8 C 94/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Andršovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o určení splatnosti

I. Žaloba, aby bylo určeno, že splatnost zápůjčky ve výši 556 000 Kč, poskytnuté žalobkyní žalovanému poukázáním na bankovní účet žalovaného dne 23. 10. 2013 částkou 255 000 Kč a dne 12. 2. 2013 částkou 301 000 Kč, nastává dnem, který nechť určí soud, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 52 466 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala určení, že splatnost zápůjčky ve výši 556 000 Kč, kterou poskytla žalobkyně žalovanému na jeho bankovní účet v roce 2013, nastává dnem, kterých nechť určí soud. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný je její bývalý přítel. V období let 2008 až 2015 spolu vedli společnou domácnost. V té době mu poskytovala různé finanční obnosy, které nevracel. Dne 23. 10. 2013 poukázala na jeho bankovní účet částku 255 000 Kč a dne 12. 2. 2013 částku 301 000 Kč, celkem 556 000 Kč. Šlo o finanční půjčku, kterou původně žalovaný potřeboval na chod Anonymizováno, který provozoval snad spolu s dalšími společníky. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že zapůjčený finanční obnos žalovaný vrátí poté, co se jeho finanční situace zlepší. Na počátku léta 2015 žalovaný informoval žalobkyni o možnosti získat za úplatu nájem magistrátního bytu, který posléze bude privatizován. Požádal ji, aby posečkala, tvrdil, že půjčené peníze potřebuje na získání bytu nebo bytů. Žalobkyně s tím souhlasila. Žalovaný tehdy tvrdil, že peníze vrátí, až jeden z bytů prodá. S tím rovněž souhlasila. Nad rámec dohody tvrdil, že obnos získaný ze spekulace rozdělí a žalobkyni daruje polovinu. Žalobkyně dále při jednání doplnila skutková tvrzení ohledně okolností poskytnutí částky žalovanému tak, že částku mu poskytla, protože spolu žili, částku potřeboval na chod Anonymizováno, na Anonymizováno a pro Anonymizováno, nejednalo se o dar. Pořád se posouvalo, kdy je vrátí na společný účet. Až do roku 2015 peníze byly na Anonymizováno účtu, což je účet, na který peníze poslala. Dohoda byla taková, že až peníze nebude potřebovat, tak je vrátí. Mělo to být na nějakou dobu, pak už začala na něj tlačit, aby se peníze vrátily. To bylo před rokem 2015. V roce 2015 přišel s tím, že koupí nájemní smlouvu na adresa a že z toho bude velký zisk.

2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby. Žalobkyni v roce 2011 poskytl finanční půjčku na pořízení vozidla Anonymizováno, toto vozidlo bylo pořízeno na splátky, akontace byla uhrazena z účtu žalovaného. Dále žalobkyni zhruba v horizontu jednoho roku poskytnul další finanční půjčku na nákup nemovitosti v katastrálním území adresa, kterou vlastní dodnes. V té době byla žalobkyně zcela bez finančních prostředků a pobírala sociální dávky. V roce 2012 nebo 2013 žalobkyně získala peníze prodejem podílu na nemovitosti v adresa, a podle dohody mu vrátila zapůjčené finanční prostředky na jeho účet. Ty si nyní nárokuje zpět. Není si vědom toho, že by žalobkyni cokoli dlužil, naopak celková částka, kterou on poskytl žalobkyni, převyšuje finanční prostředky žalobkyní vrácené.

3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti:

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně zaslala na bankovní účty žalovaného dne 23. 10. 2013 částku 255 000 Kč a dne 12. 2. 2013 částku 301 000 Kč.

5. Z výpovědi svědkyně jméno FO bylo zjištěno, že žalobkyně je její matka. Od svých devíti let, co se matka rozvedla, svědkyně žila ve společné domácnosti s žalobkyní a žalovaným. Účastníci se rozešli někdy v roce 2015 nebo 2016, pak spolu žily s mámou samy a v roce 2017 se odstěhovala s přítelem. Když se prodával byt po Anonymizováno, tak se rozdělovaly peníze a žalobkyně měla na účtu nějakou částku, ta se dávala žalovanému s tím, že mu je půjčila, on sliboval, že ty peníze bude investovat dál, že se ty peníze budou vracet, ale ty peníze se nesplácely. Svědkyně uvedla, že byla přítomna u dohody, co se týká bytu na Anonymizováno, kde teď žalovaný bydlí. Žalobkyně mu na to dávala nebo půjčovala půlku s tím, že ten byt se prodá a z toho žalobkyně obdrží peníze. Bylo to v roce 2015 nebo 2014, to si nevybavuje přesně. V tu dobu žalovaný ještě bydlel s žalobkyní a její dcerou v adresa. Svědkyně se pak jela do toho bytu podívat, tam se to mezi nimi řešilo. Ona u toho byla a poslouchala, jak se o tom baví, že ten byt se bude prodávat, takže se těšili s přítelem na to, že se pak odstěhují do toho bytu do adresa. Žalobkyně myslela, že bude mít ty peníze, a že se odstěhuje někam za Anonymizováno. Žalobkyně jí řekla, že žalovaný ten byt koupil a pak se ten byt bude prodávat, ale žalovaný v něm stále bydlí.

6. Z výpovědi svědka jméno FO nebyly zjištěny žádné podstatné skutečnosti, svědek je bratr žalobkyně, informace o věci má pouze od svojí sestry. Nikdy nebyl přítomen u žádné dohody mezi žalobkyní a žalovaným o finančních záležitostech. Sestra mu říkala, že dala na něco peníze a kolik to stálo, ale v té době byli účastníci partneři, takže to nějak špatně nevnímal. Nebyl přítomen u toho, že by spolu někdy mluvili o termínech vrácení peněz. Žalobkyně svědkovi řekla, že jsou s žalovaným domluveni, že minimálně ty peníze na ten Anonymizováno, že jí vrátí. Žalobkyně mu také řekla, že se bude kupovat nějaká nájemní smlouva bytu, pak se byt prodá a vydělají se na tom peníze, takže to bral jako zhodnocování peněz.

7. Z výpovědi svědka jméno FO nebyly rovněž zjištěny žádné podstatné skutečnosti. Žalobkyně je matka jeho přítelkyně. O co se ve věci jedná, mu řekla žalobkyně, tedy že si žalovaný půjčil od žalobkyně peníze a nechce je vracet a že se jednalo o transakci peněz z účtu žalobkyně na účet žalovaného. Nebyl přítomen u žádné dohody mezi žalobkyní a žalovaným. Přítelem dcery paní žalobkyně je od roku 2017, s žalovaným se poprvé viděl také v roce 2017. V té době už žalobkyně a žalovaný spolu nežili.

8. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že v roce 2013 se prodal byt po její Anonymizováno a na účet jí přišlo zhruba částka. V té době žalovaný podnikal a žalobkyně se ho snažila podporovat. Zhruba tři měsíce po tom, co jí přišly peníze, mu zaslala 301 000 Kč na Anonymizováno účet. Po nějakém dalším čase mu poslala 255 000 Kč na společný účet, se kterým nechala žalovaného disponovat. Nikdy to nebyl dárek. Žili v té době spolu a žalovaný tvrdil, že ty peníze v Anonymizováno bude rozmnožovat. V roce 2015 začali mít problémy a žalobkyně chtěla, aby se peníze nějak vrátily. Dále uvedla, že žalovaný přišel s nabídkou možnosti koupení bytu na adresa s tím, že se jedná o investici. Byty měly jít do dvou let k odkupu a účastníci se měli rozdělit o částku, která by z toho byla. Pak se rozešli a žalobkyně měla na účtu jen 90 000 Kč. Chtěla, aby i na ní bylo něco napsaného, a to byl důvod, proč se na ní napsala Anonymizováno. Žalobkyně nevěděla, co s ní, žalovaný jí nabídl, že jí prodá. Nakonec se prodala za 200 000 Kč a žalovaný jí tyto prostředky předal v hotovosti. I v době po rozchodu spolu měli docela dobré vztahy, neměla důvod mu nevěřit. Splácel jí peníze za jedno auto. Je pravda, že dostala jen tak auto Anonymizováno asi za 100 000 Kč, v té době ale sama auto měla, které se potom prodávalo, a peníze se vrátily na účet. Anonymizováno bylo na leasing na jméno žalobkyně z toho důvodu, že v té době byla zaměstnaná a žalovaný ne a auto na leasing by mu nedali. Částku 70 000 Kč při ukončení leasingu doplatila a žalovaný, když ho potom prodal, tak jí obnos 70 000 Kč vrátil. Do roku 2020 se normálně vídali, bavili, občas jí vrátil nějakou částku z toho, co chtěla za to původní auto. Do toho mu ještě půjčila další peníze právě z té Anonymizováno, protože potřeboval na podnikání. Žalobkyně sama mu nabídla další půjčku, chtěla mu pomoct, ale už požádala „o papír“, takže to bylo na základě smlouvy.

9. Žalovaný k výpovědi žalobkyně uvedl, že se nezakládá na pravdě, žalobkyni i po rozchodu finančně podporoval, převedl na ni Anonymizováno a Anonymizováno, který nechal celý opravit. Dvě částky v roce 2013, o které se jedná, byly vratkou peněz, které žalovaný za žalobkyni poskytl její rodině na to, aby odkoupili nemovitost v Anonymizováno a zakoupil vůz Anonymizováno. Peníze na zaplacení spoluvlastnického podílu poskytl žalobkyni v hotovosti.

10. Z důvodu nadbytečnosti soud zamítl návrhy na výslechy svědkyně jméno FO a jméno FO, neboť dle tvrzení žalobkyně tyto svědkyně nebyly přítomny žádné dohodě účastníků a jejich výpovědi se měly týkat skutečností, které měly pouze z doslechu. Žalobkyně potvrdila, že svědkyně jméno FO měla vypovídat k tomu, že jí žalovaný v Anonymizováno nabízel možnost odkupu bytu na adresa, což je skutečnost, která pro posouzení věci není rozhodující.

11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

12. Podle § 1960 o. z. je-li podle smlouvy dlužník oprávněn, aby určil čas plnění, a neurčí-li jej v přiměřené době, určí jej na návrh věřitele soud podle okolností případu.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Není-li tedy doba plnění určena, může splatnost (dospělost) dluhu vyvolat věřitel; může požadovat plnění ihned a dlužník je povinen poté splnit bez zbytečného odkladu. Právní skutečností, která fixuje čas plnění, je výzva věřitele. Zákon pro ni nestanoví žádné formální požadavky, půjde tedy o jakýkoli projev vůle věřitele, že žádá dlužníka o plnění. Výzva k plnění je právním jednáním, musí tedy splňovat obecné požadavky určitosti a srozumitelnosti, především z ní musí vyplývat nebo být zřejmé, co a kolik má dlužník plnit. Výzvou k plnění může být i žaloba. V takovém případě splatnost nastává bez zbytečného odkladu po doručení žaloby dlužníkovi. Citované ustanovení tedy dává věřiteli možnost požadovat plnění ihned, určit dlužníkovi dobu, kdy musí plnit, a zároveň chrání dlužníka stanovením lhůty bez zbytečného odkladu po obdržení výzvy, aby měl možnost svému závazku dostát při dodržení postupů odpovídajících okolnostem případu a povaze plnění.

15. Naopak ustanovení § 1960 se vztahuje se na případy, kdy splatnost závazku je dohodnuta, a to tak, že závisí na vůli dlužníka. Tak jako v jiných otázkách sjednání obsahu závazkového vztahu může být způsob vyjádření takové dohody rozličný, půjde nejčastěji o dohodu o tom, že dlužník zaplatí, až bude moci, až bude chtít nebo bude ochoten, až bude zboží užito (Škárová in Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol., 2009, s. 1658). Důležité je, aby tu byla dohoda stran o tom, že závazek je splatný podle rozhodnutí dlužníka. Věřitel může ovlivnit splatnost dluhu podáním návrhu u soudu na určení času plnění. Je oprávněn tak učinit, neurčí-li dlužník čas plnění v přiměřené době, tj. době přiměřené povaze závazku. Soud bude rozhodovat podle konkrétních okolností případu, přihlédne k tomu, co bylo mezi stranami sjednáno, účelu smlouvy, potřebě věřitele a její naléhavosti, vezme v úvahu i platební schopnosti dlužníka (čas plnění mu byl ponechán na vůli, tj. i s ohledem na jeho možnosti). Soud se v rozhodnutí omezí na určení splatnosti a neukládá dlužníkovi povinnost splnit. Také, jelikož předmětem řízení je nahrazení projevu vůle dlužníka, soud nezjišťuje, zda dluh platně vznikl a zda existuje. To je věcí řízení o splnění takového závazku (Škárová in Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol., 2009, s. 1658).

16. Rozhodující otázkou v řízení proto bylo prokázání existence dohody mezi žalobkyní a žalovaným o tom, že splatnost sporného závazku závisí na vůli žalovaného.

17. Žalobkyně tvrdila, že taková dohoda byla mezi účastníky uzavřena ústně a k prokázání jejího obsahu navrhla výslechy svědků, kteří měli vypovídat o tom, že byli přítomni rozhovoru účastníků, kteří se před svědky bavili o zapůjčené částce, jak měla být vrácena a kdy, přičemž k dohodě o termínu splatnosti mezi nimi nedošlo.

18. Svědci jméno FO a jméno FO výslovně uvedli, že takovému rozhovoru účastníků přítomni nebyli a že informace o věci mají pouze zprostředkované od žalobkyně, případně od její dcery. Svědkyně jméno FO sice ve své výpovědi uvedla, že byla přítomna dohodě o tom, že žalobkyně půjčila žalovanému částku na pořízení bytu na Anonymizováno, mělo se jednat o půlku hodnoty tohoto bytu, a slyšela, že ty peníze jsou jen půjčovány, že nebyly darovány. Bylo to v roce 2015 nebo 2014 (v té době bylo svědkyni 17 nebo 18 let). Z této výpovědi však nevyplývá, že by mezi účastníky bylo jednoznačně ujednáno, že splatnost závazku závisí na vůli dlužníka.

19. Ostatně ani z výpovědi žalobkyně jednoznačně existence takové výslovné dohody nevyplynula. Žalobkyně uvedla, že prostředky poskytovala žalovanému v době, kdy spolu vedli společnou domácnost, a bližší okolnosti splácení těchto prostředků nesjednali. Soud tudíž nemá za prokázané, že by došlo k uzavření dohody o splatnosti ve smyslu ustanovení § 1960 o. z., tedy, že by bylo výslovně ujednáno, že žalovaný je oprávněn určit čas splnění dluhu, neboť nebyly prokázány konkrétní projevy vůle, které by bez dalšího vedly k závěru o takovém ujednání. Prokázaný skutkový stav tak soud hodnotí tak, že splatnost závazku žalovaného nebyla mezi žalobkyní a žalovaným určena žádnými konkrétními projevy vůle (ať už se jedná o plnění bez právního důvodu či o půjčku) a je tak na místě uvedené podřadit pod hypotézu obsaženou v § 1958 odst. 2 o. z., podle které splatnost závazku nastává v závislosti na výzvě věřitele a nelze se tak s úspěchem domáhat jejího určení rozhodnutím soudu. Z uvedeného důvodu soud žalobu zamítnul.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Náklady jsou tvořeny náklady na právní zastoupení advokátem za 4 úkony právní pomoci (převzetí a příprava právního zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum, účast na jednání dne datum a datum) z tarifní hodnoty sporu ve výši 556 000 Kč, za jeden úkon ve výši 10 540 Kč + 4x režijní paušál 300 Kč + 21% DPH, celkem 52 466 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho výkon.