7 C 387/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Irenou Voštovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa, anonymizováno číslo, anonymizováno zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2) celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa o určení dědického práva

I. Žaloba se žádostí, aby bylo určeno, že žalobkyně je na základě závěti ze dne datum po zůstavitelce anonymizováno příjmení příjmení, rodné číslo, zemřelé dne datum, dědičkou,se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1) náklady řízení ve výši 8 400Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného 1) anonymizováno jméno příjmení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 2) náklady řízení ve výši 2 800 do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného 2) anonymizováno jméno příjmení.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou došlou soudu dne datum vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že je dědičkou po zůstavitelce anonymizováno příjmení příjmení, datum narození, zemřelé dne datum základě závěti ze dne datum (v pořadí druhá závěť zůstavitelky). Tato alografní závěť ze dne datum byla sepsána v advokátní kanceláři anonymizováno jméno příjmení, sídlem adresa, kterou odkázala žalobkyni podíl na domě v obec a číslo část obce s příslušenstvím a vybavením bytu zůstavitelky, který se v domě adresa nacházel; další majetek v závěti specifikovaný odkázala jméno celé jméno žalovaného (žalovaný 2) a celé jméno žalovaného (žalovaný 1) a jméno příjmení. V souvislosti s podanou žalobou žalobkyně zpochybňovala platnost alografní závěti datované datum (poslední závěť zůstavitelky), která měla být údajně sepsána v advokátní kanceláři anonymizováno příjmení, dle které nabývají pro případ smrti majetek zůstavitelky žalovaný 1) a 2). Žalobkyně uvedla, že byla dlouholetou přítelkyní zůstavitelky, v posledních letech jejího života s ní byla v častém kontaktu a různými způsoby jí pomáhala, takže má za krajně nepravděpodobné, že by zůstavitelka o změně závěti žalobkyni neinformovala anebo jí v závěti neodkázala aspoň částku, která by pokryla to, co za ni žalobkyně za života zaplatila. V žalobním podání dále žalobkyně zpochybňovala celkový charakter sporné závěti z datum, zda podpis zůstavitelky je jejím pravým podpisem, jakož i další skutečnosti s tím, že je třeba postavit najisto otázku vzniku předmětného dokumentu. V žalobním podání, jakož i v dalším průběhu řízení, žalobkyně namítala, že napadená závěť měla být údajně pořízena v advokátní kanceláři anonymizováno příjmení v obec a číslo, ulice a číslo, přičemž zůstavitelka v anonymizováno rok nebyla schopná fyzicky se do advokátní kanceláře dostavit, neboť byla v podstatě imobilní. Kancelář se nachází ve anonymizováno patře domu bez výtahu, takže není možné, aby se do kanceláře advokáta dostala po schodech. Zůstavitelka byla minimálně od počátku roku rok velmi obtížně mobilní, z bytu téměř nevycházela a i po bytě se pohybovala s obtížemi. V souvislosti s tímto tvrzením navrhovala mj. provedení znaleckého posudku za účelem posouzení písma, jakož i technickou analýzu listiny.

2. Žalovaný 1) žádal zamítnutí žaloby s tím, že předmětná závěť z datum je projevem svobodné vůle zůstavitelky, argumentaci žalobkyně týkající se neplatnosti uvedené závěti sporoval. Poukázal na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 6 C 39/2014, o žalobě podané žalobcem příjmení jméno příjmení, vedené proti stejným žalovaným 1), 2), ve kterém se žalobce domáhá určení, že je dědicem ze závěti pořízené zůstavitelkou dne datum a zpochybňuje platnost závěti datované datum, kdy již byla vyslechnuta řada svědků. Dále poukázal na skutečnost, že zůstavitelka pořídila alografickou závěť také dne datum, ve které ustanovila dědicem rovněž žalované 1), 2), takže pokud by soud uznal závěť z datum za neplatnou, tato další jmenovaná závěť tvoří překážku, pro kterou žalobkyni nelze vyhovět. Žalovaný se takto písemně vyjádřil v podání z datum.

3. Žalovaný 2) rovněž žádal zamítnutí žaloby. V písemném vyjádření z datum uvedl, že závěť datovaná datum je opatřená pravým podpisem zůstavitelky a dvou svědků příjmení příjmení a jméno příjmení. Rovněž odkázal na probíhající řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 6 C 39/2014.

4. Usnesením z 14. 11. 2016 soud řízení přerušil do pravomocného skončení věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 6 C 39/2014, které nabylo právní moci dne 7. 12. 2016. Po pravomocném skončení věci 6 C 39/2014 pak soud v tomto řízení pokračoval. Žalobkyně nadále na podané žalobě trvala, s výsledkem řízení ve věci 6 C 39/2014 byla obeznámena.

5. Dědictví po příjmení příjmení, zemřelé dne datum, je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 26 D 127/2014. Usnesením z 1. 10. 2015 bylo žalobkyní uloženo, aby do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podala žalobu na určení, že je dědickou po zůstavitelce. Žaloba podaná u soudu dne datum byla podána ve stanovené lhůtě.

6. V řízení bylo zjištěno, že zůstavitelka za svého života pořídila následující závěti: - závětí ze dne datum, sepsané formou notářského zápisu před notářkou anonymizováno příjmení v obec a číslo, ulice a číslo, dědictví nabývá anonymizováno jméno příjmení, jméno příjmení a celé jméno žalovaného, každému odkázala v závěti specifikované nemovitosti i věci movité (podíl na domě adresa v část obce odkázala anonymizováno příjmení, kterému odkázala i ostatní majetek, dědicem rekreační chaty v k. ú. obec ustanovila příjmení příjmení a dědicem podílu na zemědělských pozemcích v k. ú. obec ustanovila anonymizováno celé jméno žalovaného). -závětí ze dne datum zůstavitelka určila dědicem podílu na domě adresa a dále podílu na pozemcích v k. ú. část obce žalobkyni příjmení celé jméno žalobkyně, dědicem rekreační chaty určila jméno příjmení, dědicem podílu na zemědělských pozemcích určila celé jméno žalovaného a dědicem ostatního majetku ustanovila celé jméno žalovaného. Závěť byla sepsána v advokátní kanceláři anonymizováno příjmení a podepsána svědky jméno příjmení a anonymizováno příjmení, před kterými také výslovně prohlásila, že tato listina obsahuje její poslední vůli. -ze závěti datované datum bylo zjištěno, že zůstavitelka určila dědicem podílu na domě adresa v část obce a podílu na pozemcích v část obce a hrobu na obec, šperků a dalšího movitého majetku celé jméno žalovaného, dědicem rekreační chaty jméno příjmení a dědicem autorských majetkových práv a podílu na zemědělských pozemcích anonymizováno celé jméno žalovaného. Závěť podepsala v advokátní kanceláři anonymizováno příjmení, je podepsána jméno příjmení a anonymizováno příjmení, před kterými dle textu výslovně prohlásila, že tato listina obsahuje její poslední vůli. -poslední závětí, která je předmětem tohoto sporu, jakož i byla předmětem sporu v řízení 6 C 39/2014, je závěť datovaná datum, ve které se uvádí, že určuje dědicem podílu na domě adresa a podílu na pozemku v k. ú. část obce a rekreační chaty v obci obec a ostatního majetku (šperky, hrobové místo, úspory) celé jméno žalovaného a anonymizováno celé jméno žalovaného odkazuje autorská práva po hudebním skladateli příjmení a podíl na zemědělských pozemcích v k. ú. obec a k. ú. obec. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 18 C 111/2015 se žalobce příjmení příjmení domáhal určení, že je dědicem na základě závěti sepsané dne datum a v souvislosti s tím zpochybňoval platnost závěti datované dne datum, kterou za dědice zůstavitelka určila celé jméno žalovaného, celé jméno žalovaného, jméno příjmení a celé jméno žalobkyně, kteří byli účastníky tohoto řízení na straně žalované. Také toto řízení bylo přerušeno do skončení pravomocnéhořízenípodsp.zn. 6 C 39/2014. Podáním doručeným soudu datum vzal anonymizováno příjmení – žalobce – žalobu zpět bez odůvodnění, věc pravomocně skončila 23. 6. 2020. -závěť datovaná dne datum nebyla předmětem žádného sporu.

7. Ze spisu zdejšího soudu 6 C 39/2014 soud zjistil, že anonymizováno jméno příjmení se žalobou podanou u soudu dne datum domáhal určení, že je dědicem po příjmení příjmení na základě závěti, kterou pořídila dne datum, ve které byl povolán dědicem a tvrdil, že závěť datovaná dne datum je neplatná, neboť písmo, kterým je závěť podepsána, není písmem zůstavitelky. Rovněž tvrdil, že zůstavitelka byla nepohyblivá, v důsledku čehož nebyla schopná se dostat do kanceláře anonymizováno příjmení, kde nebyl výtah a vedly k ní četné schody, a to ani s pomocí 1) žalovaného – celé jméno žalovaného, který ji doprovázel. Současně z hlediska uplatněného nároku tvrdil, že v předmětné době v důsledku neuspokojivého zdravotního stavu zůstavitelka nebyla způsobilá pořídit právní úkon jako je závěť, platně. Rovněž uvedl, že je přesvědčen, že závěť z roku rok nebyla podepsána před dvěma svědky uvedenými jako přítomnými, poukázal, že na vyhotovení závěti se vyskytují jakési vodorovné čáry, které se vyskytují i na jiných dokumentech tištěných 1) žalovaným celé jméno žalovaného, z čehož vyplývá, že závěť nebyla tisknuta v kanceláři anonymizováno příjmení. Soud ve věci provedl obsáhlé dokazování a po provedeném řízení rozhodl rozsudkem z 21. 3. 2018 tak, že žalobu s návrhem na určení, že žalobce je dědicem po příjmení příjmení, zamítl a žalobci uložil zaplatit žalovaným 1), 2) náklady řízení. Soud po provedeném dokazování vzal za prokázané, že dne datum se zůstavitelka za doprovodu celé jméno žalovaného – 1) žalovaného – dostavila do advokátní kanceláře anonymizováno příjmení, kde před dvěma současně přítomnými svědkyněmi, asistentkou advokáta jméno příjmení a jeho manželkou příjmení jméno příjmení, podepsala závěť předtištěnou na počítači a současně před nimi prohlásila, že závěť obsahuje její poslední vůli, na to podepsaly závěť i svědkyně. Soud neshledal (vzhledem k datu úmrtí zůstavitelky soud věc posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013) žádné důvody pro neplatnost závěti datované datum, učiněné ve prospěch žalovaných, ani o samotné vůli zůstavitelky neměl pochybností. Konstatoval, že závěť byla sepsána a podepsána zákonem předepsaným způsobem, zůstavitelka jasně projevila svoji poslední vůli. Do konce svého života byla psychicky v pořádku a zcela orientovaná. Vůli odkázat nemovitost adresa v část obce a číslo) žalovanému projevila i v závětích předchozích pořízených dne datum a datum. Pravost podpisu na sporné závěti byla prokázána znaleckými posudky. Nebylo prokázáno, že by se zůstavitelka nemohla za pomoci třetí osoby dostavit do kanceláře anonymizováno příjmení, kde musela překonat schody. Proti rozsudku podal žalobce odvolání a správnost závěrů učiněných soudem prvého stupně zpochybňoval, rovněž i zpochybnil výpovědi svědků příjmení příjmení a jeho manželky a asistentky příjmení. Sporoval závěr soudu, že by zůstavitelka byla schopna se pomocí berlí a 1) žalovaného dostavit do kanceláře anonymizováno příjmení, proto ani jeho manželka a asistentka nemohly být svědkyněmi závěti. Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodnutím z 16. 10. 2018, č. j. 30 Co 301/2018-421, rozsudek soudu prvého stupně potvrdil a konstatoval, že soud prvého stupně dostatečně zjistil skutkový stav a provedl dokazování v dostatečném rozsahu, provedené důkazy zhodnotil řádně, každý zvlášť a ve vzájemné souvislosti a učinil pak správný skutkový závěr, který vyjádřil v odůvodnění rozsudku, který odpovídá provedeným důkazům. Řízení pravomocně skončilo dne 18. 12. 2018.

8. V tomto řízení soud za účelem zjištění skutkového stavu vycházel z důkazů provedených v řízení 6 C 39/2014. Dle stanoviska žalobkyně skutkový stav v řízení nebyl dostatečně objasněn. neboť nelze považovat za provedení důkazů a objasnění rozhodných skutečností vycházeje z výpovědí svědků a dalších důkazů učiněných v jiném řízení, což je v rozporu s ust. § 122 odst. 1 o. s. ř. – povinnosti soudu provádět důkazy při jednání. Tímto postupem byla žalobkyni odňata možnost se svědků dotazovat a poukazovat na případné rozpory v jejich výpovědích, i když s provedením důkazů obsahem spisu 6 C 39/2014 souhlasila. Dle žalobkyně není vyloučená varianta, že by došlo k padělání či manipulaci se závětí a že pokud by tomu tak bylo, tak se na tom podílely osoby z kanceláře anonymizováno příjmení, které ji sepisovaly a figurovaly v ní jako svědci. Již z tohoto důvodu je jejich důvěryhodnost značně oslabená. Žalobkyně zdůraznila, že výpovědi těchto osob slyšených jako svědci v jiném řízení nejsou věrohodné a působí i nedůvěryhodně, jako předem domluvené, jakož i osoba anonymizováno příjmení nedává předpoklad pro důvěryhodnost jeho výpovědi, když byl rozsudkem Okresního soudu v Kladně ve věci 26 T 18/2015 odsouzen pro anonymizováno a anonymizováno, kterého se dopustil jako advokát (viz závěrečný návrh žalobkyně). Žalobkyně rovněž akcentovala, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 4 C 285/2008 byla zůstavitelka za života vyslechnuta jako účastnice řízení v pozici žalobkyně v místě svého bydliště pro nemožnost se pohybovat a dostavit se proto k soudnímu řízení osobně. Je tedy s podivem, že zůstavitelka několik let před svojí smrtí nebyla schopna se dostavit k soudu a musela být vyslechnuta v místě bydliště, ale krátce před svou smrtí„ byla schopna se dostavit do kanceláře anonymizováno příjmení, do které je nutné vyjít po řadě schodů“. Skutečnost, že zůstavitelka nebyla schopná pro imobilitu se dostavit do kanceláře anonymizováno příjmení za účelem pořízení závěti dne datum, se nabízí i ze sdělení zdravotnických zařízení a odkazovala na výpověď anonymizováno příjmení„ že zůstavitelka vedle žalovaného 1) potřebovala pomoc ještě další osoby, tj. sestry“ a výpověď anonymizováno příjmení„ že byla nemobilní a pohybovala se na kolečkovém křesle“, což bylo uvedeno v řízení vedeném pod 6 C 39/2014.

9. Ze spisu 6 C 39/2014 soud zjistil následující: Z výpovědi svědkyně příjmení jméno příjmení bylo zjištěno, že se zůstavitelkou byla v přátelských vztazích a komunikovaly spolu. Zůstavitelka svědkyni sdělila úmysl, že napíše závěť ve prospěch 1) žalovaného. Jestli těch závětí bylo více, jí známo není. Zůstavitelka jí výslovně několikrát řekla, že chce dům odkázat jméno, tedy žalovanému 1), za to, že se o ni stará, měla k němu velice pěkný vztah. Svědkyni je rovněž známo, že 1) žalovaný zůstavitelce pomáhal a staral se o ni. Co se týče zdravotního stavu zůstavitelky, tak ta si stěžovala, že ji bolí nohy a později špatně chodila, takže k chůzi používala berle. Také hůř viděla vzhledem k věku, bylo jí anonymizováno let, ale s brýlemi viděla určitě, neboť když svědkyně za ní přišla na návštěvu, tak četla z časopisů s brýlemi a četla normálně. Psychicky a mentálně na tom byla výborně, svědkyně ji navštívila asi týden před smrtí v nemocnici.

10. Z výsledku svědkyně jméno příjmení vyplynulo, že byla spoluvlastnicí domu, a se zůstavitelkou se bavila pouze o záležitostech domu se týkajících. Je jí známo, že žalobkyně a zůstavitelka byly přítelkyně, při jedné příležitosti se s žalobkyní blíže seznámila, a od té doby, když žalobkyně přijela do obec, tak se vždycky sešly. Při jedné příležitosti jí žalobkyně řekla, že zůstavitelka učinila závěť v její prospěch, nic bližšího jí neřekla a od té doby se už o žádných závětích nebavily. Závěť anonymizováno celé jméno žalobkyně byla asi z roku rok. Pokud jde o psychický stav zůstavitelky, tak po psychické stránce byla vynikající. Pohybově na tom byla velice špatně.

11. Z výslechu svědkyně příjmení jméno příjmení vyplynulo, že zůstavitelku poznala v roce rok jako její žákyně, když studovala angličtinu a následně se spřátelily. Od zůstavitelky byla informována, že zřejmě zrušila závěť učiněnou ve prospěch anonymizováno příjmení a mluvila o tom, že se chce odvděčit formou závěti žalovanému 1), protože se o ni staral. Po psychické stránce na tom zůstavitelka byla stále vynikající. Po fyzické stránce na tom nebyla dobře, chodila s velkými obtížemi i po pokoji. Asi 4 roky před smrtí chodila nejdříve o holi, později o berlích, pak došlo jednou k tomu, že si zlomila ruku a bála se opírat o berle. Neví přesně, ale má za to, že zlomeninu zápěstí utrpěla někdy v roce rok. K dotazu, zda byla schopná chodit po schodech, uvedla, že„ Myslím si, že po schodech se bála chodit, že uklouzne. Před úrazem ruky ano, po úraze ruky myslím, že ne.“. Dále uvedla, že WC používala v pokoji, kde měla kbelík v křesle.

12. Z výslechu svědkyně příjmení jméno příjmení vyplynulo, že se zůstavitelkou se seznámila v souvislosti s výukou angličtiny a v posledních 5 letech života k ní docházela 2x – 3x v týdnu, staly se přítelkyněmi. Zůstavitelka neříkala svědkyni, že by sepsala závěť ve prospěch 1) žalovaného, ale žalovaný se o ni perfektně staral, tak mu chtěla darovat nemovitost. Zůstavitelka měla artrózu, špatně chodila, jednou měla zlomenou ruku a měla problémy s očima, pokaždé když bylo třeba, tak jí vozil žalovaný 1). Před smrtí měla zlomenou ruku možná asi 4 roky. K chůzi používala zůstavitelka francouzské hole, po bytě byla schopná s nimi chodit, ač měla strach, aby neupadla Že by zůstavitelka nebyla schopna chůze, z její výpovědi zjištěno nebylo.. Podle názoru svědkyně byla zůstavitelka schopná číst s brýlemi a měla také lupu, kterou četla v případě malých písmenek.

13. Z výslechu svědka příjmení jméno příjmení vyplynulo, že zůstavitelku navštěvoval za účelem výuky angličtiny 2x týdně zhruba až do její smrti. Po psychické stránce na tom byla velmi dobře. Co se týče pohybových aktivit, tak používala buď jednu berli nebo dvě berle, takhle na tom byla po celou dobu, co ji znal. Zmínila se mu, že chce napsat závěť a že ji nejvíce pomáhá celé jméno žalovaného že by do okruhu dědiců chtěla zahrnout další osoby jako jeho nebo paní příjmení, ke které měla nejbližší citový vztah. Ví, že měla problémy s očima, používala brýle při čtení i na televizi.

14. Z výslechu svědkyně jméno příjmení vyplynulo, že chodila k zůstavitelce na výuku angličtiny a spřátelily se, poslední rok před její smrtí s ní už tolik v kontaktu nebyla. Zůstavitelka měla problémy s chůzí. Svědkyni je známo, že se o zůstavitelku staral pan celé jméno žalovaného. Zůstavitelka měla problémy dostat se k zahradní brance, kdy musela zdolat troje dveře, než mohla otevřít. K chůzi používala berle.

15. V řízení předložil žalobce znalecký posudek anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, kdy jmenovaný vycházel ze zdravotní dokumentace zůstavitelky s výsledkem, že měla významná omezení z hlediska mobility pro běžný pohyb po rovině a nebyla by schopná se dvěma francouzskými holemi, popř. chodítkem, vystoupat po schodišti, a to ani s pomocí. Z výslechu znalce při jednání (datum) jmenovaný uvedl, že při zpracování posudku měl k dispozici propouštěcí zprávu z anonymizována dvě slova z datum. Zjistil, že pro nepohyblivý pravý kyčelní kloub se v podstatě nemohla pohybovat. Trpěla coxartrózou, artrózou kolenních kloubů, deformitou páteře, takoví pacienti se v podstatě nepohybují a jsou odsouzeni k sezení a ležení. Uvedl, že si nedovede přestavit, že by zůstavitelka i s pomocí jiné osoby byla schopná zdolat schody. Měla také deformitu levého zápěstí po zlomenině s postižením palcového kloubu, což znemožňovalo úchop, takže podle jeho názoru nemohla chodit ani o berlích.

16. Z výslechu svědka příjmení jméno příjmení, stomatologa zůstavitelky, vyplynulo, že má ordinaci v anonymizována dvě slova ve anonymizováno patře, kde jsou dva výtahy, ale je nutné k nim dojít asi po 8 schodech. Zůstavitelka k němu chodila zásadně s doprovodem 1) žalovaného, naposledy ještě datum. Špatně se pohybovala, při chůzi používala francouzské hole. Uvedl, že„ byla schopná se k němu do ordinace došourat za pomoci“. Zůstavitelka návštěvu vždy oznámila předem a potom jí mimo žalovaného pomáhal buď přímo svědek anebo jeho zdravotní sestra, do schodů i ze schodů. Uvedl také, že má za to, že zůstavitelka do poslední chvíle slušně viděla, používala brýle.

17. Svědkyně příjmení jméno příjmení uvedla, že zůstavitelku viděla naposledy v anonymizováno rok, na vyšetření ji přivezl 1) žalovaný na kolečkovém křesle. příjmení křesla jsou v lékařském zařízení k zapůjčení, jestli zůstavitelka měla křeslo zapůjčené nebo jí osobně patřilo, tak jí známo není. Viděla zůstavitelku pouze v ordinaci. Zůstavitelka z pohledu odbornosti svědkyně – ortoped – byla špatně mobilní, ale byla schopna chůze, na jakou vzdálenost, nemůže posoudit, protože ji viděla v pohybu pouze mezi vozíkem a lehátkem. Na kontroly ji vozil 1) žalovaný.

18. Řízení bylo doplněno znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, který vypracovala anonymizováno jméno příjmení, která posuzovala podpisy zůstavitelky jak na závěti z datum, tak na závěti z datum a dospěla k závěru, že podpisy zůstavitelky na obou listinách jsou jejími pravými podpisy, rovněž jako pravý podpis zůstavitelky označila podpis na originálu závěti z datum.

19. Soud dále doplnil řízení znaleckým posudkem z oboru kriminalistika, technické zkoumání listin, který vypracoval anonymizováno jméno příjmení, jehož znalecký posudek byl doplněn i výslechem při jednání, kdy vyplynulo, že znalec nezjistil žádnou manipulaci s textem závěti po technické stránce.

20. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 4 C 285/2008 byla vyslechnuta zůstavitelka za svého života dne datum v místě bydliště, kdy při výslechu uvedla, že je částečně nepohyblivá, /aktuálně byla po zlomenině ruky/, kdy může chodit pouze za podpory jiné osoby, jinak chodí o berlích.

21. Žalobkyně navrhovala doplnění řízení 7 C 387/2015 dotazem na anonymizována dvě slova za účelem zjištění, kdo byl obvodním lékařem zůstavitelky a zda navštěvovala ještě nějaké další lékaře, než anonymizováno příjmení a anonymizováno příjmení a za jaké úkony v souvislosti s tím bylo vypláceno pojistné. Soud návrh na doplnění dokazování v daném směru zamítl, neboť má za to, že výslech obvodního lékaře by k objasnění skutkového stavu, zda zůstavitelka dne datum byla schopná za pomoci 1) žalovaného o berlích dojít do kanceláře anonymizováno příjmení, do které se jde po schodech, i s ohledem na zdravotní dokumentaci lékařem vedenou, ke zjištění sporné skutečnosti výrazně nepřispěl, neboť zjištění a skutečnosti uváděné lékaři specialisty jsou postačující.

22. Soud hodnotil důkazy, které převzal z řízení vedeném pod sp. zn. 6 C 39/2014, a to každý zvlášť jakož i v jejich souhrnu dle ust. § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že zůstavitelka byla schopná se dne datum osobně dostavit do kanceláře anonymizováno příjmení za účelem pořízení závěti, ve které vyjádřila svobodnou vůli, na základě které povolala jako dědice svého majetku pro případ smrti žalované 1) a 2). Skutečnost, že na závěti je vlastní podpis zůstavitelky a závěť samotná – listina – nenasvědčuje manipulaci s textem závěti po technické stránce, bylo prokázáno znaleckými posudky z oboru písmoznalectví anonymizováno jméno příjmení a znaleckým posudkem vč. jeho výslechu anonymizováno jméno příjmení, obor kriminalistika, technické zkoumání listin. Soud vycházel z výpovědí slyšených svědků, které považuje za věrohodné, neboť na projednávané věci nemají osobní zájem. Při jednání soud k důkazu přečetl výpovědi titul, titul a anonymizováno, avšak při zjišťování skutkového stavu vycházel z výpovědí svědků na výsledku řízení nemajících zájem., znaleckých posudků a lékařských zpráv. Z jejich výpovědí / viz. výpovědi anonymizováno příjmení, anonymizována dvě slova bylo zjištěno, že o zůstavitelku se staral 1) žalovaný, zajišťoval její potřeby, a to velmi dobře, a jako výraz díku zůstavitelka měla zájem, aby získal nemovitost v část obce, což také v předmětné závěti bylo vyjádřeno, jakož i v závětích z období předchozího (datum). Soud pak zaměřil pozornost především na tvrzení žalobkyně ohledně imobility zůstavitelky, kdy z výpovědi svědků vyplývá, že k chůzi používala francouzské hole, popř. jednu hůl (svědek anonymizováno příjmení, anonymizováno. příjmení). Pokud zůstavitelka v řízení vedeném pod sp. zn. 4 C 285/2008 byla dne datum rozhodnutí, tedy řádově 3/4 roku přede dnem, kdy předmětná závěť měla být pořízena, vyslechnuta v místě bydliště, tak je třeba vzít v úvahu, že mezi jejím stavem v době výslechu soudem a stavem v době pořizování závěti uplynula delší doba, během které došlo nepochybně ke zlepšení zdravotního stavu zůstavitelky po zlomenině ruky, takže soud nepovažuje za nemožné, že se dne datum dostavila za pomoci jiné osoby, žalovaného 1), do kanceláře anonymizováno příjmení, ač bylo třeba, aby překonala vzdálenost s několika schody. Žalobkyně původně tvrdila, že kancelář se nachází v anonymizováno patře budovy, což vyvracel zástupce žalovaného 1) s tím, že se nachází v anonymizováno patře, což žalobkyně už dále nesporovala a připustila. Tvrzení žalobkyně o nemožnosti zůstavitelky dostavit se a vyjít schody do kanceláře anonymizováno příjmení k podpisu sporné závěti bylo podpořeno pouze znaleckým posudkem a výpovědí anonymizováno příjmení, který vycházel ze zdravotní dokumentace se závěrem, že zdravotní problémy zůstavitelky z hlediska pohybu byly natolik intenzivní, že zůstavitelka dle jeho mínění byla schopná pouze ležet nebo sedět a navíc po zlomenině levého zápěstí s postižením palcového kloubu nemohla k chůzi používat francouzské hole, které vlastně nemohla uchopit. Uvedené však nemá podporu v ostatním dokazování, kdy z výpovědí svědků vyplynulo, že zůstavitelka byla schopna se pohybovat s používáním francouzských holí, které také k chůzi používala Nelze proto dojít k závěru, že zůstavitelka byla nepohyblivá, jak předpokládal titul K zjištění, že se pohybovala na vozíku (viz anonymizováno příjmení) soud uvádí, že pohyb na vozíku vylučuje, že pacient se nemůže vůbec pohybovat, nelze s tím souhlasit, to slouží k lepší manipulaci s pacientem v tom kterém zařízení a nevylučuje, že jinak se pacient pohybuje buď s holemi anebo obtížně bez jakýchkoli pomůcek. To, že zůstavitelka při chůzi používala francouzské hole, vyplývá i z výpovědi svědků příjmení příjmení a anonymizováno příjmení, kteří ji viděli o berlích chodit i do schodů, ač s podporou žalovaného 1). K tvrzení žalobkyně, což vyplývá i z výpovědi svědkyně příjmení, že zůstavitelka nechodila na WC, ale používala kbelík v pokoji umístěný, soud uvádí, že tento způsob nepochybně zůstavitelce„ usnadňoval život„ ,ale neprokazuje to, že na WC ve svém bytě nebyla schopna vůbec dojít. Soud proto uzavřel, že závěť zůstavitelky ze dne datum, kterou učinila ve prospěch žalovaných 1), 2), je projevem její svobodné vůle, neboť neshledal důvody, které by tento závěr vyvracely. Ve věci rozhodl za použití ust. § 476 a § 476b zákona č. 40/1964 Sb., upravujících náležitosti pořízení závěti a nebyly shledány důvody pro neplatnost posuzované závěti, proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

23. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., což odůvodňuje úspěch žalovaných ve věci. 1) žalovanému vznikly náklady právního zastoupení za úkony právní služby ve výši odměny 2 500 Kč za jeden úkon podle ust. § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm, a to za 3 úkony právní služby, dále 3 krát paušál po 300 Kč / písemné vyjádření ze dne 9. 3.2016, účast při jednání dne 18.12.2020 a 5.3.2021 Zástupce 1) žalovaného není plátcem DPH. Druhému žalovanému vznikly náklady právního zastoupení za jeden úkon právní služby po 2 500 Kč a 1x paušál po 300 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za sepis vyjádření k žalobě z 25. 4. 2016, v dalším řízení již žalovaného 2) zastupoval jako obecný zmocněnec. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí, popř. návrh na nařízení exekuce.