8 C 106/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Andršovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 416 788,50 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 210 737,42 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 16. 3. 2016 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce domáhá zaplacení částky 206 051,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 16. 3. 2016 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 26 118 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu na náhradu nákladů řízení částku 5 600 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Obvodního soudu pro Prahu 6.

V. Žalobci se vrací záloha na znalecký posudek ve výši 2 000 Kč prostřednictvím účtu zdejšího soudu, po právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svým návrhem domáhal zaplacení náhrady škody, kterou mu žalovaná způsobila neoprávněným odběrem elektřiny. Při kontrole odběrného místa na adrese [adresa], a odběrného místa na adrese [adresa], bylo zjištěno pracovníky žalobce, že dochází k neoprávněnému odběru elektřiny, který je realizován tak, že z neměřené části elektrického vedení byla vedena odbočka mimo elektroměr do elektroinstalace nemovitostí žalované. Podle energetického zákona nesmí být prováděny žádné zásahy na odběrných místech, kterými prochází neměřená elektřina bez předchozího souhlasu provozovatele příslušné distribuční soustavy. Odběr elektřiny bez měřícího zařízení je neoprávněným odběrem elektřiny. Žalobce proto stanovil žalované náhradu za škodu, která takto vznikla podle § 9 vyhlášky MPO č. 82/2011 Sb., neboť skutečnou škodu se nepodařilo zjistit, vzhledem k absenci měřícího zařízení. Žalovaná ani po výzvě náhradu škody neuhradila a od 16. 3. 2016 se dostala se zaplacením náhrady škody do prodlení.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. V téže věci o stejné částce již zahájila Policie ČR ke dni [datum] trestní stíhání obviněného [jméno] [příjmení], manžela žalované. Ten byl poté trestním příkazem [spisová značka] Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí] uznán vinným z krádeže elektrické energie na téže adrese vůči témuž žalobci. V trestním řízení byl vypracován znalecký posudek Ing. [příjmení] a soudní znalec věcnými výpočty dospěl k závěru, že požadavek žalobce je v nesouladu se skutečností. Žalovaná odkázala na četnou judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ve věci neoprávněného odběru elektrické energie, když škoda má být určena pokud možno co nejpřesněji. V daném případě žalobce zjistil dne 12. 1. 2016 svými pracovníky a písemně i foto a videodokumentací zdokumentoval všechna elektrická zařízení, co do jejich druhu, počtu a příkonů, tedy žalobce mohl zcela bez problémů spočítat škodu podle § 9 odst. 1 a odst. 9 vyhl. č. 82/2011 o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru. Žalobce však raději obešel zákon a postupoval podle § 9 odst. 2 a 8 vyhlášky, která je pro žalobce ekonomicky výhodná. Již druhý den po prokazatelném zjištění černého odběru žalobce zaslal žalované doklady s vyčíslením požadované částky na celkem 693 236,80 Kč s datem plnění nejpozději do 15. 3. 2016 Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 6 bylo [jméno] [příjmení] uloženo mimo jiné nahradit škodu ve výši 54 824,08 Kč způsobenou žalobci, se zbytkem nároku byl žalobce odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. V občanskoprávním řízení měl tedy žalobce žalovat pouze účastníka trestního řízení, tedy [jméno] [příjmení], neboť skutečný škůdce je znám. Žalobcem dříve zahájené a ukončené trestní řízení je neodstranitelnou překážkou řízení z důvodu litispendence a současně jde o věc pravomocně rozhodnutou v právní moci ke dni 17. 3. 2017.

3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti:

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že ve dvou odběrných místech žalované, a to na adrese [adresa] a za [anonymizována dvě slova], došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie, který byl zjištěn při kontrole odběrného místa dne [datum] pracovníky žalobce.

5. Ze spisu zdejšího soudu [spisová značka], zejména ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], z výpovědi [jméno] [příjmení], z výpovědi žalované a z trestního příkazu bylo zjištěno, že manžel žalované [jméno] [příjmení] byl uznán vinným tím, že minimálně od 15. 9. 2015 do 12. 1. 2016 v [obec] v ul.[adresa] v objektech [adresa] a [adresa], které užíval spolu se svou rodinou, na místě provedl neoprávněný odběr elektrického proudu v úmyslu odcizit elektrickou energii žalobci. Svůj záměr realizoval tak, že provedl neměřené napájení prostřednictvím čtyřžilového kabelu, který vyvedl z hlavice závitových pojistek v hlavní pojistkové skříni na fasádě domu a průrazem ve zdi pomocí rozbočovačů a soustavy prodlužovacích kabelů napájel spotřebiče v domě o celkovém příkonu 9 830 wattů. Za uvedené období odcizil v objektech [adresa] elektřinu v celkovém množství 12 749 kWh, což odpovídá hodnotě 54 824,08 Kč ke škodě žalobce. Tím spáchal přečin krádeže a byl odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání tří let. Dále mu byla uložena povinnost nahradit žalobci škodu ve výši 54 824,08 Kč. Ve zbytku byl žalobce se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 17. 3. 2017. V přípravném řízení byla provedena domovní prohlídka v rodinném domě [adresa], a to na základě podezření, že se neznámý pachatel v tomto domě dopouští pěstování rostlin konopí indoorovým způsobem, za účelem výroby drogy marihuana, neboť v okolí domu byl cítit zápach, který je charakteristický pro pěstování rostliny konopí, dům působí zanedbaným dojmem, vizuální prohlídkou objektu bylo zjištěno, že většina oken je zatemnělých – veškerá střešní okna (typické pro pěstírny konopí). Dům působí dojmem, že jej nikdo trvale neobývá. Ve věci bylo provedeno v součinnosti s leteckou službou PČR za využití vrtulníků s termovizí šetření, ze kterého bylo zřejmé, že zájmový objekt vykazuje značné teplo, zejména v okolí střechy a na hřbetu střechy, což bylo umocněno porovnáním s okolními domy, jejichž střechy jsou naprosto temné. V domě tedy dochází ke zvýšenému vytápění, což je typické pro indoorové pěstírny konopí. Dále bylo zjištěno, že na drátech elektrického napětí je pomocí termovize vidět světlá tečka a dále úsek kabelu o délce zhruba 2 m, který rovněž vykazuje teplo, což je pravděpodobně způsobeno tím, že se na místě nachází nelegální přípojka odběru elektřiny, přičemž tato způsobuje nadměrné zahřívání. Tato přípojka se nachází v korunách stromů, tedy tak, aby nebyla zjištěna běžnou vizuální prohlídkou. Z protokolu o provedené domovní prohlídky dne 12. 1. 2016 v 05:00 hodin bylo zjištěno, že uvnitř objektu se nacházela žalovaná, její manžel a syn. Na místě byli přítomni pracovníci [právnická osoba], bylo konstatováno neoprávněné připojení elektrického odběru v odbočce před elektroměrem, prohlídkou nebyly nalezeny a zajištěny žádné věci důležité pro trestní řízení.

6. Ze znaleckého posudku znalce doc. Ing. [celé jméno znalce], CSc. ze dne [datum] bylo zjištěno, že vedle měření pomocí elektroměru neexistuje žádný další prokazatelný způsob, kterým by se dalo zpětně stanovit množství elektřiny, které bylo skutečně odebráno v daném místě v určitém časovém období. Je pouze možné množství odebrané energie s větší či menší přesností odhadnout. Vzhledem k tomu, že se jedná o pouhý odhad a nikoli exaktní výpočet, odhady různých znalců se případně mohou navzájem lišit, a to i významně. Pro výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr hraje důležitou roli technicky dosažitelný elektrický příkon, v posudku označený značkou Pmax, jedná se o maximální elektrický příkon, který lze v daném místě a v daném čase ze sítě odebírat. Ten je omezen jednak na straně zdroje (elektrické přípojky), jednak na straně odběratele (množstvím a charakterem spotřebičů). Technicky dosažitelný elektrický příkon Pmax je maximální příkon, který je schopna distribuční síť dodat a současně spotřebiče jsou schopné ho spotřebovat. Vyhláška č. 82/2011 Sb. zavádí právní fikci, že technicky dosažitelný elektrický příkon je omezen pouze schopností distribuční sítě dodávat elektřinu, tedy že je omezen jen na straně zdroje. Omezení na straně spotřebičů vyhláška nebere v potaz, přestože fakticky existují a v daném případě je lze dosti přesně vyjádřit. Kdyby se při stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu postupovalo podle právní fikce vyjádřené vyhláškou v § 9 odst. 4 písm. a), vyšla by hodnota technicky dosažitelného elektrického příkonu v tomto konkrétním odběrném místě Pmax = 414 kWh za den, to však je v rozporu s fyzikální realitou. Za použití spotřebičů na místě nalezených tak vysokou spotřebu elektřiny vůbec nelze provést. Realistický naproti tomu je odhad technicky dosažitelného elektrického příkonu podle příkonu spotřebičů. Podle tohoto výpočtu došel znalec k hodnotě středního technicky dosažitelného elektrického příkonu Pmax = 106 kWh za den. K obdobnému výsledku došel i znalec [příjmení] ve svém posudku pro trestní řízení. Soupis neměřených spotřebičů zjištěných při prohlídce dne 12. 1. 2016 byl proveden pečlivě a souhlasí s tím, co je zachyceno na videozáznamech v trestním spisu (3x CD a DVD). Shodný soupis je uveden ve znaleckém posudku Ing. [příjmení], a to pro objekt [adresa] a pro objekt [adresa], kdy tato zjištění obou znalců se shodují. Neměřené spotřebiče zjištěné v objektu [adresa] byly: přímotop – předsíň, přímotop – schodiště, přímotop – kuchyň, přímotop – pokoj, přímotop v patře, reflektory nad garáží, reflektor u brány, reflektor na štítu, televizor [příjmení], televizor Philips, televizor Samsung, chladnička LG s mrazákem, velký mrazák, malý mrazák Calex. V objektu 839 to byly: reflektory na fasádě, žárovky v domě, žárovka v kurníku a rádio. Spotřeba za den těchto spotřebičů činí 106 kWh, z toho 93,6 kWh spotřebovávají přímotopy a 12,4 kWh ostatní spotřebiče. Naprostou většinu spotřeby, přes 88 %, tvoří přímotopy, zatímco ostatní spotřebiče mají spotřebu proti nim zanedbatelnou. Protože nelze očekávat, že by si v teplých letních měsících někdo přitápěl pomocí přímotopů, byl by způsob výpočtu v období neoprávněného odběru podle vyhlášky technicky nesprávný (a vedl by k vypočtené spotřebě 77 380 kWh). Znalec proto období neoprávněného odběru rozdělil na části, které se od sebe liší tím, zda se v nich používají nebo nepoužívají přímotopy. Tato období stanovil pomocí obecného otopného období, které je určeno ve vyhl. č. 194/2007 Sb., ve znění vyhl. č. 237/2014 Sb., podle které otopné období začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku, tedy při zohlednění Pmax v době otopného období 106 kWh a Pmax mimo otopné období 12,4 kWh, dospěl znalec celkem ke spotřebě 60 158 kWh. Dále se znalec zabýval stanovením ceny elektřiny a vyšel z faktur za dodanou elektrickou energii do uvedených odběrných míst, přičemž částky byly vypočteny s použitím distribuční sazby D45d, která je určena pro domácnosti s přímotopovým vytápěním. Podmínkou přiznání zvýhodněné sazby ovšem je instalace elektrických topidel, která zajišťuje technické blokování přímotopných spotřebičů v dobách platnosti vysokého tarifu. Z dokumentace k prohlídce v objektech však vyplývá, že topidla byla zapojena pomocí soustavy prodlužovacích kabelů, a to bez jakéhokoliv blokování. Z tohoto důvodu pro výpočet hodnoty neoprávněně odebrané elektřiny nemohla být použita zvýhodněná sazba, ale byla použita běžná sazba pro domácnosti D02d. V roce 2015, kam spadá největší část neoprávněně odebrané elektřiny cena elektřiny pro domácnosti v této sazbě činila 4, 24138 Kč, jedná se o výslednou cenu za kWh včetně daně a poplatků za distribuci. Při použití této sazby vychází hodnota neoprávněně odebrané elektřiny na částku 255 153 Kč. Ohledně možnosti odhadu množství a ceny neoprávněně odebrané elektřiny na základě měření provedeného zaměstnanci žalobce v daném odběrném místě uvedl znalec, že byl zdokumentován odebíraný příkon v jednom jediném izolovaném okamžiku, aniž by bylo známo či dokumentováno, které spotřebiče byly právě zapnuté a které nikoli. Znalec proto pokládá svůj výpočet za lepší a přesnější odhad. Měření okamžitého příkonu pracovníky [anonymizováno] bylo provedeno klešťovými ampérmetry pro každou fázi zvlášť. Měření je zdokumentováno v trestním spisu [spisová značka] na č. l.

166. Hodnoty jsou špatně čitelné, snad 24,98 A, dále 1,44 A a 0,10 A, celkem tedy 26,52 A, což vede na příkon po zaokrouhlení 6,1 kWh. Za den by se tímto příkonem spotřebovalo 146,39 kWh a za vyhláškou dané období 730 dnů by se spotřebovalo 106 865 kWh v celkové ceně 453 255 Kč. Při své výpovědi před soudem dále znalec doplnil, že pro závěry odhadu je významná technicky realizovatelná velikost odběru, kdy jeden ze způsobů, jak tuto velikost zjistit, je podle nejbližšího předřazeného jištění, neboť podle toho lze usuzovat na odběr, který dokáže energetická soustava dodat. To, co přicházelo do domu, bylo jištěno jištěním 3x35 A, a poté bylo v domě ještě další jištění 3x25 A. Toto jištění 3x25 A bylo odstraněno. Závěry znalce [příjmení] [příjmení] znalec [příjmení] [celé jméno znalce] považoval za správné s určitou korekcí, kdy provedl ještě další úvahu, že odběr byl měřen v zimě a je rozumné a správné zohlednit rovněž situaci v létě, kdy není třeba přitápěn, proto provedl výše uvedenou korekci na topné období. Z posudku znalce [příjmení] [příjmení] nebylo zřejmé, proč vycházel z hodnoty předřazeného jištění 3x25 A, ale všichni, kdo pořizovali dokumentaci, se shodli, že elektroinstalace byla provedena velmi laicky až nebezpečným způsobem, proto znalec [příjmení] [celé jméno znalce] dospěl k závěru, že 35 A trvalého příkonu by instalace nevydržela. Při konkrétním měření v lednu 2016 bylo naměřeno asi 26,5 A po sečtení všech tří fází, což by odpovídalo předřazenému jištění 3x25 A. Původně tam bylo jištění 3x25 A jako ochrana elektroměru, ale toto jištění bylo přemostěno, tedy zbaveno funkce. Znalec při výpočtu celkové částky zohlednil i otázku, že uživatel, který užívá elektřinu neoprávněně, jí muže nadužívat. To se promítlo v tom, že většinu spotřeby činily přímotopy, které nejsou v domácnostech úplně standardní. Užívány ale nebyly 365 dní v roce, a proto znalec při výpočtu zohlednil topné období.

7. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. [číslo] uzavřené mezi obchodníkem s elektřinou [právnická osoba] a žalovanou jako zákazníkem ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto smlouvou byla sjednána dodávka a odběr sjednaného množství elektřiny pro odběrné místo [anonymizováno] [adresa] [anonymizováno]. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny číslo [spisová značka] bylo zjištěno, že touto smlouvou ze dne [datum] byla sjednána dodávka a odběr elektřiny pro odběrné místo [anonymizováno] [adresa] [anonymizováno]. Skutečnost, že žalovaná byla odběratelkou elektrické energie v obou předmětných odběrných místech ke dni zjištění neoprávněného odběru, byla mezi účastníky nesporná.

8. Z vyúčtování náhrady škody ze dne [datum] k odběrnému místu [adresa] bylo zjištěno, že touto listinou byla žalobcem žalované vyúčtována škoda vzniklá neoprávněným odběrem za období od 12. 1. 2014 do 12. 1. 2016 dle předřazeného jištění 3x35 A za 730 dnů 84 622 MWh x 4 460,27 Kč = 377 436,97 Kč, daň z elektřiny 28,30 Kč za MWh 2 394,80 Kč a dále náklady vynaložené na zjištění neoprávněného odběru podle § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. ve výši 4 301 Kč, celkem včetně 21 % DPH celkem 464 800,65 Kč.

9. Z účtování neoprávněného odběru elektřiny – vyúčtování náhrady škody ze dne 13. 1. 2016 k odběrnému místu [anonymizováno] [adresa] 839 vyúčtoval žalobce žalované náhradu škody za období od 12. 1. 2014 do 12. 1. 2016 dle přípojného vedení 1xCU6MM2 podle § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. za 730 dnů 41 102 MWh x cena 4 460,27 Kč, celkem 183 326,02 Kč za dodávku elektrické energie, daň z elektřiny za MWh 28,30 Kč, celkem 1 163,19 Kč, a náklady vynaložené na zjištění neoprávněného odběru 4 301 Kč, celková výše nákladů včetně 21 % DPH činí 228 436,15 Kč.

10. Z faktury žalobce vystavené žalované dne 13. 1. 2016 s variabilním symbolem [číslo] k odběrnému místu [adresa], bylo zjištěno, že touto fakturou vyfakturoval žalobce žalované náhradu škody za neoprávněný odběr ve výši 377 436,97 Kč, daň z elektřiny 2 394 Kč, náklady na zjištění neoprávněného odběru za 4 hodiny po 1 050 Kč celkem 4 200 Kč a provedení fotodokumentace za 101 Kč.

11. Z faktury vystavené žalobcem žalované 13. 1. 2016 k odběrnému místu [adresa] s variabilním symbolem [číslo] bylo zjištěno, že touto fakturou vyúčtoval žalobce žalované náhradu škody za neoprávněný odběr 183 326 Kč, daň z elektřiny 1 163,19 Kč, náklady na zjištění neoprávněného odběru za 4 hodiny x 1 050 Kč 4 200 Kč a provedení fotodokumentace 101 Kč.

12. Z ceníku náhrad výkonů, prací a služeb poskytovaných provozovatelem distribuční soustavy, účinného ke dni 1. 1. 2016, bylo zjištěno, že provedení fotodokumentace – náklady spojené s pořízením důkazních materiálů činí 101 Kč bez DPH za jeden kus, náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru představují činnost jednoho zaměstnance [právnická osoba] distribuce spojená se zjišťováním neoprávněného odběru za jednu hodinu 1 050 Kč.

13. Ze záznamu o zjištění neoprávněného odběru elektřiny ze dne 12. 1. 2016 u odběrného místa [adresa] bylo zjištěno, že při kontrole a zjištění neoprávněného odběru byli přítomni zaměstnanci M. [příjmení], O. [příjmení], J. [příjmení], T. [příjmení].

14. Ze záznamu o zjištění neoprávněného odběru elektřiny ze dne 12. 1. 2016 u odběrného místa [adresa]bylo zjištěno, že při kontrole a zjištění neoprávněného odběru byli přítomni zaměstnanci M. [příjmení], O. [příjmení], J. [příjmení], T. [příjmení].

15. Z faktur vystavených žalované za spotřebu elektrické energie k odběrnému místu [adresa] bylo zjištěno, že [datum] byla vystavena opravná faktura s opravou odečtů za období od 6. 1. 2015 do 5. 1. 2016, zúčtovaná elektřina v množství - 2 393 kWh a přeplatek 579,26 Kč je připsán ve prospěch zákaznického účtu žalované. Dále byla vydána konečná faktura za elektřinu za období od 6. 1. 2016 do 11. 1. 2016 s přeplatkem 140 Kč. Z faktury za období od 4. 1. 2014 do 5. 1. 2015 bylo zjištěno, že byla spotřebována elektřina v množství 7 820 kWh celkem za částku 23 110,43 Kč. Po odečtení zúčtovaných záloh 7 140 Kč vznikl žalované nedoplatek 15 970 Kč k odběrnému místu [adresa]. Z vyúčtování spotřeby elektřiny k odběrnému místu [adresa] za období od 31. 10. 2012 do 7. 1. 2013 bylo zjištěno, že byla spotřebována elektřina v množství 987 kWh za celkem 3 402,82 Kč, zúčtovaná záloha 1 000 Kč a nedoplatek činil 2 403 Kč. Z uvedených vyúčtování bylo zjištěno, že poslední pravidelný odečet elektroměru, který nebyl samoodečtem (označeno na vyúčtování písmenem D u odečtené hodnoty) byl proveden 5. 1. 2015 a předposlední dne 7. 1. 2013.

16. Z faktur vystavených žalované za spotřebu elektrické energie k odběrnému místu [adresa] bylo zjištěno za období od 6. 1. 2016 do 11. 1. 2016 byla vyúčtována elektřina v množství 765 kWh a nedoplatek činí 3 170 Kč. Za období od 6. 1. 2015 do 5. 1. 2016 byla vyúčtována spotřebovaná elektřina v množství 48 kWh s nedoplatkem 1 Kč. Za období od 4. 1. 2014 do 5. 1. 2015 byla spotřebována elektřina 72 kWh a vyúčtován nedoplatek 1 583 Kč. Za období od 8. 1. 2013 do 3. 1. 2014 byla spotřebována elektřina 24 kWh, výsledkem fakturace byl přeplatek ve výši 3 Kč, který byl použit k částečné úhradě záloh. Za období od 31. 10. 2012 do 7. 1. 2013 byla spotřebována elektřina v množství 5 kWh a nedoplatek činil 256 Kč. Z uvedených vyúčtování bylo zjištěno, že poslední pravidelný odečet elektroměru, který nebyl samoodečtem (označeno na vyúčtování písmenem D u odečtené hodnoty) byl proveden 5. 1. 2015 a předposlední dne 7. 1. 2013.

17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že na adrese odběrných míst, k nimž měla žalovaná jako odběratelka uzavřeny smlouvy o dodávce a odběru elektrické energie, docházelo k neoprávněnému odběru elektrické energie, což ostatně žalovaná ani nesporovala.

18. Podle ustanovení § 28 odst. 3 zák. č. 458/2000 Sb. na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy.

19. Nárok žalobce na náhradu škody vyplývá z ustanovení § 51 odst. 1 zák. č. 458/2000 Sb., podle kterého je odběr elektřiny bez měřícího zařízení neoprávněným odběrem. Skutečnost, zda zásah do elektrické instalace provedla žalovaná či nějaká jiná osoba (v daném případě její manžel, který se k tomu v rámci trestního řízení doznal), není ve věci relevantní. Podle § 9 odst. 1 vyhl.č. 82/2011 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

20. Vzhledem k tomu, že v předmětných odběrných místech docházelo k odběru elektrické energie bez měření, nelze jednoznačně určit, kolik elektrické energie bylo takto žalovanou odebráno. Žalobce proto v souladu s vyhl. č. 82/2011 Sb. stanovil výši náhrady škody výpočtem podle § 9 odst. 2 uvedené vyhlášky. Součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

21. Dle závěrů usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 29/13 soudy v odůvodněných případech nemusí nutně paušálně akceptovat způsob výpočtu na základě vyhlášky o způsobu stanovení náhrady škody. Pokud totiž soud dospěje k závěru, že v daném případě by byl takový postup v rozporu se zákonem, a to například z důvodu, že by takový výpočet náhrady škody nezajišťoval pouze naplnění kompenzačního principu, nýbrž by jím mělo dojít, v rozporu se zákonným zmocněním, k jakési nad-kompenzaci poškozeného, či k určité formě sankce neoprávněného odběratele (neoprávněný odběr elektrické energie je již postihován trestním právem, neboť v konkrétním případě může naplnit skutkovou podstatu trestného činu krádeže podle § 205), je obecný soud povinen v daném případě prováděcí právní předpis neaplikovat nebo jej aplikovat jen z části a ve zbytku postupovat podle obecné občanskoprávní úpravy, případně obsah prováděcího právního předpisu, za účelem určení skutečné škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, podle kritérií obecné občanskoprávní úpravy, náležitě modifikovat. Soud může pro svůj závěr o výši škody vzít v úvahu například předchozí historii spotřeby energie neoprávněného odběratele elektřiny, pokud je tato k dispozici, nebo i výši škody, která byla určena prostřednictvím znaleckých posudků a provést výpočet pro spotřebitele spravedlivým způsobem, případně opatřit a provést takové důkazní prostředky, jimiž lze v konkrétním případě výši skutečné škody prokázat nebo se jí v maximální míře přiblížit. Dále dle nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 8. 2015 sp. zn . ÚS 668/15 pokud škůdce prokáže, že výše škody za neoprávněně odebranou elektřinu stanovená podle prováděcího předpisu k § 51 energetického zákona je mnohonásobně vyšší než jeho platby za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem, nelze takto vypočítanou výši škody bez dalšího akceptovat. Soud v takovém případě musí zohlednit i další okolnosti, které jej mohou v maximální míře přiblížit ke stanovení skutečné výše způsobené škody.

1. S ohledem na uvedené závěry Ústavního soudu se soud zabýval otázkou možného určení skutečné výše škody a za tímto účelem ustanovil ve věci znalce. Ze znaleckého posudku bylo zjištěno, že spotřebu elektrické energie lze v daném případě pouze odhadnout a po odborném posouzení všech relevantních okolností, zejména možné výše odběru elektrickými spotřebiči, které byly na místě zdokumentovány při domovní prohlídce, stavu elektroinstalace i pravděpodobné potřeby vytápění, dospěl znalec k závěru, že výše škody vzniklé neoprávněným odběrem elektrické energie po dobu 730 dní stanovenou dle vyhl. č. 82/2011 Sb. činí 255 153 Kč Tyto závěry znalce jsou dle názoru soudu jasně odůvodněné a znalec je rovněž přesvědčivě vysvětlil při své výpovědi před soudem. Soud proto z takto stanovené výše škody vzniklé neměřenou spotřebou elektrické energie dále vycházel.

2. Pokud jde o vymezení období, za něž je požadována náhrada škody z neoprávněného odběru, je ohraničeno dnem 12. 1. 2016, kdy byl neoprávněný odběr zjištěn a počátek období je třeba určit dle § 9 odst. 6 vyhlášky č. 82/2011 od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců; samoodečet spotřeby elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet. Z vyúčtování spotřeby elektřiny bylo zjištěno, že u obou odběrných míst byl proveden odečet ke dni 11. 1. 2016 (který byl proveden při zjištění neoprávněného odběru a soud ho proto nepovažuje za řádný pravidelný odečet), předtím byl proveden poslední odečet dne 5. 1 2015 za účelem ročního zúčtování a předposlední pravidelný odečet byl proveden 7. 1. 2013. V mezidobí byly prováděny pouze samoodečty, které nejsou pro potřeby odhadu škody vzniklé neoprávněným odběrem použitelné. Vzhledem k uvedeným zjištěním bylo období, za které náleží žalobci náhrada škody, stanoveno v maximální délce 24 měsíců 22. Žalobce má v souladu s vyhl. č. 82/2011 Sb. rovněž právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Tyto náklady byly stanoveny podle ceníku žalobce, a to za 4 osoby, které se účastnily zjišťování neoprávněného odběru, za každou započatou hodinu, za dvě odběrná místa, tedy 2 x 4x 1050 Kč + 2x 101 Kč za pořízení fotodokumentace a videodokumentace + 21% DPH, celkem 10 408,42 Kč.

23. Celková škoda, která vznikla žalobci tak činí 265 561,42 Kč. Od této částky je třeba odečíst částku 54 828 Kč, kterou na náhradu škody uhradil manžel žalované. Žalované byla proto uložena povinnost zaplatit žalobci částku 210 737,42 Kč s příslušenstvím, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení.

24. Nárok na úrok z prodlení vzniknul žalobci podle § 1970 o.z., neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou svého dluhu, a to následující den po splatnosti faktury ze dne 13.1.2016 (žalobce požaduje úrok z prodlení od pozdějšího data). Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

25. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

26. K námitkám žalované ohledně nedostatku podmínek řízení spočívajícího v existenci překážky věci rozsouzené lze jen uvést, že trestní příkaz, kterým byl manžel žalované uznán vinným trestným činem krádeže, a byla mu uložena povinnost k částečné náhradě škody, takovou překážkou není, neboť se nejedná o totožnou věc ani účastníky řízení. V části, v níž manžel žalované uloženou povinnost k náhradě škody po podání žaloby splnil, vzal žalobce žalobu částečně zpět, neboť plněno bylo na společný dluh žalované a jejího manžela. Ani námitka nedostatku pasivní legitimace žalované není důvodná, neboť žalovaná odpovídá za škodu vzniklou neoprávněným odběrem podle § 51 odst. 1 písm. d) energetického zákona jako odběratelka a uživatelka předmětných nemovitostí, které měla v rozhodném období pronajaty. Kdo provedl zásah do elektrické instalace, je pro posouzení odpovědnosti za neoprávněný odběr z hlediska energetického zákona irelevantní (viz konstantní judikatura Nejvyššího soudu např. rozsudek sp. zn. 23 Cdo 1165/2018).

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobce v řízení prokázal, že mu vznikl nárok na náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, samotná výše plnění pak záležela na znaleckém posudku. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 22 218 Kč a paušální náhrady ve výši 300 Kč za úkon podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhl. č. 254/2015 Sb., a to žalobu, vyjádření k odporu žalované, účast na jednání dne 21. 11. 2017, částečné zpětvzetí žaloby, účast na jednání dne 13. 6. 2019, vyjádření ze dne 29. 8. 2019, účast na jednání dne 10. 10. 2019, vyjádření ze dne 3. 12. 2019, vyjádření ze dne 18. 12. 2020, účast na jednání dne 8. 6. 2021, vyjádření ze dne 28. 7. 2021, vyjádření ze dne 1. 11. 2021, účast na jednání dne 16. 11. 2021, celkem 13 úkonů. Celková částka nákladů řízení činí 26 118 Kč.

28. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkům podle výsledku řízení. Ve věci byla vynaložena částka 5 600 Kč na znalečné, žalované byla proto uložena povinnost tuto částku státu nahradit. Zároveň bylo rozhodnuto o vrácení zálohy na znalecký posudek, kterou složil žalobce.