8 C 25/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Andršovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 28 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení částku 30 808 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobci se svým návrhem domáhali zaplacení úplaty za užívání kanalizační přípojky domu [adresa] k odvádění odpadních vod z domu [adresa] prostřednictvím napojení přípojky domu [adresa] do přípojky domu [adresa] za období od [datum] do [datum] ve výši 2 000 Kč měsíčně a za období od [datum] do [datum] ve výši 1000 Kč měsíčně, celkem ve výši 28 000 Kč. Žalobci jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] objekt bydlení a pozemku parc. [číslo] zahrada, v [katastrální uzemí]. Sousedními nemovitostmi k nemovitostem žalobců je pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] objekt k bydlení a pozemek parc. [číslo] zahrada, v [katastrální uzemí]. V budově [adresa] je vymezeno celkem 12 jednotek, které jsou ve spoluvlastnictví osmi různých vlastníků, správu domu [adresa] vykonává žalovaný. Žalovaný vznikl zápisem do rejstříku [anonymizována tři slova] dne [datum] a správa uvedených nemovitostí je jeho účelem zapsaný v rejstříku. Službou poskytovanou ze strany žalovaného jednotlivým vlastníkům jednotek v domě [adresa] je mimo jiné i odvod odpadních vod, jak vyplývá z článku XIV. odst. 1 písmo b) Stanov žalovaného. Mezi účastníky vznikl spor týkající se užívání kanalizačních přípojek. V minulosti do roku 2017 docházelo k šíření nepříjemného zápachu v domě [adresa] ve vlastnictví žalobců a při přívalových deštích, taktéž k vytápění suterénních prostor v domu [adresa]. V druhé polovině roku 2016 byl na základě provedených kamerových zkoušek přípojek zjištěn závadný stav přípojky domu [adresa] a její zanesení odpady a její netěsnost způsobující úniky odpadních vod pod ulici [ulice] a následně do domu [adresa]. Před koncem roku 2016 převedl původní vlastník [jméno] [příjmení] dům [adresa] na [právnická osoba] [ulice], ve věci proběhlo [datum] jednání na odboru výstavby Úřadu městské části [obec a číslo] za účasti vlastníků domu [adresa], úředníků stavebního úřadu, zástupců [anonymizována dvě slova], a [anonymizováno]. Dále vlastníci domu [adresa] jednali dne [datum] a dohodli se na přesném způsobu řešení aktuálního závadného stavu napojení přípojek a na řešení stavu do budoucna. Bylo konstatováno, že přípojka domu [adresa] je vadným způsobem napojena do přípojky domu [adresa], vlastníci domu [adresa] se zavázali zajistit těsnost přípojky a dále bylo dohodnuto, že jakmile bude celá přípojka domu [adresa] a místo napojení těsné, bude uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene na dobu sedmi let za jednorázovou úplatu ve výši 100 000 Kč, přičemž během doby trvání věcného břemene vlastníci domu [adresa] slíbili činit veškeré nezbytné kroky k tomu, aby došlo k vybudování samostatné přípojky domu [adresa], a to co nejdříve. [právnická osoba], jako vlastník domu [adresa] v létě roku 2017 uskutečnil opravu přípojky domu [adresa] a jejího napojení do přípojky domu [adresa]. Další dohody uzavřené při jednání konaném dne [datum] již nebyly splněny, začátkem roku 2018 zjistili žalobci, že došlo k rozdělení domu [adresa] na jednotky a převedení části jednotek na nové vlastníky. Žalobci se proto s výzvou k nápravě obrátili dopisem ze dne [datum] na všechny vlastníky jednotek v domě [adresa]. Následně spolu jednali o obsahu dohody, která by upravila vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s používáním kanalizačních přípojek, avšak k žádné dohodě již nedošlo. [adresa] nedisponuje vlastní kanalizační přípojkou, která by byla zaústěna až do hlavní kanalizační stoky umístěné v ulici [ulice], přípojka domu [adresa] je zaústěna pouze do přípojky domu [adresa]. Vlastníci domu [adresa] tak využívají bez právního důvodu k odvádění odpadních vod z nemovitosti přípojku domu [adresa]. Napojení přípojky domu [adresa] do přípojky domu [adresa] bylo v minulosti provedeno nestandardním způsobem - výsekem (průrazem) shora do přípojky domu [adresa]. Napojení přípojek bylo ze strany vlastníků domu [adresa] v roce 2018 opraveno a přípojka domu [adresa] byla zatěsněna, avšak o dalším způsobu a podmínkách užívání přípojky domu [adresa] ze strany vlastníků domu [adresa] mezi žalobci a žalovanými nedošlo k dohodě. Žalobci výzvou ze dne [datum] vyzvali žalovaného k uhrazení úplaty za užívání přípojky domu [adresa] ve výši 2 000 Kč měsíčně, což považují za odpovídající protihodnotu bezdůvodného obohacení vznikajícího využíváním přípojky domu [adresa].

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal, že není ve věci pasivně věcně legitimován a dále z opatrnosti namítl promlčení žalovaných nároků. [právnická osoba] provedla na svůj náklad opravu přípojky podle dohody, takže veškeré problémy s netěsností kanalizační přípojky byly odborně odstraněny. To potvrzují kamerové zkoušky provedené oběma stranami. Využívání kanalizační přípojky domu [adresa] bez právního důvodu nepovažuje žalovaný za bezdůvodné obohacení, protože stav kanalizačních přípojek obou domů je daný historicky z dob, kdy celou kanalizační síť, včetně přípojek, budovali, vlastnili a spravovali [anonymizováno] vodovody a kanalizace, nebo jim odpovídající městské organizace. Podle informace z [anonymizováno] je popisovaný stav, kdy jsou kanalizační přípojky jednotlivých objektů různě propojené a teprve potom svedeny do páteřní stoky poměrně běžný, nelze tedy vinit žalovaného, že by tuto situaci způsobil. Žalovaný se využíváním kanalizační přípojky vybudované před desítkami let nikterak neobohatil. Naopak ji opravil tak, aby vyhovovala současným předpisům, a je ochoten uzavřít vůči žalobci závazek, že přípojku bude na své náklady trvale udržovat. Nebylo prokázáno, že k napojení došlo nestandardně a bez povolení, realita je taková, že žádná ze stran není schopna tvrdit a prokázat jak a kdy přesně k napojení došlo. Žalovaný má za to, že žádné bezdůvodné obohacení nevzniká, jedná se o historické věcné právo, resp. věcné břemeno bezúplatné, které bylo vydrženo.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci jsou vlastníci pozemku, jehož součástí je dům [adresa]. Pozemek, na němž je umístěn sousední dům [adresa], který je jeho součástí, je ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek vymezených v tomto domě a správu této nemovitosti vykonává [anonymizována dvě slova] – žalovaný.

4. Mezi účastníky nebylo dále sporu o tom, že na domy přímo navazuje veřejné prostranství, a to chodník a ulice [ulice]. Tato skutečnost je také evidentní z katastrální mapy, kdy sousedícím pozemkem přiléhajícím k domům účastníků je parcela [číslo] ulice [ulice], vlastníkem parcely je [územní celek].

5. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] a dne [datum] bylo zjištěno, že dopis žalobce předali příslušnému pracovnímu středisku k přešetření a sdělili, že z technické zprávy průzkumu kanalizace televizní kamerou, který provedla dne [datum] [právnická osoba] centrum [právnická osoba] vyplývá, že ve staničení 4,6 m je do této přípojky výsekem napojena domovní přípojka domu [ulice a číslo]. Uvedená zpráva v kapitole Všeobecný stav potrubí uvádí tuto skutečnost a současně konstatuje, že domovní přípojka z domu [adresa] byla silně zanesená, vystavená hladina v potrubí způsobovala úniky splaškové vody netěsnými spoji, resp. prasklinami do podloží domu [adresa] a průsaky do zdiva suterénu. Na střední části úseku od revizního vstupu se zpětnou klapkou k šachtě řad je průtočná schopnost potrubí snížena jeho průhybem. Průhyb se týká staničení 2,8 – 4,1m. [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] (dále jen [anonymizováno]) zajišťují provozování údržbu a opravy kanalizačních přípojek, umístěných pod veřejným prostranstvím, vždy od posledního připojení (další kanalizační přípojka připojení od okapových svodů apod.) k uličnímu řadu. Z technické správy je zřejmé, že kanalizační přípojku pro dům [adresa] provozují [anonymizováno] od staničení 4,6 m (místo napojení kanalizační přípojky domu [adresa]) až po zaústění do uličního řadu (staničení 7m) a je v tomto úseku bez závad. K otázce propojení přípojek pro domy [číslo] konstatuje, že je nanejvýš vhodné, aby každá nemovitost se samostatným číslem popisným měla též samostatnou kanalizační přípojku a skutečnost, že jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu není vždy dimenzována na bezchybný odvod přívalových srážek.

6. Z dopisu [právnická osoba] ze dne [datum], ve věci stížnosti na únik odpadní vody a zápach šířící se z veřejné kanalizace, bylo zjištěno, že se jedná o odpověď na stížnost žalobce. [anonymizováno] provedla prostřednictvím divize kontroly kontrolu na místě, po předchozím prostudování stavu z katastrálních a map GIS vedení inženýrských sítí dne [datum] za účasti žalobce, kde účastníci byli podrobně seznámeni se stávající skutečností a jejím chronologickým vývojem. Následně byl prostudován zapůjčený průzkum kanalizační přípojky televizní kamerou [právnická osoba] centrum [právnická osoba] Ve staničení 4,6 m od domu ve směru toku je napojena netěsným výsekem domovní přípojka sousední nemovitosti [adresa], která byla téměř ucpána a značně zanesena. Docházelo k únikům splašků netěsnými spoji potrubí, vystavování hladiny a průsakům do objektu, zaplavování suterénu, šíření zápachu a ke škodám na majetku [adresa]. Po ukončení průzkumu došlo k jejímu vyčištění. Z průzkumu nebylo zcela jasné zaústění přípojky [adresa] (v kraji vozovky je dle mapy GIS ještě umístěna další kanalizace [anonymizována dvě slova]). [anonymizováno] provedlo opětovnou kamerovou zkoušku přípojky se zjištěním, že její průběh vede přes revizní kanalizační šachtu (3× napojení [anonymizována dvě slova], z toho jedno z dešťové vpusti, druhé kanalizační přípojka a třetí neznámé a 1× odtok) do zděné kanalizační stoky [anonymizováno] [číslo] na protější straně ulice. Pro úplnost [anonymizováno] ještě ověřila skutečnost napojení dešťové vpusti na komunikaci do revizní šachty na přípojce u [právnická osoba] s vyjádřením, že došlo v minulých letech k rekonstrukci této dešťové přípojky se stejným polohovým zaústěním. [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] zajišťují dle smlouvy s [stát. instituce] provozování údržbu a opravy kanalizačních přípojek (umístěných pod veřejným prostranstvím) od posledního připojení (v našem případě přípojka [adresa]) k uličnímu řadu. Z ověřeného průzkumu je zřejmé, že provozování kanalizační přípojky pro objekt [ulice a číslo] je od staničení 4,6 m od budovy po zaústění do zděné stoky (objekt [adresa] má připravenou odbočku pro svou přípojku ve stěně stoky). [právnická osoba] ještě pro vyřešení dané situace oslovila majitele objektu [adresa], kterého požádala o součinnost, ale k tomu bohužel z jeho strany nedošlo. Je vhodné, aby každá nemovitost měla vlastní kanalizační přípojku. Kapacita jednotné kanalizační přípojky není dimenzována tak, aby odvedla bez potíží přívalové srážky, potažmo ze dvou objektů.

7. Z posouzení stávajícího stavu odkanalizování objektu [adresa], [katastrální uzemí] [příjmení], autorizovaného technika pro stavby vodního hospodářství, specializace stavby zdravotně technické, z července 2018, bylo zjištěno, že stávající stav je takový, že kanalizační přípojka [anonymizována dvě slova] od objektu [adresa] vede ze suterénu nemovitosti, kde je osazena zpětná klapka do kanalizační šachty Š 1 v komunikaci. Celková délka přípojky je v tomto rozsahu 7 m. Do této přípojky je postupně provedeno napojení 0,2 odbočka vlevo od dešťového svodu, 4,6 přípojka shora od [adresa]. Historie odkanalizování objektu sahá do roku 1934. Dále uváděné závěry nejsou ničím podloženy, jedná se pouze o závěry, které jsou výsledkem logických posloupností plynoucích z postupného zastavování území, včetně rozšiřování technické infrastruktury. [adresa] po realizaci v objektu bylo pravděpodobně následující: [adresa] byl odkanalizován kanalizační přípojkou [anonymizována dvě slova] šikmou odbočkou do uliční stoky [anonymizována dvě slova]. Tato uliční stoka je v podkladech [anonymizováno] stále vedena, avšak s dodatkem neověřeno. Fakticky je mimo provoz. Na této uliční stoce [anonymizována dvě slova] byla nedaleko od zaústění přípojky od [adresa] revizní šachta. Do kanalizační přípojky od [adresa] byla zaústěna pouze odbočka od dešťového svodu. Do dnešní doby proběhly na přípojce následující změny: Pravděpodobně byla zrušena uliční stoka [anonymizována dvě slova], což se opírá o zjištění stavu na místě samém. Ve stávající šachtě Š 1 jsou patrná pouze zaústění napojení dešťové vpusti a napojení kanalizační přípojky od [adresa]. Z této šachty Š 1 je přípojka vedena pod tramvajovým tělesem napříč komunikací a je zaústěna do šachty Š2 ve zděné kanalizační stoce [anonymizováno] [číslo]. Tím, že byla zrušena stoka [anonymizována dvě slova], muselo být změněno napojení kanalizační přípojky od [adresa]. Dle kamerové prohlídky [právnická osoba] centrum [právnická osoba] z [datum] je toto napojení provedeno zakřivením trasy přípojky oblouky blíže neurčených parametrů, a to jak horizontálními, tak vertikálními. Těmito oblouky je přípojka nyní zaústěna do kanalizační šachty Š 1 původní stoky [anonymizována dvě slova]. Zakřivení začíná ve staničení 5,2, ukončeno je až ve stávající šachtě Š1 7,0. Před začátkem zakřivení je ve staničení 4,6 provedeno zaústění kanalizační přípojky od [adresa]. Zaústění je provedeno shora. Z kamerové prohlídky je patrné, že se jednalo pouze o průraz potrubí přípojky, do kterého je zasazena přípojka od [adresa]. Zaústění této přípojky bylo předsazeno do vnitřního profilu přípojky od [adresa], cca do 1/4 profilu, čímž zásadně snižovalo průtoční profil této přípojky i její kapacitu. Toto zaústění bylo opraveno vysazením odbočky, takže nyní je přípojka od [adresa] zaústěna odbočkou do vrchu potrubí [anonymizována dvě slova] přípojky od [adresa]. Při posouzení kapacity přípojky od [adresa] bylo konstatováno, že při dosažení návrhových parametrů dochází v místě napojení přípojky od [adresa] k částečnému nátoku odpadních vod z této přípojky, proti toku odpadních vod z přípojky [adresa], čímž se stává přípojka od [adresa] nekapacitní. Návrhové průtoky téměř kompletně využívají kapacitu přípojky. Zvýšený nátok balastních vod může při dosažení návrhových parametrů způsobovat znekapacitnění přípojky. [příjmení] prohlídky přípojky nejsou k dispozici. Vzhledem ke stáří přípojky však lze předpokládat částečné snížení její kapacity, což ve skutečnosti může znamenat, že je v případě návrhových parametrů rovněž nekapacitní. Je zřejmé, že zaústění přípojky od [adresa] do přípojky od [adresa] výrazně omezuje průtok přípojkou od [adresa]. Na trasách obou kanalizačních přípojek jsou zhotoveny vertikální i horizontální oblouky, které jsou náchylné k zanášení, což jednak zvyšuje nároky na údržbu a provoz a hlavně zmenšuje průtočnost obou přípojek. Občasné tlakové proudění v přípojce od [adresa] bude nadále zhoršovat její technický stav a je pouze otázkou času, kdy dojde k průniku odpadních vod do okolního prostředí. Stávající odkanalizování objektu [adresa], [adresa] a částečně i komunikace jednou kanalizační přípojkou odporuje městským standardům vodovodů a kanalizací na území hl. m. – 4. aktualizace říjen 2017. Dle těchto standardů má mít každá nemovitost v případě jednotné kanalizace jednu samostatnou přípojku. Kanalizační přípojka má být co nejkratší, v jednotném sklonu a v přímém směru, což provozovaný stav nesplňuje ani v jednom parametru.

8. Ze sdělení odboru výstavby Úřadu městské části Praha 6 ze dne 19. 11. 2018 č.j. MPC6 257905/2018 bylo zjištěno, že vlastníkům objektu [adresa] a vlastníkům objektu [adresa] odbor výstavby sdělil na základě jednání ze dne [datum] a předložení posouzení stávajícího stavu a kapacity kanalizační přípojky u objektu [adresa] a [adresa] následující: [ulice] úřad obdržel dne [datum] podání majitelů objektu [adresa], týkající se špatného technického stavu stávajícího kanalizačního potrubí od sousedního objektu [adresa], které je napojeno na stávající kanalizační potrubí objektu [adresa], před revizní šachtou Š1 v ulici [ulice]. Do této šachty je rovněž napojena uliční vpusť (správce [anonymizována dvě slova] [obec]). Odpadní a dešťové vody jsou od šachty Š1 dále odváděny přes stávající kanalizační přípojku do veřejné zděné kanalizační stoky na protější straně komunikace [ulice]. Z uvedeného vyplývá, že objekty [adresa] jsou napojeny jednou kanalizační přípojkou do veřejné kanalizace. Z uvedeného důvodu svolal stavební úřad jednání na den [datum], ze kterého byl pořízen zápis. S ohledem na nevyhovující stav kanalizačního potrubí od objektu [adresa] zajistili majitelé objektu [adresa] provedení opravy netěsného kanalizačního potrubí od [adresa] po zaústění do kanalizačního potrubí [adresa]. Oprava potrubí byla doložena prohlášením zhotovitele a kamerovými zkouškami z [datum] a [datum]. Původní problém týkající se zápachu a prosakování odpadních vod byl provedenými pracemi odstraněn. Dne [datum] byl stavebnímu úřadu předložen zápis z jednání vlastníků domu [adresa] a [adresa] ze dne [datum], součástí tohoto zápisu je rovněž bod týkající se možného samostatného napojení objektu [adresa] na veřejnou kanalizaci, kdy vlastníci [adresa] zahájí neprodleně kroky směřující k tomu, aby došlo k přímému napojení domu [adresa] do hlavní kanalizační stoky v ulici [ulice], a aby k vybudování zcela nové přípojky domu [adresa] došlo co nejdříve, nejpozději však do konce doby trvání služebnosti zřízené ve prospěch domu [adresa]. Provedenou opravou a úpravou kanalizačního potrubí od objektu [adresa] po napojení na kanalizační potrubí [adresa] byly splněny povinnosti vlastníka stavby podle § 154 stavebního zákona. V současné době je od kanalizování dvou staveb jednou kanalizační přípojkou možné na základě § 37 odst. 2 nařízení č. 10/2016 Sb., hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy), avšak za podmínek daných v citovaném ustanovení nařízení. Odkanalizování objektů bylo provedeno cca v roce 1934, další časové postupy není možné určit. Oba objekty byly pravděpodobně odkanalizovány do původní kanalizační stoky [anonymizována dvě slova], která se v ulici [ulice] nachází, avšak již v minulosti byla vyřazena z provozu, a proto došlo k přepojení kanalizace na současnou kanalizační stoku na protější straně ulice [ulice]. Přestože současný stav neodpovídá technickému řešení současných městských standardů vodovodů a kanalizací (nejedná se o závazný právní předpis) je pro oba objekty zajištěno odvádění odpadních a dešťových vod do veřejné kanalizace. Provedení nové kanalizační přípojky, či více přípojek, není možné považovat za nezbytnou úpravu podle § 137 stavebního zákona. Jedná se o novou stavbu či stavby, kterou by nemohl stavební úřad vlastníkům objektů nařídit. Z hlediska vlastnictví stavební úřad upozorňuje, že podle § 3 odst. 3 zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu platí, že vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejich částí, zřízených před dnem nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak. Z výše uvedených důvodů nebude stavební úřad přijímat žádná další opatření.

9. Z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, úřadu kanalizačního, z 10. srpna 1934 bylo zjištěno, že Magistrát hlavního města Prahy schválil paní [příjmení]. [příjmení] rekonstrukci odvodňovacího zařízení nemovitosti [adresa] v [obec] – [část obce] dle předložených doplněných a opravených plánů. Z rozhodnutí dále vyplývá, že stará uliční stoka byla postavena před rokem 1914 a dům [adresa] byl dosavad připojen do žumpy.

10. Ze změny prohlášení o rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám ze dne [datum] bylo zjištěno, že vlastník pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba - budova s [adresa], svým prohlášením učiněným podle § 1166 o.z. rozdělil své vlastnické právo ke shora specifikované nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám. Vzhledem ke skutečnosti, že na základě tohoto prohlášení vzniknou více než 4 jednotky, z nichž více než 2 mají být ve vlastnictví různých vlastníků, zakládá vlastník nemovité věci tímto prohlášením i [anonymizována dvě slova]. Ze stanov [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že se jedná o právnickou osobu založenou za účelem zajišťování správy domu [adresa] a pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí].

11. Ze sdělení Pražských vodovodů a kanalizací ze dne [datum] bylo zjištěno, že [anonymizováno] k žádosti soudu dohledala v přístupných archivech dokumenty týkající se pouze kanalizační přípojky k domu [adresa], jedná se o stavebně technické dokumenty z roku 1934. Ke kanalizační přípojce k domu [adresa] nemá [anonymizováno] žádnou dohledatelnou dokumentaci.

12. Z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne 19.10.2022 městské části Praha 6, Úřadu městské části, odboru výstavby č.j. MCP 6366175/2022 bylo zjištěno, že odbor výstavby vydal kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby - nástavba bytového domu [adresa] k.ú. [část obce]. V kolaudačním souhlasu se konstatuje, že objekt je napojen na stávající přípojky kanalizace. Likvidace dešťových vod zůstává odvodem do jednotné kanalizace (stejně jako doposud).

13. Ze spisu odboru výstavby Úřadu městské části Praha 6 k domu [adresa] byla ke stavu kanalizace nalezena pouze listina z roku 1925, která byla na Úřad kanalizační doručena [datum], kdy referát stavební žádal o sdělení, zda odvodnění stavby a její připojení na veřejnou stoku uliční bylo provedeno v souhlase a za dozoru tamního úřadu a možno-li uděliti povolení k užívání, neboť paní [příjmení]. [příjmení] žádá o kolaudaci nástavby 2. patra postavené v [adresa] v [část obce]. Úřad kanalizační sdělil stavebnímu úřadu, že odvodnění nástavby [adresa] v [obec] - [část obce] a její připojení k veřejné stoce nebylo provedeno v souhlasu a za dozoru kanalizační kanceláře, a proto možno dáti povolení k užívání za podmínek, že majitel domu [adresa] musí dodat dodatečné plány na odvodnění nástavby 2. patra a zároveň celého domu.

14. Z listin zaslaných katastrem nemovitostí, které se vztahují k vlastnickým vztahům k domům [adresa] vyplynuly skutečnosti, které mezi účastníky řízení byly rovněž nesporné. [adresa] byl od jeho postavení v roce 1908 po celou dobu v soukromém vlastnictví. Žalobci dům nabývali postupně, poslední čtvrtinu zakoupili v roce 1991 [adresa] byl původně v soukromém vlastnictví jako [adresa], po několika vlastnických převodech ho získali manželé [příjmení]. [příjmení] [příjmení] zemřela v roce 1964 a dědicové dědictví odmítli, pan [příjmení] poté zbylou polovinu domu daroval v roce 1965 pod nátlakem státu, přičemž následně v roce 1991 byly nemovitosti restituovány a vydány dceři manželů [příjmení], [jméno] [příjmení]. Po její smrti v roce 2004 dům zdědil její manžel a syn rovným dílem, po smrti manžela v roce 2006 se stal vlastníkem domu syn [jméno] [příjmení]. Ten prodal dům v roce 2016 spol. [právnická osoba]

15. Z výkladu č. 25 sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství České republiky, k zákonu o vodovodech a kanalizacích ve věci údržby a opravy vodovodních a kanalizačních přípojek (k § 3 odst. 7 zákona o vodovodech a kanalizacích) bylo zjištěno, že opravy a údržbu vodovodních a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství (viz § 34 zák. č.128/2000 Sb. o obcích), zajišťuje podle ustanovení § 3 odst. 7 zákona o vodovodech a kanalizacích provozovatel ze svých provozních nákladů. Je tomu tak proto, že realizace údržby a opravy vodovodních a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které jsou veřejným prostranstvím, vyžaduje zajištění ochrany veřejného zájmu, např. bezpečnost osob, dopravy, veřejného pořádku atd. Údržbou kanalizační přípojky, kterou provozovatel kanalizace v souvislosti s tímto ustanovením vykonává je především dohled nad stavem této části potrubí – monitoring, kamerové zkoušky, proplach přípojky tlakovou vodou, pokud ucpání není způsobeno nesprávným užíváním, optická kontrola technického stavu trubního vedení přípojky, zejména v místě zaústění do stokové sítě. V případě pochybností také kontrola vodotěsnosti. Opravou kanalizační přípojky jsou zejména práce spojené s odstraněním poruchy potrubí, včetně uvedení povrchů nad přípojkou do předchozího stavu. Jedná se např. o opravu bodového porušení kanalizační přípojky, zprůchodnění přípojky v případě prorůstání kořeny stromů apod. Opravou jde jen o udržení funkčního stavu v původní životnosti. Při nevyhovujícím technickém stavu vodovodní nebo kanalizační přípojky, tedy při jejich výměně za novou ve stejných parametrech a na stejném místě, můžeme hovořit o stavební úpravě, kterou hradí vždy vlastník přípojky nebo její části - výklad z 29. 2. 2012, aktualizováno ke dni 14. 11. 2018. V příloze tohoto výkladu je 21 schémat možných případů vymezení subjektů, které hradí náklady vzniklé udržováním a opravou vodovodní nebo kanalizační přípojky. Na situaci řešenou v tomto sporu dopadá schéma č. 19 ze kterého vyplývá, že kanalizační přípojku od hranice veřejného prostranství opravuje provozovatel ze svých provozních nákladů. Jedná se o situaci, kdy na schématu jsou 2 domy, které mají různé vlastníky a jejich kanalizační přípojky se propojují pod veřejným prostranstvím a dále společně pokračují do kanalizační stoky. Provozovatel pak tyto přípojky opravuje a udržuje od hranice veřejného prostranství, ačkoliv jsou v majetku jejich vlastníků.

16. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování informací o výplatě pojistného plnění z 10. 7. 2019 a pojistnou smlouvou o pojištění nemovitosti ze 17. 1. 2017 a dále fotografiemi, které předložili žalobci k zatopení suterénu domu [adresa] v červnu 2019, neboť tyto listiny byly předloženy soudu po uplynutí lhůty ke koncentraci řízení.

17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

18. Co se týče námitky žalovaného ohledně nedostatku věcné pasivní legitimace, tuto soud neshledal důvodnou s ohledem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, zejména rozhodnutí 26 Cdo 379/2019, 26 Cdo 3553/2017, 26 Cdo 5610/2015, ze kterých plyne, že hlavním účelem zavedení tzv. [anonymizována dvě slova] je zajišťování správy domu a pozemku. K naplnění tohoto účelu jej právní úprava prohlašuje za právnickou osobu, čímž mu přiznává způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Zároveň mu poskytuje způsobilost nabývat pro sebe vlastním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem tj. svéprávnost, byť vázanou pouze na naplňování účelu jeho činnosti. Z tohoto vyplývá, že v rámci zajišťování správy domu a pozemku, za níž odpovídá podle § 1090 o. z., nejedná z pouhého pověření vlastníků jednotek, nýbrž vykonává svá práva a povinnosti, jako by samo bylo vlastníkem. Požadavek žalobců na úhradu částky za užívání části kanalizační přípojky se jednoznačně týká správy domu a pozemků, neboť správa domu a pozemku zahrnuje různorodé činnosti, včetně péče o společné části domu, jejichž výkon jednotlivými vlastníky jednotek by byl obtížný (ne-li prakticky nemožný).

19. Rovněž námitku promlčení soud neshledal důvodnou, vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne [datum] a sporné období, v němž mělo docházet k bezdůvodnému obohacení žalovaného, počíná od [datum].

20. Soud se zabýval rovněž možností vydržení věcného břemene užívání části přípojky domu žalobců ve prospěch nemovitosti ve správě žalovaného. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo zjistit, kdy k napojení přípojek došlo a z jakého důvodu, nebylo možno dospět k závěru o uplynutí potřebné vydržecí doby. Vydržecí doba vztahující se k mimořádnému vydržení (§ 1095 o.z.) pak celá neuběhla, neboť podle přechodného ustanovení § 3066 o.z. tato doba neskončí dříve než uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti občanského zákoníku, jde-li o věc nemovitou, tedy dne [datum]. Poctivou držbu v dobré víře, s níž je spojeno i mimořádné vydržení, však právní předchůdce žalovaného pozbyl minimálně v roce 2017, kdy byl seznámen s faktem, že dochází při odvodu odpadu k užívání kanalizační přípojky vedlejšího domu [adresa] vlastníkem domu [adresa] a s existencí problémů se zápachem a vytápěním suterénních prostor domu [adresa] způsobených nedostatečnou kapacitou přípojek v důsledku napojení přípojky domu [adresa] do přípojky domu [adresa] (nesporné).

21. Podle § 3 zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, je kanalizační přípojka samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemků k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem. Vlastníkem přípojky, popřípadě jejich částí, zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2002) je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak. Podle § 3 odst. 7 opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů.

22. Veřejná část kanalizační přípojky v době účinnosti vyhlášky č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích, byla součástí veřejné kanalizace (§ 2b odst. 3). Otázka vlastnictví veřejné části přípojky byla vyřešena účinností zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích. Může se tedy stát, že přípojka je zčásti vlastněna jedním a v druhé části jiným subjektem. Dokladování těchto záležitostí je s odstupem doby značně obtížné, mnohdy nemožné. Zákon proto obsahuje vyvratitelnou právní domněnku, že přípojka patří tomu, komu patří připojená nemovitost.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle druhého odstavce citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Ustanovení § 2991 vyjadřuje obecnou zásadu občanského práva, dle níž se nikdo nesmí obohacovat na úkor jiného. Dikce předmětné normy postihuje základní kvalifikační předpoklady vzniku závazku z bezdůvodného obohacení, jimiž jsou a) získání majetkového prospěchu obohaceným, dále b) skutečnost, že byl prospěch získán na úkor jiné osoby (vznik obohacení se tedy negativně projevil v majetkové sféře ochuzeného; NS 28 Cdo 148/2010, NS 28 Cdo 1904/2018, NS 28 Cdo 509/2019), a současně c) to, že k jeho nabytí obohacenému nesvědčil spravedlivý důvod.

25. Podle důvodové zprávy má generální klauzule § 2991 odst. 1 ještě druhý normativní význam, neboť dopad skutkových podstat výslovně zmíněných v § 2991 odst. 2 naopak zužuje. Vylučuje totiž vznik práva na vydání bezdůvodného obohacení tam, kde vzniklo na základě důvodu sice neprávního, ale přesto - posuzováno z hlediska zásad slušnosti a zvyklostí soukromého života - spravedlivého (prospěch byl tedy získán bez právního důvodu, ale přece spravedlivě). Z toho plyne, že i v případě, že bude shledána naplněnou některá z pojmenovaných skutkových podstat bezdůvodného obohacení, bude zapotřebí prověřit, zda jsou rovněž splněny podmínky generální klauzule, tj. zdali pro nabytí obohacení neexistuje spravedlivý důvod mimoprávní povahy.

26. V dané věci soud dospěl k závěru, že ačkoliv žalovaný nemá právní důvod k užívání části kanalizační přípojky žalobců, je její bezplatné užívání zjištěným způsobem ospravedlněno zásadami slušnosti, neboť s odstupem několika desítek let již nelze zjistit okolnosti, za nichž došlo k napojení kanalizační přípojky domu [adresa] do kanalizační přípojky domu [adresa], přičemž minimálně od [datum] byly obě přípojky součástí veřejné kanalizace. Od [datum] se sice kanalizační přípojky staly věcí v právním smyslu a jsou ve vlastnictví vlastníků nemovitostí, které, jsou jimi připojeny na kanalizaci, podle § 3 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích (s přihlédnutím k výkladu [číslo] k zákonu Ministerstva zemědělství) však údržbu a opravy předmětných kanalizačních přípojek nadále zajišťuje provozovatel veřejné kanalizace, neboť obě přípojky jsou od vyústění vnitřní kanalizace stavby uloženy v pozemku, který tvoří veřejné prostranství. Žaloba byla tedy zamítnuta, neboť žalovaný má k užívání kanalizační přípojky zřízené uvedeným způsobem před desítkami let spravedlivý důvod.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Náklady jsou tvořeny náklady na právní zastoupení za 4 úkony z punkta 20 000 Kč ve výši 1 900 za úkon (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ze dne [datum], účast na jednání [datum], účast na jednání [datum]). Po rozšíření žaloby na 28 000 Kč činí odměna za 1 úkon právní pomoci 2 220 Kč, a to za 3 celé úkony a 1 za ½ odměny (účast na soudním jednání [datum] a [datum], polovina úkonů za vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum]) + režijní paušál 8x 300 Kč + 21% DPH, dále má žalovaný právo na náhradu cestovních nákladů za cesty [obec] - [obec] a zpět (184 km) osobním automobilem zn. Opel, [registrační značka], za cestu [datum] a [datum], cestovné 2x 1 409,65 Kč, cesta dne [datum] cestovné 1 611,72 Kč a dne [datum] ve výši 1 680 Kč, vždy včetně DPH + náhrada za ztrátu času na cestě 700 Kč x 4 cesty + 21 % DPH, celkem 30 808 Kč.