7 C 80/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky ve výši 16 194 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 194 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 194 Kč od 18. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou došlou soudu dne 21. 12. 2020 se žalobkyně žalobou (návrhem na EPR) domáhala stanovení povinnosti žalované, tak jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozhodnutí, s odůvodněním, že účastníci uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny ze dne [datum], jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, do odběrného místa na adrese [adresa], na základě které byla žalovaná povinna odebírat elektřinu a platit za tyto služby stanovenou cenu. Žalovaná neuhradila celou fakturu [číslo] na částku ve výši žalované částky včetně DPH, splatnou dne [datum]. Žalovaná i přes upomínku neuhradila ničeho. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených důkazů a účastníci se práva účasti vzdali, popř. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, jejíž součástí byly VOP, do odběrného místa na adrese [adresa], na základě které žalobkyně dodala žalované elektřinu, kdy žalovaná se zavázala platit za dodané služby stanovenou cenu, když žalobkyně za dodané služby vyúčtovala žalované fakturu [číslo] na částku ve výši [částka] včetně DPH, splatnou dne [datum]. Vztah mezi účastníky posoudil soud po právní stránce dle ust. § 62 odst. 2 písm. i) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Pokud žalovaná neuhradila splatné faktury za dodané služby, ocitla se v prodlení, je proto povinna dlužné částky žalobkyni zaplatit spolu s úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o. z., jehož výše byla stanovena ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Nad rámec shora uvedeného soud uvádí, že žalované bylo povoleno dne [datum] oddlužení, avšak v tomto případě jde o„ nový“ dluh žalované vzniklý po skončení lhůty k přihlášení pohledávek a jako takový nepodléhá omezení podle § 109 odst. 1 písm. a) IZ a věřitel se tak nebude uspokojovat z majetkové podstaty. Žaloba byla správně podána vůči dlužníku (nikoliv insolvenčnímu správci), neboť věřitel se nebude uspokojovat z majetkové podstaty. Může však i za trvání insolvenčního řízení vést exekuci na tu část majetku dlužníka, která není určena pro uspokojení insolvenčních věřitelů (§ 227 IZ), jinak až po skončení insolvenčního řízení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, sepis žaloby).