9 C 155/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného za účasti vedlejších účastníků na straně žalované: územní celek , IČO anonymizována dvě slova adresa vedlejší účastnice anonymizována dvě slova anonymizováno jméno příjmení anonymizována dvě slova adresa anonymizována dvě slova obec a číslo , IČO anonymizována dvě slova adresa vedlejší účastnice název vedlejší účastnice , IČO anonymizována dvě slova adresa vedlejší účastnice o zřízení služebnosti

I. Žaloba ve znění: Zřizuje se pozemková služebnost cesty s právem průchodu a průjezdu přes pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], vedeného u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [obec], [stát. instituce], v rozsahu vymezeném jako část 1 v geometrickém plánu [číslo] [rok] ze dne [datum], vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to pro každého vlastníka pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], vedeného u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy], a to za úplatu určenou soudem stanoveným znalcem, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 2 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku [příjmení] městu [obec] na nákladech řízení částku 8 651,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce vedlejšího účastníka.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku [příjmení] části [obec a číslo] na nákladech řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníků [příjmení] [anonymizována tři slova], na nákladech řízení částku 6 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 6.5.2019 domáhala proti žalovaným: [územní celek], [název vedlejší účastnice] a [země] – [anonymizována tři slova] zřízení služebnosti cesty. V žalobě tvrdila, že je vlastnicí id. [číslo] na pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, to vše v k.ú. [část obce], [územní celek]. Id. [číslo] na těchto pozemcích vlastní paní [jméno] [příjmení] a id. [číslo] na těchto pozemcích pak vlastní [územní celek], svěřená správa nemovitostí ve vlastnictví [územní celek] [anonymizováno] [obec a číslo]. Žalobkyně tvrdila, že nemůže své nemovité věci řádně užívat, přestože k nim vedou dvě cesty – jedna cesta vede přes pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], druhá cesta vede přes pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], ve vlastnictví žalovaných. Tyto cesty dlouhodobě užívají vlastníci i nájemci pozemků. Podle tvrzení žalobkyně však ostatní uživatelé odmítají žalobkyni tuto existující cestu zpřístupnit. Vstupní brána do areálu odděluje cestu, která vznikla v komplexu [anonymizována dvě slova], od veřejné cesty. Proto se žalobkyně nemůže dostat ke svým pozemkům z veřejné cesty, ale musí užít cestu zbudovanou na pozemku ve vlastnictví žalovaných. Všechny pozemky tvoří celek ohraničený plotem, a do komplexu vedou dvě vstupní brány, přičemž klíče od nich má k dispozici [ulice] [anonymizována dvě slova], která odmítá žalobkyni pozemky zpřístupnit, případně přístup k nim ztěžuje. Žalobkyně navrhla zřízení pozemkové služebnosti cesty s právem průchodu a průjezdu přes pozemky parc. [číslo] par. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] a pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], v rozsahu již existující cesty, a to pro každého vlastníka pozemku par. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. V průběhu řízení žalobkyně se souhlasem soudu změnila žalobu tak, že se domáhala zřízení pozemkové služebnosti cesty s právem průchodu a průjezdu přes pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], vedeného u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [obec], [stát. instituce], v rozsahu vymezeném jako část 1 v geometrickém plánu [číslo] [rok] ze dne [datum], vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to pro každého vlastníka pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], vedeného u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy], a to za úplatu určenou soudem stanoveným znalcem. Změnu žaloby odůvodnila tím, že tato varianta je nejméně zatěžující pro vlastníky dotčených pozemků. Cesta by vedla přes pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], kde cesta již existuje, a do rozsahu vlastnických práv žalovaných tak bude zasaženo nejméně. Žalobkyně plánuje vykonávat na svých pozemcích podnikatelskou činnost – zahradnictví s trvalým provozem (žalobkyně plánuje vybudovat velkokapacitní skleníky a zbývající část pozemků využít k pěstebním účelům).

2. Původní 1. žalovaný - [územní celek] se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí s odůvodněním, že navrhovaná cesta nepředstavuje nejméně zatěžující variantu pro vlastníky sousedních pozemků. Nejsnazší pro žalobkyni by bylo napojení na ulici [ulice]. Nadto je třeba přihlédnout k tomu, že žalobkyně se o přístup z veřejné komunikace nezajímala v době koupě pozemků, a nyní se snaží si tento přístup zajistit formou nezbytné cesty, která znehodnocuje pozemky jiných vlastníků. Takové jednání je v rozporu s dobrými mravy. Navrhovaná cesta podle geodetického plánu rovněž není cestou nezbytnou, neboť cesta přes pozemek parc. [číslo] již sama o sobě vede na pozemek parc. [číslo]. Cesta přes další pozemek parc. [číslo] tak již vůbec není nutná.

3. Původní 2 žalovaná - [název vedlejší účastnice] navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že navrhovaná cesta nadměrně zatěžuje ostatní vlastníky. K pozemkům žalobkyně se lze dostat kratší cestou. Dále odkázala na ust. § 1032 odst. 1 písm.b) občanského zákona. Uvedla, že žalobkyně se před nabytím vlastnického práva k předmětným pozemkům ani nijak nepokusila sjednat si k nim přístup, ačkoli tak nepochybně učinit mohla 4.

3. Žalovaný - [anonymizována tři slova] navrhl zamítnutí žaloby. Má za to, že pro zřízení služebnosti cesty ve prospěch pozemků žalobkyně není žádný důvod, neboť žalobkyně k pozemkům přístup má, vedou k nim cesty interní komunikace v rámci areálu a neexistuje žádná jiná překážka, pro kterou by žalobkyně nemohla své pozemky užívat. Má stejnou možnost své pozemky užívat jako všichni ostatní vlastníci pozemků v areálu zahrádkářské kolonie. Nadto žalobkyně zde nemůže realizovat svůj podnikatelský záměr, neboť ten je v rozporu s územními rozhodnutími o umístění stavby zahrádkové osady ze dne [datum] a [datum]. Uvedl dále, že zřízením služebnosti by došlo pouze ke znehodnocení zatěžovaných pozemků a k nespravedlivému zvýhodnění jednoho z vlastníků pozemků oproti ostatním. I 3. žalovaný odkázal na ust. § 1032 odst. 1 občanského zákona.

5. Podáním ze dne 18.12.2017 vstoupila do řízení [název vedlejší účastnice] jako vedlejší účastnice na straně žalovaných (žalovaného). Svůj vstup do řízení odůvodnila tím, že hájí společné zájmy svých členů – zahrádkářů, kteří v osadě vykonávají zahrádkářskou činnost 50 let. Vedlejší účastnice anebo její členové vedou se žalobkyní řadu soudních sporů a jejich výsledek determinuje i výsledek tohoto řízení a naopak. Vedlejší účastnice uvedla, že žalobkyni nebrání a ani nehodlá bránit ve vstupu k jejím pozemkům. Bránu do areálu obsluhuje správcová, která je ochotna kdykoli umožnit žalobkyni vstup do areálu. Ani zahrádkáři nemají přístup k hlavní bráně jiným způsobem 6. Podáním ze dne 26.6.2018 vzala žalobkyně žalobu zpět proti 1. žalovanému [příjmení] [anonymizováno] [obec] a 2. žalované [příjmení] [anonymizováno] [obec a číslo] s odůvodněním, že v daném sporu již dále nejsou pasivně věcně legitimováni. Současně, jak již shora uvedeno, navrhla změnu žalobního petitu tak, že nezbytnou cestu navrhuje vést pouze přes pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], v rozsahu vymezeném jako část I. v geometrickém plánu [číslo] [rok] ze dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

7. Usnesením ze dne 5.11.2018, č.j. 9C 155/2016-98, které nabylo právní moci dnem 14.12.2019, soud připustil změnu žaloby podle návrhu žalobkyně ze dne 26.6.2018.

8. Při jednání dne 6.3.2019 soud řízení, pro částečné zpětvzetí žaloby, zastavil v části, ve které se žalobkyně domáhala rozhodnutí, že žalovaní jsou povinni umožnit žalobkyni přístup na pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví], v k.ú. [část obce], [územní celek] úřadu pro [anonymizována dvě slova] a předat žalobkyni klíče ke vstupní bráně na tento pozemek.

9. Usnesením ze dne 8.8.2019, č.j. 9C 155/2016-121, které nabylo právní moci dne 12.9.2019, soud s ohledem na zpětvzetí žaloby proti prvním dvěma žalovaným zastavil řízení vůči [anonymizována dvě slova] [obec] a [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. Oba tito účastníci následně vstoupili do řízení jako vedlejší účastníci na straně žalované.

10. Po zastavení řízení ve vztahu k [anonymizována dvě slova] [obec] a [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] uvedlo [územní celek] v postavení vedlejšího účastníka, že je stále čtvrtinovým vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], v jehož prospěch má být služebnost zřízena, přičemž má za to, že nelze rozhodovat o právech a povinnostech toho, kdo není hlavním účastníkem řízení. Pozemek je svěřen do správy [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], avšak ani [název vedlejší účastnice] není hlavním účastníkem řízení. Je tak nutné žalobu bez dalšího zamítnout.

11. Soud zjistil následující skutečnosti:

12. Z výpisu z katastru nemovitostí, vedeného Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] [část Prahy], [list vlastnictví] ze dne [datum] soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], je ve vlastnictví [země], přičemž [anonymizována tři slova] je příslušný hospodařit s tímto pozemkem.

13. Z architektonické studie z dubna 2015 pro investora [právnická osoba] soud zjistil, že žalobkyně poptala architektonickou studii s názvem [anonymizováno] [ulice] [obec a číslo] (v areálu zahrádkářské kolonie), přičemž podle studie by měla být na pozemcích žalobkyně vybudována parková a klubová část se zázemím na skleníky, a pěstební část.

14. Z územního rozhodnutí Hlavního architekta [územní celek] [anonymizováno] o umístění stavby [příjmení] [anonymizována dvě slova] v [obec a číslo] – [část obce] ze dne [datum] soud zjistil, že tímto rozhodnutím byla v této osadě povolena výstavba chat o velikosti 2, 16/2 m.

15. Z rozhodnutí Českého ovocnářského a zahrádkářského svazu o umístění stavby ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo], soud zjistil, že pro rozšíření [příjmení] [anonymizována tři slova] [obec a číslo] byly povoleny altány zásadně přízemní o půdorysné ploše 9 m2.

16. Z výpisu z katastru nemovitostí, vedeného Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] [část Prahy], [list vlastnictví] ze dne [datum] soud zjistil, že pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], jsou ve spoluvlastnictví [územní celek] (v rozsahu id. [číslo]), přičemž správa je svěřena [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], [právnická osoba] [anonymizováno] (v rozsahu id. [číslo]) a paní [příjmení] [jméno] (v rozsahu [číslo]).

17. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci, a proto je dále nehodnotil.

18. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

19. Žalobkyně je spoluvlastnicí pozemků parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] v rozsahu [číslo], dalšími spoluvlastníky těchto pozemků jsou [územní celek] v rozsahu [číslo], přičemž tyto pozemky za [územní celek] spravuje [název vedlejší účastnice], a paní [jméno] [příjmení] v rozsahu [číslo] Tyto pozemky se nacházejí v [příjmení] [anonymizována dvě slova], která je přístupná vstupní branou, obsluhovanou správcovou osady. Klíče od brány nejsou v držení žádného z vlastníků pozemků uvnitř osady. K předmětným pozemkům žalobkyně vedou dvě cesty uvnitř areálu osady. Žalobkyně plánuje na svých pozemcích v areálu výstavbu velkokapacitních skleníků. Dosud platná územní rozhodnutí takové podnikatelské aktivity neumožňují. Před zakoupením pozemků si žalobkyně nesjednala přístupovou cestu ke svým pozemkům nad rámec stávajících zvyklostí v areálu zahrádkářské osady.

20. Po právním zhodnocení skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

21. Podle ust. § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ), vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

22. Podle ust. § 1029 odst. 2 OZ nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

23. Podle ust. § 1032 odst. 1 občanského zákoníku, soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

24. V dané věci je předmětem řízení zřízení služebnosti ve prospěch všech vlastníků pozemků parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], jejichž spoluvlastnicí je žalobkyně. Žalobní návrh je správně formulován tak, že jde o služebnost ve prospěch každého vlastníka těchto panujících pozemků, tedy i spoluvlastníků žalobkyně – [územní celek], resp. [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], která má předmětné nemovité věci ve správě a [jméno] [příjmení]. Požadovaným rozsudkem by tak bylo rozhodnuto i o hmotném právu ostatních spoluvlastníků, přitom zatížení sousedních pozemků služebností cesty by v tomto případě mohlo mít vliv i na povinnosti těchto spoluvlastníků (např. pokud jde o povinnost nést náklady na zachování a opravy cesty či povinnost uhradit náhradu za zřízení služebnosti). Lze tak uzavřít, že v žalobě o zřízení služebnosti ve prospěch panující nemovité věci, která je předmětem spoluvlastnictví, musí na žalující straně vystupovat všechny osoby, které jsou zapsány v katastru nemovitostí jako její spoluvlastníci. Pokud některé osoby zapsané v katastru nemovitostí jako spoluvlastníci panující nemovitosti nechtějí vystupovat na straně žalující, nezbývá žalobkyni, než aby je označila v žalobě za žalované (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.4.2012, sp. zn. 22 Cdo 2871/2010). V dané věci však [územní celek], případně [název vedlejší účastnice], a paní [jméno] [příjmení] nejsou účastníky řízení ani na straně žalobkyně, ani na straně žalované. Soudu proto nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout pro nedostatek věcné legitimace žalobkyně.

25. I kdyby byla věcná legitimace žalobkyně pro vedení sporu dostatečná, pak žalobkyně neprokázala splnění podmínek pro zřízení nezbytné cesty soudním rozhodnutím. V dané věci bylo prokázáno, že předmětné pozemky žalobkyně se nacházejí uvnitř uzavřeného areálu – zahrádkové osady [anonymizováno], což žalobkyni bylo nepochybně známo již při koupi těchto pozemků. Do areálu se vstupuje bránou, kterou obsluhuje správkyně, která umožňuje jednotlivým vlastníkům přístup k jejich pozemkům. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že ostatní vlastníci pozemků v areálu nemají zřízeny jakékoli služebnosti cesty, ke svým pozemkům vstupují právě touto branou. Žalobkyně neprokázala, že by jí byl vstup do areálu tímto způsobem jakkoli znemožněn či ztěžován. Naopak, zástupce [příjmení] [anonymizována dvě slova] uvedl, že vstupu žalobkyně na její pozemky přes bránu nebylo, a ani nebude bráněno. Za takové situace by však povolení nezbytné cesty bylo proti smyslu ust. § 1029 a následujících občanského zákoníku, neboť žalobkyně zjevně má ke svým pozemkům přístup a své vlastnické právo tak může vykonávat. Zřízení nezbytné cesty by bylo řešením, které by zatěžovalo, a tím znehodnocovalo, pozemek žalované. Za takové situace lze uzavřít, že škoda na nemovité věci souseda (žalované) by zřejmě převýšila výhodu nezbytné cesty, neboť v daném případě by výhoda nezbytné cesty spočívala pouze v tom, že žalobkyně by měla formálně upravený přístup ke svému pozemku, fakticky však má tento přístup i za současného stavu. Takovou cestu by tak soud, i kdyby byly splněny podmínky věcné legitimace, ve smyslu ust. § 1032 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, nepovolil. Současně je třeba přihlédnout ke specifičnosti předmětných pozemků, které se nacházejí v uzavřené zahrádkářské osadě, přičemž žalobkyni byla taková skutečnost nepochybně známa již před koupí pozemku. Přístup k veřejné cestě z těchto pozemků tak měla možnost řešit již v době koupě těchto pozemků. Pokud tak neučinila, a spoléhala pouze na to, že se následně bude domáhat zřízení služebnosti nezbytné cesty přes sousední pozemky, lze takové jednání považovat za hrubě nedbalé ve smyslu ust. § 1032 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku, a takové žalobě by soud rovněž nemohl vyhovět.

26. Z výše uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř, protože žalovaná měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení soud přiznal žalované podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, neboť žalovaná nebyla v řízení zastoupena advokátem. Žalovaná ve věci učinila celkem 9 úkonů ve smyslu ust. § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) citované vyhlášky (účast při ústním jednání soudu dne 1.11.2017, sepis vyjádření ze dne 17.5.2018, ze dne 10.8.2018, účast při ústním jednání dne 6.3.2019, účast při ústním jednání dne 18.12.2019, sepis závěrečného návrhu ze dne 23.12.2019 a příprava na tři ústní jednání), ve výši 300 Kč za jeden úkon (§ 2 odst. 3 citované vyhlášky). Celkem tak soud přiznal žalované náklady řízení ve výši 2 700 Kč.

28. Soud dále přiznal náhradu nákladů řízení [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], která vystupovala jako vedlejší účastník na straně žalované. Ty soud přiznal podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, neboť vedlejší účastnice nebyla v řízení zastoupena advokátem. Ve věci v tomto procesním postavení učinila jeden úkon ve smyslu ust. § 1 odst. 3 písm. a) citované vyhlášky (sepis závěrečného návrhu). Proto jí soud podle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky přiznal na nákladech řízení 300 Kč.

29. Soud dále přiznal náhradu nákladů řízení [anonymizována dvě slova] [obec], které vystupovalo jako vedlejší účastník na straně žalované. Jeho náklady řízení tvoří náklady jeho právního zastoupení za dva úkony právní služby podle ust. § 9 odst. 3 písm. c) ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. d) a g) a vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 2 500 Kč/úkon (účast při jednání soudu dne 18.12.2019 a sepis závěrečného návrhu), celkem tedy 5000 Kč. Dále soud přiznal vedlejšímu účastníku náhradu hotových výdajů ve smyslu ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu, ve výši 300 Kč za jeden úkon, celkem za dva úkony právní služby (účast při jednání soudu dne 18.12.2019 a sepis závěrečného návrhu). Soud povýšil odměnu a hotové výdaje advokáta o DPH ve výši 21 % (celkem 1 176 Kč), neboť zástupce vedlejšího účastníka je plátcem této daně. Celkem tak soud přiznal [anonymizována dvě slova] [obec] v procesním postavení vedlejšího účastníka náhradu nákladů řízení ve výši 6 776 Kč.

30. Soud dále přiznal náhradu nákladů řízení [příjmení] [anonymizována tři slova], která vystupovala v řízení jako vedlejší účastník na straně žalované. Její náklady řízení tvoří náklady jejího právního zastoupení za dva úkony právní služby podle ust. § 9 odst. 3 písm. c) ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a) a g) a vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 2 500 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení a účast na místním šetření dne 19.12.2017). Dále soud přiznal vedlejšímu účastníku náhradu hotových výdajů ve smyslu ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu, ve výši 300 Kč za jeden úkon, celkem za dva úkony právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení a účast při místním šetření dne 19.12.2017). Dále soud přiznal vedlejšímu účastníku náklady řízení za tři úkony podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) a c) ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, neboť vedlejší účastník při těchto úkonech (účast při ústním jednání dne 6.3.2019, 18.12.2019 a sepis závěrečného návrhu dne 7.1.2020) nebyl v řízení zastoupen, a to ve výši 300 Kč za jeden úkon. Celkem tak soud přiznal [příjmení] [anonymizována tři slova] náklady řízení ve výši 6 800 Kč.