7 C 397/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A insolvenční správce dlužníka Jméno žalobkyně B ., IČO: IČO žalobkyně B sídlem Adresa žalobkyně B proti žalovaným:

1. Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B pro zaplacení částky 225 896 Kč s příslušenstvím I. Žaloba s návrhem, aby žalovaní byli povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 225 896 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 20. 12. 2022 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne 18. 12. 2025 se žalobkyně jako insolvenční správce dlužníka společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO žalobkyně B, , sídlem , adresa, (dále jen Dlužník), domáhala zaplacení částky 225 896 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že Městský soud v Praze usnesením ze dne , datum, , č. j. MSPH , spisová značka, , zjistil úpadek Dlužníka a současně prohlásil konkurs na jeho majetek. Insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že Dlužník provedl pro žalované stavební práce na základě smlouvy o dílo č. E 250822, uzavřené dne 26. srpna 2022. K provedeným pracím byl vystaven příslušný soupis prací a Dlužník vystavil daňový doklad – fakturu č. 20220065 ze dne 12. 12. 2022 se splatností dne 19. 12. 2022 na částku 225 896 Kč vč. DPH. Přes výzvu k úhradě žalovaní pohledávku nezaplatili.

2. K podané žalobě se vyjádřili žalovaní tak, že nárok uplatněný žalobou neuznávají. Předně namítali formální nesprávnost daňového dokladu (faktury) č. 20220065, kdy tento nebyl vystaven v režimu přenesené daňové povinnosti podle § 92a zák. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, pročež žalovaní uplatnili právo na jeho vrácení podle smlouvy o dílo. Dále pak namítali zánik dluhu z vyúčtovaných prací, když tyto byly uhrazeny. V této souvislosti žalovaní tvrdili, že na základě smlouvy o dílo uhradil , Jméno žalované B, jako jeden z objednatelů před započetím provádění díla zálohu 400 000 Kč. Platbu poukázal na účet Dlužníka dne 29. 8. 2022. V rámci kontrolního dne 14. 12. 2022 byl Dlužník vyzván ke stornu faktury č. 20220065 pro její formální vady a bylo s ním dohodnuto, že objem prací a dodávek, které byly vyúčtovány fakturou č. 20220065 bude (již vč. DPH) vyúčtován před koncem hrubé stavby žalovanému , Jméno žalované B, jako fyzické osobě a zaúčtován proti přijaté záloze 400 000 Kč od žalovaného , Jméno žalované B, . Mezi žalovanými a Dlužníkem bylo následně domluveno, že doplatek prací vyúčtovaný fakturou č. 20220065 bude vyřešen vzájemným zápočtem oproti přijaté záloze se zohledněním penále za překročení termínu dokončení díla, což jednatel Dlužníka odsouhlasil v e-mailové komunikaci ze dne 13. 6. 2023. K zápočtu následně žalovaný přikročil dne 20. 6. 2023 předložením jednostranného zápočtu Dlužníku, kterým byl nárok na zaplacení prací a dodávek vyúčtovaných fakturou č. 20220065 ve výši 225 896 Kč započten oproti zaplacené záloze 400 000 Kč, jak bylo dohodnuto. Žalovaní tak vůči Dlužníkovi po provedeném zápočtu evidují přeplatek na ceně díla ve výši 76 851 Kč. Jelikož Dlužník měl v tehdejší době problémy s likviditou, přeplatek nevymáhali, neboť měli zájem na dokončení a předání díla, které mělo proběhnout formou písemného zápisu, k čemuž do dnešního dne nedošlo. Navrhli zamítnutí žaloby.

3. Na základě provedeného dokazování, kdy jednotlivé důkazy byly hodnoceny podle § 132 o.s.ř., dospěl soud následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z usnesení Městského soudu v Praze MSPH , spisová značka, soud zjistil, že byl zjištěn úpadek Dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurz. Insolvenčním správcem Dlužníka byla ustanovena žalobkyně.

5. Ze zprávy žalobkyně o hospodářské situaci dlužníka ze dne 28. 2. 2026 a soupisu majetkové podstaty Dlužníka soud zjistil, že pohledávka vymáhána žalobkyní v tomto řízení byla zahrnuta do majetkové podstaty Dlužníka.

6. Ze smlouvy o dílo E 250822 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli dne 26. 8. 2022 Dlužník v postavení zhotovitele a žalovaní v postavení objednatelů. Předmětem smlouvy bylo provedení hrubé stavby rodinného domu , adresa, dle projektové dokumentace ze dne 30. 6. 2022 za cenu 1 794 508 Kč bez DPH. Mezi účastníky bylo ujednáno, že na provedení díla složí objednatelé zálohu ve výši 400 000 Kč, která bude vyúčtována po vyčerpání 80 % ceny díla. Dílo mělo být zhotoveno do 31. 12. 2022 s tím, že v případě prodlení byl Dlužník povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové ceny díla. O předání a převzetí díla měl být sepsán předávací protokol, který bude podepsán oběma smluvními stranami. Smlouvu bylo možno měnit jen číslovanými písemnými dodatky ke smlouvě.

7. Z faktury č. 20220065 soud zjistil, že tato byla vystavena dne 12. 12. 2022 na žalovanou částku 225 896 vč. DPH, se splatností 19. 12. 2022, a to za provedené práce dle soupisu a SOD E250822 RD , adresa, .

8. Z výpisu z běžného účtu na jméno žalovaného , Jméno žalované B, soud zjistil, že tento žalovaný dne 29. 8. 2022 uhradil na účet Dlužníka č. , č. účtu, částku 400 0000 Kč.

9. Z e-mailu ze dne 17. 6. 2023 soud zjistil, že jednatel Dlužníka potvrdil žalovanému , jméno FO, čísla bankovních účtů pro účely úhrad dle smlouvy o dílo, přičemž jedním z těchto účtů je i účet č. , č. účtu, , na nějž byla záloha 400 000 Kč uhrazena.

10. Ze zápisu z kontrolního dne ze dne 14. 12. 2022 soud zjistil, že mezi žalovanými a Dlužníkem bylo ujednáno, že faktura č. 20220065 bude stornována, neboť je formálně vadná, když není vystavena v režimu přenesené daňové povinnosti dle § 92a zákona o dani z přidané hodnoty. Současně bylo mezi žalovanými dohodnuto, že práce a dodávky vyúčtované fakturou č. 20220065 budou vyúčtovány v lednovém termínu žalovanému , Jméno žalované B, a toto plnění bude zohledněno se zaplacenou zálohou 400 000 Kč. Dále byl Dlužník upozorněn, že termín dokončení a předání díla je 31. 12. 2022, což je nesplnitelné a Dlužník se zavázal postupovat tak, aby prodlení bylo eliminováno.

11. Z jednostranného zápočtu ze dne 20. 6. 2023 soud zjistil, že touto listinou žalovaný , Jméno žalované B, jako objednatel ze smlouvy o dílo započítal pohledávku Dlužníka ve výši 225 896 Kč za práce a dodávky dle soupisu k faktuře č. 20220065 a dále pohledávku Dlužníka na zaplacení částky 97 253 Kč z titulu dodávek a prací na díle ke dni 21. 1. 2023 oproti své pohledávce ze zaplacené zálohy 400 000 Kč a pohledávce ve výši 8 300 Kč z titulu úhrady za dovoz betonu externím dodavatelem, kdy tuto platbu měl provést Dlužník. Celkově pak po provedení zápočtu bylo zkonstatováno, že žalovaný , Jméno žalované B, eviduje vůči dlužníku nedoplatek ve výši 76 851. Z podpisové doložky zápočtu se pak zjišťuje, že Dlužník proti zápočtu ničeho nenamítal a vzal jej na vědomí.

12. Z výpisu z účtu žalované společnosti a předložených dalších faktur na cenu díla pak soud zjistil, že Dlužník žalovaným účtoval cenu díla ještě v průběhu prvního pololetí roku 2023, přestože již byl v prodlení s dokončením díla a žalovaní tyto faktury hradili. Poslední práce byly vyúčtovány za červen 2023.

13. Z dalších důkazů soud žádné podstatné skutečnosti nezjistil, a proti je ani dále neuvádí ani nehodnotí. Všechny shora uvedené listinné důkazy pak soud hodnotí jako věrohodné, když nezaznamenal ničeho, co by mělo jejich věrohodnost jakkoliv zpochybnit a ani účastníci proti jejich pravosti a správnosti ničeho nenamítali. Další dokazování soud neprováděl, neboť měl za to, že skutkový stal byl zjištěn v rozsahu potřebném pro právní posouzení a rozhodnutí věci. Jiné důkazní návrhy ostatně ani účastníci neměli.

14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění pak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

15. Žalobkyně je ustanoveným insolvenčním správcem Dlužníka, na jehož majetek byl prohlášen konkurz. Pohledávka uplatněná v projednávané věci byla zahrnuta do majetkové podstaty Dlužníka. Dlužník a žalovaní uzavřeli smlouvu o dílo E250822, na základě které byl Dlužník povinen pro žalované zhotovit hrubou stavbu rodinného domu do 31. 12. 2022. Podle smlouvy o dílo žalovaný , Jméno žalované B, jako objednatel zaplatil Dlužníku dne 29. 8. 2022 zálohu na cenu díla ve výši 400 000 Kč. Tato měla být vypořádána před dokončením hrubé stavby (díla). Žalovaný dne 12. 12. 2022 vyúčtoval práce a dodávky dle soupisu k faktuře č. 20220065 na žalovanou částku 225 896 Kč se splatností dne 19. 12. 2022. Na kontrolním dnu 14. 12. 2022 bylo mezi účastníky dohodnuto, že faktura č. 20220065 bude stornována z důvodu jejích formálních vad (nebyla vystavena v režimu přenesené daňové povinnosti dle § 92a zák. č. 235/2004 Sb.) a práce a dodávky účtované touto fakturou budou vyúčtovány v lednovém termínu se zohledněním uhrazené zálohy 400 000 Kč. V lednovém termínu navíc vznikl Dlužníku nárok na další práce a dodávky v celkové výši 97 253 Kč (částka uznaná žalovaným , Jméno žalované B, v zápočtu ze dne 20. 6. 2023). K takovému vyúčtování v lednovém termínu, jak bylo dohodnuto, však ze strany Dlužníka zjevně nedošlo. Nedošlo ani k dokončení a předání díla podle smlouvy o dílo, to nebylo žalobkyní k výzvě soudu ani tvrzeno. Poslední práce na díle Dlužník vyúčtoval za červen 2023. Žalovaný , Jméno žalované B, následně vypořádal vzájemné nároky účastníků ke dni 20. 6. 2023 tak, nároky Dlužníka na zaplacení prací a dodávek dle soupis k faktuře č. 20220065 na částku 225 896 Kč a dalších prací a dodávek k datu 21. 1. 2023 u opatrnosti zkonzumoval jednostranným zápočtem ze zálohy 400 000 Kč zaplacené na cenu díla zaplacené dne 29. 8. 2022, jak bylo mezi účastníky ujednáno, a dále pohledávky 8 300 Kč z bezdůvodného obohacení Dlužníka v souvislosti s úhradou dodávky betonu žalovaným , Jméno žalované B, na hrubou stavbu, kterou měl zaplatit Dlužník. Z uvedeného je zřejmé, že pohledávky žalovaných významně přesahují pohledávky Dlužníka, pročež nelze uzavřít, že by žalovaní měli Dlužníku cokoliv dlužit.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

17. Podle § 2 písm. f zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen InsZ) se osobou s dispozičními oprávněními rozumí osoba, které v průběhu insolvenčního řízení přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně všech oprávnění, ze kterých se skládá.

18. Podle § 229 odst. 3 písm. c) InsZ je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními insolvenční správce v době od prohlášení konkursu.

19. Podle § 2586 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

20. Podle § 2604 a § 2610 o.z. Právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

21. Podle § 564 o.z. vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

22. Podle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

23. Soud v právní rovině uzavřel, že žalobkyně jako insolvenční správce Dlužníka je podle § 2 a 229 odst. 3 písm. c) InsZ osobou s dispozičními oprávněními, a tedy aktivně legitimovanou k uplatnění nároku, tj. pohledávky, která byla sepsána do majetkové podstaty. Uplatněná pohledávka je nárokem z titulu uhrazení ceny díla ve smyslu ust. § 2610 o.z., neboť mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu ust. § 2586 o.z.

24. Soud předně podotýká, že nemá za prokázáno, že by dílo bylo provedeno, tedy dokončeno a předáno ve smyslu § 2604 o.z., v tomto směru ostatně žalobkyně ani k výzvě soudu ničeho netvrdila a současně při projednání věci uvedla, že žádná tvrzení a důkazní návrhy v tomto směru doplňovat nebude. Přitom teprve za splnění těchto podmínek lze uvažovat o přiznání práva na zaplacení ceny díla podle § 2610 o.z. Žalobkyně se v řízení však domáhala zaplacení jedné konkrétní faktury vyúčtované Dlužníkem za provedené práce dle smlouvy o dílo. V řízení však bylo prokázáno, že mezi účastníky bylo dohodnuto, že práce a dodávky dle soupisu k faktuře č. 20220065 budou vyúčtovány v lednovém termínu 2023 s dalšími v mezidobí provedenými pracemi, a faktura č. 20220065 bude stornována, a to z důvodu, že faktura za tyto práce a dodávky byla vystavena nesprávně, bez zohlednění přenesené daňové povinnosti. K vyúčtování prací v lednovém termínu však zjevně nedošlo, byť ze započtení pohledávek z června 2023 je zjevné, že k 21. 1. 2023 byly provedeny práce v celkové hodnotě 323 149 Kč (tj. žalovaných 225 896 + další práce v hodnotě 97 253 Kč). Bylo však dohodnuto a potvrzeno zápisem z kontrolního dne ze dne 14. 12. 2022 (jakkoliv toto ujednání nemá formu písemného dodatku ke smlouvě o dílo, je potřeba k němu podle § 564 o.z. přihlížet jako k nepochybně projevené vůli účastníků), že vyúčtování prací dle soupisu k faktuře č. 20220065 spolu s dalšími pracemi bude zohledněno s platbou zálohy 400 000 Kč. Vzhledem k tomu, že výše žalované částky ani zdaleka nedosahuje výše složené zálohy, je zjevné, že fakturace měla proběhnout pouze pro forma, s nulových faktickým doplatkem. Vzhledem k tomu, že práce Dlužníkem v rozporu s ujednání nebyly vyúčtovány, žalovaní následně z opatrnosti přistoupili k započtení vzájemných pohledávek se zohledněním zálohy 400 000 Kč, jak bylo dohodnuto, a jsou to naopak žalovaní, kdo eviduje vůči Dlužníku přeplatek za vyúčtované práce a dodávky, jejichž úhrada je požadována v tomto řízení.

25. Nárok uplatněný žalobkyní tak soud nemohl shledat oprávněným, neboť i kdyby práce byly skutečně vyúčtovány novou fakturou v lednovém termínu, což neučinila, jak bylo mezi účastníky dohodnuto, nebo kdykoliv později, šlo by pouze o formální vystavení faktury s nulovým doplatkem (při zohlednění složené zálohy 400 000 Kč, jak bylo účastníky dohodnuto). Započtení vzájemných pohledávek ze dne 20. 6. 2023 pak již jen navazovalo na dohodu účastníků o započtení (při zohlednění zálohy 400 000 Kč) na práce, jež měly být účtovány v lednovém termínu, jak vyplývá i ze zápisu z kontrolního dne 14. 12. 2022, který potvrzuje, že žalovaní Dlužníkovi ničeho nedluží.

26. Ze shora rozvedených důvodů proto soud žalobu zamítl.

27. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, když plně procesně úspěšní žalovaní by měli právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady řízení však nepožadovali.