7 C 90/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 3) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o určení dědického práva

I. Žaloba se žádostí, aby bylo určeno, že žalobkyně je dědičkou zůstavitelky [jméno] [příjmení], [datum narození], naposledy bytem [adresa], zemřelé dne [datum], a to ze závěti ze dne [datum], sepsané Mgr. [jméno] [příjmení], notářkou, se sídlem v [obec], ve formě notářského zápisu pod sp.zn. N 29/2013 a NZ 27/ 2013, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit státu náklady řízení ve výši 26 803Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1) náklady řízení ve výši 70 059Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované 1) JUDr. [jméno] [příjmení].

IV. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 2) a 3) žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žaloba na určení, že závěť zůstavitelky [jméno] [příjmení], nar. [datum], zemřelé dne [datum], posledně bytem [adresa], se vylučuje k samostatnému projednání.

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že je dědičkou zůstavitelky [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], ze závěti ze dne [datum] sepsané Mgr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec] ve formě notářského zápisu pod sp. zn. NZ [anonymizováno] [rok] a NZ [anonymizováno] [rok]. Žalobu odůvodnila s tím, že v pozůstalostním řízení po [jméno] [příjmení], vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 26 D 486/2014, byly publikovány 2 závěti zůstavitelky, a to závěť ve formě notářského zápisu ze dne [datum], kdy zůstavitelka odkazovala veškerý svůj majetek s výjimkou vkladů u peněžních ústavů a finanční hotovosti do výlučného vlastnictví žalobkyně a vyčleněný majetek ve prospěch druhé a třetí žalované. Dále alografní závěť sepsaná dne [datum] za účasti svědků [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] odkazuje veškerý majetek movitý i nemovitý prvé žalované. Dále byla publikována listina podepsaná zůstavitelkou z [datum] označená jako zrušení závěti, ve které zůstavitelka projevila vůli zrušit závěť datovanou [datum]. Toto zrušení závěti označuje žalobkyně jako neplatný právní jednání, zejména se nejednalo o svobodný projev vůle zůstavitelky a také u tohoto zrušovacího projevu nebyli přítomni žádní svědci, jak je požadováno zákonem. V rámci pozůstalostního řízení namítla neplatnost závěti zůstavitelky ze dne [datum] a usnesením soudního komisaře JUDr. [příjmení] z [datum] byla vyzvána (stejně jako druhá a třetí žalovaná, které rovněž namítli neplatnost předmětné závěti) k podání žaloby na určení, že je dědičkou zůstavitelky ze závěti ze dne [datum] ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení. Zdůraznila, že zůstavitelka již dne [datum] projevila vůli odkázat žalobkyni veškerý svůj majetek alografní závětí, jejímiž svědky byla prvá žalovaná a její matka [jméno] [příjmení]. Dále uvedla, že dne [datum] byla zůstavitelka hospitalizována v [anonymizováno] ve [část obce], v důsledku zlepšení zdravotního stavu byla dne [datum] přeložena do LDN v [obec a číslo], [ulice], odkud byla v důsledku aktivit osob blízkých [jméno] [příjmení] dne [datum] po podpisu reversu propuštěna do domácího ošetřování, kde zůstala v naprosté izolaci a bez jakéhokoliv kontaktu s žalobkyní až do svého úmrtí. Zůstavitelka byla manželka strýce žalobkyně, který předemřel, byla s žalobkyní v přátelském vztahu. Žalobkyně namítá neplatnost závěti zůstavitelky ze dne [datum] z důvodů, že její podpis na závěti není jejím pravým podpisem, jakož i podpisy svědků nejsou jejich pravými podpisy a svědci nebyli přítomni prohlášení vůle zůstavitelky v závěti uvedené, dále obsah závěti neodpovídá skutečné svobodné a vážné vůli zůstavitelky, která rovněž nebyla v době pořízení závěti způsobilá s ohledem na svůj psychický stav závěť platně pořídit. Vzhledem k tomu, že žaloba musí směřovat proti všem, kdo se účastní pozůstalostního řízení bez ohledu na to, zda sporné dědické právo žalobkyně zpochybňuje či nikoliv, byla žaloba podána i vůči žalovaným 2 a 3.

2. Prvá žalovaná žádala zamítnutí žaloby s tím, že považuje závěť zůstavitelky ze dne [datum] za pravou a platnou, přičemž odmítá veškerá nařčení žalobkyně o jakémkoliv ovlivňování zůstavitelky. Ona sama při sepisu závěti přítomna nebyla. Považuje za naprosto zřejmé, že je jedinou dědičkou zůstavitelky, a to ze závěti ze dne [datum], neboť obsah závěti odpovídá skutečné svobodné a vážné vůli zůstavitelky, kterou projevila před dvěma svědky, jakož i zůstavitelka byla v době pořízení závěti způsobilá s ohledem na svůj psychický stav závěť platně pořídit.

3. Druhá žalovaná se vyjádřila tak, že nehodlá do sporu a vzájemného obviňování mezi žalobkyní a prvou žalovanou se zapojovat, shodné stanovisko sdělila i třetí žalovaná s tím, že neuznávají platnost závěti z [datum] i závěti z [datum], neboť zůstavitelka v době pořízení obou závětí dle jejich názoru nebyla po psychické stránce již orientovaná a s ohledem na tento neuspokojivý psychický stav nemohla ani jednu z uvedených závětí platně pořídit. Žalovaná 2 a 3 jsou sestry a zůstavitelka byla druhá manželka jejich otce [jméno] [příjmení], tedy nevlastní matka. Na návštěvě u ní byly obě u ní doma někdy v dubnu nebo květnu 2013 a pak ještě v červenci nebo v srpnu 2013 a pozorovali dle jejího chování, že již není dostatečně orientována podle jejího občasného vyjadřování. Pokud zůstavitelka mluvila někdy o závěti nebo závětích, takto bylo v roce 2004, když jí byly obě navštívit u ní doma a ona jim sdělila, že sepsala závěť v jejich prospěch, tedy veškerý majetek odkáže žalovaným 2 a 3. Po zdravotní stránce fyzické i psychické v té době na tom byla velmi dobře.

4. Ze spisu zdejšího soudu 26 D 486/2014 soud zjistil, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum]. V rámci pozůstalostního řízení bylo zjištěno, že zůstavitelka zanechala alografní závěť ze dne [datum], na jejím základě je k dědění povolána žalovaná 1) a dále lustrací v Centrální evidenci závětí bylo zjištěno, že zanechala závěť ve formě notářského zápisu ze dne [datum], kterou k dědění povolala žalobkyni a žalované 2 a 3. Vzhledem k tomu, že platnost obou závěti se v pozůstalostním řízení stala spornou, tak usnesením z [datum] soudní komisař dědické řízení přerušil a uložil žalobkyni a žalovaným 2 a 3, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podali u Obvodního soudu pro Prahu 6 žalobu vůči závětní dědičce-prvé žalované, a to na určení, že jsou dědici ze závěti ze dne [datum]. Usnesení nabylo právní moci [datum], žaloba podaná u soudu dne [datum] byla podána žalobkyní ve stanovené lhůtě. Žalované 2 a 3 žalobu nepodaly. Z tohoto důvodu je proto žalobkyně zahrnula do okruhu účastníků na straně žalované, neboť účastníkem řízení o určení dědického práva musí být všichni, kteří jsou účastni pozůstalostního řízení buď na straně žalující, nebo na straně žalované.

5. Soud doplnil řízení znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, který vypracovala [celé jméno znalkyně], jejímž úkolem bylo posoudit, zda podpis zůstavitelky na závěti datované dne [datum] je jejím pravým písmem, když pravost podpisu zůstavitelky na této závěti žalobkyně sporovala. Znalkyně v posudku konstatovala, že při zkoumání nebyly nalezeny znaky, které by pravost sporného podpisu zůstavitelky zpochybňovaly nebo prokazovaly jeho vyhotovení jiným pisatelem napodobením vzoru, neboť i některé rozdílné znaky lze přisoudit variabilitě používaných podpisů, nahodilosti nebo podmínkám při vzniku sporného podpisu, než písařskému projevu případného padělatele.

6. K návrhu účastníků soud v řízení vyslechl svědky. Svědkyně [jméno] [příjmení], narozena [rok], uvedla, že se zůstavitelkou byly kamarádky a mimo jiné uvedla, že s ní byla v kontaktu do doby, než zůstavitelku odvezli do nemocnice a dle jejího názoru byla po psychické stránce úplně v pořádku. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že se zůstavitelkou se znala jako se sousedkou. Je jí známo, že v poslední době měla zůstavitelka zdravotní problémy, obtížně chodila, zřejmě jí pomáhala žalovaná 1) se svou matkou paní [příjmení], vídala před domem zůstavitelky jejich auta. Co se týče psychické stránky, pokud s ní komunikovala, připadala jí úplně psychicky v pořádku. Později, když byla v nemocnici a pak doma, kdy už z domu nevycházela, tak s ní v kontaktu nebyla. Svědek [jméno] [příjmení] [příjmení], narozen [rok], uvedl, že zajišťoval údržbu osobního automobilu zůstavitelky a pomáhal mu jeho nevlastní bratr [příjmení] [příjmení], oba vždy jezdili společně za zůstavitelkou. Při jedné z návštěv, někdy na jaře, je zůstavitelka požádala, aby„ jí podepsali závěť“, text už měla napsaný, tak na její žádost ten text podepsali. Pokud si vzpomíná, tak v závěti bylo uvedeno, že svůj majetek odkazuje paní [příjmení]. Jednalo se o paní, která za zůstavitelkou chodila, on jí tam občas potkal. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že pomáhal spolu s bratrem [jméno] [příjmení] zůstavitelce ohledně jejího automobilu, při jedné z návštěv někdy o Velikonocích roku [rok] navštívili zůstavitelku kvůli vozidlu a ona je požádala, jestli by jí mohli podepsat jako svědci závěť. Předtím tu závěť před nimi přečetla, následně podepsala a pak ji podepsali oni. Po předložení závěti datované [datum] s podpisy svědků [příjmení] a [příjmení] uvedl, že je to ta závěť, kterou s bratrem podepisoval. Ke zdravotnímu stavu zůstavitelky se vyjádřil tak, že špatně chodila, ale po psychické stránce dle jeho názoru na tom byla dobře, měla velký přehled. Svědkyně [jméno] [příjmení], narozená [rok], uvedla, že asi 6 let před smrtí zůstavitelky jí chodila pomáhat, ta měla problémy schůzí a zdravotní stav se zhoršoval. Je jí známo, že zůstavitelka za svého života sepsala 3 závěti, dle prvé závěti měla dědit paní [příjmení], dle druhé závěti měli dědit [příjmení] a dle třetí závěti měla dědit [celé jméno žalované]. Ty závěti osobně neviděla, bližší okolnosti jejich sepisu ji známy nejsou. Také měla informaci, že tu druhou závěť zůstavitelka chtěla zrušit a pak jí řekla, že je to zrušené. [jméno] druhou závěť sepisovali se zůstavitelkou nějací pánové, kteří přišli za ní domů, vpustila je paní [příjmení], která pak následně vezla zůstavitelku do nějaké kanceláře tu závěť zrušit. Dle jejího názoru po psychické stránce na tom byla zůstavitelka dobře, pouze když byla v nemocnici, tak byla více rozrušená, chtěla domů. Z výslechu svědkyně Mgr. [jméno] [příjmení], která se zůstavitelkou pořizovala závěť ze dne [datum], soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, neboť jméno [jméno] [příjmení], ani jména účastníků na předvolánce k jednání, jí nic neříkala. Po seznámení s textem závěti uvedla, že na konkrétní případ pořízení závěti v bytě paní [jméno] [příjmení] si nevzpomíná, situaci si nevybavuje, takže se ani nemůže vyjádřit k tomu, jak se jí jevil zdravotní stav po stránce psychické paní [příjmení]. [příjmení] způsobem se vyjádřila k listině označené Zrušení závěti s datem [datum].

7. Soud doplnil řízení znaleckým posudkem z oboru psychiatrie - gerontopsychiatrie, který vypracoval [celé jméno znalce]. Úkolem znalce bylo posoudit zdravotní stav zůstavitelky po psychické stránce ke dni pořízení závětí z [datum] a rovněž závěti ze dne [datum]. Znalec byl seznámen s obsahem spisu a vycházel z lékařské dokumentace posuzované, jako ambulantní záznamy vedené praktickou lékařkou MUDr. [příjmení], interní kliniky [anonymizováno], kde byla hospitalizována od [datum] do [datum], propouštěcí zprávy LDN [ulice], kde byla hospitalizována od [datum] do [datum] a zdravotní dokumentace MUDr. [jméno] [příjmení], psychiatrické oddělení - ambulance ÚVN a zodpověděl zadané otázky tak, že k datu [anonymizováno] i k datu [datum] trpěla posuzovaná prokazatelně demencí při Alzheimerově chorobě. V důsledku závažné duševní poruchy, rozvinuté demence, nebyla schopna uvědomit si a pochopit smysl účel a důsledky spojené s pořízením obou předmětných závětí. Poruchami orientace posuzovaná trpěla prokazatelně i v období před i po pořízení závětí, nelze se domnívat, že by tomu bylo jinak v období 10 dnů na konci března [rok]. Její rozpoznávací a ovládací schopnosti byly podstatným způsobem snížené až zcela vymizelé. Duševní porucha - demence ji činila zvláště vulnerabilní vůči manipulaci ze strany dalších osob, které případně mohly velmi snadno ovlivňovat její názory i vůli i co se týče nakládání s majetkem a financemi. Závěry týkající se posouzení zdravotního stavu zůstavitelky po psychické stránce zcela potvrdil a doplnil při jednání u soudu dne [datum], kdy byl vyslechnut jako znalec.

8. Soud za účelem širšího posouzení předmětu sporu zohlednil i řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 21 C 182/2013, ve kterém byla předmětem sporu otázka platnosti kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně], jako kupujícími a původní žalovanou [jméno] [příjmení], jako prodávající, ohledně nemovitostí v [obec a číslo], katastrální území Břevnov, kde jmenovaná bydlela, po její smrti vstoupila do řízení na straně žalované [celé jméno žalované]. Řízení pravomocně skončilo dne [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek, kterým soud žalobu s návrhem, že předmětná kupní smlouva byla uzavřena platně, zamítl. [příjmení] jiné v odůvodnění soud vzal za prokázaný skutkový stav, že psychický stav [jméno] [příjmení] byl takového charakteru, že již nebyla schopna posoudit následky svého jednání. Soud vycházel z výslechu svědků, jakož i znaleckých posudků MUDr. [anonymizováno] a MUDr. [anonymizováno].

9. Soud hodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu. V době, kdy zůstavitelka činila sporné právní úkony - právní jednání byla u ní přítomna demence dosahující již středního stupně, která negativně ovlivnila její kognitivní funkce a byla zasažená složka rozpoznávací a vůle, v důsledku čehož již nebyla schopna platně činit právní úkony – jednání. Soud vycházel především ze znaleckého posudku a výslechu MUDr. [anonymizováno], jakož i tvrzení a výpovědí žalovaných 2 a 3, které nemají osobní zájem na výsledku tohoto sporu. Pokud v řízení slyšení svědci uváděli, že zůstavitelka, pokud s ní komunikovali, se jim jevila po psychické stránce v pořádku, je třeba uvést, že z jejich strany se jedná o laické posouzení jejího zdravotního stavu po psychické stránce, které bylo jednoznačně vyvráceno uvedeným znaleckým posudkem vycházejícím z lékařských zpráv z období života zůstavitelky.

10. Po právním hodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že zůstavitelka v důsledku neuspokojivého zdravotního stavu po psychické stránce již v době pořízení závěti [datum], jakož i v době následné [datum], jakož i v době„ odvolání“ závěti ke dni ke dni [datum]. Toto onemocnění se u ní postupně rozvíjelo nejméně od roku [rok].

11. Vzhledem k datu sporných právních úkonů soud posuzoval předmět sporu s odkazem na ustanovení § 3028 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. podle příslušných ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 ve znění účinném do 31.12.2013. Podle ustanovení § 38 odst. 1 OZ je neplatný právní úkon, pokud ten, kdo jej činil, nemá způsobilost k právním úkonům. Podle ustanovení § 38 odst. 2 rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která jí činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že zůstavitelka již nebyla v době pořizování předmětných závětí ve stavu, kdy by byla schopna činit platné právní úkony / právní jednání/ neboť nebyla schopna chápat smysl, účel a důsledky spojené s pořízením závětí. Soudu proto nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

12. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobkyně navrhla připuštění rozšíření žaloby o eventuální žalobní petit ve znění, aby bylo určeno, že alografní závěť zůstavitelky datovaná dnem [datum] je neplatná a žalovaná 1) není dědičkou po zůstavitelce. Návrh odůvodnila s tím, že v rámci dědického řízení žádný z jeho účastníků nevznesl námitku neplatnosti závěti z [datum] svědčící ve prospěch žalobkyně, předmět sporu je však vymezen pro žalobkyni závazným usnesením notáře z [datum], kterým byla žalobkyně vyzvána, nikoliv k podání žaloby o určení neplatnosti konkurující závěti z [datum], ale žaloby o určení, že je dědičkou ze závěti z [datum]. Pro řízení o projednání pozůstalosti je však podstatná otázka, zda je platná závěť z [datum], jakkoliv tato otázka měla být v tomto soudním řízení řešena pouze jako otázka předběžná. Vzhledem k tomu, že pro případ zamítnutí žaloby nebude otázka platnosti závěti vyřešená, považuje žalobkyně za opodstatněné rozhodnout meritorně i o této dílčí otázce (závěrečný návrh žalobkyně ve věci). Při jednání dne [datum] soud rozhodl tak, že pokud se žalobkyně domáhá rozšíření žaloby o další výrok na určení neplatnosti alografní závěti zůstavitelky z [datum] a určení, že prvá žalovaná není dědičkou po zůstavitelce, byl v tomto rozsahu vyloučen k samostatnému projednání. Ve věci samé o podané žalobě dne [datum] soud rozhodl, tak jak uvedeno ve výroku. I.

13. O nákladech řízení státu soud rozhodl dle § 148 o. s. ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení vznikly náklady souvisejícím s vyplacením znalečného znalkyni [příjmení] [celé jméno znalkyně] ve výši 13 712 Kč (12 865 Kč odměna za vypracovaný posudek + 847 Kč znalečné v souvislosti s výslechem znalkyně při soudním jednání). Dále odměna vyplacená znalci [příjmení] [jméno] za znalecký posudek ve výši 11 700 Kč a znalečné v souvislosti s výslechem znalce při soudním jednání ve výši 900 Kč, celkem 12 600 Kč a svědečné ve výši 491 Kč vyplacené svědkovi [příjmení] [jméno] [příjmení] Celkem tedy náklady ve výši 26 803 Kč.

14. Náklady řízení byly přiznány žalované 1), což odůvodňuje její úspěch ve věci, kdy jí vznikly náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb., advokátní tarif, za 15 úkonů právní služby po 2 500 Kč, 3 úkony po 5 000Kč, 18× paušál po 300 Kč (převzetí zastoupení a příprava, písemné vyjádření ve věci samé, účast na jednání dne [datum] - každé dvě započaté hodiny, písemné vyjádření ve věci z [datum] a ze dne [datum], účast při soudním jednání dne [datum], písemné vyjádření ve věci z [datum], účast na soudním jednání dne [datum], dne [datum], dne [datum] každé dvě započaté hodiny, soudní jednání dne [datum] - každé dvě započaté hodiny, účast na soudním jednání dne [datum], písemné vyjádření z [datum] - závěrečný návrh, písemné vyjádření z [datum] - vyjádření k návrhu na změnu - rozšíření žaloby, účast na jednání soudu dne [datum]) a 21% DPH ve výši 12 159Kč.

15. Žalované 2 a 3 náklady řízení nepožadovaly.