7 C 48/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro náhradu škody a bezdůvodné obohacení

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 5 738 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 324 413,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám prvního zástupce žalované , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Žalobou došlou soudu prvního stupně dne 12. 2. 2020 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Svou žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, (dále též jen „předmětný pozemek“), kdy bylo zjištěno, že tímto pozemkem prochází svazek 15-ti optických kabelů v délce cca 600 bm, kdy by mělo jít o část optické trasy s názvem „Optický kabel SRN-Praha“ nebo/a „Dálkový optický kabel PANEUROPEN OPTICAL NETWOTK Drážďany – Praha. Dále tvrdila, že v roce 2008 v obci , adresa, probíhaly pozemkové úpravy v rámci kterých byla k předmětnému pozemku přičleněna plocha, jejíž jedna část byla před pozemkovou úpravou v majetku obce , adresa, a druhá část v majetku státu zastupovaného Správou a údržbou silnic, kteří k pozemkům zřídili věcná břemena. Věcná břemena následně přecházela na právní nástupce původních oprávněných z věcných břemen, kdy v současné době je v katastru nemovitostí zapsáno věcného břemeno ve prospěch žalované a dalších několika společností. Jelikož se žalobkyni nepodařilo získat na předmětném stavebním úřadu dokumentaci k umístění svazku kabelů, má za to, že jde o černou stavbu. V důsledku této černé stavby tvrdila žalobkyně způsobení škody ve výši 3 131 500 Kč, který byla způsobena dle jejích tvrzení v nákladech marně vynaložených na přípravné práce potřebné k realizaci projektu SKIRA (developerský projekt) a dále v neoprávněném záboru předmětného pozemku o rozloze 7 ha. Zbývající část žalované částky ve výši 2 606 500 Kč pak tvoří bezdůvodné obohacení na straně žalované za užívání pozemku v důsledku umístění optického kabelu provozovaného žalovanou bez právního důvodu k takovému umístění. Ve svých podáních navazujících na žalobu žalobkyně vznesla námitku promlčení věcných břemen, které na předmětném pozemku váznou ve prospěch žalované s tím, že tato nebyla vykonávána po dobu delší deseti let, když obě smlouvy na zřízení věcných břemen byly uzavřeny před více než 17-ti lety. Dále tvrdila, že úplata za věcné břemeno k umístění kabelu by činila 7 030 572 Kč. Tvrdila, že jelikož neví, kde a jak jsou kabely uloženy, musí přepracovat celou dokumentace k projektu , Anonymizováno, , provést ruční výkopy kolem optické trasy, v důsledku trasy kabelů nelze realizovat veřejnou zeleň projektu a v důsledku všech těchto komplikací došlo ke znehodnocení předmětného pozemku ve výši 50 599 900 Kč a dále tvrdila, že jí vznikla škoda ve výši 664 112 Kč v důsledku nutnosti pátrání po dokumentaci stavby a rozesílání hromadných výzev dotčeným subjektům. K námitce žalované o nedostatku věcné aktivní legitimace žalobkyně uvedla, že byla vlastníkem pozemku od 2013 do 26. 9. 2018, kdy v roce 2013 byl tento vložen do základního kapitálu žalobkyně, k vrácení pozemku do vlastnictví původního majitele došlo v důsledku neúměrného zkrácení jeho hodnoty.

2. K podané žalobě se vyjádřila žalovaná tak, že nárok uplatněný žalobkyní neuznává, a to ani z části. Předně na straně žalobkyně namítala nedostatek věcné aktivní legitimace. K této námitce pak tvrdila, že vlastníkem předmětného pozemku není žalovaná, ale paní , jméno FO, , jako jediný člen statutárního orgánu žalované. Tvrdila, že žalobkyně právně nikdy nebyla vlastníkem pozemku, neboť od smlouvy, na jejímž základě nabyla vlastnické právo k předmětnému pozemku (byl vložen do základního kapitálu) žalobkyně, bylo odstoupeno souhlasným prohlášením žalobkyně a , jméno FO, . Dále na svou obranu uvedla, že žalované k zřízení, provozu, údržbě a úpravám podzemního telekomunikačního vedení, svědčí věcné břemeno, které je řádně zapsáno v katastru nemovitostí. Tvrdila, že nejde o stavbu černou, když právní předchůdce žalované společnost , Anonymizováno, byla účastníkem správního řízení, v němž došlo k vydání územního rozhodnutí Městským úřadem v , Anonymizováno, dne 4. 9. 2000 o umístění stavby optických kabelů ve vymezeném území. Stavební povolení pro tyto druhy staveb pak dle tehdy platné legislativy nebylo vyžadováno. Na předmětném pozemku vázne věcné břemeno v rozsahu geometrického plánu č. , hodnota, , kdy toto bylo vloženo do katastru nemovitostí pod sp.zn. , Anonymizováno, Žalobkyně o tom, že předmětný pozemek je dotčen stavbou (umístěním) svazku optických kabelů věděla, resp. musela vědět, když byla účastníkem řízení, v němž došlo k pozemkovým úpravám (přičlenění částí pozemků ve vlastnictví obce , adresa, a státu), proti kterým nijak nebrojila. Umístění svazku optických kabelů v pozemku je tak zcela o právu. Pokud žalobkyně měla v úmyslu na předmětném pozemku realizovat projekt , Anonymizováno, , měla k věcným břemenům přihlížet, pokud tak nečinila, vylučuje to její nárok na náhradu škody. Věcná břemena vázla na pozemku, a byla zjistitelná z katastru nemovitostí nejpozději od roku 2008 , přičemž první zmínky o realizaci projektu , Anonymizováno, se datují k roku 2016. Dále žalovaná z opatrnosti vznesla námitku promlčení žalovaného nároku.

3. Soud věc projednal a na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu věci.

4. Ze shodných tvrzení účastníků řízení a dále z výpisu z katastru nemovitostí k datu 17. 2. 2023 a k datu 27. 1. 2018 a k datu 15. 8. 2005 a z rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv k pozemkům v k.ú. , adresa, č.j. , Anonymizováno, ze dne 30.4.2008 a z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně má soud za prokázáno následující. K 15. 8. 2005 (LV č. , hodnota, k.ú. , adresa, ) , jméno FO, se svým manželem , jméno FO, předmětný pozemek nevlastnili. Ten nebyli do vlastnictví až na základě rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, ze dne 30.4.2008, na jehož základě na ně přešlo vlastnické právo k předmětnému pozemku a tento byl zapsán do jejich vlastnictví, přičemž z citovaného rozhodnutí vyplývá, že předmětný pozemek je dotčen věcným břemenem spočívajícím v právu ke zřizování, provozu a údržbě podzemního telekomunikačního vedení v rozsahu geometrického plánu č. , hodnota, který je součástí rozhodnutí. Následně , jméno FO, převedl svůj podíl na předmětném pozemku na , jméno FO, , která se stala výlučným vlastníkem předmětného pozemku. Ke dni 27. 7. 2018 byl předmětný pozemek již ve vlastnictví žalobkyně, a to na přechodnou dobu, na základě prohlášení vkladatele o vkladu do základního jmění právnické osoby podle obch. z. ze dne 15. 7. 2013, právní účinky vkladu ke dni 29. 8. 2014, přičemž z výpisu ke dni 27. 1. 2018 má soud současně za prokázáno, že předmětný pozemek byl již v této době dotčen věcnými břemeny provozovatelů telekomunikačního vedení (včetně žalované), tato věcná břemena byla do katastru nemovitostí zavkladována již v roce 2008. Z výpisu z katastru nemovitostí k 17. 2. 2023 má soud za prokázáno, že k tomuto datu již byla vlastníkem opět , jméno FO, , jako členka statuárního orgánu a jediná akcionářka žalobkyně, která vlastnické právo k předmětnému pozemku nabyla na základě souhlasného prohlášení o odstoupení od smlouvy ze dne 26. 9. 2018, právní účinky vkladu ke dni 26. 9. 2018.

5. Ze smlouvy o spolupráci ze dne 24. 9. 2018 má soud za prokázáno, že tuto smlouvou mezi sebou uzavřeli , jméno FO, a žalobkyně, a touto smlouvou měla být žalobkyní na , jméno FO, postoupeny pohledávky související s omezením využití předmětného pozemku v souvislosti s umístěním svazku optických kabelů (viz. čl. III. a VI. této smlouvy). Podpisy na smlouvě o spolupráci nejsou úředně ověřeny.

6. Ze souhlasného prohlášení na č.l. 195 spisu soud zjistil, že tato listina s úředně ověřenými podpisy žalobkyně a , jméno FO, ze dne , datum, byla podkladem pro přepis vlastnického práva k předmětnému pozemku ze žalobkyně zpět na , jméno FO, . Na základě tohoto souhlasného prohlášení má soud za prokázáno, že žalobkyně odstoupila od Smlouvy o upsání akcií ze dne 15. 7. 2013, na jejímž základě byl předmětný pozemek vložen do základního kapitálu žalobkyně a na podkladě tohoto proveden přepis vlastnického práva k předmětnému pozemku na žalobkyni.

7. Z územního rozhodnutí Městského úřadu , adresa, ze dne 4. 9. 2000, zn. , Anonymizováno, , na č.l. 370-373 má soud za prokázáno, že bylo rozhodnuto o umístění liniové telekomunikační stavby Optický kabel , adresa, v okrese (mj.) , adresa, o délce trasy 25 km, a to podél místních komunikací, cca 15 m od jejich osy, jak je tato trasa zakreslena v mapovém podkladu. Rozhodnutí nabylo právní moci 20. 10. 2000.

8. Z rozhodnutí Městského úřadu , adresa, , odbor územního plánování a architektura zn. ÚP , č. účtu, má soud za prokázáno, že bylo rozhodnuto o umístění stavby Dálkový kabel , Anonymizováno, – , adresa, , kde je uvedeno, jakým způsobem bude síť položena v obci , adresa, . Rozhodnutí nabylo právní moci dne 25.10.2000.

9. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene mezi , právnická osoba, . (právní předchůdce žalované) a Správou a údržbou silnic , adresa, z 31. 5. 2001, soud zjistil, že žalované svědčí věcné břemeno uložení 1 trubky HDPE o průměru 40 mm na pozemku č. , Anonymizováno, podle geometrického plánu č. , hodnota, . Touto smlouvou bylo zřízeno totožné věcné břemeno též ve prospěch ostatních subjektů provozující telekomunikační vedení. Za zřízení těchto věcných břemen byla sjednána jednorázová úplata z věcného břemene na částku 26 000 Kč.

10. Z rozhodnutí ze dne 30. 4. 2008, které vydalo Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad , adresa, , o výměně a přechodu vlastnických práv v obci , adresa, a o zřízení a zrušení věcných břemen, soud zjistil, že tímto rozhodnutím manželé , jméno FO, nabyli vlastnické právo (každý id. ½) m.j. i k předmětnému pozemku parc. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, s tím, že na pozemku je zřízeno věcné břemeno zřizování, provozu, údržby a úprav podzemního vedení telekomunikační sítě v rozsahu geometrického plánu č. , hodnota, ve prospěch m.j. žalované resp. její právní předchůdkyně (, Anonymizováno, ). Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 30. 5. 2008.

11. Z přípisu s názvem změna oprávněného z věcného břemene ze dne 7. 10. 2009 adresovanému příslušnému katastrálnímu úřadu má soud za prokázáno, že právní nástupcem společnosti , právnická osoba, . z věcného břemene je žalovaná.

12. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. 9606-112/13 má soud za prokázáno, že ke dni 30. 4. 2013 byla stanovena hodnota předmětného pozemku, když ocenění věcného břemene umístnění telekomunikačního vedení bylo v posudku stanoveno částkou 10 000 Kč. Tento posudek si nechala zpracovat žalobkyně pro účely vkladu do svého základního kapitálu.

13. Ze závazného stanoviska Magistrátu města , adresa, ze dne 1.6.2018, č.j. , č. účtu, má soud za prokázáno, že bylo rozhodnuto o přípustnosti záměru Obytná skupina 64 obytných domů + bytový dům umístěných mj. na předmětném pozemku (projekt , Anonymizováno, ), přičemž z odůvodnění se podává, že dokumentace pro územní rozhodnutí byla zpracována teprve v roce 2017.

14. Z předžalobní výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 25.4.2018 má soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky.

15. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 18.10.2023, č.j. 17 C 33/2020-436 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25.4.2024, č.j. 20 Co 56/2024 – 496 a z rozsudku Okresního soudu Plzeň město ze dne 27.4.2008, č.j. 17 C 43/2020-800 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 22.11.2023, č.j. 61 Co 233/2023-838 soud zjistil, že žalobkyně v jiných řízeních žaluje ostatní provozovatele optického dálkového kabelu identickými žalobami jako v této věci.

16. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná pro posouzení věci významná skutková zjištění, a proto je ani nehodnotil a další dokazování neprováděl, když pro své rozhodnutá opatřil dostatečných skutkový podklad na základě důkazů již provedených.

17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

18. V roce 2000 bylo Městským úřadem v , Anonymizováno, rozhodnuto o umístění liniové stavby Dálkový kabel , Anonymizováno, – , adresa, , přičemž umístění této stavby bylo povoleno i na předmětném pozemku. V době povolení této liniové stavby žalobkyně vlastníkem předmětného pozemku nebyla. V návaznosti na povolení této liniové stavby byla mezi tehdejšími dotčenými provozovateli telekomunikačního dálkového kabelu, mezi něž patřila i právní předchůdkyně žalované, uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene se Správou a údržbou silnic , adresa, , a to dne 31. 5. 2001. Na základě této smlouvy bylo zřízeno, ve prospěch právní předchůdkyně žalované (, Anonymizováno, ), věcné břemeno k umístění 1 trubky HDPE o průměru 40 mm na pozemku č. , Anonymizováno, podle geometrického plánu č. , hodnota, . Toto věcné břemeno dopadalo i na, resp. zatěžovalo, předmětný pozemek. Přitom je s ohledem na povahu stavby (optický kabel) zhola vyloučeno, aby věcné břemeno zřizované touto smlouvou nezajišťovalo celistvost umístění (návaznost) optického kabelu v předmětném pozemku, ale postihovalo jen jeho části. Následně v roce 2008 na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství nabyli k předmětnému pozemku vlastnické právo manželé , jméno FO, , a to včetně zatížení věcnými břemeny umístění, provozu a údržby telekomunikačního vedení ve prospěch provozovatelů těchto vedení. Přitom nelze učinit jiný skutkový závěr, než že věcná břemena vznikla na podkladě uzavřených smluv o zřízení věcného břemene, když v citovaném rozhodnutí Ministerstva zemědělství se konstatuje, že na pozemku, který nabyli manželé , jméno FO, v důsledku pozemkových úprav „již vázne“ uvedené věcné břemeno ve prospěch provozovatelů vedení, nikoliv, že se citovaným rozhodnutím takové věcné břemeno zřizuje. Oprávnění žalované z věcného břemene k předmětnému pozemku tak je nutno dovozovat již od smlouvy o zřízení věcného břemene z roku 2001, nikoliv toliko z rozhodnutí Ministerstva zemědělství o pozemkových úpravách. Právo z věcného břemene váznoucího na předmětném pozemku bylo následně v roce 2009 převedeno na žalovanou jako na právního nástupce společnosti , Anonymizováno, a takto zavkladováno do katastru nemovitostí. V roce 2013 došlo k vložení předmětného pozemku do základního kapitálu žalobkyně, zjevně za účelem realizace projektu , Anonymizováno, , když z provedeného dokazování se podává, že teprve v roce 2017 byla k projektu vypracována dokumentace pro územní řízení a byl schválen územní záměr pro tento projekt. Z toho je pak postaveno na jisto, že v době, kdy žalobkyně přistoupila k realizaci projektu , Anonymizováno, , musela si nutně být vědoma toho, že na pozemku váznou věcná břemena telekomunikačního vedení, toho si musela být vědoma právě prostřednictvím své jediné akcionářky a členky představenstva , jméno FO, , předchozí vlastnice předmětného pozemku, a to nejpozději v roce 2008, kdy , jméno FO, se svým manželem nabyli vlastnické právo k předmětnému pozemku (následně , jméno FO, svůj podíl daroval , jméno FO, a ta se stala výlučnou vlastnicí v roce 2012). V roce 2018 žalobkyně a , jméno FO, ale odstoupili od smlouvy, kterou byl předmětný pozemek vložen do základního kapitálu žalobkyně, přepis vlastnického práva v katastru nemovitostí zajistili prostřednictvím souhlasného prohlášení o odstoupení od smlouvy a dále spolu podepsali smlouvou o spolupráci, dle jejíchž ujednání je žalobkyně oprávněna domáhat se škod způsobených žalobkyni v souvislosti s nemožností realizovat projekt SKIRA a bezdůvodného obohacení v důsledku umístěného optického kabelu.

19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

20. Soud se nejprve zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně, jejíž nedostatek byl žalovanou namítán. V tomto směru soud hodnotil především to, že v době podání žaloby nebyla žalobkyně již vlastnicí předmětného pozemku, zapsanou vlastnicí v katastru nemovitostí byla pouze v období od 24.9.2014 (právní účinky vkladu ke dni 29.8.2014) do 17.10.2018 (právní účinky vkladu ke dni 26.9.2018). V tomto směru pak soud přihlížel zejm. ke skutečnosti, že , jméno FO, a žalobkyně odstoupily od smlouvy o vkladu předmětné nemovitosti do základního kapitálu žalobkyně, čímž se ve smyslu ust. § 2004 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), závazek od počátku zrušil, tedy jako kdyby nikdy neexistoval. Již tento samotný fakt dle názoru soudu vylučuje aktivní věcnou legitimaci na straně žalobkyně. Přitom aktivní věcnou legitimaci žalobkyně nemůže založit ani smlouva o spolupráci uzavřená s , jméno FO, , a to pro její absolutní neplatnost podle ust. § 588 o.z., neboť taková smlouva odporuje zákonu v tom, že v rozporu s ust. § 13 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen z.o.k.) neobsahovala úředně ověřené podpisy, nadto se ani náhrady za zřízení služebnosti (k tomu viz. níže) netýká. Již toto právní posouzení by podle názoru soudu prvního stupně vedlo samo o sobě k zamítnutí žaloby pro nedostatek aktivní věcně legitimace žalobkyně, opíraje tyto právní závěry o souhlasné prohlášení o odstoupení od smlouvy a neplatnou smlouvu o spolupráci.

21. Soud se dále zabýval i právní otázkou umístění stavby liniového vedení v předmětném pozemku, a přitom dospěl k následujícím právním závěrům. Podle ust. § 90 a § 91 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, platného v době zřízení (umístění) stavby datového kabelu, platilo, že držitel telekomunikační licence ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě a držitel osvědčení o registraci ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření televizních signálů po vedení jsou ve veřejném zájmu oprávněni zřizovat a provozovat na cizích pozemcích nadzemní a podzemní vedení telekomunikační sítě, včetně jejich opěrných a vytyčovacích bodů, telefonní budky pro veřejné telefonní automaty, přetínat tyto pozemky vodiči a umísťovat v nich vedení telekomunikační sítě. Podle ust. § 91 odst. 3 téhož zákona pak platilo, že pro zajištění výkonu oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) uzavře držitel telekomunikační licence ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě nebo držitel osvědčení o registraci ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření televizních signálů po vedení s vlastníkem dotčené nemovitosti před zahájením stavby písemnou dohodu o zřízení věcného břemene k dotčené nemovitosti za jednorázovou úhradu. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o zřízení věcného břemene a výši jednorázové úhrady obecný stavební úřad na návrh držitele telekomunikační licence ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě nebo držitele osvědčení o registraci ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření televizních signálů po vedení. Obdobná ustanovení pak obsahoval i nový zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, který zákon č. 151/2000 Sb. nahradil, a to v ust. § 104 odst. 1 a 3, s tím rozdílem, že v případě nedohody mezi vlastníkem stavby a provozovatelem telekomunikačního vedení rozhodne na návrh vyvlastňovací úřad. Z uvedené právní úpravy je zřejmé, že provozovateli telekomunikačního vedení svědčí právo jeho umístění na pozemku třetích osob přímo ze zákona a o úpravě vzájemných vztahu v případě nedohody rozhoduje, od účinnosti zákona č. 127/2005 sb., vyvlastňovací úřad. Nárok žalobkyně ve výši 2 606 500 Kč, který požaduje z titulu bezdůvodného obohacení je tak s ohledem na povahu stavby optického kabelu (telekomunikačního vedení) ve skutečnosti nárokem na jednorázovou náhradu ve smyslu ust. § 104 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o níž je však povolán rozhodnout vyvlastňovací úřad podle ust. § 104 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb. Soud však i přesto na základě provedeného dokazování má za prokázáno, že taková smlouva ve smyslu ust. § 91 odst. 3 tehdy platného zákona č. 151/2000 Sb., byla uzavřena mezi tehdejším vlastníkem předmětného pozemku, a právním předchůdcem žalované, a to dne 31. 5. 2001 ještě spolu s dalšími provozovateli telekomunikačního vedení, kdy za zřízení těchto věcných břemen byla citovanou smlouvou sjednána jednorázová náhrada ve výši 26 000 Kč, a to přesně v souladu s ust. § 91 odst. 3 zákona č. 151/2000 Sb. Nárok žalobkyně na náhradu částky 2 606 500 Kč tak s ohledem na shora uvedené nemá své opodstatnění, a proto se ani soud nezabýval námitkou promlčení vznesenou žalovanou, která by podle názoru soudu, v případě důvodnosti nároku v této části, byla vznesena pro takový případ nejméně v části uplatněného nároku důvodně.

22. Pokud pak jde o nárok na náhradu škody ve výši 3 131 500 Kč, tento je zcela zřejmě nedůvodný. Žalobkyně ani netvrdila, jakou konkrétní povinnost měla žalovaná porušit, v jejímž důsledku by vznikla žalobkyni škoda. To mohla ostatně jen stěží, když právo žalované, resp. její právní předchůdkyně, umístit v předmětném pozemku optický kabel, vyplývalo přímo ze zákona, jakož i z vydaných územních rozhodnutí. Pokud jde o škodu v podobě marně vynaložených nákladů na realizaci projektu , Anonymizováno, , tyto byly žalobkyní vynakládány až dlouho poté, kdy žalobkyni muselo být prostřednictvím její jediné akcionářky a členky statutárního orgánu , jméno FO, zřejmé, že předmětný pozemek je zatížen věcnými břemeny telekomunikačního vedení. Vědomost žalované o existenci takových věcných břemen je prokázána i z posudku , právnická osoba, , v němž jsou tato věcná břemena oceňována a který byl zpracován pro účely vkladu pozemku na základního kapitálu žalobkyně, zjevně za účelem realizace projektu , Anonymizováno, . Pokud žalobkyně o existenci těchto věcných břemen věděla, mohla a měla svůj projekt uzpůsobit těmto věcným břemenům a nemůže nyní po právu argumentovat tím, že v důsledku umístění optického kabelu marně vynakládala prostředky na realizaci projektu. Pokud této prevenční povinnosti nedostála a přes vědomost o existenci těchto břemen vynakládala neúčelně náklady, které se posléze, dle jejich tvrzení, ukázaly jako marně učiněné v důsledku existence věcných břemen, nelze takovou škodu klást k tíži žalované, ale výlučně k tíží žalobkyně. V této dílčí části proto absentují nejméně dva atributy vyžadované zákonem pro uplatnění nároku na náhradu škody, a tím je porušení povinnosti, a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody, která však zůstala toliko v rovině tvrzení žalobkyně. I v toto části proto soud shledal nárok žalobkyně nedůvodným.

23. Ze všech shora rozvedených důvodu soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně byl uplatněn nedůvodně, a proto jej výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 324 413,10 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 738 000 Kč sestávající z částky 31 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 31 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě ) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 2. 2021, z částky 31 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 21. 6. 2023, z částky 31 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 7. 2023, z částky 31 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 1. 2024, z částky 31 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 6. 2023, z částky 31 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 7. 2024, z částky 31 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 31. 7. 2024 a z částky 15 630 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 2. 2023 s tím, že odměna byla z původní částky 31 260 Kč podle § 14 odst. 2 a. t. o polovinu snížena včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 268 110 Kč ve výši 56 303,10 Kč. Soud žalované oproti jejímu vyúčtování nákladů řízení uvedeném v závěrečném návrhu nepřiznal náhradu za sepsání právního rozboru, když tento úkon je svou povahou nutno podřadit pod přípravu a převzetí zastoupení, popř. sepsání vyjádření k žalobě, tedy není účelně vynaloženým úkonem, dále nepřiznal náhradu za „sdělení reakce Okresního soudu v Teplicích“, když nešlo o vyjádření ve věci samé, stejně jako v případě žalovanou účtovaného úkonu „přípis – založení rozsudku OS Praha 3“ a současně žalované nepřiznal náhradu za promeškaný čas a náhradu cestovních výdajů, když právní zástupce žalované má sídlo v obci, v níž je umístěno i sídlo soudu.