7 C 337/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Voštovou Irenou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 324 889 Kč Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 324 889 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 250 000 Kč od 20. 10. 2016 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na nákladech řízení částku 805 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit náklady řízení státu ve výši 7 245 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet zdejšího soudu.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu soudní poplatek ve výši 16 245 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet zdejšího soudu.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 116 160 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 30. 11. 2016 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by bylo žalované (původně žalované – [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa původní účastnice]) uloženo, aby žalobkyni zaplatila částku 250 000 Kč spolu s příslušenstvím, a to z titulu odčinění nemajetkové újmy v této výši. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tak, že žalobkyně dne [datum] navštívila v provozní době provozovnu žalované [příjmení] v ulici [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], když při odchodu zakopnula o neoznačenou překážku – lištu sloužící k zajištění rolety, která se zatahuje mimo provozní dobu a která zde byla nesprávně umístěna přímo u vchodu do provozovny, ač měla být po otevření provozovny odstraněna. Následným pádem si žalobkyně způsobila vážná zranění s trvalými následky. Ihned po pádu byla ošetřena přivolanou zdravotnickou záchrannou službou a převezena do [anonymizováno] nemocnice v [část obce], kde jí byla diagnostikována fraktura pravé horní končetiny a byl jí nařízen absolutní klid. Důsledkem tohoto zranění se žalobkyně musela dočasně přestěhovat ke své [anonymizováno] do [obec], aby jí pomohla s každodenními potřebami (hygienou, oblékáním, přípravou jídla atp.), neboť žalobkyně, která je pravačka, měla ortézu právě na této ruce. Dcera jí rovněž vozila na pravidelné kontroly do [anonymizováno] [část obce], kde jí po sejmutí ortézy byly žalobkyni nařízeny rehabilitace. Ty však byly vzhledem k věku a zranění žalobkyně velmi bolestivé, pročež žalobkyně vyhledala pomoc ortopeda ([anonymizováno] [jméno] [příjmení]), který jí doporučil podstoupit operaci pravé ruky. Tuto žalobkyně skutečně podstoupila a posléze opět dostala ortézu a byla nucena se opět přestěhovat ke své [anonymizováno] do [obec]. Žalobkyně pak v průběhu léčení musela dostávat injekce proti srážlivosti krve s ohledem na její srdeční onemocnění. Po sejmutí ortézy opět absolvovala rehabilitace. Jelikož bolesti neustupovaly, podstoupila žalobkyně [příjmení] vyšetření, když bylo zjištěno, že došlo k uvolnění voperovaného šroubu, proto žalobkyně musela podstoupit re- operaci a posléze se opět přestěhovat ke své [anonymizováno]. Po absolvování dalších rehabilitacích i lázeňské léčby bylo konstatováno trvalé poškození v podobě omezení pohyblivosti pravého ramenního kloubu těžkého stupně. Žalobkyně tak doposud trpí soustavnou bolestí pravého ramene, není částečně schopna se sama o sebe postarat a je tak odkázána na pomoc jiných osob, což se negativně projevilo i na jejím psychickém stavu. Žalobkyně tak požaduje po žalované, aby jí uhradila částku 250 000 Kč jakožto odčinění nemajetkové újmy spočívající ve vytrpěné bolesti spojené s úrazem, následné léčby, první operací, rehabilitace, re- operace a opětovné rehabilitace a dále překážky lepší budoucnosti s ohledem na doživotní omezení v některých činnostech. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 250 000 Kč z důvodu porušení zákonné prevenční povinnosti, resp. povinnosti k náhradě újmy způsobené věcí použitou při provozu, avšak žalovaná do dnešního dne neuhradila ničeho.

2. Žalovaná označila podanou žalobu za nedůvodnou, výše požadovaného nároku nemá oporu v žalobních tvrzeních ani předložených důkazech. Dále uvedla, že žalobkyně si úraz přivodila vlastním nedbalým jednáním, když porušila zákonnou prevenční povinnost, neboť je obvyklé, že každý se při chůzi dívá před sebe a pozorně sleduje směr své chůze. Pokud tak byla před žalobkyní viditelná překážka, byla povinna přizpůsobit svoji chůzi této překážce. Navíc se tento úraz stal žalobkyni až při odchodu z provozovny, žalobkyně se tak zcela jistě musela této překážce vyhnout při vchodu do provozovny a musela si tak být vědoma přítomnosti této překážky před provozovnou. Z těchto důvodů tak žalovaná není osobou povinnou k odčinění nemajetkové újmy, neboť tu si žalobkyně způsobila vlastním nedbalým jednáním. Žalovaná tak navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

3. V průběhu řízení žalobkyně specifikovala požadovaný nárok tak, že jí byly diagnostikovány: fraktura horního konce pravé pažní končetiny ([anonymizována tři slova]), syndrom manžety rotátoru (adhezní zánět pouzdra – kapsulitida ramenního kloubu, [anonymizována dvě slova]), porucha soudružnosti kosti – kontinuity – pakloub (nespojení kostí po fraktuře, [anonymizována dvě slova]), uvolnění voperovaného šroubu ([anonymizována dvě slova] a následná péče včetně vynětí kostních dlah nebo jiných vnitřních fixačních pomůcek). Žalobkyně má trvalé následky v podobě omezení hybnosti pravého ramene do vertikály abdukce [číslo], s časovým souhybem lopatky. Žalobkyně dále upřesnila, že požadovaný nárok ve výši 250 000 Kč se skládá z částky 150 000 Kč jakožto odčinění vytrpěných bolestí (tzv. bolestné) a částky 100 000 Kč jakožto ztížení společenského uplatnění.

4. Na základě nesporných tvrzení účastníků řízení a provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru.

5. Mezi účastníky řízení je nesporné, že příčinou předmětného pádu žalobkyně v provozovně žalované dne [datum] byla lišta sloužící k zajištění rolety, která byla při úrazu žalobkyně umístěna na nesprávném místě.

6. Z předložených lékařských zpráv soud zjistil, že žalobkyně byla dne [datum] ošetřena v [anonymizováno] [část obce], když bylo konstatováno, že žalobkyně důsledkem pádu spadla na pravé rameno a pravé koleno, kdy jí byl diagnostikována fraktura velkého hrbolu humeru bez dislokace ([anonymizováno]).

7. Z policejního spisu [číslo] ([anonymizováno], [stát. instituce] [obec] [anonymizováno], [ulice] služba, místní oddělení [část obce]) soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] zakopla o [anonymizováno] sloužící k zamykání rolety u stánku s novinami, posléze byla převezena do [anonymizováno] [část obce]. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že žalobkyně upadla sama. Svědkyně [příjmení] [jméno], prodávající v předmětné provozovně, uvedla, že potřebovala na toaletu, která je mimo provozovnu, proto provozovnu uzavřela, na zem položila práh, ke kterému se stáhne roleta, která se uzamyká. Jelikož po příchodu z toalety před provozovnou čekalo několik lidí, pospíchala a zapomněla dát práh na stranu. O ten pak zakopla žalobkyně, nikým nestrčena.

8. Z dopisu od [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyni byla vyplacena částka 24 000 Kč jakožto odškodné za léčení od [datum] do [datum], tj. [anonymizováno] dnů, položky: [anonymizováno] a [anonymizováno] zlomenina horní konce pažní kosti, krčku luxační nebo operativně léčená, roztříštěná zlomenina hlavice; trvalé následky: [anonymizováno] a [anonymizováno] omezení pohyblivosti ramenního kloubu těžkého stupně, při současném omezení pohybů rotačních, trvalé následky 24% z celkové pojistné částky, tedy 24 000 Kč.

9. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně do předmětné provozovny chodila již dříve, ale nikterak často, jednou až dvakrát měsíčně, že by někdy byla lišta na zemi, si nikdy nevšimla. Dne [datum] si šla koupit časopis, při vchodu do provozovny lištu překročila, avšak při odchodu, když držela v pravé ruce batůžek a v levé ruce časopis a peněženku, na lištu zapomněla, nedávala pozor, zakopla a dopadla na pravé koleno a pravé rameno. Na sobě pak měla pantofle, neboť bylo léto. Ve [anonymizováno] [část obce] zjistili, že má zlomenou kost pod ramenním kloubem pravé ruky. Po řadě kontrol, léčbě a rehabilitaci bylo zjištěno, že ve zlomenině se udělal pakloub, což vyžadovalo operační zákrok.

10. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], která prodávala ve stánku nacházejícím se vedle provozovny a která je tak nezávislým svědkem pádu žalobkyně, soud zjistil, že se nejednalo o ojedinělý pád v provozovně žalované, o lištu tam zakopávali i jiní návštěvníci. Bylo tomu tak proto, že v provozovně nebylo WC, prodavačky musely chodit jinam a po jejich návratu už tam často čekalo dost lidí ve frontě, tak jen otevřely a lištu neodstranily.

11. Z dalších, v řízení provedených důkazů, soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.

12. Po zhodnocení důkazů měl zdejší soud za prokázané, že žalobkyně dne [datum] zakopla v provozovně žalované o práh (lištu) u vchodu do provozovny, která slouží zajištění rolety, jež se k ní stáhne a následně uzamkne. V tomto případě však práh nebyl po odemčení rolety a otevření provozovny odklizen, pročež o něho zakopla žalobkyně, která upadla na pravé koleno a pravé rameno, čímž si způsobila poranění vyžadující lékařské ošetření a následně i podstoupení dvou operací a dlouhé léčby a rehabilitací. Žalobkyně mám dodnes trvalé následky.

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto.

14. Podle ust. § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), platí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

15. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný co do poloviny (tj. 50%), když z provedených důkazů soud zjistil, že prodavačka v provozovně žalované opomněla lištu uklidit na své místo a žalobkyně o ni při vycházení z provozovny zakopla. Je tak zřejmé, to potvrdila i sama žalobkyně, že při vcházení do uvedené provozovny se žalobkyně této liště vyhnula a až při vycházení o ni zakopla a způsobila si poranění pravého kolene a pravého ramene. Vzhledem k tomu, že všichni jsou si povinni počínat tak, aby nedocházelo k nedůvodné újmě na zdraví, dospěl soud k závěru, že žalobkyně měla svou chůzi přizpůsobit přítomnosti překážky, o které věděla, a zároveň prodavačka v provozovně žalované měla uklidit předmětnou lištu, aby o ní nikdo nezakopl. S ohledem na shora uvedené se soud domnívá, že oba účastníci řízení mají na předmětném pádu svůj podíl, přičemž zavinění účastníků řízení posoudil jako shodné, tedy ve výši 50%. Soud tak rozhodl podle § 152 o. s. ř. mezitímním rozsudkem o právním základu věci tak, že základ žalobního návrhu je důvodný co do poloviny, tj. 50 % O náhradě nákladů řízení soud nerozhodoval.

16. Proti rozsudku podala žalobkyně včas odvolání s tím, že soud nesprávně skutkově a právně vyložil výši zavinění žalobkyně na předmětném pádu. Žalobkyně uvedla, že si počínala při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na jejím zdraví v souladu s § 2900 o. z., a naopak žalovaná si při svém jednání počínala tak, že této zákonné povinnosti nedostála, o čemž svědčí zejména výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], která prodávala ve stánku nacházejícím se vedle provozovny žalované, když soud prvního stupně zjistil, že e nejednalo o ojedinělý pád v provozovně žalované, o lištu zakopávali i jiní návštěvníci. Závěr soudu o zavinění žalobkyně ve výši 50 % je proto nesprávný. Po žalobkyni nelze spravedlivě požadovat, aby při vcházení do provozovny, kde se standardně očekává obvyklý návštěvnický přístup bez umělých překážek, byla odpovědná za svůj úraz, když i z provedeného dokazování vyplynulo, že se nejednalo o trvalou překážku nutnou pro provoz žalované, ale o pohodlnost obsluhy provozovny, která lištu ve vstupu zanechala a vytvořila svou nedbalostí překážku, která nemusela být zjevná, očekávaná a předvídatelná. Žalobkyně uvedla, že zavinění je výlučně na straně žalované.

17. Odvolací soud napadený mezitímní rozsudek dle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že základ žalobního nároku je důvodný co do 90 % s tím, že o výši nároku a nákladech řízení bude rozhodnuto konečným rozsudkem.

18. Soudu I. stupně bylo uloženo, aby se v dalším řízení zabýval výší uplatněného nároku z titulu bolestného a ztížení společenského uplatnění s tím, že od takto zjištěné částky po provedeném dokazování odečte míru spoluzavinění žalované, o které bylo rozhodnuto tímto rozsudkem a neopomene rozhodnout i o nákladech tohoto odvolacího řízení, jakož i řízení před soudem prvního stupně s přihlédnutím k tomu, že o základu nároku bylo rozhodnuto za pomoci úvahy odvolacího soudu.

19. Do řízení za původně žalovanou [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa původní účastnice], [IČO], sídlem [adresa žalované]. Toto usnesení bylo potvrzeno odvolacím soudem usnesením ze dne 30. 6. 2021, č. j. 16 Co 193/2021-139.

20. Na jednání před soudem dne [datum] žalobkyně rozšířila svůj návrh na částku 324 889 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 250 000 Kč od 20. 10. 2016 do zaplacení z důvodu, že bolestné žalobkyně bylo hodnoceno [anonymizováno] body, kdy v roce [rok], před úrazem žalobkyně, činil průměrný měsíční výdělek [částka], z čehož [anonymizováno] je částka [částka]. Z titulu bolestného tedy žalobkyni náleží částka 97 200 Kč. Ztížení společenského uplatnění pak znalec hodnotil částkou 263 788 Kč. Součet těchto částek činí 360 988 Kč, kdy 90 % z těchto částek je 324 889 Kč. Soud tomuto návrhu vyhověl.

21. Ze Znaleckého posudku ze dne [datum], vypracovaného znalcem [celé jméno znalce], soud zjistil, že zdravotní stav žalobkyně a zranění, jež znalec uvedl v bodovém hodnocení za bolest, mohla vzniknout v souvislosti s úrazem, který žalobkyně utrpěla dne [datum]. [příjmení] hodnocení za bolest, dle Metodiky Nejvyššího soudu podle § 2958 o. z., znalec klasifikoval následovně. Zlomenina hrbolu pažní kosti vpravo bez posunu činí [anonymizováno] bodů, pohmoždění pravého kolene činí [anonymizováno] bodů, natržení šlachy m. supraspinati dx činí [anonymizováno] bodů, operace dne [datum] [anonymizována tři slova], á [anonymizováno] b, činí [anonymizováno] bodů, celková narkóza dne [datum] činí [anonymizováno] bodů, operace dne [datum] rána [anonymizována dvě slova], á [anonymizováno] b, činí [anonymizováno] b, celková narkóza dne [datum] činí [anonymizováno] bodů a zlomenina krčku pr. pažní kosti činí [anonymizováno] bodů. Celkové bodové hodnocení za bolest činí [anonymizováno] bodů. K posuzované doložce celkové narkózy znalec uvedl, že je pravděpodobné, že byla použita dýchací trubka zavedená ústy do průdušnice dne [datum] a Laryngální maska dne [datum]. Pakliže byla při operaci dne [datum] použita dýchací trubice, náleželo by posuzované celkem [anonymizováno] bodů. Pakliže byla při operaci dne [datum] užita Laryngální náleželo by posuzované [anonymizováno] bodů. Znalec ohodnotil ztížení společenského uplatnění posuzované po uplatnění modifikačního koeficientu 90 % z důvodu věku na výši 263 788 Kč.

22. Podle ust. § 2910 o. z., platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

23. Podle ust. § 2900 o. z., platí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

24. Podle ust. § 2958 o. z., platí, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

25. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ustanovení § 132 o. s. ř. soud shledal, že výše nároku žalobkyně z titulu bolestného a ztížení společenského uplatnění ve výši 90 % jejího zavinění z částky 97 200 Kč za bolestné ([anonymizováno] bodů x 270 Kč, odpovídající [anonymizováno] průměrného měsíčního výdělku v roce [rok]) a částky 360 988 Kč za ztížení společenského uplatnění, odpovídá žalované částce a soud tak rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

26. Stát má dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Náklady vynaložené státem činí částku 8 050 Kč sestávající se z přiznaného znalečného ve výši 8 050 Kč znalci [celé jméno znalce] usnesením soudu ze dne 20. 1. 2021, č. j. 7 C 337/2016-102, za zpracování znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum]. S ohledem na skutečnost, že soud shledal základ žalobního nároku důvodný co do 90 %, uložil soud povinnost žalobkyni zaplatit náklady státu ve výši odpovídající 10 %, tedy 805 Kč a žalované zaplatit náklady státu ve výši 90 %, tedy 7 245 Kč, tak jak je uvedeno ve výroku II. a III. tohoto rozhodnutí.

27. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla osvobozena od soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a žalovaná nebyla v řízení úspěšná, soud rozhodl ve výroku IV. tohoto rozhodnutí o povinnosti žalované zaplatit státu soudní poplatek za žalobu podle položky č. 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků ve výši 16 245 Kč, a to na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol].

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 116 160 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 250 000 Kč sestávající z částky 9 300 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba, jednání před soudem I. stupně dne [datum], dne [datum] a dne [datum], jednání před soudem II. stupně dne [datum], odvolání ze dne [datum], návrh na změnu žalované ze dne [datum], vyjádření k odvolání ze dne [datum]) včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 96 000 Kč ve výši 20 160 Kč. Soud právnímu zástupci žalobkyně nepřiznal odměnu za účast na jednání ze dne [datum], jelikož toto jednání bylo včas zrušeno a nekonalo se. Dále soud právnímu zástupci žalobkyně nepřiznal odměnu za přihlášku pohledávky do likvidace [anonymizováno] ze dne [datum] a za přihlášku pohledávky do likvidace [anonymizováno] ze dne [datum] vzhledem k tomu, že tyto úkony nejsou náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva v rámci tohoto řízení. Dále soud právnímu zástupci žalobkyně nepřiznal odměnu za návrh na ustanovení znalce ze dne [datum] a za vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], jelikož tyto podání neobsahovaly žádná nová tvrzení a jednalo se pouze procesní úkony obsahující návrh důkazu a jednoduchého souhlasu se znaleckým posudkem a vyjádření, že není nutný výslech znalce. Soud tak rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.