neboť je již zajištěna příprava pro jejich vedení místy stávajícího stoupacího vedení a stávajících rozvodů ve společných částech. Dále v rámci místního šetření soud zjistil, že ve sklepě žalovaný odpojil společný plynový kotel, který původně zajišťoval vytápění domu, a současně z příjezdové cesty o délce cca 20 m od vjezdové brány odstranil jednu kolej dlaždic příjezdové cesty a na jejich místo zasázel stromky, což znemožňuje pohyb dvoustopých vozidel po příjezdové cestě k dolní části domu. Jediná požadovaná úprava a oprava, která se dotkne částí výlučně užívaných žalovaným, je tak oprava terasy a okapových svodů, a to tak, že k provedení těchto oprav a úprav je zapotřebí, aby žalovaný poskytl součinnost v podobě zpřístupnění terasy a umožnění přístupu na střechu skrze jeho byt ve 3. NP v jeho výlučném užívání.

24. Soud s ohledem na změnu v procesním stanovisku žalovaného, kdy tento od jednání konaného dne , datum, dále v řízení již nesporoval (neměl námitek proti) provedení navrhovaných oprav a úprav Nemovitosti (resp. Domu), vyjma provedení revize a opravy terasy a okapových svodů (jakkoliv současně navrhoval žalobu zamítnout, avšak pouze z formálního důvodu její předčasnosti, resp. opožděnosti) nadále v součinnosti s účastníky řízení prováděl dokazování pouze k této dílčí otázce, a za tímto účelem po vzájemné dohodě s účastníky řízení ustanovil znalce.

25. Ze znaleckého posudku , jméno FO, , znalce z oboru stavebnictví, obor stavby obytné a průmyslové, specializace vady a poruchy staveb soud zjistil, že v bytě užívaném žalobcem pod terasou žalovaného a v místě okapových svodů byl v koupelně, kuchyni a ložnici zjištěn vysoký až velmi vysoký stupeň vlhkosti a s tím související výskyt plísní (Cladosporium/Stachybotrys). Znalec konstatoval ve vztahu k příčinám zatékání do bytu žalobce, že primární příčinou je s vysokou pravděpodobností porucha hydroizolace, resp. konstrukcí, pochozí terasy v bytě žalovaného, popř. netěsnost napojení svodů dešťového kotlíku či zábradlí, příp. dalších vodotěsných vrstev terasy. Doprovodným faktorem pak může být nezateplení obvodových konstrukcí. Na druhé straně znalec jako příčinu vyloučil poruchu kanalizace v byte žalovaného. V obecné rovině pak stran opatření k zamezení zatékání znalec uvedl, že eliminaci zajistí oprava nebo výměna nefunkční hydroizolace terasy a utěsnění prostupů a napojení zábradlí.

26. Soud znalce vyslechl postupem podle § 127 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a z výslechu znalce soud zjistil, že tento setrvává na závěrech vyjádřených v písemném vyhotovení posudku, jakkoliv zdůraznil, že pro účely zpracování posudku mu žalovaný neposkytl potřebnou součinnost k provedení sond do terasy, i přes tuto nesoučinnost však znalec usoudil, že posudek lze zpracovat a zpracoval jej. K otázce soudu na konkrétní opatření za účelem odstranění příčin zatékání do bytů žalovaného pak při svém výslechu uvedl, že v obecné rovině souhlasí s tím, že eliminaci zatékání do bytu žalobce by zajistily opatření navrhované , tituly před jménem, , jméno FO, , autorizovaným inženýrem a technikem, jak je uvedl ve svém posudku ze dne 10. 8. 2020.

27. Z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , autorizovaného inženýra a technika ze dne 10. 8. 2020 soud zjistil, že tento za účelem eliminace zatékání navrhl opatření, jak jsou popsána ve výroku I., část A), bod 1. a 2. tohoto rozsudku.

28. Z ostatních provedených důkazů soud s ohledem na to, že žalovaný neměl námitek proti provedení navrhovaných oprav a úprav vyjma opravy terasy a okapových svodů, žádná podstatná skutková zjištění nečinil.Závěr o skutkovém stavu věci29. Žalobce je spoluvlastníkem Nemovitostí s podílem id. ¼ vzhledem k celku a žalovaný je spoluvlastníkem Nemovitostí s podílem id. ¾ vzhledem k celku. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 1. 9. 2010 Dohodu, na jejímž základě je žalobce oprávněn užívat dva byty v 1. patře (2. NP) a žalovaný je oprávněn užívat byt v 2. patře (3. NP) včetně terasy. Žalobce hodlal provést rekonstrukci bytů určených mu k výlučnému užívání, šlo o dva byty ve 2. NP, které hodlal propojit a zrekonstruovat, aby je mohl užívat s rodinou pro účely bydlení. Tato rekonstrukce se týká vnitřních prostor bytů ve 2. NP a užívacích práv žalovaného k jím výlučné užívaným prostorům na základě Dohody se nijak nedotkne, stejně jako rekonstrukce a výměna stoupacích vedeních, která se týká opět bytů žalovaného, příp. společných prostor Domu. Byty ve výlučném užívání žalobce jsou v aktuálním stavu na první pohled nezpůsobilé k užívání pro účely bydlení.

30. Za účelem provedení rekonstrukce bytů ve 2. NP však je nezbytné nejprve eliminovat stav zatékání do těchto bytů tzv. „ze shora“ (zjevně z míst terasy u bytu žalovaného a z míst okapového svodu), přičemž šlo o masivní zatékání do vnitřních omítek bytů žalobce se vznikem plísní. To pak na první (i laický) pohled vylučovalo užívání bytu žalobce pro účely bydlení. Soud uzavírá, že toto bylo primárním důvodem, pro který byla žalobcem podávána žaloba, když bez vyřešení této otázky, která de facto jediná mezi účastníky zůstala sporná, nemělo smyslu se pouštět do rekonstrukce bytů ve 2. NP.

31. Za uvedeným účelem proto žalobce kontaktoval žalovaného, a to i z toho důvodu, neboť v případě navrhovaných oprav a úprav šlo o otázky podstatného zlepšení společné věci (Nemovitosti), ten mu však odmítl poskytnout potřebnou součinnost, resp. souhlas, v rámci mimosoudního řešení, a proto mu žalobce zaslal předžalobní výzvy ze dne 31. 8. 2020 a 18. 11. 2020 spolu s návrhy požadovaných rozhodnutí spoluvlastníků, tyto předžalobní výzvy byly žalovanému doručeny, což bylo mezi účastníky nesporné. Obsah předžalobních výzev přitom svou věcnou povahou odpovídá žalobcem požadovanému rozhodnutí (petitu).

32. Spolu s těmito výzvami byl žalovanému doručen i návrh konkrétního rozhodnutí spoluvlastníků. K němu se žalovaný však nikdy explicitně nevyjádřil, resp. o něm nebylo hlasováno, to ostatně žalovaný ani netvrdil, když za takové hlasování nelze považovat přípisy žalovaného ze dní 9. 9. 2020 a 25. 11. 2020, v nichž žalovaný reagoval obsahově na žádosti žalobce o poskytnutí součinnosti a zpřístupnění společných prostor, k zaslanému návrhu rozhodnutí se v citovaných reakcích nijak explicitně nevyjádřil a v závěru pak nadto navrhl vzájemná jednání, a to příp. i na mediační úrovni. O uvedených návrzích tak nebylo hlasováno, nebyly přijaty, ani odmítnuty. Žádné rozhodnutí spoluvlastníků tak přijato nebylo. Uvedený závěr lze obdobně vztáhnout na rozhodnutí spoluvlastníků, jak byla formulována v textech žaloby, byť nebyla zcela textově shodná s těmi v předžalobních výzvách, jejích věcná podstata však zůstala zachována, ani k nim se však žalovaný nijak explicitně nevyjádřil a nebylo o nich hlasováno, což vyplývá i z průběhu soudního řízení samotného.

33. Z uvedeného tak soud uzavírá, že o zaslaných návrzích žalobce na rozhodnutí spoluvlastníků hlasováno nikdy nebylo a nebylo tak o nich ani rozhodnuto a nebylo v těchto věcech přijato žádné rozhodnutí spoluvlastníků.

34. Od té doby účastnici vedli vzájemná jednání, kdy na podstatné části účastnici nalezli sice shodu na jejich řešení, přesto však žalovaný formalizované rozhodnutí odmítal realizovat, rozhodnutí přijmout, a to i v okamžiku, kdy mu byl zřejmý předmět tohoto soudního řízení, přičemž žaloby navrhoval zamítnout jako opožděné, resp. předčasné.

35. Z povahy věci pak i nadto vyplývá, že i kdyby v dílčích nesporných otázkách bylo rozhodnutí formalizováno, nemělo smyslu provádět rekonstrukci bytů žalobce, nebude-li primárně odstraněna příčina zatékání do bytu žalobce, která především způsobuje neuživatelnost bytů ve 2. NP, kdy v tomto ohledu šlo o jediný sporný bod mezi účastníky co do nutnosti provedení této opravy, resp. úpravy.

36. Nutnost provedení navrhovaných oprav, resp. úprav, pak jednoznačně vyplynula jednak z místního šetření, z nějž i laikovi muselo být zřejmé, že bez rekonstrukce byty ve 2. NP užívat k bydlení nelze, a bylo prokázáno i ze znaleckého posudku znalce , jméno FO, , který s vysokou pravděpodobností jako primární příčinu zatékání do bytu žalobce stanovil poruchy skladby terasy v bytě žalovaného a vadné provedení, popř. poškození, okapových svodů, kdy i tato skutečnost byla zjevná i laikovi v rámci místního šeření, stejně jako to, že příčinou zatékání je (s velkou pravděpodobností musí být), s ohledem na lokaci průsaků a plísní v bytě žalobce, vadně provedená terasa v bytě žalovaného a vadné okapové svody. Soud proto znalecký posudek a závěry znalce hodnotí jako zásadně přesvědčivé a srozumitelné. Problematičnost stavebního provedení terasy v bytě žalovaného musela být zřejmá i samotnému žalovanému, který měsíc před nařízeným místním šetřením překrýval spáry na terase sanitárním silikonem, aby terasa vypadala pohledově v pořádku, což však soudu v rámci místního šetření neuniklo, z takového jednání žalovaného pak soud usuzuje, že i sám žalovaný si je problematičnosti stavebního provedení terasy vědom. Za účelem eliminace těchto poruch pak znalec při svém výslechu konstatoval, že v obecné rovině příčinu zatékání odstraní návrh opatření , tituly před jménem, , jméno FO, , autorizovaného inženýra a technika, dle jeho posudku ze dne 10. 8. 2020, jejichž výčet koresponduje s opatřeními uvedenými ve výroku I., část A), bod 1. a 2. tohoto rozsudku. I výslech znalce pak soud hodnotí jako logický, přesvědčivý a srozumitelný, korespondující se závěry uvedenými v písemném vyhotovení znaleckého posudku.Právní posouzení věci37. Na posuzovanou věc v právní rovině dopadá právní úprava správy společné věci podle § 1126 a násl. o.z.

38. Podle § 1126 o.z. platí, že každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci, přičemž při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.

39. Soud se nejprve zabýval otázkou věcné legitimace účastníků, jejíž nedostatky namítal žalovaný na straně žalobce. Takovou námitku je však nutno odmítnout, neboť ve věci jde o spor ze správy společné věci, kdy jeho účastníkem musí být všichni spoluvlastníci společné věci, což v daném případě bylo dodrženo. Námitka nedostatku aktivní věcné legitimace na straně žalobce vznesená žalovaným tak v tomto ohledu neobstojí.

40. Soud se dále zabýval tím, zda žalobcem navrhované opravy a úpravy společné věci (Nemovitosti), lze posoudit jako běžnou správu společné věci, kdy na rozhodování o ní dopadá ust. § 1128 o.z. nebo jako rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, na něž dopadá ust. § 1129 o.z. V uvedeném ohledu pak soud v právní rovině uzavřel, že v daném případě jde o rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci ve smyslu ust. § 1129 o.z., a to z důvodu, že bylo navrhované přijetí rozhodnutí o podstatném zlepšení společné věci, spočívající v celkové rekonstrukci bytů v 2. NP podlaží, jejím provedením bez pochybností dojde i ke zvýšení hodnoty Domu jako celku. Z uvedeného důvodu pak soud přistoupil k posouzení věci s ohledem na ust. § 1129 a násl. o.z.

41. V rámci právního posouzení se soud následně zabýval argumentací žalovaného o předčasnosti, resp. opožděnosti, podaných žalob. Žalovaný argumentoval, že žaloba byla podána opožděně, a to po uplynutí lhůty 30 dní stanovené v ust. § 1128 odst. 3 o.z. plynoucí od rozhodného data, za nějž žalovaný označil doručení předžalobních výzev, přičemž ust. § 1129 odst. 2 věta poslední o.z. stanoví, že se § 1128 odst. 3 o.z. v případě rozhodování spoluvlastníků podle § 1129 o.z. uplatní obdobně.

42. Taková argumentace žalovaného o opožděnosti podaných žalob neobstojí. Je tomu tak proto, že § 1129 odst. 1 o.z. stanoví, že k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud., přičemž současně § 1129 odst. 2 o.z. stanoví, že Spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle odstavce 1 může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Ustanovení § 1128 odst. 3 platí obdobně. Z uvedených ustanovení pak doslovným výkladem lze podle právního názoru soud dojít spolehlivého závěru, že toto ustanovení se pro případ uplatní toliko tehdy, pokud o správě společné věci je spoluvlastníky „hlasováno“ a přehlasovaný spoluvlastník je oprávněn se proti přijatému rozhodnutí bránit žalobou, kterou musí podat ve lhůtě dle ust. § 1128 odst. 3 o.z., které se uplatní obdobně.

43. K uvedeným závěrům ostatně dospěl Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ve věci sp. zn. 22 Cdo 2792/2016, v němž uzavřel, že v případě, že rozhodnutí bylo přijato, je žaloba přehlasovaného spoluvlastníka jistě omezena uvedenou lhůtou stanovenou v § 1128 odst.

3. Pokud však žádné rozhodnutí přijato nebylo, není podání žaloby spoluvlastníka na přijetí určitého rozhodnutí (kterou bude zahájeno řízení o vydání konstitutivního rozhodnutí podle § 1139) žádnou lhůtou omezeno (k tomu obdobně srov. též NS ČR ve věci sp.zn. 22 Cdo 3689/2022).

44. Ze shora uvedeného tedy soud v právní rovině uzavírá, že žaloba nemohla být podána opožděně, po uplynutí lhůty stanovení v ust. § 1128 odst. 3 o.z. ve spojení s ust. § 1129 odst. 2 o.z., neboť ve věci nebylo vůbec přijato rozhodnutí spoluvlastníků o správě společné věci, tím je pak vyvrácen argument žalovaného o opožděnosti žaloby.

45. Současně je pak nutno odmítnout i argument žalovaného o předčasnosti žaloby, a to z toho prostého důvodu, že žaloby k nahrazení projevů vůle žalovaného s přijetím kýžených rozhodnutí byly podány dne 29. 1. 2021 a 25. 3. 2021, a to ve znění, které sice nebylo textově zcela shodné s návrhem rozhodnutí uvedeným v předžalobních výzvách, věcná podstata navrhovaných rozhodnutí spoluvlastníků však zachována zůstala, avšak ani od doby podání žaloby, potažmo jejich doručení žalovanému, kýžené rozhodnutí spoluvlastníků přijato nebylo, a nebylo o něm ani hlasováno. Argument žalovaného o předčasnosti podaných žalob lze tak mít za vyvrácený, a to i potud, že i podanou žalobu lze považovat za výzvu k přijetí rozhodnutí spoluvlastníků ve věci mimořádné správy společně věci.

46. Soud se proto dále zabýval věcnou podstatou navrhovaných rozhodnutí spoluvlastníků, a to v intencích ust. § 1139 o.z., podle jehož prvního odstavce platí, že navrhne-li některý ze spoluvlastníků soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí většiny spoluvlastníků nemá vůči němu právní účinky, aby takové rozhodnutí zrušil, nebo je nahradil svým rozhodnutím, uspořádá soud právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení. Podle odstavce druhého citovaného ustanovení pak platí, že způsobem uvedeným v odstavci 1 soud rozhodne také tehdy, domáhá-li se jeho rozhodnutí některý ze spoluvlastníků proto, že se při rozhodování o společné věci nedosáhlo potřebné většiny.

47. Jelikož nebylo dosaženo potřebné většiny s navrhovaným rozhodnutím, a ve věci nebylo přijato žádné rozhodnutí spoluvlastníků, kdy jedině v takovém případě by podání žaloby bylo omezenou lhůtou 30 dní dle ust. § 1128 odst. 3 o.z. (k tomu viz. shora), přistoupil soud k věcnému posouzení navrhovaného rozhodnutí spoluvlastníků, přitom měl na myslí, že ve smyslu ust. § 1139 odst. 2 o.z. je potřeba právní poměry mezi spoluvlastníky uspořádat podle slušného uvážení.

48. Soud měl široký prostor k posouzení uvedené otázky, neboť zákon uvádí, že má rozhodnout podle slušného uvážení, což je neurčitý právní pojem (k tomu srov. Nejvyšší soud ve věci 22 Cdo 2725/2017). Důvodová zpráva k o.z. obecně zdůrazňuje, že má soud rozhodnout racionálně, a to způsobem, který nebude bránit dalšímu pokojnému soužití spoluvlastníků a nebude mezi spoluvlastníky vyvolávat další konflikty. Podle NS by slušné uvážení mělo s ohledem na individuální okolnosti projednávané věci vždy garantovat přijetí racionálního rozhodnutí, které principiálně umožní zachovat, popřípadě zlepšit, kvalitativní parametry společné věci při respektu k oprávněným zájmům všech spoluvlastníků (k tomu srov. Nejvyšší soud ve věci 22 Cdo 192/2017). Soud by měl tedy přihlédnout ke všem relevantním okolnostem, zejména k povaze společné věci, k velikosti spoluvlastnických podílů, k osobním poměrům spoluvlastníků a vztahům mezi nimi (k tomu srov. Nejvyšší soud ve věci 22 Cdo 2266/2006, 22 Cdo 4116/2009), k povaze záležitosti, o níž bylo či má být rozhodnuto, případně ke způsobu rozhodnutí a jeho možným alternativám, a rozhodnout o tom, jakou dá jednotlivým okolnostem váhu a kterou okolnost s ohledem na slušné uvážení upřednostní (k tomu srovnej NS ČR NS 22 Cdo 2725/2017).

49. Soud byl v dané věci vázán obsahovým vymezením návrhu rozhodnutí, které žalobce předložil k soudnímu přezkumu, nicméně o něm mohl rozhodnout odlišně od žalobního žádání (k tomu srovnej NS ČR ve věcech NS 22 Cdo 192/2017 , NS 22 Cdo 5791/2016), neboť v dané věci uspořádání právních poměrů mezi účastníky vyplývalo z právního předpisu ve smyslu ust. § 153 odst. 2 o.s.ř., a to konkrétně z ust. § 1139 odst. 1 o.z. a bylo vázáno na slušné uvážení soudu.

50. Z hlediska formulace návrhu rozhodnutí a výroku rozhodnutí soudu předpokládá důvodová zpráva k o.z. u tohoto typu žalob nahrazení projevu vůle. To je ostatně v souladu s dosavadním přístupem soudní praxe, která vycházela z toho, že v případě neshody spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí (§ 139 odst. 2 ObčZ č. 40/1964 Sb.) musí být z výroku rozsudku soudu zjevné, že se jím nahrazuje to, co chybí k dosažení většiny hlasů. Aby takového výroku žalobce dosáhl, měl žalobním návrhem navrhovat nahrazení chybějícího projevu vůle spoluvlastníka ke konkrétnímu projevu hospodaření se společnou věcí (k tomu srov. Nejvyšší soud ve věci 22 Cdo 2613/2000). Tento tradiční procesní nástroj ostatně již judikatura výslovně připustila i do poměrů o.z. (k tomu srov. Nejvyšší soud ve věci 22 Cdo 2792/2016).

51. Soud tedy uzavřel, že pokud se žalobce na žalovaném domáhal nahrazení projevů vůle s přijetím konkrétních rozhodnutí, byl jeho požadavek v tomto ohledu zcela souladný s dosavadní právní praxí.

52. Soud se proto zabýval dále tím, zda požadavek žalobce odpovídá korektivu uspořádání poměrů dle slušného uvážení a dospěl k závěru, že tomu tak je. Pro své závěry vyšel především z následujících úvah.

53. Předně je potřeba zdůraznit, že i žalovaný sám ke konci projednávání věci před soudem dospěl k závěru, že provedení rekonstrukce bytů ve 2. NP spočívající v jejich stavebním propojení dle Nákresu (odst. 9 odůvodnění), který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a to včetně vedení odkouření plynového kotle světlíkem domu, v němž je umístěn i kouřovod žalovaného, a umístění plynové kotle do jiné místnosti v souvislosti se zamýšlenou úpravou dispozice bytů v užívaní žalobce (dětský pokoj na místo původní kuchyně), jak vyplývá rovněž ze Nákresu, který je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí, jakož i nutnost provedení nových rozvodů médií (vody, plynu a elektřiny), je v souladu se zásadami uspořádání poměrů mezi účastníky dle slušného uvážení a ani proti takovým úpravám požadovaným žalobcem napříště neměl námitek, jakkoli i nadále žalobu označoval za předčasnou, resp. opožděnou. K tomu je potřeba dodat, že uvedené úpravy a opravy bytů v 2. NP (prováděné práce) se prakticky nijak zásadně nedotknou prostor Domu vymezených Dohodou k výlučnému užívání žalovanému, neboť se z podstatné části budou odehrávat uvnitř bytů užívaných žalobcem, co do instalace rozvodů pak v místech stávajícího stoupacího vedení (viz. výrok rozsudku) ve společných prostorech. Je skutečností, že k provedení prací je potřeba součinnosti žalovaného potud, že pro provedení dílčích prací souvisejících s rekonstrukcí je zapotřebí, aby tento zpřístupnil výlučně užívané prostory bytu ve 3. NP a podkroví, přes které je výlučně přístup na střechu, a to toliko pokud jde o instalaci odkouření nového plynového kotle světlíkem domu, neboť na střechu je zajištěn přístup toliko skrze byty ve 3. NP ve výlučném užívání žalovaného. Ve zbytku pak práce v souvislosti s rekonstrukcí bytu ve 2. NP, tedy pod bytem žalovaného, tzv. směrem nahoru zasahovat nebudou, přičemž prostory v 1. NP ve výlučném užívání žalovaného nikým užívány nejsou.

54. Pokud jde o jediný sporný bod prováděných oprav a úprav, týkající se oprav terasy ve 3. NP a okapových svodů, zde soud nemá nejmenších pochybností, že je zcela v souladu se zásadami slušného uvážení, aby byla provedena jak kompletní oprava terasy, tak revize a opravy okapových svodů, když z provedeného dokazování bez pochybností vyplývá, že tyto součásti domů jsou provedeny vadně a jsou příčinou zatékání do bytů ve 2. NP v užívání žalobce, což způsobuje jejich neuživatelnost. Jejich generální oprava pak odstraní příčiny zatékání, bez čehož ostatně nemá smyslu provedení rekonstrukce bytů ve 2. NP Domu. Proto i v tomto ohledu shledal soud požadavek žalobce oprávněným a souladným se zásadami uspořádání poměrů mezi spoluvlastníky dle slušného uvážení.

55. Pro úplnost pak soud dodává, že v souladu se zásadami slušného uvážení shledal i způsob, jakým se mají účastníci podílet na provedených stavebních úpravách, kdy všechny stavební opravy a úpravy se zavázal vlastním nákladem zajistit žalobce, vyjma oprav a úprav terasy ve 3. NP a okapových svodů, které budou hrazeny podle výše spoluvlastnických podílů. Tento návrh rozhodnutí zcela reflektuje ustanovení Dohody spoluvlastníků, resp. je ve prospěch žalovaného, kdy podle ustanovení Dohody spoluvlastníků by se na opravách terasy ve 3. NP, jako prostoru vymezenému jemu k výlučnému užívání, měl podílet výlučně on, přesto žalobce navrhuje, že se na této opravě bude podílet do výše svého spoluvlastnického podílu, shodně jako na opravě okapových svodů, které jsou bez pochybností společnou části Domu.

56. Konečně pak soud shledává zcela v souladu se zásadami slušného uvážení, že provedení prací zajistí výlučně žalobce, a to prostřednictvím k tomu odborně způsobilých osob, čímž bude zajištěna profesionalita a odbornost provedených prací. Zcela v souladu se zásadami slušného uvážení pak soud shledává i žalobcem navrženou informační povinnost, kterou se zavazuje informovat žalovaného o provádění prací a potřebě jeho součinnosti, přičemž takové nastavení vzájemných vztahu soud shledává současně transparentním. Na bedrech žalovaného tak leží pouze povinnost k poskytnutí součinnosti v podobě zpřístupnění dotčených prostor v Domě, což není jistě nijak neúměrná povinnosti vzhledem k požadavkům žalobce.

57. Na tomto místě pak soud konstatuje, že pro účely zachování užívacích práv žalovaného, nad rámec návrhu výroku rozhodnutí formulovaného žalobcem, kterým soud nebyl vázán (k tomu viz shora), soud do textu rozhodnutí vložil závazek žalobce, že (nejen) práce související s rekonstrukcí bytů ve 2. NP budou provedeny způsobem, který bude do užívacích práv žalovaného k Nemovitostem zasahovat jen v nezbytně nutné míře a po nezbytně nutnou dobu, neboť měl za to, že takový závazek žalobce je v souladu s korektivem slušného uvážení a rozptýlí obavy žalovaného o možných nepřiměřených zásazích do jeho užívacích práv k Nemovitostem v rámci provádění stavebních prací, jak je naznačil ve svých vyjádřeních, a povede k uklidnění napjatých vztahů mezi účastníky a jejich vzájemné koexistenci v rámci společných Nemovitostí. Je potřeba mít současně na paměti, že prováděné opravy a úpravy jsou ku prospěchu obou spoluvlastníků Nemovitostí.

58. Ze všech shora rozvedených důvodů soud žalobě vyhověl ve znění výroku I. tohoto rozsudku a projev vůle žalovaného s žalobcem požadovaným rozhodnutím nahradil.

59. O náhradě nákladů soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.z., když plně procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v celkové výši 7 000 Kč, ze zálohy složené žalobcem na zpracování znaleckého posudku ve výši 50 000 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, kterému náleží odměna dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.) a to za úkony uskutečněné do 31. 12. 2024 odměna z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. b) a.t. za každý úkon právní sužby dle § 11 a.t. ve výši 2 500 Kč dle § 7 a.t. a dále za každý z těchto úkonů též paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 a.t. ve výši 300 Kč a dále a za úkony uskutečněné od 1. 1. 2025 odměna z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. b) a.t. za každý úkon právní sužby dle § 11 a.t. ve výši 3 700 Kč dle § 7 a.t. a dále za každý z těchto úkonů též paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 a.t. ve výši 400 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty. Žalobce ve věci účelně vykonal těchto 19 úkonů právní služby dle § 11 a.t. do 31. 12. 2024, a to příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva ze dne 31. 8. 2020, předžalobní výzva ze dne 18. 11. 2020, žaloba ze dne 29. 1. 2021, žaloba ze dne 29. 3. 2021, replika na vyjádření žalovaného ze dne 6. 5. 2021, účast na jednání soudu 30. 7. 2021, jednání s protistranou dne 9. 2. 2022 (vyplývá z obsahu spisu), vyjádření ve věci – návrh smíru ze dne 12. 8. 2022, účast na jednání soudu 23.9.2022, vyjádření žalobce k výzvě soudu 25. 1. 2023, účast na jednání soudu 19. 2. 2024, vyjádření ve věci 12. 3. 2024, účast na jednání soudu 5. 4. 2024, vyjádření ve věci 3. 5. 2024, účast na místní šetření soudu 29. 5. 2024 (2 úkony, účast přesahující 2 hod.), účast na jednání soudu 11. 9. 2024, vyjádření ve věci (otázky na znalce) 23. 9. 2024, a dále tyto 3 úkony uskutečněné od 1. 1. 2025, a to účast na jednání soudu 1. 9. 2025, vyjádření ve věci 10. 10. 2025 a účast na jednání soudu 20. 10. 2025. Celkem náhrada za právní zastoupení činí částku 76 048, 50 Kč, tj. 19 x 2 500 Kč, + 19 x 300 Kč + 3 x 3 700 + 3 x 450 Kč + DPH 21 % z částky 65 650 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí částku 136 463, 50 Kč.

60. Soud pro úplnost uvádí, že nepřiznal žalobci náhradu za všechny jím vyúčtované úkony právní služby, a to za úkony spočívající v založení důkazů, to měl žalobce učinit již s podáním žaloby (viz. § 79 o.s.ř.), dále za stručná sdělení ke stavu mimosoudních jednání a žádosti o projednání věci a zasílané návrhy smíru, které nelze podřadit pod žádný z úkonů dle § 11 a.t., a dále též za jednání u mediátora, za něž náhrada nepřísluší (k tomu viz. ÚS ve věci I ÚS 2542/21).

61. Konečně podle § 148 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti žalovaného nahradit státu České republice náklady, které v řízení platil. Jde o náklady spojené s vyplacením znalečným, které v souhrnu činí částku 52 194 Kč, přičemž v částce 50 000 Kč byly tyto náklady kryty ze žalobcem složené zálohy, ve zbývající částce 2 194 Kč pak z rozpočtových prostředků státu.