7 C 295/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 107 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 107 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 107 700 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 88 440 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku výše uvedenou. Žalobu odůvodnila s tím, že je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v k. ú. [část obce], žalovaný je společenstvím vlastníků jednotek, jehož účelem je správa uvedeného domu. Dne [datum] jí byla doručena vyúčtování plateb (zejména příslušných příspěvků a záloh) za roky [rok], [rok], [rok] a [rok], dne [datum] jí byl na účet vrácen přeplatek za uvedené období. Žalobkyně odkázala na § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty (dále jen„ Zákon“), dle nějž není-li stanoveno jinak, doručí poskytovatel služeb příjemci služeb jejich vyúčtování nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Totéž uvádí i stanovy žalovaného. Vyúčtování služeb za rok [rok] jí tedy mělo být doručeno do [datum], za rok [rok] do [datum] a za rok [rok] do [datum]. S ohledem na § 13 Zákona, dle nějž poskytovatel platí pokutu, nedoručí-li vyúčtování včas, požadovala za dobu prodlení s doručením vyúčtování pokutu 50 Kč za každý den prodlení, když zákonem stanovená výše pokuty nebyla nijak modifikována. Celkové prodlení žalovaného činilo 2 358 dnů, žalobkyně však s ohledem na promlčení některých nároků žádala pokutu za 2 154 dnů prodlení. Ač žalovaného vyzvala k úhradě pokuty, žalovaný ničeho neuhradil.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě a v dalších vyjádřeních připustil, že se skutečně dostal do prodlení s vyúčtováním služeb za roky [rok], [rok] a [rok]. Uvedl, že k tomuto prodlení však nedošlo jeho zaviněním nebo zanedbáním povinností, ale prodlením na straně [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), která od [datum] prováděla zpracování účetnictví, a která odmítala účetnictví žalovanému předat. Za tuto společnost zajišťovala účetnictví konkrétně paní [jméno] [příjmení]. Ta opakovaně odmítala účetnictví žalovanému předat a snahy žalovaného o domluvu byly marné. Účetnictví předala paní [příjmení] žalovanému až v dubnu [rok], po podaném trestním oznámení ze strany žalovaného. Prodlení se zasláním vyúčtování tedy vzniklo v důsledku zavinění třetí osoby, přičemž žalovaný vynaložil veškeré úsilí a aktivně se snažil o nápravu situace. Nelze tak po něm požadovat zaplacení pokuty, neboť se na věc aplikuje výjimka uvedená v § 13 Zákona, že splnění povinnosti ve stanovené lhůtě by nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. K tomu uváděl, že žalobkyně byla v minulosti předsedkyní a následně do roku [rok] pověřeným členem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v likvidaci, [IČO] (dále jen„ družstvo“). V důsledku převodu bytových jednotek z vlastnictví družstva do osobního vlastnictví členů družstva vznikl žalovaný. Uvedl, že účetnictví družstva zpracovávala také paní [příjmení]. Upozornil na to, že likvidátor družstva, Ing. [jméno] [příjmení], který zpracování účetnictví na paní [příjmení] delegoval, byl odvolán z funkce dne [datum] z důvodu nezajištění účetnictví. Dodal, že on sám tedy nemohl zpracovat účetnictví, dokud mu nebyly družstvem předány potřebné podklady. Sám opakovaně žádal družstvo, tedy i žalobkyni, jakožto statutární orgán družstva, o předání účetnictví družstva, avšak bezvýsledně, proto nemohlo být zpracováno účetnictví žalovaného. Zdůraznil, že účetnictví družstva a žalovaného bylo úzce propojeno. Likvidace družstva probíhá od [datum]. Žalovaný i proto oslovil správcovskou firmu k profesionální správě domu, a to na doporučení žalobkyně paní [příjmení] a pana [příjmení] Příkazní smlouva na správu domu byla uzavřena s panem [příjmení], paní [příjmení] pro něj měla zajišťovat účetnictví. Tato smlouva byla uzavřena s účinností od [datum] a na jejím základě předal žalovaný veškeré dokumenty týkající se domu panu [příjmení] a paní [příjmení] Pan [anonymizováno] přitom byl také (od [datum] do [datum]) likvidátorem družstva. Dále uvedl, že s panem [příjmení] komunikoval, když však vyžadoval roční vyúčtování služeb, tvrdil pan [příjmení], že jej má paní [příjmení] a nechce mu jej předat, paní [příjmení] připustila, že vyúčtování nechce předat, a to proto, že jí za ně pan [příjmení] nezaplatil. S panem [příjmení] následně žalovaný ukončil smlouvu pro podezření z trestné činnosti, i poté však paní [příjmení] odmítala účetní podklady žalovanému vydat z důvodu neuhrazené odměny za její činnost. Nadto tvrdila, že má vyúčtování zpracována a po zaplacení jej okamžitě předá žalovanému. Žalovaný tak uzavřel dne [datum] smlouvu na zpracování účetnictví se [právnická osoba] a za služby zaplatil. [příjmení] [příjmení] však nadále z různých důvodů odmítala účetnictví a podklady předat, a učinila tak až na základě trestního oznámení podaného dne [datum], a to ve dnech [datum] a [datum]. Zároveň žalovaný tvrdil, že žalobkyně přímo paní [příjmení] úkolovala, jak má postupovat ohledně vyúčtování družstva i žalovaného, byly ve velmi úzkém kontaktu, což dokládal e-mailovou komunikací. Žalobkyně také přímo ovlivnila termín předání vyúčtování paní [příjmení] žalovanému. Žalobkyně a paní [příjmení] se spolčily a vše domluvily.

3. Žalobkyně v dalších vyjádřeních odmítla, že by bylo možné na situaci aplikovat výjimku uvedenou v § 13 Zákona, a to i s ohledem na celkovou délku prodlení, která svědčí o laxnosti žalovaného. Uvedla, že nelze vyloučit, že paní [příjmení] při vedení účetnictví pochybila, ale zdůraznila, že je to pro projednávanou věc irelevantní. Stejně tak je irelevantní problematika družstva. Uvedla, že účetnictví družstva bylo uzavřeno k [datum] a poté správu domu převzal žalovaný. Skutečnost, že družstvo vymáhalo předání dokladů po minulém vedení družstva, nesouvisí s vyúčtováním záloh na služby od listopadu [rok].

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

5. Ze zápisu z členské schůze družstva ze dne [datum] soud zjistil, že bylo zrušeno družstvo, jako likvidátor byla zvolena [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO]. Družstvu ke dni schůze nebylo předáno účetnictví družstva.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku vztahujícímu se k družstvu soud zjistil, že žalobkyně byla pověřenou členkou družstva od [datum] a že členská schůze rozhodla o zrušení družstva s likvidací ke dni [datum].

7. Ze zápisu z mimořádné členské schůze družstva ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně na schůzi navrhla odvolání pana [příjmení] z pozice likvidátora družstva, a to proto, že v rozporu s uzavřenou smlouvou nepředal družstvu veškerou dokumentaci, včetně účetnictví, a že sdělil, že veškerou dokumentaci má u sebe účetní, on žádné práce nevykonával.

8. Z příkazní smlouvy na správu nemovitosti a zajištění vedení účetnictví ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný s panem [příjmení] uzavřeli smlouvu, na jejímž základě se pan [příjmení] zavázal spravovat dům, včetně vedení účetnictví. Z měsíčního předpisu záloh na služby a příspěvků do fondu oprav od [datum] žalovaného soud zjistil, že tento byl na počítači podepsán panem [příjmení]. Z oznámení ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že byly v domě prováděny odečty vodoměrů. Z Přílohy č. 3 platby [příjmení] z účtu SVJsoud zjistil, že v období od [datum] do [datum] pan [příjmení] zadával platby v souvislosti s domem žalovaného.

9. Z e-mailové korespondence ze dnů [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že družstvo mělo nejasnosti a problémy s vedením účetnictví za roky [rok] až [rok]. Z e-mailové korespondence ze dnů [datum], [datum] soud zjistil, že předseda žalovaného požadoval doklady, včetně vyúčtování záloh na služby, odečtů měřidel za rok [rok], přičemž mu bylo sděleno, že byly předány družstvu. Z e-mailu žalobkyně předsedovi žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že v něm žalobkyně uvedla, že účetnictví žalovaného se od roku [rok] vedlo v rámci účetnictví družstva, a že dokud nebude k dispozici kompletní účetnictví družstva a nebude z něj vyjmuto jen to, co se týká žalovaného, nebude možné zjistit, co se týká jen družstva. Z e-mailové korespondence ze dnů [datum] až [datum] soud zjistil, že žalobkyně, paní [příjmení], další člen družstva a předseda žalovaného spolu komunikovali ohledně vedení účetnictví družstva a žalovaného, přičemž účetnictví družstva i žalovaného vedla paní [příjmení] a toto účetnictví spolu souviselo. Z e-mailu ze dne [datum] soud konkrétně zjistil, že žalobkyně apelovala na předsedu žalovaného, aby se ohledně otázky související s účetnictvím vyjádřil tak, aby neztráceli čas a mohlo se konečně dopracovat účetnictví.

10. Z dokumentu ze dne [datum] soud zjistil, že předseda žalovaného byl žalobkyní a dalšími čtyřmi osobami žádán o svolání shromáždění společenství vlastníků, a to mj. v souvislosti s nepředložením vyúčtování záloh na služby za roky [rok] a [rok].

11. Z e-mailové korespondence ze strany paní [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že paní [příjmení] podávala žalovanému zprávu o své činnosti. Z e-mailové korespondence ze dne [datum] od paní [příjmení] předsedovi žalované soud zjistil, že se s žalobkyní dohodla na uzavření agendy družstva a jejím předání dne 30. 3., a že navrhla předsedovi žalovaného předat účetnictví a doklady žalovaného [datum].

12. Ze spisu Policie ČR sp. zn. KRPA -87293/ 2019 soud zjistil, že žalovaný podal dne [datum] trestní oznámení na paní [příjmení] kvůli nevydání účetních podkladů.

13. Z e-mailové korespondence ze strany žalobkyně adresované předsedovi žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že mu žalobkyně oznamuje, že stále nemá vyúčtování za roky [rok], [rok] a [rok].

14. Ze svědecké výpovědi Ing. Mgr. [jméno] [příjmení], který byl likvidátorem družstva od [datum] do [datum] soud zjistil, že účetnictví žalovaného a družstva byly vedeny dohromady. Doklady, které obdržel od předchozí účetní družstva v únoru [rok], předal paní [příjmení], jíž s předsedou žalovaného následně urgovali, aby účetnictví dala do pořádku. Ta opakovaně slíbila, že jej pošle, ale neposlala. Svědek dokumenty předal paní [příjmení] na doporučení žalobkyně, bylo mu známo, že paní [příjmení] nějak spolupracuje s panem [příjmení].

15. Ze svědecké výpovědi pana [příjmení] soud zjistil, že se svědek znal s paní [příjmení], která mu doporučila, aby práci likvidátora družstva přijal, že se bude jednat pouze o výkon funkce tzv. papírově. [příjmení] tedy nedělal vůbec nic, všechno řídila paní [příjmení]. U žalovaného na doporučení paní [příjmení] zajišťoval údržbu domu a platil faktury, ona zajišťovala ekonomickou stránku. Žádné účetní podklady sám paní [příjmení] nedával. U žalovaného vybral peníze na činnosti, které dle svého tvrzení paní [příjmení] dělala, zaplatil jí, ale následně se ukázalo, že je nedělala a on musel tyto peníze ze svých zdrojů žalovanému vrátit. Svědek znal žalobkyni osobně, avšak nijak dobře, věděl jen, že chodila za paní [příjmení].

16. Z Návrhu na uložení ze dne [datum] soud zjistil, že PhDr. [jméno] [příjmení] podal trestní oznámení na osoby jednající za družstvo (tj. i na žalobkyni) pro podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku. Policie ČR došla k závěru, že podezření ze spáchání trestného činu není dáno a věc uložilo dle § 158 odst. 1 trestního řádu.

17. Z opisu z rejstříku trestů paní [příjmení] soud zjistil, že tato měla v minulosti uložen trest zákazu činnosti: Ostatní – zaměstnání, povolání, funkce či jiné činnosti spojené s pozicí účetní a hmotnou odpovědností. Tento trest vykonala [datum].

18. Mezi stranami je nesporné, že skutečně došlo ze strany žalovaného k prodlení s doručením vyúčtování služeb za roky [rok], [rok] a [rok], kdy tato vyúčtování byla doručena žalobkyni dne [datum]. Dále není mezi stranami sporné, že podklady k vyúčtování předala paní [příjmení] žalovanému ve dnech [datum] a [datum].

19. Po provedeném dokazování tedy soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci, relevantním pro rozhodnutí soudu. Žalovaný doručil žalobkyni vyúčtování služeb za roky [rok], [rok] a [rok] s prodlením dne [datum]. Prodlení zapříčinila skutečnost, že žalovaný neměl daná vyúčtování ve své dispozici, neboť mu paní [příjmení], třetí osoba, která vedla účetnictví žalovaného za předmětné roky, předala potřebné dokumenty až v roce [rok] (ve dnech [datum] a [datum]).

20. Po provedeném dokazování soud posoudil případ po právní stránce podle následující právní úpravy a s následujícími závěry:

21. Podle § 7 odst. 1 Zákona v rozhodném znění Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

22. Podle § 13 odst. 1 Zákona v rozhodném znění Jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Podle odst. 2 téhož ustanovení Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

23. Ve věci je nesporné, že žalovaný nesplnil svou povinnost danou § 7 odst. 1 Zákona, když žalobkyni nedoručil včas, tj. do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období, vyúčtování služeb za roky 2015, 2016 a 2017. Sporná je však otázka, zda v projednávaném případě došlo, nebo nedošlo k situaci, s níž zákon spojuje neexistenci platební povinnosti, tj. a) zda nenastala situace, kdy by v souladu s § 13 odst. 1 Zákona nebylo spravedlivé ve stanovené lhůtě splnění povinnosti požadovat, nebo b) zda nedošlo k nesplnění lhůty zaviněním druhé strany. Soud tedy posuzoval tuto spornou otázku.

24. Nejprve se soud zabýval posouzením, zda v projednávaném případě nedošlo k nesplnění lhůty zaviněním druhé strany. Taková situace by nastala v případě, že by žalobkyně zavinila prodlení žalovaného s plněním povinnosti. Žalovaný sám ve svých vyjádřeních uváděl, že k nesplnění lhůty došlo zaviněním třetí osoby, paní [příjmení]. Ač zároveň tvrdil, že žalobkyně byla v úzkém kontaktu s paní [příjmení] a ovlivňovala její postupy, netvrdil výslovně, že by nesplnění lhůty zavinila přímo žalobkyně. Soud dodává, že i pokud by žalovaný uvedené tvrdil, z prokázaného skutkového stavu to nevyplývá. Z provedených důkazů skutečně vyplynulo, že žalobkyně s paní [příjmení] komunikovala, z žádné z doložených e-mailových zpráv však nelze dovodit, že by jí žalobkyně dávala pokyny k neodevzdání účetnictví či k prodlužování jeho odevzdání, ani že by skutečnost, že paní [příjmení] účetnictví neodevzdala, byla způsobena jiným jednáním žalobkyně. Je tedy zřejmé, že nebylo prokázáno, že by žalobkyně nesplnění lhůty žalovaným zavinila. Soud tak uzavřel, že první z výjimek z platební povinnosti dle § 13 odst. 1 Zákona v projednávaném případě nenastala.

25. Soud tedy dále zkoumal, zda v projednávaném případě nenastala situace, za níž by nebylo spravedlivé po žalovaném splnění povinnosti ve lhůtě požadovat. Soud došel k závěru, že ani tato výjimka z platební povinnosti není dána.

26. Po provedeném dokazování nepochybné, že situace ohledně předání dokladů potřebných k vyúčtování, tj. i ke splnění povinnosti dle § 7 odst. 1 Zákona, byla značně komplikovaná, a že dokumenty byly žalovanému předány až v roce 2019. Pouze z této skutečnosti však nelze dovodit závěr, že by nebylo spravedlivé po žalovaném včasné splnění jeho povinnosti požadovat. Je totiž třeba také zkoumat, zda žalovaný aktivně vyvíjel úsilí k získání potřebných dokumentů, resp. zda k tomu využil veškeré dostupné prostředky. A právě to žalovaný dle soudu neučinil.

27. Žalovaný tvrdil, že paní [příjmení] opakovaně ústně, telefonicky i písemně marně vyzýval k předložení předmětného vyúčtování či k němu potřebných dokumentů. Ač to z předložené e-mailové korespondence to není patrné (je z ní zřejmé, že byl urgován předseda žalovaného – e-mail ze dne [datum], či že předseda družstva urgoval předchozí účetní družstva či žalobkyni ohledně účetnictví družstva za pro věc nerelevantní období roku [rok] – e-maily ze dnů [datum], [datum]), a v rámci policejního spisu sp. zn. KRPA -87293/ 2019 je obsažen výpis ze sms komunikace mezi předsedou žalovaného a paní [příjmení], je však z roku [rok], tzn. neobsahuje dřívější urgence, soud nemá důvod nevěřit tvrzení žalovaného, že k urgencím docházelo. Takové úsilí však není dle soudu ze strany žalovaného dostatečné. Žalovaný byl v prodlení s doručením vyúčtování za rok 2015 již od května [rok], přesto však věc řešil další necelé tři roky pouze domluvami. Až v roce [rok] podal na paní [příjmení] trestní oznámení. Žalovaný nevyužil dalších nástrojů, jakými se mohl domoci dřívějšího předání vyúčtování, resp. potřebných dokumentů – mohl např. podat u soudu žalobu na uložení povinnost vydat tyto dokumenty. Je pochopitelné, že z počátku problémů s paní [příjmení] se snažil hledat smírné řešení domluvou. Pokud však po marných pokusech situaci řešil stále stejně, domluvou, po další cca 2 roky, již nelze hovořit o tom, že by vynaložil maximální úsilí vedoucí k doručení a předání vyúčtování žalobci. Navíc nelze opomenout skutečnost, že dle uzavřené příkazní smlouvy měl účetnictví za větší část předmětných období zajišťovat pan [příjmení] (ač jej reálně nezajišťoval a všichni si toho byli vědomi), žalovaný tak mohl po panu [příjmení] požadovat dodržení smlouvy. Ani to však žalovaný zřejmě neučinil.

28. Soud tedy uzavřel, že po žalovaném bylo možné spravedlivě požadovat splnění lhůty pro doručení vyúčtování, neboť případnou nespravedlnost nelze dovodit, když žalovaný objektivně měl k dispozici další prostředky, kterými by se mohl domoci vydání účetnictví, a nevyužil je a zůstal (až do podání trestního oznámení) téměř tři roky u telefonických a e-mailových urgencí. Nedostatečnou aktivitu žalovaného k získání podkladů pro vyúčtování nelze vykládat v jeho prospěch tak, že nebylo spravedlivé po něm splnění povinnosti požadovat, když nesplnil povinnost někdo jiný a nevydal mu na základě urgencí potřebné podklady.

29. Pokud se týká argumentace o provázanosti účetnictví družstva a žalovaného, která také způsobila komplikace s účetnictvím a vyúčtováním, je situace stejná. Soud má za to, že pokud tu byly takové problémy dány, měl je žalovaný aktivně řešit. Pokud tak činil, nebylo to v řízení prokázáno.

30. Soud tedy neshledal, že by v projednávaném případě byla dána ani jedna ze dvou výjimek z platební povinnosti dle § 13 odst. 1 Zákona. Vzhledem k tomu, že nebylo ujednáno jinak, vznikla tedy žalovanému povinnost zaplatit pokutu 50 Kč za každý započatý den prodlení dle § 13 odst. 2 Zákona. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalované pokutu ve výši 107 700 Kč (2 154 dní x 50 Kč). Nárok na úrok z prodlení v zákonné výši vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 88 440 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 385 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 107 700 Kč sestávající z částky 5 420 Kč za každý ze dvanácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis podání ze dne 7. 2. 2020, ze dne 24. 5. 2021, ze dne 14. 9. 2021, ze dne 14. 3. 2023, účast na jednání dne 10. 2. 2021, 31. 5. 2021, 20. 9. 2021, 27. 2. 2023, 22. 3. 2023) včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 68 640 Kč ve výši 14 415 Kč za DPH.