7 C 89/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobce: Anonymizováno Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o určení dědice

I. Žaloba s návrhem na určení, že žalobce je dědicem ze zákona po zůstaviteli , tituly před jménem, , jméno FO, , narozeném dne , datum, , posledně bytem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , zemřelém dne , datum, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů soudního řízení ve výši 56 083,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit státu náklady řízení ve výši 48 930 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtu Obvodního soudu pro Prahu 6.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalobce je dědicem ze zákona po zůstaviteli , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, , zemřelém dne 11.10.2014, který byl jeho otcem, s tím, že jím pořízená holografní závěť datovaná dne 18.8.2014 není platná. Touto závětí ustanovil zůstavitel dědicem veškerého svého majetku žalovaného - jeho bratra. Předně žalobce namítal, že se nejedná o holografní závěť zůstavitele, neboť pro takovýto typ závěti občanský zákoník vyžaduje, aby celá závěť byla psána rukou zůstavitele a jím také vlastnoručně podepsána. Předmětná závěť, kterou v řízení o pozůstalosti předložil žalovaný, obsahuje písmo i podpis neodpovídající formě běžně používané zůstavitelem, kdy text má různé sklony, formy i velikost. Podpis je svým sklonem, silou písma i velikostí zcela odlišný od běžně zůstavitelem používaného a navíc je pravděpodobně mechanicky nahrazen otiskem razítka. Nadto jsou v textu razítkem vtištěny údaje o zdravotnickém zařízení (zdravotnické ordinaci žalovaného i zůstavitele) i jméno zůstavitele a do textu závěti je dodatečně vpisováno a přepisováno. Dále žalobce namítal, že zůstavitel nebyl v době sepsání závěti zcela zdravotně způsobilý takové pořízení o své vlastní vůli učinit, neboť dne 18. 8. 2014 byl značně zdravotně indisponován a následně také dlouhodobě (řádově 1,5 měsíce) hospitalizován v nemocničním zařízení Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), kde postoupil operaci srdce a poté pobýval řádově 10 dnů v Rehabilitační klinice Malvazinky, odkud byl propuštěn do domácí péče, kterou měl zajistit žalovaný a jeho manželka, přičemž cca po 5 dnech pobytu u nich zemřel. Zdůraznil, že z okolností sepisu závěti má za to, že k sepisu předmětné listiny zůstavitel přistoupil až na základě telefonického rozhovoru s žalovaným, tedy pod jeho vlivem. S odkazem na okolnosti sepisu závěti považuje také za zcela nepravděpodobné, aby zůstavitel závěť sepsal a v ní vyjádřil svoji svobodnou vůli z důvodu, že k sepisu závěti uvedeného dne mělo dojít v ordinaci zůstavitele, kam uvedeného dne přišel později a bylo viditelné, že po zdravotní stránce není v pořádku. Zůstavitel po příchodu ani nešel do ordinace, ale usedl na lůžko hned u dveří vstupu, kde mu zdravotní sestra provedla EKG měření a zůstaviteli zavolala sanitku. Ze záznamu rychlé záchranné služby však vyplynulo, že sanitku volal žalovaný a oznámení bylo přijato v 10:55 hodin, přičemž k zásahu došlo v 11:02 hodin, tj. po sedmi minutách od nahlášení. Za tuto dobu by se tedy měl zůstavitel přesunout z lůžka u dveří ke svému stolu v ordinaci, sepsat závěť, tuto nechat podepsat Š. , jméno FO, jako svědkyní, což žalobce považuje za nepravděpodobné. Žalobce odkázal na znalecký posudek zpracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , který v rámci své výpovědi u soudu výslovně uvedl, že zůstavitel byl v daný okamžik bezprostředně ohrožen na zdraví, kdy jakákoliv námaha jeho stav ještě zhorší, neboť přesun je fyzickou námahou, přičemž chůze je nepochybně pomalejší. Dle žalobce se tak za uvedenou dobu maximálně přesunul do ordinace a pokud ještě sepisoval závěť, tak nikoliv ve stavu svobodné vůle, o které rozhoduje nejenom fyziologický zdravotní stav a stres z momentálního ataku infarktu, ale především je pro takové rozhodnutí nezbytný bezzávadný psychický stav a pohoda zůstavitele. Tato jedna z podmínek projevu poslední vůle splněna nebyla, neboť zůstavitel utrpěl infarkt myokardu, při kterém dochází k bolesti, šokovým stavům a nedokrevnosti a tím k částečné, popřípadě celkové, dysfunkci organismu, včetně omezeného zásobování kyslíkem orgánů především závislých na dobrém zásobení, tedy mozku. Další důvod neplatnosti závěti žalobce spatřoval v nedodržení zákonem požadované formy závěti veřejnou listinou, neboť zůstavitel byl v době pořízení závěti v péče zařízení poskytujícího zdravotní služby spadající do sítě zdravotnických zařízení Poliklinika Praha, ve kterém žalovaný působil jako lékař, či jeho manželka , tituly před jménem, , jméno FO, byli v zaměstnaneckém poměru, či jiném obdobném poměru v roce 2014 společnosti , právnická osoba, , sídlem , adresa, a společnosti , právnická osoba, , sídlem tamtéž. Dalším tvrzením žalobce bylo, že žalovaný není způsobilým dědicem z důvodu chování žalovaného před i po smrti zůstavitele, neboť se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu jak proti zůstaviteli, tak i vůči jeho přímému potomku, tj. žalobci. Sám žalovaný ve své účastnické výpovědi před soudem mimo jiné uvedl, že zůstavitel závěť sepsal v jeho prospěch, protože žalobce považoval za osobu zrádce, která se měla spolčit s policií proti zůstaviteli. Takovéto tvrzení je v rozporu se skutečností, když právě v důsledku této lsti žalovaného byl zůstavitel přesvědčen o takovémto jednání žalobce a pod vlivem této nepravdivé informace závěť pořídit. O uvedeném lstivém jednání žalovaného je žalobce přesvědčen, žalovaný měl nepochybně zájem získat majetek po zůstaviteli a žalobce z dědění vyloučit. Rovněž uvedené vylučuje, že závěť je svobodným projevem vůle zůstavitele. Nabízí se i, že zůstavitel si pořízení závěti s ohledem na svůj nepříznivý zdravotní stav dne 18. 8. 2014 vůbec nevybavoval, tomu napovídá chování zůstavitele vůči žalobci a jeho rodině v období jeho hospitalizace. V souvislosti s tvrzením o dědické nezpůsobilosti žalovaného uvedl žalobce jednání žalovaného, kdy zatajil majetek náležející do dědického řízení po matce účastníků , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, . V přípravném dědickém řízení právě a jen výlučně žalovaný pořídil návrh soupisu majetku zůstavitele pro účely následujícího dědického řízení po otci, včetně zpracovávání podkladů, tj. i výpisů z finančních účtů, ke kterým nikoho jiného nepustil. V rámci tohoto návrhu soupisu pak žalovaný uplatnil mimo jiné také pohledávku zůstavitele za Ministerstvem vnitra ČR, z titulu nároku na vydání peněz zabavených OČTŘ při domovní prohlídce žalovaného v souvislosti s trestním řízením jeho osoby pro korupci a manipulaci s veřejnými zakázkami (položka č. 15 soupisu) ve výši 8 444 750 Kč, nebo také zůstatky na bankovních účtech zůstavitele. Dle žalobce však takový majetek do soupisu majetku zůstavitele vůbec nenáležel, přičemž žalovaný jej sepsal zcela vědomě (vědomost z dat pohybů na účtech a jejich zůstatcích) s tím, že uplatněním tohoto majetku v přípravném řízení v kombinaci s jeho osobním předložením závěti zůstavitele, bude mít osobní velký majetkový prospěch na úkor dalšího dědice-žalobce. Žalovaný pak v rámci trestního řízení, vedeného vůči jeho osobě Krajským soudem v Praze, spis. zn. 4 T 5/2015, výslovně uvedl (a zůstavitel to potvrdil), že zůstavitel měl u něj v trezoru uloženou značnou finanční hotovost, o které věděl, že pochází z doby trvání manželství zůstavitele a jeho manželky (matky účastníků). I přesto tyto prostředky vědomě do dědického řízení po své matce účastníků neuvedl, ačkoli mu v tom nic nebránilo, s úmyslem žalobci nárok na tyto prostředky upřít. V daném dědickém řízení byl žalovaný sice zastoupen zůstavitelem, nicméně dědické rozhodnutí mu bylo doručeno a znal jeho obsah. Pokud by pak jednáním žalovaného byly finanční prostředky ve výši 8 444 750 Kč sepsány jen do majetku zůstavitele, pak by žalovaný (coby závětní dědic) získal 7/8 z dané částky, tedy 7 391 566 Kč. Pokud by však uvedené finanční prostředky byly v souladu se zákonem vypořádány nejdříve v dědickém řízením po matce účastníků, pak by žalovaný po zůstaviteli dědil pouze díl připadající na zůstavitele, přičemž coby závětní dědic by získal pouze částku ve výši 5 805 766 Kč. Žalovaný by tímto neoprávněně na úkor žalobce získal částku celkem 1 585 800 Kč. V případě úspěšného návrhu žalovaného na sepsání finančních prostředků do soupisu majetku zůstavitele by navíc žalovaný prostřednictvím dědického řízení uvedenou částku ještě zlegalizoval. Dle žalobce se tímto jednáním žalovaný dopustil činu povahy úmyslného trestného činu vůči přímému potomku zůstavitele – žalobci, a proto je nezpůsobilým dědicem. Další důvod dědické nezpůsobilosti žalovaného pak žalobce spatřuje v zavrženíhodném jednání proti zůstavitelově poslední vůli, kdy žalovaný Smlouvou o zcizení dědictví ze dne 17. 12. 2015 měl převést práva a povinností z jeho dědického nároku na obchodní korporaci , právnická osoba, . a , právnická osoba, ., což zcela odporuje žalovaným předložené poslední vůli zůstavitele, který rozhodně neměl v úmyslu svůj majetek odkazovat třetím osobám.

2. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby s tím, že předmětná závěť je projevem svobodné vůle zůstavitele. V rámci procesní obrany uvedl, že závěť zůstavitel sepsal vlastní rukou a obsah doplnil datem a podpisem, což jest v souladu s platnou právní úpravou, přičemž odkázal na svědeckou výpověď zdravotní sestry , jméno FO, , která společně se zůstavitelem v lékařské ambulanci pracovala a jsou jí známy okolnosti pořízení závěti. Poukázal na to, že zůstavitel přede dnem 18.8.2014 měl dobrý zdravotní stav a nepotřeboval zvláštní lékařskou péči, stále ve svém věku pracoval jako lékař, žil ve vlastním bytě a nebyl závislý na péči jiné osoby. Ze zprávy Ústřední vojenské nemocnice v Praze, kam byl zůstavitel týž den převezen vyplývá, že po přijetí byl zůstavitel orientován, spolupracoval, byl psychicky komponován. Stejný závěr vyplývá z lékařské zprávy IKEM, kam byl přeložen k operaci 20.8.2014 a hospitalizován do 11.9.2014 a poté přeložen na Rehabilitační kliniku Malvazinky a dne 24.9.2014 propuštěn do domácího ošetřování rodiny žalovaného a má za to, že pokud by závěť neodrážela jeho trvalou a dlouhodobou vůli, mohl ji zůstavitel během dvou měsíců změnit, kdy po tuto dobu byl v péči tří na sobě nezávislých zdravotnických zařízení, která neměla s rodinou žalovaného nic společného. Zůstavitel pracoval jako lékař v ambulanci , Anonymizováno, , , adresa, , v době sepsání závěti nebyl v péči žádného zdravotnického zařízení, registrujícím praktickým lékařem byla , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, , , Anonymizováno, . K tvrzením žalobce ohledně jeho dědické nezpůsobilosti uvedl, že dědického řízení po matce , Anonymizováno, , jméno FO, se neúčastnil, ale zastupoval ho otec, tedy zůstavitel, byl soudním komisařem pouze vyslechnut v rámci předběžného šetření o majetku zůstavitelky, soupis pořídil na základě výzvy soudního komisaře. Žalovaný pouze k dotazu soudního komisaře označil bankovní ústavy, u kterých se domníval, že by mohly vést bankovní účty zůstavitelky, aniž k těm účtům měl dispoziční právo. Žalobce se dědického řízení po matce osobně účastnil a dle žalovaného pokud měl pocit, že nejsou projednány všechny existující účty, mohl požádat soudního komisaře, aby dotazem u bank zjistil, kde a jaké účty jsou vedeny a v jaké výši jsou na nich finanční prostředky, což neučinil. Pokud žalovaný do seznamu aktiv pozůstalosti uvedl pohledávku otce - zůstavitele za Ministerstvem vnitra ČR z titulu nároku na vydání peněz zabavených orgány činnými v trestním řízení při domovní prohlídce, tak žalovaný tak učinil proto, že zůstavitel za svého života samostatnou žalobou uplatnil nárok na vydání těch finančních prostředků a ještě předtím žádal orgány činné v trestním řízení o jejich vydání s tvrzením, že finanční prostředky náleží jemu. Také v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 5/2015 byla tato otázka řešena, tj. zda prostředky ve výši 8 440 750 Kč pocházejí z jeho trestné činnosti, tak souvislost těchto nalezených finančních prostředků s některým ze skutků, pro které byl žalovaný stíhán a odsouzen, prokázána nebyla. V písemném vyjádření k žalobě ze dne 30. 5. 2016 pak žalovaný namítl nedostatek pasivní legitimace na své straně s odůvodněním, že smlouvou o zcizení dědictví ze dne 17.12.2015 sepsanou notářským zápisem převedl veškerá svá práva a povinnosti z předmětného dědictví po otci na obchodní korporace , právnická osoba, . a , právnická osoba, . a existence této smlouvy byla žalobci známa z pozůstalostního řízení nejméně od 11. 1. 2016 a v souvislosti s tím má za to, že v řízení by mělo být pokračováno na straně žalované s uvedenými obchodními korporacemi.

3. Soud ve věci provedl dokazování, a z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

4. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 26D 1603/2014 soud zjistil, že usnesením ze dne 27.5.2015 bylo dědické řízení přerušeno a žalobci uloženo, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podal u zdejšího soudu žalobu proti závětnímu dědici, tedy žalovanému, na určení, že je dědicem ze zákona s tím, že rozhodnutí o dědickém právu je odvislé zda závěť z 18. 8. 2014 je platná, či nikoli a tedy zda se podle ní bude postupovat při projednávání pozůstalosti po , tituly před jménem, , jméno FO, , podání žaloby bylo uloženo žalobci, neboť jeho právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání a navrhl, aby předmětné usnesení bylo zrušeno a vydáno nové usnesení o přerušení dědického řízení na dobu nutnou pro zodpovězení dvou předběžných otázek, které jsou v rovině trestně právního účinku na dědické řízení a dále aby po vyřešení této otázky soud vydal usnesení ohledně dalších jím již písemně podaných a uváděných předběžných otázek. Další průběh řízení se pak bude odvíjet od výsledku řešení v trestně právní rovině. Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodnutím z 30.12.2015 usnesení soudu I. stupně potvrdil, nabylo právní moci dne 4.2.2016. Žaloba podaná žalobcem u soudu dne 23.3.2016 byla podána ve stanovené lhůtě.

5. Ze závěti datované dne 18.8.2014 soud zjistil, že je psána vlastní rukou pisatele včetně uvedeného data a podpisu, u kterého je razítko ", Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, ", dále pod textem je razítko ", právnická osoba, " s uvedením adresy a telefonu. V textu závěti je uvedeno: Já , Anonymizováno, , jméno FO, (, Anonymizováno, ) odkazuji veškerý majetek svému synovi , Jméno zainteresované osoby 1/0, (nar. , Anonymizováno, . rok nedostatečně čitelný, neboť byl přepisován), bytem v , adresa, . Pod tím je uvedeno psáno při plném vědomí, a bez nátlaku. Svědek sestra (zdravotní) , jméno FO, . Znovu uvedeno datum 18.8.2014, podpis jmenované svědkyně.

6. Z výslechu svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že působila jako zdravotní sestra v , adresa, , , Anonymizováno, v ordinaci, kde vykonával činnost , tituly před jménem, , jméno FO, , kde se střídal s více lékaři, mj. i , tituly před jménem, , jméno FO, . , Anonymizováno, , jméno FO, bydlel poblíž té ordinace, ordinovat začal vždy asi od 8 hodin, ale do té ordinace chodil většinou ještě dříve. Toho dne, bylo to v srpnu, stále nepřicházel, začala být nervózní a volala , tituly před jménem, , jméno FO, , ale ta byla mimo Prahu. Nakonec přišel v dopoledních hodinách a bylo zřejmé, že s ním není něco v pořádku. Měl sípavý dech, působil strhaně, jako zhroucená osoba, ani nešel do ordinace, ale sedl si hned na lůžko u dveří, aby si odpočinul, kde mu také ona natočila EKG, on si ten výsledek od ní okamžitě vzal, že si ho prohlédne a prostuduje. Ona sama výsledek naskenovala a poslala žalovanému, což oznámila , tituly před jménem, , jméno FO, a chtěla volat sanitku, ale on si toto nepřál. Pak telefonovala žalovanému, že jeho otec má zdravotní problém, nechce jí poslechnout a nechat se odvést sanitkou. On řekl, aby mu ho dala k telefonu, což učinila. Následnému telefonnímu hovoru mezi nimi přítomna nebyla, ale ten trval krátce a poté , tituly před jménem, , jméno FO, se zavoláním sanitky souhlasil a ona sanitku zavolala. Poté jí požádal, aby byla svědkem dokumentu, přitom seděl u svého pracovního stolu, kde je tiskárna s papíry, jeden papír vzal a na ten psal. Přitom psaní textu přítomna nebyla, ale přítomna byla když text dopisoval, pak papír otočil k ní a řekl, aby ho podepsala jako svědek. Text byl velice krátký, ona si ho přečetla a bylo tam napsáno, že odkazuje věci , Jméno zainteresované osoby 1/0, . Na přání , Anonymizováno, udělala několik kopií té listiny a pak už přijela sanitka. Ta přijela v krátké době, nemohla to být delší doba, protože od jejího zavolání do příjezdu sanitky proběhl telefonický hovor , Anonymizováno, se synem, , Anonymizováno, napsal ten dokument, který ona podepsala. Když , Anonymizováno, odjížděl sanitkou, tak už byl v klidu. Už si nevzpomínala, jestli originál listiny si odvezl , Anonymizováno, do nemocnice, nebo byl ponechán v ordinaci, ale pamatuje si, že udělala kopie závěti, které předávala , Anonymizováno, , jméno FO, . Dříve byla již vyslýchána policií a měla se vyjádřit k tomu, že v prohlášení ze 17.12.2015, které pro policii učinila, uvedla, že kopii závěti zasílala emailem , Jméno zainteresované osoby 1/0, , tak se vyjádřila, že tedy ano, že kopii závěti posílala jemu. Později někdo uváděl, že na té závěti v originále bylo "někoho špatné datum", že by měl být mladší. Bližší údaje si nevybavovala ohledně tohoto tvrzení. K osobě , tituly před jménem, , jméno FO, uvedla, že jí není známo, zda navštěvoval nějakého jiného ošetřujícího lékaře, ale je jí známo, že v případě potřeby se léčil sám, jednalo se o maličkosti např. střevní potíže, recepty si psal sám, sám se kontroloval v rámci své ordinace. Také , Anonymizováno, , že každý den na internetu sledoval "kauzu syna , jméno FO, ", rozčiloval se, že se mu to nelíbí. Ona se s ním o tom blíže nebavila, neměla o to zájem.

7. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví - specializace interna, kardiologie, který vypracoval , tituly před jménem, , jméno FO, a následného výslechu znalce při jednání soud zjistil, že znalec vycházel především ze zdravotnické dokumentace Zdravotnické záchranné služby z 18. 8. 2014, dále dokumentace Ústřední vojenské nemocnice z téhož dne a dnů následujících po dobu hospitalizace a její závěrečné zprávy (hospitalizován od 18.8.2014 do 20.8.2014), zdravotnické dokumentace IKEM, kdy propuštěn byl zůstavitel dne 11.9.2014 a následně byl přeložen na Rehabilitační centrum Malvazinky, kde byl od 11.9.2014 do 24.9.2014, dále vycházel z vyšetření praktického lékaře, kterým byla , tituly před jménem, , jméno FO, . Na základě spisové a zdravotní dokumentace zůstavitele se podává, že u posuzovaného , jméno FO, nastal dne 18.8.2014 akutní srdeční infarkt (definován jako odumření části srdečního svalu na podkladě nedostatečného zásobení srdce okysličenou krví a představuje akutní formu ischemické choroby srdeční, která je charakterizována zužováním až uzávěrem věnčitých tepen zásobujících srdeční sval). Ten byl dne následně komplikován ještě přítomností poruchy srdečního rytmu, jak vyplývá ze záznamu EKG pořízených Zdravotnickou záchranou službou a lékaři Ústřední vojenské nemocnice, kdy byla zachycena fibrilace síní, což je porucha srdečního rytmu, která v drtivé většině případů neohrožuje bezprostředně na životě. Tyto zdravotní komplikace byly dle zdravotní dokumentace pacientem vnímány jako bolesti na hrudi, převážně námahou vyvolané, točení hlavy a pocit nepravidelné srdeční akce. Dále konstatoval, že ve svých závěrech vychází z předpokladu, že mezi sepsáním závěti a příjezdem záchranné služby uplynul jen krátký časový interval, během kterého se zdravotní stav posuzovaného nemohl zásadním způsobem měnit, proto z pohledu internisty a kardiologa znalec uzavřel, že zdravotní stav zůstavitele neovlivnil schopnost posoudit následky svého jednání v souvislosti se sepisem závěti. Při tom vychází ze záznamu Zdravotnické záchranné služby, kde není žádná zmínka o poruše vědomí, zaznamenáno, že pacient udává mírnou bolest na hrudi, nevykazuje dechové obtíže, má normální hodnotu krevního tlaku a dechovou frekvenci. Obtíže dle výpovědi svědkyně , jméno FO, jako schvácenost, zadýchaný a strhaný vzhled dává do souvislosti s námahou vyvolanou jeho přesunem do ordinace, které následně odeznívaly. Ze záznamu Ústřední vojenské nemocnice v době přijetí 18. 8. 2014 se podává, že psychický stav pacienta je dobrý, pacient je orientován, celkový stav hodnocen jako stabilizovaný, bez stížností na bolesti na hrudi, či dušnost s normální hodnotou krevního tlaku (120/90), lehce sníženou saturací krve kyslíkem a vyšší tepovou frekvencí. Tyto nálezy nenasvědčují takovému průběhu akutního srdečního infarktu, který by byl provázen srdečním selháním, které by pak negativně ovlivnilo kvalitu i kvantitu vědomí posuzovaného. Omezení schopnosti posoudit následky svého jednání řadí do období od kardiochirurgického výkonu dne 21.8.2014 a pokračující pooperačním průběhem, který specifikuje, kdy během tohoto období z dokumentace vyplývá objevující se dezorientace. Ve svém výslechu uvedl, že po zhodnocení lékařských zpráv vychází závěr, že v době sepisu závěti nebylo jeho vědomí narušeno a mohl posoudit následky svého jednání. Samozřejmě jakákoliv námaha zdravotní stav zhoršuje, protože zvyšuje nároky srdce na kyslík a ten se může zhoršit, optimální stav pro pacienta je sezení, přesun představuje už fyzickou námahu, která může zdravotní stav zhoršit, má vliv i na chůzi, která je nepochybně pomalejší. Ze záznamu výjezdu rychlé lékařské pomoci Zdravotnické záchranné služby uvedeného ve znaleckém posudku vyplývá čas oznámení 10:55 a čas výjezdu 10:56, začátek ošetření 11:02 a předání 11:

30. Zaznamenáno, že při příjezdu pacient sedí v ordinaci, bolest toho času prakticky nemá a pak říká, že bolest je mírná, spíše mezi lopatkami, dechové potíže nemá. Dále je zde poznámka „nedoslýchá, rychlou záchrannou pomoc volal syn pro změny na EKG“.

8. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, zpracovaného soudním znalcem z oboru , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl zpracován pro účely trestního řízení ve věci vedené Policií ČR, Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV, odbor závažné hospodářské trestné činnosti sp.zn. NCOZ-821-152/TČ-2016, soud zjistil, že znalec ustanovený v trestním řízení při porovnání srovnávacích vzorků podpisů , tituly před jménem, , jméno FO, a podpisu na závěti vyslovil, že byly nalezeny shody obecné i zvláštní roviny zkoumání, které specifikoval se závěrem, že shody jsou zcela jasně určující s tím, že ručně psaný text v posuzované listině datované dne 18.8.2014 napsal v celém rozsahu , tituly před jménem, , jméno FO, , jakož i podpis na písemnosti je jeho pravým podpisem.

9. Ze sdělení Policie ČR, Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV, odbor závažné hospodářské trestné činnosti bylo zjištěno, že policejní orgán se v rámci prověřování podezření ze spáchání trestného činu legalizace výnosu z trestné činnosti , Jméno zainteresované osoby 1/0, rovněž zabýval průběhem dědického řízení po zemřelé , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, a dědickým řízením po zemřelém , tituly před jménem, , jméno FO, z důvodu prověření, zda jich v rámci dědických řízení nebylo využito k legalizaci výnosu z trestné činnosti. V trestní věci vedené na OKFK pod č.j. OKFK-268/TČ-2011 se vyjádřil , tituly před jménem, , jméno FO, o původu finančních prostředků zajištěných v rámci domovní prohlídky dne 15.5.2012 tak, že v letech 1992 - 1995 pracoval v nemocnici V Kataru, kde vydělal větší množství peněz, další část peněz vydělala jeho manželka, která restituovala hospodu v , adresa, a tyto finanční prostředky více jak 7,5 mil Kč a 39 900 Eur byly finanční prostředky jeho a bývalé manželky, které měl uloženy u syna , jméno FO, v trezoru. Potvrdil, že do projednání dědického řízení tato částka zahrnuta nebyla. Policejní orgán po provedeném šetření, jehož výsledky i prováděné úkony byly podrobně soudu sděleny se žádostí, aby písemnosti nebyly založeny do veřejné části soudního spisu vyplývá, že policejní orgán uzavřel, že po provedeném šetření nelze usuzovat, že jednáním , Jméno zainteresované osoby 1/0, či , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu v souvislosti s neuvedením finančních prostředků v rámci dědického řízení po zemřelé , tituly před jménem, , jméno FO, či naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu v souvislosti s předložením závěti v rámci dědického řízení a věc byla administrativně uložena.

10. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 26 D 1099/2008 ve věci dědictví po , Anonymizováno, , jméno FO, , zemřelé , datum, bylo zjištěno, že v rámci tohoto řízení byl žalovaný na základě plné moci zastoupen otcem , tituly před jménem, , jméno FO, a řízení se osobně neúčastnil. Tato skutečnost nebyla mezi účastníky ostatně ani sporná. Ve věci byl soudním komisařem následně dne 27.4.2015 podán návrh na zahájení dodatečného řízení o pozůstalosti po , tituly před jménem, , jméno FO, a toto dodatečné projednání dědictví nebylo dosud skončeno.

11. Z rozsudku ze dne 27.6.2018 ve věci vedené Krajský soudem v Praze pod sp. zn. 4 T 21/2013 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze č.j. 6To 64/2018-34994 soud zjistil, že jmenované soudy žalovaného uznaly vinným ze spáchání zločinu zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě ve stádiu pokusu a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie také ve stadiu pokusu, přičemž směrem k podstatě tohoto civilního sporu v odůvodnění svého rozsudku Vrchní soud v Praze konstatoval, že v rámci dokazování vyšlo najevo, že prostředky rodičů obžalovaného , Jméno zainteresované osoby 1/0, ve výši téměř 9 mil. Kč a 44 500 Eur neprošly dědickým řízením po matce obžalovaného, zřejmě z vůle jeho zemřelého otce (zůstavitele), neboť obžalovaný byl v tomto řízení na základě plné moci zastoupen otcem a bratr obžalovaného , tituly před jménem, , Jméno zainteresované osoby 0/0, nebyl o finanční situaci rodičů podrobně informován. Motivace k tomuto kroku byla zjevně ekonomická, neboť poplatek notáře za projednané dědictví se odvíjí od hodnoty dědictví. Odvolací soud tedy zrušil původně uložený trest propadnutí majetku uložený Krajským soudem v Praze, tedy trest propadnutí majetku v rozsahu celé částky zajištěné při domovní prohlídce na adrese , adresa, a uložil žalovanému peněžitý trest ve výměře 10 mil. Kč.

12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud o žalobě žalobce rozhodl prvým rozsudkem ze dne 19. 1. 2022, č.j. 7 C 89/2016-351 tak, že žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení a nákladech státu. Vzal přitom na základě provedeného dokazování za prokázané, že zůstavitel sepsal holografní závět zcela svobodně a bez nátlaku (s odkazem na § 1533 o.z.), a to ve prospěch žalovaného. Učinil tak ve stavu, který nevylučoval způsobilost takovou závěť pořídit, přičemž ze znaleckého zkoumání (znalecký posudek zpracovaný pro účely trestního řízení , tituly před jménem, , jméno FO, ) měl za prokázanou autenticitu sepsané závěti psané rukou zůstavitele. K zákonem předepsané formě uzavřel, že tato byla zachována, když nebyly dány podmínky stanovené zákonem pro to, aby závěť musela být ve formě notářského zápisu (s odkazem na § 1493 o.z.). Pokud šlo o namítanou dědickou nezpůsobilost žalovaného, soud prvního stupně uzavřel, že v řízení po své matce , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo jednání žalovaného i zůstavitele zkoumáno orgány činnými v trestním řízení, přičemž tyto orgány uzavřely, že ani žalovaný, ani zůstavitel, se žádného trestněprávně významného jednání v této souvislosti nedopustili, pokud jde o další tvrzení žalobce k dědické nezpůsobilosti žalovaného v souvislosti s vedenými trestními řízeními, tyto soud posoudil jako zcela neurčitá a nezpůsobilá založit dědickou nezpůsobilosti žalovaného.

13. K odvolání žalobce byl prvý rozsudek soudu prvního stupně zrušen usnesením odvolacího soudu ze dne 26.9.2022, č.j. 53 Co 213/2022-383, v němž odvolací soud vyslovil následující zavazující právní závěry. Pokud jde o otázku pravosti závěti sepsané zůstavitelem, vyjádřil odvolací soud, že tento závěr soudu prvního stupně je založen na nedostatečných skutkových zjištěních potud, že soud pro tento závěr vyšel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl však zpracován pro účely trestního řízení, přičemž v takovém případě nebyl znalci zadán konkrétní znalecký úkol odpovídající specifikům tohoto (civilního) řízení. Dále pak odvolací soud uzavřel, že i skutkový závěr soudu prvého stupně o neexistenci důvodů dědické nezpůsobilosti žalovaného není postaven na dostatečných skutkových zjištěních. Přitom poukázal na potřebu vést žalobce postupem podle ust. § 118a o.s.ř. ke splnění povinnosti tvrzení ohledně důvodu dědické nezpůsobilosti v intencích ust. § 1418 o.z. a tomu odpovídající povinnosti důkazní, když dosavadní skutková tvrzení žalobce jsou natolik neurčitá, že nejsou způsobilá založit jakýkoliv důvod dědické nezpůsobilosti žalovaného, a tedy žalobce neunáší ani břemeno tvrzení. Naproti tomu odvolací soud zdůraznil, že za soudem prvního stupně dostatečně skutkově podložená a prokázaná má zjištění soudu prvého stupně o zdravotní způsobilosti zůstavitele pořídit pro případ smrti (znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, ) a shodně tak měl za správně posouzenou a zhodnocenou i otázku dostatečné formy závěti. Odvolací soud tak zavázal soud prvého stupně napravit absenci znaleckého dokazování ohledně pravosti sporné závěti, a pokud pak jde o tvrzenou dědickou nezpůsobilost žalovaného, bylo soudu prvého stupně uloženo, aby žalobce postupem podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. vyzval k doplnění tvrzení o tom, jakým jednáním přesně a vůči komu se měl žalovaný dopustit činů povahy úmyslných trestných činů a z jakých skutečností je dovozován úmysl takové činy spáchat, a to natolik přesně, aby ke každému takovému jednání bylo možno přiradit skutkovou podstatu trestného činu.

14. Soud první stupně v obnoveném řízení doplnil dokazování dle pokynů soudu odvolacího soudu a současně pak žalobci poskytl příslušné procesní poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1 o.s.ř., aby doplnil tvrzení o tom, jakým jednáním a vůči komu se žalovaný dopustil povahy úmyslných trestných činů a z jakých skutečností úmysl takové trestné činy spáchat dovozuje.

15. K poučení soudu podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. žalobce doplnil tvrzení podáním ze dne 21. 11. 2022 (č.l. 398) tak, že v podstatě zopakoval svá předchozí neurčitá a obecná tvrzení o tom, že žalovaný dosáhl sepsání závětí lstí, kdy zůstavitele přesvědčil o tom, že se žalobce spolčil s policií, dále zopakoval, že žalovaný převedl práva a povinnosti z dědického podílu korporacím , právnická osoba, . a , právnická osoba, ., což odporuje poslední vůli zůstavitele, dále zopakoval, že žalovaný zatajil majetek v dědictví po jejich matce , tituly před jménem, , jméno FO, , a nově uvedl jednání žalovaného proti žalobci jako potomku zůstavitele spočívající ve „stalkingu“ od roku 2015, a to formou „např. křivým obviněním z krádeže šperků po matce“, dále uvedl neoprávněné nakládání z příjmy z pronájmu nemovitostí v dědické podstatě po zůstaviteli. K takto obecným tvrzením žalobce označil důkazy „spisy“ ve věci vedené PČR pod sp.zn. KRPA-262727/TČ-2017 a dále „spisy“ vedené OS Praha – západ ve věcech 5 C 246/2020, 13 C 393/2019, 5 C 243/2019 a „spisem“ 8 Co 200/2021 vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem. K výzvě soudu při jednání dne 25. 10. 2023 pak žalobce podáním ze dne 12. 12. 2023 soudu doplnil, že by měly být řešeny aktivně dvě skupiny možné trestné činnosti žalovaného, a to nezákonné a vědomě hrubé obtěžování žalobce žalovaným od roku 2015, a to pro jednání, které žalobce popsal opět obecným způsobem tak jako ve svých dřívějších podáních. K důkazů k těmto tvrzením pak žalobce opětovně navrhl civilní spisy Okresního soudu pro Prahu západ, jak jsou uvedeny shora. Žádné konkrétní skutečnosti, k jejichž doplnění byl žalobce soudem vyzván postupem podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř., a to v intencích zrušujícího usnesení odvolacího soudu tvrzení o jednáních žalovaného natolik podrobně, že je lze podřadit pod skutkovou podstatu konkrétního trestného činu, však žalobce soudu nedoplnil. Ještě při jednání dne 14. 2. 2024 byl žalobce soudem poučen o tom, že neunáší břemeno tvrzení, a to přes poučení, kterého se mu již dostalo ze strany soudu ve smyslu ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. K tomu si žalobce vyžádal u jednání lhůtu, která mu však již soudem poskytnuta nebyla, neboť soud dospěl k závěru, že pro doplnění konkrétních tvrzení v intencích zrušujícího usnesení odvolacího soudu mu byl poskytnut dostatečný prostor včetně příslušných procesních poučení, a proto byl žalobce vyzván, aby případná další tvrzení doplnil přímo při jednání dne 14.2.2024, což však neučinil, vyjma opět obecného odkazu na civilní řízení o porušení předkupního práva žalovaným při prodeji nemovitosti v , adresa, .

16. Dále soud doplnil dokazování ustanovením , tituly před jménem, , jméno FO, , znalkyně z oboru Kriminalistika, specializace zkoumání ručního písma, kdy ze zpracovaného znaleckého posudku soud učinil skutková zjištění o tom, že text závěti a podpis na závěti je psán rukou zůstavitele , Anonymizováno, , jméno FO, , je jeho pravým rukopisem a pravým podpisem. U sporné závěti byl zjištěn zásah ve čtvrtém řádku, kde se nachází rok narození povolaného dědice, přičemž původní rok narození se zkoumáním nepodařilo zjistit. Z výslechu znalkyně , jméno FO, a přibraného konzultanta na technické zkoumání písma (, tituly před jménem, , jméno FO, ) soud zjistil, že podle závěru konzultanta je těžké najít, jestli do textu závěti bylo něco dodatečně dopisováno, není tam nic nestandardního, co by ho „bouchlo do očí“, nic takového tam nezjistil. Pokud jde o výslech znalkyně , jméno FO, , uvedla, že u přepisovaného textu dospěla k závěru, že při psaní roku narození se pisatel spletl a špatně napsanou číslici opravil, mohlo to být i tím, že při psaní textu psací potřeba vynechala, nebo např. tím, že pisateli sjede ruka z podložky a už dochází k deformaci psaného textu. Znalkyně dále uvedla, že nelze jednoznačně uvést, zda třetí v pořadí psaná číslice je vyhotovena rukou zůstavitele, to však ničeho nemění na závěrech znalkyně jako takových, přepsanému znaku v letopočtu nelze podle znalkyně přiradit žádnou identifikační hodnotu.

17. Z protokolu z veřejného zasedání konaného dne 18. 6. 2019 u Vrchního soudu v Praze ve věci 6 To 64/2018 soud zjistil, že žalobce věděl o tom, že jeho rodiče mají poměrně velké finanční prostředky v hotovosti, ale přestože tyto prostředky nebyly v rámci projednání pozůstalosti uvedeny, žalobce tuto skutečnost v pozůstalostním řízení po matce neřešil, protože to bylo přání otce. Shodně pak žalobce vypověděl při své účastnické výpovědi v tomto řízení, kdy uvedl, že v dědickém řízení po matce vystupoval sám za sebe a za bratra (žalovaného) vystupoval otec na základě plné moci, žalobce se otce ptal, jak to bude s penězi v dědictví, a otec, řekl, aby to nechal být, že se po jeho smrti s bratrem vypořádají.

18. Další dokazování soud pro nadbytečnost neprováděl, a to z tohoto důvodu, že dokazování směrem k pravosti sporné závěti bylo doplněno způsobem požadovaným odvolacím soudem znalecky, účastníci měli možnost podílet se na zadání znaleckého úkolu a následně pokládat znalcům při jejich výslechu otázky, a v tomto směru soud pro posouzení pravosti závěti dle jeho přesvědčení opatřil dostatečný skutkový podklad, a pokud jde o důkazní návrhy žalobce civilními spisy Okresního soudu pro Prahu – západ, pak soud vycházel z toho, že žalobce k několikerým poučením soudu o potřebě doplnit konkrétní skutková tvrzení směřující k tvrzené dědické nezpůsobilosti žalovaného v intencích odůvodnění zrušujícího usnesení odvolacího soudu taková tvrzení nedoplnil (tj. nedoplnil tvrzení o tom, jakého konkrétního jednání povahy úmyslného trestného činu se měl žalovaný dopustil, a to v takové kvalitě, aby konkrétní jednání popsané žalobcem bylo lze podřadit pod skutkovou podstatu některého z trestných činů), a proto bylo pro absenci relevantních skutkových tvrzení nadbytečné provádět důkazy civilními spisy, jakkoliv občanský soudní řád nezná tzv. „důkaz spisem“, nadto soud dospěl k závěru, že jde o důkazy zásadně nezpůsobilé prokázat dědickou nezpůsobilost žalovaného, když uplatňování subjektivních práv v civilním řízení nelze apriori vnímat jako trestně postižitelné jednání, takový závěr by nutně vedl k popřední základních zásad demokratického právního státu. Mimo to, žalobcem navržené spisy se z podstatné části měly týkat jednání žalovaného uskutečněného teprve po smrti zůstavitele po roce 2015. Jako nadbytečný pak soud formálně zamítl i důkazní návrh žalobce znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, na němž žalobce rovněž trval, což uvedl ve svém závěrečném návrhu, když tento důkazní návrh zjevně směřoval k nezpůsobilosti zůstavitele pořídit pro případ smrti, avšak řešení této otázky soudem prvního stupně v jeho prvém rozsudku již bylo podrobeno přezkumu odvolacího soudu a byla shledána způsobilost zůstavitele pro případ smrti pořídit s ohledem na jeho prokázaný zdravotní stav v době, kdy závěť byla zůstavitelem sepsána.

19. Závěr o skutkovém stavu soud učinil z výše uvedených skutkových zjištění, na která lze pro stručnost v podrobnostech odkázat a závěr soudu o skutkovém stavu lze v podstatných bodech shrnout následujícím způsobem. Zůstavitel , Anonymizováno, , jméno FO, sepsal závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepsal dne 18. 8. 2014, což soud vzal za prokázané výpovědí svědkyně , jméno FO, , která byla sepisu závěti přítomna a na závěť se podepsala jako svědek a znaleckého posudku z oboru Kriminalistika, obor zkoumání ručního písma, vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, za současného přibrání konzultanta v oboru technické zkoumání písma , tituly před jménem, , jméno FO, . V této závěti pak za svého jediného dědice povolal zůstavitel bez jakýchkoliv pochybností žalovaného, a to ohledně veškerého svého majetku, na takovém závěru nemůže ničeho zvrátit ani číslice přepsaná v roce narození povolaného dědice, kdy je nade vší pochybnost zřejmé, že povolán dědit veškerý majetek by právě žalovaný (syn , tituly před jménem, , Jméno zainteresované osoby 1/0, ). V době, kdy závět byla zůstavitelem sepisována, tento si plně uvědomoval následky takovéhoto právního jednání vzdor svému fyziologicky nepříznivému zdravotnímu stavu v době sepisu závěti, což bylo prokázáno znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, a dále výpovědí , jméno FO, . Jakkoliv bylo výslechem svědkyně , jméno FO, prokázáno, že před sepisem závěti zůstavitel telefonoval krátce se žalovaným, nebylo prokázáno ničeho, co by nasvědčovalo tomu, že žalovaný během velmi krátkého hovoru onoho dne zůstavitele jakkoliv přesvědčoval, či přiměl, k tomu, aby závěť sepsal a za tím účelem jej uváděl lstí v omyl, jak bylo tvrzeno žalobcem. Soud má s ohledem na obsah výpovědi svědkyně , jméno FO, za prokázáno, že v rámci nastalé situace a krátkého telefonického hovoru zůstavitele a žalovaného (lékaře a lékaře) byl řešen především zdravotní stav zůstavitele a poskytnutí rychlé lékařské pomoci s ohledem na zdravotní stav zůstavitele a nebyl prostor k jakémukoliv přesvědčování zůstavitele k sepisu závěti lstí ze strany žalovaného. Tvrzení žalobce o tom, že žalovaný přiměl zůstavitele k sepisu závěti lstí ve svůj prospěch tak nebylo žalobcem v řízení prokázáno. Současně pak nebylo prokázáno ani tvrzení žalobce o tom, že zůstavitel byl v péči zdravotnického zařízení, která je spravováno žalovaným, resp. jeho manželkou, nebo je v něm žalovaný zaměstnán nebo v něm žalovaný jinak působí, a to ve smyslu závislosti zůstavitele na takovém zdravotnickém zařízení, resp. osobách v něm činných (žalovaného a jeho manželky). Pokud pak jde o tvrzenou dědickou nezpůsobilost žalovaného proto, že se žalovaný měl dopustit jednání povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho potomku, předku, manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, pak v tomto směru žalobce neunesl břemeno tvrzení, když po opakovaném poučení soudem netvrdil žádné právně významné skutečnosti o takovém konkrétním jednání žalovaného směrem ke spáchání činu povahy úmyslného trestného činu, popř. zavrženíhodného jednání proti poslední vůli zůstavitele, když za takové jednání soud nepovažuje obecné odkazy žalobce na vedená civilní popř. trestní řízení mezi ním a žalovaným, ani argumentaci žalobce uzavřením smlouvy o zcizení dědictví, kdy jde o jeden ze způsobu předvídaných zákonem v ust. § 1714 o.z., pročež má soud za to, že postupuje-li někdo zákonem předvídaným a umožněným způsobem, nemůže být takové jednání označeno za zavrženíhodné směrem k poslední vůli zůstavitele, jakkoliv bylo soudním komisařem , tituly před jménem, , Anonymizováno, shledáno, že ke zcizení dědictví nedošlo, pročež usnesením č.j. 26 D 1603/2014-319 byl zamítnut návrh na vstup společností , právnická osoba, . a , právnická osoba, . do dědického řízení na místo žalovaného, a toto rozhodnutí soudního komisaře bylo potvrzeno odvolacím soudem. Pokud žalobce spatřoval dědickou nezpůsobilost žalovaného v tom, že měl zatajit finanční prostředky v dědickém řízení vedeném zdejším soudem pod sp.zn. 26 D 1099/2008 po své matce , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, , pak v řízení bylo prokázáno, že tohoto dědického řízení se žalovaný neúčastnil, narozdíl od žalobce, který se v rámci tohoto dědického řízení se zůstavitelem dohodl, že dotčené finanční prostředky v tomto dědickém řízení figurovat nebudou, proto tento svůj postup v dědickém řízení nemůže nyní vydávat za čin povahy úmyslného trestného činu proti jemu samému. Takové jednání pak bylo nadto prověřeno orgány činnými v trestním řízení, které v takovém jednání neshledaly žádné trestněprávní pochybení.

20. Po právní stránce soud věc posoudil dle dále uvedených zákonných ustanovení.

21. Podle ust. § 1533 o.z. platí, že kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.

22. Podle § 1494 o.z. je závěť odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná. Závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl.

23. Podle ust. § 1539 o.z. platí, že svědci se zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit.

24. Podle ust. § 1493 o.z. platí, že pořídil-li zůstavitel pro případ smrti v době, kdy byl v péči zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, nebo kdy jinak přijímal jeho služby, a povolal-li za dědice nebo odkazovníka osobu, která takové zařízení spravuje nebo je v něm zaměstnána nebo v něm jinak působí, je povolání těchto osob za dědice nebo odkazovníka neplatné, ledaže se tak stalo závětí učiněnou ve formě veřejné listiny.

25. Podle ust. § 1481 o.z. platí, že z dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.

26. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle shora citovaných zákonných ustanovení, a přitom dospěl k následujícím právním závěrům. Zůstavitel pořídil dne 18.8.2014 holografní závět ve smyslu ust. § 1533 o.z., k jejíž platnosti nebylo potřeba dalších svědků s ohledem na to, že byla psaná vlastní rukou zůstavitele a byla jím i vlastnoručně podepsána. Závěť pořízená zůstavitelem byla nad rámec požadovaný zákonem opatřena i doložkou svědkyně , jméno FO, , která byla u závěti přítomna, přičemž z provedeného dokazování vyplynulo, že se sepisu závěti s odkazem na ust. § 1539 o.z. účastnila takovým způsobem, že byla schopna potvrdit, že pořizovatel závěti a zůstavitel jsou jedna a táž osoba, což bylo potvrzeno i znaleckým posudkem znalkyně , jméno FO, . Text závěti, jakkoliv v ní bylo škrtáno v roce narození povolaného dědice, což žalobce namítal směrem k její neplatnosti, však je třeba vykládat v intencích ust. § 1494 o.z. tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele, pročež soud dospěl k závěru, že škrtání, resp. přepisování, v roce narození povolaného dědice není zásadně způsobile přivodit neplatnost takové závěti, jakkoliv nebylo v řízení prokázáno, že by takové škrtání, resp. přepisování, v závěti (v roce narození povolaného dědice) bylo provedeno dodatečně po pořízení závěti. I kdyby tomu tak bylo, ani pak by při nejširším respektování poslední vůle zůstavitele tato skutečnost nemohla založit neplatnost závěti, která jasně hovořila o povolání za dědice syna , Jméno zainteresované osoby 1/0, . S odkazem na ust. § 1493 o.z. pak soud odmítl i argumentaci žalobce, že závěť je neplatná pro nedostatek formy (veřejné listiny), kdy v řízení nebylo prokázáno, že by zůstavitel byl v době sepisu závěti v péči zdravotnického zařízení, v němž žalovaný působí, a to ve smyslu závislosti na tomto zdravotnickém zařízení. Ustanovení § 1493 o.z. se zabývá situací, kdy zůstavitel pořizuje závětí v době, kdy se celkově fyzicky i psychicky zřetelně oslabený nachází v závislosti na osobě, která pečuje o jeho zdravotní stav v příslušném zdravotním či pečovatelském zařízení a na níž má tedy zůstavitel určitý stupeň závislosti. Takové okolnosti však na straně zůstavitele prokázány nebyly, resp. byly provedeným dokazováním vyvráceny, a to dokonce znalecky (, tituly před jménem, , jméno FO, ). Za takové situace proto soud nemohl přisvědčit argumentaci žalobce, že závěť měla být pořízena formou veřejné listiny, a to s odkazem na ust. 1493 o.z. Konečně se pak soud zabýval dědickou nezpůsobilosti žalovaného s ohledem na tvrzení žalobce, kdy v tomto směru dospěl k právnímu závěru, že žádný z důvodů dědické nezpůsobilosti žalovaného uvedených v ust. § 1481 o.z. nebyl v řízení prokázán. V tomto kontextu poukazuje soud na právní závěry akcentované odvolacím soudem v jeho zrušujícím usnesení potud, že jednání dědice vymezené touto právní normou zakládá jeho dědickou nezpůsobilost pouze v případě, že takové jednání zůstavitel dědici neprominul. V takovém případě však půjde především o jednání, kterých se dědic dopustil za života zůstavitele. V tomto ohledu (před smrtí zůstavitele) však žalobce tvrdil pouze jednání žalovaného spočívající v zatajení finančních prostředků v dědickém řízení po jeho matce , Anonymizováno, , jméno FO, a dále, že žalovaný zůstavitele k poslední vůle lstivě svedl, kdy pouze tato jednání popsaná žalovaným se odehrála ještě za života zůstavitele, a zůstavitel tak měl možnost je žalovanému in eventum prominout. Provedeným dokazováním však k těmto tvrzeným jednáním žalovaného bylo prokázáno, že takového jednání se žalovaný vůbec nedopustil, neboť se dědického řízení po matce účastnil prostřednictvím svého otce, s nímž se dohodl právě žalobce, že prostředky se v dědickém řízení nepřiznají. Pokud pak jde o druhé jednání, a to svedení zůstavitele k posední vůli lstí, to v řízení prokázáno nebylo. Konečně pokud jde o tvrzení, že žalovaný zcizil pozůstalost na společnosti CITADELLA s.r.o. a , právnická osoba, ., ani toto jednání soud právně nehodnotí jako jednání zákládající dědickou nezpůsobilost žalovaného, kdy i v tomto případě jde o jednání učiněné po smrti zůstavitele, nadto takové jednání, coby jednání předvídané zákonem, nelze dle právního názoru soudu prvního stupně podřadit pod skutkovou podstatu zavrženíhodného jednání proti poslední vůli zůstavitele. Soud proto dospěl k závěru, že žalobci se v řízení nepodařilo prokázat žádné jednání, pokud jej již konkrétně popsal tak, aby jej soud mohl posoudit s ohledem na hypotézu právní normy uvedenou v ust. § 1481 o.z., které by bylo možné podřadit pod důvody dědické nezpůsobilosti uvedené v ust. § 1481 o.z. Ze všech shora rozvedených důvodů proto soud návrh žalobce shledal nedůvodným, a proto jej výrokem I. tohoto rozsudku jako nedůvodný zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 56 083,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 13. 5. 2016, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 2. 2017, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 5. 2017, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 11. 8. 2017, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 12. 2018, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 3. 2020, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 9. 2020, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 11. 2021, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (písemný závěrečný návrh ) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 19. 1. 2022, z částky 1 250 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne 19. 1. 2022, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odvolání) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 5. 2022, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 8. 12. 2022, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 10. 2023, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 11. 2023, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 12. 2023 a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 2. 2024 včetně sedmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 46 350 Kč ve výši 9 733,50 Kč.

28. Výrok III. rozsudku je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy státu vzniklo právo na náhradu nákladů, které v řízení platil, kdy tyto náklady spočívají v platbách znalečného za zpracovaný znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 7 878 Kč a výslech znalce ve výši 700 Kč, dále znalečného za zpracovaný posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 37 389 Kč a výslech znalkyně ve výši 3 625 Kč, a dále znalečného vyplaceného konzultantovi , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 5 338 Kč za znaleckou činnost na znaleckém posudku a dále znalečné spočívající ve výslechu znalce ve výši 2 000 Kč. Celkem tak stát hradil náklady ve výši 56 930 Kč, kdy současně soud zohlednil žalobcem zaplacenou zálohu ve výši 8 000 Kč dne 23.2.2023 (č.l. 439). Proto výrokem III. soud uložil žalobci, který ve věci neměl úspěch, uhradit náklady státu ve výši 48 930 Kč.