8 C 112/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Andršovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta : Česká republika - Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení částky 320 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobce vůči žalované domáhal zaplacení částky , částka, .

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, , a to do 3 dnů od právní mocirozsudku.

III. V části, v níž se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky , částka, , se žalobazamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, ,a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal vůči žalované zaplacení částky , částka, . Žalobu odůvodnil tím, že se prostřednictvím žádosti ze dne , datum, domáhal u tehdy věcně a místně příslušného orgánu (, adresa, ) doplacení nesprávně vyměřené mzdy, neboť za část odpracované doby služby obdržel mzdové náležitosti jako za služební pohotovost, ačkoliv se jednalo fakticky o práci přesčas. Dne , datum, bylo zahájeno řízení, které skončilo pravomocným rozhodnutím , Anonymizováno, , , adresa, , ze dne , datum, , , Anonymizováno, . Odvolací správní orgán zamítl odvolání žalobce proti nepřiznání části uplatněných nároků z důvodu promlčení. Celková doba řízení činila 16 let s tím, že žádosti žalobce bylo částečně vyhověno, když byl jeho nárok shledán co do základu oprávněným. Žalobce podrobně popsal průběh celého řízení. Má za to, že docházelo k opakovaným průtahům či nezákonným úkonům. Správní orgán provedl důkazy v rozporu se zákonem, proto musely být výslechy opakovány a rovněž porušil zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí o žádosti podle § 153 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Žalobce zdůraznil, že žádost vojáka musí být projednána do 60 dnů, avšak v řízení docházelo k nečinnosti správních orgánů i v řádech let. Minimálně od března roku 2013 disponovaly správní orgány závazným právním názorem soudu v tom smyslu, jak má být v dané věci rozhodnuto a jaké skutečnosti jsou pro stanovení výše nároku žalobce podstatné. Přesto až do června roku 2024 byla správní rozhodnutí několikrát správním soudem zrušena jako nezákonná. Délka celého řízení jde k tíži správních orgánů, neboť výsledkem soudního přezkumu bylo rozhodnutí o nezákonnosti přezkoumávaných správních rozhodnutí. Žalobce je dále přesvědčen, že věc je po skutkové stránce jednoduchá, správní orgán měl veškeré podklady k dispozici a žalobce své nároky konkrétně vyčíslil i doložil. Žalobce nezpůsoboval průtahy v řízení, na výzvy správního orgánu vždy reagoval. Řízení probíhalo na třech stupních, tj. v rámci orgánů , Anonymizováno, a v rámci přezkumu ve správním soudnictví. Rozhodnutí byla vždy zrušena s jasně vyjádřeným právním názorem soudu a návodem na další postup. Ze strany soudu nebylo nikdy zpochybněno, že by základ nároku žalobce nebyl oprávněný, vždy se řešila otázka pochybení a nesprávného odůvodnění správních orgánů. Žalobce se rovněž vyjádřil k významu, který pro něj předmět řízení má. V , Anonymizováno, strávil podstatnou část svého produktivního života, většinu svého času, a to včetně víkendů, věnoval výkonu služby, a to na úkor rodiny. Za toto pracovní nasazení neobdržel zákonem stanovenou mzdu, v důsledku personálních opatření v době podání žádosti byl nucen služební poměr ukončit. V daném případě tak správní orgán rozhoduje o právech žalobce a zároveň je původcem průtahů. Takovou situaci vnímá žalobce jako mimořádně nespravedlivou, poškozující jeho práva. Nesprávně stanovená výše příplatků za práci přesčas má podstatný vliv na celkovou výši dosažených příjmů v průběhu trvání služebního poměru a dotýká se výše vyplacených výsluh žalobce. Kromě osobní roviny mají průtahy v daném případě na žalobce a jeho rodinu i ekonomický dopad, proto žalobce považuje délku správního řízení za zcela frustrující. Na základě výše uvedených skutečností žalobce požaduje částku , částka, za každý rok trvání správního řízení od , datum, do vydání konečného rozhodnutí dne , datum, . Žalobce uplatnil nárok na přiměřené zadostiučinění vůči žalované písemným podáním doručeným žalované dne , datum, .

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalobu považuje za předčasnou, neboť byla podána před uplynutím zákonné lhůty, když žalobce uplatnil u žalované svůj nárok dne , datum, . Žádost žalobce vyřídila žalovaná sdělením , Anonymizováno, ze dne , datum, , , ANONYMIZOVÁNO, , kterým bylo žalobci přiznáno a vyplaceno zadostiučinění ve výši , částka, . Žalovaná upozornila na skutečnost, že žalobcem uplatněný nárok na zadostiučinění dle jeho žádosti vycházel z toho, že řízení ve věci služebního poměru bylo zahájeno podáním žádosti o dorovnání platu ze dne , datum, a žalobce byl odškodněn za období od , datum, do , datum, , tj. do vydání rozhodnutí služebního orgánu I. stupně ze dne , datum, , , ANONYMIZOVÁNO, , tedy za období 16 let, 1 měsíc a 5 dnů. Žalovaná se neztotožnila se žalobcem, že se jednalo o jednoduchou problematiku, naopak celou věc posoudila jako skutkově i právně složitou. Bylo nutné posoudit obsáhlý podkladový materiál, vyslechnout svědky a rovněž nelze opominout organizační změny u žalované. Mezi žalobcem a služebními orgány byl zásadní právní rozpor, zda byla žadateli služební pohotovost nařízena náležitým způsobem, v souladu s platnou legislativou a vnitřními předpisy , Anonymizováno, a zda rozdělení 24hodinové směny nebylo toliko formální. V řízení byla posuzována otázka možnosti určování a využívání institutu pohotovosti na pracovišti, která nebyla do té doby autoritativním způsobem posouzena. Jako adekvátní částku za nemajetkovou újmu stanovila žalovaná částku , částka, za jeden rok řízení s tím, že první dva roky jsou hodnoceny polovinou. Žalovaná přistoupila z důvodu výrazné právní i skutkové složitosti věci ke krácení náhrady o 40 %. Ke stejnému rozsahu redukce přiznaného zadostiučinění přistoupila žalovaná vzhledem ke kritériu počtu stupňů a vytíženosti správních a soudních orgánů, u nichž byla věc projednána. S ohledem na zvýšený význam věci pro žalobce žalovaná uznala zvýšení základní částky zadostiučinění o 30 %. Žalovaná uzavřela, že částka , částka, za nepřiměřenou délku správního řízení je dostatečná a vůči žalobci zcela spravedlivá.

3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti.

4. Mezi účastníky bylo nesporné a soud vzal za prokázané, že předmětné řízení ve věci žalobce bylo zahájeno dne , datum, a skončilo dne , datum, vydáním rozhodnutí služebního orgánu I. stupně, celkem tak trvalo 16 let, 1 měsíc a 5 dnů. Dne , datum, uplatnil žalobce u žalované nárok na zaplacení částky , částka, jako zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení. Žalovaná dne , datum, rozhodla tak, že žalobci přiznala částku , částka, , která byla připsána na účet žalobce dne , datum, . Ve zbývající části žádosti nebylo vyhověno.

5. Z dopisu žalované ze dne , datum, , , ANONYMIZOVÁNO, , soud zjistil, že žalovaná obdržela žádost žalobce ze dne , datum, a podle obsahu ji posoudila jako žádost na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení. Celkem žalobce uplatnil u žalované nárok ve výši , částka, . Jako základní částka zadostiučinění za nemajetkovou újmu byla stanovena částka , částka, za jeden rok řízení s tím, že první dva roky byly hodnoceny ½. Při uvedené délce řízení 16 let, 1 měsíc a 5 dnů činila celková částka zadostiučinění , částka, . Tuto částku žalovaná redukovala o 40 % z důvodu výrazné právní a skutkové složitosti, dále ji snížila o 40 %, neboť věc byla projednávána až na úrovni soudů a rovněž na více stupních. Vzhledem k tomu, že věc měla pro žalobce zvýšený význam, došlo ke zvýšení zadostiučinění o 30 %. Výsledná částka na zadostiučinění za nemajetkovou újmu tedy činila , částka, . Ve zbytku požadované částky ve výši , částka, žalovaná žádosti nevyhověla.

6. Z podstatného obsahu správního spisu vedeného žalovanou pod , Anonymizováno, soud zjistil následující skutečnosti:Z žádosti o dorovnání platu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce požadoval dorovnání platu z důvodu nesprávně stanovené pracovní doby , Anonymizováno, , adresa, .Z rozhodnutí , datum, soud zjistil, že žádost žalobce byla zamítnuta jako nedůvodná. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že v době pohotovosti neměl být vykonáván žádný z odborných úkonů. Žalobcem uváděný monitoring telefonních pojítek se v pohotovosti neprovádí, pojítka jsou vybavena akustickou signalizací. Přijetím signálu končí pohotovost a začíná výkon služby, za kterou žadatel obdržel náležitý plat. Pokud žadatel něco konal v době pohotovosti, konal tak v rozporu s dikcí zákona.Z odvolání žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce se ve lhůtě proti rozhodnutí služebního orgánu ze dne , datum, odvolal. Odvolání bylo doručeno žalované dne , datum, .Z rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , , Anonymizováno, , soud zjistil, že odvolací orgán odvolání žalobce ze dne , datum, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.Z žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce podal proti rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , , Anonymizováno, , správní žalobu.Z usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , že řízení o přezkoumání rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne , datum, , , č. účtu, , bylo zastaveno. Soud rozhodnutí odůvodnil tím, že nebyl věcně příslušný k projednání věci. Žalobce byl poučen, že v této věci může podat žalobu v rámci správního soudnictví u věcně příslušného soudu, kterým je krajský soud.Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyplývá, že správní žaloba žalobce, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí správního orgánu ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, -2802/OsŠ, byla odmítnuta. Soud rozhodnutí odůvodnil tím, že žaloba nebyla podána včas.Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud uvedl, že stěžovatel postupoval v souladu s poučením Okresního soudu v , adresa, a se zákonem a podal správní žalobu včas. Městský soud v Praze porušil zákon, když včas podanou žalobu odmítl.Z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že se žalobce žalobou podanou dne , datum, u Okresnímu soudu v , adresa, domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. 167-129/2008/OsŠ. Okresní soud v , adresa, v průběhu řízení o této žalobě dospěl k závěru, že není věcně příslušný k projednání předmětného sporu, proto usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , takto zahájené řízení zastavil z důvodu věcné nepříslušnosti a poučil žalobce o tom, že může podat žalobu v rámci správního soudnictví. Z rozhodnutí Městského soudu v Praze dále vyplývá, že rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , , Anonymizováno, , bylo zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Rozhodnutí , Anonymizováno, shledal soud za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť nebylo zřetelné, kdy vlastně podle žalovaného měl žalobce vykonávat pohotovost. Rozsudek soudu byl doručen odvolacímu správnímu orgánu dne , datum, .Z rozhodnutí o zrušení věci I. stupně ze dne , datum, soud zjistil, že odvolací správní orgán uložil správnímu orgánu I. stupně vypořádat se v novém rozhodnutí se všemi augmenty a námitkami správního soudu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, .Ze záznamu o určení oprávněné úřední osoby ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce byl informován o oprávněné úřední osobě – , Anonymizováno, .Z vyrozumění o převzetí řízení nástupnickou organizací ze dne , datum, , , Anonymizováno, , soud zjistil, že v souvislosti se zánikem , Anonymizováno, a , Anonymizováno, přešla veškerá řízení u těchto útvarů na jejich nástupnickou organizaci, kterou je , Anonymizováno, .Ze žádosti , Anonymizováno, ze dne , datum, , , Anonymizováno, , soud zjistil, že správní orgán požádal o zaslání dokumentů potřebných k řízení.Ze žádosti , Anonymizováno, ze dne , datum, , , Anonymizováno, , soud zjistil, že žalobci byly zaslány kopie mzdových listů vyhotovené , Anonymizováno, a zároveň byl vyzván k vyjádření ve věci a dalšímu doplnění důkazů.Z usnesení , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , , Anonymizováno, , soud zjistil, že Magistrát města , adresa, byl dožádán o provedení výslechu svědka plk. gšt. v. v. , tituly před jménem, , jméno FO, .Z usnesení , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , , Anonymizováno, , soud zjistil, že , Anonymizováno, , adresa, byl dožádán o provedení výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , adresa, .Z protokolu o výslechu svědka ze dne , datum, , , Anonymizováno, , soud zjistil, že , Anonymizováno, provedlo k žádosti , Anonymizováno, dne , datum, výslech , tituly před jménem, , jméno FO, , adresa, .Z protokolu o výslechu svědka ze dne , datum, soud zjistil, že Magistrát města , adresa, provedl k žádosti , Anonymizováno, dne , datum, výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, .Z protokolu o výpovědi svědka ze dne , datum, , č, Anonymizováno, , soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, ve věci poskytl dne , datum, vyjádření u , Anonymizováno, .Z možnosti vyjádřit se k podkladům ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce byl vyrozuměn o možnosti vyjádřit se k podkladům před vydáním správního rozhodnutí, a to ve dnech od 3. 6. – , datum, .Ze žádosti o prodloužení lhůty k vyjádření ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce požádal , Anonymizováno, , adresa, o prodloužení lhůty pro seznámení se s podklady do , datum, .Z úředního záznamu o seznámení účastníka s podklady ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobce se dostavil dne , datum, do kanceláře oprávněné úřední osoby za účelem seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí ve věci žalobce.Z vyjádření k podkladům žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, zástupce žalobce podal vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí s vyjádřením k věci samé.Ze žádosti o prodloužení lhůty k vyjádření ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce požádal , Anonymizováno, , adresa, o prodloužení lhůty pro podání vyjádření k podkladům a doplnění důkazů do dne , datum, .Z předložení výpisu rozkazu , Anonymizováno, žalobcem ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce předložil , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, podklady ke své žádosti.Z vyrozumění o výslechu svědka ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce byl , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, informován o výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, .Z předvolání svědka , tituly před jménem, , adresa, na , datum, ze dne , datum, soud zjistil, že , Anonymizováno, , adresa, předvolal svědka k podání svědecké výpovědi dne , datum, .Z předvolání svědka , tituly před jménem, , jméno FO, na , datum, ze dne , datum, soud zjistil, že , Anonymizováno, , adresa, předvolal svědka k podání svědecké výpovědi dne , datum, .Z protokolu o výpovědi svědka ze dne , datum, , , Anonymizováno, , soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, ve věci poskytl dne , datum, vyjádření u , Anonymizováno, .Z rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , , Anonymizováno, , soud zjistil, že žádost žalobce byla jako nedůvodná zamítnuta. Zároveň bylo konstatováno, že nároky uplatněné předmětnou žádostí za dobu do , datum, jsou promlčeny. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne , datum, .Z odvolání ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce se proti rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, odvolal.Z výzvy k doplnění odvolání ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce byl vyzván k doplnění jím podaného odvolání proti rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , a to ve lhůtě 20 dnů od doručení uvedené výzvy. Výzva byla žalobci doručena dne , datum, .Z doplnění odvolání a postoupení spisu odvolacímu orgánu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce doplnil jím podané blanketní odvolání ze dne , datum, a dne , datum, byla věc postoupena odvolacím správnímu orgánu.Z rozhodnutí , datum, soud zjistil, že odvolací správní orgán rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, zrušil a věc vrátil prvostupňovému správnímu orgánu k novému projednání, neboť považoval napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné z důvodu jeho nezákonnosti. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne , datum, .Z vrácení spisového materiálu ze dne , datum, soud zjistil, že , Anonymizováno, vrátilo prvoinstančnímu služebnímu orgánu spis k dalšímu řízení.Z výzvy k doložení tvrzených skutečností ze dne , datum, soud zjistil, že , Anonymizováno, vyzval žalobce k doplnění podkladů, ve lhůtě 30 dnů, kterými měla být podložena tvrzená skutečnost, že uplatněním námitky promlčení prvoinstančním služebním orgánem došlo ke zneužití práv na úkor žadatele.Z doplnění tvrzení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce reagoval na výzvu správního orgánu a doplnil vylíčení požadovaných skutečností k otázce promlčení.Z vyhodnocení ze dne , datum, , , č. účtu, , soud zjistil, že správní orgán vyhodnotil správnost určení zařazení žalobce podle zveřejněných denních rozkazů k výkonu služeb.Z přípisu ze dne , datum, , , Anonymizováno, , soud zjistil, že dočasně pověřený , Anonymizováno, požádal o stanovisko , Anonymizováno, ve věci počítání náhrad za služby SAR. Stanovisko státního , Anonymizováno, s doporučeným postupem bylo sděleno dne , datum, .Z podnětu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce navrhl, aby služebně nadřízený orgán přijal opatření proti nečinnosti , Anonymizováno, a přikázal správnímu orgánu I. stupně, aby ve věci rozhodl ve lhůtě 30 dnů.Ze žádosti , Anonymizováno, ze dne , datum, , , Anonymizováno, , soud zjistil, že ředitel agentury finanční , adresa, byl požádán, aby poskytl součinnost ve věci dopočtu částek náhrad bývalých vojáků z povolání za jednotlivé měsíce.Ze žádosti o učinění opatření proti nečinnosti ze dne , datum, , , Anonymizováno, , soud zjistil, že , Anonymizováno, vyzvalo , Anonymizováno, , aby poskytlo své stanovisko ve věci do , datum, , a to pro potřeby vyřízení stížnosti. , Anonymizováno, poskytl své vyjádření téhož dne , datum, s tím, že v řízení probíhá činnost směřující k vydání rozhodnutí.Z výpočtu náhrad za služby ze dne , datum, , , Anonymizováno, , soud zjistil, že bylo vyhověno žádosti , Anonymizováno, o výpočet náhrad za služby , Anonymizováno, .Z možnosti vyjádřit se k podkladům ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce byl , Anonymizováno, vyrozuměn o možnosti seznámit se ve dnech 3. až , datum, s podklady pro vydání rozhodnutí.Z úředního záznamu o seznámení účastníka s podklady ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobce se dostavil dne , datum, do kanceláře oprávněné úřední osoby za účelem seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí ve věci žalobce.Z rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , , Anonymizováno, , soud zjistil, že žádosti žalobce ze dne , datum, bylo zčásti vyhověno a správní orgán žalobci přiznal odměnu za práci přesčas ve výši , částka, a ve zbylém rozsahu byla žádost jako nedůvodná zamítnuta.Z odvolání ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce se proti rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, odvolal.Z výzvy , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že správní orgán I. stupně vyzval žalobce k doplnění odvolání ve lhůtě 5 dnů, neboť neobsahuje údaje o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež jim předcházelo.Z doplnění odvolání ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce doplnil jím podané blanketní odvolání ze dne , datum, .Z rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , , č. účtu, , soud zjistil, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, žádosti žalobce o přiznání příslušenství pohledávky nevyhověl, a to z důvodu promlčení nároků uplatněných u služebního orgánu.Z odvolání ze dne , datum, soud zjistil, že se žalobce odvolal proti rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , , č. účtu, .Z postoupení spisu odvolacímu orgánu ze dne , datum, soud zjistil, že spis byl ze strany správního orgánu I. stupně postoupen dne , datum, nadřízenému správnímu orgánu.Z výzvy k odstranění vad podání ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce byl vyzván k odstranění vad odvolání ve lhůtě 5 dnů od doručení dané výzvy.Z usnesení , Anonymizováno, ze dne , datum, , , č. účtu, , soud zjistil, že řízení o odvolání proti rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , , Anonymizováno, , a řízení o odvolání proti rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , , č. účtu, , byla spojena do společného řízení.Z doplnění odvolání ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce doplnil jím podané odvolání ze dne , datum, proti rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , , č. účtu, .Z rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , , č. účtu, , soud zjistil, že obě odvolání byla zamítnuta a rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , , Anonymizováno, , a rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , , č. účtu, , odvolací správní orgán potvrdil.Z opravného usnesení ze dne , datum, soud zjistil, že , Anonymizováno, vydalo opravné usnesení týkající se pasáže na straně 7 rozhodnutí ze dne , datum, , , č. účtu, .Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , , právnická osoba, , soud zjistil, že rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , , č. účtu, , bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu správnímu orgánu k dalšímu řízení. Krajský soud v Brně shledal nepřezkoumatelnost rozhodnutí v neuvedení konkrétních dnů a hodin, za které byla odvolateli přiznána a vyplacena odměna za práci přesčas.Z rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , , č. účtu, , soud zjistil, že obě odvolání byla zamítnuta a rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , , Anonymizováno, , a rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , , č. účtu, , odvolací správní orgán potvrdil.Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. MO , č. účtu, -3031, bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu správnímu orgánu k dalšímu řízení. Krajský soud v Brně odůvodnil své rozhodnutí nepřezkoumatelností spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí. V navazujícím řízení žalovanému uložil, aby postavil najisto otázku, jak reálně probíhal výkon služební pohotovosti žalobce a zda, příp. jak se lišil od výkonu služby. Soud rovněž apeloval na zjištění skutečného stavu věci, jde-li o okamžik podání žádosti o dorovnání ušlého platu.Z rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , , č. účtu, , soud zjistil, že odvolací správní orgán rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , , Anonymizováno, , a rozhodnutí ze dne , datum, , č. j. MO , č. účtu, -2427, zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Správnímu orgánu I. stupně byl spis vrácen dne , datum, .Ze žádosti o výpočet náhrad za služby ze dne , datum, , , č. účtu, , soud zjistil, že se , Anonymizováno, obrátil na agenturu finanční , adresa, s žádostí o dopočet služebního platu a úroků z prodlení, které je třeba doplatit, neboť na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu z roku 2022 došlo ke změně výkladu. Oddělení mzdové účtárny Agentury finanční žádosti vyhovělo přípisem ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, .Z možnosti vyjádřit se k podkladům ze dne , datum, , , č. účtu, , soud zjistil, že žalobce byl , Anonymizováno, vyrozuměn o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí.Z rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , , č. účtu, , soud zjistil, že výrokem I. správní orgán žádosti žalobce vyhověl a přiznal mu doplacení hrubého platu ve výši , částka, se započtením odměny pracovní pohotovosti na pracovišti. Ve výroku II. správní orgán rozhodl tak, že jsou nároky uplatněné u služebního orgánu žádostí za dobu do , datum, promlčeny.

7. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí ve věci.

8. Podáním ze dne , datum, vzal žalobce žalobu zpět co do částky , částka, , neboť žalovaná částečně vyhověla jeho žádosti. Soud proto řízení v této části zastavil podle § 96 o.s.ř.

9. Na základě provedeného dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu, který plně koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci. Další dokazování soud neprováděl, neboť z nesporných tvrzení stran a provedeného dokazování byl zjištěn skutkový stav v dostatečném rozsahu, umožňujícím rozhodnutí o uplatněném nároku.

10. V projednávané věci se jedná o odpovědnost za průběh samotného správního řízení, včetně navazujícího řízení před správními soudy, spočívající v jeho nepřiměřené délce, tedy o odpovědnost vyplývající z veřejnoprávního vztahu, neboť jde o poměr mezi účastníkem správního řízení a rozhodujícím správním orgánem, byť jsou jimi (bývalý) voják z povolání a služební funkcionář a předmětem řízení jsou práva a povinnosti vyplývající ze služebního poměru. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. II. ÚS 570/20, uvedl, že „z ústavního pořádku vyplývá, že každý má v řízení, v jehož rámci rozhodují orgány veřejné správy o jeho základních právech a svobodách, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny. Při porušení tohoto práva – nepřiměřenou délkou takového řízení – pak dotčenému jednotlivci svědčí právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Při rozhodování o zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem nelze odhlížet od toho, že bylo ve správním řízení rozhodováno o základním právu nebo svobodě, a proto je povinností obecných soudů zohlednit celkovou délku řízení, jež teprve ve svém souhrnu vedlo k realizaci základního práva; jinak se obecné soudy dopustí nepřípustného snížení procesní ochrany dotčeného jednotlivce. Na správní řízení o základních právech a svobodách, jakož i na případné navazující soudní řízení, je tedy třeba z ústavněprávního hlediska nahlížet jako na řízení jediné. Není-li jeho délka přiměřená, uplatní se vzhledem k zásadnímu významu základních práv a svobod v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny domněnka vzniku nemajetkové újmy. Přitom není třeba zkoumat, zda předmětem řízení bylo „občanské právo nebo závazek“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy a judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Samotné posouzení existence podmínek pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem v konkrétním případě je pak v pravomoci obecných soudů“. Rozhodným kritériem tak už není, zda jde o řízení věcně spadající pod čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech, ale postačuje, že bylo ve správním řízení rozhodováno o základním právu nebo svobodě, jak tomu bylo i v posuzovaném případě, kdy se jednalo o právo žalobce na doplatek platu za řádnou dobu služby, což představuje základní právo jednotlivce získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

11. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

12. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

13. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

14. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

15. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

16. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. Podle § 31a OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odst. 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odst. 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného (odst. 3).

18. Soud nárok uplatněný žalobcem posoudil a dospěl závěru, že žaloba je zčásti důvodná.

19. S ohledem na skutečnost, že nepřiměřená délka řízení byla mezi účastníky nesporná, předmětem sporu zůstala výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou průtahy v řízení. Mezi účastníky nepanovala shoda ohledně základní částky, která by měla být žalobci uhrazena za každý rok trvání tohoto řízení a rovněž se účastníci neshodli v otázce důvodů pro snížení či zvýšení sazby.

20. Při stanovení konkrétní výše odškodnění žalobce soud vycházel z konstantní judikatury Nejvyššího soudu, podle které při stanovení výše zadostiučinění podle § 31a odst. 3 OdpŠk je třeba vyjít z určité částky za jeden rok trvání řízení, ve kterém došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, jež znásobena celkovou dobou trvání řízení umožní stanovit základní výši odškodnění. Tu je následně třeba upravit s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk, tj. s přihlédnutím ke složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Za soudní řízení je možné účastníku řízení přiznat základní částku v rozmezí , částka, až , částka, za každý rok řízení, přičemž za první dva roky náleží odškodnění v poloviční výši, neboť každé soudní řízení trvá určitou dobu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, či Stanovisko NS Cpjn 206/2010).

21. V posuzované věci dospěl soud k závěru, že přiměřenou základní sazbou finančního zadostiučinění za rok řízení je částka , částka, . Samotnou délku řízení, která činila 16 let, 1 měsíc a 5 dnů, lze považovat za mimořádnou, která se vymyká obvyklým standardům. Na druhou stranu nelze odhlédnout od skutečnosti, že částka , částka, za rok řízení se přiznává toliko ve velmi ojedinělých případech při zcela extrémně dlouhých řízeních, které trvaly více než 25 let. Podle názoru soudu lze při určování základní částky postupovat formou lineární úměry, a to tak, že se výše základní částky navyšuje v pětiletých intervalech trvání nepřiměřeně dlouhého řízení. Konkrétně se za přiměřené považuje stanovení částky , částka, pro řízení trvající do 5 let, , částka, pro řízení v délce trvání 5 až 10 let, , částka, pro řízení trvající 10 až 15 let, , částka, pro řízení v délce 15 až 20 let, , částka, pro řízení v délce 20 až 25 let a , částka, pro řízení trvající 25 let a déle. Každé řízení trvá určitou dobu, proto soud provedl v souladu se Stanoviskem Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010 (dále jen „Stanovisko“) redukci přiznaného zadostiučinění a za první dva roky řízení byla žalobci přiznána poloviční částka. Základní částku stanovil soud na , částka, a následně ji podrobil kritériím uvedeným ve Stanovisku.

22. Soud se zabýval přezkumem jednotlivých hledisek v souladu s § 31a odst. 3 OdpŠk, neboť považuje otázku významu výše zmíněných jednotlivých kritérií za stěžejní při utváření závěru o výši imateriální újmy žalobce. V této souvislosti lze upozornit např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , podle něhož na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení.

23. Pokud jde o chování žalobce a jeho vliv na délku správního řízení, nedošlo z jeho strany k zásadnímu prodlužování řízení, když toliko ve dnech , datum, a , datum, požádal VÚ 2427 o prodloužení lhůty pro podání vyjádření k podkladům a doplnění důkazů. Na druhou stranu žalobce řízení ani výrazně neuspíšil, pouze dne , datum, navrhl, aby služebně nadřízený orgán přijal opatření proti nečinnosti VÚ 2427, proto soud jeho chování ve vztahu k základní částce žádným způsobem nezohlednil.

24. Složitost sporu soud hodnotil jak z pohledu počtu instancí, tak z pohledu složitosti věci samé. Podle judikatury Nejvyššího soudu je třeba vnímat jednotlivé důvody složitosti věci pro účel posouzení, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a popř. i při úvaze o snížení základní částky přiměřeného zadostiučinění, samostatně, neboť každý z nich přispívá k prodloužení délky řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému orgánu, pro jeho přezkumné posouzení a pro promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná, avšak je třeba přihlédnout k tomu, z jakého důvodu byla věc na více stupních soudní soustavy projednávána, zda z důvodu složitosti řízení nebo z důvodu procesních pochybení orgánů nižších stupňů.

25. Soud se ztotožnil s názorem žalované, že základní částku je nutné snížit o 40 %, neboť řízení probíhalo ve 4 stupních. Lze totiž objektivně konstatovat, že délka řízení přirozeně narůstá s rostoucím počtem instancí, které se do řešení věci zapojují. Posuzovaná věc byla opakovaně řešena na dvou stupních správního řízení, dvakrát před Městským soudem v Praze, dvakrát před Krajským soudem v Brně v rámci soudního přezkumu a jednou před Nejvyšším správním soudem. I pokud bude odhlédnuto od části řízení jako okolnosti, kterou lze přičíst výlučně k tíži státu z důvodu nesprávného postupu orgánu veřejné moci, pak z hlediska kritéria složitosti věci (s ohledem na počet všech dalších instancí, v nichž byla věc řešena) se soudu jeví jako adekvátní redukce základní částky o 40 %.

26. Nejvyšší soud opakovaně uvedl, že složitost řízení je jedním z klíčových hledisek pro určení přiměřenosti jeho délky, jakož i formy a výše případného zadostiučinění, přičemž posuzována je primárně podle počtu instancí, v nichž posuzované řízení probíhalo. Tento závěr vychází ze skutečnosti, že řízení ve více stupních objektivně vyžaduje dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, pročež je ospravedlnitelná celková délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí. Soud tak má při posuzování tohoto kritéria přistoupit ke snížení zadostiučinění bez ohledu na to, zda byly opravné prostředky podávány důvodně či nikoliv (srov. např. již zmiňované Stanovisko nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2011, sp. zn. 30 Cdo 3628/2010).

27. Soud se dále zabýval důvody, pro které bylo opakovaně zrušeno rozhodnutí odvolacího správního orgánu správním soudem. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, bylo zrušeno z důvodu nepřezkoumatelnosti rozhodnutí odvolacího správního orgánu pro nedostatek důvodů, neboť nebylo zřetelné, kdy vlastně podle žalovaného měl žalobce vykonávat pohotovost. Důvodem zrušujícího rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne , datum, byla nepřezkoumatelnost rozhodnutí, spočívající v neuvedení konkrétních dnů a hodin, za které byla odvolateli přiznána a vyplacena odměna za práci přesčas. V případě posledního rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne , datum, byla důvodem zrušení rozhodnutí odvolacího správního orgánu opět jeho nepřezkoumatelnost, a to pro nedostatek důvodů. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že v důsledku pochybení orgánu veřejné moci došlo ke zjevnému prodloužení řízení oproti stavu, kdy by orgán veřejné moci postupoval z procesního hlediska bezvadně. Soud proto považuje za přiměřené, aby se tato okolnost promítla v neprospěch státu v kritériu postupu orgánu veřejné moci, a to navýšením základní částky o 20 %.

28. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 5. 10. 2010 sp. zn. 30 Cdo 1328/2009, shrnul, že z hlediska kritéria spočívajícího v postupu orgánu veřejné moci je třeba zejména zkoumat, zda jeho postup v řízení odpovídá procesním pravidlům. Dojde-li v řízení ke zrušení rozhodnutí z důvodu jeho závažné vady, spočívající především v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí nebo nerespektování závazného právního názoru, popř. v situaci, kdy soud nižšího stupně nerespektoval závazný právní názor soudu vyššího stupně či nález Ústavního soudu, který mu byl z jeho úřední činnosti znám (nebo byl publikován ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu), je třeba takovou skutečnost při posuzování celkové délky řízení zohlednit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). K problematice tzv. kvalifikované kasace Nejvyšší soud ve své judikatuře vysvětlil, že ve zrušovacím rozhodnutí přitom musí být ale zřetelně uvedeno, že rozhodnutí orgánu nižšího stupně je zrušováno právě z důvodu nerespektování právního názoru orgánu vyššího stupně. Neodpovídalo by totiž zásadě promptnosti kompenzačního řízení, jestliže by v jeho průběhu muselo být samostatně právně posuzováno, z jakého důvodu bylo dané rozhodnutí zrušeno. Podobným případem je i situace, kdy rozhodnutí orgánu nižšího stupně bylo zrušeno výlučně z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti nebo procesní vady orgánu nižšího stupně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

29. Co se týká složitosti řízení, soud přisvědčil žalované v tom smyslu, že základní částku je třeba snížit z důvodu skutkové i právní složitosti, navrhovanou výši 40 % však neshledal jako adekvátní. Je pravdou, že věc nebyla po skutkové i právní stránce jednoduchá. Jednalo se o novou situaci, podkladem pro rozhodnutí bylo větší množství listinných důkazů a ve věci bylo vyslýcháno několik svědků. Přesto projednávaná věc neodpovídala svou právní a skutkovou složitostí uvedené délce řízení. Nezanedbatelný vliv na průběh řízení navíc měla procesní pochybení žalované, která nemohou jít k tíži žalobce. Zjištěný skutkový stav přitom zcela zjevně neopodstatňuje závěr o tom, že složitost posuzovaného řízení se na jeho délce podílela natolik významně, že by bylo opodstatněno snížení základní částky odškodnění pro složitost řízení o celkem , hodnota, % (- 40 % právní složitost, - 40% počet stupňů soudní soustavy a soustavy správních orgánů). Za odpovídající proto soud považuje snížení o 20 %.

30. Soud ve shodě s účastníky dospěl k závěru, že je na místě navýšit základní částku pro zvýšený význam řízení pro žalobce, neboť věc se týkala doplatku platu, tedy nároku na odměnu za provedenou práci. Jednalo se tedy o řízení, které je svým charakterem blízké pracovněprávnímu sporu, přičemž šlo o poměrně vysokou částku, když posledním pravomocným rozhodnutím služebního orgánu ze dne , datum, , č. j. MO , č. účtu, -2427, byl žalobci přiznán doplatek hrubého platu ve výši , částka, se započtením odměny pracovní pohotovosti na pracovišti. Nelze také přehlédnout, že délka řízení měla nepříznivý vliv sociální situaci rodiny žalobce a u vojáka z povolání má výše poskytnutého platu dopad do jeho výsluh. Z důvodu zvýšeného významu řízení pro žalobce soud shledal, že je namístě navýšit základní částku o 30 %.

31. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že v případě nižšího významu předmětu řízení pro poškozeného tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní o této okolnosti žalovanou a není povinností soudu zjišťovat nad rámec tvrzení účastníků okolnosti rozhodné pro posouzení významu předmětu řízení pro poškozeného. Naopak zvýšený význam předmětu řízení pro svou osobu tvrdí a prokazuje poškozený. Výjimku z uvedeného pravidla představují taková řízení, která již povahou svého předmětu mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako jsou například věci trestní, opatrovnické, pracovněprávní spory, věci osobního stavu, sociálního zabezpečení a věci týkající se zdraví nebo života nebo taková řízení, která s přihlédnutím k vysokému věku účastníka nebo jeho zdravotnímu stavu, je třeba vyřídit přednostně, u nichž se zvýšený význam předmětu řízení pro účastníka ve smyslu § 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk presumuje (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

32. Soud uzavírá, že základní částku je nezbytné navýšit rovněž z důvodu velmi dlouhého a flagrantního průtahu v řízení v období od srpna roku 2020 do března roku 2024, když z obsahu spisu i vyjádření žalované vyplývá úplná nečinnost služebního orgánu, který ve správním řízení během 3 let a 7 měsíců neučinil absolutně žádný úkon. Ze skutkových zjištění soudu je navíc zřejmé, že žalobce v rámci posuzovaného řízení podal dne , datum, žádost o ochranu proti nečinnosti. Soud považuje za přiměřené, aby se toto dlouhé období promítlo v neprospěch žalované zvýšením odškodnění o 10 %.

33. Celkem tedy stanovil soud výši nemajetkové újmy za 16 let, 1 měsíc a 5 dnů trvání řízení na částku , částka, (16 let x , částka, + 36 dnů x , částka, – , částka, za první dva roky). Po provedení modifikací soud základní částku nijak neupravoval, neboť soudem procentuálně stanovené výše snížení a zvýšení se tzv. vyrušily (- 40 % + 20 % - 20 % + 30 % + 10 %). Žalobci byla uhrazena částka , částka, a zbývá doplatit částka , částka, , kterou soud žalobci přiznal výrokem II. tohoto rozsudku. Ve zbylé části ve výši , částka, pak soud žalobu výrokem III. zamítl.

34. Soud nevyhověl návrhu žalované na prodloužení pariční lhůty na 15 dnů, neboť pro takový postup neshledal žádné důvody. Skutečnost, že žalovaná je organizační složkou státu s rozsáhlou vnitřní sktrukturou, nepředstavuje důvod pro odchýlení se od obvyklé lhůty k plnění. Žalovaná disponuje potřebným odborným i administrativním aparátem a má od vyhlášení rozsudku až do jeho právní moci dostatek času k provedení nezbytných úkonů směřujících k zaplacení přiznané náhrady nemajetkové újmy. Rozsáhlost organizační struktury tak sama o sobě není okolností, jež by odůvodňovala delší lhůtu k plnění.o. s. ř., když jednak přihlížel k tomu, že rozhodnutí soudu z podstatné části záleželo na úvaze soudu o přiměřené výši nemajetkové újmy, jednak k tomu, že řízení bylo zčásti zastaveno v důsledku zpětvzetí žaloby poté, co ze strany žalované bylo plněno, přičemž procesní zavinění ve vztahu k zastavení řízení soud shledává na straně žalované, neboť žaloba byla podána důvodně a žalovaná plnila až po podání žaloby. Žalobce uplatnil nárok na přiměřené zadostiučinění vůči žalované písemným podáním doručeným žalované dne , datum, . Žalovaná měla na vyřízení jeho žádosti lhůtu šesti měsíců podle § 15 odst. 1 OdpŠk. Žalobce sice podal žalobu už dne , datum, , před uplynutím lhůty šesti měsíců k předběžnému projednání nároku, žalovaná však až po uplynutí této šestiměsíční lhůty dne , datum, vydala rozhodnutí, kterým žalobci přiznala částku , částka, a tato byla připsána na účet žalobce až dne , datum, . Poté vzal žalobce žalobu částečně zpět. Pokud by žalovaná plnila včas v uvedené zákonné lhůtě, bylo by možné žalobu v tomto rozsahu považovat za zbytečnou, k tomu však nedošlo. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném do , datum, (dále jen „a. t. ve znění účinném do , datum, “), z tarifní hodnoty ve výši , částka, dle § 9 odst. 4 a. t. ve znění účinném do , datum, , a to za 2 úkony právní služby uvedené v § 11 odst. 1 a. t. ve znění účinném do , datum, (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva) ve výši , částka, za úkon, včetně 2 paušálních náhrad výdajů po , částka, podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do , datum, , a dále odměna dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od , datum, (advokátní tarif), z tarifní hodnoty ve výši , částka, dle § 9a odst. 2 písm. a) a. t., sestávající z částky , částka, za 3 účelně uskutečněné úkony právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. (žaloba, vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, ), 3 x režijní paušál po , částka, , a dále náhrada nákladů v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, v celkové výši , částka, , která je složena z částky , částka, za 408 ujetých km (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,4 l/100 km), částky , částka, za amortizaci vozidla (, částka, /km dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrady za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut (8 x , částka, ) v částce , částka, podle § 14 a. t. Dále mu náleží náhrada DPH 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Celkem tak náhrada nákladů řízení činí , částka, .