8 C 255/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Andršovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Žaloba na určení, že jednotka [číslo] spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] na jednotce [číslo] obě jednotky vymezené dle zákona o vlastnictví bytů v budově [adresa], stojící na pozemcích [číslo] a [číslo], a dále spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] na společných částech domu a pozemcích p. [číslo] to vše v k. ú. [část obce], obec Praha, okres Hlavní město Praha, jsou součástí společného jmění manželů žalovaného a žalobkyně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 24 684 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na náhradu nákladů řízení částku 4 550 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Obvodního soudu pro Prahu 6.

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala určení vlastnického práva k bytové jednotce a spoluvlastnickým podílům uvedeným ve výroku rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] manželství a nabyli za trvání manželství do společného jmění manželů uvedené jednotky, včetně spoluvlastnického podílu na pozemcích a společných částech domu. Dne [datum] byl notářskou kandidátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sepsán v notářské kanceláři notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] notářský zápis, jehož předmětem bylo uzavření smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů tak, že nemovitosti nebudou nadále součástí společného jmění, nýbrž budou ve výlučném vlastnictví žalovaného, aniž by žalobkyni bylo poskytnuto jakékoliv protiplnění. Žalovaný se zavázal zřídit žalobkyni k nemovitostem bezúplatně doživotně a bez jakýchkoli omezení věcné břemeno služebnosti bytu jako služebnosti osobní. Vklad vlastnického práva žalovaného provedl Katastrální úřad pro hlavní město Prahu dne [datum]. Žalobkyně v době sepsání notářského zápisu trpěla a nadále trpí nevyléčitelnou stařeckou demencí a v důsledku této duševní poruchy nebyla v době sepsání notářského zápisu schopna posoudit své právní jednání, tedy její právní jednání bylo podle § 581 o. z. neplatným. Žalobkyně byla zároveň ze strany žalovaného při sepsání notářského zápisu uvedena v omyl, když jí vůbec nevysvětlil obsah ani smysl předmětného právního jednání a nebyl vysvětlen ani ze strany notářské kandidátky. Jednání žalobkyně spočívající v sepsání notářského zápisu je tedy neplatné i z tohoto důvodu podle § 583 o. z., případně podle § 584 odst. 2 o. z. Nadto se uvedené jednání žalovaného zjevně příčí dobrým mravům, je zavrženíhodné a zjevně narušuje veřejný pořádek, tedy dohoda o zúžení společného jmění manželů je absolutně neplatná rovněž podle § 588 o. z.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhnul její zamítnutí. Manželství účastníků bylo uzavřeno v minulosti dne [datum] a rozvedeno s právními účinky dne [datum]. Zhruba po osmi letech po rozvodu se účastníci dali znovu dohromady a vzali se dne [datum]. Pokud se týká dotčených nemovitostí, tak žalovaný byl původně výlučným nájemcem tohoto bytu (jednalo se o byt podnikový), následně se stal vlastníkem předmětného bytu, ten v pořadí v druhém manželství převedl do SJM účastníků, neboť se takto dohodli. Žalobkyně chtěla mít pocit bytové jistoty pro případ, že by žalovaný zemřel či se mu něco stalo. Žalovaný toto akceptoval a předmětný byt se tak stal předmětem společného jmění manželů. Manželé spolu dobře vycházeli, vzájemně o sebe pečovali a podporovali se. Bohužel do vztahu mezi účastníky vstupovaly děti žalobkyně. Žalovaný vnímal tlak na žalobkyni zejména ze strany její dcery, tlak přes vnučku s povahou vydírání a obavy žalobkyně, aby v důsledku neposkytování finančních prostředků nepřišla zejména o vnoučata a pravnoučata. [příjmení] se, že se o ni přestanou děti zajímat a stýkat se s ní, že za ní nebudou jezdit. Z uvedeného důvodu často neměla finanční prostředky, které si na ní děti vymohly, zejména dcera. Žalovaná sama neutrácela. Tyto prostředky spadaly do společného jmění manželů a zasahovaly do hospodaření účastníků, tento stav byl proto předmětem nesrovnalostí mezi manžely, když pak jím tyto finanční prostředky chyběly. Následně došlo k tomu, že si žalobkyně zlomila stydkou kost, a tato událost rozehrála sled událostí nepříznivých pro oba účastníky, které dodneška ovlivňují jejich vztahy. Proces uzdravování a hojení byl náročný, žalobkyně ležela v [část obce] v nemocnici, žalovaný za ní denně chodil, kupoval jí a nosil jí vše potřebné, roztrénovával ji při uzdravování, brával ji ven na vozíku, když bylo hezky. Manželku podporoval, povzbuzoval a přál si, aby se uzdravila. S ohledem na svůj věk a zdravotní stav, ale bylo zřejmé, že by nezvládal péči o žalovanou na vozíku, proto se dohodli a zažádali o umístění do domova důchodců v [obec] na [část obce] pro žalobkyni. Chtěli, aby byla v [obec], aby se mohli vídat, žalovaný o ni chtěl pečovat v rámci svých možností a jen jiným způsobem žít manželským životem odpovídajícím jejich věku a zdraví. I v době úrazu žalobkyně podnikli výlet do [obec], což si žalobkyně moc přála, to již byla na vozíku. Pomáhal jim vnuk žalovaného. Vztah mezi účastníky byl v té době v pořádku. Žalovaný má cukrovku, prodělal operaci plic pro tumor horního laloku levé plíce, má šetřící režim, nemůže zvedat těžší věci. Právě v této době děti žalobkyně zesílily svůj negativní tlak a snažily se účastníky od sebe oddělit a znepřátelit. Žalobkyně si stěžovala žalovanému, že je na ni vyvíjený nátlak, aby šla do zařízení v [obec], do domova, kde pracuje její vnučka. Žalovaný měl obavy, co s žalobkyní bude, neboť by měl problém s návštěvami a rozhodně by se nevídali tak často. Vedle toho viděla žalobkyně, jak se děti k žalovanému začaly chovat. Při převozu z nemocnice v [část obce] do předmětného bytu se chovaly nevybíravě, neurvale, slovně jej napadaly. To rozrušovalo oba účastníky. Žalobkyně sama hovořila o ohrožení žalovaného, jeho existence i bydlení. Obávala se o jeho osud, pokud by se s ní něco stalo a boje o majetek, který by následoval. Začátkem července 2017 se proto manželé dohodli, že převedou bytovou jednotku a spoluvlastnické podíly s ní související do výlučného vlastnictví žalovaného a bude zřízeno věcné břemeno služebnosti bytu pro žalobkyni. Oba předpokládali postupné zlepšování zdravotního stavu a možný návrat žalobkyně do bytu a domácnosti účastníků. Dne [datum] se dostavili k notářce, kde došlo k zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů s následným vkladem do katastru nemovitostí. Mezi manželi byla shoda, poté šli na oběd. Ještě dne [datum] spolu byli na výletě v [obec]. Poté žalovanému někdo neznámý vyhrožoval a sdělil, že si nepřeje, aby manželku navštěvoval, uvedl, že si to nepřeje ani ona, dokonce uvedl, že zdravotní sestry mají zakázáno jej vpustit. Žalovaný se skutečně bál, přesto se pokusil vstoupit do nemocnice, avšak nebyl vpuštěn, telefonní spojení ve vztahu k němu bylo zablokováno. Poté došlo k převozu žalobkyně do [obec], kdy žalovanému nikdo z rodiny nedal vědět. Jakmile to zjistil, chtěl jít manželku navštívit, ale i tam měl zakázaný přístup, což mu oznámil syn žalobkyně [jméno] [příjmení]. Dokonce uvedl, že pokud ji bude kontaktovat, zavolá policii. Následoval návrh na rozvod manželství, se kterým vůbec žalobce nepočítal, výslech manželky v [obec] ve věci návrhu o rozvod manželství. Žalovaný byl u tohoto výslechu přítomen, žalobkyně podle jeho přesvědčení konala tak, aby neztratila své blízké i za cenu ztráty manžela, a manželka tomuto nátlaku podlehla. Dále byl žalovaný vyzván k podání vysvětlení dne [datum] k prověření oznámení žalobkyně a dne [datum] vypovídal na Policii. Manželství účastníků bylo poté rozvedeno a žalovaný se k návrhu vyjádřil tak, že vidí, jak se manželka trápí ve vztahu k tlaku dětí, takže se rozhodl jí nebránit v rozvodu manželství. Přes uvedené má žalovaný manželku stále rád, a ta se k němu může do bytu vrátit. Má zřízeno věcné břemeno doživotního bezúplatného bydlení pro případ zlepšení jejího stavu a návratu do domácnosti a bytu.

3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti:

4. Z oddacího listu účastníků bylo zjištěno, že uzavřeli manželství dne [datum].

5. Z notářského zápisu [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sepsaného jménem notářky Mgr. [jméno] [příjmení], její zástupkyní ustanovenou podle § 24 notářského řádu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářskou kandidátkou, v notářské kanceláři na adrese [adresa] P. [obec a číslo], bylo zjištěno, že uvedeného dne se dostavili účastníci, jejichž totožnost byla prokázána úředními průkazy, kteří prohlásili, že jsou způsobilí samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, a uzavřeli smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů. Účastníci uzavřeli manželství [datum], dnem uzavření manželství vzniklo společné jmění manželů. Byla uzavřena smlouva o modifikaci zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů, a to smlouva o rozšíření společného jmění manželů podle § 143a odst. 1 občanského zákoníku ze dne 5. 2. 2007, [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], sepsána [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zástupkyní [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky v Praze. Manželé prohlásili, že mimo jiné, že nabyli za trvání manželství nemovité věci v katastrálním území Řepy, a to jednotky, které jsou předmětem tohoto sporu, spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemcích. Sjednáno bylo, že se zužuje zákonem stanovený rozsah společného jmění tak, že uvedené nemovitosti v katastrálním území Řepy budou nadále předmětem společného jmění a vypořádávají se tak, že tyto nemovitosti budou ve výlučném vlastnictví žalovaného. Veškerý ostatní majetek zůstává dále předmětem společného jmění. Zřizuje se k uvedeným nemovitostem služebnost bytu jako věcné právo ve prospěch žalobkyně jako oprávněné z věcného břemene (služebnosti bytu). Oprávněná z věcného břemene je oprávněna užívat nemovitosti doživotně, bezplatně a bez jakéhokoliv omezení. Oprávněná z věcného břemene shora uvedenou služebnost přijímaná a činí nepochybným, že sjednaná služebnost je služebností osobní. Oprávněná a povinný z věcného břemene se dohodli, že služebnost užívacího práva se zřizuje bezúplatně. Dále se manželé dohodli, že ani jeden z manželů na vypořádání ze zúžení rozsahu společného jmění dále nic neobdrží.

6. Ze zdravotnické dokumentace žalobkyně u [anonymizováno] [jméno] [příjmení], psychiatrická ordinace, bylo zjištěno, že žalobkyně se dostavila k vyšetření [datum], dovedl ji manžel. Chůze nejistá, obava z pádu, tendence opírat se a hledat oporu. Orientována situací, osobou, ne datem, úsudek pomáhá určit přibližné datum (s pomocí). Odečítání po dvou krocích s chybou, apsychotická, normoforická, lehce anxiózní, reflexivní úbytek paměti, PMT nízké, odpovídá adekvátně. Dle manžela byla párkrát popletená, takže chtěla jít domů, i když doma byla a jen to nepoznávala. Diagnóza: tranzitorní stavy amence. Dne [datum] konzultace s manželem, subjektivně - motá se, musí být velmi opatrná, aby nespadla a ta paměť. Objektivně jde nejistě, usedá s úlevou, stesky na točení hlavy, hypomimie, těžko usuzuje na datum, těžko vybavuje, odpovídá dlouho, spíše kuse. Manžel říká, že je klidnější a ty stavy popletenosti už neměla. Kontrola za dva měsíce. Dne [datum] se dostavil do ordinace syn žalobkyně [jméno] [příjmení], říká, že manžel se svým synem ji vzali k notáři, ona tam podepsala něco, už víme, že na něj převedla byt. Jde o to, že věci má právník a potřebuje, že trpí stařeckou demencí. Dále [anonymizováno] [příjmení] odpověděl na žádost PČR dne [datum] tak, že pacientku měl ke dni [datum] vedenu. Od prvního vyšetření [datum] přišla ještě [datum], pak už ne. Trpí úbytkem paměťových a úsudkových schopností, chybně zvládá početní úkony, obavou z pádu, úbytek paměti si uvědomovala. Uzavřel pracovně jako diagnóza stařecká demence se stavy zmatenosti, ty popisoval její manžel, který ji přivedl. Domluvili si kontroly a předepsal léčbu - Ebixa 2 mg [anonymizováno] [příjmení] se domnívá, že i [datum] byly její schopnosti vnímání a ovládání stařeckou demencí omezené, a že omezení svéprávnosti jmenované by bylo možností, jak ji v určité situaci chránit.

7. Z lékařské zprávy [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že potvrdil, že žalobkyně je v péči psychiatrické, trpí diagnózou stařecká demence, od února užívá léky na tuto chorobu, není dostatečně schopná rozpoznávat realitu, je snadno manipulovatelná.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] bylo zjištěno, že nemovitosti, které jsou předmětem řízení, byly v SJM účastníků, nabývacím titulem byla smlouva o rozšíření společného jmění manželů ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že Katastrální úřad pro hlavní město Prahu vyrozuměl žalobkyni o vkladu vlastnického práva pro žalovaného ohledně sporných nemovitostí a vkladu věcného břemene zatěžujícího spoluvlastnický podíl, služebnost doživotního a bezplatného užívání, zatěžující bytovou jednotku i spoluvlastnický podíl, právní účinky zápisu ke dni [datum].

9. Z rozhodnutí o přidělení podnikového bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [anonymizováno] [obec] přiděluje žalovanému podnikový byt sestávající z 3+kk a WC v [obec a číslo] – [část obce] (sporný byt).

10. Ze stejnopisu notářského zápisu [spisová značka] [anonymizováno] [číslo], sepsaného jménem notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jejím zástupcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], bylo zjištěno, že uvedeného dne se dostavili žalobkyně a žalovaný do notářské kanceláře a uzavřeli smlouvu o rozšíření společného jmění manželů. Žalovaný je na základě smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] výlučným vlastníkem bytové jednotky, která je předmětem tohoto soudního řízení, včetně spoluvlastnictví nebytového prostoru, společných částí domu a pozemků. Účastníci se dohodli, že rozšiřují společné jmění manželů tak, že uvedené nemovitosti dosud ve vlastnictví žalovaného budou ve společném jmění manželů žalobkyně a žalovaného.

11. Ze spisu zdejšího soudu [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobkyně podala dne [datum] návrh na zahájení řízení o rozvod manželství s žalovaným. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci 5. 5. 2018. V rámci tohoto řízení byl proveden výslech žalobkyně dožádaným soudem. Z protokolu o provedení důkazu před dožádaným Okresním soudem v Chomutově ze dne 27. 2. 2018 bylo zjištěno, že uvedeného dne v 9:30 hodin byl proveden výslech žalobkyně v [anonymizována tři slova] [obec]. Žalobkyně byla vyzvána, nechť se vyjádří k okolnostem uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů formou notářského zápisu dne [datum], a k tomuto žalobkyně uvedla, že si pamatuje, že tam šel nejdřív sám a pak ji tam vzal, aby to bez řečí podepsala. Neví, proč byla smlouva uzavírána, manžel jí k tomu nic neřekl. Určitě byla chudší, ale to dopředu nevěděla. Nečetla, co podepisovala. Řekl jí, ať to podepíše a nezdržuje, takto podepsala. Neví, z jakého důvodu byla smlouva uzavírána. Neví, jaké to mělo důsledky na majetkové poměry účastníků. S manželem neplánovala v bytě zůstat, nezůstala by tam ani sama, děti si ji vzali k sobě a od té doby je jí dobře. Má vše, co na stáří potřebuje. Dále uvedla, že hodně zapomíná, jinak se po psychické stránce cítí dobře.

12. Ze spisu Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie Praha II, Odbor hospodářské kriminality Praha 5, Ostrovského, [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], bylo zjištěno, že žalobkyně zastoupená právním zástupcem podala dne [datum] oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu podvodu, kterého se měl dopustit žalovaný tím, že žalobkyni dopravil k notáři, při sepsání notářského zápisu ji uvedl v omyl, kdy jí vůbec nevysvětlil obsah ani smysl předmětného právního jednání. Poškozená v době sepsání notářského zápisu trpěla a nadále trpí nevyléčitelnou stařeckou demencí, a v důsledku této duševní poruchy nebyla v době sepsání notářského zápisu schopna posoudit své právní jednání, tedy jednání žalovaného naplňuje skutkovou podstatu trestného činu podvodu, kdy zamlčením podstatné skutečnosti – duševní poruchy poškozené vůči notáři a následně katastrálnímu úřadu docílil svého obohacení nabytím výlučného vlastnictví k nemovitostem. Trestní věc byla odložena usnesením ze dne [datum]. V rámci prověřování spisového materiálu bylo v katastru nemovitostí zjištěno, že jediným majitelem předmětných nemovitostí přede dnem uzavření sňatku manželů [příjmení], ke kterému došlo dne [datum], byl žalovaný. Nemovitosti byly na základě smlouvy o rozšíření společného jmění manželů sepsané formou notářského zápisu ze dne [datum] ve společném jmění manželů. Dne [datum] byl proveden katastrem nemovitostí vklad o výlučném vlastnickém právu k předmětným nemovitostem na osobu žalovaného. Policejní orgán dále od praktické lékařky žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] zjistil, že praktická lékařka nemá záznamy o skutečnosti, že by jmenovaná měla nějakou duševní poruchu. Žalobkyně nebyla ze strany praktické lékařky odeslána na vyšetření na psychiatrii. Ze zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení], psychiatra, bylo zjištěno, že se domnívá, že ke dni [datum] mohly být její schopnosti vnímání omezeny, podnět k omezení či zbavení její svéprávnosti nebyl z jeho strany podán. Dále se vyjádřila notářská kandidátka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že při sepsání notářského zápisu byly dodrženy veškeré zákony ČR. Byl proveden výslech žalovaného, a policejní orgán dospěl k závěru, že v souvislosti se k sepsání předmětného notářského zápisu nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu. Ze zjištěných skutečností je zřejmé, že podané oznámení je motivováno nespokojeností rodinných příslušníků se současným stavem majetkového vyrovnání mezi manželi. Domnívá-li se právní zástupce oznamovatelky, že notářský zápis je z důvodu duševní poruchy neplatný, není na místě věc řešit prostřednictvím trestního řízení, ale podáním žaloby u soudní instituce zabývající se občanskoprávními vztahy, což bylo také již učiněno.

13. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je bez poměru k účastníkům řízení, na uvedený případ si matně vzpomíná. Bylo to na objednávku advokáta a bylo jí dopředu sděleno, že v rodině jsou nějaké spory, tedy aby věci věnovala zvýšenou pozornost. K objednanému jednání se dostavili osobně oba manželé, paní byla na vozíku. Smlouvu o zúžení rozsahu společného jmění připravoval kolega, svědkyně ji upravovala a dopisovala služebnost bytu. Dala si pozor zejména na ověření totožnosti paní a hovořila s ní. Věnovala zvýšenou pozornost zejména její způsobilosti k právním jednáním. U tohoto hovoru byli přítomni oba manželé. Paní byla orientovaná, věděla, co činí. Svědkyně s ní hovořila o tom, že se vzdává svého bytu, na který má nárok jako na majetek ve společném jmění manželů, poučila ji o rizicích, informovala ji o možnosti vzniku služebnosti, a tuto si žalobkyně sama vyžádala, proto uvedenou část smlouvy svědkyně na místě doplňovala. S paní vedla normální hovor, nezkoušela například, zda ví, jaký je den, neboť k takovému podrobnému zkoumání nebyl důvod. Její vyjadřovací schopnosti byly v pořádku. Neměla sebemenší důvod pochybovat o tom, zda ví, co činí. Svědkyně se jí několikrát ptala na to, zda chápe, jaké jsou důsledky tohoto jednání, upozornila ji, že vzniká možnost, že by mohla zůstat bez střechy nad hlavou a nabídla ji možnost vzniku služebnosti k bytu. Je možné, že s tímto přišla i žalobkyně sama, na to už si svědkyně přesně nevzpomíná. Rozhodně ale žalobkyně věděla, o co jde, což také svědkyni utvrdilo v tom, že je orientovaná. Manželé se k sobě chovali normálně, seděli vedle sebe, svědkyni na jejich chování nic nezaujalo, tedy žádné podrobnosti si nepamatuje. Na důvod sepsání smlouvy se svědkyně neptala, zabývala se pouze tím, zda žalobkyně chápe význam tohoto úkonu a jeho důsledky pro její osobu. Žádný nátlak na žalobkyni, aby smlouvu podepsala nebo úkon učinila, nebyl činěn ani ze strany svědkyně ani ze strany manžela. Kdyby svědkyně něco takového zpozorovala, tak by zápis nesepsala. Pokud by vznikly nějaké pochybnosti o tom, zda to paní činí dobrovolně, tak by odstoupila od služby, což její povinností. V tomto případě však takové pochybnosti nebyly. Paní věděla, že je u notáře. Samotné jednání začalo tím, že se smlouva probrala. Co se týče služebnosti, tu měla předpřipravenou, ale na místě se to dolaďovalo poté, co paní řekla, že to je její podmínka, kterou chce ve smlouvě mít.

14. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně je její matka. Vztahy s žalovaným v současné době má spíše nepřátelské. Než žalobkyně skončila v nemocnici, tak svědkyně byla u nich v bytě, někdy po Novém roce. Žalobkyně v té době nebyla schopná si chodit pro důchod, tak jí svědkyně na poště zařídila, aby jí důchod nosili domů, ale žalovaný s tím nesouhlasil a svědkyně to musela zrušit. Říkal, že si nepřeje, aby do bytu chodili nějací cizí lidé. Potom pro důchody chodil sám. Pak se žalobkyni stala nehoda a žalovaný ji vezl k doktorovi. K doktorovi ji vždy vozil žalovaný, na psychiatrii také. Když byla svědkyně u nich na návštěvě, tak se žalovaný k žalobkyni choval hrozně, křičel na ni. Když ji přivezl z psychiatrie, tak spadla při vystupování z auta. Svědkyně uvedla, že jí žalobkyně sdělila, že žalovaný ji strčil a pak ji nechal ležet na chodníku. Potom z domova přivezl vozíček, odvezl ji domů a nechal ji v bolestech celou noc až do druhého dne, kdy jí zavolal sanitku, a zjistilo se, že má 3x zlomenou stydkou kost. Byla odvezena do [část obce], a poté šla na následnou péči. [jméno] za ní svědkyně také jezdila, jezdil za ní i její bratr i žalovaný. Svědkyně dále uvedla, že žalovaný sebral žalobkyni občanský průkaz, žalobkyně ho chtěla vidět, svědkyně požádala žalovaného, aby žalobkyni občanský průkaz alespoň ukázal, žalovaný jí občanský průkaz dal, svědkyně ho matce ukázala a žalovaný ji ho potom zase sebral. Od té doby už jí ho nevydal, až poté, co na sebe nechal převést byt. V nemocnici neměla u sebe ani občanský průkaz ani průkazku pojišťovny. Z následné péče ji potom převezli do LDN, na vozíčku ji odvezli do bytu, aby si zabalila věci. Žalobkyně svědkyni říkala, že žalovaný ji někam odvedl, tam ji nechal něco podepsat a řekl jí:„ Nezdržuj a podepiš to.“ Svědkyně se to dozvěděla od paní, která byla s žalobkyní na pokoji, která se jí ptala, jaký byl výlet, a žalobkyně jí řekla, že žádný výlet nebyl, že ji žalovaný donutil podepsat nějaké papíry. Občanský průkaz ji dal až poté. Svědkyně uvedla, že žalovaný sebral žalobkyni i důchod, žádné peníze jí nedával s tím, že si strhává na nájem, ale nájem byl nižší, než kolik si nechal. O návštěvách matky na psychiatrii se svědkyně dozvěděla od žalovaného, volali si spolu. Říkal jí, že je žalobkyně mimo, že už nic nepamatuje, věděl, že má tu demenci, proto jí také sám dávkoval léky s tím, že by to nezvládla a nevzala by si je správně. Žalovaný má po rozvodu všechno matčino zlato, nedal jí vůbec nic. Všechny peníze z důchodu si nechal. Žalobkyně má všechny svoje věci u něj, museli jí koupit věci na sebe, chodítko, hůlku, pás na záda. Svědkyně jela do bytu žalobkyně a žalovaného s bratrem, aby matce vyzvedli věci, žalovaný v bytě nebyl. Do bytu se dostali náhradními klíči. Do bytu vstoupili, ale žalovaný nechal zamčenou ložnici, kde byly všechny matčiny věci, které potřebovala. To, co bylo jinde, to zabalili, např. spodní prádlo, ale potřebné věci, i to zlato, byly zamčeny v ložnici, i věci z prvního manželství žalobkyně. Když se žalobkyně dozvěděla o tom podvodu, co na ní žalovaný udělal, tak už nechtěla, aby za ní chodil, řekla, že už ho nechce vidět. V době, kdy žalobkyně s žalovaným spolu žili, tak žalovaný byl zvláštní, když jim matka chtěla něco koupit, tak musela tajně, žalovaný s tím nikdy nesouhlasil, nikdy jim nemohla nic dát.

15. Z výpovědí svědka [jméno] bylo zjištěno, že žalovaný je jeho otec. Žalobkyni je zvyklý říkat paní [jméno]. K oběma má přátelský vztah. V červenci 2017 byl v kontaktu s žalobkyní, když byl na návštěvě u otce. Vezl je na nějaké úřady, protože žalovaný se bál s autem do centra Prahy. Vezl je jenom jednou. V ten den vyrazili od nich z domova, žalobkyně a žalovaný na něj čekali před domem ve svém autě, když svědek přijel svým autem, přesedl do jejich auta, odvezl je na I. P. Pavlova, tam zaparkoval, pomohl žalovanému vyndat vozík. Žalobkyni na vozíku dotlačil do úřadu, pomohl jim do výtahu. Pak na ně počkal v čekárně kanceláře a vzal je zpátky do auta. Jednání s notářkou přítomen nebyl. Pak jim zase pomohl s vozíkem do auta. Byli chvíli na trzích, které probíhaly na I. P. [obec] na náměstí. Chtěli jít někam na oběd, ale žalobkyně řekla, že se necítí dobře, že by na vozíčku seděla v restauraci, tak jeli směrem k nim domů a po cestě jí v Globusu otec koupil polévku. Při cestě žalobkyně seděla vepředu, cestou k notářce si povídali normálně, ptala se svědka, jak se mají jeho děti jako obvykle. O tom, co se bude dít u notáře, se nebavili, ani se o tom spolu nebavili žalobkyně s žalovaným. Svědek sám nevěděl, co tam jdou sepsat. Až když se vraceli zpátky, a otec odešel pro tu polívku, tak se svědek od žalobkyně dozvěděl, že se mezitím vzali. To ho překvapilo, protože to mu žalovaný vůbec neřekl. Svědek se žalobkyně ptal, co se na tom úřadě dělo a žalobkyně mu řekla, že se tedy mezitím vzali a že u notáře řešili rozdělení majetku, že šlo o byt. Svědek věděl, že po rozvodu byt připadl žalovanému, a žalobkyně mu říkala, že když se znovu vzali, tak že měla strach, kdyby se otci něco stalo, aby nezůstala na dlažbě. Takto spolu nějak řešili, ale potom došlo k velkému tlaku jejich dětí na ní s tím, že když teď půjde do LDN, tak ten problém zaniká a takto spolu s otcem řeší. Žalobkyně mu říkala, že ona se bojí, aby zase žalovaný díky tomu neskončil na dlažbě. Když se potom žalovaný vrátil s polívkou, tak se o tom dál nebavili. Během jízdy do notářské kanceláře seděl žalovaný vzadu, žalobkyně vedle svědka. Na svědka působila stejně jako každý jiný den, mluvili o jeho dětech, svědek se jí ptal na zdraví. Říkala, že v pořádku, až na ty berle. Bavili se normálně jako vždycky. Nezaznamenal, že by byla nějak dezorientovaná, věděla, jak se jmenují jeho děti, také svědka oslovovala jménem. Bylo to stejné, jako když s ní hovořil dříve.

16. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oborů zdravotnictví, odvětví psychiatrie, bylo zjištěno, že znalec vycházel z ambulantní psychiatrické dokumentace [anonymizováno] [příjmení], kde jsou zaznamenány dvě návštěvy [datum] a [datum], a dále ze záznamu jediného bezprostředního výslechu žalobkyně k okolnostem sporného notářského zápisu, který byl pořízen v Chomutově v únoru 2018 v rámci rozvodového řízení. Podle odborného názoru znalce forma zápisu výslechu neumožňuje jednoznačně určit, nakolik žalobkyně skutečně chápe nač je dotazována. Není zaznamenáno doslovné znění kladených otázek ani odpovědí, ale vesměs jejich vyznění. Otázky nejsou otevřené a z jednoslovných nebo kusých odpovědí nelze s jistotou potvrdit, zda tázaná skutečně odpovídá v relaci k předmětným událostem. Z odpovědí žalobkyně je patrné, že se neorientuje časem, má významné výpadky paměti a je vůči těmto svým nedostatkům bez náhledu lhostejná. K průběhu manželství a vztahu k manželovi se vyjadřuje s neurčitým odporem (neměla klid, chce mít klid), manžela nezná. Ohledně předmětného notářského zápisu neví, co bylo předmětem smlouvy, ani jaké důsledky ze smlouvy vyplývají. Logicky lze dovodit, že žalobkyně toho času není schopna informovaně odmítat závěry podepsané smlouvy, pokud neví, kdy jakou smlouvu stvrdila a co bylo jejím obsahem. Z definice demence jako neurodegenerativního onemocnění mozku se kognitivní (poznávací) a rozumové schopnosti jedince progresivně zhoršují. Je principiálně vyloučeno, aby nemocná vykazovala v pozdější fázi onemocnění lepší náhled a úsudek než v minulosti. Jestliže tedy žalující strana implikuje, že v den podpisu smlouvy byla žalobkyně nepříčetnou obětí manipulace, což si vzápětí či posléze uvědomila, manipulativního manžela obvinila z podvodu a požádala o rozvod, muselo by se jednat dne [datum] o nějakou z přechodných duševních poruch (stav zmatenosti, tzn. delirium, ev. disociativní stav), nikoliv o projev poruchy trvalé, jako je postupující demence. Hypoteticky by bylo lze spekulovat o tom, že žalobkyně mohla podepsat smlouvu ve stavu zmatenosti (amentním stavu, jinak deliriu) nasedajícím na demenci, ale jedná se zde o úvahu zcela nepodloženou. Stavy přechodné zmatenosti jsou obvykle zapříčiněny dekompenzací interního onemocnění a projevují se jako rychlé změny chování a vyjadřování pod vlivem narušeného vnímání. Příznaky jsou velmi proměnlivé a nápadné a budí pozornost i u neznalých laiků. O stavech popletenosti dle lékařských záznamů [anonymizováno] [příjmení] informoval v únoru 2017 manžel žalobkyně, při následující kontrole měsíc poté sděloval, že se již neopakovaly. Při dvou vlastních vyšetřeních v psychiatrické ordinaci ani později v ostatní spisové dokumentaci nebyly žádnou ze stran uváděny. Představa, že by žalobkyně byla v den podpisu smlouvy v deliriu, transu či jiném disociativním stavu narušeného vědomí vyzvednuta s podvodným úmyslem z nemocnice, dopravena z bytu k notáři a zpět, aniž by její stav vzbudil pozornost a podezření okolí, především přítomné notářky, je zcela fantastická a absurdní. Notářka i právní zástupce žalobkyně s odstupem v podstatě shodně uvádějí, že se žalobkyně jevila jako duševně zdravý člověk přiměřeně svému věku. Zůstává tedy otázkou, nakolik byl předmětný právní akt vědomým projevem svobodné vůle žalobkyně, v té době již postižené diagnostikovanou postupující demencí. Obecně v první fázi onemocnění demencí je typická nejprve nespolehlivá krátkodobá paměť, postupná ztráta schopnosti vnímat a účelně zpracovávat nové nezvyklé informace, dezorientace v neznámém prostředí nebo nezvyklých situacích, později přibývá příznaků omezení až ztráty praktických dovedností, které se postupně redukují na nejjednodušší stereotypy a reflexy, až i ty vymizí úplně. Z pouhých dvou psychiatrických vyšetření [anonymizováno] [příjmení] na jaře 2017 lze usuzovat na dosud lehkou formu demence, kdy byla žalobkyně relativně orientovaná v situacích, v běžném kontaktu nenápadná, příznaky kognitivní poruchy se demonstrovaly výpadky krátkodobé pracovní paměti. Při soudním výslechu o rok později v Chomutově se již žalobkyně prakticky neorientovala časem, nereflektuje ani známé základní osobní údaje (adresa bydliště), manžela nezná, celkový projev je vágní. Je zjevné, že degenerativní proces demence výrazně postoupil, ale o reálném stadiu nemoci v červenci 2017 ve vztahu ke schopnosti úsudku a informovaného rozhodování posuzované nelze usuzovat jinak, než na základě nepřímých zprostředkovaných údajů. Znalec tedy dospěl k závěru, že žalobkyně trpěla ke dni [datum] syndromem demence, je velmi pravděpodobné, že rozpoznávací a ovládací schopnosti žalobkyně v předmětné době byly oslabené, nikoli v podstatné míře vymizelé, a byla schopna pochopit účel notářského zápisu.

17. Z ostatních ve věci provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí. Dále soud z důvodu nadbytečnosti zamítl návrhy na doplnění dokazování výslechem svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], výslechem žalobkyně a připojením spisu notářky [anonymizováno] [příjmení], neboť provedenými důkazy byl skutkový stav zjištěn dostatečně. Od výslechu žalobkyně soud upustil rovněž s přihlédnutím k závěrům psychiatrického znaleckého posudku, v němž znalec konstatuje, že degenerativní proces demence u žalobkyně výrazně postoupil.

18. V řízení bylo prokázáno, že předmětný byt byl přidělen žalovanému v roce 1982 jako byt podnikový. Byt se poté stal bytem družstevním a na základě smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva ze dne [datum] se výlučným vlastníkem bytu stal žalovaný. Poté, co dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní manželství, uzavřeli formou notářského zápisu smlouvu o rozšíření společného jmění manželů, podle které se tato bytová jednotka stala součástí společného jmění manželů. Dne [datum] pak opět formou notářského zápisu uzavřeli smlouvu o zúžení společného jmění manželů, kterou byla bytová jednotka převedena zpět do výlučného vlastnictví žalovaného a žalobkyni bylo zřízeno věcné břemeno doživotního užívání bytu. Žalobkyně v řízení tvrdila, že tato smlouva ze dne [datum] je neplatná, a to hned z několika důvodů, neboť jednak žalobkyně při uzavření této smlouvy měla jednat v duševní poruše, která ji činila neschopnou právně jednat, rovněž byla žalovaným uvedena v omyl při sepsání notářského zápisu, neboť žalovaný ani notářská kandidátka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jí vůbec nevysvětlili obsah ani smysl předmětného právního jednání a toto jednání žalovaného se příčí zjevně dobrým mravům a narušuje veřejný pořádek, neboť žalovaný měl uvést osobu stiženou duševní poruchou, která nadto byla jeho vlastní manželkou, v omyl v úmyslu dosažení majetkového prospěchu z takového jednání, což činí dohodu o zúžení společného jmění manželů je absolutně neplatnou.

19. Soud se proto předně zabýval otázkou, zda žalobkyně v okamžiku uzavření dohody o zúžení společného jmění manželů trpěla duševní poruchou, která ji činila neschopnou právně jednat ve smyslu ust. § 581 o. z. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] vyplývá, že žalobkyně sice v den sepsání notářského zápisu trpěla lehkou formou demence a je velmi pravděpodobné, že rozpoznávací a ovládací schopnosti posuzované v předmětné době byly oslabené, nikoli však v podstatné míře vymizelé, a byla schopna pochopit účel notářského zápisu. Tato skutečnost je potvrzovaná rovněž výpovědí notářské kandidátky [anonymizováno] [příjmení], která se v uvedený den při sepisování sporného notářského zápisu zaměřila rovněž na otázku, zda je žalobkyně schopna pochopit obsah, účel a dopady právního jednání, které učinila. Podrobně žalobkyni celou situaci vysvětlila, rovněž s upozorněními na možné důsledky tohoto jednání spočívající v tom, že se vzdává bytu, na který má nárok jako na majetek ve společném jmění manželů. Poučila ji o rizicích, informovala ji o možnosti vzniku služebnosti, která byla také ve prospěch žalobkyně jako bezplatná a doživotní touto smlouvou zřízena. Z výpovědi této, dle názoru soudu věrohodné svědkyně, bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyni byla celá situace náležitě vysvětlena. Soud tak považuje tvrzení žalobkyně, že by ji žalovaný bez jakéhokoli vysvětlení měl nabádat k tomu, aby nezdržovala a listinu podepsala, za vyvrácené. Tento popis událostí ze strany žalobkyně (a potažmo její dcery) zjevně neodpovídá skutečnosti a může být důsledkem postupujícího onemocnění žalobkyně. Soud na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že lehká forma stařecké demence, kterou žalobkyně v den podepsání smlouvy trpěla, neměla vliv na její schopnost právně jednat. Uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů rovněž vzhledem ke genezi vlastnického práva žalobkyně k bytu a zřízení služebnosti bytu v její prospěch, nemělo zásadní nepříznivý dopad do právních poměrů žalobkyně. Důvody vedoucí k uzavření této smlouvy tvrzené žalovaným, jak ohledně původního rozšíření společné jmění manželů, tak ohledně k jeho následného zúžení, odpovídají vždy aktuální situaci mezi manželi a spravedlivému vypořádání jejich poměrů a tato skutečnost rovněž vede k závěru, že žalobkyně k uzavření sporné smlouvy měla rozumnou motivaci, věděla co činí a proč.

20. Vzhledem k uvedeným zjištěním nejsou relevantní ani další námitky žalobkyně ohledně neplatnosti uzavřené smlouvy, ať již z důvodu tvrzeného podvodného jednání či z důvodu rozporu s dobrými mravy.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Náklady jsou tvořeny náklady na právní zastoupení advokátem ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní pomoci (§ 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu) x 6 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 17. 5. 2018, doplnění vyjádření ze dne 28. 6. 2019, účast při jednání 1. 11. 2018, 30. 5. 2019, 11. 5. 2021) + 6x režijní paušál 300 Kč + 21 % DPH, celkem 24 684 Kč.

22. O nákladech státu bylo podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně je povinna dle zásady úspěchu ve věci zaplatit státu celé náklady vynaložené na znalečné ve výši 9 550 Kč, z nichž 5 000 Kč již žalobkyně uhradila zálohově před vypracováním znaleckého posudku.