8 C 98/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Andršovou ve věci žalobce: ČR – Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 10 687,29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši , částka, společně s úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 9,75 % ročně od , datum, do zaplacení a z částky , částka, ve výši 10 % ročně ode dne , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro , adresa, .

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný užívá pozemek parc. č. , Anonymizováno, /3, Anonymizováno, k. ú. , adresa, , o výměře , Anonymizováno, m2, LV č. , hodnota, , ve výlučném vlastnictví České republiky, s právem žalobce hospodařit s majetkem státu („pozemek“), protože na pozemku má umístěnou stavbu – garáž bez č. p./č. e., LV č. , hodnota, , která je v jeho výlučném vlastnictví. Žalovaný užívá pozemek bez nájemní či jiné smlouvy. Žalobce se proto domáhá vydání bezdůvodného obohacení za období od , datum, do , datum, . Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení bezdůvodného obohacení výzvou ze dne , datum, a , datum, . Náhradu za užívání pozemku vypočetl podle § 27 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb. z cenové mapy stavebních pozemků hl. m. Prahy. Za rok 2018 činil 5% podíl z ceny pozemku částku , částka, , náhrada za 63 dnů tak činila , částka, . Žalovaný za rok 2018 uhradil , částka, . Za rok 2019 činil 5% podíl z ceny pozemku částku , částka, . Žalovaný za rok 2019 uhradil , částka, . Žalobce proto po žalovaném požadoval zaplatit celkem částku , částka, s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem z prodlení 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s odůvodněním, že žalobce není ve věci aktivně legitimován. Žalobce není vlastníkem pozemku, protože vlastníkem je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , které by měl žalovaný případně zaplatit kupní cenu nebo nájemné v jiných cenách. Dohoda mezi žalobcem a Městskou částí , adresa, ohledně nabytí vlastnictví pozemku ve prospěch žalobce z roku 2008 je neplatná. Před rokem 2008 bylo jako vlastník pozemku v katastru nemovitostí zapsáno hl. m. , adresa, se svěřenou správou Městské části , adresa, . Žalovaný navíc pozemek užívá na základě souhlasu vlastníka pozemku – OPBH, když při vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby bylo pro něho zřízeno právo osobního užívání. Přesto se žalovaný pokoušel s žalobcem uzavřít nájemní nebo kupní smlouvu na pozemek, avšak neshodli se na kupní ceně, resp. nájemném, protože výpočet žalobce byl v rozporu se závaznou vyhláškou Magistrátu hl. m. Prahy.

3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí, LV č. , hodnota, , soud zjistil, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, , LV č. , hodnota, , je ve výlučném vlastnictví České republiky, s právem žalobce hospodařit s tímto majetkem státu.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí, LV , Anonymizováno, , soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem stavby bez č. p./č. e. - garáže, stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsané na LV , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, .

6. Ze znaleckého posudku vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, pro řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že při určování obvyklého nájemného za pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v , adresa, , k. ú. , adresa, , o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na němž je umístěna stavba bez č. p./č. e – garáž (pozn. soudu: obdobný sousední pozemek), znalkyně určila výši obvyklé ceny pozemku za rok 2018 v částce , částka, /m2 a za rok 2019 v částce , částka, /m2. Dále uvedla, že roční nájem ve výši 5 % z obvyklé ceny pozemku je přiměřený.

7. Zdejší soud rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve sporu vedeném mezi žalobcem a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , ve věci náhrady za bezesmluvní užívání pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , soud zjistil, že bylo rozhodnuto ve smyslu závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Rozsudek zdejšího soudu byl k odvolání potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2023, sp. zn. IV. ÚS 234/23, z něhož vyplývá, že skutečnost, že se různé subjekty řídí v různých situacích jinými právními předpisy, nezpůsobuje neústavnost napadených rozhodnutí. Z uvedeného tak plyne, že nájemné za stejnou nemovitost ve vlastnictví různých subjektů může být v rozdílné výši a tato skutečnost není v rozporu se zákonem (rozsudek zdejšího soudu , spisová značka, , Městského soudu v Praze č. j. 15 Co 244/2022-82, usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2023, sp. zn. IV. ÚS 234/23).

8. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, -49/2019 ze dne , datum, , vypracovaného , právnická osoba, . pro žalovaného, soud zjistil, že obvyklá cena pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , o výměře 20 m2 dle tohoto posudku činí , částka, .

9. Ze souhlasného prohlášení uzavřeného mezi Městskou částí , adresa, a žalobcem dne , datum, , soud zjistil, že pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , byly svěřeny statutem hl. m. Prahy Městské části , adresa, . Pozemky však nesouvisí s obytným domem, s nímž by mohly podle zákona č. 172/1991 Sb. přejít do vlastnictví obce a nejedná se ani o historický majetek obce. S ohledem na tuto skutečnost Městská část Praha 6 a žalobce souhlasně prohlásili, že pozemky jsou majetkem České republiky, s nimiž přísluší právo hospodařit žalobci.

10. Z výzev žalobce adresovaných žalovanému ze dne , datum, a ze dne , datum, včetně doručenek soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě za bezesmluvní užívání pozemku za , Anonymizováno, dnů v roce 2018 do 30 dnů od doručení výzvy (tj. do , datum, ) a za celý rok 2019 taktéž do 30 dnů od doručení výzvy (tj. do , datum, ).

11. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí ve věci.

12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný je vlastníkem garáže stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsané na LV , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, . V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, , LV č. , hodnota, , je ve výlučném vlastnictví České republiky, s právem žalobce hospodařit s tímto majetkem státu. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný pozemek užíval a že žádná dohoda o užívání pozemku uzavřena nebyla, přičemž uhradil za užívání pozemku za období od , datum, do , datum, částku , částka, a za rok 2019 částku , částka, . Spornou mezi účastníky zůstala výše bezdůvodného obohacení.

13. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, vyšel soud ze závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , v němž byla řešena výše obvyklého nájemného sousedního a v podstatě totožného pozemku (rozdíl byl pouze ve výměře). Výše bezdůvodného obohacení u sporného pozemku, který je o 2 m2 menší než pozemek ze znaleckého posudku, tak činí pro rok 2018 částku , částka, a pro rok 2019 částku , částka, . Uvedené závěry rovněž nejsou v rozporu se znaleckým posudkem předloženým žalovaným, který uváděl jako obvyklou cenu pozemku částku , částka, . Podle něho by 5% podíl odpovídající obvyklému nájemnému z této částky činil , částka, , tedy v podstatě průměr částek uvedených ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je co do nároku za období 63 dnů v roce 2018 (období od , datum, do , datum, ) důvodná v částce , částka, (tj. , částka, / 365 dny odpovídá částce cca , částka, /den, tedy krát 63 dnů) poníženo o žalovaným zaplacených , částka, , tedy částce , částka, . Ohledně nároku za celý rok 2019 je žaloba důvodná v částce , částka, poníženo o zaplacených , částka, , tedy částce , částka, . Celkem tak bezdůvodné obohacení činí , částka, .

15. Bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, a doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z. Žalovaný byl k úhradě bezdůvodného obohacení vyzván žalobcem výzvami ze dne , datum, a , datum, , v nichž mu byla poskytnuta dostatečná lhůta k plnění (30 dnů), po jejímž uplynutí se ocitnul v prodlení s plněním peněžitého nároku. Žalobci tak vzniknul rovněž nárok na úrok z prodlení v zákonné výši podle § 1970 o. z., jeho výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

16. Obranu žalovaného, že žalobce není ve věci aktivně legitimován, protože Česká republika není vlastníkem pozemku, soud neshledal důvodnou. Tato byla vyvrácena provedeným dokazováním (výpis z katastru nemovitostí a souhlasné prohlášení) s tím, že soud ve smyslu § 980 odst. 2 o. z. vycházel ze zapsaného stavu v katastru nemovitostí svědčícího ve prospěch České republiky s právem žalobce hospodařit s pozemkem a žalobce doložil rovněž právní titul pro tento zápis. Nadto aktivní legitimací žalobce se zabýval již Městský soud v Praze v citovaném rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který v bodě 22 shrnul, že dokud nebude prokázáno, že zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí nesouhlasí s faktickým stavem, platí, že tento zápis je správný a k jeho zpochybnění je třeba tvrdit a prokázat, takové skutečnosti, které povedou k závěru o nesprávnosti takového zápisu. Je třeba zdůraznit, že žalovaný jakožto osoba odlišná od vlastníka pozemku i jím tvrzeného vlastníka pozemku (Městská část , adresa, ) se nemůže domáhat určení, že vlastníkem pozemku je Městská část , adresa, , protože k zahájení takého sporu postrádá aktivní legitimaci, přičemž otázka vlastnictví pozemku je mezi státem a Městskou částí , adresa, nesporná (viz souhlasné prohlášení). Stejný závěr platí i o žalovaným namítané neplatnosti souhlasného prohlášení uzavřeného mezi Městskou částí , adresa, a žalobcem. Věcnou legitimaci k určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není má ten, kdo je účastníkem právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká (viz. konstantní judikatura Nejvyššího soudu, např. rozhodnutí , spisová značka, ze dne , datum, )

17. Soud proto ze shora uvedených důvodů žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému uhradit žalobci náhradu za bezdůvodné obohacení v částce , částka, s úrokem z prodlení ročně z částky , částka, ve výši 9,75 % ročně od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 10 % ročně a ve zbytku žalobu zamítnul.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 22,82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalovaného v rozsahu 61,41 % a úspěchu žalobce v rozsahu 38,59 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, návrh na přerušení a spojení řízení, účast na jednání) včetně 4 paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t..

19. Výrok IV. je odůvodněn § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobce je v řízení osvobozen od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, poplatková povinnost proto přechází na žalovaného. Výše soudního poplatku byla stanovena podle položky č. , hodnota, písm. a) Sazebníku poplatků.