Obvodní soud pro Prahu 6 · Rozsudek

8 C 1/2024

č. j. 8 C 1/2024-29

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-04-30 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH06:2024:8.C.1.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 6 zamítl žalobu o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřením smlouvy o převodu pozemků, protože žalovaný není příslušný k hospodaření s požadovanými pozemky. Soud se opřel o § 9 odst. 3 zákona o majetku České republiky, který vylučuje rozhodování soudů o příslušnosti k hospodaření s majetkem státu. Závěr byl podložen i tím, že vlastnické právo k pozemkům je zapsáno pro stát nebo jiné subjekty, přičemž hospodaření není svěřeno žalovanému. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 900 Kč, protože žalovaný byl ve věci úspěšný.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Andršovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o nahrazení projevu vůle

I. Zamítá se žaloba, aby soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít s žalobcem následující smlouvu o převodu pozemků podle zákona o půdě:

I. Žalovaná má jako převodce v příslušnosti hospodaření: - parc. č. hodnota v k. ú. adresa, obec adresa - parc. č. Anonymizováno/ v k. ú. adresa, obec adresa - parc. č. Anonymizováno/1 v k. ú. adresa, obec adresa - parc. č. Anonymizováno/3 v k. ú. adresa, obec adresa - parc. č. hodnota v k. ú. adresa, obec adresa, vše zapsané u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště v Praze.

II. K uspokojení restitučního nároku nabyvatele touto smlouvou převodce převádí bezúplatně na nabyvatele pozemky v čl. 1 této smlouvy a nabyvatel uvedené pozemky přijímá do svého výlučného vlastnictví. Žalobce je držitelem platného restitučního nároku pocházejícího z rozhodnutí Anonymizováno č. j. Anonymizováno.

III. Vlastnické právo převáděnému pozemku včetně všech součástí a příslušenství přechází na nabyvatele vkladem do příslušného katastru nemovitostí.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se svým návrhem domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného s uzavřením smlouvy o převodu náhradních pozemků tak, jak je uvedena ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je dědicem po zemřelé oprávněné osobě podle zákona o půdě Anonymizováno, který byl držitelem restitučních nároků za nevydaný nemovitý majetek v katastrálním území jméno FO, obec adresa. Žalobce odvozuje své restituční nároky zejména z rozhodnutí Pozemkového úřadu adresa č. j. Anonymizováno ze dne 25. 3. 2005. Žalobce vede s žalovaným celou řadu soudních sporů, a to z toho důvodu, že postup žalovaného vůči žalobci byl liknavý a svévolným. Proces získávání náhradních pozemků je velmi složitý, žalobce je nucen požadovat náhradní pozemky po celém území České republiky. Restituční nároky žalobce přesto stále nejsou uspokojeny v rozsahu částky 2 292 163 Kč. Správnost ocenění nevydaných pozemků žalobce i okolnost, že postup žalovaného vůči žalobci byl liknavý a svévolný, byl již judikován soudy všech stupňů včetně soudu Nejvyššího, rozhodnutím č. j. spisová značka ze dne 10. 4. 2019. Žalovaný je vlastníkem uvedených pozemků, jsou vedeny v katastru nemovitostí jakožto nemovitosti s nedostatečně identifikovaným vlastníkem, u nichž došlo dne 1. 1. 2024 k přechodu vlastnického práva na stát. Podle § 1050 odst. 2 o. z. platí, že pokud vlastník nevykonává své vlastnické právo k nemovité věci po dobu 10 let, má za to, že ji opustil. Tato lhůta dnem 31. 12. 2023 uplynula a od 1. 1. 2024 je vlastníkem předmětných nemovitostí stát, viz § 3067 občanského zákoníku.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Předmětné pozemky nesplňují zákonem stanovené podmínky a nemohou být žalobci vydány jako pozemky náhradní, neboť nejsou ve vlastnictví státu a správě žalované. Podle ustálené judikatury dovolacího soudu platí, že pro vyhovění žalobě bezúplatně převést zemědělský pozemek oprávněné osobě za nevydaný pozemek je nutné, aby šlo o pozemek k převodu vhodný, tedy pozemek, jenž by byl, nebýt liknavého postupu právnická osoba, potažmo žalovaného, do veřejné nabídky takto zařaditelný. Ohledně čtyř pozemků označených žalobcem není možno dospět k závěru, že by se jednalo o pozemky opuštěné, neboť ve vztahu k nim probíhá nebo již proběhlo dědické řízení. Jeden z pozemků p. č. Anonymizováno/2 v katastrálním území adresa je sice vlastnictvím České republiky, byl nabyt státem od nedostatečně identifikovaných vlastníků, ovšem právo hospodaření je zapsáno pro Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Soud rovněž nemůže v řízení rozhodnout o tom, že je s předmětným pozemkem příslušný hospodařit žalovaný, neboť k takovému rozhodnutí nemá pravomoc a rozhodování o příslušnosti k hospodaření s majetkem státu je výslovně vyloučeno z rozhodovací pravomoci soudů ustanovením § 9 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

3. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobce je oprávněnou osobou podle zákona o půdě, právní předchůdce žalobce uplatnil svůj restituční nárok u žalovaného. Výše dosud neuspokojeného nároku žalobce zůstala mezi stranami sporná.

4. Z tvrzení žalobce a z jím předložených listin týkajících se pozemků, jejichž vydání se domáhá, je od počátku řízení patrné, že žalobě nelze vyhovět.

5. Všechny žalobcem označené pozemky se nachází v katastrálním území adresa. U pozemku p.č. hodnota je zapsáno vlastnické právo pro jméno FO, jedná se o nedostatečně identifikovaného vlastníka, údaje o vlastníku byly předány soudu s žádostí o projednání dědictví. U pozemku p.č. Anonymizováno/3 je zapsáno vlastnické právo Anonymizováno rovněž údaje o vlastníku předány soudu s žádostí o projednání dědictví, totéž u pozemku p. č. Anonymizováno/1. U pozemku p. č. hodnota vlastnické právo zapsáno pro Anonymizováno/právnická osoba pozemku p.č. Anonymizováno/2 bylo zapsáno vlastnické právo Anonymizováno. V průběhu řízení pak u jednotlivých pozemků došlo ke změně v zápisu do katastru nemovitostí u pozemku p.č. hodnota (původně vlastnické právo zapsáno pro jméno FO údaje o vlastníku byly předány soudu s žádostí o projednání dědictví, které probíhá u Obvodního soudu pro adresa). U pozemku p. č. Anonymizováno/1 a Anonymizováno/3, kde je zapsané vlastnické právo Anonymizováno, probíhá řízení o pozůstalosti u notářky tituly před jménem U pozemku p. č. hodnota je zapsáno vlastnické právo Anonymizováno tituly před jménem tituly za jménem, a Anonymizováno na základě usnesení soudu o dědictví ze dne 6. 2. 2024. U pozemku p.č. Anonymizováno/2 skutečně došlo k zápisu vlastnického práva pro Českou republiku, zapsána je příslušnost hospodařit s majetkem státu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (informace o pozemcích, výpisy z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 29. 4. 2024).

6. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí ve věci a návrhy žalobce na doplnění dokazování dalšími listinami, a to výzvou na vydání náhradního pozemku z 23. 9. 1998, žádostí oprávněné osoby/právního nástupce o převod zemědělského pozemku z 2. 10. 2017, zamítnutí žádosti o převod zemědělského pozemku ze 7. 11. 2017, doručenky datové zprávy ze 7. 11. 2017, žádosti oprávněné osobě o převod zemědělského pozemku z 12. 12. 2017, žádosti oprávněné osoby o převod zemědělského pozemku z 5. 2. 2018, žádosti oprávněné osoby o převod zemědělského pozemku z 11. 2. 2018, žádostí oprávněné osoby o převod zemědělského pozemku bez data, potvrzením Obvodního soudu pro adresa v dědickém řízení spisová značka, potvrzením Obvodního soudu pro adresa o ukončení řízení spisová značka, znaleckým posudkem č. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno Znaleckého ústavu právnická osoba., byly zamítnuty z důvodu nadbytečnost, neboť již z tvrzení uvedených v žalobě vyplývá, že žalovanému není svěřeno hospodaření s žádným z pozemků, kterých se žalobce domáhá.

7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Již při podání žaloby muselo být žalobci (který je odborně právně zastoupen advokátem) zřejmé, že není možné se domáhat převodu v žalobě specifikovaných pozemků jako náhradních podle zákona o půdě za situace, kdy žalovaný není příslušný k hospodaření s předmětnými pozemky. Soudům nejsou povolány k rozhodování o tom, jaké organizační složce státu přísluší hospodařit s určitým majetkem České republiky. Zdejšímu soudu je známo z úřední činnosti, že žalobce podal více obdobných žalob, přičemž si vybírá jako náhradní i takové pozemky, které nejsou v hospodaření Anonymizováno.

8. Vzhledem k tomu, že nemožnost převodu pozemků, které si žalobce vybral, jako pozemků náhradních, musela být žalobci patrna od počátku řízení, soud nevyhověl ani žádosti žalobce o přerušení řízení či o poskytnutí lhůty, v níž by bylo žalobci umožněno vybrat si jiný náhradní pozemek. Judikatura zmíněná žalobcem v tomto směru se týká situace, kdy nemožnost převoditelnosti pozemku jako pozemku náhradního podle zákona o půdě vyplynula v průběhu řízení z provedeného dokazování, kdy se jednalo o pozemky, které byly nepřevoditelné z důvodů uvedených v z. č. 229/1991 o půdě, v § 6 z. č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu, nebo podle z. č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), kdy se jednalo například o zemědělské pozemky určené územním plánem k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou dopravní infrastruktury, pozemky tvořící funkční celek s přilehlými bytovými domy či z jiných obdobných důvodů, které při podání žaloby nemohly být restituentovi známy. Tato judikatura však na danou situaci nedopadá, neboť od počátku řízení je evidentní, že podle stavu zapsaného v katastru nemovitostí pozemky k převodu vhodné nejsou, a bylo by v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, pokud by za této situace bylo řízení dále prodlužováno. Výše uvedený postup žalobce, který označuje v žalobách pozemky k převodu zcela evidentně nevhodné, vede pouze ke zbytečnému zmnožování soudních sporů. Mezi účastníky přitom nebylo sporu o tom, že mezi žalobcem a žalovaným se vede stále několik řízení o vydání náhradních pozemků, například u zdejšího soudu pod sp. zn spisová značka a u Obvodního soudu pro adresa řízení právnická osoba ve kterých má žalobce možnost označil jiné vhodné pozemky (a v řízení vedeném u zdejšího soudu sp. zn spisová značka již tento postup byl žalobci umožněn)

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Náklady vynaložené na právní zastoupení však soud nepovažuje za účelně vynaložené, neboť v daném případě se jedná o problematiku spadající do působnosti žalovaného. Podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, spadá do jeho působnosti též vypořádávání restitučních nároků a další převody nemovitostí podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, což v sobě zahrnuje též předmět tohoto řízení. Ústavní soud v nálezu ze dne 19. 9. 2013 sp. zn. II. ÚS 1172/12, v souladu se svou předchozí judikaturou dovodil, že tam, kde je k hájení svých zájmů stát vybaven příslušnými organizačními složkami (finančně i personálně zajištěnými z veřejných prostředků), není důvod, aby výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášel na soukromý subjekt (advokáta), a pokud tak učiní, není důvod uznat takto vzniklé náklady řízení jako náklady účelně vynaložené. Připustil, že z tohoto pravidla mohou existovat výjimky, a to za předpokladu, že se jedná o právní problematiku, která přímo nesouvisí s oblastí spravovanou danou organizační složkou, případně právní problematiku velmi specializovanou, obtížnou, dosud neřešenou, problematiku s mezinárodním prvkem, vyžadující znalosti cizího práva, eventuálně jazykové znalosti, apod. Dle organizačního uspořádání žalované je její součástí též odbor zastupování státu a legislativy, který zahrnuje též odbor právní podpory. Není pochyby o tom, že předmět tohoto řízení spadá do agendy, která patří k hlavním činnostem žalovaného, a tudíž náklady na zastupování žalované advokátem nelze považovat za účelně vynaložené, nejedná se o případ, na který by se vztahovala výjimka ve smyslu shora uvedené judikatury Ústavního soudu. Podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštní právním předpisem.

10. Soud proto přiznal žalovanému podle vyhl. č. 254/2015 Sb., která je prováděcím předpisem k výše uvedenému ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., paušální náhradu za jeden úkon ve výši 300 Kč x 3 (vyjádření k žalobě, příprava na jednání, účast na jednání) ve smyslu ust. § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho výkon.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.