7 C 90/2012

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Voštovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 46 043 Kč s přísl.

I. Žaloba se žádostí, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 46 043 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 46 043 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný disponuje bytem číslo který se nachází v domě adresa v obec a číslo, ulice a číslo, zatím není členem družstva žalobce, neboť probíhá dědické řízení, kdy součástí dědictví je i členský podíl vztahující se k předmětnému bytu. Žalovaný neplatí náklady spojené s užíváním bytu a za dobu od datum do datum dluží žalobci částku žalovanou. Předchozí člen družstva a uživatel předmětného bytu byl otec žalovaného.

2. V písemném vyjádření z datum žalovaný uvedl, že nárok žalobcem uplatněný neuznává, neboť není členem družstva žalobce ani nájemcem předmětného bytu, je jen jedním ze tří potencionálních dědiců po zemřelém otci. Předmětný byt užívá pro uskladnění některých svých věcí a dále jsou tam věci po jeho zesnulém otci, které jsou předmětem probíhajícího dědického řízení. Dále uvedl, že ze strany žalobce neobdržel žádné vyúčtování týkající se žalovaného období ani neobdržel upomínku před podáním žaloby, o uplatněném nároku se dozvěděl až z textu žaloby zaslané mu soudem.

3. Soud usnesením č.j. 7 C 90/2012-20 řízení přerušil do pravomocného skončení dědického řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 26 D 452/2001 do vyřešení otázky, kdo v dědickém řízení bude dědicem členských práv a povinností spojených s užíváním předmětného bytu, která je podstatná pro posouzení pasivní legitimace strany žalované ve sporu.

4. Z usnesení zdejšího soudu 26 D 452/2001-423, které nabylo právní moci dne datum ve věci projednání dědictví po JUDr. jméno celé jméno žalovaného, zemřelém datum soud zjistil, že byla schválena dohoda dědiců o vypořádání dědictví, dle které žalovaný nabyl mimo jiné členská práva a povinnosti spojená s užíváním bytové jednotky číslo v obec a číslo, ulice a číslo s bytovým zařízením v bytě zůstavitele se nacházejícím s tím, že odpovídá za polovinu pasiv dědictví a k rukám další dědičky jméno příjmení vyplatí 150 000 Kč na úhradu dědického podílu jméno celé jméno žalovaného, zemřelého datum. Zůstavitel zemřel se zanecháním závěti, ve které ustanovil universálním dědicem svého majetku žalovaného.

5. Žalobce k výzvě soudu specifikoval uplatněný nárok vůči žalovanému podáním z datum s tím, že požaduje vůči žalovanému polovinu dlužných plateb za užívání předmětného bytu v období od datum do datum 2344Kč odkázal na souhrnný přehled dlužných částek s tím, že veškeré vykázané platby jsou zohledněny jako platby nájemného, kdy do úhrady nájemného jsou zahrnuty i vratky záloh z vyúčtování za období 2009 2010 a 2010 2011. Splatnost nájemného byla stanovená vždy do 15. dne toho kterého měsíce. Uvedené vratky představují rozdíl mezi předpisem záloh a skutečnou spotřebou, která byla vždy nižší, a tudíž se tento rozdíl projevil na výsledném snížení celkového dluhu. Vyúčtování i nájemné bylo vždy schváleno na výroční členské schůzi družstva. Při jednání žalobce specifikoval, že měsíční úhrada za užívání bytu byla částka 4 688 Kč, vůči žalovanému požaduje částku 2 344 Kč, tj. polovinu stanovené úhrady za užívání. Další polovinu plateb měla hradit anonymizováno, potencionální dědička s tím, že pro tento spor není relevantní, zda a jaké částky platila. Tyto platby žalovaný nehradil a neuhradil také vyúčtování energií, jehož splatnost byla vždy ke 30. 6. toho kterého roku, proto požaduje úrok z prodlení od datum do zaplacení oproti původnímu požadavku dle žaloby, kdy úrok byl požadován od datum. Doručování předpisů plateb a záloh a vyúčtování se uskutečnilo vždy tak, že příslušné listiny byly vhozeny do schránky jednotlivým členům družstva, v případě žalovaného do schránky původního člena bytového družstva, tedy otce žalovaného. Žalovaný nedal družstvu žádný pokyn, aby mu bylo doručováno na jinou adresu a rovněž si musel být vědom své povinnosti hradit zálohy a platby spojené s užíváním bytu.

6. Žalovaný uvedl, že po úmrtí otce zpočátku náklady spojené s bytem hradil, ale pro neshody s žalobcem ohledně vracení přeplatků,ve sporném období od datum do datum zřejmě neplatil ničeho, má za to, že nějaké platby zasílala žalobci další dědička jméno příjmení, jeho švagrová, která k jeho dotazu mu sdělila, že„ za byt platí“. příjmení v tom období předpokládal, že byt nezdědí, ale získá ho jmenovaná švagrová a o byt ztrácel zájem. Ze strany žalobce mu také nebyly doručovány žádné upomínky ani jiná korespondence. V roce 2012 došlo ke změně spočívající v tom, že se našla závěť otce, ve které byl ustanoven univerzálním dědicem. Poté žádal žalobce o předložení všech vyúčtování za uplynulé období a také požadoval informaci ohledně plateb ze strany švagrové, ale informace mu sděleny nebyly. Zejména v rámci procesní obrany žalovaný namítal, že žalobcem tvrzené vyúčtování nákladů není nijak podloženo, nesplňuje náležitosti řádného vyúčtování.

7. Ke způsobu vyúčtování žalobce uvedl, že povinností členů družstva, uživatelů bytu, je platit měsíční zálohy na služby a energie, kdy výše je schvalována členskou schůzí, což v tomto případě projednáno a schváleno na členské schůzi dne datum, kdy členové družstva na schůzi přítomní vzali na vědomí návrh správce titul. příjmení na zvýšení dosavadní platby záloh, což je souladu se stanovami, kde je uvedeno, že výši nájemného navrhuje představenstvo a v tomto případě představenstvo pověřilo titul příjmení, aby sám výši nájemného stanovil. Následně pak všichni členové družstva, včetně žalovaného dostali do schránky lísteček, kde byla uvedena stávající výše záloh. V následném období se výše záloh neměnila. Tyto zálohové platby byly zúčtovány v rámci vyúčtování za ten který předchozí rok, tedy vyúčtování zálohových plateb na topení, vodu a za odvoz odpadu a elektrické energie. Položky jako daň z nemovitosti, platba na správu družstva a fond údržby a investic jsou nezálohované platby, jde o částky takzvaně nezúčtovatelné, které se nevracejí v souvislosti s vyúčtováním. Ze zápisu z výroční členské schůze družstva žalobce z datum bylo zjištěno, že mimo jiné pod bodem 4 titul. příjmení informoval o výši nájemného pro rok 2009 a upozornil na nutnost zvýšení nájemného téměř ve všech položkách, nejvýrazněji do FUI vzhledem k pracím, které je nutno realizovat v nejbližším období. V zápise se neuvádí navrhovaná výše plateb ani jak dosavadní platby mají být navýšeny. Následně byl vyhotoven rozpis nájemného pro rok 2009, ve kterém jsou stanoveny částky záloh sestávající z položek daň z nemovitosti, FUI, správa družstva, záloha na služby, záloha na topení, záloha na vodu, u jména žalovaného uvedena částka 2 344 Kč, tatáž částka uvedena u jména příjmení. Dle žalobce s tímto rozpisem byl žalovaný seznámen tak, že rozpis mu byl vložen do domovní schránky v domě následně po schůzi.

8. V listině označené Vyúčtování za účetní období 2009 2010 jsou uvedeny položky topení, voda, FUI / fond údržby a investic/, služby, u kterých v té které příslušné kolonce jsou uvedeny částky v korunách nebo 0, celkem uvedena výsledná částka 7 335 Kč, není však dostatečně zřejmé, co která položka a korunové vyčíslení znamenají a zda výsledná částka je nedoplatek nebo přeplatek a zda bylo něco placeno formou zálohových plateb. Obdobně je vypracováno vyúčtování k datu datum, kde uvedeno na konci celkem 16 942 Kč součet obou částek je 24 277 Kč bez uvedení, zda se jedná o nedoplatek či přeplatek a ani výpočet uváděných částek není zřejmý. Dle žalobce byly vyčísleny částky představující vyčíslení skutečné spotřeby energií v bytě s připočtením nezaplacených měsíčních záloh. Dle výkazu dlužných plateb žalovaného předloženého žalobcem v souvislosti se specifikací uplatněného nároku vyplývá, že za období červenec 2009 až prosinec 2009 dle předpisu nájemného měl žalovaný uhradit částku 14 064 Kč, neuhradil však ničeho. Za období od ledna 2010 do prosince 2010 měl měsíčně uhradit 2 344 Kč na zálohách, celkový dluh 28 128 Kč, výše uhrazených plateb uvedena částka 7 335 Kč, jako dlužná částka uvedeno 20 793 Kč. Dle předpisu nájemného za období od ledna 2011 do prosince 2011 k úhradě stanovena částka 2 344 Kč, celkem 28 128 Kč, jako uhrazené platby uvedena částka 7 335 Kč, částka 20 793 Kč uvedena jako dlužná. K tomu žalobce uvedl, že do úhrady nájemného jsou zahrnuty tzv. vratky záloh z vyúčtování za uváděné období, které představují rozdíl mezi předpisem záloh a skutečnou spotřebou, která byla vždy nižší.

9. Dle § 482 a následující zák.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný v době pro posouzení rozhodné, za použití ust. § 3028 zák.č.89/2012 Sb. zemře-li nájemce družstevního bytu a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, přecházejí jeho smrtí členství v družstvu a nájem bytu na dědice, kterému připadl členský podíl. V řízení bylo prokázáno, ostatně nebylo v dané věci sporné, že žalovaný se stal na základě dědické dohody nabyvatelem členského podílu v bytovém družstvu a stal se nájemcem předmětného bytu s účinky ke dni smrti zůstavitele, tj. 21.3.2001 viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 1158/2009 S ohledem na uvedené je dána pasivní legitimace žalovaného i za období předcházející pravomocnému ukončení dědického řízení. Zálohy na služby spojené s bydlením se platí pravidelně měsíčně. Po skončení zúčtovacího období se provádí porovnání uhrazených záloh a skutečných nákladů, kdy rozúčtování nákladů mezi jednotlivé byty v domě a vyúčtování uhrazených záloh se provádí za předem dané zúčtovací období, kterým je zpravidla kalendářní rok. Počátek a délku zúčtovacího období určuje poskytovatel služeb, podle okolností jím může být SVJ, družstvo, tedy v daném případě žalobce, který je také odpovědný za doručení vyúčtování v řádném termínu a za jeho řádné zpracování. Konečné vyúčtování pak vykáže buď nedoplatek anebo přeplatek, kdy vzniká povinnost vrátit část záloh jako přeplatek. Vyúčtování musí obsahovat skutečnou výši nákladů na jednotlivé služby se všemi potřebnými náležitostmi, včetně výše přijatých záloh tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro vyúčtování. Pro finanční vyrovnání, které vyplyne z doručeného vyúčtování, platí dohodnutý termín, nebo zákonem stanovená maximální lhůta 4 měsíce ode dne, kdy je doručeno vyúčtování. O řádném vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku z vyúčtování plynoucího jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a nyní způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku z vyúčtování plynoucího. V posuzovaném případě soud dospěl k závěru, že obě vyúčtování žalobcem předložená náležitosti řádného vyúčtování nesplňují a nejsou dostatečně přezkoumatelná. (viz.např. rozsudek 26 Cdo 4353/2010, 26 Cdo 4742/2010). Z uváděných částek nelze dovodit, jakým způsobem k nim zpracovatel dospěl, jaká byla spotřeba energií v zúčtovaném období,dluh nebo přeplatek záloh apod. Také soud zdůrazňuje, že se nelze domáhat zaplacení jednotlivých záloh za ten který měsíc, když již bylo provedeno vyúčtování. V takovém případě je možno se domáhat pouze případného nedoplatku z vyúčtování vyplývajícího. Tento nedoplatek z předložených vyúčtování není zřejmý. Také je třeba vzít v úvahu, že na členské schůzi dne datum konkrétní výše nájemného nebo způsob jejího stanovení pro následující rok nebyla projednána a tedy ani její výše nebyla předmětem hlasování.

10. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

11. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. analogicky, náklady řízení by náležely žalovanému, který byl ve věci úspěšný, avšak ten se nákladů řízení výslovně vzdal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.