9 EC 174/2012

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr Kateřinou Melkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená anonymizováno titul . jméno příjmení anonymizováno adresa o: zaplacení částky 81 719 Kč s přísl.,

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 81 719 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75% z této částky od 16.4.2012 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 76 076,63 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně, [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 7.5.2012 domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 81 719 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z této částky od 16.4.2012 do zaplacení. Žalobu žalobkyně odůvodnila tak, že na základě smlouvy o provedení ostrahy majetku ze dne 1.3.2007 prováděla žalobkyně ostrahu objektu žalované, kdy cena za ostrahu byla sjednána v článku 5 smlouvy na částku 81 Kč za hodinu provádění ostrahy bez DPH. Objekt byl střežen 24 hodin denně, a to dle ujednání v článku 2 smlouvy. V souladu se smlouvou vyúčtovala žalobkyně žalovanému provedenou ostrahu v měsíci březnu 2012 v rozsahu 744 hodin, což odpovídá 31 dnům po 24 hodinách, a to fakturou [číslo] [rok] splatnou dne 15.4.2012. Žalovaná fakturu ve lhůtě splatnosti nezaplatila. Následujícím dnem se pak žalovaná dostala do prodlení. Žalovaná neuhradila dlužnou částku i přes předžalobní výzvu žalobce.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává, a to z toho důvodu, že pohledávka [právnická osoba] – [celé jméno žalobkyně] na základě daňového dokladu [číslo] [rok] na částku 81 719 Kč zanikla ke dni 17.5.2012 započtením, kdy žalovaná oznámila započtení dopisem, který zaslala žalobkyni, a ve kterém zároveň oznámila, že společnost [právnická osoba] nakoupila pohledávky od společností [právnická osoba] a [právnická osoba], které měly vůči [celé jméno žalobkyně] a tyto pohledávky žalovaná započetla.

3. Žalobkyně se k námitce započtení uplatněné žalovanou vyjádřila tak, že úkon spočívající v započtení žalobkyně neuznává, a to zejména z toho důvodu, že předmětem započtení jsou neexistující pohledávky žalovaného, které vůči žalobkyni nevznikly, dále zde chybí reálné plnění mezi žalobkyní a subjekty, které pohledávky účtovaly. Žalobkyně zdůraznila, že ani s jednou ze společností, které měly žalovanému pohledávky postoupit, nebyla v žádném smluvním vztahu a nároky těchto společností neuznává a trvá na neúčinnosti a neplatnosti započtení. Žalobkyně dále uvedla, že pokud žalovaný započítával proti pohledávce žalobkyně tvrzené nároky, pak z tohoto úkonu vyplývá, že pohledávku žalobkyně uznal za opodstatněnou.

4. Žalovaná se k žalobě ještě vyjádřila podáním ze dne 19.2.2020 tak, že pokud žalovaná přednesla obranu spočívající v tom, že žalobkyní uplatněná pohledávka zanikla započtením, z této obrany žalovaná neustupuje a současně zdůrazňuje, že tato obrana nemůže mít charakter uznání opodstatněnosti pohledávky žalobkyně, jak dovozuje žalobkyně. Žalovaná naopak činí sporným, že by žalobkyně skutečně prováděla ostrahu v rozsahu, který žalobkyně uvádí, tedy 24 hodin denně, a to z toho důvodu, že jeden den má 24 hodin a není objektivně v silách kteréhokoli člověka, aby celou tuto dobu vyplnil aktivní činností, tedy bez odpočinku, spánku apod. Dále žalovaná v tomto podání, ve spojení s vyjádřením žalované ze dne 26.6.2020, uvedla, že co se týče námitky započtení a existence pohledávky vůči žalobkyni, tak žalovaná nabyla pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek, a to od společnosti [právnická osoba], když tato firma měla pohledávku vůči žalobkyni, a to na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, kdy v souladu s dohodou mezi žalobkyní a [anonymizováno] [právnická osoba] uzavřela [anonymizováno] [právnická osoba] dne 21.10.2011 smlouvu o připojení s provozovatelem distribuční soustavy týkající se odběrného místa na adrese [adresa]. Na základě shodných předpokladů byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny datovaná dnem 21.10.2011. Fakturou [číslo] vyúčtovala [anonymizováno] [právnická osoba], resp. přeúčtovala žalobkyni spotřebu elektrické energie za období [číslo] [rok] v částce 5 460 Kč a fakturou [číslo] vyúčtovala, resp. přeúčtovala firma [právnická osoba] žalobkyni spotřebu elektrické energie za období [anonymizováno] [rok] v částce 5 460 Kč, a to na základě ústní dohody mezi žalobkyní a firmou [právnická osoba] Dále fakturou [číslo] vyúčtovala, resp. přeúčtovala [anonymizováno] [právnická osoba] žalobkyni náklady veterinárního vyšetření, které žalobkyni poskytla [titul]. [jméno] [příjmení], přičemž podle dohody mezi označenou [anonymizováno] a žalobkyní měla platbu provést firma [právnická osoba] s tím, že žalobkyně následně [anonymizováno] vynaložené náklady uhradí. Pohledávka [anonymizováno] [právnická osoba] odůvodněna uvedenými skutečnostmi činila v souhrnu částku 13 046 Kč. Žalovaná nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 15.5.2012 a podáním ze dne 23.5.2012 [anonymizováno] [právnická osoba] žalobkyni postoupení oznámila. Dále žalovaná nabyla pohledávku od [právnická osoba] [anonymizováno], kdy tato pohledávka mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizováno] vznikla tak, že písemnou žádostí ze dne 2.1.2012 požádala žalobkyně příslušný stavební úřad o vydání rozhodnutí o umístění stavby – vrtaná studna v nemovitostech, k nimž žalobkyně měla vlastnický vztah, a to pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec]. V souladu s dohodou mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizováno], o tom, že žalobkyně následně uhradí to, co za ni [anonymizováno] zaplatí třetí osobě, zaplatila [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] náklady spojené s vývrtem studny. Důkazem o tom je faktura vystavená [právnická osoba] [anonymizováno] dne 11.1.2011 a doklady prokazující úhradu ze strany [anonymizováno] [právnická osoba] Zájem žalobkyně o zajištění vodovodního zdroje k nemovitostem je prokazován hydrogeologickým posudkem objednaným žalobkyní a jejím manželem v únoru 2012. Fakturou č. [rok] vyúčtovala, resp. přeúčtovala firma [právnická osoba] žalobkyni náklady spojené s úhradou vůči firmě [právnická osoba] v částce 69 120 Kč.

5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi žalobkyní, coby poskytovatelem a žalovanou, coby objednatelem, byla uzavřena smlouva o provedení ostrahy majetku ve smyslu ust. § 269 odst. 2 obchodního zákoníku, kdy předmětem smlouvy byl závazek poskytovatele, tedy žalobkyně, za podmínek stanovených smlouvou provádět ostrahu objektu a přilehlých prostor podle upřesněných požadavků objednatele, kdy rozsah ostrahy byl sjednán v rozsahu 24 hodin denně včetně svátků a sobot a nedělí, způsob provádění ostrahy byl sjednán tak, že ostraha objektu je zajištěna především pochůzkovou činností se zaměřením na kontrolu budov (jejich uzamčení), přiléhajících ploch a výskyt nežádoucích osob; ostraha je prováděna se služebním psem; cena ostrahy byla sjednána tak, že hodinová sazba činila 81 Kč, svátky 100% + DPH s tím, že vyúčtování je prováděno fakturou se splatností k 15. dni následujícího měsíce; smluvní strany v bodě 6. Smlouvy mimo jiné dále ujednaly, že zjištěné nedostatky v práci ostrahy nebo zvláštní požadavky dle závažnosti sdělí pověřená osoba [anonymizováno] [právnická osoba] odpovědné osoby [anonymizována dvě slova] – [celé jméno žalobkyně]; smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností od 1.3.2007 (smlouva o provedení ostrahy majetku uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou). [ulice] žalobkyně a žalované na základě smlouvy o provedení ostrahy byla ukončena ze strany žalované po cca 5 letech bezproblémové spolupráce, a to v březnu 2012; ostraha byla v noci prováděna se služebními psy, od 18.00 do 6.00, přes den formou recepce, ostrahu prováděl fyzicky mimo jiné manžel žalobkyně [příjmení] [příjmení]; způsob provádění ostrahy byl ze strany žalovaného kontrolován vedoucím výroby, práce odvedená žalobkyní byla předávána, objekt byl osazen čipy, pochůzky ostrahy byly stanoveny v různých intervalech, ostraha vždy musela načepovat provedení ostrahy a žalovaný to kontroloval (výpověď svědka [jméno] [příjmení]). Fakturou [číslo] [rok] ze dne 31.3.2012, vyúčtovala žalobkyně žalované coby odběrateli ostrahu objektu za měsíc březen 2012 za celkem 744 hodin v částce 81 719 Kč včetně DPH; faktura byla splatná dne 15.4.2012 (faktura [číslo] [rok] ze dne 31.3.2012), faktura žalovaným uhrazena nebyla (shodná vyjádření účastníků). Žalovaný neměl žádné výhrady proti způsobu provádění ostrahy, neměl žádné výhrady ani v měsíci březnu 2012, ze strany žalované nebylo namítáno ničeho vůči množství odvedené práce, nebo, že by něco nebylo v pořádku (výpověď svědka [jméno] [příjmení]). O neuhrazené faktuře jednal manžel žalobkyně s jednatelem žalované, panem [příjmení], jednatel žalované sdělil, že mu pan [příjmení] přinesl pohledávky vůči žalobkyni a manželovi žalobkyně řekl, že tyto pohledávky žalovaná odkoupí (výpověď svědka [jméno] [příjmení]). Dopisem ze dne 17.5.2012 žalovaná žalobkyni zaslala oznámení o vzájemném započtení pohledávek a závazků dle § 364 obchodního zákoníku; v tomto oznámení je uvedeno, že [právnická osoba] dluží [právnická osoba] dle faktury [číslo] [rok] částku ve výši 81 719 Kč, do zápočtu je částka 81 719 Kč; dále je uvedeno, že [právnická osoba] dluží společnosti [právnická osoba] na základě faktury [číslo] částku ve výši 5 460 Kč do zápočtu 5 460 Kč, dále na základě faktury [číslo] částku ve výši 5 460 Kč do zápočtu 5 460 Kč a dle faktury [číslo] částku ve výši 2 126 Kč do zápočtu 2 126 Kč; dále je zde uvedeno, že [právnická osoba] dluží [právnická osoba] [anonymizováno] na základě faktury č. [rok] částku ve výši 69 120 Kč do zápočtu 68 673 Kč; dále je zde uvedeno, že společnost [právnická osoba] nakoupila uvedené pohledávky od společnosti [právnická osoba] a od [právnická osoba] [anonymizováno], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.5.2012, kdy v příloze dopisu jsou uvedené nakoupené pohledávky zaslány; závěrem oznámení je uvedeno, že rozdíl ze zápočtu [právnická osoba] a [anonymizováno] ve výši 447 Kč uhradí [právnická osoba] pod [variabilní symbol] (oznámení o vzájemném započtení pohledávek a závazků ze dne 17.5.2012 a vyhotovení [titul]. [jméno] [příjmení], ředitelem společnosti [právnická osoba]). Dne 15.5.2012 byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] coby postupitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] coby postupníkem, smlouva o postoupení pohledávky, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávky postupitele, kterou má vůči [celé jméno žalobkyně] v celkové výši 13 046 Kč z dosud neuhrazených faktur, jejichž ověřené kopie byly přílohou smlouvy o postoupení pohledávky, kdy se jedná o fakturu [číslo] splatná dne 14.1.2012 v částce 5 460 Kč, kdy se jedná o přefakturování elektrické energie za říjen až prosinec 2011 u odběrného místa [ulice] a dále na základě faktury [číslo] splatné dne 14.1.2012 v částce 2 126 Kč, kdy se jedná o přefakturaci nákladů na veterinární vyšetření ze dne 1.12.2011 a dále na základě faktury [číslo] splatné dne 10.4.2012 v částce 5 460 Kč, kdy se jedná o přefakturaci elektrické energie za období leden až březen 2012 u odběrného místa [ulice]; postupitel se smlouvou zavázal, že bez zbytečného odkladu po podpisu smlouvy písemně oznámí postoupení pohledávky dlužníkovi (smlouva o postoupení pohledávky uzavřená mezi postupitelem [právnická osoba] a postupníkem [právnická osoba] s.r.o. ze dne 15.5.2012). Dne 15.5.2012 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky mezi [právnická osoba] [anonymizováno] coby postupitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] coby postupníkem, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávky postupitele [právnická osoba] s.r.o. vůči [celé jméno žalobkyně] ve výši 69 120 Kč z dosud neuhrazené faktury č. [rok], která byla přílohou smlouvou o postoupení pohledávky; postupitel se touto smlouvou mimo jiné zavázal, že bez zbytečného odkladu písemně oznámí postoupení pohledávky dlužníkovi (smlouva o postoupení pohledávky uzavřená mezi postupitelem [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno] coby postupníkem ze dne 15.5.2012). Z faktury [číslo] ze dne 31.12.2011, splatná dne 14.1.2012, má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba], coby dodavatel, fakturoval žalobkyni, coby odběrateli částku ve výši 11 198,40 Kč a částku ve výši 2 126,40 Kč, celkem částku ve výši 13 324 Kč, a to jako přefakturaci nákladů na veterinární vyšetření MVDR. [příjmení] v roce 2011, konkrétně dne 18.11.2011 v ceně 11 198,40 Kč a dne 1.12.2011 v ceně 2 126,40 Kč (faktura [číslo]). Z faktury [číslo] ze dne 31.12.2011, splatná dne 14.1.2012, má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] fakturovala žalobkyni, coby odběrateli, k úhradě částku ve výši 5 460 Kč, přičemž v označení dodávky je uvedeno přefakturace elektrické energie [číslo] 2011, odběrné místo [ulice], [obec] (faktura [číslo]). Z faktury [číslo] ze dne 27.3.2012 vystavené dodavatelem [právnická osoba] pro žalobkyni, coby odběratele, má soud za prokázané, že žalobkyni byla fakturována k úhradě částka ve výši 5 460 Kč, přičemž označení dodávky je uvedeno přefakturace elektrické energie 1-3/ 2012, odběrné místo [ulice], [obec] (faktura [číslo]). Z faktury č. 2012 ze dne 27.3.2012, splatná dne 10.4.2012, má soud za prokázané, že dodavatel, [právnická osoba] s.r.o., fakturovala žalobkyni, coby odběrateli, k úhradě celkem částku ve výši 69 120 Kč, přičemž v označení dodávky je uvedeno přefakturace – vrtaná studna leden 2012 (faktura č. [rok]). Dopisem ze dne 23.5.2012 společnost [právnická osoba], coby postupitel, oznámila žalobkyni postoupení pohledávky v celkové výši 13 046 Kč na firmu [právnická osoba] coby postupníka (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23.5.2012). Žalobkyně dopisem ze dne 29.5.2012 oznámila žalované, že nesouhlasí s provedeným zápočtem pohledávek a závazků a žalovaná setrvala na tom, že pohledávky jsou způsobilé k započtení a že je lze započíst i jednostranně (dopis žalované adresovaný advokátní kanceláři [příjmení], [jméno], [příjmení] se sídlem [adresa]). Dopisem ze dne 29.5.2012 adresovaný právním zástupcem žalobkyně, [titul]. [jméno] [příjmení], jednateli žalované [titul]. [jméno] [příjmení], bylo žalobkyní sděleno, že žalobkyně nesouhlasí s provedeným započtením ze strany žalovaného, když dopis nevychází z dohody stran a nesplňuje tak znaky zápočtu v režimu § 364 obchodního zákoníku, dále je v dopise uvedeno, že pokud je započítáváno proti údajné pohledávce, tak tyto žalobkyně neuznává, neboť žalobkyně neměla se [právnická osoba] [anonymizováno] žádnou smlouvu, objednávku ani jiný vztah, který by opravňoval cokoliv fakturovat a není zde tedy ničeho, co by bylo k započtení, dále je uvedeno, že situace ohledně údajného dluhu vůči společnosti [právnická osoba] je stejná, k vystavení faktur nebyl dán žádný důvod (dopis žalobkyně ze dne 29.5.2012). Z výpisu z Obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C vložka [číslo] má soud za prokázané, že ke dni 24.8.2011 byla do obchodního rejstříku zapsána obchodní firma [právnická osoba] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, statutárním orgánem je jednatel, jako jednatel je uvedena [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně]; dle způsobu jednání, je každá jednatelka oprávněna jednat jménem společnosti samostatně; jako společníci jsou zapsáni [jméno] [příjmení] s obchodním podílem 50% a [celé jméno žalobkyně] s obchodním podílem 50% (výpis z Obchodního rejstříku ze dne 26.6.2020).

6. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud dále za prokázané, že žalobkyně ani její manžel nikdy žádným způsobem neobchodovali s firmou [právnická osoba] Manžel žalobkyně, ani manželka nikdy nic neobjednávali od společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] neměla vůči žalobkyni nikdy žádnou pohledávku; firmu [právnická osoba] založila paní [příjmení], v této firmě měla žalobkyně být druhou jednatelkou firmy, [právnická osoba] [anonymizováno] však žádnou činnost fakticky nikdy nevykonávala a žalobkyně jako jednatelka ve firmě nikdy nepůsobila. Žalobkyně nikdy nepodepisovala žádné faktury za společnost [právnická osoba] (svědecká výpověď svědka [jméno] [příjmení]). Nemovitost na adrese [adresa], je nemovitostí v SJM žalobkyně a svědka [jméno] [příjmení], paní [příjmení] a její přítel pan [příjmení] zde měli jednu místnost a pojízdnou hospodu, a to v době, kdy chtěli být podílníky ve firmě, obojí užívali na základě toho, že žalobkyně a její manžel chtěli s paní [příjmení] a s panem [příjmení] společně podnikat. Svědek uvedl, že ví, že paní [příjmení] si přihlašovala odběr elektrické energie v nemovitosti, paní [příjmení] se starala o účetnictví a chodily jí faktury, měla hrazení faktur na starosti (výpověď svědka [jméno] [příjmení]).

7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že se jedná o životní partnery, paní [příjmení] je jednatelkou společnosti [právnická osoba], zároveň je 50% majitelem, druhou půlku vlastní žalobkyně, která je druhou jednatelkou. Svědci uvedli, že paní [jméno] [příjmení] a pan [jméno] [příjmení] spolu s manžely [příjmení] měli společný podnikatelský projekt, kdy společně se chtěli podílet na tom, že bude založena [anonymizováno] [právnická osoba], a to za účelem provozování hřebčína. Dohoda byla taková, že svědkyně [příjmení] vloží investice v podobě finančních prostředků a manželé [příjmení] vloží do společnosti nemovitý majetek, který se následně převede na [anonymizováno] [právnická osoba] Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že se na projektu měla ekonomicky účastnit i [právnická osoba] s tím, že se vše převede na jeden právní subjekt, toto se však nestačilo uskutečnit, neboť se neuskutečnila ani první fáze. Svědek [příjmení] uvedl, že [právnická osoba], příp. další společnosti, ve kterých se svědek osobně účastnil, anebo na které měl vazby, tak tyto se měly ekonomicky podílet na celém projektu, a to do doby, než bude založena společnost [právnická osoba], která měla provozovat hřebčín. [jméno] [příjmení] byl po nějakou dobu zaměstnán ve [právnická osoba] a disponoval plnými mocemi k vyřizování záležitostí této firmy. Svědek [příjmení] uvedl, že co se týče projektu provozu hřebčína, tak majetkově měla vlastnit hřebčín společnost [právnická osoba], kdy manželé [příjmení] měli vložit majetek, tedy nemovitosti a koně, a svědek, spolu se svědkyní [příjmení], se měli účastnit penězi a prací. Práce svědek spolu s partnerkou, paní [příjmení], zajišťovali i prostřednictvím jiných firem, a to spřátelených. [jméno] [příjmení] a paní [příjmení] peníze vložili, svědkyně [příjmení] uvedla, že vložila finanční prostředky, které získala prodejem svého obchodního podílu v jiné firmě, a zajistili práce, ale manželé [příjmení] se k ničemu neměli a k převedení majetku nikdy nedošlo. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že svědek [jméno] [příjmení] a svědkyně [příjmení] a manželé [příjmení] neuzavřeli žádnou písemnou dohodu ohledně společného podnikatelského projektu, tedy ohledně toho, že manželé [příjmení] vloží do [právnická osoba] [anonymizováno] svůj majetek a že svědek [příjmení] a svědkyně [příjmení] budou projekt financovat. Svědci uvedli, že podnikání ztroskotalo v momentě, kdy manželé [příjmení] měli převést majetek na společnost [právnická osoba] Dále svědek uvedl, že manželé [příjmení] věděli, že v rámci přípravy vybudování areálu hřebčína, tak by mohl být kolaudován, byla i dohoda o vybudování studny. Svědek [jméno] [příjmení] a svědkyně [příjmení] vybudování studny připravili. Manželé [příjmení] celou dobu věděli, jakým způsobem to bude řešeno, že to bude řešeno prostřednictvím konkrétní [právnická osoba]. Na základě dohody o společném projektu mělo dojít k převedení veškerého majetku včetně studny na společnost [právnická osoba] a mělo tam být všechno i přefakturováno. Svědek uvedl, že pokud došlo k přefakturaci nákladů na vybudování studny na manžele [příjmení], tak k tomu neexistuje žádná dohoda, pokud podnikání ztroskotalo, takto dopadlo tak, že manželé [příjmení] svědka a svědkyni [příjmení] z nemovitosti v podstatě vykázali. Svědek dále uvedl, že co se týká dohody o tom, že svědek a svědkyně [příjmení] měli do projektu vložit finanční prostředky, tak se jednalo o finanční prostředky v jednotkách miliónů, konkrétní částka dohodnuta nebyla, jednalo se však o částku mezi 5- 7 000 000 Kč. Svědek dále uvedl, že co se týče vybudování studny, tak vybudování studny zajišťovala [právnická osoba] ve spolupráci se svědkem [příjmení]. [příjmení] zhotovitelem byla třetí osoba, [právnická osoba] uhradila účetně náklady na provedení studny, tedy ten, kdo studnu vybudoval, fakturoval [právnická osoba] a [právnická osoba] to v plné výši zaplatila. Na základě projektu pak náklady na studnu měla zaplatit firma [právnická osoba] Svědek [příjmení] uvedl, že pokud projekt ztroskotal, inicioval to, aby pohledávka [právnická osoba] byla postoupena na [právnická osoba], tak aby věc byla nějakým způsobem vyřešena. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že pokud svědkyně vložila do společného projektu finanční prostředky, tak následně tyto postupně začaly docházet a na projektu se účastnily i finančními prostředky další firmy, tedy další subdodavatelé. Svědkyně uvedla, že na nemovitosti hřebčína vázl dluh na elektrické energii, z toho důvodu byla elektrická energie převedena na [anonymizováno] [právnická osoba] a [anonymizováno] [právnická osoba] náklady na energie hradila. Pokud bylo provedeno veterinární ošetření [titul]. [příjmení], tak rovněž bylo fakturováno na [anonymizováno] [právnická osoba] [právnická osoba] náklady zaplatila, [anonymizováno] [právnická osoba] následně uhrazené náklady přefakturovala na [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně], a to v souvislosti s ukončením spolupráce na společném projektu někdy v únoru 2012. Svědkyně uvedla, že firma [právnická osoba] přefakturovala náklady na žalobkyni v souvislosti s tím, že se svědkyně s [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] domluvily na tom, že se musí vypořádat. [ulice] na společném projektu byla ukončena v momentě, kdy žalobkyně odmítla převést nemovitosti na společnost [právnická osoba] Nicméně společnost [právnická osoba] však platila a další náklady již hradit nechtěla. Svědkyně uvedla, že v momentě, kdy se naskytla příležitost, tak pohledávky společnosti [právnická osoba] vůči žalobkyni postoupila.

8. Z dalších, v řízení provedených důkazů soud nevzal za prokázané žádné další právně významné skutečnosti pro rozhodnutí v této věci.

9. Soud hodnotil provedené dokazování jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přičemž dospěl k následujícímu právnímu závěru.

10. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen NOZ), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

11. Podle § 269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obch.zák.), účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není 12. Podle § 324 odst. 1 obch. zák. závazek zanikne, je-li věřiteli splněn včas a řádně.

13. Podle § 340 odst. 1 obch.zák. dlužník je povinen závazek splnit v době stanovené ve smlouvě.

14. Podle § 365 obch.zák. dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 369 odst. 1 obch.zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.

16. Podle § 358 obch.zák. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit u soudu. Započtení však nebrání, jestliže pohledávka je promlčena, avšak promlčení nastalo teprve po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.

17. Podle § 364 obch.zák. na základě dohody stran lze započítat jakékoli vzájemné pohledávky 18. Podle § 580 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen o.z.) mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení.

19. Podle § 524 odst. 1 o.z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

20. V daném případě žalobce uplatnil nárok na zaplacení sjednané ceny za provedené práce v podobě ostrahy majetku, poskytnuté žalobkyní žalované v měsíci březnu 2012, na základě dohody uzavřené mezi účastníky v roce 2007. Žalovaný pak v rámci obrany proti žalobě jednak sporoval rozsah žalobkyní odvedené práce a jednak namítal zánik pohledávky žalobkyně, v důsledku žalovaným provedeného započtení dopisem ze dne 17.5.2012.

21. Vzhledem k tvrzené době vzniku závazku a tvrzeného zániku závazku, soud s ohledem na výše citované přechodné ustanovení § 3028 NOZ, na věc aplikoval obč. zák. a obch.zák. ve znění účinném do 31.12.2012.

22. Soud se nejprve zabýval nárokem žalobkyně z pohledu vzniku tohoto nároku. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že účastníci v roce 2007 uzavřeli nepojmenovanou smlouvu ve smyslu obch.zák., na základě které, žalobkyně pro žalovaného prováděla ostrahu objektu, a to až do března 2012. Smlouva definovala rozsah ostrahy - 24 hodin, a způsob provádění ostrahy, tak jak je uvedeno výše. Dle uvedené smlouvy žalovaná byla povinna zaplatit k 15. dni měsíce následujícího po vyúčtování cenu provedené ostrahy. Žalobkyně provedla vyúčtování vykonané ostrahy v měsíci březnu 2012 fakturou ze dne 31.3.2012 a žalovaná byla povinna, ve smyslu výše citovaného ust. § 340 obch.zák., uhradit ve sjednané lhůtě splatnosti, tedy do 15.4.2012, sjednanou cenu za provádění ostrahy. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná neuhradila žalobkyni fakturu za provádění ostrahy v měsíci březnu 2012. Žalovaný v průběhu řízení namítal, že žalobkyně neprovedla v měsíci březnu 2012 ostrahu ve sjednaném rozsahu s tvrzením, že není možné realizovat ostrahu po dobu 24 hodin. K tomu soud konstatuje, že tuto námitku ohledně rozsahu služby poskytnuté žalovanému žalobkyní, považuje za zcela účelovou. Rozsah služby 24 hodin byl výslovně ujednán uzavřenou smlouvou, včetně způsobu realizace, ostraha takto byla prováděna po celou dobu trvání smluvního vztahu mezi účastníky (cca 5let), žalovaný vůči rozsahu, potažmo způsobu provádění ostrahy v měsíci březnu 2012 ničeho nenamítal, ačkoliv ve smyslu bodu 6 Smlouvy o provádění ostrahy, tak měl a mohl učinit. Naopak žalovaný učinil projev započtení, kde pohledávku žalobkyně vůči žalovanému definoval fakturou za březen 2012 ve výši dle této faktury (tj. nekalkuloval s pohledávkou žalobkyně v nižší výši), tedy fakturovanou částku žalovaný bez výhrad akceptoval.

23. Námitku žalovaného v tomto směru soud shledal nedůvodnou a pro nadbytečnost zamítl návrh na provedení dokazování výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří měli být slyšeni k prokázání tvrzení ohledně rozsahu prováděné ostrahy.

24. Žalovaný, jak výše uvedeno, dále namítal, že pohledávka žalobkyně zanikla, a to v důsledku započtení, když žalovaný dopisem ze dne 17.5.2012 započetl na pohledávku žalobkyně své pohledávky vůči žalobkyni, které nabyl na základě smluv o postoupení pohledávek.

25. Soud se tedy dále zabýval tím, zda došlo k zániku pohledávky žalobkyně v důsledku započtení provedeného žalovaným, a to s ohledem na námitky žalobkyně vůči započtení. Žalobkyně namítala, že nemohly nastat účinky započtení, neboť mezi účastníky nedošlo k dohodě o započtení a dále, že žalobkyně neměla žádné závazky vůči [anonymizováno] [právnická osoba] a vůči [právnická osoba] [anonymizováno], které postoupily údajné pohledávky za žalobkyní žalovanému.

26. Započtení (kompenzace) je zákonem upravený způsob zániku vzájemných pohledávek věřitele a dlužníka. Podle způsobu započtení se rozlišuje započtení jednostranné, tj. započtení jednostranným právním úkonem, a započtení dohodou (compensatio voluntaria). Zákonné předpoklady, které musí být naplněny, aby mohlo dojít k platnému započtení pohledávek, jsou jednak vzájemnost pohledávek, přičemž pohledávky účastníků jsou vzájemné, pokud věřitel jedné pohledávky je současně dlužníkem pohledávky druhé a naopak, dále se musí jednat o stejný druh pohledávek, pohledávky musí být určeny druhově (genericky), typické je započtení peněžních pohledávek, vyloučit však nelze ani započtení jiných pohledávek stejného druhu a konečně musí být dána přípustnost pohledávek k započtení (započitatelnost pohledávek), přičemž občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013 tkvěl na principu, že pohledávky jsou přípustné k započtení, pokud zákon určitou pohledávku ze započtení nevylučuje. Pohledávky, které nejsou přípustné k jednostrannému započtení pak výslovně stanoví § 581 o.z. a obch.z. Jsou-li naplněny uvedené zákonné předpoklady, může účastník jednostranným adresovaným úkonem provést započtení. Pokud jsou splněny všechny náležitosti jednostranného započtení jako právního úkonu i zákonné předpoklady započtení, je tímto okamžikem úkon platný a účinný a vyvolává právní následky v podobě zániku započítávaných pohledávek.

27. V daném případě žalovaný provedl jednostranný právní úkon směřující k započtení, a to dopisem ze dne 17.5.2012, který adresoval žalobkyni, kde dostatečně určitě specifikoval pohledávku žalobkyně vůči žalovanému, označením čísla faktury, výše pohledávky a částky k započtení, stejně tak žalovaný dostatečně určitě specifikoval své pohledávky vůči žalobkyni, které nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek, a to uvedením původního věřitele žalobkyně, včetně právního důvodu nabytí pohledávky, číslem faktury, výše pohledávky a částky k započtení. Soud má za to, že s ohledem na výše citovaná ust. obch.zák. žalovanému ničeho nebránilo projevit svou vůli a učinit právní úkon započtení, a to jednostranný právní úkon započtení, tak jak je aprobován zákonem. Na uvedeném nic nemění, že žalovaný v rámci označení Oznámení o vzájemném započtení pohledávek a závazků (dopis žalovaného ze dne 17.5.2012) použil odkaz na výše citovaný § 364 obch.zák., upravující započtení na základě dohody, když to nemůže nic změnit na tom, že ze strany žalovaného šlo o jednostranný projev vůle. Rozdíl spočívá v tom, že dohoda účastníků o započtení, by případně umožnila započtení pohledávek, které jednostranným zápočtem nelze platně započítat. V tomto směru účastníci ničeho nenamítali.

28. Soud se tak dále zabýval otázkou, zda došlo k platnému započtení pohledávek z hlediska naplnění předpokladů. Jedním ze základních předpokladů platného započtení je, jak výše uvedeno, vzájemnost pohledávek. Vzhledem k námitce žalobkyně, že nebyla dlužníkem z pohledávek, které nabyla žalovaná na základě smluv o postoupení pohledávek od společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba], musel soud, jako předběžnou otázku, vyřešit to, zda došlo k platnému postoupení pohledávek ze společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba], coby postupitelů, na žalovaného, coby postupníka, resp. zda došlo k postoupení pohledávky existující.

29. Předmětem postoupení může být jakákoliv pohledávka náležící postupiteli, která platně vznikla, popřípadě platně vznikne, pokud není z postupu vyloučena (§ 525 o.z.). Postoupit lze pohledávky peněžité i nepeněžité, splatné i nesplatné, postoupení nebrání promlčení pohledávky ani její relativní neplatnost (samozřejmě za předpokladu, že taková pohledávka dříve nezanikla dovoláním se relativní neplatnosti). Postoupit lze pohledávku bez ohledu na právní důvod jejího vzniku, tedy bez ohledu na to, zda se jedná o pohledávku založenou smlouvou, zákonem či úředním rozhodnutím anebo o pohledávku vyplývající z deliktu. Postoupit lze pouze pohledávku existující, pokud pohledávka platně nevznikla (například pro neplatnost smlouvy), anebo pokud dříve zanikla (splněním, odstoupením od smlouvy atd.), je její postup vyloučen, smlouva o postoupení takové pohledávky by byla absolutně neplatná pro počáteční nemožnost plnění (§ 37 odst. 2), srov. komentář ASPI k ust. § 524 a násl. o.z.

30. V řízení bylo prokázáno, jak výše podrobně uvedeno, že dne 31.12.2011 došlo k přefakturaci nákladů ve výši 5.460 Kč za elektrickou energii za období [číslo] [rok] odb. místa [ulice], [obec], z dodavatele [právnická osoba] na žalobkyni a přefakturaci nákladů na veterinární ošetření ve výši 2.126,40 Kč z dodavatele [právnická osoba] na žalobkyni. Dne 27.3.2012 pak došlo k přefakturaci nákladů ve výši 5.460 Kč za elektrickou energii za období 1-3/ 2012 odb. místa [ulice], [obec], z dodavatele [právnická osoba] na žalobkyni a přefakturaci nákladů na vrtanou studnu ve výši 69.120 Kč z dodavatele [právnická osoba] na žalobkyni. Jak výše prokázáno, jednalo se o přefakturaci nákladů, které v případě odběru elektrické energie a veterinárního ošetření vynaložila společnost [právnická osoba], coby odběratel, a v případě tvrzeného provedení vrtané studny, [právnická osoba] [anonymizováno] coby odběratel. Provedeným dokazováním však bylo prokázáno, že žalobkyně nebyla povinným subjektem ze vztahu týkajícího se hrazení elektrické energie, když v řízení bylo naopak prokázáno, že odběr elektrické energie v předmětných nemovitostech byl převeden na společnost [právnická osoba], která i spotřebu hradila. Dále bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] objednala služby poskytnuté [titul]. [příjmení] – veterinární ošetření, a poskytnuté služby i tato společnost uhradila, žalobkyně nebyla povinným subjektem z tohoto závazku (na tomto závěru nemůže nic změnit ani tvrzení žalované podpořené výpovědí svědkyně [příjmení], že se jednalo o ošetření koně ve vlastnictví žalobkyně, když ze svědecké výpovědi svědkyně [příjmení] vyplynulo, že veterinární vyšetření bylo fakturováno na společnost [právnická osoba] na základě dohody obou jednatelek společnosti [právnická osoba]). Co se pak týká nákladů na provedení vrtané studny, které vynaložila [právnická osoba] [anonymizováno] zhotoviteli, firmě [právnická osoba], nebylo v řízení prokázáno, že žalobkyně provedení těchto prací objednala (ostatně to ani nebylo tvrzeno), žalobkyně nebyla v smluvním vztahu s objednatelem či zhotovitelem a nebyla subjektem povinným (na tomto závěru nemůže nic změnit ani tvrzení žalovaného podpořené listinnými důkazy a výpovědí svědka [příjmení] a svědkyně [příjmení], že žalobkyně věděla o provádění vrtané studny, případně průzkumného vrtu, na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně a jejího manžela). Ostatně o tom, že žalobkyně nebyla objednatelem a subjektem zavázaným svědčí i to, že společnost [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno], jimi vynaložené náklady přefakturovali žalobkyni, neboť kdyby žalobkyně byla osobou zavázanou, resp. povinnou ze smluvního primárního vztahu, nebyl by důvod k přefakturování vynaložených nákladů na žalobkyni. Na základě provedeného dokazování však soud dospěl k závěru, že zde nebyl žádný právní důvod pro přefakturaci nákladů vynaložených společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno] na žalobkyni, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] či [právnická osoba] [anonymizováno], byla uzavřena jakákoliv dohoda, že náklady ponesou uvedené firmy a následně tyto náklady budou přefakturovány na žalobkyni, jak ve svých tvrzeních uváděl žalovaný. Naopak svědek [příjmení] výslovně uvedl, že„ původní dohoda byla taková, že náklady na vybudování studny ponese ten, kdo má majetek, což měla být společnost [právnická osoba]“, to se nestalo v důsledku toho, že celý původně společný projekt svědků [příjmení], [příjmení] a žalobkyně a jejího manžela nebyl realizován dle tvrzené ústní dohody o společném podnikání. Svědek uvedl, že„ pokud tedy nedošlo k převedení na společnost [právnická osoba], musela to [právnická osoba] [anonymizováno] nějak řešit“. Svědek [příjmení] rovněž uvedl, že„ neexistuje žádná dohoda, pokud podnikání ztroskotalo, takto dopadlo tak, že manželé [příjmení] svědka a svědkyni [příjmení] z nemovitosti v podstatě vykázali“. Z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo také to, že pokud se svědek [příjmení] a svědkyně [příjmení] zavázali k finančním plněním v rámci projektu společného podnikání, tak k tomu využívali i spřátelených firem, svědek [příjmení] konkrétně uvedl firmu [právnická osoba], ve které působil jako zaměstnanec s plnou mocí k různým úkonům. O majetkové účasti [právnická osoba] [anonymizováno] na projektu ostatně svědčí i to, že uhradila náklady související s provedením vrtu na pozemcích v SJM žalobkyně a jejího manžela. Svědkyně [příjmení] ve výpovědi uvedla, že k přefakturaci nákladů došlo na společnost [právnická osoba] [anonymizováno] základě toho, že se s žalobkyní dohodli, že se„ vypořádají“, řečeným, ani jinými důkazy, však nebylo prokázáno to, že došlo ke konkrétní dohodě mezi žalobkyní a svědkyní [příjmení], potažmo firmou [právnická osoba], o přefakturaci vynaložených nákladů. Soud navíc její výpověď považuje v tomto směru za nevěrohodnou, a to v kontextu celé výpovědi a v kontextu s výpovědí svědka [příjmení], jakož i provedeného listinného dokazování, kdy soud považuje přefakturaci vynaložených nákladů za důsledek rozpadu celého výše nastíněného podnikatelského záměru, vedeného snahou o navrácení vložených finančních prostředků. K uzavření dohody o přefakturaci nákladů na žalobkyni tedy nedošlo.

31. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že předmětem smluv o postoupení pohledávek, tak byly neexistující pohledávky vůči žalobkyni a smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností [právnická osoba] a žalovaným a smlouva o postoupení pohledávky uzavřená mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaným, je ve smyslu výše uvedeného (odst. 29) neplatná. Vzhledem k uvedenému, kdy žalovaný platně nenabyl žádnou pohledávku za žalobkyní, nebyla zde dána existence vzájemnosti pohledávek a žalovaný tak nemohl platně a účinně provést vzájemné započtení pohledávek, resp. pokud tak žalovaný učinil jednostranným úkonem, nemá tento právní účinky započtení. K zániku závazku žalovaného vůči žalobkyni započtením tedy nedošlo.

32. Pokud pak žalovaný pro případ neúčinnosti započtení poukazoval na vznik bezdůvodného obohacení na straně žalobkyně, soud poukazuje na to, že ve vztahu k žalovanému, z neplatných smluv o postoupení pohledávek, nedošlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalobkyně.

33. Soud ze všech výše uvedených důvodů rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když zároveň přiznal žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení, když faktura ceny za provedenou ostrahu byla splatná dne 15.4.2012 a žalovaný, který na tuto fakturu neplnil řádně a včas, se ode dne 16.4.2012 dostal do prodlení ve smyslu ust. § 517 o.z.

34. Ohledně nákladového výroku II. rozhodl zdejší soud na podkladě § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen („ o.s.ř.“) tak, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V nyní projednávané věci měla žalobkyně 100% úspěch ve věci, a tudíž jí náleží plná náhrada nákladů, ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku. Ke konkrétní výši jedné odměny za úkon právní pomoci dospěl soud na podkladě § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ AT“). Odměna za jeden úkon právní služby činí 4 380 Kč. Právní zástupce žalobkyně učinil ve věci celkem 12 úkonů právních služeb, za které náleží odměna ve výši 52 560 Kč (12 x 4 380), a to konkrétně dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání platebního rozkazu, replika k vyjádření žalovaného ze dne 23. 3. 2020 na výzvu soudu, 8 x účast u jednání – 20. 8. 2014, 23. 4. 2018, 1. 4. 2019, 8. 6. 2020, 3. 8. 2020, 9. 12. 2020, 15. 2. 2021 (2 úkony) a 14. 4. 2021). K těmto úkonům náleží náhrady hotových výdajů zvoleného zástupce dle § 13 odst. 4 AT po 300 Kč, celkem 3 600 Kč (12 * 300). Z důvodu, že právní zástupce žalobkyně má sídlo své advokátní kanceláře mimo hl. m. [část Prahy] to konkrétně [ulice a číslo], [PSČ], [obec], přiznal soud dle § 14 odst. 1 písm. a) AT náhradu za promeškaný čas, který činí 100 Kč za každou započatou půlhodinu, kterou právní zástupce strávil na cestě do sídla soudu. Z internetového portálu [webová adresa] bylo ověřeno, že na cestě ze sídla advokátní kanceláře do sídla soudu a zpět za použití osobního automobilu strávil zástupce celkem 174 min (2 * 87 min), což odpovídá náhradě za promeškaný čas ve výši 600 Kč (6 * 100 Kč). Právní zástupce ve svém návrhu účtuje toliko dvě cesty, a to na ústní jednání ze dne 20. 8. 2014 a ze dne 1. 4. 2019, proto mu soud přiznal náhradu za promeškaný čas ve výši 1 200 Kč (12 * 100 Kč). K tomu soud nahradil dle § 13 odst. 5 AT cestovní výdaje, při jejichž výpočtu vycházel ze zákona [číslo] Sb., zákoník práce, v platném znění a prováděcích vyhlášek Ministerstva práce a sociálních věcí [číslo] Sb., ve znění platném do 31. 12. 2014 a [číslo] Sb., ve znění platném do 31. 12. 2019, a to pro cesty v délce 230 km uskutečněné ve dnech 20. 8. 2014 (vozidlo [příjmení] [příjmení] [anonymizováno]) a 1. 4. 2019 (vozidlo Škoda Octavia Combi). Na základě výpočtů dospěl soud k závěru, že za cestu uskutečněnou do sídla soudu a zpět ze dne 20. 8. 2014 náleží žalobkyni cestovní náhrady ve výši 1 466,82 Kč, a dále pak za cestu dne ze dne 1. 4. 2019 náhrada ve výši 1 343,95 Kč. K tomu soud připočetl žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 3 270 Kč a 21% DPH ve výši 12 635,87 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem DPH. V souladu s ust. § 149 o.s.ř. pak soud uložil povinnost k zaplacení nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

35. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.