Obvodní soud pro Prahu 6 · Rozsudek

7 C 93/2017

č. j. 7 C 93/2017-139

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-10-27 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH06:2023:7.C.93.2017.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 6 zamítl žalobu o určení dědického práva, protože zůstavitel vydědil svého syna z důvodů uvedených v § 1646 odst. 1 občanského zákoníku, včetně nadměrného požívání alkoholu a nezodpovědného chování. Soud se opřel o prokázané skutkové okolnosti, podle nichž žalovaný neodpovídal na základní očekávání potomka vůči rodiči. Důvody vydědění byly považovány za důvodné a v souladu s právními předpisy. Náklady řízení byly přisouzeny žalovanému jako úspěšnému straně.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo, PSČ obec a číslo o určení dědického práva

I. Žaloba se žádostí, aby bylo určeno, že žalobce celé jméno původního účastníka, narozen 26.3.1953, zemřelý dne 15.3.2019, je dědicem po otci jméno celé jméno žalovaného, narozeném 11.6.1933, posledně bytem adresa, zemřelém dne 30.5.2016, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 13 552Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného příjmení jméno příjmení, advokátky.

1. Právní předchůdce žalobkyně celé jméno původního účastníka se návrhem došlým soudu dne 20.4.2017 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že je dědicem po zůstaviteli jméno celé jméno žalovaného, zemřelém dne 30.5.2016 nárok odůvodnil s tím, že jmenovaný byl jeho otec, který za svého života pořídil závěť a prohlášení o vydědění sepsané dne 7.4.2003, kde pro případ své smrti ustanovil jako dědice svého majetku bratra žalobce jméno a manželku jméno příjmení (jeho matku) a současně v této listině jeho vydědil i jeho děti jméno a jméno celé jméno žalovaného. Důvody vydědění však nebyly dány, se svým otcem byl v běžném kontaktu a nezavdal mu žádné příčiny k tomu, aby ho jako dědice vydědil, ani nebyl dán důvod pro vydědění jeho dětí, tedy vnuků zůstavitele.

2. Žalovaný v písemném vyjádření z 19.6.2018 nárok uplatněný žalobcem neuznával s tím, že závěť i listina o vydědění jsou projevem svobodné vůle zůstavitelé. Důvody pro vydědění žalobce byly dány, neboť žalobce nadměrně požíval alkoholické nápoje a o svého otce – zůstavitele neprojevoval vážný zájem, ani děti žalobce zůstavitele nenavštěvovali, což zůstavitel poměrně těžce nesl. Zájem neprojevoval ani o manželku zůstavitele, tedy svoji matku, jak oba žijí, zda nepotřebují pomoc s ohledem na ne zcela příznivý zdravotní stav. Na svém stanovisku setrval žalovaný po dobu vedení řízení, 3. Ze spisu zdejšího soudu 26 D 818/2016 bylo zjištěno, že zůstavitel byl vdovec (manželka zemřela 27.10.2006), měl dvě děti, a to syna jméno a syna jméno. Zůstavitel pro případ smrti pořídil závěť a prohlášení o vydědění sepsané dne 7.4.2003 formou notářského zápisu anonymizováno jméno příjmení, notářkou se sídlem v obec pod sp. zn. N 27/2003, NZ číslo, ve které pro případ své smrti ustanovil dědici veškerého svého majetku rovným dílem syna celé jméno žalovaného a svou manželku jméno příjmení. V případě, že by kterýkoliv z nich majetek z jakéhokoliv důvodu nenabyl, ustanovil náhradním dědicem druhého z nich. Současně touto listinou vydědil svého syna celé jméno původního účastníka s tím, že mu v rozporu s dobrými mravy neposkytoval potřebnou pomoc a trvale o zůstavitele neprojevoval opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl. V předmětné listině dále uvedl, že po dobu cca dvou let nejevil syn jméno o své rodiče sebemenší zájem. I když bydlel nedaleko, nenavštěvoval je, neptal se, jak se jim daří, nezajímal se o to, zda něco nepotřebují. Zůstavitel trpěl cukrovkou, jakož i jeho manželka, o kterou se staral a která se navíc v té době musela podrobit operaci hlavy. Pomoc syna jméno a zájem o jejich osobu by oba velmi vítali, jelikož se tak nedělo, rozhodl se zůstavitel pro jeho vydědění. Výslovně prohlásil, že důsledky vydědění se vztahují i na potomky jeho syna celé jméno původního účastníka. příjmení celé jméno žalovaného tuto listinu uznal za pravou a platnou, syn celé jméno původního účastníka po seznámení s obsahem listiny nepopřel ji co do pravosti platnosti, avšak popřel ji co do platnosti vydědění s tvrzením, že byl vyděděn neprávem. Usnesením z 28.2.2017, č.j. 26 D 818/2016-104 byl celé jméno původního účastníka odkázán, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení u Obvodního soudu pro Prahu 6 podal žalobu proti celé jméno žalovaného o uplatnění dědického práva. Usnesení nabylo právní moci dne 28.2.2017. Žaloba byla u soudu podána dne 20.4.2017, tedy ve stanovené lhůtě.

4. Dne 15.3.2019 žalobce celé jméno původního účastníka zemřel. Usnesením, které nabylo právní moci dne 6.8.2019, soud řízení přerušil do doby, než bude pravomocně skončeno řízení o pozůstalosti žalobce vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 26 D 429/2019 s tím, že v řízení bude pokračováno s jeho dědici, procesními nástupci dle § 107 odst. 1, 2 o.s.ř.

5. V řízení o pozůstalosti celé jméno původního účastníka bylo zjištěno, že zůstavitel nezanechal žádnou listinu o pořízení pro případ smrti, dědictví je předluženo. Vzhledem k tomu, že v tomto řízení, po odmítnutí dědictví potencionálních dědiců, nebyl žádný dědic podle zákonné dědické posloupnosti, v souladu s ustanovením § číslo občanského zákonu dědictví připadá státu, který nemá právo odmítnout dědictví. Usnesením z 10.3.2021 soud nařídil likvidaci pozůstalosti po celé jméno původního účastníka. Usnesením z 15.12.2021 jmenoval likvidačním správcem pozůstalosti celé jméno žalobkyně, insolvenčního správce, sídlem adresa žalobkyně, IČO. Usnesením z 9.9.2022, č.j. 7 C 93/2017-93, které nabylo právní moci dne 12.10.2022, soud rozhodl tak, že namísto žalobce celé jméno původního účastníka bude v řízení pokračováno s celé jméno žalobkyně, likvidační správkyní pozůstalosti po celé jméno původního účastníka.

6. Za účelem objasnění skutkového stavu soud k návrhu účastníků doplnil řízení výslechem svědků. Z výslechu svědkyně jméno příjmení, dcery celé jméno původního účastníka, soud zjistil, že rodiče se rozvedli v roce 1986, v následné době byla s otcem občas v kontaktu. Pokud je jí známo, tak otec s dědečkem a babičkou příliš v kontaktu nebyl, o jejich případných kontaktech jí není nic známo. Dědeček již za svého života říkal„ že tátovi, ani jí a jejímu bratrovi, nic nedá,“ takže později, když se dozvěděla o jejich vydědění, nebyla nijak překvapená. Podle jejího vnímání si děda s jejím otcem nerozuměli, důvodem byl otcův vztah k alkoholu, kdy byl většinou po hospodách a celý život měl s alkoholem problémy. Z výslechu svědka celé jméno původního účastníka, syna původního žalobce, soud zjistil, že pokud je mu známo, vztahy mezi otcem a dědečkem nebyly příliš dobré, zda popřípadě v jakém rozsahu spolu kontaktovali, mu známo není. Dědeček otci vytýkal požívání alkoholu (někdy v tom období kolem roku 2003, kdy on byl na vojně, otec pod vlivem alkoholu naboural firemní auto, o čemž se dědeček dozvěděl). Dle jeho názoru dědeček měl otce rád, ale nebyl spokojený s jeho způsobem života. V době, kdy on a sestra byly ještě děti, třeba při nějaké rodinné sešlosti, tak dědeček mluvil o tom, že táta od něj nic nedostane, důvodem vztah otce k alkoholu. Není mu známo, jestli třeba otec přinesl dědečkovi někdy nákup nebo babičce, nebo je vozil k lékařům. Z výslechu svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že jméno a jméno celé jméno žalovaného znala od roku 1976, byly sousedé, jejich vztahy byly velmi přátelské. Je jí známo, že oba manželé celé jméno žalovaného velice trápilo, že syn jméno začal pít, dá se říct, že pil až nezřízeně. jméno syna jméno měla velmi ráda, takže ji způsob života jméno velice trápil. příjmení jméno celé jméno žalovaného si na způsob života syna jméno svědkyni stěžoval, začal pak mluvit o tom, že ho vydědí a následně přišel s informací„ že už měl jméno plné zuby a že ho vydědil.“ jméno vydědila i jeho matka jméno příjmení, velice se jeho způsobem života, požíváním alkoholu a nezodpovědným chováním, jakož i že se o ně v podstatě nezajímá, trápila, vydědit ho nechtěla, ale pak už zřejmě byla situace tak neúnosná, že k tomu kroku přistoupila. O tom, že jméno vydědila, svědkyně byla informována, k tomu došlo asi půl roku před úmrtím jméno.

7. Z výslechu svědků bylo prokázáno, že zůstavitele i jeho manželku jméno, velmi trápil způsob života syna jméno, zejména to, že v nadměrné míře požíval alkoholické nápoje a s alkoholem měl také značné problémy, což mu vytýkali, ale bezvýsledně. Z výslechu svědkyně jméno příjmení bylo zjištěno, že jméno se s rodiči víceméně nestýkal, a to ani v době, kdy jeho matka byla nemocná, stalo se, že přislíbil návštěvu, ale na návštěvu nepřišel. Způsob života celé jméno původního účastníka a jeho nezodpovědné chování pak vyústilo v tom, že jméno celé jméno žalovaného jeho manželka jméno příjmení sepsali formou notářského zápisu listiny – závěť a listinu o vydědění syna jméno. jméno příjmení zemřela dne 27.10.2006 se zanecháním závěti, kterou odkázala svůj majetek manželovi jméno a synovi jméno celé jméno žalovaného, syna celé jméno původního účastníka vydědila. Z dědického spisu po zemřelém jméno celé jméno žalovaného bylo zjištěno, že předmětem dědictví jsou věci nemalé hodnoty (mimo jiné ideální polovina bytové jednotky číslo v obec a číslo, část obce s podílem na společných částech domu a pozemcích, ideální polovina rekreační chaty v obci obec, osobní automobil značky Škoda Felicia). Rovněž dědictví po jméno příjmení je nemalé hodnoty). Je tedy zřejmé, že zůstavitel si byl vědom toho, že v případě připadnutí části dědictví synovi jméno by s tímto dědictvím bylo z jeho strany naloženo způsobem, který on neschvaloval, což byl nepochybně také jeden z důvodů pro vydědění jméno.

8. Na základě zjištěného a prokázaného skutkového stavu soud posoudil věc po právní stránce takto Dle ustanovení § 3062 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele (tj. k datu úmrtí jméno celé jméno žalovaného dne 30.5.2016).

9. Dle ustanovení § 1646 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který: a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze d) vede trvale nezřízený život. Důvody vydědění jsou stanoveny taxativně, tedy vydědit lze nepominutelného dědice jen z důvodů uvedených v občanském zákoníku Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že zůstavitel jméno celé jméno žalovaného vydědil svého syna celé jméno původního účastníka z důvodů v listině vydědění uvedených důvodně, neboť jeho výhrady vůči způsobu života syna jméno byly důvodné, zejména bylo prokázáno, že nadměrně požívá alkoholické nápoje a v souvislosti s tím se dostává do problémů, rovněž bylo prokázáno, že kontakt syna jméno se zůstavitelem byl minimální, v daném směru soud odkazuje na výpověď svědkyně příjmení, která mimo jiné uvedla, že jméno měl navštívit matku, která byla nemocná a jeho přítomnost si velmi přála, zůstavitel ho sháněl a když se s ním setkal, tak ho žádal o návštěvu matky, kterou jméno přislíbil, avšak slib nesplnil, nepochybně tím matka velmi trpěla, jakož i celkovým chováním syna, což zůstavitel negativně také vnímal. Skutečnost, že neodpovědný život jméno působil i finanční problémy na jeho straně, rovněž vyplývá z dědického řízení po něm, které je předluženo. Soud proto z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl.

10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 ods.t 1 o.s.ř., odůvodňuje úspěch žalovaného ve věci, kterému vznikly náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb., advokátní tarif za čtyři úkony právní služby po 2 500 Kč, 4× paušál po 300 Kč (převzetí zastoupení a příprava, účast na jednání dne 3.2.2023 a dne 15.9.2023, sepis závěrečného návrhu) a 21 % DPH ve výši 2 352 Kč. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.