7 C 58/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Voštovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni titul příjmení, advokátem, sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Určuje se, že výpověď z nájmu bytu číslo o velikosti 2+1 v budově adresa, která je součástí pozemku parc. číslo v obci obec, katastrální uzemí, kterou dal žalovaný žalobci dopisem z datum, je neoprávněná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 40 058- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců příjmení jméno příjmení.

1. Žalobou došlou soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozsudku, jehož obsah je patrný z výroku uvedeného shora. Dle žalobních tvrzení mezi žalovaným jako pronajímatelem a žalobcem jako nájemcem byla dne datum uzavřena smlouva o nájmu bytu, předmětem nájmu byl byt specifikovaný ve výroku, nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Žalobce byt v souladu se smlouvou trvale užívá a po celou dobu řádně hradí sjednané nájemné spolu s poplatky za služby spojené s užíváním bytu. Dne datum byla žalobci doručena písemná výpověď žalovaného z nájmu bytu ve smyslu § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, s uvedením tříměsíční výpovědní doby. Jako důvod výpovědi se uvádí hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu žalobcem tím, že žalobce měl bez vědomí a souhlasu žalovaného přenechat byt do nájmu třetím osobám a sám v bytě nebydlel od konce roku 2016. V předmětné výpovědi se žalovaný při jejím odůvodnění dovolal ust. § 2276 o. z. Jedná se v pořadí již o druhou výpověď z nájmu bytu danou žalovaným žalobci, když v prvém případě ohledně výpovědi z bytu dané dopisem z datum rozhodoval zdejší soud v řízení vedeném pod sp. zn. 7 C 241/2017, rozsudkem z 21. 1. 2019, který nabyl právní moci dne datum, rozhodl tak, že předmětná výpověď je neplatná. Žalobce s výpovědí z nájmu ze dne datum za nesouhlasí, neboť není pravdou, že předmětný byt dal do pronájmu třetí osobě v rozporu s ust. § 2275 o. z., v daném případě nebyla naplněna podmínka, že v bytě sám trvale nebydlí. Je pravdou, že žalobce se v předmětném bytě nezdržoval pouze přechodně a dočasně z pracovních důvodů, kdy byl pracovně vázán pobytem na země, odkud se v rámci pracovních možností vracel, což však trvalo poměrně krátkou dobu. Žalobce tedy umožnil bydlení třetí osobě po dobu své přechodné a dočasné nepřítomnosti v ČR z pracovních důvodů. Žalobce je od roku rok zaměstnán u společnosti právnická osoba na pozici projektového vedoucího. Společnost působí jako dodavatel technologií pro polygrafický průmysl pro anonymizováno a země a dlouhodobě zvažovala záměr otevřít pobočku na středním země, k čemuž přikročila v lednu rok a pověřila jeho realizací žalobce. Ten se proto od počátku roku rok musel dočasně zdržovat na země a do České republiky se vracel jen občas. Po dobu své nepřítomnosti v obec se rozhodl učinit opatření, aby byl byt pod dohledem, předešlo se tak jeho vykradení, poškození apod., např. v důsledku havárie vodovodní stoupačky. Za tím účelem se dohodnul s jméno příjmení, že v bytě bude dočasně pobývat a uzavřel s ní o tom dne datum Dohodu o dočasném užívání bytu. Na jaře rok však se ukázalo, že záměr otevřít pobočku na země se nezdaří, proto se žalobce se jmenovanou dohodl o ukončení jejího bydlení a vyzval ji k opuštění bytu, což jmenovaná dne datum učinila. Má za to, že tímto svým jednáním povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy nijak neporušil. Proti předmětné výpovědi z nájmu bytu podal námitky dne datum, které žalovaný odmítl dopisem z datum, proto žalobci nezbylo, než v souladu s ust. § 2290 o. z. podat u soudu žalobu. V rámci řízení doplnil, že byt v obec a číslo užíval v souvislosti s plněním pracovních úkolů,měl zde dostatek klidu na práci, s rodinou trávil víkendy ve obec. Byt v obec a číslo byl zcela zařízen pro potřeby běžného bydlení.

2. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby s tím, že má za to, že výpověď nájmu bytu daná žalovaným dopisem z datum byla žalobci dána v souladu s platnými právními předpisy. Uvedl, že dne datum se na Odbor obecního majetku ÚMČ obec a číslo dostavila jméno příjmení, která uvedla, že ji žalobce vyzval k ukončení užívání předmětného bytu, předložila Dohodu o dočasném užívání bytu ze dne datum, kterou uzavřela s žalobcem, z níž vyplývá, že měla celý byt užívat do datum. Z obsahu dohody je zřejmé, že se jedná o podnájem celého bytu, k čemuž žalobce od žalovaného jako pronajímatele neobdržel souhlas, ostatně žalobce o souhlas ani nežádal. Žalovaný má za to, že uzavřením Dohody o dočasném užívání celého bytu mezi žalobcem a jméno příjmení, bez souhlasu žalovaného, došlo k hrubému porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu ve smyslu ust. § 2276 občanského zákoníku.

3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem z datum tak, že určil, že výpověď z nájmu bytu číslo o velikosti 2+1, v budově adresa, která je součástí pozemku parc. číslo v obci obec, k. ú. část obce, kterou dal žalovaný žalobci dopisem z datum, je neoprávněná (výrok I.), zastavil řízení v rozsahu určení, že nájem žalobce k bytu specifikovanému ve výroku I. založený smlouvou o nájmu bytu z datum trvá (výrok II.), a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 22 328 Kč (výrok III.). Vycházel ze zjištění, že dne datum byla mezi účastníky uzavřena smlouva o nájmu předmětného bytu, podle které se žalobce dne datum stal nájemcem, nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Dopisem ze dne datum žalovaný sdělil žalobci, že mu dává výpověď z nájmu předmětného bytu podle § 2288 odst. 1 písm. a) OZ v tříměsíční výpovědní době z důvodu, že podle § 2276 OZ hrubě porušil své povinnosti tím, že bez vědomí a souhlasu pronajímatele přenechal byt do nájmu třetím osobám a sám v bytě nebydlel nejméně od konce roku rok. Dopis obsahuje poučení o právu žalobce vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Výpověď byla žalobci doručena dne datum, žalobce žalovanému sdělil, že proti výpovědi vznáší námitky, žalovaný žalobci sdělil dopisem ze dne datum, že námitky nepovažuje za důvodné. Žalobce byl od datum zaměstnancem společnosti právnická osoba, rozhodnutím zaměstnavatele z datum byl pověřen úkolem realizace otevření firemní pobočky na země se započetím plnění úkolů od ledna rok na dobu do prosince rok, jde o dočasnou změnu místa výkonu práce na dlouhodobou služební cestu na území země. Dne datum uzavřel žalobce s jméno příjmení dohodu o užívání předmětného bytu na dobu určitou od datum do datum, předmětem užívání byl celý byt, byla sjednána úhrada za užívání a další podmínky užívání. Žalobce uzavřel v roce rok manželství s Ing. celé jméno žalobkyně. V květnu rok důvody pro trvání služební cesty žalobce na země odpadly, žalobce požadoval po jméno příjmení, aby se z bytu vystěhovala, fakticky byt opustila datum. Po právní stránce soud prvního stupně poukázal na ustanovení § 2274 a násl. OZ a uvedl, že v době od ledna do května rok se žalobce nemohl v předmětném bytě zdržovat trvale, neboť byl místem výkonu práce vázán na země, k vyklizení bytu, byť částečnému, žalobcem nedošlo, zařízení celého bytu v bytě zůstalo, měl tam nadále svoje osobní věci, takže nelze mít za to, že by byt byl žalobcem trvale neužíván. Každodenní přítomnost v bytě nelze po žalobci spravedlivě požadovat, neboť se v bytě nezdržoval z pracovních důvodů. Nájemce má právo, nikoliv povinnost, byt užívat, užívání bytu zahrnuje rovněž, že nájemce má v bytě své věci. Poukázal na konkrétní okolnosti případu, kdy se žalobce pouze dočasně z pracovních důvodů v bytě nezdržoval, konstatování, že v bytě trvale nebydlel, nemá oporu v provedeném dokazování. Veden těmito závěry soud prvního stupně uzavřel, že výpovědní důvod není dán, a proto rozhodl o určení, že výpověď není oprávněná. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

4. Rozsudek napadl žalovaný odvoláním, o kterém Městský soud v Praze, jako soud odvolací rozhodl usnesením ze dne 11.5.2022, č.j. 11Co 62/2022-65, tak, že rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení s pokynem, aby posoudil otázku, zda uzavřením manželství žalobce s Ing. celé jméno žalobkyně v roce 1997 vzniklo k předmětnému bytu právo společného nájmu bytu manželi ve smyslu § 704 tehdejšího občanského zákoníku a zda toto právo trvalo i v době, kdy žalovaný dal žalobci výpověď z nájmu bytu, neboť v takovém případě by se jednalo o výpověď neplatnou, směřující pouze proti jednomu ze společných nájemců bytu, kteří jsou manželé. Proto se rovněž bude zabývat i věcnou legitimací ve sporu s ohledem na skutečnost, že manželka žalobce není účastníkem tohoto řízení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 26 Cdo 5939/2016).

5. Podáním došlým soudu dne datum žalobce navrhl, aby do řízení přistoupila jeho manželka celé jméno žalobkyně. Na doplnění skutkových tvrzení uvedl, že s manželkou uzavřel sňatek dne datum (osvědčeno oddacím listem), od doby uzavření sňatku spolu trvale žijí, vedou společnou domácnost, nikdy u nich nedošlo ke zrušení manželského společenství a manželství plnilo od začátku a plní dosud svou společenskou funkci. Předmětný byt žalobce využíval v souvislosti se svým zaměstnáním v obec, kde se zdržoval v rámci pracovního týdne, avšak víkendy a dny volna bydlel spolu s manželkou a dětmi v domě na adrese ve obec, kde mají dům ve společném jmění manželů. Vzhledem k tomu, že výpověď z nájmu žalovaný doručil pouze jemu, proto soudní řízení o neoprávněnost výpovědi zahájil podanou žalobou sám. celé jméno žalobkyně se vstupem do řízení na straně žalující vyslovila souhlas. Usnesením z datum soud připustil podle § 92 odst. 1 o. s. ř., aby do řízení na straně žalující jako další účastník přistoupila manželka žalobce. Usnesení nabylo právní moci dne datum, nebylo proti němu podáno odvolání.

6. Žalobkyně b) byla v původním řízení vyslechnuta jako svědkyně, v dalším řízení jako účastnice řízení a z jejích výpovědí soud zjistil, že manželství dosud trvá, narodily se z něj tři děti. Ona s dětmi bydlí v domě ve obec, který s manželem stavěli svépomocí v době trvání manželství, předmětný byt v obec vždy využíval žalobce v souvislosti se svým zaměstnáním v obec, o víkendech a dnech volna trávil a tráví čas s rodinou ve obec. V průběhu manželství s manželem do bytu v obec a číslo postupně kupovali různý nábytek a spotřebiče, protože zařízení bytu se muselo obnovovat, věci kupovali ze společných prostředků.

7. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby s tím, že výpověď z nájmu byla dána žalobci a) v souladu s právní úpravou, byt byl neoprávněně pronajímán po dobu delší než 1 rok jméno příjmení. Pokud nebyla dána žalobkyni b), tak poukazoval na skutečnost, že ta nikdy nebyla v předmětném bytě hlášena k pobytu, také fakticky nikdy tento byt neužívala, nebyla v bytě nikdy hlášena z hlediska počtu osob v bytě bydlících, na podporu svého tvrzení předložil evidenční list pro výpočet nájemného.

8. Na základě provedeného dokazování soud vzal za prokázané, že žalobci a/,b/ uzavřeli dne datum platné manželství (prokázáno oddacím listem), které dosud trvá a po celou dobu trvání je funkčním svazkem, nebyly zjištěny skutečnosti, které by tuto skutečnost zpochybňovali. V době uzavření sňatku svědčilo žalobci již právo nájmu předmětnému bytu a tento byt také užíval, jakož i v následné době po uzavření manželství v souvislosti s výkonem zaměstnání v obec (od datum zaměstnán u společnosti právnická osoba) Předmětný byt o velikosti 2+1 nezajišťoval odpovídající bydlení pro rodinu s třemi dětmi, která fakticky užívala dům ve obec, který je ve společném jmění žalobců jako manželů, kam za rodinou žalobce a) dojížděl. Tento stav trval k datu podání výpovědi ze dne datum.

9. Dle § 704 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. účinného v době uzavření manželství žalobců stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství. Ke vzniku společného nájmu bytu dochází ze zákona, kdy výlučné právo jednoho z manželů se mění v právo společné.

10. Výjimka zakotvená v ustanovení § 703 odst. 3„ jestliže manželé spolu trvale nežijí“ řeší vznik nájmu v době po uzavření manželství, což není posuzovaný případ. Změnu v oblasti předmětné úpravy nepřinesl nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. účinný od 1.1.2014, kdy dle § 745 odst. 1 OZ je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo, vznikne uzavření manželství k domu nebo bytu oběma manželům společné nájemní právo. Podle § 746 odst. 1 OZ mají-li manželé k domu nebo bytu společné nájemní právo, jsou zavázáni a oprávnění společně a nerozdílně.

11. Podle § 2286 odst. 1 OZ výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.

12. Předmětná výpověď žalovaného byla adresována a doručena pouze žalobci a), nikoliv jeho manželce- žalobkyni b), jíž svědčí podle výše uvedených zákonných ustanovení společné nájemní právo k bytu, jehož se výpověď týká. V důsledku toho mohla být výpověď z nájmu podána a řádně doručena nejen vůči žalobci a), ale i vůči žalobkyni b), kteří jsou společnými nájemci předmětného bytu. Ůčastníky řízení o určení neoprávněnosti výpovědi ze společného nájmu bytu manžely musí být oba manželé (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 1997 sp. zn. 2 Cdo 37/97; rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 14. 9. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5939/2016). S ohledem na uvedené, soud proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku. Procesní obrana žalovaného spočívající v tom, že žalobkyně b/ tento byt fakticky neužívala a nebyla v něm hlášena je z hlediska uvedené právní argumentace irelevantní.

13. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., což odůvodňuje úspěch žalobců ve věci, kterým vznikly náklady zaplacením soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a dále náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb. za 6 úkonů právní služby po 2 500 Kč, 6× režijní paušál po 300 Kč (převzetí zastoupení a příprava, sepis žaloby, replika žalobce k vyjádření žalovaného z datum, jednání u soudu dne datum, soudní jednání dne datum, sepis závěrečného návrhu) a 21% DPH ve výši 3 528 Kč, celkem 22 328 Kč a to za řízení v I. stupni. Dalšími třemi úkony ve věci po 2 500Kč a tři krát paušál po 300 Kč a DPH jsou vyjádření k odvolání, jednání u odvolacího soudu, doplnění skutkových tvrzení podáním z datum. Za řízení, kdy účastníky řízení byli oba žalobci úkon za každého zastupovaného po 2 000 Kč dle § 12 odst. 4 citované vyhlášky za jednání dne datum, dále 4× paušál po 300 Kč a 21% DPH ve výši 2 730Kč náklady řízení tak činí částku 40 058 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.