9 C 330/2014

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Fauré ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 661 952 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 851 986 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,05% denně z částky 20 214 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem ve výši 8,05% ročně z částky 641 738 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 190 034 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 641 738 Kč za dobu od [datum] do [datum] se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 171 157, 07 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou došlou podepsanému soudu dne [datum] se žalobkyně, již pod novým obchodním jménem zapsaným do obchodního rejstříku ke dni [datum] (původně [právnická osoba]), domáhá na žalované zaplacení částky za odběr plynu uskutečněný na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu č. [anonymizováno] [číslo] uzavřené dne [datum] se [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], jako zákazníkem (dále jen„ Smlouva 1), jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat zákazníkovi do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] (dále jen„ předmětné odběrné místo“) plyn ve sjednaném množství a termínech, zajistit jeho přepravu, distribuci i uskladnění a závazek [právnická osoba] s.r.o. plyn odebrat a zaplatit za něj je žalobkyni dohodnutou platbu. Smlouva 1 byla sjednána za dobu jednoho roku, její nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník. Na navazující období od [datum] uzavřel tentýž zákazník s žalobkyní Smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva 2“), jejímž předmětem byl totožný závazek se Smlouvou 1. Smlouva 2 byla sjednána s počátkem od [datum] na dobu neurčitou. Dne [datum] se žalobkyně prostřednictvím elektronické komunikace s právním zástupcem [právnická osoba] s.r.o., a rovněž od právního zástupce žalované, dozvěděla, že předmětné odběrné místo již delší dobu vlastní a provozuje žalovaná, a to na základě Smlouvy o prodeji části podniku uzavřené dne [datum] s účinností ke dni [datum] (dále jen„ Smlouva o prodeji části podniku“), přičemž převádějící ani přebírající tuto skutečnost, ačkoliv byli dle smlouvy k tomu povinni, žalobkyni neoznámili. S ohledem na okolnosti uzavření Smlouvy 2 a Smlouvy o prodeji části podniku, má žalobkyně za to, že Smlouva 2 je absolutně či relativně neplatná a její neplatnost namítá. S ohledem na vylíčené skutečnosti, když pasivní legitimaci žalované dovozuje z uvedené Smlouvy o prodeji části podniku, kterou žalovaná mimo jiné převzala závazky [právnická osoba] s.r.o., na žalované požaduje zaplacení žalované částky ve znění rozšíření a částečného zpětvzetí žaloby, tj. celkem 851 986 Kč, která je tvořena dluhem vzniklým za odběr plynu a službách poskytovaných v souvislosti s jeho odběrem. Konkrétně specifikuje, že za období od [datum] do [datum] fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] a splatnou dne [datum] vyúčtovala částku 20 214 Kč s DPH. S ohledem na dovozenou neplatnost Smlouvy 2 má žalobkyně za to, že žalovaná od [datum] do [datum] odebírala od žalobce zemní plyn bez právního důvodu a vzniklo jí tak bezdůvodné obohacení ve výši neuhrazených plateb za odebraný plyn v tomto období, přičemž za období od [datum] do [datum] tento odběr vyúčtovala fakturou [číslo] vystavenou dne [datum], s datem splatnosti dne [datum], na částku 354 944 Kč včetně DPH, za období od [datum] do [datum] fakturou [číslo] vystavenou dne [datum], splatnou dne [datum], na částku 289 794 Kč včetně DPH. V rámci rozšíření žaloby, ve znění jejího částečného zpětvzetí, poté za období od [datum] do [datum] fakturou [číslo] modifikovanou opravnou fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] a splatnou dne [datum], na částku ve výši 190 034 Kč. Ohledně vyúčtované ceny za odebranou komoditu a služby spojené s její dodávkou žalobkyně toto podrobně specifikuje s odkazem na Cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro jednotlivé žalované roky. Žalovaná byla vyzvána k plnění předžalobní výzvou ze dne [datum], výzvou ze dne [datum] a výzvou k vrácení bezdůvodného obohacení dne [datum], které jí byly zaslány poštou.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, namítla nedostatek své pasivní legitimace ve sporu s odkazem na neplatnost Smlouvy o prodeji části podniku. Dále v zcela obecné rovině zpochybnila vyčíslení a vyúčtování spotřeby plynu v daném odběrném místě za žalovaná období, která považuje za smyšlená. V podání ze dne [datum] žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce, který se z nařízeného jednání dne [datum] omluvil, aniž by požádal o jeho odročení, zopakovala své námitky ohledně neúčinnosti Smlouvy o prodeji části podniku, když má za to, že otázka nebyla soudy ještě rozhodnuta, neboť došlo k zamítnutí žaloby pro neunesení důkazního břemene. Také informace, o předmětu prodeje při uzavření Smlouvy o prodeji části podniku byly nepřesné, nicméně se domnívá, že žalovaná částka není stanovena ve správné výši a je, alespoň zčásti, neoprávněná.

3. Žalobkyně při jednání setrvala na svých skutkových tvrzeních ohledně pasivní legitimace žalované, množství a ceny odebraného plynu, jakož i neplatnosti Smlouvy 2.

4. Soud se nejprve zabýval námitkou nedostatku pasivní legitimaci žalované. K tomu z rozsudku Krajského soudu v Brně ve věci insolvenční správkyně [právnická osoba] s.r.o. proti žalované č. j. 71/ 27 ICm 3158/2014-116 ze dne 10. ledna 2017 zjistil, že krajský soud zamítl žalobu insolvenční správkyně na určení, že Smlouva o prodeji části podniku ze dne [datum] uzavřená mezi [právnická osoba] s.r.o. a žalovanou je neplatným právním úkonem (výrok I.), zamítl také návrh na určení, že tatáž smlouva je neúčinným právním úkonem (výrok II.) a rozhodl o peněžitých nárocích účastníků (výrok III. až V.). Proti výroku II. – V. uvedeného rozsudku podala odvolání žalovaná, v této části byl rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci č. j. 27 ICm 3158/2014 dne 22. srpna 2018 zrušen a vrácen soudu prvního stupně k novému rozhodnutí. Ve výroku I., kterým byl zamítnut návrh na určení neplatnosti dané smlouvy, uvedený rozsudek krajského soudu nabyl právní moci. Rozhodnutím Krajského soudu v Brně č. j. (70) 27 ICm 3158/2014-320 ze dne 28. června 2022 byla zamítnuta žaloba na určení, že daná smlouva je neúčinným právním úkonem a rozhodnuto o peněžitých nárocích účastníků. Toto rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Otázka platnosti a účinnosti Smlouvy o prodeji části podniku byla tak věcně příslušnými soudy pravomocně rozhodnuta (ostatně i z tohoto důvodu bylo řízení v projednávané věci po dobu několika let přerušeno), přičemž žalovaná byla účastnicí shora uvedených řízení, do kterých mohla vnášet argumenty podporující její názor ohledně neplatnosti Smlouvy o prodeji části podniku a nikoli se dožadovat řešení již pravomocně rozhodnuté věci prostřednictvím opakovaného vnášení předběžné otázky do tohoto řízení. Nad to je třeba uvést, že ani v daném řízení žalovaná ve svém podání uvedené argumenty nijak nekonkretizovala, aniž by jí mohlo být, z důvodu její nepřítomnosti na jednání, poskytnuto poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. S ohledem na shora uvedené obvodní soud uzavřel, s odkazem na uvedená rozhodnutí krajského soudu, že žalovaná Smlouvou o prodeji části podniku (čl. 3) převzala závazky [právnická osoba] s.r.o. vzniklé na základě Smlouvy 1 a v dalším období bez právního důvodu odebírala na předmětném odběrném místě plyn distribuovaný žalobkyní. Pro úplnost soud podotýká, že Smlouva o prodeji části podniku se týkala převodu všech práv a závazků, aniž by se mělo jednat pouze o závazky, které byly specifikovány v přílohách této smlouvy, přičemž takovýto výklad daného právního jednání odpovídá i zákonné úpravě.

5. Ze Smlouvy 1 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala dodávat zákazníkovi plyn ve sjednaném množství a termínu spolu s poskytováním služeb zajišťujících přepravu, distribuci a uskladnění plynu a právní předchůdkyně žalované se zavázala tento plyn odebírat a zaplatit vyúčtovanou kupní cenu, a to v období od [datum] do [datum]. V čl. 8 Smlouvy 1 si strany sjednaly v případě prodlení splacením jakékoliv dlužné částky podle smlouvy úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky denně za každý den prodlení. Ze Smlouvy 2 je zřejmé, že pro téže odběrné místo tytéž osoby uzavřely smlouvu pro období od [datum] na dobu neurčitou, kterou se žalobkyně se zavázala dodávat zákazníkovi plyn ve sjednaném množství a termínu spolu s poskytováním služeb zajišťujících přepravu, distribuci a uskladnění plynu a právní předchůdkyně žalované se zavázala tento plyn odebírat a zaplatit vyúčtovanou kupní cenu. Z faktur za dodávky plynu ve spojení s jejich přílohami, ceníkem zemního plynu od [datum] a cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu č 3/2010 se podává, že žalobkyně vyúčtovala za odběr plynu v období od [datum] do [datum] pro předmětné odběrné místo daňovým dokladem [číslo] částku 20 214 Kč s datem splatnosti do [datum]. Dále daňovým dokladem [číslo] za období od [datum] do [datum] a.s. částku 354 944 Kč splatnou dne [datum] a daňovým dokladem [číslo] za období od [datum] do [datum] částku 286 794 Kč splatnou do [datum]. Za odběr v období od [datum] do [datum] vyúčtovala daňovým dokladem [číslo] ve spojení s opravným daňovým dokladem č. 130300037100 Kč na částku 190 000 Kč splatnou dne [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], podané na poštu téhož dne, je zřejmé, že žalobkyně žalované zaslala výzvu k zaplacení dlužných částek za období od [datum] do [datum]. Následně zaslala i výzvu k vydání bezdůvodného obohacení podanou na poštu dne [datum] a předžalobní výzvu podanou na poštu dne [datum], což soud zjistil z uvedených výzev a poštovních podacích archů.

6. Podle ustanovení § 3028 odst. 1, 3, věta prvá, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na toto ustanovení soud k posouzení závazku účastníků vyplývající ze Smluv 1 a 2, jakož i pro posouzení jejich platnosti, aplikoval občanský zákoník platný a účinný do dne [datum], zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“).

7. Dle § 51, věta prvá před středníkem, obč. zák., účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena. Podle § 49a obč. zák., věta první, právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Dle § 451 odst. 1, 2 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plnění z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

8. Dle § 2991 odst. 1, 2 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Dle § 74 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl. Podle odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. a) cit. ustanovení je neoprávněnou přepravou plynu využití služby přepravy plynu bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl a neoprávněnou distribucí plynu využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle odst. 6 téhož ustanovení neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují. Podle odst. 7 při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonu plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťováním neoprávněného odběru plynu.

10. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 108/2001 Sb., o měření plynu a stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu.

11. V řízení bylo Smlouvou 1 prokázáno, že mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalované byla uzavřena smlouva na dobu určitou, na jejímž základě žalobkyně dodávala plyn a poskytovala služby spojené s jeho dodávkami právní předchůdkyni žalované do předmětného odběrného místa v sjednaném množství a termínech a žalovaná se zavázala tento plyn odebírat a za odebraný plyn zaplatit dohodnutou cenu. Na základě této smlouvy pak bylo provedeno vyúčtování odebrané komodity a služeb a vystavena faktura [číslo] na částku k úhradě, včetně DPH, ve výši 20 214 Kč, která nebyla ani přes výzvy uhrazena. V souladu s čl. 3 2. Smlouvy o prodeji části podniku přešel tento dluh na žalovanou a stal se pohledávkou žalobkyně za žalovanou. S ohledem na nesplnění smluvní povinnosti ze strany žalované, ke které se smlouvou zavázala, ve spojení se Smlouvu o převodu podniku, soud žalobě v uvedeném rozsahu vyhověl, když žalovaná neuvedla žádné konkrétní námitky k rozpisu vyúčtování, které byly vždy nedílnou přílohou žalobkyní vystavených faktur.

12. K odběru na výše uvedeném odběrném místě, který se měl uskutečnit v období od [datum] do [datum] na základě Smlouvy 2, se soud k námitce žalobkyně nejprve zabýval platností uvedené smlouvy, když v řízení bylo prokázáno, že v době jejího uzavření dne [datum] nebyla [právnická osoba] s.r.o. nemohla odebírat plyn na předmětném odběrném místě, neboť tuto část podniku převedla na žalovanou Smlouvou o prodeji části podniku. S odkazem na ustanovení § 3028 odst. 1, 3 OZ, soud tento úkon posoudil podle § 49a obč. zák. jako právní úkon relativně neplatný, neboť žalobkyně byla při jeho uzavírání ze strany [právnická osoba] s.r.o. uvedena v omyl ohledně osoby odběratele a zároveň ani žalovaná, ani [právnická osoba] s.r.o. nesplnily svou povinnost vyplývající ze Smlouvy o převedu podniku a neoznámily přechod závazku žalobkyni, přičemž žalobkyně se neplatnosti dovolala (srov. také 22 Cdo 2506/99). Žalovaná odebírala plyn v daném místě bez právního důvodu a vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení dle § 451 odst. 1, 2 obč. zák., resp. § 2991 odst. 1, 2 OZ ve spojení s § 74 odst. 7 energetického zákona. Vzhledem k tomu, že z jednotlivých faktur vystavených za odběr v období od [datum] do [datum] ve spojení s detailním rozpisem vyúčtování byla jednoznačně prokázána výše spotřeby plynu a platba za služby s odběrem spojené, soud vycházel ze znění § 9 odst. 1 vyhlášky č. 108/2001 Sb., dle kterého při neoprávněném odběru plynu toto množství určí odběratel na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů. S ohledem na skutečnost, že žalovaná namítala nepřesnost takto zjištěných údajů pouze v obecné rovině, aniž by konkretizovala, jaký údaj v detailním rozpisu neodpovídá skutečnosti či z jakého důvodu nejsou naměřené hodnoty odpovídající, soud se touto nekonkrétní námitkou žalované strany nezabýval a shledal ji účelovou. Je nutno dodat, že poučení ohledně nutnosti konkrétně tvrdit a prokázat nepřesnosti ve vyúčtováních (§118 a odst. 1, 3 o.s.ř) nemohl soud žalované, z důvodu její nepřítomnosti při jednání, poskytnout. Žalobkyně tak detailním rozpisem vyúčtování pro jednotlivá žalovaná období prokázala změřené množství odebrané komodity v MWh a výši plateb za služby spojené s dodávkou a odběrem plynu, přičemž dané hodnoty odpovídají i cenám stanoveným v Cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ve spojení s Ceníkem. S ohledem na tato konkrétní prokázaná skutková zjištění soud žalobě i ve zbývajícím nároku vyhověl.

13. Nárok na smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně se opírá o čl. 8 1. Smlouvy 1 ve spojení s § 544 odst. 1, 2 obč. zák. Nárok na zákonný úrok z prodlení se opírá o § 1970 OZ a jeho výše byla stanovena na základě vyhlášky č. 351/2013 Sb. Žalobkyně tento úrok požadovala za dobu od [datum] do zaplacení, a to dle stanoveného bezdůvodného obohacení, žalovaná však namítala, že o vyúčtovaných částkách nevěděla, přičemž v řízení bylo předžalobními výzvami advokáta prokázáno, že dne [datum] byla k poštovní přepravě dána výzva žalované k zaplacení dlužných částek za období od [datum] do [datum]. S ohledem na informační deficit ohledně přesného data doručení výzvy, soud tento den určil dle § 573 OZ. Žalovaná se ocitla v prodlení s plněním za odběr komodity dne [datum]. S ohledem na to soud zamítl žalobu co do zákonného úroku z prodlení z uvedených částek za období do [datum]. U pohledávky za období od [datum] do [datum] soud vycházel ze splatnosti dané faktury s ohledem na to, že žalovaná si již byla vědoma toho, že odebírá plyn, za který je nutno zaplatit vyúčtovanou částku, aniž by konkretizovala důvod, pro které jí dané upomínky neměly být poštou doručeny.

14. Rozhodnutí o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 3 o.s.ř, neboť žalobkyně byla neúspěšná jen co do nepatrné části nepřiznaných úroků z prodlení. Náklady žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 42 600 Kč a nákladů za právní zastoupení stanovených dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ a.t.“). Při jejich stanovení soud vycházel, v souladu s ustanovením § 8 odst. 1 a § 7 a.t., z tarifní hodnoty v době započetí úkonu právní služby. V době podání žaloby až do jejího rozšíření ze dne [datum] byla tarifní hodnotou částka 661 952 Kč, z které mimosmluvní odměna činí 10 980 Kč za jeden úkon; žalobkyni náleží v této výši za 4 úkony právní služby (převzetí a přípravu, předžalobní výzvu, žalobu a rozšíření žaloby ze dne [datum]). Po rozšíření žaloby byla tarifní hodnotou částka 860 745 Kč, avšak soud nepřiznal odměnu za úkony ve formě částečného zpětvzetí žaloby ze dne [datum] a vyjádření ze dne [datum], neboť žaloba mohla být již perfektní v rámci jejího rozšíření a není chybou žalované, že probíhají opravy ve vyúčtování na straně žalobkyně. Po částečném zpětvzetí žaloby činila tarifní hodnota 851 986 Kč, z které sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 11 740 Kč, a to za 4, 5 úkonu (vyjádření ze dne [datum], jež bylo reakcí na obranu žalované, jednání ze dne [datum], souhlas s přerušením řízení, které však s ohledem na znění § 11 odst. 2 písm. c) a 3 a.t. soud započítal jednou polovinou, vyjádření na výzvu soudu dne [datum] a jednání [datum]). Právnímu zástupci žalobkyně dále náleží náhrady hotových výdajů určené za všechny přiznané úkony ve věci (tj. 9 úkonů) ve výši 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 4 a.t.

15. Dále náleží zástupci žalobkyně cestovní náhrady ve výši 5 190,55 Kč a náhrada za promeškaný čas strávený cestou zástupce žalobce k jednání z [obec] do [obec] a zpět ve výši 1 600 Kč za 16 půlhodin stanovená podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t. Při výpočtu cestovních náhrad soud postupoval následovně: z technického průkazu o vozidlech [anonymizováno] a [anonymizováno], předložených zástupcem žalobce soud zjistil průměrnou spotřebu paliva 5,6 l a 5,7 l na 100 km. Soud vycházel z údaje mu obecně známého, že vzdálenost mezi [příjmení] a [část Prahy] a zpět je 404 km. Podle § 137 odst. 1 o.s.ř., § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a podle § 156 až 189 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů činí náhrada za použití shora uvedeného automobilu při cestě na jednání soudu konaných dne [datum] a [datum] [obec] do [obec] a zpět 5 190, 55 Kč.

16. S ohledem na to, že právní zástupce je plátcem DPH, náleží mu s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. i DPH ve výši 21% z přiznaných částek (kromě soudního poplatku). Celkem náhrada nákladů řízení tvoří částku 171 157, 07 Kč, kterou soud uložil zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalobkyně