Obvodní soud pro Prahu 6 · Rozsudek

9 C 130/2016

č. j. 9 C 130/2016-153

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2018-09-06 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH06:2018:9.C.130.2016.1

Citované zákony (7)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. anonymizována dvě slova svaz, IČO sídlem adresa zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 1 085 451 Kč s příslušenstvím, částečným a mezitímním rozsudkem

I. Žaloba, jíž se žalobce po prvém žalovaném domáhá, aby společně a nerozdílně s druhým žalovaným zaplatil žalobci částku 1 085 451 Kč s příslušenstvím, se vůči prvému žalovanému zamítá.

II. Ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným je žaloba co do základu důvodná.

III. Žalobce je povinen zaplatit prvému žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 203 350 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce prvého žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu 15. 4. 2016 domáhá, aby soud uložil oběma žalovaným povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 1 085 451 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdí, že je vlastníkem a provozovatelem hotelu [anonymizována dvě slova] [obec] na adrese [adresa žalobkyně] (dále i jen [anonymizováno]), v rámci podnikání poskytuje žalobce ubytovací, stravovací, konferenční a kongresové služby. Na žalobce se obrátil prvý žalovaný osobou [jméno] [příjmení], který o sobě tvrdil, že je presidentem sekce snooker prvého žalovaného. [jméno] [příjmení] za podpory prezidenta [příjmení] [jméno] [příjmení] projevil zájem o uspořádání [anonymizováno] [příjmení] ve snookeru v termínu 29. 5. 2015 – 13. 6. 2015 (dále i jen Mistrovství). Dne 27. 1. 2015 podepsal p. [příjmení] za prvého žalovaného se žalobcem smlouvu o zajištění kongresových služeb na akci ([příjmení] [číslo]), jejíž příloha [číslo] obsahovala ceny kongresových prostorů i ubytování dle druhu pokojů. Zároveň bylo smlouvou sjednáno barterové plnění, kdy prvý žalovaný se zavázal poskytovat před i při akci propagaci hotelu, obsah barterového plnění byl sjednán v příloze [číslo] v objemu 1.375.000 Kč. Smlouvou byla sjednána i záloha na budoucí plnění ve výši 600 000 Kč. Na sjednanou zálohu vystavil žalobce prvému žalovanému zálohovou fakturu [číslo] na částku 300 000 Kč splatnou 15. 4. 2015, kterou prvý žalovaný uhradil ve dvou platbách a to dne 15. 4. 2015 částkou 200 000 Kč a 16. 4. 2015 částkou 100 000 Kč. Další zálohová faktura byla žalobcem vystavena pod [číslo] na částku 100 000 Kč se splatností 22. 5. 2015 a prvým žalovaným uhrazena dne 22. 5. 2015. Daňový doklad k těmto fakturám byl žalobcem vystaven na prvého žalovaného pod [číslo] dne 3. 7. 2015. Dne 25. 6. 2015 sdělil prvý žalovaný e-mailem p. [příjmení], že organizací [anonymizováno] byl pověřen druhý žalovaný ([právnická osoba]). Žalobce byl vyzván, aby fakturoval druhému žalovanému, přičemž p. [příjmení] byl zároveň předsedou představenstva druhého žalovaného. Další zálohovou fakturu [číslo] na částku 200 000 Kč byla vystavena druhému žalovanému se splatností 22. 5. 2015 a dne 22. 5. 2015 druhým žalovaným žalobci uhrazena. [příjmení] faktura na ubytování byla žalobcem vystavena druhému žalovanému pod [číslo] ve výši 800 000 Kč se splatností 11. 6. 2015 a druhým žalovaným dne 11. 6. 2015 uhrazena. Žalobce tvrdil, že ohledně stravy se strany dohodly na vydání voucherů, kdy cena jídla na osobu byla dohodnuta částkou 200 Kč s jedním nápojem v ceně, další nápoje si měl každý účastník hradit sám. Převzetí 706 ks voucherů byla potvrzeno za prvého žalovaného [jméno] [příjmení], jenž byl zároveň členem představenstva druhého žalovaného. Žalobce tvrdil, že jelikož účastníci [příjmení] konzumovali více, v závěrečné faktuře byla účtována skutečná konzumace. Barterové plnění (reklama) fakturoval druhý žalovaný žalobci fakturou [číslo] ve sjednané výši 1.375.000 Kč. Druhému žalovanému žalobce zaslal závěrečný daňový doklad [číslo] na částku 3 460 451 Kč se splatností 17. 7. 2015. Ve faktuře zohlednil přijaté zálohy 1.000.000 Kč a barterové plnění ve výši 1 375 000 Kč. Druhý žalovaný na závěrečnou fakturu uhradil 24. 8. 2015 částku 500 000 Kč a dne 7. 10. 2015 dalších 500 000 Kč. Žalobce tvrdí, že tím druhý žalovaný pohledávku žalobce uznal. Druhý žalovaný byl o úhradu zbytku dluhu ve výši žalované částky upomínán, druhý žalovaný zpochybňoval i platnost smlouvy. Žalobce v žalobě uvedl, že jelikož z jednání [jméno] [příjmení] nelze jednoznačně zjevné, k jakému jednání ve smyslu změny závazku v osobě dlužníka došlo, a zda vůbec, nezbylo žalobce než z opatrnosti vymáhat dluh po obou žalovaných. Oba žalovaní byli vyzváni k úhradě dluhu dopisem ze dne 10. 2. 2016. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, proti němuž podali oba žalovaní odpor. Prvý žalovaný od počátku namítal, že není a nemůže být v předmětné věci účastníkem pasivně legitimovaným. Tvrdil, že se žalobcem nevstoupil do žádného smluvního vztahu, tím méně pak do smluvního vztahu, ze kterého by mu vznikl dluh specifikovaný v žalobě. Nikdy se žalobcem platně neuzavřel žádnou smlouvu, ze strany žalobce mu nikdy nebyla fakturována částka uplatněná podanou žalobou, a pokud v minulosti prvý žalovaný prováděl jakékoliv úhrady ve prospěch žalobce v souvislosti s konáním [anonymizováno], pak se tak stalo z důvodu úhrady těchto plateb za druhého žalovaného, s nímž se prvý žalovaný na takovém postupu dohodl. Pan [příjmení] [příjmení] není osobou oprávněnou samostatně zavazovat prvého žalovaného, tedy tak nikdy nemohl platně učinit a neučinil. Prvý žalovaný neobjednal u žalobce služby fakturované ve faktuře [číslo] tato faktura nebyla vystavena pro prvého žalovaného, neboť k takovému postupu nebyl důvod. Procesní opatrnost (či spíše nerozhodnost) žalobce nemůže sama o sobě založit povinnost prvého žalovaného hradit cenu za zboží či služby, o nichž sám žalobce prohlašuje, že si jej u něj objednal druhý žalovaný. Prvý žalovaný ke způsobu jednání za něj jako právnickou osobu uvedl, že ze stanov prvého žalovaného schválených usnesením valné hromady konané dne 7. 9. 2013, konkrétně z části E, čl. IV. vyplývá, že prvý žalovaný je právnickou osobou charakteru občanského sdružení s vlastní právní subjektivitou na základě registrace platných stanov podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Dle odst. 2 uvedeného článku stanov je pak statutárním orgánem prvého žalovaného výkonný výbor, kdy jeho jménem vystupují a jednají prezident prvého žalovaného, generální sekretář [anonymizováno] prvého žalovaného a prezidenti sekcí – a to nejméně dvě z těchto osob společně. Dle odst. 3 uvedeného článku stanov písemné právní úkony za prvého žalovaného podepisují společně nejméně dvě z uvedených osob, navíc podmínkou je vždy podpis prezidenta [anonymizováno] nebo generálního ředitele [anonymizováno]. Z přípisu Ministerstva vnitra České republiky ze dne 24. 9. 2013 (i z razítka otištěného na předloženém vyhotovení stanov) pak plyne, že toto ministerstvo vzalo na vědomí předloženou změnu stanov, a to právě ke dni 24. 9. 2013. Současně jsou v usnesení valné hromady prvého žalovaného ze dne 7. 9. 2013 (konkrétně v bodu ad 14) jmenovitě uvedeny osoby zvolené do funkcí výkonného výboru prvého žalovaného, tj.: prezident p. [příjmení], generální sekretář p. [příjmení] a dále valná hromada v bodě [číslo] uvedeného usnesení vzala na vědomí složení členů výkonného výboru prvého žalovaného volených VH sekcí: p. [příjmení] prezident pool, p. [příjmení] prezident snooker, p. [příjmení] viceprezident karambol. Ze shora uvedeného tedy dle prvého žalovaného jednoznačně vyplývá, že k platnosti smlouvy o zajištění kongresových služeb ze dne 27. 1. 2015 bylo nezbytné, aby byla podepsána vedle pana [příjmení] současně i prezidentem (panem [příjmení]) nebo generálním sekretářem (panem [příjmení]), což se prokazatelně nestalo. Druhý žalovaný nárok žalobce rovněž neuznával. Ke smlouvě o zajištění kongresových služeb ze dne 27. 1. 2015 namítal, že nebyla uzavřena řádně, když za prvého žalovaného byly dle stanov oprávněny jednat jen dvě a více osob, což muselo být žalobci známo. Druhý žalovaný uvedl, že žalobcem tvrzená smlouva z 27. 1. 2015 je pouhým návrhem na uzavření smlouvy, který nebyl řádně akceptován z důvodu nesrovnalostí, které měl žalobce dle ústní dohody odstranit a za situace, kdy se tak nestalo, bylo dále v zájmu na realizaci akce postupováno dle ústních dohod, které za žalobce tlumočila zejména paní [příjmení], pověřená žalobce k uspořádání akce. Druhý žalovaný poukazoval na pořadatelskou smlouvu uzavřenou mezi žalovanými dne 6. 2. 2015, jejímž předmětem byl závazek pořádání akce Mistrovství jménem a na účet druhého žalovaného. Ve smlouvě byl dohodnut závazek prvého žalovaného zaplatit žalobci částku 400.000 Kč za druhého žalovaného, přičemž zbylé náklady akce měl hradit přímo druhý žalovaný coby pořadatel. Toto odpovídalo skutečnosti, když veškeré další platby žalobci již hradil přímo druhý žalovaný. Dle žalobce je zřejmá povědomost všech zúčastněných o pořadatelské smlouvě a vůle se touto dohodou řídit. Pořadatelská smlouva vznikla i z důvodu problematického vyjednávání se žalobcem, když podle smlouvy mohl pan [příjmení] jménem druhého žalovaného jednat se žalobcem jako smluvní strana. Žalobce tuto skutečnost vzal na vědomí při dalších jednáních před akcí i v následné fakturaci. Druhý žalovaný namítal, že proces uzavření písemné smlouvy z 27. 1. 2015 nebyl řádně dokončen, ve smlouvě absentovala stěžejní ustanovení jako např. garance ceny – kdy žalobce měl garantovat, že nebude nabízet pokoje a služby na internetových stránkách a prostřednictvím jiných zprostředkovatelů za cenu nižší, než je poskytuje straně žalované. Dle žalovaného žalobce tuto skutečnost při ústních jednáních slíbil, do návrhu smlouvy ji nezahrnul, následně ji ústně opět garantoval, v konečném důsledku však závazek nedodržel, kdy na svých webových stránkách i prostřednictvím [webová adresa] nabízel ubytovací služby za ceny nižší než nabídl žalovaným. Za takové situace si někteří účastníci mistrovství sjednali služby přímo se žalobcem, neboť to vycházelo levněji, svazy účastnických zemí si stěžovaly na rozpory v cenách, čímž byla strana žalovaná poškozena. Druhý žalovaný namítal, že žalobce požaduje uhradit všechny předobjednané služby v plné výši, ačkoli sám poskytováním lepších podmínek zavinil, že všechny předobjednané ubytovací služby využity nebyly. Žalobce při konečné fakturaci vycházel z předobjednávky služeb, neakcentoval druhým žalovaným uváděné námitky, nevycházel z reálného rozsahu poskytnutých služeb. Pokud jde o předobjednávku pokojů, nemohla strana žalovaná z důvodu zapojení velkého množství osob a vstupních informací garantovat rozsah objednávaných služeb, např. pokud jde o počet a úroveň požadovaných pokojů, rozsah konzumovaného jídla a pití a dalších služeb. Žalovaní nemohli za dostupné informace ručit, byly opakovaně ze strany žalobce ujišťováni, že ujednání standardní smlouvy o pořádání konferencí neplatí, že vyúčtování se bude řídit faktickým stavem poskytnutého plnění a služeb, nikoli předpokládaným rozsahem služeb dle předobjednávek. Nespotřebovaná (dle druhého žalovaného sporná) část služeb byla vyčíslena částkou 261 000 Kč. Druhý žalovaný namítá, že závazky vyplývající z písemné verze smlouvy z 27. 1. 2015 nejsou platným důvodem tvrzeného dluhu. Druhý žalovaný namítal, že při absenci tvrzení a důkazů o skutečném rozsahu poskytnutých služeb se nemůže strana žalovaná vyjádřit k výši uplatněného nároku. Nabízel svědectví [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří byli přítomni neodůvodněnému vydávání jídla a pití tzv. na fakturu na druhého žalovaného lidem, kterým taková konzumace být umožněna neměla být. Nebyl by oprávněný požadavek žalobce, aby si žalovaný sám ohlídal, komu a v jakém rozsahu bylo žalobcem plnění poskytováno. Nespotřebovanou část vydaného/zamluveného jídla, vydaných/neuhrazených voucherů a nesrovnalostí v této oblasti vyčíslil žalovaný částkou 247.600 Kč. Druhý žalovaný byl žalobcem (prostřednictvím paní [příjmení]) ujištěn, že z důvodu vlastního pochybení nebudou tyto částky žalovanému účtovány. Následně bylo požadováno k úhradě vše, bez řádného rozúčtování a snížení ceny z důvodu žalovaným namítaných nesrovnalostí. Přitom bylo mezi p. [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] ujednáno, že po zaslání řádného vyúčtování dojde k dohodě o úhradě dohodnuté částky a ke konečnému vyrovnání. Druhý žalovaný však řádné vyúčtování skutečně poskytnutých služeb nikdy neobdržel a pokusy o smírné vyřešení sporu byly žalobcem autoritativně odmítány. Žalobce údajně dokonce podal na [jméno] [příjmení] trestní oznámení, pan [příjmení] byl následně v zájmu uklidnění situace nucen odstoupit ze své funkce u prvého žalovaného, oběma žalovaným vznikly jednáním žalobce další škody. Žalobce následně doplnil a upřesnil svá tvrzení tak, že nikdy nebyl žádnou formou seznámen s existencí, ani obsahem smlouvy uzavřené mezi žalovanými dne 6. 2. 2015. Žalobce byl pouze informován p. [příjmení], že faktury mají být adresovány druhému žalovanému a že druhý žalovaný bude poskytovat barterové plnění. Uvedl, že první jednání o uskutečnění akce proběhla již v roce 2013, kdy po jednání s p. [příjmení] byla vytvořena předběžná rezervace. Po několika dalších jednáních s p. [příjmení], který tehdy vystupoval jako prezident [obec] sekce snooker, bylo dohodnuto, že akce se uskuteční v hotelu provozovaném žalobcem v termínu 29. 5. – 13. 6. 2015. Termín byl pak ještě upřesňován. Dne 25. 4. 2014 byla vytvořena první verze kalkulace a tato byla zaslána p. [příjmení]. Dne 21. 8. 2014 zaslal p. [příjmení] žalobci fakturační údaje prvého žalovaného ([anonymizováno]). Před potvrzením akce a uzavřením smlouvy ze strany prvého žalovaného se dne 14. – 15. 9. 2014 uskutečnilo v hotelu jednání, jemuž byli přítomni kromě p. [příjmení] i ostatní zástupci prvého žalovaného, včetně předsedy [příjmení] [jméno] [příjmení] z Francie, který byl u žalobce i ubytován. Během jednání proběhla prohlídka nabízených prostora a byly projednávány podmínky smlouvy a detaily akce. Poté následovala e-mailová korespondence s p. [příjmení] ohledně techniky a prostor. [ulice] verze písemné smlouvy byla vypracována žalobcem v lednu 2015, za žalobce podepsána generálním ředitelem Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobce v lednu 2015 zaslal originály podepsaných smluv poštou prvému žalovanému. Dne 17. 2. 2015 byla elektronická verze smlouvy zaslána p. [příjmení]. Dne 18. 2. 2015 p. [příjmení] v e-mailu svou kompetenci smlouvu za prvého žalovaného podepsat nezpochybnil, byť uváděl jiné problémy. Po vzájemných jednáních ve dnech 1.- 2. 4. 2015 bylo odsouhlasenou zvýšení barterového plnění z 50 na 55 % z důvodu zvýšení reklamy na konečnou částku 1 375 000 Kč [příjmení] [příjmení] zaslal elektronicky žalobci předmětnou smlouvu, na které byl jeho podpis. P. [příjmení] po dobu jednání o podmínkách smlouvy nikdy nezpochybnil své oprávnění jednat za prvého žalovaného, vystupoval jako osoba oprávněná jednat za oba žalované. V průběhu března 2015 se p. [příjmení] zmínil žalobci (Ing. [příjmení]), že plnění poskytnutá žalobcem se budou účtovat/fakturovat druhému žalovanému, neboť druhý žalovaný je organizátorem akce. Ing. [příjmení] trvala na písemné formě takového sdělení, s vystavením faktur na druhého žalovaného žalobce v zájmu na udržení dobrého obchodního styku vyhověl. Oficiálního potvrzení nového subjektu pověřeného organizací akce se pak žalobci dostalo e-mailem ze dne 25. 6. 2015. Žalobce tvrdil, že s [jméno] [příjmení] bylo dohodnuto plnění (rozsah, doba, ceny) tak, jak stanoví smlouva z 27. 1. 2015. Plnění bylo následně hostům akce poskytnuto ve sjednaném rozsahu, čase, kvalitě tak, jak bylo žalobcem účtováno. Provedeným dokazování a z nesporných tvrzení stran vzal soud za zjištěné níže uvedené skutečnosti: Mezi žalobcem a [jméno] [příjmení], který vystupoval jako prezident [anonymizována dvě slova], probíhala jednání o uskutečnění akce s dlouhým předstihem. Dne 21. 8. 2014 zaslal p. [příjmení] žalobci fakturační údaje prvého žalovaného, uváděl, že platbu žádá na fakturu (prokázáno e-mailem z 21. 8. 2014). Ve dnech 14. – 15. 9. 2014 se v hotelu žalobce uskutečnila jednání o podmínkách konání akce, jednání se účastnil i [příjmení] [jméno] [příjmení] (prokázáno e-mailem z 21. 8. 2014). Dne 3. 12. 2014 zaslala Ing. [příjmení] p. [příjmení] předběžnou kalkulaci nabízených služeb a žádala o zaslání návrhu barterového plnění (prokázáno e-mailem z 3. 12. 2014). Dle stanov prvého žalovaného schválených usnesením jeho valné hromady konané dne 7. 9. 2013, je prvý žalovaný je právnickou osobou – občanským sdružením ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Statutárním orgánem prvého žalovaného je výkonný výbor, jehož jménem vystupují a jednají prezident, generální sekretář svazu a prezidenti sekcí – a to nejméně dvě z těchto osob společně. Písemné právní úkony za prvého žalovaného podepisují společně nejméně dvě z uvedených osob, nad to je podmínkou vždy podpis prezidenta svazu nebo generálního ředitele svazu. Ministerstvo vnitra vzalo na vědomí změnu stanov ve výše uvedeném smyslu dnem 24. 9. 2013. Valná hromada prvého žalovaného dne 7. 9. 2013 zvolila do funkcí výkonného výboru jako prezidenta p. [příjmení], jako generálního sekretáře p. [příjmení] a vzala na vědomí složení členů výkonného výboru ve složení: p. [příjmení] prezident pool, p. [příjmení] prezident snooker, p. [příjmení] viceprezident karambol. Stanovy prvého žalovaného účinné v rozhodné době byly ke dni 6. 9. 2015 zrušeny a nahrazeny novými stanovami prvého žalovaného schválenými jeho valnou hromadou dne 6. 9. 2015 (prokázáno stanovami schválenými dne 7. 9. 2013, přípisem MVČR ze dne 24. 9. 2013, usnesením valné hromady prvého žalovaného ze dne 7. 9. 2013, stanovami prvého žalovaného schválenými usnesením valné hromady ze dne 6. 9. 2015). Mezi prvým žalovaným jednajícím prezidentem [jméno] [příjmení] a generálním sekretářem [jméno] [příjmení] a druhým žalovaným jednajícím předsedou představenstva [jméno] [příjmení] byla uzavřena písemná smlouva datovaná 6. 2. 2015, jejímž předmětem byl závazek druhého žalovaného (ve smlouvě označeného jako Pořadatel) na svůj účet a vlastním jménem obstarat za dohodnutých podmínek pro prvého žalovaného (ve smlouvě jako [anonymizováno]) obchodní záležitost - uspořádání akce [anonymizováno] 2015, spočívající v zajištění účasti jednotlivých hráčů reprezentujících účastnické země, včetně realizačních týmů, zajištění vhodného ubytování, vyhovujících hracích prostor, tréninkových prostor, dopravy, stravování a případných dalších požadavků a potřeb k realizaci [anonymizováno] 2015. Prvý žalovaný ([anonymizováno]) se zavázal zaplatit žalobci jakožto místu konání akce nejpozději do zahájení [anonymizováno] jako zálohu na pořadatelské místo akce částku 400 000 Kč. Povinnost prvého žalovaného k úhradě částky 400 000 Kč byla vázána na poskytnutí dotace spojení s pořádáním akce [anonymizováno] 2015 od MŠMT. Bylo dohodnuto, že zbylé náklady s akcí spojené hradí přímo druhý žalovaný jako pořadatel. Prvý žalovaný se zavázal pro zajištění uspořádání akce poskytnout druhému žalovanému dotaci ve výši 500 000 Kč, vázanou na poskytnutí dotace prvému žalovanému [příjmení] (prokázáno cit. Pořadatelskou smlouvou). Dne 27. 1. 2015 byla generálním ředitelem žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] podepsána žalobcem zpracovaná písemná Smlouva o zajištění kongresových služeb na akci /ID [číslo]), v níž žalobce figuroval jako dodavatel a prvý žalovaný jako odběratel. Odběratel byl označen ve smlouvě jako„ [anonymizována dvě slova] svaz – sekce [anonymizováno]“, [IČO], s uvedením zastoupení panem [jméno] [příjmení] jako„ jednatelem společnosti“. Předmětem smlouvy byl závazek dodavatele poskytnout odběrateli kongresové služby v souvislosti s akcí v termínu 29. 5. – 13. 6. 2015, zejména pronajmout prostory, včetně kongresové techniky, poskytnout stravovací, ubytovací a další vyžádané služby a odpovídající závazek odběratele poskytnuté služby uhradit. Nedílnou součástí smlouvy byla písemná specifikace požadovaných služeb v denním rozložení, předběžný počet osob a termín. Tím byl dán i předmět a čas plnění. Odběratel se zavázal uhradit na akci zálohu, cena poskytnutých služeb měla být vyúčtována do 5 dnů po skončení akce. Smlouva obsahovala i přílohu [číslo] obsahující specifikaci barterového plnění v hodnotě 1 375 000 Kč, které mělo být poskytnuto žalobci (prokázáno cit. smlouvou). Mezi Ing. [jméno] [příjmení] za žalobce a [jméno] [příjmení] (e-mail: [email]) probíhala mj. komunikace prostřednictvím e-mailů, kdy Ing. [příjmení] dne 17. 2. 2015 žádala o zaslání podepsaného a oskenované smlouvy elektronicky s tím, že originál byl zaslán koncem ledna na adresu uvedenou ve smlouvě, [jméno] [příjmení] reagoval dne 18. 2. 2015 tak, že smlouvu jsou schopni uzavřít mezi 10. – 15. 3. 2015. Ing. [příjmení] v e-mailu z 27. 2. 2015 žádala o podepsání smlouvy do 15. 3. 2015 (prokázáno cit. e-maily). Vystavenými fakturami, doklady o úhradě bylo prokázáno a mezi účastníky ani nebylo sporné, že žalobce vystavil prvému žalovanému dne 3. 4. 2015 zálohovou fakturu [číslo] na částku 300 000 Kč, splatnou 15. 4. 2015 a dne 3. 4. 2015 zálohovou fakturu [číslo] na částku 100 000 Kč splatnou dne 22. 5. 2015. Prvý žalovaný uhradil žalobci na základě vystavené zálohové faktury [číslo] dne 15. 4. 2015 částku 200 000 Kč, a dne 16. 4. 2015 částku 100 000 Kč, oboje s poznámkou: [anonymizováno 5 slov] [obec]. Dále prvý žalovaný uhradil žalobci na základě vystavené zálohové faktury [číslo] dne 22. 5. 2015 částku 100 000 Kč. Daňový doklad k těmto fakturám na částku 400 000 Kč uhrazenou zálohami byl žalobcem vystaven na prvého žalovaného pod [číslo] dne 3. 7. 2015. Další zálohovou fakturu [číslo] na částku 200 000 Kč byla vystavena druhému žalovanému dne 21. 5. 2015 se splatností 22. 5. 2015. Druhý žalovaný žalobci částku uhradil dne 22. 5. 2015. [příjmení] faktura na ubytování byla žalobcem vystavena druhému žalovanému dne 5. 6. 2015 pod [číslo] na částku 800 000 Kč se splatností 11. 6. 2015. Druhý žalovaný částku žalobci uhradil dne 11. 6. 2015. Druhý žalovaný jako dodavatel vystavil žalobci jako odběrateli dne 16. 6. 2015 fakturu [číslo] na částku 1 375 000 Kč za sjednané barterové plnění (reklamní prostor na [anonymizováno] ve snookeru [rok]). Dne 29. 6. 2015 vystavil žalobce druhému žalovanému závěrečný daňový doklad - fakturu [číslo] na částku 3 460 451 Kč se splatností 17. 7. 2015. Ve fakturaci zohlednil přijaté zálohy 1 000 000 Kč (tj. zálohy hrazené druhým žalovaným) a barterové plnění druhého žalovaného v hodnotě 1 375 000 Kč. Druhý žalovaný na závěrečnou fakturu uhradil 24. 8. 2015 částku 500 000 Kč a dne 7. 10. 2015 dalších 500 000 Kč. E-mailem zaslaným [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 25. 6. 2015 [jméno] [příjmení] jako prezidence sekce snooker prvého žalovaného sdělil, že„ organizací [anonymizováno] [příjmení] byla pověřena [právnická osoba] soft a.s.“, [jméno] [příjmení] žádal, aby bylo fakturováno přímo uvedené společnosti (tj. druhému žalovanému) (prokázáno cit. e-mailem). Žalobce dopisy adresovanými oběma žalovaným dne 10. 2. 2016 vyzval žalované k úhradě částky 1 085 451 Kč na účet žalobce (prokázáno předžalobními výzvami). [příjmení] [jméno] [příjmení] ([anonymizováno]) bylo zjištěno, že v rozhodné době byl předsedou představenstva druhého žalovaného a prezidentem sekce snooker prvého žalovaného. Jednání se žalobcem o uspořádání akce [anonymizováno] započala s velkým předstihem, za žalobce bylo jednáno s Ing. [příjmení], akci měla zaštiťovat [ulice] [anonymizována tři slova]) – p. [příjmení], která měla s pořádáním obdobných akcí zkušenosti. Ze strany pořadatele bylo požadováno, aby bylo garantováno nesnížení ceny nabízeného ubytování během akce, dále bylo zřejmé, že nelze se žalobcem požadovaným předstihem garantovat přesný počet účastníků akce. Ing. [příjmení] deklarovala, že jako gentlemanská dohoda budou tyto požadavky prvého žalovaného garantovány. Žalobce poté zaslal prvému žalovanému písemný návrh smlouvy, v níž však garantované podmínky neodpovídaly podmínkám ústně dohodnutým, volal mu p. [příjmení] a říkal, že takto smlouvu uzavřít nelze. [anonymizováno] komunikoval s Ing. [příjmení], namítal, že není jednatelem prvého žalovaného, že spolu s ním má jednat další člen výkonného výboru, navíc písemné znění smlouvy neodpovídá dohodnutým podmínkám. Ing. [příjmení] říkala, že smlouva byla za žalobcem podepsána generálním ředitelem, je tedy třeba ji akceptovat v tomto znění. Po další době Ing. [příjmení] znovu žádala akceptaci písemného návrhu smlouvy s tím, že nebude-li smlouva podepsána a zaplaceny zálohy, akce se neuskuteční. Konala se i mimořádná schůze výkonného výboru prvého žalovaného, bylo dohodnuto, že prvý žalovaný akci zastřešovat nebude, uhradí pouze dohodnuté prostředky, pořadatelem akce bude [právnická osoba] [anonymizováno]. Situace, kdy žalobce prostř. Ing. [příjmení] trval na akceptaci písemné smlouvy v žalobcem navrženém znění byla vyřešena tak, že byl na žalobcův návrh smlouvy naskenován podpis [anonymizováno] a podpisem opatřená verze smlouvy byla zaslána žalobci elektronicky. V tu dobu byly prvým žalovaným ([anonymizováno]) uhrazeny žalobci dohodnuté zálohy. [anonymizováno] sdělil Ing. [příjmení], že pořadatelem akce se stává [anonymizována dvě slova], trval na dodržení veškerých dřívějších ústních dohod. Následně bylo pokračováno v jednáních o podmínkách akce, [anonymizována dvě slova] poskytovala a fakturovala žalobci barterové plnění a byla pořadatelem akce, která se uskutečnila v hotelu žalobce v dohodnutém termínu. Účastníci akce hradili čerpané služby (ubytování) druhému žalovanému, který je pak měl za dohodnutých podmínek uhradit žalobci. Výslechem generálního sekretáře prvého žalovaného [jméno] [příjmení] ([anonymizováno]) bylo prokázáno, že byl v té době jako generální sekretář (dříve hospodář) jedním ze statutárních zástupců prvého žalovaného. S myšlenkou organizace [anonymizováno] ve snookeru přišel [jméno] [příjmení]. Akce proběhla v [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizováno] organizačně zastupoval na akci [jméno] [příjmení] a jeho [právnická osoba] [anonymizováno]. Společnost [anonymizována dvě slova] byla organizátorem akce, [anonymizováno] byl sportovním garantem, neboť organizaci mistrovství [příjmení] nelze přidělit soukromé osobě, ale jen národním svazům. Svaz na základě dohody s [anonymizována dvě slova] garantoval finanční příspěvky na pořádání akce. FN uvedl, že ví, že akce se uskutečnila, ví, že pak vznikly mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem problémy, řešilo se případné narovnání. [anonymizováno] uvedl, že [anonymizováno] přišel návrh smlouvy od žalobce s podpisem generálního ředitele žalobce. [anonymizováno] smlouvu přečetl, sdělil to [jméno] [příjmení], smlouvu za [anonymizováno] nepodepsal, neboť pořadatelem akce neměl být [anonymizováno], ale [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení] řekl, že věc vyřeší. Později, v době kdy se již akce připravovala, mu volal [jméno] [příjmení] s tím, že je třeba ihned uhradit zálohy, jinak bude akce ze strany žalobce zrušena. Na pokyn [jméno] [příjmení] dal [anonymizováno] za [anonymizováno] pokyn k úhradě částky 400 000 Kč žalobci jako zálohy na konání akce. Pořadatelská smlouva mezi žalovanými musela být zřejmě uzavřena před zasláním záloh, jinak byl [anonymizováno] nemohl částky hradit, odpovídalo to smlouvě. Výslechem svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ([anonymizováno]) bylo prokázáno, že byla v předmětné době zaměstnankyní žalobce, do její pracovní náplně spadalo mj. získávání nových klientů, kontakt se stálými klienty, příprava kalkulací ceny služeb v souvislosti s konferencemi a kongresy v hotelu žalobce dle požadavků klientů. Jejím nadřízeným byl obchodní ředitel. S p. [příjmení] připravovali s velkým předstihem plánovanou akci [anonymizováno] ve snookeru 2015 O podmínkách bylo jednáno již během roku 2014, a to i za účasti předesedy [anonymizováno] p. [příjmení], který byl v hotelu žalobce ubytován, fakturováno bylo prvému žalovanému. V lednu 2015 byla vyhotovena písemná smlouva podepsaná za žalobce generálním ředitelem, dvě vyhotovení smlouvy byly zaslány poštou prvému žalovanému, za něhož vystupoval p. [příjmení], který byl dle vizitky i dle veřejně dostupných informací (internet) oprávněný jednat jako prezident sekce snooker prvého žalovaného. Vrácení podepsaných smluv [anonymizováno] opakovaně u p. [příjmení] urgovala, bylo třeba uhradit zálohové faktury v dohodnuté výši 400 000 Kč, tyto byly vystaveny na prvého žalovaného. Zálohy byly prvým žalovaným uhrazeny, byla podepsaná smlouva byla zaslána elektronicky s tím, že originály budou zaslány dodatečně poštou. Pak byla [anonymizováno] informována p. [příjmení], že dojde ke změně, že dále se bude fakturovat jeho [právnická osoba] [anonymizováno] a.s., která akci přebírá. [anonymizováno] konzultovala změnu smluvního partnera žalobce s tehdejším generálním ředitelem Ing. [jméno] [příjmení], který změnu smluvního partnera odsouhlasil. RT v takovém postupu nespatřovala žádný problém, žádala, aby taková změna proběhla písemně, což bylo odkládáno a písemně potvrzeno p. [příjmení] až v červnu, po akci. Fakturováno však bylo již dříve (od doby požadavku p. [příjmení]) druhému žalovanému, druhý žalovaný řádně uhradil zálohové faktury ve výši 1 000 000 Kč, poskytl barterové plnění 1 375 000 Kč, po skončení akce pak uhradil ještě dvakrát po 500 000 Kč. Akce proběhla dle dohodnutých parametrů, žalobce poté fakturoval druhému žalovanému ubytování dle rooming listu, stravování a další sjednané služby. [příjmení] [jméno] skončila tím, že před akcí předala podklady provozu, který řeší samotnou realizaci akce. V písemné smlouvě se předem řešily podmínky ubytování a pronájmu prostor, ceny dalších služeb (stravování, pronájmy techniky) se řešily ústně a e-mailovou komunikací před samotnou akcí. Fakturaci a jednání o doplacení poskytnutých služeb následně za žalobce řešili obchodní ředitel Ing. [jméno] [příjmení] a finanční ředitelka [jméno] [příjmení] [jméno] nebyla nikdy informována p. [příjmení], že není oprávněn samostatně jednat za prvého žalovaného, nebyla informována o pořadatelské smlouvě uzavřené mezi žalovanými. Výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] ([anonymizováno]) bylo prokázáno, že v rozhodné době byl generálním ředitelem žalobce, standardně podepisoval za žalobce smlouvu uzavíranou na akci konanou v hotelu žalobce. Žádná další jednání se stranou žalovanou nevedl. Poté, co nebyla uhrazena závěrečná faktura, dal pokyn obchodníkům, nechť s protistranou věc řeší. [anonymizováno] uvedl, že neví, že by došlo při této akci ke změně smluvního partnera, nebylo by to pro něj z jeho pohledu zajímavé, za smluvního partnera považuje toho, s kým podepíše smlouvu, tehdy dostali podřízení svědka informaci, že za služby bude platit jiný subjekt. Takovou skutečnost by nějak formálně neschvaloval, vzal by ji na vědomí, za důležité považuje, zda je za služby zaplaceno. Uvedl, že je možné, že v tomto konkrétním případě odsouhlasil změnu smluvního partnera, vzhledem k velkému množství obdobných akcí si toto však nevybavuje. O úhradu nedoplatku byli zažalováni oba žalovaní, protože smlouva byla uzavřena s prvým žalovaným ([anonymizováno]) a pak bylo žalobci sděleno, že za služby zaplatí [anonymizována dvě slova], je na žalovaných, aby se domluvili, kdo zaplatí. Výpovědí svědka [jméno] [příjmení] ([příjmení]) bylo prokázáno, že v rozhodné době byl zaměstnancem žalobce na pozici obchodního ředitele, pracovní poměr trval čtyři měsíce. Již v době, kdy nastupoval na pozici obchodního ředitele, existoval spor o pohledávku mezi žalobcem a organizátorem akce p. [příjmení]. Jelikož byl p. [příjmení] druhem svědkovy sestry, svědek se v dobré víře snažil spor urovnat a to i vzhledem k tomu, že p. [příjmení] hodlal v následujícím roce uspořádat v hotelu žalobce obdobné mistrovství v juniorské kategorii. Svědek se s p. [příjmení] několikrát sešel, řešili, z jakého důvodu vznikl spor o úhradu služeb, svědek hodlal zprostředkovat dohodu s p. [příjmení] v tom smyslu, že by byla za žalobce část pohledávky smazána, p. [příjmení] část doplacena s tím, že by bylo jednáno o podmínkách další plánované akce. K takovému jednání s p. [příjmení] byl pověřen vedením žalobce, přibližně po jednom měsíci byl svědek z pozice obchodního ředitele sesazen z důvodu nespokojenosti vedení, že spor s p. [příjmení] nebyl vyřešen. Svědek vnímal p. [příjmení] jako hlavního organizátora akce [anonymizováno] 2015, vnímal jej jako plně kompetentní osobu, neřešil, zda vystupuje za nějakou právnickou osobu. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli během řízení účastníci. Provedeným dokazováním učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Na základě ústních jednání, která byla vedena mezi pověřenými zaměstnanci žalobce (zejména Ing. [příjmení]) a [jméno] [příjmení], bylo dohodnuto, že prvý žalovaný jako národní biliardový svaz uspořádá v prostorách hotelu žalobce v dohodnutém termínu akci [anonymizováno] [příjmení] ve snookeru a že za služby poskytnuté žalobcem v souvislosti s akcí uhradí žalobci dohodnutou cenu. Stranou žalující byla vyhotovena písemná verze smlouvy, tato byla dne 27. 1. 2015 opatřena podpisem generálního ředitele a později (v průběhu února - března 2015) zaslána poštou prvému žalovanému. K pokynu [jméno] [příjmení], který byl v rozhodné době prezidentem sekce snooker prvého žalovaného a předsedou představenstva druhého žalovaného, byla písemná smlouva podepsaná žalobcem opatřena podpisem [jméno] [příjmení] a tato zaslána žalobci elektronickou formou. V té době byly prvým žalovaným žalobci jako záloha uhrazena částka 300 000 Kč (ve dvou platbách ke dni 16. 4. 2015), dne 22. 5. 2015 hradil prvý žalovaný jako zálohu dalších 100 000 Kč. Žalobce byl prostřednictvím [jméno] [příjmení] informován, že pořádání dohodnuté akce v hotelu žalobce přebírá druhý žalovaný. S touto změnou vyslovil prostřednictvím Ing. [příjmení] ústní souhlas i generální ředitel žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobce později vystavoval zálohové faktury druhému žalovanému, akceptoval druhým žalovaným poskytnuté barterové plnění a druhému žalovanému vystavil i konečnou fakturu, podle níž zbývala k úhradě po zohlednění barterového plnění částka 2 085 451 Kč. Po dalších jednáních uhradil druhý žalovaný žalobci ještě 2 x 500 000 Kč, zbytek pohledávky neuznával, zpochybňoval rozsah skutečně poskytnutých služeb a dodržení dohodnutých podmínek ze strany žalobce. Provedené dokazování postačovalo k tomu, aby soud mohl učinit závěr o důvodnosti žaloby ve vztahu k prvému žalovanému. Soud považoval v dané situaci za vhodné a účelné rozhodnout o žalobě mezitímním rozsudkem ve vztahu ke druhému žalovanému a vzhledem k nedostatku pasivní věcné legitimace prvého žalovaného částečným konečným rozsudkem ve vztahu k prvému žalovanému. Po právní stránce posuzoval soud právní vztahy mezi účastníky dle příslušných ustanovení zákona č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Jednáním mezi žalobcem a prvým žalovaným, za nějž jednal [jméno] [příjmení], vznikl závazkový vztah – smlouva, z níž oběma stranám vyplývala práva i povinnosti. Konkrétně se žalobce zavázal poskytnout prvému žalovanému jako odběrateli kongresové služby v souvislosti se žalovaným pořádanou akcí v termínu 29. 5. – 13. 6. 2015 a prvý žalovaný se zavázal uhradit žalobci dohodnutou cenu. Pro posouzení věci není zásadní právní hodnocení, zda byla smlouva platně uzavřena v písemné podobě ve znění písemné smlouvy datované 27. 1. 2015. Podstatné je naopak posouzení, zda jednání [jméno] [příjmení] mohlo platně zavazovat prvého žalovaného. Tuto otázku soud řešil ve smyslu ust. § 440 o.z., dle něhož platí, že překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna (odst. 1). Není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu (odst. 2). Prvý žalovaný je spolkem, zapsaným ve spolkovém rejstříku, do něhož byl zapsán s ohledem na přechodná ustanovení o.z. a zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob od 1. 1. 2014 jako tehdejší občanské sdružení, jejichž registraci a evidenci do 31. 12. 2013 vedlo Ministerstvo vnitra na základě zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Prvý žalovaný byl povinen jako osoba zapsaná do spolkového rejstříku přizpůsobit do tří let ode dne nabytí účinnosti o. z. a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, které účinnosti nabyly dne 1. 1. 2014, přizpůsobit zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem, a dále ve stejné lhůtě přizpůsobit svá zakladatelská právní jednání občanskému zákoníku a doručit je rejstříkovému soudu. V předmětné době byl prvý žalovaný sice zapsán ve spolkovém rejstříku, nicméně tehdy ještě bez uvedení specifického způsobu jednání, když takový zápis byl do spolkového rejstříku proveden až s účinky k 21. 9. 2017. Žalobce tedy nemohl v rozhodné době z veřejného rejstříku zjistit, že dle stanov prvého žalovaného měly za výkonný výbor jako statutární orgán jednat nejméně dvě z pěti osob, konkrétně prezident, generální sekretář a tři prezidenti sekcí. [příjmení] [jméno] [příjmení] jako prezident sekce prvého žalovaného, tj. činil-li za prvého žalovaného právní jednání, aniž by jednal v souladu se stanovami spolu s nejméně jedním dalším členem statutárního orgánu, lze z následného jednání prvého žalovaného, který nevyslovil nesouhlas s uzavřením smlouvy se žalobcem, naopak zasílal žalobci zálohové platby a akceptoval vystavení konečné faktury na částku 400 000 Kč, dovodit jednoznačné schválení právního jednání činěného [jméno] [příjmení]. Soud dospěl k závěru, že mezi prvým žalovaným a žalobcem platně vznikl závazkový právní vztah. Dále se soud zabýval otázkou, zda došlo k převzetí závazků sjednaných původně prvým žalovaným druhým žalovaným. Podle § 1888 odst. 1 o. z. platí, že kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu. Při výkladu výše cit. ustanovení vycházel soud z odborné literatury (Občanský zákoník

V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), 1. vydání, 2014, s. 760 – 770), z níž plynou následující závěry: O. z. nevyslovuje pro smlouvu mezi dlužníkem a přejímatelem dluhu požadavek písemné formy. Smlouvu o převzetí dluhu lze tedy uzavřít i ústně či konkludentně. Ani pro souhlas věřitele s převzetím dluhu není zákonem písemná forma vyžadována. Prostřednictvím převzetí dluhu dochází v rámci závazku ke změně osoby dlužníka. Účinností privativní intercese zaniká povinnost dlužníka plnit, touto povinností je napříště vázán přejímatel dluhu jako nový dlužník. Převzetí dluhu má tedy vůči dlužníkovi účinky soluční (privativní), pro přejímatele představuje důvod jeho povinnosti plnit věřiteli. Stejně jako u postoupení pohledávky vychází právní úprava z předpokladu, že převzetím dluhu se nemění obsah přebírané povinnosti Soud dospěl k závěru, že mezi žalovanými došlo k dohodě, že druhý žalovaný převezme závazky sjednané mezi prvým žalovaným (prostřednictvím [jméno] [příjmení]) a žalobcem, tím se prvý žalovaný svých povinností zprostí a druhý žalovaný jako nový dlužník splní žalobci to, co měl podle původní dohody plnit prvý žalovaný. Žalobce jako věřitel s takovým postupem souhlasil, což lze dovodit jednak z vyjádření svědkyně [příjmení] [příjmení], která uvedla, že o změně smluvního partnera informovala generálního ředitele Ing. [anonymizováno], který takovou skutečnost odsouhlasil, dále i z konkludentního jednání žalobce, který od dohodnutého převzetí závazků druhým žalovaným vystavoval zálohové faktury druhému žalovanému, čerpal barterové plnění poskytované druhým žalovaným a druhému žalovanému vystavil i konečnou fakturu za poskytnuté služby. V důsledku převzetí dluhu zanikly povinnosti prvého žalovaného jako původního dlužníka žalobce a místo něj se povinným stal druhý žalovaný jako přejímatel dluhu. Obsah závazku se samotným převzetím dluhu nezměnil, druhý žalovaný je jako přejímatel dluhu povinen plnit jen to, k čemu byl povinen dlužník, ledaže obsah závazkového vztahu doznal změn po samotném převzetí dluhu. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že uplatňuje-li žalobce nárok na zaplacení neuhrazené části ceny služeb poskytnutých v souvislosti akcí konanou v hotelu provozovaném žalobcem, je osobou pasivně věcně legitimovanou pouze sám druhý žalovaný, vůči prvému žalovanému je třeba žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Ve vztahu k prvému žalovanému rozhodl soud částečným (ve vztahu k jednomu ze žalovaných) rozsudkem, který je z hlediska účasti prvého žalovaného v řízení rozhodnutím konečným. O výši nároku oprávněného nároku žalobce ve vztahu ke druhému žalovanému bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí poté, co bude provedeno další dokazování k otázce výše nároku žalobce. Jelikož je tento rozsudek z pohledu účasti prvého žalovaného rozsudkem konečným, rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi prvým žalovaným a žalobcem. Prvý žalovaný byl ve věci úspěšný, má proto proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Výše náhrady nákladů prvého žalovaného za zastoupení advokátem byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále i jen AT). Prvému žalovanému náleží náhrada za odměnu advokáta stanovená podle § 8 odst. 1 věta prvá AT za použití § 7 bod 6 AT za celkem 12 úkonů právní služby v řízení před soudem prvního stupně. Soud vyšel z tarifní hodnoty sporu 1 085 451 Kč, odměna tedy náleží ve výši 12 660 Kč za každý z dvanácti úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání odporu a písemné vyjádření ve věci samé z 28. 7. 2016, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 6. 4. 2018, účast při jednáních soudu ve dnech 20. 2. 2018, 12. 4. 2018 (odměna náleží za každou ze dvou započatých půlhodin), 14. 6. 2018, 28. 8. 2018 a 6. 9. 2018, porady s klientem přesahující jednu hodinu ve dnech 16. 2. 2018, 23. 3. 2018 a 24. 8. 2018. Jako náhrada hotových výdajů náleží advokátu podle § 13 odst. 3 AT za 12 úkonů právní služby částka 3 600 Kč. Jako náhrada za ztrátu času v souvislosti s cestami advokáta ze sídla AK z [obec] do [obec] k jednáním soudu a zpět ve dnech 20. 2. 2018, 12. 4. 2018, 14. 6. 2018, 28. 8. 2018 a 6. 9. 2018 částka 4 000 Kč (100 Kč za každou ze 40 půlhodin). Prvému žalovanému náleží i náhrada cestovného za cesty zástupce k jednáním soudu z [obec] do [obec] a zpět ve dnech 20. 2. 2018, 12. 4. 2018, 14. 6. 2018, 28. 8. 2018 a 6. 9. 2018 a to osobním autem zn. Nissan, [registrační značka], se spotřebou 5,8 l benzin 95 /100 km. Celkem za 1 480 km přiznal soud zástupci prvého žalovaného na cestovném částku 8 538 Kč. Náhrada advokáta prvého žalovaného za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady hotových výdajů činí 35 292 Kč Celkem tak prvému žalovanému za vynaložené náklady právního zastoupení před soudem prvého stupně náleží částka 203 350 Kč. O náhradě nákladů ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.