8 C 266/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Andršovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 40 512 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 11,5 % ročně od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 11,5 % ročně od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 11,5 % ročně od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky částka s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení, a v části, v níž se žalobce domáhal úroku z prodlení z částky částka ve výši 0,5 % ročně od datum do zaplacení, z částky částka ve výši 0,5 % ročně od datum do zaplacení, z částky částka ve výši 0,5 % ročně od datum do zaplacení. se žaloba zamítá.

III. V části, v níž se žalobce domáhal úroku z prodlení z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do datum, z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do datum, z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do datum, z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do datum, z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do datum, z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do datum, z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do datum, z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do datum, se řízení zastavuje.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku částka do tří dnů právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s příslušenstvím, představující doplatek pojistného plnění za období od datum do datum. Svou žalobu odůvodnil tím, že dne datum došlo v adresa k dopravní nehodě, při níž žalobce utrpěl zranění. Nehodu zavinil řidič osobního motorového vozidla, které bylo pojištěno pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem u žalované. Žalovaná dle žalobce neposkytuje pojistné plnění v souvislosti s nehodou v zákonem stanovené výši.

2. Žalobce při určení požadované výše plnění vycházel z rozsudku Obvodního soudu pro adresa ze dne datum ANONYMIZOVÁNO, č. j. spisová značka, v právní moci dne datum ANONYMIZOVÁNO, podle něhož má být pojistné plnění valorizováno s ohledem na růst jeho výdělku v rámci původního pracovního zařazení (§ 2963 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“). Tvrdil, že k datum došlo ke zvýšení platů o 5,95 %, a proto měl být jeho rozhodný výdělek navýšen z částka na částka. V důsledku neprovedené valorizace ze strany žalované mu vznikl nárok na doplatek ve výši částka měsíčně. Dále žalobce uvedl, že od datum mu sice byl snížen pracovní úvazek na 18,75 hodin týdně, a to přesto, že dle posudku o invaliditě je schopen pracovat 22 hodin týdně, dřívějšího výdělku ve výši částka při úvazku Anonymizováno hodin týdně však dosahoval pouze za cenu zvýšeného pracovního úsilí ve smyslu § 2963 odst. 2 o.z. Má proto za to, že pro výpočet náhrady je třeba vycházet z výdělku odpovídajícího jeho maximálním pracovním možnostem podle tohoto posudku.

3. K podané žalobě se vyjádřila žalovaná tak, že nárok uplatněný žalobcem neuznává. Co se týče požadavku na valorizaci tak postupovala dle nařízení vlády č. 349/ANONYMIZOVÁNO Sb., a zvýšila tak rozhodný výdělek na částku částka. Požadavek žalobce na odlišnou valorizaci považuje za nedoložený, neboť žalobce nepředložil potvrzení zaměstnavatele o zvýšení platů na srovnatelné pozici. Ve vztahu ke snížení pracovního úvazku od datum uvedla, že toto snížení není v příčinné souvislosti s následky dopravní nehody, žalobce je invalidní v I. stupni již od roku Anonymizováno a jeho aktuální zdravotní potíže jsou podle lékařských zpráv jiného, s nehodou nesouvisejícího původu. Proto při výpočtu náhrady vychází z výdělku, kterého žalobce skutečně dosahoval v roce ANONYMIZOVÁNO.

4. Soud věc projednal a na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu věci.

5. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že základ nároku je dán a není účastníky zpochybňován, což ostatně vyplývalo ze zjištění, že v určitém rozsahu je nárok žalobce žalovanou uspokojován. Sporná byla toliko jeho výše, resp. jednak způsob valorizace částky, na kterou má žalobce nárok a jednak způsob zohlednění snížení pracovního úvazku žalobce, kdy žalobce od datum pracuje méně hodin, než kolik odpovídá snížení jeho pracovní schopnosti v souvislosti s dopravní nehodou dle posudku o invaliditě.

6. Z posudku o invaliditě žalobce ze dne datum soud zjistil, že k tomuto datu bylo rozhodnuto o snížení pracovní schopnosti žalobce v důsledku nehody na 45 %, což odpovídá invaliditě I. stupně. Z oznámení o zvýšení důchodu od datum soud zjistil, že invalidní důchod žalobce byl ke dni datum zvýšen z částky částka na částka měsíčně.

7. Z dodatku č. hodnota k pracovní smlouvě uzavřeného mezi žalobcem a společností právnická osoba ze dne datum ANONYMIZOVÁNO soud zjistil, že žalobce je u uvedeného zaměstnavatele zaměstnán v pracovním poměru, přičemž s účinností od datum byl rozsah jeho pracovní doby snížen na Anonymizováno hodin týdně.

8. Z oznámení žalované k likvidaci škodní události ze dne datum soud zjistil, že žalovaná stanovila výši pravidelně vyplácené renty za ztrátu na výdělku od ledna 2025 částkou částka měsíčně. Při jejím výpočtu vycházela z valorizovaného výdělku ve výši částka, od něhož odečetla invalidní důchod ve výši částka a částku částka jako možný výdělek žalobce. Současně žalovaná žalobci sdělila, že snížení pracovního úvazku nepovažuje za následek dopravní nehody, a bude proto vycházet z výdělku z roku ANONYMIZOVÁNO.

9. Z výzvy k doplacení náhrady za ztrátu na výdělku ze dne datum, včetně doručenky, soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k doplacení rozdílu vzniklého odlišným způsobem stanovení aktuálního možného výdělku, a to ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla žalované doručena dne datum. Z oznámení žalovaného ze dne datum o likvidaci škodní události soud zjistil, že žalovaná tento požadavek žalobce odmítla. Z výzvy k doplacení náhrady za ztrátu na výdělku ze dne datum, včetně doručenky, soud zjistil, že žalobce opětovně vyzval žalovanou k doplacení rozdílu v plnění, přičemž kromě výše uvedených skutečností zohlednil i růst platových tarifů od datum stanovený nařízením vlády č. 341/2017 Sb. Výzva byla žalované doručena dne datum.

10. Z lékařských zpráv ze dne datum a datum ANONYMIZOVÁNO soud zjistil, že žalobce trpěl asi měsíc trvajícím zhoršením bolestí v oblasti bederní páteře s bolestmi vystřelujícími do levé dolní končetiny a známkami dráždění nervového kořene v oblasti Anonymizováno. Vyšetření prokázalo poruchu citlivosti levé dolní končetiny a omezení chůze v důsledku bolesti. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti od datum a ze sdělení tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že žalobce je od uvedeného data v pracovní neschopnosti, kterou tituly před jménem jméno FO na základě lékařské zprávy posoudil jako nesouvisející se zraněním žalobce ze dne datum.

11. Z výplatních pásek žalobce za období leden Anonymizováno až září Anonymizováno soud zjistil, že žalobce v uvedeném období pracoval u zaměstnavatele právnická osoba v rámci hlavního pracovního poměru se zkráceným pracovním úvazkem, přičemž z výkazů mzdy současně vyplývá i výkon práce nad rámec sjednaného úvazku.

12. Z evidenčního listu důchodového pojištění žalobce za rok ANONYMIZOVÁNO soud zjistil, že celkový příjem (vyměřovací základ) žalobce za rok ANONYMIZOVÁNO činil částka a byl účasten důchodového pojištění po dobu 77 dnů.

13. Z výplatních pásek za období leden až říjen ANONYMIZOVÁNO a prosinec ANONYMIZOVÁNO soud zjistil, že žalobce pracoval u zaměstnavatele právnická osoba v uvedených měsících v hlavním pracovním poměru se zkráceným pracovním úvazkem, přičemž v období od datum ANONYMIZOVÁNO do datum ANONYMIZOVÁNO byl žalobce v pracovní neschopnosti. Za období nezkreslené pracovní neschopností žalobce, tedy únor ANONYMIZOVÁNO–září ANONYMIZOVÁNO činil průměrný měsíční výdělek žalobce částka. Z výpisu z účtu žalobce za listopad ANONYMIZOVÁNO a prosinec ANONYMIZOVÁNO soud zjistil, že v uvedených měsících byla žalobci zaslána dávka nemocenské za období od datum ANONYMIZOVÁNO do datum ANONYMIZOVÁNO ve výši částka a za období od datum ANONYMIZOVÁNO do datum ANONYMIZOVÁNO ve výši částka.

14. Z pracovní smlouvy ze dne 22. datum soud zjistil, že žalobce pracoval u zaměstnavatele právnická osoba adresa od roku Anonymizováno na pozici dělník.

15. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne datum ANONYMIZOVÁNO, č. j. spisová značka, v právní moci dnem datum ANONYMIZOVÁNO, soud zjistil, že žalobcem a žalovanou jsou týž účastníci jako účastníci tohoto řízení, přičemž žalované byla tímto rozsudkem uložena povinnost žalobci uhradit částku částka, přičemž v části týkající se části příslušenství (úroku z prodlení) byla žaloba zamítnuta. V odůvodnění soud uvedl, že pojistné plnění by mělo být valorizováno s ohledem na růst výdělku v rámci původního pracovního zařazení (§ 2963 o. z.). Pro výpočet náhrady je třeba vycházet z výdělku odpovídajícího jeho maximálním pracovním možnostem podle uvedeného posudku.

16. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud žádná skutková zjištění neučinil a další dokazování neprováděl, když dospěl k závěru, že skutkový stav byl zjištěn v rozsahu potřebném pro právní posouzení a rozhodnutí věci.

17. Na základě uvedených skutkových zjištění soud dospěl shodně s rozhodnutím zdejšího soudu ve věci sp. zn. spisová značka k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobce byl zaměstnancem právnická osoba adresa, na pozici dělník, tedy pracoval ve veřejných službách. Před dopravní nehodou způsobenou vozidlem pojištěným u žalované pobíral mzdu ve výši stanovené dle právního předpisu dle 5. platové třídy v 12 platovém stupni, kdy základní mzda byla stanovena ve výši částka + příplatky (osobní a za vedení). Ke dni dopravní nehody žalobce v právnická osoba adresa pracoval bezmála 15 let. S ohledem na délku jeho působení u zaměstnavatele má soud za nepravděpodobné, že by ve svém věku žalobce zaměstnání měnil, a lze uzavřít, že nebýt dopravní nehody, setrval by ve svém zaměstnání a nadále pobíral mzdu podle právního předpisu. V důsledku dopravní nehody a nuceného odchodu do invalidního důchodu to však možné nebylo. Soud proto, obdobně jako ve věci sp. zn. spisová značka, dovodil, že bylo možno rozumně očekávat růst jeho mzdy alespoň podle právních předpisů pro 5. platovou třídu a 12. platový stupeň; takový nárůst, bez zohlednění nenárokových složek mzdy, představuje minimální a rozumně očekávatelný vývoj.

18. Soud v této věci dále dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobci byl s ohledem na dlouhodobé následky dopravní nehody ke dni datum přiznán invalidní důchod pro invaliditu I. stupně, odpovídající poklesu pracovní schopnosti o 45 %, což odpovídá pracovnímu úvazku v rozsahu 22 hodin týdně. Žalobce sice v roce ANONYMIZOVÁNO pracoval v rozsahu 28,125 hodin týdně, avšak od datum byl jeho pracovní úvazek snížen na 18,75 hodin týdně.

19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

20. Podle ust. § 2963 odst. 1 o.z. platí, že po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu.

21. Podle ust. § 2963 odst. 2 o.z. platí, že dosahuje-li poškozený po skončení pracovní neschopnosti výdělku jen s vynaložením většího úsilí nebo se zvýšenou námahou, které by, nebýt škodné události, jinak nemusel vynaložit, odčiní se mu peněžitým důchodem i zvýšená námaha nebo úsilí. Při stanovení výše peněžitého důchodu se přihlédne i ke zvyšování výdělků v daném oboru, jakož i k pravděpodobnému růstu výdělku poškozeného podle rozumného očekávání.

22. Podle ust. § 356 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen z.p.) platí, že má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.

23. Podle § 5 odst. 2 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě ve znění účinném od datum do datum platilo, že zaměstnanci, který není uveden v odstavcích 6 a 8 (zdravotničtí pracovníci), poskytovatele zdravotních služeb, který není uveden v odstavci 5 (zdravotničtí pracovníci), přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedených v příloze č. hodnota k tomuto nařízení, což pro 5. platový st. a 12 tř. činilo částka.

24. Podle § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (dále jen nařízení) platí, že zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. hodnota k tomuto nařízení stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, nestanoví-li se dále jinak. Toto nařízení nahradilo nařízení vlády č. 564/2006 Sb., dle přílohy č. hodnota nařízení náležela zaměstnanci v 5. tř. a 12. st. plat ve výši částka ve znění účinném od datum do datum.

25. Na základě citovaných ustanovení dospěl soud k následujícím právním závěrům. Mezi účastníky nebylo sporu o základ nároku žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku podle § 2963 odst. 1 o. z., spornou zůstala toliko jeho výše, zejména způsob stanovení rozhodného výdělku, jeho valorizace a určení výdělku, jehož je žalobce schopen po škodní události dosahovat.

26. Pokud jde o rozumné očekávání růstu výdělku žalobce ve smyslu § 2963 odst. 2 o. z., soud vyšel ze skutkových zjištění, podle nichž žalobce před dopravní nehodou dlouhodobě působil u téhož zaměstnavatele, byl odměňován podle právních předpisů a s ohledem na svůj věk a délku pracovního poměru nebylo reálně očekávatelné, že by zaměstnání měnil. Za této situace je nutno vycházet z toho, že nebýt škodní události, setrval by ve stávajícím pracovním zařazení a jeho výdělek by se vyvíjel v návaznosti na změny právních předpisů upravujících platové tarify, kdy v době před dopravní nehodou šlo o nařízení vlády č. 564/2006 Sb., čemuž i odpovídá výše základního platu částka sdělená zaměstnavatelem žalobce, tomu pak odpovídá výše základního platu nezdravotnických zaměstnanců pro 5. tř., 12. st. S účinností od datum bylo citované nařízení nahrazeno nařízením vlády č. 341/2017 Sb., dle kterého (ve znění účinném od datum do datum) dle přílohy č. hodnota náležel zaměstnanci v 5 tř. a 12 st. (nezdravotničtí pracovníci) plat ve výši částka. Z porovnání uvedených nárůstů pro danou platovou třídu a platový stupeň pak soud dospěl k závěru, že žalobci by byl v žalovaném období navýšen základní plat oproti platu původně dosahovanému před dopravní nehodou nejméně o 65,29 %. Tento závěr představuje oproti poslednímu rozhodnutí ve věci (v němž bylo mj. žalováno období od datum do datum, kdy výchozí částka činila částka) zvýšení o 5,95 %. Do výpočtu přitom nebyly zahrnuty osobní příplatky ani další příplatky, které žalobce před nehodou prokazatelně pobíral.

27. Soud vzal jako výchozí průměrný hrubý měsíční výdělek žalobce v období před nehodou částku částka, kdy stejně jako v předchozím rozhodnutí dospěl k názoru, že v potvrzení zaměstnavatele žalobce byla zjevnou chybou v počtech chybně stanovena hodnota průměrného hrubého měsíčního výdělku, který je potřeba stanovit podle ust. § 356 z.p., kdy v intencích tohoto ustanovení lze dojít částky průměrného hrubého měsíčního výdělku žalobce ve výši částka, a tuto částku je nutno vzít jako výchozí částku pro výpočet valorizace a dlužné (rozdílové) částky. Ostatně z této částky vychází při svém výpočtu valorizace rovněž žalovaná. Vycházeje z této částky průměrného měsíčního výdělku, procentuálního nárůstu platu pro danou platovou třídu a platový stupeň lze stanovit předpokládaný valorizovaný měsíční výdělek žalobce dle rozumného očekávání ve výši částka. Žalovaná vychází z částky částka, a rozdíl tak činí částka měsíčně.

28. Je třeba přisvědčit žalobci i v tom ohledu, že míra poklesu jeho pracovní schopnosti byla objektivně stanovena posudkem ze dne datum, podle něhož došlo v důsledku utrpěného úrazu ke snížení pracovní schopnosti o 45 %, což odpovídá pracovnímu zatížení v rozsahu 22 hodin týdně. Pokud žalobce v období předcházejícím žalovanému období vykonával práci ve větším rozsahu, činil tak (ve světle lékařského posudku) pouze za cenu zvýšeného pracovního úsilí ve smyslu § 2963 o. z., přičemž tato skutečnost musí být zohledněna také při stanovení výše pojistného plnění. Za situace, kdy žalobce následně od datum svůj pracovní úvazek snížil pod rozsah, který je dle posudku schopen vykonávat, je nutno jeho příjem posuzovat jako tzv. možný výdělek, tedy příjem, kterého by dosahoval při pracovním zatížení odpovídajícím 22 hodinám týdně. Není proto rozhodné, z jakých důvodů k tomuto následnému snížení pracovního vytížení žalobce došlo.

29. Pokud jde o metodu výpočtu, soud se se žalobcem ztotožňuje potud, že pro budoucí uspořádání vztahů mezi účastníky je vhodné i do budoucna vycházet z výdělku dosaženého v roce ANONYMIZOVÁNO, neboť tento postup přispívá k přehlednosti a může zamezit dalším sporům mezi účastníky, které by jinak mohly vznikat při každoročním přepočtu podle skutečně dosaženého výdělku žalobce. Současně soud považuje za nezbytné tento výdělek průběžně valorizovat, obdobně jako tomu bylo u původně rozumně očekávatelného výdělku žalobce na pozici dělníka, neboť k růstu mezd dochází i v soukromém sektoru, v němž je žalobce v současnosti zaměstnán. Soud při své úvaze podpůrně přihlédl též k údaji o meziročním nominálním růstu průměrné mzdy v roce 2025 publikovanému právnická osoba, který činil téměř 7%. Tento údaj byl vzat v potaz pouze jako obecný statistický rámec pro posouzení přiměřenosti valorizace, nikoli jako podklad pro zjištění individuální výše výdělku žalobce, přičemž jde o údaj pocházející z oficiálního a obecně dostupného zdroje, který má povahu obecně známé skutečnosti ve smyslu § 121 o. s. ř., přičemž z této skutečnosti nelze bez dalšího dovozovat, že právě o tuto hodnotu vzrostla či měla vzrůst mzda žalobce, neboť jde o údaj průměrný, který nepostihuje konkrétní mzdový vývoj na jeho aktuální pracovní pozici, u níž navíc nelze obdobně vysoký nárůst důvodně očekávat. Za této situace soud přistoupil k valorizaci očekávaného dosažitelného příjmu žalobce o stejnou míru odpovídající růstu mezd ve státní sféře, tedy o 5,95 %, neboť právě tento růst se s ohledem na okolnosti věci jeví jako nejpřiléhavější a nejspravedlivější.

30. Soud proto výdělek žalobce z roku ANONYMIZOVÁNO ve výši částka nejprve valorizoval o 5,95 % na částku částka, kdy tuto částku by si při stejném úvazku v rozsahu 28,125 hodin mohl žalobce vydělat v roce 2025, a následně ji přepočetl na rozsah 22 hodin týdně, kterého je žalobce dle posudku schopen dosahovat, čímž dospěl po zaokrouhlení k částce částka měsíčně.

31. Při výpočtu plnění, které byla žalovaná povinna žalobci v žalovaném období vyplácet, soud vyšel z předpokládané výše výdělku v původním zaměstnání při absenci úrazu ve výši částka, od něhož odečetl částku vyplácenou žalobci na invalidním důchodu ve výši částka a dále částku částka, kterou by žalobce podle zjištění soudu mohl měsíčně vydělávat při pracovním zatížení odpovídajícím 22 hodinám týdně, celkem tedy částka. Pokud žalovaná vyplácela v období roku 2025 žalobci částku částka měsíčně, jedná se o částku o částka nižší.

32. Pokud jde o příslušenství pohledávky, soud přiznal žalobci rovněž úrok z prodlení, neboť žalovaná plnění za jednotlivé měsíce poskytuje zpětně, tedy vždy za měsíc již uplynulý. Splatnost každého jednotlivého měsíčního plnění tak nastává nejpozději prvního dne měsíce následujícího po měsíci, za který náhrada náleží. Nesplní-li žalovaná v tento den řádně a včas, dostává se od následujícího dne do prodlení ve smyslu § 1968 o. z., a žalobci proto náleží podle § 1970 o. z. úrok z prodlení v zákonné výši, v daném případě od 2. dne každého měsíce následujícího po měsíci, za který měla být náhrada vyplacena.

33. Ze všech shora uvedených důvodů soud shledal nárok žalobce důvodným co do výše částka (částka × 8 měsíců), zatímco ve zbytku, představujícím rozdíl ve výši částka (tj. částka x 8 měsíců), žalobu podle výroku II. zamítl. Soud současně částečně zamítl žalobu i co se týče požadované výše úroku z prodlení z přiznané částky částka za období od datum, datum a datum do zaplacení, neboť v tomto období činil zákonný úrok z prodlení 11,5 % ročně a nikoliv žalobcem požadovaných 12 % ročně.

34. Výrok III rozsudku je odůvodněn tím, že ohledně této části příslušenství vzal žalobce žalobu zpět, řízení bylo proto za souhlasu žalovaného v tomto rozsahu zastaveno podle § 96 o.s.ř.

35. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť ačkoli žalobce neměl ve věci plný úspěch co do celé žalované částky, rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Mezi účastníky nebyl sporný základ nároku, nýbrž především způsob stanovení jeho výše, zejména otázka výpočtu možného výdělku žalobce a jeho valorizace, neúspěch žalobce se přitom týkal pouze dílčích aspektů stanovení výše plnění. Žalobci proto náleží plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 advokátního tarifu za 7 úkonů právní služby z tarifní hodnoty částka, z níž žalobce při vyčíslení nákladů řízení sám vycházel, a to ve výši částka za jeden úkon, tj. celkem částka (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, vyjádření k reakci žalované, žaloba, vyjádření ze dne datum, účast při jednání dne datum a dne datum). Dále náleží náhrada hotových výdajů ve výši 7 paušálních částek po částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. částka. Součástí nákladů je rovněž náhrada cestovních výdajů právního zástupce za dvě cesty k jednáním soudu na trase adresa a zpět (738 km), při použití vozidla Škoda Superb, RZ SPZ, se spotřebou 5,2 l/100 km dle technického průkazu, při sazbě základní náhrady částka/km a průměrné ceně motorové nafty částka/l, a to ve výši částka za každou cestu, celkem částka. Konečně žalobci náleží náhrada za promeškaný čas právního zástupce podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, a to za každou z uvedených cest ve výši částka (16 započatých půlhodin po částka), celkem částka. Celkové náklady řízení žalobce tak činí částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.