9 C 171/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Vaňkátovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa pro zaplacení částky 37 166 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 37 166 Kč s příslušenstvím spolu s náklady na uplatnění pohledávky ve výši 2 400 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 14 132,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce jako insolvenční správce dlužníka jméno příjmení podal žalobu proti žalované o zaplacení částky 37 166 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného odbytného. Žalobu odůvodnil tak, že Dlužník uzavřel s žalovanou pojistné smlouvy číslo číslo z titulu těchto smluv vznikl dlužníku nárok na odbytné, které bylo sepsáno do majetkové podstaty dlužníka v insolvenčním řízení vedeném název soudu, č.j. insolvenční spisová značka, přičemž tyto pohledávky byly sepsány na základě sdělení žalované ze dne 28.4.2021. Úpadek dlužníka byl zjištěn dne 2.2.2018, přičemž na jeho majetek byl prohlášen konkurz dne 25.1.2022. Žalobce je tak osobou s dispozičním oprávněním.

2. Ve věci bylo podle žaloby rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, proti kterému žalovaná podala včasný odpor. V následném podání učinila nesporným, že mezi dlužníkem jméno příjmení a žalovanou byly uzavřeny předmětné pojistné smlouvy a že dlužníku z titulu těchto smluv vznikl nárok na odkupné, ten však zanikl v důsledku započtení. Dlužník totiž řádně nehradil běžné pojistné na předmětné pojistné smlouvy, v důsledku čehož došlo k zániku pojištění u obou smluv ke dni 7.6.2008. K tomuto dni evidovala žalovaná pohledávku vůči dlužníku na zaplacení pojistného ve výši 44 461 Kč ve vztahu k pojistné smlouvě číslo. Současně informovala dne 30.6.2008 dlužníka o tom, že eviduje u této smlouvy jeho nárok na odkupné ve výši 18 667 Kč. Žalovaná započetla pohledávku dlužníka z titulu odkupného vůči své pohledávce proti dlužníku z titulu dlužného pojistného, čímž došlo k zániku pohledávky dlužníka v celém rozsahu. Shodně tak pokud jde o smlouvu číslo na které žalovaná evidovala dluh na pojistném ve výši 44 461 Kč a pohledávku dlužníka z titulu odkupného ve výši 18 499 Kč, které vzájemně započetla. I kdyby však pohledávky v důsledku započtení nezanikly, jsou promlčeny, neboť odkupné se promlčuje ve standardní tříleté promlčecí lhůtě, nejde totiž o pojistné plnění.

3. Žalobce při jednání soudu uvedl, že zahrnul předmětné pohledávky do majetkové podstaty na základě sdělení žalované ze dne 28.4.2022. Pokud žalovaná nyní tvrdí, že pohledávka zanikla, měla podat vylučovací žalobu. Žalobce nabyl důvodně dojmu, že pohledávka existuje. Vznesenou námitku promlčení považuje za nemravnou, shodně pak považuje za nemravný požadavek na náhradu nákladů řízení vznesený žalovanou.

4. Soud zjistil tyto skutečnosti:

5. Z dopisu žalované adresovaného jméno příjmení ze dne 30.6.2008 soud zjistil, že tímto dopisem žalovaná sdělila jméno příjmení, že jeho pojistná smlouva číslo zanikla pro neplacení pojistného ke dni 7.6.2008. Současně jej informovala o nároku na odkupné ve výši 18 667 Kč, a dále o dluhu na pojistném ve výši 44 431 Kč.

6. Z dopisu žalované adresovaného jméno příjmení ze dne 30.6.2008 soud zjistil, že tímto dopisem žalovaná sdělila jméno příjmení, že jeho pojistná smlouva číslo zanikla pro neplacení pojistného ke dni 7.6.2008. Současně jej informovala o nároku na odkupné ve výši 18 499 Kč, a dále o dluhu na pojistném ve výši 44 461 Kč.

7. Z dopisu žalované ze dne 28.4.2021 adresovaného žalobci soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobci, že eviduje předmětné pojistné smlouvy týkající životního pojištění, platné od 1.5.2007 – 1.5.2048, stornované ke dni 7.6.2008 z důvodu neplacení pojistného. Současně jej informovala, že dlužníku vznikl nárok na odbytné ve výši 18 667 Kč a 18 499 Kč, které však nebylo vyplaceno z důvodu dluhu.

8. Z dopisu žalobce adresovaného žalované ze dne 2.3.2022 ve věci Převodu peněžních prostředků, zrušení pojištění, soud zjistil, že žalobce tímto dopisem vyzval žalovanou k zaslání peněžních prostředků z pojistných smluv číslo vedených u žalované, které jsou sepsány do majetkové podstaty dlužníka jméno příjmení.

9. Z e-mailu žalované adresovaného žalobci (žalobce učinil nesporným, že e-mailová adresa email je jeho) ze dne 18.7.2022 soud zjistil, že tímto e-mailem žalovaná informovala žalobce o tom, že neeviduje na předmětných pojistných smlouvách ani přeplatek, ani nedoplatek, neboť odkupné bylo v plné výši použito na úhradu dluhu na pojistném.

10. Z Usnesení název soudu ze dne 25.1.2022, č.j. insolvenční spisová značka číslo, soud zjistil, že na majetek dlužníka jméno příjmení byl prohlášen konkurs.

11. Z dalších v řízení provedených důkazů soud již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění ani pro právní hodnocení věci, a proto je dále nehodnotil.

12. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

13. Žalobce je insolvenčním správcem dlužníka jméno příjmení, na jehož majetek byl dne 23.1.2022 prohlášen konkurz. Dlužník uzavřel s žalovanou pojistné smlouvy životního pojištění číslo číslo které zanikly ke dni 7.6.2008 z důvodu neplacení pojistného. Dopisem žalované ze dne 30.6.2008 byl dlužník informován o zániku jeho pojistných smluv a současně o nároku na odbytné ve výši 18 667 Kč a 18 499 Kč, a dále rovněž o existenci dluhu na pojistném ve výši 44 431 Kč a 44 461 Kč. K výzvě insolvenčního správce žalovaná sdělila, že eviduje pojistné smlouvy uzavřené s dlužníkem, rovněž jej informovala o tom, že smlouvy byly ke dni 7.6.2008 stornovány pro neplacení pojistného. Současně jej informovala, že dlužníku vznikl nárok na odbytné ve výši 18 667 Kč a 18 499 Kč, které však nebylo vyplaceno z důvodu dluhu. Následným e-mailem ze dne 18.7.2022 žalovaná informovala žalobce o tom, že neeviduje ani přeplatek ani nedoplatek na uvedených smlouvách, neboť pohledávka z titulu odbytného vůči dlužníku byla použita na úhradu dluhu z titulu dlužného pojistného.

14. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

15. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. S ohledem na datum uzavření pojistných smluv (2007) a jejich zrušení (2008) soud ve věci aplikoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném do 31.12.2013 (dále jen„ OZ“)

17. Podle ust. § 100 odst. 1 OZ právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka. Podle třetího odstavce téhož ustanovení, nepromlčují se rovněž práva z vkladů na vkladních knížkách nebo na jiných formách vkladů a běžných účtech, pokud vkladový vztah trvá.

18. Podle ust. § 101 občanského zákoníku, pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

19. Soud se s ohledem na vznesenou námitku promlčení nejprve zabýval tím, zda je nárok uplatněný žalobou promlčen či nikoli. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že předmětné pojistné smlouvy životního pojištění byly zrušeny ke dni 7.6.2008 pro neplacení pojistného s tím, že dlužník jméno příjmení byl o zániku pojištění informován dopisy ze dne 30.6.2008. Současně byl těmito dopisy informován o tom, že mu vznikl z titulu ukončení těchto smluv nárok na odbytné ve výši 18 667 Kč a 18 499 Kč. Je tak zřejmé, že po doručení těchto dopisů již žalobce mohl své právo na odbytné uplatnit ve smyslu ust. § 101 OZ. Promlčecí doba tak počala plynout nejpozději v červenci 2008 a uplynula nejpozději v červenci 2011. Pohledávky, které jsou předmětem sporu v této věci, tak jsou promlčeny. Námitka promlčení vznesená žalovanou tak je důvodnou a ve smyslu ust. § 100 odst. 1 OZ nelze právo uplatněné žalobcem v této věci přiznat. Pro úplnost pak soud dodává, že odbytné není pojistným plněním ve smyslu ust. § 8 zákona o pojistné smlouvě a podléhá promlčení dle občanského zákoníku. Pokud jde o námitku vznesenou žalobcem o tom, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, neshledal ji soud rovněž důvodnou. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná řádně žalobce informovala o tom, že na pojistných smlouvách byl kromě pohledávek dlužníka rovněž dluh vůči žalované, a proto nebyla pohledávka z titulu odbytného vyplacena. V e-mailu ze dne 18.7.2022 pak žalovaná žalobce výslovně informovala o tom, že na uvedených smlouvách žádný přeplatek neeviduje, neboť pohledávka z odbytného byla v celém rozsahu použita na úhradu dluhu z titulu dlužného pojistného. Za této situace je tak zřejmé, že námitka promlčení vznesená žalovanou není nemravná. S ohledem na promlčení nároku se tak již soud dále pro nadbytečnost nezabýval námitkou započtení vznesenou žalovanou.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšnou, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 132,80 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 166 Kč sestávající z částky 2 620 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, odpor, sepis vyjádření k žalobě a účast při jednání soudu) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 452,80 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.