7 C 93/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec a číslo o určení dědického práva

I. Žaloba se žádostí, aby bylo určeno, že žalobce [celé jméno původního účastníka], narozen 26.3.1953, zemřelý dne 15.3.2019, je dědicem po otci [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeném 11.6.1933, posledně bytem [adresa], zemřelém dne 30.5.2016, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 13 552Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Právní předchůdce žalobkyně [celé jméno původního účastníka] se návrhem došlým soudu dne 20.4.2017 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že je dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelém dne 30.5.2016 nárok odůvodnil s tím, že jmenovaný byl jeho otec, který za svého života pořídil závěť a prohlášení o vydědění sepsané dne 7.4.2003, kde pro případ své smrti ustanovil jako dědice svého majetku bratra žalobce [jméno] a manželku [jméno] [příjmení] (jeho matku) a současně v této listině jeho vydědil i jeho děti [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného]. Důvody vydědění však nebyly dány, se svým otcem byl v běžném kontaktu a nezavdal mu žádné příčiny k tomu, aby ho jako dědice vydědil, ani nebyl dán důvod pro vydědění jeho dětí, tedy vnuků zůstavitele.

2. Žalovaný v písemném vyjádření z 19.6.2018 nárok uplatněný žalobcem neuznával s tím, že závěť i listina o vydědění jsou projevem svobodné vůle zůstavitelé. Důvody pro vydědění žalobce byly dány, neboť žalobce nadměrně požíval alkoholické nápoje a o svého otce – zůstavitele neprojevoval vážný zájem, ani děti žalobce zůstavitele nenavštěvovali, což zůstavitel poměrně těžce nesl. Zájem neprojevoval ani o manželku zůstavitele, tedy svoji matku, jak oba žijí, zda nepotřebují pomoc s ohledem na ne zcela příznivý zdravotní stav. Na svém stanovisku setrval žalovaný po dobu vedení řízení, 3. Ze spisu zdejšího soudu 26 D 818/2016 bylo zjištěno, že zůstavitel byl vdovec (manželka zemřela 27.10.2006), měl dvě děti, a to syna [jméno] a syna [jméno]. Zůstavitel pro případ smrti pořídil závěť a prohlášení o vydědění sepsané dne 7.4.2003 formou notářského zápisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec] pod sp. zn. N 27/2003, NZ [číslo], ve které pro případ své smrti ustanovil dědici veškerého svého majetku rovným dílem syna [celé jméno žalovaného] a svou manželku [jméno] [příjmení]. V případě, že by kterýkoliv z nich majetek z jakéhokoliv důvodu nenabyl, ustanovil náhradním dědicem druhého z nich. Současně touto listinou vydědil svého syna [celé jméno původního účastníka] s tím, že mu v rozporu s dobrými mravy neposkytoval potřebnou pomoc a trvale o zůstavitele neprojevoval opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl. V předmětné listině dále uvedl, že po dobu cca dvou let nejevil syn [jméno] o své rodiče sebemenší zájem. I když bydlel nedaleko, nenavštěvoval je, neptal se, jak se jim daří, nezajímal se o to, zda něco nepotřebují. Zůstavitel trpěl cukrovkou, jakož i jeho manželka, o kterou se staral a která se navíc v té době musela podrobit operaci hlavy. Pomoc syna [jméno] a zájem o jejich osobu by oba velmi vítali, jelikož se tak nedělo, rozhodl se zůstavitel pro jeho vydědění. Výslovně prohlásil, že důsledky vydědění se vztahují i na potomky jeho syna [celé jméno původního účastníka]. [příjmení] [celé jméno žalovaného] tuto listinu uznal za pravou a platnou, syn [celé jméno původního účastníka] po seznámení s obsahem listiny nepopřel ji co do pravosti platnosti, avšak popřel ji co do platnosti vydědění s tvrzením, že byl vyděděn neprávem. Usnesením z 28.2.2017, č.j. 26 D 818/2016-104 byl [celé jméno původního účastníka] odkázán, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení u Obvodního soudu pro Prahu 6 podal žalobu proti [celé jméno žalovaného] o uplatnění dědického práva. Usnesení nabylo právní moci dne 28.2.2017. Žaloba byla u soudu podána dne 20.4.2017, tedy ve stanovené lhůtě.

4. Dne 15.3.2019 žalobce [celé jméno původního účastníka] zemřel. Usnesením, které nabylo právní moci dne 6.8.2019, soud řízení přerušil do doby, než bude pravomocně skončeno řízení o pozůstalosti žalobce vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 26 D 429/2019 s tím, že v řízení bude pokračováno s jeho dědici, procesními nástupci dle § 107 odst. 1, 2 o.s.ř.

5. V řízení o pozůstalosti [celé jméno původního účastníka] bylo zjištěno, že zůstavitel nezanechal žádnou listinu o pořízení pro případ smrti, dědictví je předluženo. Vzhledem k tomu, že v tomto řízení, po odmítnutí dědictví potencionálních dědiců, nebyl žádný dědic podle zákonné dědické posloupnosti, v souladu s ustanovením § [číslo] občanského zákonu dědictví připadá státu, který nemá právo odmítnout dědictví. Usnesením z 10.3.2021 soud nařídil likvidaci pozůstalosti po [celé jméno původního účastníka]. Usnesením z 15.12.2021 jmenoval likvidačním správcem pozůstalosti [celé jméno žalobkyně], insolvenčního správce, sídlem [adresa žalobkyně], [IČO]. Usnesením z 9.9.2022, č.j. 7 C 93/2017-93, které nabylo právní moci dne 12.10.2022, soud rozhodl tak, že namísto žalobce [celé jméno původního účastníka] bude v řízení pokračováno s [celé jméno žalobkyně], likvidační správkyní pozůstalosti po [celé jméno původního účastníka].

6. Za účelem objasnění skutkového stavu soud k návrhu účastníků doplnil řízení výslechem svědků. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], dcery [celé jméno původního účastníka], soud zjistil, že rodiče se rozvedli v roce 1986, v následné době byla s otcem občas v kontaktu. Pokud je jí známo, tak otec s dědečkem a babičkou příliš v kontaktu nebyl, o jejich případných kontaktech jí není nic známo. Dědeček již za svého života říkal„ že tátovi, ani jí a jejímu bratrovi, nic nedá,“ takže později, když se dozvěděla o jejich vydědění, nebyla nijak překvapená. Podle jejího vnímání si děda s jejím otcem nerozuměli, důvodem byl otcův vztah k alkoholu, kdy byl většinou po hospodách a celý život měl s alkoholem problémy. Z výslechu svědka [celé jméno původního účastníka], syna původního žalobce, soud zjistil, že pokud je mu známo, vztahy mezi otcem a dědečkem nebyly příliš dobré, zda popřípadě v jakém rozsahu spolu kontaktovali, mu známo není. Dědeček otci vytýkal požívání alkoholu (někdy v tom období kolem roku 2003, kdy on byl na vojně, otec pod vlivem alkoholu naboural firemní auto, o čemž se dědeček dozvěděl). Dle jeho názoru dědeček měl otce rád, ale nebyl spokojený s jeho způsobem života. V době, kdy on a sestra byly ještě děti, třeba při nějaké rodinné sešlosti, tak dědeček mluvil o tom, že táta od něj nic nedostane, důvodem vztah otce k alkoholu. Není mu známo, jestli třeba otec přinesl dědečkovi někdy nákup nebo babičce, nebo je vozil k lékařům. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] znala od roku 1976, byly sousedé, jejich vztahy byly velmi přátelské. Je jí známo, že oba manželé [celé jméno žalovaného] velice trápilo, že syn [jméno] začal pít, dá se říct, že pil až nezřízeně. [jméno] syna [jméno] měla velmi ráda, takže ji způsob života [jméno] velice trápil. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] si na způsob života syna [jméno] svědkyni stěžoval, začal pak mluvit o tom, že ho vydědí a následně přišel s informací„ že už měl [jméno] plné zuby a že ho vydědil.“ [jméno] vydědila i jeho matka [jméno] [příjmení], velice se jeho způsobem života, požíváním alkoholu a nezodpovědným chováním, jakož i že se o ně v podstatě nezajímá, trápila, vydědit ho nechtěla, ale pak už zřejmě byla situace tak neúnosná, že k tomu kroku přistoupila. O tom, že [jméno] vydědila, svědkyně byla informována, k tomu došlo asi půl roku před úmrtím [jméno].

7. Z výslechu svědků bylo prokázáno, že zůstavitele i jeho manželku [jméno], velmi trápil způsob života syna [jméno], zejména to, že v nadměrné míře požíval alkoholické nápoje a s alkoholem měl také značné problémy, což mu vytýkali, ale bezvýsledně. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že [jméno] se s rodiči víceméně nestýkal, a to ani v době, kdy jeho matka byla nemocná, stalo se, že přislíbil návštěvu, ale na návštěvu nepřišel. Způsob života [celé jméno původního účastníka] a jeho nezodpovědné chování pak vyústilo v tom, že [jméno] [celé jméno žalovaného] jeho manželka [jméno] [příjmení] sepsali formou notářského zápisu listiny – závěť a listinu o vydědění syna [jméno]. [jméno] [příjmení] zemřela dne 27.10.2006 se zanecháním závěti, kterou odkázala svůj majetek manželovi [jméno] a synovi [jméno] [celé jméno žalovaného], syna [celé jméno původního účastníka] vydědila. Z dědického spisu po zemřelém [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že předmětem dědictví jsou věci nemalé hodnoty (mimo jiné ideální polovina bytové jednotky [číslo] v [obec a číslo], [část obce] s podílem na společných částech domu a pozemcích, ideální polovina rekreační chaty v obci [obec], osobní automobil značky Škoda Felicia). Rovněž dědictví po [jméno] [příjmení] je nemalé hodnoty). Je tedy zřejmé, že zůstavitel si byl vědom toho, že v případě připadnutí části dědictví synovi [jméno] by s tímto dědictvím bylo z jeho strany naloženo způsobem, který on neschvaloval, což byl nepochybně také jeden z důvodů pro vydědění [jméno].

8. Na základě zjištěného a prokázaného skutkového stavu soud posoudil věc po právní stránce takto Dle ustanovení § 3062 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele (tj. k datu úmrtí [jméno] [celé jméno žalovaného] dne 30.5.2016).

9. Dle ustanovení § 1646 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který: a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze d) vede trvale nezřízený život. Důvody vydědění jsou stanoveny taxativně, tedy vydědit lze nepominutelného dědice jen z důvodů uvedených v občanském zákoníku Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalovaného] vydědil svého syna [celé jméno původního účastníka] z důvodů v listině vydědění uvedených důvodně, neboť jeho výhrady vůči způsobu života syna [jméno] byly důvodné, zejména bylo prokázáno, že nadměrně požívá alkoholické nápoje a v souvislosti s tím se dostává do problémů, rovněž bylo prokázáno, že kontakt syna [jméno] se zůstavitelem byl minimální, v daném směru soud odkazuje na výpověď svědkyně [příjmení], která mimo jiné uvedla, že [jméno] měl navštívit matku, která byla nemocná a jeho přítomnost si velmi přála, zůstavitel ho sháněl a když se s ním setkal, tak ho žádal o návštěvu matky, kterou [jméno] přislíbil, avšak slib nesplnil, nepochybně tím matka velmi trpěla, jakož i celkovým chováním syna, což zůstavitel negativně také vnímal. Skutečnost, že neodpovědný život [jméno] působil i finanční problémy na jeho straně, rovněž vyplývá z dědického řízení po něm, které je předluženo. Soud proto z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl.

10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 ods.t 1 o.s.ř., odůvodňuje úspěch žalovaného ve věci, kterému vznikly náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb., advokátní tarif za čtyři úkony právní služby po 2 500 Kč, 4× paušál po 300 Kč (převzetí zastoupení a příprava, účast na jednání dne 3.2.2023 a dne 15.9.2023, sepis závěrečného návrhu) a 21 % DPH ve výši 2 352 Kč.